{"id":10050,"date":"2010-11-29T18:00:00","date_gmt":"2010-11-29T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10025"},"modified":"2010-11-29T18:00:00","modified_gmt":"2010-11-29T17:00:00","slug":"me-myself-and-romeo-32","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/29\/me-myself-and-romeo-32\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 32."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"420\"<\/div>\n
Vyjeven\u011b civ\u00edm na ob\u00e1lku, na n\u00ed\u017e jsou zelen\u00fdm inkoustem naps\u00e1na jen dv\u011b slova ‚Bill Kaulitz‘. Adresa sch\u00e1z\u00ed. Musel ten dopis do schr\u00e1nky str\u010dit s\u00e1m. Trvalo mu to, ale nakonec m\u011b na\u0161el. U\u017e jsem se b\u00e1l, \u017ee zapomn\u011bl, kdy\u017e mi takovou dobu neposlal ani jedinou r\u016f\u017ei. Ot\u00e1\u010d\u00edm j\u00ed st\u00e1le dokola, a\u017e ji nakonec rozt\u0159esen\u00fdma rukama otev\u0159u a vynd\u00e1m l\u00edstek, jen\u017e se v n\u00ed ukr\u00fdv\u00e1.<\/div>\n
„M\u016fj zrak a srdce v smrteln\u00e9m jsou boji, jak rozd\u011blit plen, jen\u017e tv\u016fj zjev jim d\u00e1v\u00e1\u2026 M\u016fj zrak chce srdci podobu vz\u00edt tvoji, m\u00e9 srdce zrak m\u016fj zbavit toho pr\u00e1va\u2026“<\/em> Bo\u017ee! Jak mi to sch\u00e1zelo! Ver\u0161e napsan\u00e9 rukou m\u00e9ho ctitele m\u011b op\u011bt pohlad\u00ed po du\u0161i a rozbu\u0161\u00ed mi srdce. Miluji je! Co na tom, \u017ee je nevymyslel on s\u00e1m, ale prop\u016fj\u010dil si je od n\u011bkoho jin\u00e9ho?! Jsou ur\u010dena mn\u011b, c\u00edt\u00ed ke mn\u011b to, co Shakespeare vyj\u00e1d\u0159il ve sv\u00fdch sonetech. Op\u0159u se o ze\u010f, znovu a znovu si je pro\u010d\u00edt\u00e1m a usm\u00edv\u00e1m se. A\u017e Absiho nespokojen\u00e9 za\u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed, kter\u00fdm se na sebe sna\u017e\u00ed upozornit, m\u011b probere.<\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e jdeme,“ sehnu se k n\u011bmu. L\u00edstek zastr\u010d\u00edm do kapsy a podrbu psa za u\u0161ima. „Tomovi ani slovo. Bude to na\u0161e tajemstv\u00ed, hm? Packu na to.“ Pes polo\u017e\u00ed svou tlapu do m\u00e9 dlan\u011b a ol\u00edzne tv\u00e1\u0159, co\u017e beru, \u017ee na na\u0161i spikleneckou dohodu p\u0159istoupil. Tom by vy\u0161iloval, kdyby se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee mi napsal. \u017d\u00e1rlil by a d\u011blal by z n\u011bj vy\u0161inut\u00e9ho cvoka. Co\u017e mi vlastn\u011b u\u017e jednou p\u0159edvedl. Co oko nevid\u00ed, to srdce nebol\u00ed. A \u010d\u00edm m\u00e9n\u011b toho \u010dlov\u011bk v\u00ed, t\u00edm m\u00e9n\u011b m\u00e1 starost\u00ed. Vstanu a spole\u010dn\u011b se \u0161t\u011bkaj\u00edc\u00edm Absikem vyb\u011bhnu p\u0159ed d\u016fm. On je nad\u0161en\u00fd, proto\u017ee se ocitnul venku, j\u00e1 z t\u011bch n\u011bkolika n\u00e1dhern\u00fdch slov, je\u017e jsem p\u0159ed chvilkou po tak dlouh\u00e9 dob\u011b obdr\u017eel\u2026<\/div>\n
\n
<\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Po\u0161ta!!!“ Zahul\u00e1k\u00e1m z p\u0159eds\u00edn\u011b. Ne\u017e vyraz\u00edm za Tomem, co mi nad\u00e1v\u00e1, \u017ee nech\u00e1pe, pro\u010d mus\u00edm \u0159v\u00e1t jak pominut\u00fd, a \u017ee nen\u00ed hluch\u00fd, mrknu na Absiho, abych mu p\u0159ipomn\u011bl, na co jsme si dole pl\u00e1cli. Sice nem\u016f\u017ee mluvit, ale je to bonz\u00e1k. Kdy\u017e jsem rozbil sklen\u011bn\u00e9 v\u00edko od jedn\u00e9 p\u00e1nve, napr\u00e1\u0161il m\u011b taky. D\u00e1val jsem si z\u00e1le\u017eet, abych v\u0161echny st\u0159epy uklidil, ale jeden se mi zatoulal. Ten chlupat\u00fd zloduch ho n\u011bjak\u00fdm z\u00e1hadn\u00fdm zp\u016fsobem na\u0161el a \u0161t\u011bkal do doby, ne\u017e p\u0159il\u00e1kal Toma. Absinth st\u00e1l v\u00edt\u011bzn\u011b nad st\u0159epem a br\u00e1chovi netrvalo dlouho, aby pochopil, \u010d\u00ed je to pr\u00e1ce. A n\u00e1sledovalo p\u0159esn\u011b to, \u010deho jsem se cht\u011bl u\u0161et\u0159it. Utahoval si ze m\u011b, \u017ee m\u00e1m ob\u011b ruce lev\u00fd a \u017ee jsem chod\u00edc\u00ed pohroma. Tak\u017ee by se beztak i l\u00edstek od m\u00e9ho ctitele ocitnul v Tomov\u00fdch ruk\u00e1ch. On by to jeho mazel n\u011bjak vykoumal\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„N\u011bco ti p\u0159i\u0161lo.“ Ozn\u00e1m\u00edm s p\u0159ehnanou d\u016fle\u017eitost\u00ed. Dopis od banky hod\u00edm na st\u016fl, nepova\u017euji ho za nijak d\u016fle\u017eit\u00fd a str\u010d\u00edm mu pod nos dopis, kter\u00fd jsem zva\u017eoval zne\u0161kodnit, ale nakonec jsem to neud\u011blal. Aspo\u0148 se dozv\u00edm, kdo mi to leze do zel\u00ed.<\/div>\n
„Jo, d\u00edky.“ Tom si ode m\u011b sice psan\u00ed vezme, ale hod\u00ed ho na st\u016fl, u n\u011bj\u017e sed\u00ed a d\u00e1l listuje \u010dasopisem.<\/div>\n
„Ty to neotev\u0159e\u0161?“ Podiv\u00edm se a sednu si na \u017eidli, kter\u00e1 je nejbl\u00ed\u017ee k n\u011bmu. Mn\u011b kdy\u017e p\u0159ijde dopis, tak ho okam\u017eit\u011b otv\u00edr\u00e1m, abych se dozv\u011bd\u011bl, kdo po mn\u011b co chce, a on si tu d\u00e1l listuje \u010dasopisem.<\/div>\n
„To po\u010dk\u00e1, ne?“ Oto\u010d\u00ed str\u00e1nku a vyprskne sm\u00edchem. Hned na to se pod\u00edv\u00e1 na m\u011b a potla\u010duj\u00edc sm\u00edch se d\u00e1l v\u011bnuje \u010dten\u00ed.<\/div>\n
„No, t\u0159eba je to \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd.“ Nam\u00edtnu a potla\u010d\u00edm nutk\u00e1n\u00ed mu \u010dasopis zabavit. Um\u00edr\u00e1m zv\u011bdavost\u00ed, kdo mu napsal a jemu je to naprosto jedno. Nejrad\u011bji bych s\u00e1m ob\u00e1lku rozlepil a dopis p\u0159e\u010detl.<\/div>\n
<\/div>\n
„To by bylo poslan\u00fd doporu\u010den\u011b, ne?“<\/div>\n
„T\u0159eba ne. N\u011bkdo pros\u00ed o pomoc nebo je nemocn\u00fd.“ Zkou\u0161\u00edm to d\u00e1l a vym\u011bn\u00edm si s Absim zoufal\u00fd pohled. A\u0165 ten pes sko\u010d\u00ed na st\u016fl, sbal\u00ed \u010dasopis a roztrh\u00e1 ho na kous\u00ed\u010dky. Tom nebude m\u00edt co \u010d\u00edst a ukoj\u00ed moji zv\u011bdavost.<\/div>\n
„A\u017e si to doprohl\u00ed\u017e\u00edm, tak si to p\u0159e\u010dtu.“<\/div>\n
„Ty \u010dte\u0161 Bazaar?“ Vyjeknu, kdy\u017e se mi poda\u0159\u00ed identifikovat, do \u010deho hled\u00ed a u \u010deho se tak kr\u00e1lovsky bav\u00ed. N\u011bjak se mi to nezd\u00e1. \u017de by ze dne na den zm\u011bnil n\u00e1zor a stal se z n\u011bj v\u011brn\u00fd \u010dten\u00e1\u0159 Vogue, Elle a jim podobn\u00fdch?<\/div>\n
„Ne, l\u00e1sko, ale zapomn\u011bl jsi mi koupit Gecko.“ Na\u0161pul\u00ed pusu. A\u017e kdy\u017e se za\u010dne \u0159ehtat m\u00e9mu zamy\u0161len\u00e9mu pohledu, dojde mi, \u017ee je to magaz\u00edn pro d\u011bcka a ne n\u011bjak\u00e1 obdoba Playboye.<\/div>\n
„Ty jsi blb, fakt!“ Pl\u00e1cnu ho po ruce za to, \u017ee si ze m\u011b zase utahuje. „M\u011bl by sis to p\u0159e\u010d\u00edst.“<\/div>\n
„A d\u00e1\u0161 mi pak pokoj?“ K\u00fdvnu, na\u010de\u017e kone\u010dn\u011b odlo\u017e\u00ed \u010dasopis stranou a s\u00e1hne po dopise. Na m\u016fj vkus se s t\u00edm moc p\u00e1\u0159e, norm\u00e1ln\u011b bych ho roztrhnul a hotovo. K moj\u00ed obrovsk\u00e9 \u00falev\u011b nakonec p\u0159ece jen vyt\u00e1hne pap\u00edr a prol\u00e9tne jej o\u010dima. Jeho \u00fasm\u011bv se vte\u0159inu od vte\u0159iny roz\u0161i\u0159uje a j\u00e1 mu vis\u00edm pohledem na rtech. \u0160koda, \u017ee ne\u010dte polohlasem jako n\u00e1\u0161 d\u011bda. \u010clov\u011bk pak ani nemusel \u010d\u00edst noviny, proto\u017ee mu je p\u0159ed\u010d\u00edtal on. V\u00edm, \u017ee m\u011b to roz\u010dilovalo, ale te\u010f bych to v p\u0159\u00edpad\u011b Toma uv\u00edtal. Aspo\u0148 bych z toho z\u00e1hadn\u00e9ho dopisu n\u011bco m\u011bl\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„A je to.“ Zastr\u010d\u00ed list zp\u011bt do ob\u00e1lky a nat\u00e1hne se zp\u00e1tky po \u010dasopisu. Jsem ale rychlej\u0161\u00ed a seberu mu ho d\u0159\u00edv, ne\u017e se ho dotkne jeho ruka.<\/div>\n
„A? Bylo to d\u016fle\u017eit\u00fd?“<\/div>\n
„Ne, norm\u00e1lka.“ Odv\u011bt\u00ed mi a s nata\u017eenou rukou \u010dek\u00e1, a\u017e mu magaz\u00edn vr\u00e1t\u00edm. A\u0165 to okam\u017eit\u011b vybal\u00ed! P\u0159ece po mn\u011b nechce, abych se sn\u00ed\u017eil k tomu, \u017ee bych si to p\u0159e\u010detl s\u00e1m a potaj\u00ed, a\u017e se n\u011bkam vypa\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Tak hlavn\u011b, \u017ee se nikomu nic nestalo.“ Asi to z n\u011bj jen tak nevyp\u00e1\u010d\u00edm, budu se muset v\u00edc sna\u017eit.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b to jsem te\u010f cht\u011bl \u0159\u00edct.“ Sta\u010d\u00ed mi jedin\u00fd pohled na n\u011bj, aby mi docvaklo, \u017ee si ze m\u011b zase d\u011bl\u00e1 srandu. V\u00ed, \u017ee jsem zv\u011bdav\u00fd a \u017ee chci, aby mi prozradil, kdo je nezn\u00e1m\u00e1 odes\u00edlatelka. Baba to je, to je jasn\u00fd. Neusm\u00edval by se, kdyby mu psal k\u00e1mo\u0161. Co usm\u00edval! On se p\u0159iblble culil! Jen\u017ee taky je mu zn\u00e1mo, \u017ee jsem p\u0159\u00edli\u0161 hrd\u00fd na to, abych se zeptal p\u0159\u00edmo. Tak\u017ee m\u011b schv\u00e1ln\u011b pokou\u0161\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jak jen jsi vtipn\u00fd, Tome!“ Odsunu \u017eidli a chyst\u00e1m se zapadnout do lo\u017enice, kde hodl\u00e1m trucovat do doby, ne\u017e za mnou s\u00e1m p\u0159ijde a od\u0159\u00edk\u00e1 mi slovo od slova, co bylo na tom zpropaden\u00e9m pap\u00ed\u0159e. Jen\u017ee se zastav\u00edm t\u011bsn\u011b u dve\u0159\u00ed, \u010f\u00e1belsky se u\u0161kl\u00edbnu a pomalu se oto\u010d\u00edm zp\u00e1tky k bratrovi. Kdy\u017e provokuje on m\u011b, m\u016f\u017eu i j\u00e1 jeho.<\/div>\n
„Jen tak mimochodem. Co bude k ob\u011bdu, \u010dum\u00e1\u010dku?“<\/div>\n
„J\u00e1 nejsem \u017e\u00e1dnej\u2026 Ne\u0159\u00edkej mi tak!“ Tuhle reakci jsem \u010dekal. P\u0159esn\u011b takhle se vztekal, kdy\u017e jsem mu \u0159\u00edkal ‚Tommy‘. Zvykl si na tamto, zvykne si i na tohle. V\u017edy\u0165 je to vlastn\u011b roztomil\u00fd. Zrovna jako Tom s\u00e1m.<\/div>\n
„Jak ti nem\u00e1m \u0159\u00edkat? Jo, ty mysl\u00ed\u0161 ‚\u010dum\u00e1\u010dku‘?“ Se sm\u00edchem ob\u011bhnu st\u016fl, k n\u011bmu\u017e m\u011b nahnal, jak po mn\u011b vystartoval odhodlan\u00fd m\u011b ztrestat za osloven\u00ed. Tom m\u011b up\u0159en\u011b sleduje, asi se sna\u017e\u00ed odhadnout, kter\u00fdm sm\u011brem se rozb\u011bhnu. Nakonec to vezme zleva, co\u017e jsem o\u010dek\u00e1val. Byl toti\u017e nakro\u010den\u00fd napravo, ale zn\u00e1m jeho taktiku, cht\u011bl m\u011b jen zm\u00e1st. Tak\u017ee znovu ob\u011bhnu st\u016fl, rychle p\u0159elezu seda\u010dku a schov\u00e1m se za n\u00ed. Absinth n\u00e1s nech\u00e1pav\u011b sleduje, co blbneme. \u010cekal bych, \u017ee se k n\u00e1m p\u0159id\u00e1, ale m\u00edsto toho se p\u0159eval\u00ed na druh\u00fd bok a d\u00e1l n\u00e1m nev\u011bnuje pozornost.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bacha, \u010dum\u00e1\u010dku.“ S potla\u010dovan\u00fdm sm\u00edchem ho nab\u00e1d\u00e1m k v\u011bt\u0161\u00ed opatrnosti, kdy\u017e zakopne a m\u00e1lem sebou pleskne. Je\u0161t\u011b aby si znovu n\u011bco ud\u011blal! Dal\u0161\u00ed t\u00fdden dom\u00e1c\u00edch prac\u00ed by nemusel p\u0159e\u017e\u00edt ani jeden z n\u00e1s.<\/div>\n
„Ty se mi bude\u0161 sm\u00e1t?“ Zept\u00e1 se, kdy\u017e se zastav\u00edme. P\u0159idr\u017euje se k\u0159esla, zat\u00edmco j\u00e1 se mu po\u0161klebuju na jeho opa\u010dn\u00e9 stran\u011b. Oba zrychlen\u011b oddechujeme. Je k se\u017er\u00e1n\u00ed, kdy\u017e se vztek\u00e1. Asi ho za\u010dnu dr\u00e1\u017edit \u010dast\u011bji.<\/div>\n
„Nesm\u011bji se, \u017ee jsi zakopl, ale tomu jak\u2026 \u00c1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1!“<\/div>\n
„Odvolej to.“ Tomovi se poda\u0159\u00ed povalit m\u011b na zem a obkro\u010dmo se na m\u011b posad\u00ed. Ruce mi dr\u017e\u00ed za hlavou a up\u0159en\u011b mi hled\u00ed do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ani m\u011b nehne, \u010dum\u00e1\u010dku.“ Vypl\u00e1znu na n\u011bj jazyk a pokou\u0161\u00edm se zadr\u017eet sm\u00edch, co\u017e se mi stejn\u011b nepovede a roz\u0159eht\u00e1m se na cel\u00e9 kolo. A kdy\u017e m\u011b za\u010dne lechtat, za\u010dnu se pod n\u00edm sv\u00edjet. V\u00ed, \u017ee to nesn\u00e1\u0161\u00edm. Mu\u010dil m\u011b takhle u\u017e jako mal\u00e9ho a nep\u0159estal, dokud jsem se nevzdal a neud\u011blal, co cht\u011bl.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co to je?“ Kdy\u017e se uklid\u00edm a p\u0159estanu se sm\u00e1t, spat\u0159\u00edm ho, jak dr\u017e\u00ed v dlani na\u017eloutlou ob\u00e1lku. Krve by se ve mn\u011b nedo\u0159ezal. Co te\u010f? Co m\u00e1m \u0159\u00edct? Lh\u00e1t nebo j\u00edt s pravdou ven? Kdy\u017e \u0159eknu pravdu, bude jan\u010dit. Kdy\u017e budu lh\u00e1t, tak\u2026<\/div>\n
„Uka\u017e.“ Vezmu si ji od n\u011bj a prohl\u00e9dnu si ji. „To je star\u00fd. M\u00e1m to v kapse u\u017e asi hodn\u011b dlouho.“ Le\u017e je lep\u0161\u00ed pro n\u00e1s oba. Tom se nebude zbyte\u010dn\u011b strachovat a sebe u\u0161et\u0159\u00edm jeho p\u0159edn\u00e1\u0161ky o tom, jak mohou b\u00fdt takov\u00ed ctitel\u00e9 nebezpe\u010dn\u00ed.<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to divn\u011b.“ Sleze ze m\u011b a posad\u00ed se vedle. Neuv\u011b\u0159il mi. Mus\u00edm ho n\u011bjak zbavit pochybnost\u00ed a p\u0159esv\u011bd\u010dit ho, \u017ee o nic nejde. Jinak za\u010dne \u010dmuchat, dohm\u00e1tne se pravdy a jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka, co m\u011b v dob\u011b, kdy tu nebyl, dok\u00e1zal opravdu rozveselit, zamorduje. Peta u\u0161et\u0159il, ale dal\u0161\u00ed rival by u\u017e to \u0161t\u011bst\u00ed nem\u011bl.<\/div>\n
„Oby\u010dejn\u00fd dopis, pros\u00edm t\u011b. A hlavn\u011b star\u00fd.“<\/div>\n
„Vypad\u00e1, jako by ho poslal n\u011bkdo, kdo \u017eije v naprosto jin\u00fd dob\u011b. Za\u017eloutl\u00e1 pergamenov\u00e1 ob\u00e1lka, zelenej inkoust a \u0159ekni mi, kdo takhle p\u00ed\u0161e. Vid\u011bl jsi ten styl p\u00edsma?“<\/div>\n
„Tommy, mil\u00e1\u010dku,“ str\u010d\u00edm si dopis do kapsy, „nech to plavat, hm?“ Ne\u017e stihne protestovat, p\u0159it\u00e1hnu si jej za t\u00fdl k sob\u011b a za\u010dnu l\u00edbat jeho rty. Tomovy dlan\u011b se okam\u017eit\u011b ocitnou na m\u00fdch z\u00e1dech a netrv\u00e1 to dlouho a c\u00edt\u00edm, jak m\u011b pomalu pokl\u00e1d\u00e1 zp\u011bt na zem, z n\u00ed\u017e jsem se p\u0159ed chvilkou zvednul. A je to. N\u011bjak\u00e1 podez\u0159el\u00e1 ob\u00e1lka okam\u017eit\u011b zmizela z jeho mysli\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj Tome.“ Zam\u00e1v\u00e1 na m\u011b n\u011bjak\u00e1 holka, kdy\u017e vystoup\u00edm z v\u00fdtahu. P\u00e1r vte\u0159in na ni civ\u00edm a netu\u0161\u00edm, odkud se my dva m\u016f\u017eeme zn\u00e1t. Nakonec v n\u00ed ale pozn\u00e1m stylistku Judy. Odpov\u00edm ji na pozdrav a usm\u011bji se. Judy mi tak\u00e9 v\u011bnuje \u00fasm\u011bv, kter\u00fd ale okam\u017eit\u011b zmrzne.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, pane Kaulitzi.“ Dod\u00e1, kdy\u017e se vedle m\u011b objev\u00ed m\u016fj bratr ve slune\u010dn\u00edch br\u00fdl\u00edch, jen\u017e si ji znovu prohl\u00ed\u017e\u00ed jako hmyz, kter\u00fd je pot\u0159eba co nejrychleji rozm\u00e1\u010dknout. Judy p\u0159id\u00e1 do kroku a zmiz\u00ed mi z dohledu.<\/div>\n
„Drzounka.“ Proced\u00ed skrze zuby Bill a zam\u00ed\u0159\u00ed ke sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i. Co proti n\u00ed po\u0159\u00e1d m\u00e1? V\u017edy\u0165 je mil\u00e1. Nic neud\u011blala. Uctiv\u011b ho pozdravila a byla by se i usm\u00e1la, kdyby se na ni tak hnusn\u011b ne\u0161klebil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pane Kaulitzi.“<\/div>\n
„Co je?“ \u0160t\u011bkne i na Marion. R\u00e1no byl jako slun\u00ed\u010dko, ale jen co jsme se ocitli tady, vr\u010d\u00ed a mra\u010d\u00ed se. Asi to d\u011bl\u00e1 to prost\u0159ed\u00ed.<\/div>\n
„Pan Maciejewski v\u00e1m tu n\u011bco nechal.“ Agentka asi bude na brat\u0159\u00ed\u010dkovy n\u00e1lady zvykl\u00e1, a nebo je prost\u011b profesion\u00e1lka, proto\u017ee mu s \u00fasm\u011bvem pod\u00e1 velkou ob\u00e1lku. To by m\u011b zaj\u00edmalo, od koho to je. Ne\u017e zalezu k Billovi do kanclu, vym\u011bn\u00edme si s jeho asistentkou pohrdav\u00e9 pohledy. Takov\u00fd n\u00e1\u0161 uv\u00edtac\u00ed ritu\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdo to je? Ten pan Mac\u00edk?“ Ani nezav\u0159u dve\u0159e a u\u017e vyzv\u00edd\u00e1m, od kohopak ta pom\u011brn\u011b objemn\u00e1 ob\u00e1lka je. Bill si svl\u00e9kne kab\u00e1t, kter\u00fd hod\u00ed na st\u016fl vedle sv\u00e9 XXL ta\u0161ky, a za\u010dne rozlepovat ob\u00e1lku.<\/div>\n
„Maciejewski,“ oprav\u00ed m\u011b, „to je Pete.“<\/div>\n
„P\u00e9\u0165a je Rus?“ Podiv\u00edm se a sednu si na st\u016fl. Tak to je g\u00f3l. Myslel jsem, \u017ee je to Francouz nebo Angli\u010dan a on to bude prachoby\u010dejnej V\u00e1\u0148a z Moskvy. \u0160koda, \u017ee jsem to nev\u011bd\u011bl d\u0159\u00edv.<\/div>\n
„Pol\u00e1k.“ Znovu m\u011b oprav\u00ed a vyt\u00e1hne z ob\u00e1lky dvoje kl\u00ed\u010de, n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry a nakonec asi i vzkaz od jeho exmilence. „Jmenuje se Peter Maciejewski.“<\/div>\n
„Chud\u00e1k. Takov\u00fd debiln\u00ed jm\u00e9no a je\u0161t\u011b s takov\u00fdm ksichtem chodit po sv\u011bt\u011b.“ \u0158eknu s hran\u00fdm soucitem a za\u0161kleb\u00edm se. „Co n\u00e1m p\u00ed\u0161e? Douf\u00e1m, \u017ee m\u011b aspo\u0148 pozdravuje!“<\/div>\n
„\u017de jsem vypo\u010d\u00edtav\u00fd hajzl, lidsk\u00e1 zr\u016fda, bezcitn\u00fd parchant, zakomplexovan\u00fd idiot,“ za\u010dne vypo\u010d\u00edt\u00e1vat lichotky na svou adresu, „jo a d\u011bvka, na to jsem zapomn\u011bl. A nepozdravuje t\u011b. Mrz\u00ed m\u011b to.“<\/div>\n
„M\u011b v\u00edc.“ P\u0159edst\u00edr\u00e1m, \u017ee jsem hluboce zasa\u017een Petov\u00fdm ignorov\u00e1n\u00edm moj\u00ed osoby a zam\u00e1\u010dknu slzu, kter\u00e1 neexistuje.<\/div>\n
„Po\u010dkej, on ti vr\u00e1til i to\u2026“ Vezmu do ruky jedny z kl\u00ed\u010d\u016f a spadne mi \u010delist. Pe\u0165\u00e1nek bude asi hodn\u011b hrd\u00fd, co\u017e bych do n\u011bj nikdy ne\u0159ekl. Odst\u011bhoval se, a je\u0161t\u011b mu vr\u00e1til auto.<\/div>\n
„Jo, pr\u00fd si je m\u00e1m se\u017erat. Prod\u00e1m je, pokud ho tedy\u2026 Tak\u017ee je prod\u00e1m.“ Ani jsem nemusel nic \u0159\u00edct, Bill m\u016fj pohled pochopil spr\u00e1vn\u011b. Sice je to fakt super k\u00e1ra, ani by mi nevadilo, \u017ee je ojet\u00e1. Vad\u00ed mi, \u017ee ji m\u011bl on.<\/div>\n

<\/em><\/strong><\/div>\n
Bill<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Sklon\u00edm se k umyvadlu a napiji se z kohoutku. Zhluboka oddechuji a chrstnu si ledovou vodu do obli\u010deje. Po chvilce zvednu hlavu a zahled\u00edm se na sv\u016fj odraz v zrcadle. L\u00ed\u010den\u00ed m\u00e1m rozmazan\u00e9, \u00fa\u010des taky nevypad\u00e1 n\u011bjak \u00fa\u017easn\u011b. Ale to je mi jedno. T\u0159esu se po cel\u00e9m t\u011ble a nech\u00e1pu, co se to d\u011bje. Sna\u017e\u00edm se rozpomenout, co se v uplynul\u00fdch minut\u00e1ch stalo.<\/div>\n
<\/div>\n
*flashback*<\/em><\/strong><\/div>\n

<\/em><\/strong><\/div>\n
„Ne, ne, ten taky ne,“ obch\u00e1z\u00edm stojany s modely. „Nep\u0159ich\u00e1z\u00ed v \u00favahu.“ Co je tohle za lidi? Ka\u017ed\u00fd z nich m\u011bl skv\u011bl\u00e9 doporu\u010den\u00ed, v\u0161ichni do jednoho maj\u00ed b\u00fdt ti nejlep\u0161\u00ed z nejlep\u0161\u00edch, ale m\u00e1m sp\u00ed\u0161 dojem, \u017ee je to banda neschopn\u00fdch povale\u010d\u016f, co ze m\u011b tahaj\u00ed akor\u00e1t prachy. Nakonec dopadnu tak, \u017ee je v\u0161echny vyh\u00e1z\u00edm a budu d\u011blat v\u0161echno s\u00e1m.<\/em><\/div>\n
„D\u011bl\u00e1te si ze m\u011b srandu?!“ Oto\u010d\u00edm se na Alexe, kter\u00fd o krok couvne a boj\u00e1cn\u011b se na m\u011b d\u00edv\u00e1. Strhnu sako z figur\u00edny a mr\u0161t\u00edm je po n\u011bm.<\/em><\/div>\n
„Tohle je co?!“<\/em><\/div>\n
„Sako na z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed focen\u00ed, pros\u00edm. Cht\u011bl jste, aby bylo u\u0161ito z t\u011bch nov\u011b p\u0159ivezen\u00fdch l\u00e1tek od\u2026“<\/em><\/div>\n
„Chci v\u011bd\u011bt, co je to za barvu?“ Zv\u00fd\u0161\u00edm hlas a pod\u00edv\u00e1m se po v\u0161ech p\u0159\u00edtomn\u00fdch vy\u010dk\u00e1vaj\u00edc, kdo moji ot\u00e1zku zodpov\u00ed.<\/em><\/div>\n
„\u010cerven\u00e1.“ P\u00edpne Lilly, na\u010de\u017e zalapu po dechu a znovu se rozhl\u00e9dnu, zda neodpov\u00ed n\u011bkdo l\u00e9pe. V\u0161ichni zaryt\u011b ml\u010d\u00ed. Dokonce i Alex, kter\u00e9ho jsem m\u011bl za naprostou \u0161pi\u010dku ve sv\u00e9m oboru, klop\u00ed zrak k zemi a neodva\u017euje se na m\u011b pod\u00edvat.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Nikdo?“ Vyjeknu a nadechnu se. Tohle je snad zl\u00fd sen. P\u0159istoup\u00edm tedy k jin\u00e9mu stojanu a uk\u00e1\u017eu na ko\u0161ili na n\u011bm. „Jak\u00e1 je tohle barva? Jess?“ Odpov\u011bdi bych se asi od nikoho jen tak nedo\u010dkal, proto si s\u00e1m vyberu osobu, kter\u00e1 m\u00e1 odpov\u011bd\u011bt… Jessica se pod\u00edv\u00e1 po sv\u00fdch kolez\u00edch, kte\u0159\u00ed ml\u010d\u00ed jako ryby.<\/em><\/div>\n
„No sv\u011btle \u010derven\u00e1, pane Kaulitzi.“ Tak to u\u017e je vrchol! Je barvoslep\u00e1? V\u017edy\u0165 to nem\u00e1 s \u010dervenou nic spole\u010dn\u00e9ho.<\/em><\/div>\n
„V\u00edte, co by \u0159ekl Tom, m\u016fj bratr, kdybych se ho zeptal, jakou barvu m\u00e1 ta ko\u0161ile? \u0158ekl by, \u017ee je to r\u016f\u017eov\u00e1. A m\u011bl by pravdu. Tohle je toti\u017e odst\u00edn antick\u00e1 r\u016f\u017eov\u00e1! Ne, \u010derven\u00e1, ale antick\u00e1 r\u016f\u017eov\u00e1. Copak to vid\u00edm jen j\u00e1?“ Nech\u00e1m ko\u0161ili b\u00fdt a postav\u00edm se p\u0159ed ty neschopn\u00e9 lemply, co jsem zam\u011bstnal.<\/em><\/div>\n
„\u010cerven\u00e1 je \u0161irok\u00fd pojem. Laici rozli\u0161uj\u00ed sv\u011btle a tmav\u011b r\u016f\u017eovou a pak maj\u00ed takovou, kterou naz\u00fdvaj\u00ed ‚n\u011bco mezi‘. Vy jste ale odborn\u00edci, m\u00e1te zn\u00e1t n\u00e1zvy odst\u00edn\u016f v\u0161ech barev, a hlavn\u011b je m\u00e1te um\u011bt rozli\u0161ovat. Kdy\u017e jsem navrhnul toto sako, jasn\u011b jsem tam napsal, \u017ee chci, aby bylo u\u0161ito z karm\u00ednov\u011b \u010derven\u00e9 l\u00e1tky. Co m\u00e1m? Rub\u00ednov\u011b \u010derven\u00e9.“<\/em><\/div>\n
„Pane Kaulitzi, kdy\u017e dovol\u00edte,“ ozve se Mark. „V tom zas tak velk\u00fd rozd\u00edl nen\u00ed. Kdy\u017e se ta fotografie spr\u00e1vn\u011b nasv\u00edt\u00ed, tak to laik vlastn\u011b ani nepozn\u00e1\u2026“<\/em><\/div>\n
„Ale j\u00e1 to pozn\u00e1m! Cht\u011bl jsem karm\u00ednov\u00e9 sako a to taky budu m\u00edt. U\u0161ijete je znovu. A je mi naprosto jedno, jak to ud\u011bl\u00e1te. To sako prost\u011b bude r\u00e1no p\u0159ipraveno na focen\u00ed!“<\/em><\/div>\n

<\/em><\/strong><\/div>\n
*konec flashbacku*<\/em><\/strong><\/div>\n

<\/em><\/strong><\/div>\n
Je\u0161t\u011b si vzpom\u00edn\u00e1m, \u017ee jsem neuv\u011b\u0159iteln\u011b roz\u010d\u00edlen\u00fd vyl\u00e9tl z m\u00edstnosti a v\u00edc u\u017e nev\u00edm. Pak u\u017e si vybavuji jen to, jak stoj\u00edm nad umyvadlem a oplachuji si obli\u010dej vodou. Nem\u011bl bych se tolik roz\u010dilovat a p\u0159ep\u00ednat. Mo\u017en\u00e1 se na m\u011b podepisuje v\u0161echen stres. Ty nervy s p\u0159ehl\u00eddkou, pak rozchod s Petem, do toho je\u0161t\u011b st\u011bhov\u00e1n\u00ed. N\u011bkde se to odrazit muselo.<\/div>\n
S\u00e1hnu po pap\u00edrov\u00e9 ut\u011brce a pokou\u0161\u00edm se n\u011bco prov\u00e9st s tou spou\u0161t\u00ed na tv\u00e1\u0159i. Vypad\u00e1m jako zombie. Kdybych takhle vylezl na chodbu, tak se m\u011b ka\u017ed\u00fd lekne. A hlavn\u011b m\u011b nesm\u00ed v tomhle stavu vid\u011bt\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille!“<\/div>\n
<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay Vyjeven\u011b civ\u00edm na ob\u00e1lku, na n\u00ed\u017e jsou zelen\u00fdm inkoustem naps\u00e1na jen dv\u011b slova ‚Bill Kaulitz‘. Adresa sch\u00e1z\u00ed. Musel ten dopis do schr\u00e1nky str\u010dit s\u00e1m. Trvalo mu to, ale nakonec m\u011b na\u0161el. U\u017e jsem se b\u00e1l, \u017ee zapomn\u011bl, kdy\u017e mi takovou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-10050","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10050","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10050"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10050\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10050"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10050"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10050"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}