{"id":10067,"date":"2010-11-27T18:30:00","date_gmt":"2010-11-27T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10042"},"modified":"2010-11-27T18:30:00","modified_gmt":"2010-11-27T17:30:00","slug":"this-hour-s-duty-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/27\/this-hour-s-duty-1\/","title":{"rendered":"This Hour’s Duty 1."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix & Little Muse<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ti, kdo \u010dekali na tuhle \u00fa\u017easnou pov\u00eddku, se kone\u010dn\u011b do\u010dkali, prvn\u00ed d\u00edl je zde. M\u00e1m ho vlastn\u011b ve slo\u017ece p\u0159elo\u017een\u00fdch pov\u00eddek u\u017e del\u0161\u00ed dobu, ale kv\u016fli t\u011bmhle probl\u00e9m\u016fm<\/a><\/a> se Lil.Katie moc necht\u011blo o povolen\u00ed k p\u0159ekladu napsat, proto\u017ee to znamen\u00e1 podstoupit dal\u0161\u00ed riziko. Ale ta pov\u00eddka za to prost\u011b st\u00e1la, tak\u017ee to ud\u011blala a v\u00fdsledek je zde. Douf\u00e1m, \u017ee n\u00e1s nezklamete, mil\u00e1\u010dkov\u00e9, a \u017ee se vy, kdo ji budete \u010d\u00edst, do komentov\u00e1n\u00ed po\u0159\u00e1dn\u011b op\u0159ete, proto\u017ee dal\u0161\u00ed podobn\u00fd probl\u00e9m by nejsp\u00ed\u0161 \u00fapln\u011b uzav\u0159el cestu k pov\u00eddk\u00e1m t\u011bchto autorek, a jak vysv\u011btluju v \u010dl\u00e1nku „K p\u0159eklad\u016fm“, mo\u017en\u00e1 i dal\u0161\u00edch. A to by mysl\u00edm byla jen na\u0161e \u0161koda, nikoho jin\u00e9ho. Lenost se v tomhle p\u0159\u00edpad\u011b neomlouv\u00e1, douf\u00e1m pevn\u011b, \u017ee to ch\u00e1pete a nezklamte n\u00e1s. Tolik vysv\u011btlen\u00ed na za\u010d\u00e1tek, ale te\u010f u\u017e k samotn\u00e9 pov\u00eddce.  <\/div>\n
<\/div>\n
Kdysi d\u00e1vno, n\u011bkdy p\u0159ed dv\u011bma lety, mi Michelle M. vypr\u00e1v\u011bla, jakou \u00fa\u017easnou pov\u00eddku \u010dte na THF, a v podstat\u011b mi ji tehdy skoro celou p\u0159evypr\u00e1v\u011bla, i kdy\u017e je\u0161t\u011b nebyla dokon\u010den\u00e1, proto\u017ee pro m\u011b byla v angli\u010dtin\u011b naprosto nedostupn\u00e1. M\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee vlastn\u011b i d\u00edky n\u00ed jsem si byla pak schopna sv\u016fj probl\u00e9m s angli\u010dtinou vy\u0159e\u0161it, nakoplo m\u011b jej\u00ed vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, a byla to jedna z prvn\u00edch anglick\u00fdch pov\u00eddek, kter\u00e9 jsem si pak p\u0159e\u010detla. No… p\u0159e\u010detla… zhltla jsem ji, a pak jsem netrp\u011bliv\u011b \u010dekala na ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed d\u00edl tehdy rozepsan\u00e9ho pokra\u010dov\u00e1n\u00ed.  <\/div>\n
<\/div>\n
Zklamu hned na za\u010d\u00e1tku ty, co ne\u010dtou pov\u00eddky, kde Bill a Tom nejsou dvoj\u010data, ale s t\u00edm nic neud\u011bl\u00e1m a m\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee v p\u0159\u00edpad\u011b t\u00e9hle pov\u00eddky m\u011b mrz\u00ed dvojn\u00e1sob, \u017ee se o ni d\u00edky tomu p\u0159iprav\u00ed. Tahle pov\u00eddka je tzv. „alternative universe“ a to doslova. Jej\u00ed autorky si toti\u017e vymyslely sv\u016fj vlastn\u00ed sv\u011bt se sv\u00fdmi pravidly, a dokonce i nov\u00fdmi slovy<\/em>, kter\u00e1 v p\u0159ekladu z\u016fstala v p\u016fvodn\u00edm zn\u011bn\u00ed, proto\u017ee nejsme brat\u0159i Medkovi, abychom vym\u00fd\u0161lely \u010desk\u00e9 alternativy, jako to oni d\u011blaj\u00ed s Bradavicemi a jm\u00e9ny v Harry Potterovi, aby to zn\u011blo \u010desky. \ud83d\ude00 To jist\u011b pochop\u00edte. Na ta slova<\/em> si rychle zvyknete, o tom nepochybuju, jejich v\u00fdznam v\u00e1m postupn\u011b dojde.  <\/div>\n
<\/div>\n
Pov\u00eddka je pln\u00e1 magie, zvl\u00e1\u0161tn\u00edch zvyklost\u00ed, kdy si mu\u017ei berou mu\u017ee, \u017eeny jsou pouze konkub\u00ednami, je\u017e nos\u00ed ve vlasech zvone\u010dky, aby byly sly\u0161et, \u017ee jdou, a jen rod\u00ed mu\u017e\u016fm d\u011bti; kde se dve\u0159e otev\u00edraj\u00ed a zav\u00edraj\u00ed kouzlem, komunikuje se s\u00edt\u00ed podobnou internetu, na jej\u00edch\u017e konc\u00edch jsou tzv. datapady<\/em>, cestuje se pomoc\u00ed teleportu, a p\u0159esto na v\u00e1s z pov\u00eddky d\u00fdchne sp\u00ed\u0161 duch historie ne\u017e n\u011bjak\u00e9 sci-fi modernosti.<\/div>\n
<\/div>\n
Tak\u017ee dost \u0159e\u010d\u00ed, vstupte s n\u00e1mi do sv\u011bta P\u011bti M\u011bst, jim\u017e vl\u00e1dne C\u00edsa\u0159, kde \u017eije kr\u00e1sn\u00fd a chud\u00fd Bill, bohat\u00fd Tom, state\u010dn\u00fd gener\u00e1l Bushido, a kde nic nen\u00ed tak, jak jsme zvykl\u00ed. D\u011bkuji Lil.Katie, \u017ee se do toho s odvahou pustila a v\u00e1m p\u0159eji kr\u00e1sn\u00e9 \u010dten\u00ed… J. :o)   <\/div>\n
\"475\"<\/div>\n
<\/div>\n
V\u00edtejte ve sv\u011bt\u011b, kde je mnoho o\u010dek\u00e1v\u00e1no, ale nemnoho d\u00e1no; kde p\u0159\u00e1telstv\u00ed je b\u011b\u017en\u00e9, av\u0161ak l\u00e1ska vz\u00e1cn\u00e1, a kde povinnost… je v\u0161\u00edm.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Prolog<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Neztr\u00e1cejte \u010das podez\u00edr\u00e1n\u00edm a obavami; orientujte se na pr\u00e1ci, kter\u00e1 je p\u0159ed v\u00e1mi, ujist\u011bte se, \u017ee v\u00fdsledkem tohoto vystoupen\u00ed bude tou nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edpravou po hodiny a roky, pro ty, kte\u0159\u00ed to budou n\u00e1sledovat.“<\/em><\/div>\n
Ralph Waldo Emerson<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Simone \u0161la po chodn\u00edku, sna\u017eila se necinkat moc n\u00e1ramky a \u0159et\u00edzky, kdy\u017e slu\u0161n\u011b pok\u00fdvala na slu\u017eebnou, kter\u00e1 okolo n\u00ed pro\u0161la. Zahnula za roh a p\u0159e\u0161la mal\u00fd kope\u010dek na zemi, jen\u017e se jmenoval trahd lah<\/em>. Oby\u010dejn\u011b by j\u00ed bylo proti srsti vej\u00edt do modlitebny, kdy\u017e je n\u011bkdo uvnit\u0159, ale te\u010f m\u011bla sv\u00e9 d\u016fvody. Usly\u0161ela \u0161elest, a \u00fasm\u011bv se j\u00ed na tv\u00e1\u0159i roz\u0161\u00ed\u0159il. D\u00edky m\u00e1vnut\u00ed ruky se p\u0159ed n\u00ed rozestoupilo vrbov\u00e9 list\u00ed a odhalilo osam\u011bl\u00e9ho \u010dlov\u011bka kle\u010d\u00edc\u00edho p\u0159ed olt\u00e1\u0159em. Dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy le\u017eely na z\u00e1dech chlapci, kter\u00fd se piln\u011b modlil p\u0159ed Bohy, a Simonin \u00fasm\u011bv se zm\u011bnil v laskav\u00fd, kdy\u017e se za n\u00ed s dal\u0161\u00edm m\u00e1vnut\u00edm ruky listy zav\u0159ely.<\/p>\n<\/div>\n
Bill p\u0159estal a s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i se oto\u010dil. „Simone.“<\/div>\n
„Bille. Co tu d\u011bl\u00e1te?“<\/div>\n
Za\u010dervenal se a plynule se postavil, dbal na svou r\u00f3bu. „Modl\u00edm se,“ \u0159ekl lehce.<\/div>\n
\n
Simone v\u00e1\u017en\u011b p\u0159ik\u00fdvla a chodidlem, na kter\u00e9m m\u011bla sand\u00e1l, po\u0161\u0165ouchla p\u00e1r kam\u00ednk\u016f na stranu z rehruruldaru,<\/em> odkryla tak okraje datapadu<\/em>. „Te\u010f mi \u0159ekn\u011bte, co tu opravdu d\u011bl\u00e1te?“<\/div>\n
„Musel jsem se dostat pry\u010d od otce. Chyst\u00e1 se m\u011b p\u0159inutit nap\u00edt se.“<\/div>\n
„Vy nepijete,“ \u0159ekla sardonicky.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“ Klekl si Bill a sundal datapad<\/em> ze skalnat\u00e9 zem\u011b. Hned se to probudilo k \u017eivotu, reagovalo na jeho osobn\u00ed magii. „Ale mysl\u00edm, \u017ee chci, ob\u010das.“<\/p>\n<\/div>\n
Simone si povzdychla a posadila se na zdobenou lavi\u010dku, byla bokem od olt\u00e1\u0159e, studovala si dlan\u011b.  „Bille, v\u00edte, \u017ee v\u00e1s m\u00e1m r\u00e1da; nejsp\u00ed\u0161 v\u00edce, ne\u017e bych m\u011bla.“<\/div>\n
„Porodilas m\u011b; je tedy p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1no, \u017ee ke mn\u011b bude\u0161 m\u00edt city. Ale Ka’va<\/em> \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee se podle nich nem\u016f\u017ee\u0161 chovat.“ Oto\u010dil se Bill a se z\u00e1jmem se pod\u00edval na otcovu konkub\u00ednu. „M\u00e1\u0161 n\u011bco, co mi chce\u0161 \u0159\u00edct.“ Nebyla to ot\u00e1zka, Simone k n\u011bmu zvedla pohled, po tom, co uc\u00edtila kr\u00e1tk\u00e9 zaz\u00e1\u0159en\u00ed jeho magie. Bylo to sp\u00ed\u0161e laskav\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e zlomysln\u00e9, ale Bill v\u017edy na\u0161el to, po \u010dem p\u00e1tral.  <\/div>\n
„Jste bystr\u00fd, mlad\u00fd Pane. Byla jsem v pokoji va\u0161eho otce-„<\/div>\n
„Nep\u0159eji si sly\u0161et nic, co se odehr\u00e1v\u00e1 v pokoji m\u00e9ho otce, pros\u00edm.“ Ot\u0159\u00e1sl se Bill odporem. „Rad\u011bji bych p\u0159i\u0161el na to, kdy budu o\u017een\u011bn.“<\/div>\n
„Jsem si jist\u00e1, \u017ee p\u0159ijdete, jeliko\u017e nem\u00e1m v \u00famyslu v\u00e1m takov\u00e9to v\u011bci \u0159\u00edkat.“ Nadechla se Simone zhluboka a pokra\u010dovala. „Co jsem vid\u011bla\u2026 se t\u00fdk\u00e1 v\u00e1s a va\u0161\u00ed budoucnosti. Jak v\u00edte, \u010das rozhodov\u00e1n\u00ed je u\u017e bl\u00edzko. Bu\u010f kl\u00e1\u0161ter, nebo n\u011b\u010d\u00ed ruka do man\u017eelstv\u00ed. Po fiasku s Douglasem\u2026 Jsem si jist\u00e1, \u017ee v\u00edte, \u017ee po\u017eadavky pro audience zna\u010dn\u011b upadly.“<\/div>\n
„To v\u00edm. Pokud m\u011b otec po\u0161le do kl\u00e1\u0161tera, tak tak u\u010din\u00ed bez m\u00e9ho n\u00e1zoru.“ Posadil se Bill vedle Simone a sna\u017eil se neop\u00edrat. „Nechci j\u00edt.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, mlad\u00fd Pane. To, co jsem vid\u011bla, je pozv\u00e1nka z Domu Vaveu. Po\u017eaduj\u00ed audienci. Jsem si jist\u00e1, \u017ee bu\u010f jejich syn, nebo kl\u00e1\u0161ter.“  <\/div>\n
Bill koukal na sv\u016fj datapad<\/em> a sna\u017eil se tv\u00e1\u0159it apaticky. „Jestli je tomu tak,“ \u0159ekl, plo\u0161e, „otec tak u\u010dinil, ani\u017e by mi to \u0159ekl? Byla pozv\u00e1nka p\u0159ijata?“<\/div>\n
Simone se posunula, cinknut\u00ed  podobn\u00e9 pt\u00e1ku se ozvalo ze zvonku z jej\u00edch vlas\u016f, jedin\u00e9 znamen\u00ed jej\u00edho utrpen\u00ed. „Ano, byla.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, ale nezvedl pohled.  <\/div>\n
„Kde je te\u010f otec?“<\/div>\n
„Je\u2026 dokon\u010duje n\u011bjak\u00fd obchod.“<\/div>\n
„U\u017e skon\u010dil?“<\/div>\n
„Bille\u2026 Nem\u016f\u017eete tam jen tak vl\u00edtnout jako d\u00edt\u011b. Bude se v\u00e1s pt\u00e1t, kde jste se to dozv\u011bd\u011bl; budete m\u011b muset prozradit.“ Dotkla se Simone n\u011b\u017en\u011b jeho ruky. „Pros\u00edm, rozmyslete si to. Bylo by to tak stra\u0161liv\u00e9 se s Tomem setkat?“<\/div>\n
Bill vzal Simone za ruku a polo\u017eil ji k n\u00ed do kl\u00edna. „Nep\u0159edst\u00edrej, \u017ee v\u00ed\u0161, co je pro m\u011b nejlep\u0161\u00ed. V\u00ed\u0161, kde je tvoje m\u00edsto.“<\/div>\n
Simone rychle p\u0159ik\u00fdvla. „Ano, mlad\u00fd Pane. Omlouv\u00e1m se.“ <\/div>\n
„Kde je m\u016fj otec?“<\/div>\n
„V M\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm Pokoji. A\u017e tam dojdete, host by u\u017e m\u011bl b\u00fdt pry\u010d.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill se zvedl a ode\u0161el k z\u00e1clon\u011b  vrbov\u00fdch list\u016f, nakr\u010dil na vis\u00edc\u00ed fl\u00f3ru obo\u010d\u00ed. Okam\u017eit\u011b  se pro n\u011bj rozhrnula a on se je\u0161t\u011b jednou oto\u010dil „D\u011bkuju ti,“ \u0159ekl ztuhle.<\/div>\n
Simone zvedla pohled a rozt\u0159esen\u011b  p\u0159ik\u00fdvla, usm\u00e1la se. Zvone\u010dek ve vlasech j\u00ed je\u0161t\u011b jednou hezky zazvonil, a chlapec zmizel, nechal konkub\u00ednu samotnou v trahd lahu<\/em>.<\/p>\n<\/div>\n
Billova rychl\u00e1 chodidla ho dovedla dovnit\u0159 skromn\u00e9ho domova, rychle; nebylo divu, \u017ee kdy\u017e b\u011b\u017eel, tak se mu zlost v \u017ealudku zvedala. M\u011bl o\u010di jen pro jednu v\u011bc – dve\u0159e M\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho Pokoje. Byly p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm, mnohem rychleji, ne\u017e p\u0159edpokl\u00e1dal, a ne\u017e dok\u00e1zal zvednout ruku, uc\u00edtil Bill odvahu, kterou c\u00edtil, kdy\u017e \u0161el rozpt\u00fdlen\u00fd adrenalinem. Polknul a polo\u017eil ruku na kliku ve tvaru srpku p\u016flm\u011bs\u00edce, naplnil tvar kouzlem. Tich\u00fd zvuk ho ujistil o tom, \u017ee z\u00e1mky povolily a dve\u0159e se otev\u0159ely.<\/p>\n<\/div>\n
Bill ve\u0161el dovnit\u0159 a polknul.<\/div>\n
\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„M\u016fj Pane?“<\/div>\n
Kapit\u00e1n koukal na gener\u00e1lova shrben\u00e1 z\u00e1da, kr\u010dil se, ani\u017e by ve\u0161el do stanu, v prstech pevn\u011b dr\u017eel kraj z\u00e1klapky. Nedostalo se mu \u017e\u00e1dn\u00e9 odpov\u011bdi, a tak se musel zeptat je\u0161t\u011b jednou. Odka\u0161lal si, j\u00edzliv\u011b, a vy\u010dk\u00e1val.<\/div>\n
„Nemo\u017en\u00e9,“ byla jedin\u00e1 odpov\u011b\u010f a on si nebyl jist\u00fd, jestli Bushido mluvil na n\u011bj nebo na mapy, kter\u00e9 le\u017eely na stole p\u0159ed n\u00edm.<\/div>\n
„Pane-„<\/div>\n
„Vejdi, pokud tam jen nehodl\u00e1\u0161 post\u00e1vat,“ \u0159ekl Bushido p\u0159es rameno, a tentokr\u00e1t si kapit\u00e1n byl jist\u00fd, \u017ee to bylo na n\u011bj. Ve\u0161el do stanu \u00fapln\u011b, ale v\u00e1hal. „Co chce\u0161?“<\/div>\n
„Mu\u017ei jsou nedo\u010dkav\u00ed, Pane,“ informoval ho kapit\u00e1n, \u0161oupal nohama.<\/div>\n
„Opravdu?“ <\/div>\n
„Tak bl\u00edzko cesty, v\u00edte, jac\u00ed jsou.“<\/div>\n
Gener\u00e1l se na n\u011bj st\u00e1le neoto\u010dil. „Jestli v\u00edm, jac\u00ed jsou, tak pro\u010d mi to potom \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ <\/div>\n
„No, j\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Kapit\u00e1ne, jestli mi nem\u016f\u017eete nab\u00eddnout nic jin\u00e9ho, ne\u017e f\u00e1dn\u00ed \u017ealov\u00e1n\u00ed, \u017e\u00e1d\u00e1m v\u00e1s, abyste \u0161el pry\u010d.“ Povzdychl si Bushido, ale kapit\u00e1n si nemyslel, \u017ee to bylo v jeho schopnostech.<\/div>\n
„Je tu n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m, Pane?“ vypt\u00e1val se, zapomn\u011bl na sv\u00e9 vlastn\u00ed \u00famysly.<\/div>\n
Nastala dlouh\u00e1 pauza, \u0161ust\u011bn\u00ed pap\u00edr\u016f, a pak dal\u0161\u00ed povzdych. „Ne, j\u00e1\u2026 vn\u011bj\u0161\u00ed obrana je slab\u00e1.“<\/div>\n
„Gener\u00e1l Ira je pos\u00edl\u00ed, Pane,“ ujistil ho kapit\u00e1n, odv\u00e1\u017eil se ud\u011blat poprv\u00e9 krok vp\u0159ed.<\/div>\n
Bushido si trochu odfrkl, ale pak se za\u010dal zaho\u0159kle sm\u00e1t. „Tak to alespo\u0148 \u0159\u00edk\u00e1,“  \u0159ekl a zvedl ruku. S n\u00ed se zvedl i datapad<\/em>, p\u0159el\u00e9tl nad stolem, odr\u00e1\u017eel ka\u017edi\u010dk\u00fd pohyb, kter\u00fd gener\u00e1l svou rukou ud\u011blal. „Poslal mi sv\u00e9 pl\u00e1ny.“ Datapad<\/em> se vznesl v\u00fd\u0161, dr\u017eel si kapit\u00e1novu pozornost, dokud to Bushidovo z\u00e1p\u011bst\u00ed neposlalo s r\u00e1nou na zem nedaleko od jeho nohou. Vysko\u010dil, lekl se.  <\/div>\n
Dal\u0161\u00ed ticho.<\/p>\n<\/div>\n
„\u2026Byly m\u00e9n\u011b ne\u017e uspokojiv\u00e9.“<\/div>\n
S nespokojen\u00fdm vydechnut\u00edm se Bushido posadil na \u017eidli, zvedl \u0159et\u00edzek, co m\u011bl na krku, aby si mohl hr\u00e1t s talismanem, jen\u017e na n\u011bm byl p\u0159ipevn\u011bn\u00fd, aby se n\u011bjak rozpt\u00fdlil. Koukal se p\u0159ed sebe nesoust\u0159ed\u011bn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„\u2026C\u00edsa\u0159 ho pova\u017euje za schopn\u00e9ho, Pane,“ \u0159ekl kapit\u00e1n, nebyl si jist\u00fd, jestli to m\u00e1 \u0159\u00edkat.<\/div>\n
„C\u00edsa\u0159 si pova\u017euje hodn\u011b v\u011bc\u00ed,“ odv\u011btil Bushido, stiskl talisman do dlan\u011b. Nep\u0159\u00edjemn\u011b se to zarylo do jeho dlan\u011b. Pustil to a oto\u010dil se zv\u011bdav\u011b ke kapit\u00e1novi. „Co jste to cht\u011bl?“<\/div>\n
„Dopis, od va\u0161eho posla, Pane.“ Zvedl kapit\u00e1n ob\u00e1lku, kterou u sebe nesl a ud\u011blal s n\u00ed krok vp\u0159ed, nab\u00eddl ji p\u0159ed sebe a Bushido mu ji vytrhl. „A\u2026 z\u00edtra odj\u00ed\u017ed\u00edme,“ p\u0159ipomn\u011bl gener\u00e1lovi, zbyte\u010dn\u011b, sledoval ho, jak si prohl\u00ed\u017e\u00ed nov\u00fd dokument. „Ne\u017e se vyd\u00e1me na pochod do hlavn\u00edho m\u011bsta, mo\u017en\u00e1 byste mohl promluvit k mu\u017e\u016fm? Trocha sbli\u017euj\u00edc\u00edch slov? Jen aby mezit\u00edm neze\u0161\u00edleli.“<\/div>\n
Bushido se na n\u011bj kr\u00e1tce pod\u00edval. Nebylo to zrovna to, co cht\u011bl d\u011blat jejich posledn\u00ed noc na front\u011b, ani to, v \u010dem byl zrovna dvakr\u00e1t dobr\u00fd. Byl velitel; \u0159e\u010dn\u011bn\u00ed mu nebylo d\u00e1no od p\u0159\u00edrody do v\u00ednku. Ale byla to jeho povinnost.<\/p>\n<\/div>\n
Zaklonil hlavu, nahlas za\u00fap\u011bl.  <\/div>\n
<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„L\u00edbilo se v\u00e1m to, m\u016fj Pane?“ zazubila se, znovu zavrt\u011bla boky.<\/div>\n
Tom polkl v\u00edno, co m\u011bl v puse a znovu zast\u00e9nal, tentokr\u00e1t hlasit\u011bji, d\u00edky alkoholu bez z\u00e1bran. „Kde ses n\u011bco takov\u00e9ho nau\u010dila?“<\/div>\n
„Z t\u011bch knih, pro kter\u00e9 jste poslal, z Filogynie. Studovala jsem.“ Vykv\u00edkla, kdy\u017e ji Tom chytl za pas a za\u010dal znovu p\u0159ir\u00e1\u017eet. „Souhlas\u00edte s t\u00edm?“ zalapala po dechu.<\/div>\n
„U v\u0161ech svat\u00fdch, ano,“ zabru\u010del a zabo\u0159il si obli\u010dej do jej\u00edho krku, zat\u00edmco do n\u00ed p\u0159ir\u00e1\u017eel. Ann Kathrin mu zar\u00fdvala sv\u00e9 p\u011bkn\u00e9 nehty do zad, byl to perfektn\u00ed mix bolesti a v\u00e1\u0161n\u011b, kter\u00fd ho p\u0159en\u00e1\u0161el a\u017e p\u0159es okraj. Zak\u0159i\u010dela mu do ucha, \u010dist\u00fd a obt\u011b\u017euj\u00edc\u00ed sign\u00e1l, \u017ee se tak\u00e9 ud\u011blala, a on se na ni svalil, aby mohl nabrat dech. Kdy\u017e byl v klidu, zvedl se z n\u00ed a p\u0159evalil se na z\u00e1da, zhluboka d\u00fdchal.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u016fj Pane, z\u016fstanete se mnou na chv\u00edli? Od t\u00e9 doby, co jste si na\u0161el dal\u0161\u00ed konkub\u00ednu, jsme se moc nevid\u011bli.“ Usm\u00e1la se Ann Kathrin sladce, p\u0159itulila se k jeho boku. On se rychle usm\u00e1l, byl je\u0161t\u011b v po-sexov\u00e9 euforii; nejsp\u00ed\u0161e by dos\u00e1hla i toho, \u017ee by j\u00ed zplodil potomka, kdyby d\u00e1l ve sv\u00e9 n\u00e1klonnosti pokra\u010dovala.<\/div>\n
„Nevid\u00edm jedin\u00fd d\u016fvod pro\u010d ne.“ Nep\u0159itulil se k n\u00ed ale. Zat\u00edmco c\u00edtil ke sv\u00e9 konkub\u00edn\u011b jakousi slabost, nec\u00edtil k n\u00ed nic, co by bylo n\u011bjak bl\u00edzko l\u00e1sce. Byla samoz\u0159ejmost\u00ed; p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 d\u00edlo p\u0159\u00edrody. Nebylo by nevhodn\u00e9, kdyby pro ni m\u011bl slabost; nebyl je\u0161t\u011b \u017eenat\u00fd ani zasnouben\u00fd. Ale Tom se rozhodl, \u017ee nebude nic mezi n\u00edm a konkub\u00ednou m\u011bnit. Bude jedin\u011b dobr\u00e9, kdy\u017e se nau\u010d\u00ed, jakou m\u00e1 pozici, ne\u017e se z toho pozd\u011bji stane probl\u00e9m. Nebylo to nic v\u00edc ne\u017e pon\u00ed\u017een\u00ed pro \u017eenu, kter\u00e1 neznala sv\u00e9 m\u00edsto.  <\/div>\n
<\/div>\n
Ozvalo se za\u0165uk\u00e1n\u00ed  na dve\u0159e a Tom podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b zvedl hlavu. Slou\u017e\u00edc\u00ed v\u011bd\u011bli, \u017ee ho nemaj\u00ed ru\u0161it; potrest\u00e1n\u00ed za \u0165uk\u00e1n\u00ed na jeho dve\u0159e bylo v\u00edce ne\u017e bolestiv\u00e9. Nemohli by pak svou ruku pou\u017e\u00edvat mo\u017en\u00e1 i cel\u00fd t\u00fdden, a to jen kv\u016fli tomu, \u017ee p\u0159etrhli pe\u010de\u0165. Tohle znamenalo, \u017ee to byl n\u011bkdo jin\u00fd. Ne\u017e se Tom mohl zeptat, z\u00e1chv\u011bv magie mu pomohl v identifikaci \u010dlov\u011bka, kter\u00fd za\u0165ukal, a okam\u017eit\u011b si nat\u00e1hnul kalhoty a tuniku, ne\u017e se dve\u0159e stihly otev\u0159\u00edt. Usyknul, kdy\u017e sly\u0161el, jak se pe\u010de\u0165 p\u0159etrhla, ale okam\u017eit\u011b pustil ve\u0161ker\u00e9 emoce z obli\u010deje, kdy\u017e do m\u00edstnosti ve\u0161el jeho otec.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Ahoj, ot\u010de,“ \u0159ekl ti\u0161e, zat\u00edmco Ann Kathrin vylezla z postele a svalila se na zem, st\u00e1le nah\u00e1. Jorg se dlouze zad\u00edval na konkub\u00ednu, co byla na zemi, a pak m\u00e1vnul rukou, z postele se zvedla jej\u00ed r\u00f3ba a p\u0159ist\u00e1la na jej\u00edch z\u00e1dech.<\/div>\n
„Tome, tvoje konkub\u00edna tloustne. A\u0165 kucha\u0159 hl\u00edd\u00e1 jej\u00ed j\u00eddeln\u00ed\u010dek,“ \u0159ekl Jorg a pod\u00edval se na sv\u00e9ho syna. Tom se pod\u00edval na Ann Kathrin a uvid\u011bl, jak se \u010derven\u00e1, zat\u00edmco se obl\u00edk\u00e1, a rychle odch\u00e1z\u00ed z pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
„To mus\u00ed\u0161 b\u00fdt tak krut\u00fd?“<\/div>\n
„Pro\u010d sis je\u0161t\u011b nena\u0161el man\u017eela?“ povzdychl si Jorg a p\u0159e\u0161el k oknu. Z Tomova pokoje bylo vid\u011bt do zahrad, vid\u011bl, jak p\u00e1r z jeho konkub\u00edn ze zahrad odch\u00e1z\u00ed. „M\u011bls na to spoustu \u010dasu.“<\/div>\n
„Mus\u00edme o tom mluvit zrovna te\u010f?“ proto\u010dil Tom o\u010di, a m\u00e1vnut\u00edm ruky znovu zav\u0159el dve\u0159e do pokoje.<\/div>\n
„Nut\u00ed\u0161 m\u011b k tomu. Mu\u017ei tv\u00e9ho v\u011bku jsou zral\u00ed pro man\u017eelstv\u00ed. Co\u017epak o to nem\u00e1\u0161 ani sebemen\u0161\u00ed z\u00e1jem?“ oto\u010dil se Jorg pry\u010d od okna a pod\u00edval se na syna. „Co\u017epak sis nemohl vybrat n\u011bkoho z m\u011bsta?“<\/div>\n
„Ty princ\u00e1tka z m\u011bsta m\u011b nud\u00ed. Cht\u011bj\u00ed jen moje pen\u00edze.“<\/div>\n
„Ne, cht\u011bj\u00ed moje pen\u00edze. To je velk\u00fd rozd\u00edl.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se zarazil. „Jak to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Jorg si povzdychl. „Nechci to ud\u011blat, ale jako potomek Domu Vaveu se mus\u00ed\u0161 brzo o\u017eenit. Vypadalo by to ned\u016fstojn\u011b, kdybys tak neu\u010dinil.“<\/div>\n
„\u2026A?“<\/div>\n
„A jestli tak neu\u010din\u00ed\u0161, bude\u0161 se t\u00edmhle sv\u011btem muset prodrat s\u00e1m. Bez jm\u00e9na, bez pen\u011bz.“<\/div>\n
„Ot\u010de, nemysl\u00ed\u0161, \u017ee je to trochu dost drsn\u00e9?“ Tom byl v \u0161oku. Nech\u00e1pal, pro\u010d to jeho otec takhle c\u00edt\u00ed; myslel si, \u017ee m\u00e1 v\u00edc \u010dasu. „Bez pen\u011bz a beze jm\u00e9na? Jsem tv\u016fj jedin\u00fd potomek!“<\/div>\n
„Oprava: Byl jsi<\/em>. Sabrina je v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. Bude to syn. Jestli bude\u0161 vyd\u011bd\u011bn, tak on bude pr\u00e1voplatn\u00fdm d\u011bdicem.“<\/div>\n
„Ale ot\u010de, nem\u016f\u017ee\u0161 m\u011b p\u0159eci jen tak vyhodit kv\u016fli n\u011bjak\u00e9\u2026 n\u011bjak\u00e9mu vet\u0159elci!“ op\u00e1\u010dil rozzloben\u011b Tom. Sklenice na jeho stole se zvedla a spadla na zem. Jorg se pod\u00edval na ten nepo\u0159\u00e1dek a na\u0161pulil rty, m\u00e1vnul nad t\u00edm rukou. Zvedlo se to ze zem\u011b a nerozbit\u00e9 p\u0159ist\u00e1lo zp\u00e1tky na stole.  <\/div>\n
„Konec s t\u00edmhle divad\u00e9lkem. Nebude\u0161 vyhn\u00e1n, je\u0161t\u011b ne. M\u00e1\u0161 dva m\u011bs\u00edce.“<\/div>\n
„Dva m\u011bs\u00edce? Jak si m\u00e1m naj\u00edt prospekty a ud\u011blat po\u017eadavky pro audienci b\u011bhem dvou m\u011bs\u00edc\u016f? I kdybys mi dal k dispozici Georga s <\/em>Gustavem, tak takhle rychle nikdy nic neza\u0159\u00edd\u00edm. Chce\u0161, abych to nezvl\u00e1dl.“ Z\u00edral Tom do zem\u011b a sna\u017eil se z\u016fstat klidn\u00fd.<\/div>\n
„Ne, abych tak \u0159ekl, dostal jsem tu nejatraktivn\u011bj\u0161\u00ed nab\u00eddku od Gordona Far Seera, hlavy Domu Madleemu. Jeho syn je ve v\u011bku na \u017een\u011bn\u00ed a maj\u00ed n\u011bjak\u00e9 finan\u010dn\u00ed probl\u00e9my. Setk\u00e1\u0161 se s n\u00edm, budete spolu zasnoubeni, a pak, si ho vezme\u0161.“<\/p>\n<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jsem toho \u010dlov\u011bka ani nepotkal, a ty u\u017e si m\u011b k n\u011bmu p\u0159isl\u00edbil?!“ zvedl Tom pohled, o\u010di mu sv\u00edtily vztekem. „Jaks mohl?“<\/div>\n
„Jaks m\u011b ty<\/em> mohl to nechat k tomuhle \u0159e\u0161en\u00ed doj\u00edt? V\u011bd\u011bl jsi to a m\u011bls \u010das prohledat P\u011bt M\u011bst a naj\u00edt si druha. S\u00e1m sis tohle p\u0159ivodil. Nebo l\u00e9pe \u0159e\u010deno mn\u011b.“ Ud\u011blal Jorg krok vp\u0159ed a polo\u017eil ruce Tomovi na ramena. „O jeho synovi jsem sly\u0161el spoustu dobr\u00fdch v\u011bc\u00ed. Jak se zd\u00e1, je V\u011b\u0159\u00edc\u00ed a naprosto p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd.“<\/div>\n
„U v\u0161ech svat\u00fdch, Ot\u010de, opravdu? V\u011b\u0159\u00edc\u00ed? Kdo je je\u0161t\u011b st\u00e1le V\u011b\u0159\u00edc\u00ed?“ set\u0159\u00e1sl ze sebe Tom otcovy ruce a spadl pozadu do postele. „Mimo to, nev\u011bd\u00ed, jak se bavit.“<\/div>\n
„A proto m\u00e1\u0161 konkub\u00edny. Je mi jedno, jestli to je jen pro vystupov\u00e1n\u00ed; vezme\u0161 si ho. Chci lod\u011bnice a D\u016fm Madleemu m\u00e1 na pob\u0159e\u017e\u00ed to nejlep\u0161\u00ed. Zv\u00fd\u0161\u00ed to n\u00e1\u0161 majetek, desetin\u00e1sobn\u011b.“<\/div>\n
„Cokoliv si p\u0159eje\u0161, ot\u010de.“ \u0158ekl Tom sklesle.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu; bude to, jak \u0159eknu j\u00e1. Audience bude za dva t\u00fddny.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se posadil a sledoval sv\u00e9ho otce, jak odch\u00e1z\u00ed, pak spadl zp\u00e1tky na postel. V\u011b\u0159\u00edc\u00ed? Podrbal se ve vlasech a p\u0159evalil se.<\/div>\n
Tohle bude opravdu hroziv\u00e9.  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: Little Muse a Majestrix<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix & Little Muse Ti, kdo \u010dekali na tuhle \u00fa\u017easnou pov\u00eddku, se kone\u010dn\u011b do\u010dkali, prvn\u00ed d\u00edl je zde. M\u00e1m ho vlastn\u011b ve slo\u017ece p\u0159elo\u017een\u00fdch pov\u00eddek u\u017e del\u0161\u00ed dobu, ale kv\u016fli t\u011bmhle probl\u00e9m\u016fm se Lil.Katie moc necht\u011blo o povolen\u00ed k p\u0159ekladu napsat, proto\u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[381],"tags":[],"class_list":["post-10067","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-this-hour-s-duty"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10067","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10067"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10067\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10067"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10067"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10067"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}