{"id":10049,"date":"2010-11-29T18:30:00","date_gmt":"2010-11-29T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10024"},"modified":"2010-11-29T18:30:00","modified_gmt":"2010-11-29T17:30:00","slug":"effervescent-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/29\/effervescent-2\/","title":{"rendered":"Effervescent 2."},"content":{"rendered":"
autor: Cinematics<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"472\"<\/div>\n

Billovi se l\u00edb\u00ed  Tomova p\u00edse\u0148, Tomovi se l\u00edb\u00ed  Bill\u016fv d\u00e1rek<\/strong><\/h2>\n
Celou cestu zp\u00e1tky dom\u016f si Tom posouval br\u00fdle po nose; sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, jestli v nich v\u016fbec n\u011bjak\u00e9 dioptrie jsou. Po tom, co se dostal dom\u016f, svalil se na postel a pokra\u010doval v \u010dinnosti, aby zjistil, jak to s dioptriemi je. Tom do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee ne, nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd rozd\u00edl v tom, jestli se kouk\u00e1 p\u0159es br\u00fdle nebo ne. S\u00e1m pro sebe se usm\u00e1l, sundal si je a polo\u017eil je na no\u010dn\u00ed stolek na hrom\u00e1dku kn\u00ed\u017eek o oce\u00e1nu. Po tom, co str\u00e1vil n\u011bjak\u00fd \u010das t\u00edm, \u017ee se na n\u011b jen koukal, nandal si je znovu na nos a p\u0159ipadal si v\u00edc sna\u017eiv\u00fd<\/em>. Tom usly\u0161el, jak n\u011bkdo za\u0165ukal na dve\u0159e a zav\u0159el kn\u00ed\u017eku, polo\u017eil si ji na kl\u00edn a zavolal, a\u0165 jde doty\u010dn\u00fd d\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, Andy,“ \u0159ekl Tom nep\u0159\u00edtomn\u011b a polo\u017eil kn\u00ed\u017eku na stolek.<\/div>\n
„P\u011bkn\u00fd br\u00fdle,“ zasm\u00e1l se Andreas a Tom se na n\u011bj zv\u011bdav\u011b pod\u00edval, a\u017e pak mu do\u0161lo, \u017ee m\u00e1 na sob\u011b Billovy fale\u0161n\u00e9 br\u00fdle.<\/div>\n
„Oh, jasn\u011b\u2026“<\/div>\n
„Tak\u017ee proto jsi p\u0159i\u0161el tak pozd\u011b na n\u00e1\u0161 pizza ve\u010der?“ u\u0161kl\u00edbnul se Andreas. „Musel sis koupit br\u00fdle?“<\/div>\n
„Vlastn\u011b, \u0161el jsem na pou\u0165.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ zeptal se Andreas a Tom se musel zasm\u00e1t tomu, jak \u0161okovan\u011b vypadal.<\/div>\n
„Jo, ve m\u011bst\u011b je nov\u00fd kluk a prosil m\u011b, abych s n\u00edm \u0161el, tak\u017ee\u2026“<\/div>\n
„Tak\u017ee sis hr\u00e1l na uv\u00edtac\u00ed v\u00fdbor? No, dob\u0159e pro tebe, prcku. U\u017e bylo na \u010dase, abys \u0161el.“<\/div>\n
„Jo, no\u2026“<\/div>\n
„P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee tohle jsou jeho br\u00fdle, ne?“ zeptal se a posadil se na kraj postele.<\/div>\n
„Jo, nechal si je u m\u011b\u2026 Po tom, co mi ukradl mu\u0161le a utekl pry\u010d\u2026“<\/div>\n
\n
„Divn\u00fd\u2026“<\/div>\n
„Jo, p\u011bkn\u011b divn\u00fd.“<\/p>\n<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d zbyla n\u011bjak\u00e1 pizza, chce\u0161 n\u011bjakou p\u0159in\u00e9st?“<\/div>\n
„Ne, to je v pohod\u011b. Nejsp\u00ed\u0161 budu hr\u00e1t,“ \u0159ekl Tom a uk\u00e1zal na piano.<\/div>\n
„Oh, v\u00edm, co to znamen\u00e1,“ mrknul na n\u011bj Andreas a Tom se za\u010dervenal. <\/div>\n
„Tak to nen\u00ed\u2026“<\/div>\n
„To sam\u00e9 jsi ud\u011blal, kdy\u017e jsi potkal Georga,“ pokra\u010doval a Tom se za\u010dervenal.<\/div>\n
„Neud\u011blal,“ protestoval Tom, ale Andreas mu to ne\u017eral.<\/div>\n
„Zamiluje\u0161 se rychleji, ne\u017e dok\u00e1\u017ee\u0161 \u0159\u00edct ‚ahoj‘.“<\/div>\n
„Oh, to nen\u00ed pravda,“ sna\u017eil se ho p\u0159esv\u011bd\u010dit, ale Andreas odm\u00edtal.<\/div>\n
„Jasn\u011b, jasn\u011b. No, chce\u0161, abych si to poslechnul?“ <\/p>\n<\/div>\n
Tom m\u011bl v\u017edycky r\u00e1d, kdy\u017e  ho jeho star\u0161\u00ed bratr sledoval, jak hraje na piano. Byl perfektn\u00ed  publikum. Andreas se toti\u017e neb\u00e1l \u0159\u00edct mu, co se mu nel\u00edb\u00ed, a taky ho moc r\u00e1d chv\u00e1lil, ale tentokr\u00e1t tu Tom nikoho necht\u011bl. Jen cht\u011bl hr\u00e1t, jak se c\u00edt\u00ed ohledn\u011b toho divoko-vlas\u00e9ho chlapce. Ve vyjad\u0159ov\u00e1n\u00ed byl \u0161patn\u00fd, proto si nikdy nepsal den\u00ed\u010dek. Hudba byla lep\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Ne, to je v pohod\u011b. Nech\u00e1m t\u011b si pak poslechnout fin\u00e1ln\u00ed verzi, a\u017e to bude hotov\u00e9, kdy\u017e bude\u0161 cht\u00edt.“<\/div>\n
„To zn\u00ed dob\u0159e, prcku,“ pohladil Andreas Toma po hlav\u011b a u\u0161kl\u00edbnul se; v\u017edycky se k n\u011bmu choval, jako kdyby byl o hodn\u011b let mlad\u0161\u00ed ne\u017e jen o dva roky.  <\/div>\n
Tohle byla v\u00fdjimka v Tomov\u00fdch pravidlech. Rodina byla bezpe\u010dn\u00e1 z\u00f3na. Nikdy mu nevadilo je obj\u00edmat, nebo kdy\u017e mu sahali na vlasy, p\u0159eci jen, Andreas Tomovi pom\u00e1hal o dredy pe\u010dovat; to jen ciz\u00ed lid\u00e9 mu d\u011blali probl\u00e9my.<\/div>\n
Tom za\u00fap\u011bl a zatahal za bratrovy hn\u011bd\u00e9 vlasy, \u010d\u00edm\u017e si vyslou\u017eil r\u00e1nu do ramene. Andreas se zvedl, t\u0159ikr\u00e1t zav\u0159el Tomovy dve\u0159e a ode\u0161el (p\u0159esn\u011b, jak to m\u011bl Tom r\u00e1d), nechal sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho bratra o samot\u011b v jeho podkrovn\u00ed lo\u017enici, jen s jeho m\u00fazou a pianem po ruce.  <\/div>\n
P\u0159ejel rukou po hladk\u00fdch kl\u00e1ves\u00e1ch, stisknul lehce vysok\u00fd t\u00f3n a ti\u0161e odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed ni\u017e\u0161\u00ed. V\u017edycky se mu trochu motala hlava, ne\u017e za\u010dal skl\u00e1dat hudbu. Nejd\u0159\u00edv jen zkou\u0161el, jen zm\u00e1\u010dkl p\u00e1r t\u00f3n\u016f, kter\u00e9 protan\u010dily pokojem, s\u00e1m pro sebe se usm\u00e1l, a pak se p\u0159em\u00edstil na druhou stranu pokoje, kde se st\u0159echa ze\u0161ikmovala dol\u016f, a kde byla na zdi p\u0159id\u011blan\u00e1 poli\u010dka.<\/div>\n
Zpoza spousty sklenic s mo\u0159sk\u00fdmi mu\u0161lemi, obl\u00e1zky a mo\u0159sk\u00fdmi kon\u00edky, Tom, kter\u00fd m\u011bl m\u00edsto pro ka\u017edi\u010dkou v\u011bc, vyndal p\u00e1r pr\u00e1zdn\u00fdch notov\u00fdch pap\u00edr\u016f; pr\u00e1zdn\u00e9 linky, kter\u00e9 cht\u011bl zaplnit p\u00edsni\u010dkou o zvl\u00e1\u0161tn\u00edm chlapci; p\u00edsn\u00ed napsanou jen pro Billa.<\/p>\n<\/div>\n
Otev\u0159el dve\u0159e na balkon, \u0161ikm\u00e9 bled\u011b modr\u00e9 dve\u0159e, kter\u00e9 vedly na mal\u00fd balk\u00f3nek, na kter\u00e9m byla jen \u017eidle a stolek. Nechal dovnit\u0159 vklouznout chladn\u00fd letn\u00ed no\u010dn\u00ed v\u00e1nek a posadil se p\u0159ed sv\u00e9 pi\u00e1no, aby se dal do pr\u00e1ce. T\u00f3ny mu tan\u010dily u\u0161ima a p\u0159\u00edmo ven ze dve\u0159\u00ed; rozpou\u0161t\u011bly se v no\u010dn\u00edm vzduchu.<\/div>\n
Mezi hran\u00edm melodie si Tom zapisoval noty, aby si dok\u00e1zal celou p\u00edsni\u010dku pln\u011b pamatovat; strkal str\u00e1nky zp\u00e1tky do p\u0159edt\u00edm pr\u00e1zdn\u00e9 sklenice a vynd\u00e1val a zand\u00e1val korek, jak m\u011bl ve zvyku. Venku za jeho balkonov\u00fdmi dve\u0159mi, n\u011bkdo sed\u011bl a zamiloval se do t\u00e9 hudby; s\u00e1m hr\u00e1l sv\u016fj doprovod k n\u00ed na \u010delo, zat\u00edmco sed\u011bl na sv\u00e9m balkon\u011b, z kter\u00e9ho byl perfektn\u00ed pohled na ten Tom\u016fv.  <\/div>\n
Chvilku si jen tak hr\u00e1l, naprosto okouzlen\u00fd svou novou p\u00edsn\u00ed, dokud nenechal sv\u00e9 prsty kone\u010dn\u011b  zapsat zbytek not, p\u0159es kter\u00e9 se pr\u00e1v\u011b p\u0159en\u00e1\u0161el, kdy\u017e v tom usly\u0161el \u010delo, chvilku po tom, co dohr\u00e1l posledn\u00ed notu. Zn\u011blo stra\u0161n\u011b bl\u00edzko, jako by soused vy\u0161el na balkon a hr\u00e1l spole\u010dn\u011b s n\u00edm. C\u00edtil, jak se mu \u017ealudek p\u0159evr\u00e1til, a tak rychle zato\u010dil posledn\u00ed str\u00e1nku do sklenice, ne\u017e se vydal na pr\u016fzkum.<\/div>\n
Venku byla tma jako v\u017edy, miliony hv\u011bzd sv\u00edtily p\u0159\u00edmo nad jeho hlavou. Tom v\u017edycky miloval, jak v Tich\u00e9m \u00dadol\u00ed bylo m\u00e1lo lamp, proto\u017ee pak mohli lid\u00e9 lehce vid\u011bt jasn\u00e9 nebe pln\u00e9 hv\u011bzd. Tom by to nikdy jinak necht\u011bl. Venku pod hv\u011bzdami, vzduch von\u011bl sladce a vlhce a on byl vd\u011b\u010dn\u00fd za v\u00e1nek, kter\u00fd foukal.  <\/div>\n
„Hraje\u0161 p\u0159ekr\u00e1sn\u011b,“  \u0159ekl ten \u010dlov\u011bk a Tom c\u00edtil, jak se mu \u017ealudek op\u011bt zamotal do mix\u00e9ru. „Douf\u00e1m, \u017ee nevad\u00ed, \u017ee jsem poslouchal a hr\u00e1l s tebou. M\u00e1m \u010delo moc r\u00e1d, nikdy jsem v pianu nebyl dobr\u00fd. Nedok\u00e1\u017eu dostate\u010dn\u011b rozt\u00e1hnout prsty. Chci \u0159\u00edct, m\u00e1m dlouh\u00e9 prsty, jen nejdou sm\u011brem, kter\u00fdm bych cht\u011bl, aby \u0161ly. \u010celo je lep\u0161\u00ed, pro m\u011b. R\u00e1d bych t\u011b znovu sly\u0161el hr\u00e1t.“<\/div>\n
Tom nebyl nejl\u00edp na tom, dr\u017eet krok se sv\u00fdm nov\u00fdm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm kamar\u00e1dem, ale byl za n\u011bj vd\u011b\u010dn\u00fd. Byl v Tich\u00e9m \u00dadol\u00ed z\u00e1van \u010derstv\u00e9ho vzduchu.<\/div>\n
„Oh, d-d\u00edky,“ za\u010dervenal se Tom, m\u011bl v sob\u011b pocit sm\u00ed\u0161en\u00e9ho k\u0159i\u010den\u00ed a \u010derven\u00e1n\u00ed se, a Bill spokojen\u011b nadskakoval, i kdy\u017e to Tom neodk\u00e1zal skrz tu tmu \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Po\u010dkej chvilku, jo?“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“<\/div>\n
Tom se zamyslel, \u017ee m\u00e1  n\u011bjak\u00e9 bl\u00e1zniv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee se Bill p\u0159est\u011bhoval p\u0159\u00edmo vedle n\u011bj, vskutku \u0161\u00edlen\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed; ale necht\u011bl si st\u011b\u017eovat. Byl vlastn\u011b nad\u0161en\u00fd, \u017ee m\u016f\u017ee bydlet vedle kluka jeho v\u011bku; kluka, kter\u00fd cht\u011bl b\u00fdt jeho p\u0159\u00edtelem. Vlastn\u011b, u Billa nikdy nem\u016f\u017eete v\u011bd\u011bt, co se to d\u011bje, po\u0159\u00e1d toti\u017e sk\u00e1kal sem a tam a dop\u0159edu a dozadu, to v\u0161e mezi pocity a t\u00e9maty.  <\/div>\n
Bill se vr\u00e1til a hodil n\u011bco na Tom\u016fv balkon, strefilo ho to p\u0159\u00edmo do hrudn\u00edku. Tro\u0161ku zaka\u0161lal, pak poslepu na\u0161el to, co ho uhodilo.<\/div>\n
„Nat\u00e1hni nitku a pak si to dej k uchu,“ zavolal Bill a Tom ud\u011blal, jak mu bylo \u0159e\u010deno, st\u00e1l tak daleko, jak to \u0161lo, aby se strunka nat\u00e1hla.<\/div>\n
„Tomuhle se d\u0159\u00edv \u0159\u00edkalo telefon milenc\u016f,“ za\u0161eptal Bill do sv\u00e9 plechovky a Tom ho perfektn\u011b sly\u0161el p\u0159es vibrace, kter\u00e9 se p\u0159enesly p\u0159es strunu a\u017e na druh\u00fd konec.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ zeptal se Tom, p\u0159ipadal si jako idiot, \u017ee mluv\u00ed do plechovky. Ujist\u00ed se, \u017ee si desetkr\u00e1t o sebe ot\u0159el ruce, a\u017e ji pust\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ \u0159ekl Bill. „Mo\u017en\u00e1 lidi d\u011blali p\u0159esn\u011b tohle, akor\u00e1t si \u0161eptali tajemstv\u00ed, jak moc zamilovan\u00ed jsou. Mo\u017en\u00e1 do n\u011bkoho, do koho by zamilovan\u00ed b\u00fdt nem\u011bli. Nen\u00ed to ten nejlep\u0161\u00ed druh l\u00e1sky? J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee ano. Tahle zak\u00e1zan\u00e1, tajn\u00e1 l\u00e1ska\u2026 p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9.“<\/div>\n
„Taky se mi tenhle druh l\u00edb\u00ed.“ <\/div>\n
„Tajn\u00e1 l\u00e1ska\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee by se mi to l\u00edbilo, ale j\u00e1 se moc nezamilov\u00e1v\u00e1m. V\u017edycky se a\u017e moc zam\u011bstn\u00e1m ostatn\u00edmi v\u011bcmi, ne\u017e abych to zvl\u00e1dal. Mo\u017en\u00e1 ne te\u010f. Mal\u00e9 m\u011bsto, ne moc v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 by m\u011b mohly rozptylovat, ale v\u017edycky si n\u011bco najdu. Ty, ty jsi zaujal m\u016fj z\u00e1jem. L\u00edb\u00ed\u0161 se mi. Jsi divn\u00fd.“<\/div>\n
„Nejsem divn\u00fd,“ zamumlal Tom a Bill se zasm\u00e1l, pak si dal kel\u00edmek zase k puse.<\/div>\n
„J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee jsi. To je dobr\u00e1 v\u011bc. Hej, je fakt \u0161\u00edlen\u00fd, \u017ee jsme sousedi, co?“<\/div>\n
„J-Jo\u2026 \u0158ekl bych\u2026 Nevid\u011bl jsem \u017e\u00e1dn\u00e9 st\u011bhov\u00e1ky\u2026“<\/div>\n
„No, nast\u011bhoval jsem se k babi\u010dce, ne? Tak\u017ee jsem si vlastn\u011b musel p\u0159iv\u00e9st jen svoje v\u011bci. V\u0161echno se ve\u0161lo do dod\u00e1vky m\u00fdch rodi\u010d\u016f, tak\u017ee to nebyla nijak velk\u00e1 akce.“  <\/div>\n
„Pro\u010d ses sem odst\u011bhoval?“<\/div>\n
„Rodi\u010de m\u011b m\u011bli pln\u00e9 zuby. Hej, co d\u011bl\u00e1\u0161 z\u00edtra?“<\/div>\n
„Pracuju.“<\/div>\n
„V ned\u011bli v mal\u00e9m m\u011bst\u011b?“<\/div>\n
„Jsme m\u00edstn\u00ed podnik, mus\u00edme m\u00edt otev\u0159eno co nejv\u00edc, abychom to ut\u00e1hli, \u0159ekl bych.“<\/div>\n
„Oh, bezva. Hmm, m\u011bl bys mi je\u0161t\u011b zahr\u00e1t na piano. Bylo to opravdu dobr\u00e9. Kdo to napsal? P\u0159ipadalo mi, jako bys trochu t\u00e1pal.“<\/div>\n
„Um, oh\u2026 J\u00e1, j\u00e1 to napsal. Jen jsem, n\u011bco zkou\u0161el.“<\/div>\n
„Tys tohle jen tak napsal? To je fakt dobr\u00fd! Jsi ur\u010dit\u011b talentovan\u00fd. Hej, m\u011bl bych n\u011bkdy p\u0159ij\u00edt na n\u00e1v\u0161t\u011bvu a m\u016f\u017eeme n\u011bco naspat spole\u010dn\u011b. Hr\u00e1l jsem spole\u010dn\u011b s tvoj\u00ed p\u00edsni\u010dkou, l\u00edbila se mi.“<\/div>\n
„Oh, jo, mo\u017en\u00e1.“<\/div>\n
„Ty nechce\u0161?“<\/div>\n
„Ne, chci\u2026“<\/div>\n
„Nejsem infikovan\u00fd,“ na\u0161pulil Bill rty, m\u011bl dojem, \u017ee ho Tom k sob\u011b nechce pozvat, aby mu tam n\u00e1hodou n\u011bco nezni\u010dil.<\/div>\n
„Jo, um, m\u016f\u017ee\u0161 n\u011bkdy p\u0159ij\u00edt\u2026 je to v pohod\u011b, opravdu.“<\/div>\n
„Super! Mus\u00edm z tebe sundat svoje br\u00fdle, bez nich nevid\u00edm.“<\/div>\n
„To je le\u017e,“ zasm\u00e1l se Tom. „Je to jen sklo.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 m\u011b! Ale vypadaj\u00ed na mn\u011b hezky, \u017ee jo?“<\/div>\n
„Ano,“ vydechl Tom, ale Bill ho nesly\u0161el.<\/div>\n
„U\u017e p\u016fjdu do postele,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a Tom si povzdychl. „Taky m\u00e1m pokoj na p\u016fd\u011b! Jak divn\u00fd to je?“<\/div>\n
„Hej, Bille? M\u016f\u017ee\u0161 chvilku po\u010dkat?“ zeptal se Tom do mal\u00e9ho kel\u00edmku a Bill neodpov\u011bd\u011bl, tak usoudil, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 \u010dek\u00e1.  <\/div>\n
Rychle rozsv\u00edtil venkovn\u00ed  sv\u011btlo, \u010d\u00edm\u017e vyzmiz\u00edkoval v\u0161echny hv\u011bzdy na nebi a osv\u00edtil Billovo t\u011blo. M\u011bl vlasy sepnut\u00e9 na vr\u0161ku hlavy, v\u016fbec nebyl namalovan\u00fd, a m\u011bl na sob\u011b sv\u011btle modr\u00e9 tepl\u00e1ky a nem\u011bl tri\u010dko. Tom c\u00edtil, jak mu za\u010dal ho\u0159et obli\u010dej. Tom m\u011bl dojem, \u017ee je Billovi tak\u00e9 sedmn\u00e1ct, ale m\u011bl na sob\u011b tetov\u00e1n\u00ed, a tak si Tom nemohl pomoci a musel p\u0159em\u00fd\u0161let, jestli t\u0159eba nen\u00ed star\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Kolik ti je?“ zeptal se Bill najednou do kel\u00edmku a Tom se zasm\u00e1l nad tou ironi\u00ed; jako by mu Bill vid\u011bl do hlavy.<\/div>\n
„Sedmn\u00e1ct.“<\/div>\n
„Nesly\u0161\u00edm t\u011b.“<\/div>\n
„Sedmn\u00e1ct,“ \u0159ekl Tom hlasit\u011bji, ale Bill na n\u011bj jen z\u00edral.<\/div>\n
Tom hrav\u011b proto\u010dil o\u010di a dal si plechovku k puse, \u010dist\u011b do n\u00ed \u0159ekl ‚sedmn\u00e1ct‘. Bill jen p\u0159ik\u00fdvl a zaradoval se.<\/div>\n
„Mn\u011b taky. No nic, p\u016fjdu sp\u00e1t. Dobrou noc, Tome!“ zavolal Bill, polo\u017eil kel\u00edmek, struna st\u00e1le visela z jednoho balkonu na druh\u00fd, zat\u00edmco on ut\u00edkal zp\u00e1tky do domu, a p\u00e1rkr\u00e1t zablikal venkovn\u00edm sv\u011btlem; asi aby dal Tomovi svou fin\u00e1ln\u00ed dobrou noc.  <\/div>\n
Tom venku je\u0161t\u011b chv\u00edli st\u00e1l, sna\u017eil se posb\u00edrat si my\u0161lenky. P\u0159ipadalo mu skoro nere\u00e1ln\u00e9, \u017ee se Bill p\u0159est\u011bhoval p\u0159\u00edmo vedle n\u011bj, ale n\u011bjako to vypadalo<\/em> jako n\u011bco, co by Bill ud\u011blal; \u00famysln\u011b \u010di ne. Bill byl p\u0159esn\u011b jako b\u0159e\u010d\u0165an, nebo mo\u017en\u00e1 vrbina pen\u00edzkov\u00e1, obmot\u00e1val se kolem Toma a v\u0161ech jeho my\u0161lenek. Byl j\u00edm tak zaujat, tak upoutan\u00fd do ka\u017edi\u010dk\u00e9ho Billova vt\u00edpku. Rychle si desetkr\u00e1t ot\u0159el ruce a ode\u0161el zp\u00e1tky k sob\u011b do pokoje, zahr\u00e1l si svou novou p\u00edse\u0148 znovu, notu po not\u011b.  <\/div>\n
Dnes v noci nechal dve\u0159e na balkon otev\u0159en\u00e9, jen doufal, \u017ee se Bill vr\u00e1t\u00ed a nech\u00e1 ho tentokr\u00e1t poslechnout si jeho \u010delo. P\u0159edt\u00edm zaslechl jen tichou noti\u010dku, a te\u010f m\u011bl pocit, \u017ee tou\u017e\u00ed po n\u011b\u010dem v\u00edc, v b\u0159\u00ed\u0161ku jako by m\u011bl oh\u0148ostroj. Bill m\u011bl talent na to, aby v Tomovi rozpaloval jisk\u0159i\u010dky.<\/div>\n
Nandal si Billovy br\u00fdle na obli\u010dej, a otev\u0159el si kn\u00ed\u017eku, Tom se vr\u00e1til zp\u00e1tky ke \u010dten\u00ed, ale postupem \u010dasu za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let, co asi Bill d\u011bl\u00e1. Do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee Bill nejsp\u00ed\u0161 sp\u00ed, ale ve skute\u010dnosti Bill ned\u011blal nic tomu podobn\u00e9ho. Ne, Bill opatrn\u011b n\u011bco vytv\u00e1\u0159el; n\u011bco, co v sob\u011b zahrnovalo to n\u011bco dal\u0161\u00edho, co Tomovi ukradl. Byla to hrstka v\u011bci\u010dek, ale tyhlety m\u011bly n\u011bjak\u00fd c\u00edl.  <\/div>\n
Tom usnul ve sv\u00e9 mal\u00e9  posteli, ani\u017e by si uv\u011bdomil, \u017ee je unaven\u00fd. Probudil se s Billov\u00fdmi br\u00fdlemi na nose, kn\u00ed\u017ekou na hrudn\u00edku a Andreasem, kter\u00fd ho prstem p\u00edchal do boku. Tom zabru\u010del a nakopnul naru\u0161itele jeho sp\u00e1nku, a Andreas se mu zasm\u00e1l.<\/div>\n
„No tak, \u0161prte, vst\u00e1vej. Za hodinu mus\u00edme do pr\u00e1ce.“ Andreas v\u017edycky pracoval od ned\u011ble do \u010dtvrtka s Tomem. P\u00e1tky a soboty str\u00e1vil se svou partou kamar\u00e1d\u016f.<\/div>\n
„Nechci j\u00edt,“ zabru\u010del Tom a Andreas \u0161vihnul Toma kn\u00ed\u017ekou p\u0159es kolena.<\/div>\n
„Vst\u00e1\u00e1\u00e1veeej!“<\/div>\n
„Ty<\/em> vst\u00e1vej,“ zast\u00e9nal Tom a Andreas zabru\u010del.<\/div>\n
„Tome. Nebu\u010f otravnej. Mamka ud\u011blala bor\u016fvkov\u00fd pala\u010dinky. Je tam taky limon\u00e1da.“ <\/div>\n
„Fajn,“ zasy\u010del Tom, n\u011bkdy nebyl schopn\u00fd odm\u00edtnout dobr\u00e9 bor\u016fvkov\u00e9 pala\u010dinky. „Jsem vzh\u016fru. Te\u010f vypadni.“<\/div>\n
„Bru\u010doune.“ <\/p>\n<\/div>\n
Andreas t\u0159ikr\u00e1t zav\u0159el Tomovy dve\u0159e a ode\u0161el dol\u016f po schodech, p\u0159idal se ke sv\u00e9 matce a otci u stolu. Tom byl za chv\u00edli tak\u00e9 dole, dredy m\u011bl sv\u00e1zan\u00e9 v ru\u010dn\u00edku, jeliko\u017e se rychle sprchoval. Rodina jedla rychle, spole\u010dn\u011b hovo\u0159ila o v\u010derej\u0161\u00edm dni.<\/div>\n
„Tom je zamilovan\u00fd,“ pop\u00edchl Andreas a Tomovi se rozho\u0159ely u\u0161i.<\/div>\n
„Nejsem!“<\/div>\n
„No, tv\u016fj otec a j\u00e1 jsme t\u011b sly\u0161eli<\/em>, jak jsi v\u010dera v noci hr\u00e1l na piano\u2026“ mrkla na n\u011bj matka a Tom cht\u011bl um\u0159\u00edt hanbou.<\/div>\n
„A co byl ten doprovod \u010dela?“ p\u0159ipojil se jejich t\u00e1ta a Tom pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1. Nev\u0161iml jsem si toho. N\u00e1\u0161 soused hr\u00e1l se mnou\u2026“<\/div>\n
„Je to ten \u010dlov\u011bk, po kter\u00fdm mo\u017en\u00e1 let\u00ed\u0161?“ zeptal se Andreas a Tom ho probodl pohledem; ale mal\u00fd plach\u00fd \u00fasm\u011bv neopou\u0161t\u011bl jeho obli\u010dej.<\/div>\n
„Ne\u2026“<\/div>\n
„No nic,“ \u0159ekl Andreas, kdy\u017e dojedl posledn\u00ed pala\u010dinku. „Mus\u00edme j\u00edt, Tome. Mokr\u00e9 dredy nebo such\u00e9 dredy, mus\u00edme j\u00edt.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ <\/p>\n<\/div>\n
Dnes do pr\u00e1ce \u0159\u00eddil Tom, jeli jeho otlu\u010den\u00fdm bled\u011b modr\u00fdm Fordem Mustang. Byl to narozeninov\u00fd d\u00e1rek od jeho rodi\u010d\u016f, kdy\u017e mu bylo \u0161estn\u00e1ct, a on se do n\u011bj okam\u017eit\u011b zamiloval. Tom nikdy nebyl na p\u0159\u00edli\u0161 honosn\u00e9 v\u011bci, p\u0159ipadaly mu fale\u0161n\u00e9 a jako by cht\u011bl pozornost. Zat\u00edmco samoz\u0159ejm\u011b n\u011bkdo by se mohl h\u00e1dat, \u017ee m\u00edt Mustanga je dobr\u00fd zp\u016fsob, jak si zajistit pozornost; si Tom myslel, \u017ee je to auto a\u017e tak moc otlu\u010den\u00e9, \u017ee nikdo by se na n\u011bj nikdy s obdivem nepod\u00edval; sp\u00ed\u0161 jen \u0161okem. Tom to auto miloval.<\/div>\n
Andreas odemknul dve\u0159e do kr\u00e1mku a Tom se rozhl\u00e9dl, usyknul trochu p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, kolik bakteri\u00ed je te\u010f na sladkostech. Set\u0159\u00e1sl to ale ze sebe; alespo\u0148 to nemusel j\u00edst. O chvilku pozd\u011bji se Tom posadil za pult a otev\u0159el si kn\u00ed\u017eku o konchyliologii, kdy\u017e do obchodu vb\u011bhnul oh\u00fdnek s vysoce vy\u010desan\u00fdmi vlasy. Zastavil se na m\u00edst\u011b, z\u00edral na Andrease a pak mu podal rychle ruku.  <\/div>\n
„J\u00e1 jsem Bill!“<\/div>\n
„Andreas,“ odpov\u011bd\u011bl, pot\u0159\u00e1sl Billovi rukou a pod\u00edval se letmo p\u0159es rameno na Toma. V obli\u010deji m\u011bl zmatek.        <\/div>\n
„Ahoj, Tome!“<\/div>\n
„Ahoj. Bille, tohle je m\u016fj star\u0161\u00ed bratr.“ <\/div>\n
„Oh,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, naklonil hlavu na stranu a odt\u00e1hl svou ruku.<\/div>\n
Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu si Bill myslel, \u017ee mo\u017en\u00e1 Tomovy n\u00e1vyky jsou v cel\u00e9 rodin\u011b, a tak mu p\u0159ipadalo divn\u00e9, \u017ee mu Andreas rukou pot\u0159\u00e1sl. M\u011bl trochu starosti, \u017ee te\u010f kv\u016fli n\u011bmu mo\u017en\u00e1 Andreasovi nebude dob\u0159e, ale hned tyto my\u0161lenky odhodil, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee by m\u011bl<\/em> lidi d\u011blat m\u00e9n\u011b ustaran\u00fdmi z t\u011blesn\u00e9ho kontaktu. D\u00e1valo to smysl. Lid\u00e9 byli pln\u00ed nerv\u016f, kter\u00e9 p\u0159en\u00e1\u0161ely dobr\u00e9 a \u0161patn\u00e9 pocity, tak pro\u010d nenechat sv\u00e9 t\u011blo p\u0159in\u00e9st jin\u00e9mu t\u011blu dobr\u00e9 pocity; jako t\u0159eba pot\u0159\u00e1st rukou?  <\/div>\n
„Nen\u00ed tak divn\u00fd jako ty,“ za\u0161eptal Bill, kdy\u017e p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e k Tomovi a horce mu vydechl do ucha.<\/div>\n
Tom nakr\u010dil ramena a z\u00edral na zem; culil se na Billovy neonov\u00e9 tenisky. Sv\u00edtiv\u011b modr\u00e9 a sv\u00edtiv\u011b zelen\u00e9, stejn\u011b jako kresba na Billov\u011b \u010dern\u00e9m triku. Tom si myslel, \u017ee je to opravdu moc rozko\u0161n\u00e9 a byl kv\u016fli tomu nerv\u00f3zn\u00ed.<\/div>\n
„Jsem \u0161patn\u011b divn\u00fd?“<\/div>\n
„Jsi perfektn\u011b divn\u00fd,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e, malinko se zasm\u00e1l. „N\u011bco jsem ti vyrobil.“<\/div>\n
„Huh?“ <\/div>\n
„Chce\u0161 to, co jsem pro tebe vyrobil nebo ne? Zabralo mi to hodn\u011b \u010dasu, a musel jsem to st\u00e1le p\u0159ed\u011bl\u00e1vat, proto\u017ee jsem po\u0159\u00e1d kous\u00ed\u010dky rozb\u00edjel\u2026 bylo to v\u00e1\u017en\u011b otravn\u00fd. Hej, nos\u00ed\u0161 n\u00e1ramky a tak? Chci \u0159\u00edct, nevypad\u00e1\u0161 na druh \u010dlov\u011bka, kter\u00fd by nosil to, co jsem ti vyrobil, ale-„<\/div>\n
„J-Jo,“ p\u0159eru\u0161il ho Tom. „Chci to. Co je to?“<\/div>\n
„Pod\u00edvej,“ zajel Bill rukou do sv\u00e9 kapsy a vyndal mal\u00fd magick\u00fd n\u00e1ramek.<\/p>\n<\/div>\n
Bill vzal mu\u0161le, kter\u00e9 Tomovi ukradl, a ud\u011blal do nich mal\u00e9 d\u00edrky. Za ka\u017edou tu d\u00edrku mu\u0161le p\u0159id\u011blal na \u00fazk\u00fd \u0159et\u00edzek. N\u00e1ramek cinkal jako z\u00e1v\u011bs ve v\u011btru, za\u0159in\u010del, kdy\u017e rychle zvedl ruku.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu ti ho nandat? Je to slo\u017eit\u00fd\u2026“ \u0159ekl Bill a Tom se za\u010dervenal. „Nejsem infikovan\u00fd.“<\/div>\n
„Um\u2026 Mo\u017en\u00e1 by mohl Andreas\u2026“ \u0159ekl Tom. Opravdu<\/em> nen\u00e1vid\u011bl, kdy\u017e na n\u011bj n\u011bkdo sahal.<\/div>\n
„To je v pohod\u011b! Andreasi?!“ zav\u00fdskal Bill zp\u011bvn\u00fdm hl\u00e1skem. „Pot\u0159ebujeme pomoct.“<\/div>\n
„Oh?“<\/div>\n
„Jo. Vypad\u00e1 to, \u017ee by si Tom m\u011bl nandat ten n\u00e1ramek, ale j\u00e1 mu nem\u016f\u017eu pomoct. M\u016f\u017ee\u0161 to pro m\u011b ud\u011blat?“<\/div>\n
„Oh, jasn\u011b.“<\/div>\n
Andreas rychle zaklapnul zap\u00edn\u00e1n\u00ed a Tom opatrn\u011b koukal na svoje z\u00e1p\u011bst\u00ed, zkoumal ka\u017edou mu\u0161li\u010dku, jako by se m\u011bla p\u0159em\u011bnit na n\u011bco jin\u00e9ho. Zkoumal mu\u0161le a v\u0161iml si, \u017ee ka\u017ed\u00e1 m\u00e1 na sob\u011b napsan\u00e9 jedno p\u00edsmenko.<\/p>\n<\/div>\n
Mysl\u00edm, \u017ee jsi fakt divn\u00fd. Chce\u0161 b\u00fdt m\u016fj kamar\u00e1d? ANO. NE.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Zakrou\u017ekuj jeden,“ zaradoval se Bill, po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b, kdy\u017e mu do\u0161lo, \u017ee Tom do\u0161el na konec a v\u0161echno si p\u0159e\u010detl.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu jen na jedno uk\u00e1zat?“ zeptal se a Bill p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Ale mus\u00ed\u0161 mi to uk\u00e1zat. Aby to nebylo tajemstv\u00ed.“<\/div>\n
Tom se musel usm\u00e1t, koukal a zkoumal Bill\u016fv obli\u010dej. Uk\u00e1zal na ANO<\/em> a Bill se zaradoval; tak moc \u0161\u0165astn\u00fd z toho, \u017ee Tom vybral ano.<\/div>\n
Pln\u00fd radosti z toho, \u017ee se s n\u00edm Tom chce kamar\u00e1dit; Bill mu poslal polibek, hodil po n\u011bm \u010dtvr\u0165\u00e1k, vzal si ze sklenice gumov\u00e9ho medv\u00eddka a \u0161el ke dve\u0159\u00edm. Musel j\u00edt dom\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
„Mus\u00edm j\u00edt,“ \u0159ekl a Tom se na n\u011bj divn\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Mus\u00edm j\u00edt bre\u010det.“<\/div>\n
„Bre\u010det?“<\/div>\n
„Ano. Bre\u010det.“ <\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„P\u0159etrhl jsem si dneska r\u00e1no strunu na \u010delu, proto\u017ee jsem se sna\u017eil vzpomenout si na tvoji p\u00edsni\u010dku a cht\u011bl jsem k tomu p\u0159id\u011blat svou \u010d\u00e1st, a nem\u016f\u017eu si koupit novou strunu, dokud\u2026 Nav\u017edycky.“<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“<\/div>\n
„Nen\u00ed auto. Nejsou tu ve m\u011bst\u011b hudebniny.“ <\/div>\n
„Mohl bych t\u011b vz\u00edt\u2026 Po pr\u00e1ci, chci \u0159\u00edct. Jestli\u2026 jestli chce\u0161.“<\/div>\n
„To bys pro m\u011b ud\u011blal?“<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b. V\u00edm, jak ti je. Hraju taky na kytaru, a kdy\u017e si p\u0159etrhnu strunu, tak mus\u00edm jet daleko, abych to mohl spravit\u2026 je to na prd.“<\/div>\n
„Tak to je pak rande! Ahoj!“ <\/p>\n<\/div>\n
A s t\u00edm Bill vyb\u011bhl ze dve\u0159\u00ed pry\u010d. <\/p>\n<\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
\n<\/div>\n
original<\/u><\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics Billovi se l\u00edb\u00ed  Tomova p\u00edse\u0148, Tomovi se l\u00edb\u00ed  Bill\u016fv d\u00e1rek Celou cestu zp\u00e1tky dom\u016f si Tom posouval br\u00fdle po nose; sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, jestli v nich v\u016fbec n\u011bjak\u00e9 dioptrie jsou. Po tom, co se dostal dom\u016f, svalil se na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[379],"tags":[],"class_list":["post-10049","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-effervescent"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10049","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10049"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10049\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10049"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10049"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10049"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}