{"id":10077,"date":"2010-11-26T18:30:00","date_gmt":"2010-11-26T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10052"},"modified":"2010-11-26T18:30:00","modified_gmt":"2010-11-26T17:30:00","slug":"an-affaire-to-remember-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/26\/an-affaire-to-remember-1\/","title":{"rendered":"An affair to remember 1."},"content":{"rendered":"
autor: PoorMedea<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tak a jsem tu zp\u011bt s pokra\u010dov\u00e1n\u00edm pov\u00eddky „<\/em>Enter the dragon<\/a><\/strong>.“ \ud83d\ude42 Jeliko\u017e m\u00e1m je\u0161t\u011b spoustu jin\u00fdch z\u00e1vazk\u016f, tak jde p\u0159eklad pomalu, ale snad v\u00e1m nebude vadit si na n\u011bj chvili\u010dku po\u010dkat.<\/em><\/strong><\/div>\n
A jen k tomuto d\u00edlu\u2026 ned\u011bje se tam nic z\u00e1sadn\u00edho, je to sp\u00ed\u0161e jen zasv\u011bcen\u00ed do chodu cel\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu, tak se t\u00edm nenechte odradit. V dal\u0161\u00edm d\u00edle u\u017e p\u0159ijde na \u0159adu Bill! \ud83d\ude42     Deni<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"474\"<\/div>\n
<\/div>\n
Jedna<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom ud\u011blal krok vp\u0159ed a p\u0159ijal certifik\u00e1t, kter\u00fd mu p\u0159ed\u00e1val \u0159editel \u0161koly. Byl to jen kus pap\u00edru, a p\u0159esto to bylo v\u0161echno, pro co posledn\u00ed t\u0159i roky tvrd\u011b pracoval.<\/div>\n
Pr\u00e1v\u011b se stal certifikovan\u00fdm Tren\u00e9rem Drak\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Obe\u0161el celou \u0159adu, t\u0159\u00e1sl si rukou se sv\u00fdmi profesory, obdr\u017eel gratulace a slu\u0161n\u00fd potlesk. Jeden z nich byl hlasit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echny ostatn\u00ed.<\/div>\n
Zaculil se. To byl ur\u010dit\u011b jeho otec.<\/p>\n<\/div>\n
Nikdy necht\u011bl, aby se Tom stal Tren\u00e9rem drak\u016f, ale rozhodn\u011b nemohl b\u00fdt na sv\u00e9ho syna py\u0161n\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e te\u010f, kdy\u017e zakon\u010dil cel\u00e9 t\u0159i roky mu\u010div\u00e9ho tr\u00e9ninku s certifik\u00e1tem v ruce.<\/div>\n
<\/div>\n
S certifik\u00e1tem v ruce se Tom vr\u00e1til na sv\u00e9 m\u00edsto po boku sv\u00fdch spolu\u017e\u00e1k\u016f. Jejich po\u010det byl o mnoho ni\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e na Akademii nastupoval. V\u0161ichni snili o tom st\u00e1t se Tren\u00e9ry, ale vidina t\u0159\u00ed let na Akademii – nemluv\u011b o d\u011bsiv\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bz\u00edch, kter\u00e9 sl\u00fdchali o povol\u00e1n\u00ed, je\u017e na n\u011b \u010dek\u00e1, jakmile \u0161kolu ukon\u010d\u00ed – odstra\u0161ilo v\u00edce ne\u017e polovinu jeho t\u0159\u00eddy.<\/p>\n<\/div>\n
Konec konc\u016f, Tom byl jen jeden ze \u0161esti, kte\u0159\u00ed dnes obdr\u017eeli certifik\u00e1t, a jeho hru\u010f se p\u0159i t\u00e9 my\u0161lence dmula p\u00fdchou. \u0158adil se te\u010f mezi elitn\u00ed  skupinu mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed se mohli naz\u00fdvat Tren\u00e9ry, dostate\u010dn\u011b  kvalifikovan\u00fdmi na to, aby se propojili s draky.  <\/div>\n
Tom\u016fv obli\u010dej zaho\u0159el p\u0159i vzpom\u00ednce na to, jak moc se m\u016f\u017ee mu\u017e propojit<\/em> s drakem.<\/div>\n
Byl tak mlad\u00fd a naivn\u00ed, kdy\u017e se p\u0159ed t\u0159emi lety nechal nav\u00e9st star\u0161\u00edmi kluky do m\u00edstn\u00edch jeskyn\u00ed b\u011bhem p\u00e1\u0159\u00edc\u00edho obdob\u00ed.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Tenkr\u00e1t sotva rozum\u011bl tomu, jak v\u011bci funguj\u00ed mezi mu\u017eem a \u017eenou, nato\u017e mezi mu\u017eem a drakem.<\/div>\n
A hlavn\u011b, kdy\u017e na sebe drak vzal podobu neuv\u011b\u0159iteln\u011b sv\u016fdn\u00e9ho chlapce\u2026<\/div>\n
Tomovy tv\u00e1\u0159e zrudly, kdy\u017e  se p\u0159ed n\u00edm objevil obr\u00e1zek Billa, vyp\u00e1len\u00fd do jeho pam\u011bti i po t\u0159ech letech.<\/p>\n<\/div>\n
P\u00e1\u0159\u00edc\u00ed sez\u00f3na.<\/p>\n<\/div>\n
Tu noc se rozhodn\u011b nau\u010dil hodn\u011b; v\u00edc, ne\u017e by ho nau\u010dili profeso\u0159i.<\/div>\n
Tohle byla informace, kterou se zakladatel\u00e9 Akademie rozhodli uchovat jako tajemstv\u00ed  – \u017ee draci, p\u0159i jejich jednopohlavn\u00edm druhu, pot\u0159ebuj\u00ed  k reprodukci \u010dlov\u011bka.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e byla Akademie zalo\u017eena p\u0159ed n\u011bkolika desetilet\u00edmi, ned\u016fv\u011bra a nep\u0159\u00e1telstv\u00ed v\u016f\u010di drak\u016fm bylo vysok\u00e9. V\u00e1lka akor\u00e1t kon\u010dila a lidsk\u00fd druh byl je\u0161t\u011b st\u00e1le ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd v\u016f\u010di monstr\u00f3zn\u00edm plaz\u016fm, bez ohledu na neust\u00e1l\u00e9 uji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed zakladatel\u016f, \u017ee draci jsou m\u00edrumilovn\u00e1 stvo\u0159en\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Tak\u017ee kdy\u017e se pak jeden ze zakladatel\u016f ne\u0161\u0165astnou n\u00e1hodou ocitnul v dob\u011b p\u00e1\u0159en\u00ed v jedn\u00e9 z jesky\u0148 – a zjistil, jak se rozmno\u017euj\u00ed – rozhodli se uchovat tuto informaci jako tajemstv\u00ed.<\/div>\n
Fakt, \u017ee draci sami byli nap\u016fl lid\u00e9, a brali na sebe lidskou podobu s \u00famyslem p\u00e1\u0159it se, adaptovali se do jak\u00e9koliv podoby, o n\u00ed\u017e mu\u017ei fantaz\u00edrovali, aby jim museli podlehnout\u2026 no, zakladatel\u00e9 si byli jisti, \u017ee tato informace je v\u00edc, ne\u017e by lidsk\u00e1 spole\u010dnost dok\u00e1zala p\u0159ijmout.<\/div>\n
A tak se tajemstv\u00ed p\u0159ed\u00e1valo jen z tren\u00e9r\u016f na star\u0161\u00ed studenty, kdy\u017e dok\u00e1zali svou loajalitu, a bylo u\u017e v\u00edce ne\u017e jasn\u00e9, \u017ee se p\u0159idaj\u00ed do jejich tren\u00e9rsk\u00e9 skupiny.<\/p>\n<\/div>\n
Ob\u010das v\u0161ak star\u0161\u00ed kluci r\u00e1di d\u011blali pasti\u010dky na studenty prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku.<\/div>\n
Studenty jako Tom. \u0160estn\u00e1ctilet\u00e9  a naprosto neuv\u011bdom\u011bl\u00e9 o zp\u016fsobech sexu.<\/div>\n
Minim\u00e1ln\u011b do doby, ne\u017e p\u0159e\u0161la tahle noc.<\/p>\n<\/div>\n
Tom m\u011bl ob\u010das pocit, \u017ee je\u0161t\u011b st\u00e1le m\u016f\u017ee c\u00edtit Bill\u016fv dotek, spaluj\u00edc\u00ed, ozna\u010duj\u00edc\u00ed  ho. Horko z drakova doteku bylo a\u017e nesnesiteln\u00e9 proti Tomov\u011b k\u016f\u017ei, zah\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed ho na sam\u00fd okraj jeho sil.<\/div>\n
Tom sice zkusil n\u011bco s p\u00e1r chlapci z Akademie – pot\u00e9, co mu Bill otev\u0159el o\u010di ke kr\u00e1se mu\u017esk\u00e9ho t\u011bla – ale \u017e\u00e1dn\u00fd z nich se nemohl vyrovnat tomu prvn\u00edmu spaluj\u00edc\u00edmu z\u00e1\u017eitku.<\/div>\n
A p\u0159esto se nikdy nevr\u00e1til zp\u00e1tky, i kdy\u017e Billova slova mu zn\u011bla v u\u0161\u00edch je\u0161t\u011b t\u00fddny, dokonce m\u011bs\u00edce. Uvid\u00edme se p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed p\u00e1\u0159\u00edc\u00ed sez\u00f3nu.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bylo to jasn\u00e9 pozv\u00e1n\u00ed. A p\u0159esto, kdy\u017e p\u0159i\u0161el p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed podzim, a Tom sly\u0161el zv\u011bsti o tom, \u017ee draci jsou v dob\u011b p\u00e1\u0159en\u00ed, nena\u0161el dostatek odvahy, aby se vr\u00e1til dol\u016f do jeskyn\u00ed. Poprv\u00e9 byl nap\u00e1len, ale kdyby se te\u010f vr\u00e1til, bylo by to jako p\u0159izn\u00e1n\u00ed k tomu, \u017ee si to u\u017e\u00edval.<\/div>\n
O dal\u0161\u00ed rok pozd\u011bji si kone\u010dn\u011b  uv\u011bdomil svou sexualitu, \u017ee preferuje sp\u00ed\u0161 kluky ne\u017e holky. Ale to neznamenalo, \u017ee preferuje draky<\/em>.  <\/div>\n
A tak se tam op\u011bt nevr\u00e1til, jen se zaj\u00edmal o to, jestli na n\u011bj Bill \u010dek\u00e1. Jestli na\u0161el n\u011bkoho jin\u00e9ho, na kom by ukojil sv\u00e9 pot\u0159eby.<\/div>\n
Byla to bodav\u00e1 p\u0159edstava, a p\u0159esto si st\u00e1le udr\u017eoval sv\u016fj odstup.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee draci k rozmno\u017een\u00ed pot\u0159ebuj\u00ed \u010dlov\u011bka, ale po\u0159\u00e1d to nebylo p\u0159irozen\u00e9. Ne natolik, aby se tam dol\u016f vr\u00e1til podruh\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Tradi\u010dn\u011b si draci vyhl\u00e9dli mu\u017ee na osam\u011bl\u00e9 tmav\u00e9 lesn\u00ed cest\u011b, vystoupili ze st\u00edn\u016f v jak\u00e9koliv podob\u011b, ji\u017e mu\u017e nejv\u00edce obdivoval, vzali si, co pot\u0159ebovali a zmizeli, nech\u00e1vaje jej za sebou natolik dezorientovan\u00e9ho, \u017ee nikdy nebyl schopen se o tomhle setk\u00e1n\u00ed p\u0159ed k\u00fdmkoliv zm\u00ednit.<\/div>\n
A kdy\u017e u\u017e se stalo, \u017ee b\u011bhem propit\u00fdch noc\u00ed p\u0159eci jen vypr\u00e1v\u011bli p\u0159\u00edb\u011bh o p\u0159en\u00e1dhern\u00e9 \u017een\u011b, kter\u00e1 vystoupila ze st\u00edn\u016f a svedla je, nikdo z nich v tom nehledal nic v\u00edc<\/em>.<\/p>\n<\/div>\n
A tak se tomu Tom vyh\u00fdbal.<\/p>\n<\/div>\n
Propojoval se s draky jen tak, jak to bylo nutn\u00e9 v mez\u00edch studia na Akademii, v r\u00e1mci jeho kurzu, a u\u010dil se shroma\u017e\u010fovat jejich kouzlo.<\/div>\n
Byl na pokraji s nervy, kdy\u017e ve druh\u00e9m ro\u010dn\u00edku poprv\u00e9 m\u011bli j\u00edt do jeskyn\u00ed v r\u00e1mci studia, ale jakmile se drak vykol\u00e9bal ven, Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed Bill – i kdy\u017e m\u011bl jen podobu plaza.<\/p>\n<\/div>\n
I kdy\u017e Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill ve sv\u00e9 podob\u011b byl jen v\u00fdplodem jeho vlastn\u00ed  fantazie, p\u0159edur\u010den k tomu jej sv\u00e9st, prost\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle nebyl jeho<\/em> drak. Byl p\u0159\u00edli\u0161 vzne\u0161en\u00fd, usedl\u00fd. H\u00e1dal, \u017ee tenhle byl mnohem star\u0161\u00ed ne\u017e jeho Bill. Bill, kter\u00e9ho Tom pova\u017eoval za stejn\u011b star\u00e9ho, jako byl on s\u00e1m, s obl\u00e1\u010dkem naivity kolem n\u011bj i p\u0159esto, \u017ee velice efektivn\u011b zbavil Toma jeho chlapeck\u00e9 nevinnosti.<\/p>\n<\/div>\n
Tom zat\u0159\u00e1sl hlavou a vr\u00e1til se zp\u011bt do p\u0159\u00edtomnosti na konec hlavn\u00edho ceremoni\u00e1lu. V\u0161ichni kolem n\u011bj st\u00e1li a tleskali, rychle vysko\u010dil na nohy a p\u0159ipojil se k hromadn\u00e9mu aplausu.<\/div>\n
Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co je s n\u00edm \u0161patn\u011b. Byly to t\u0159i roky, a p\u0159esto byl po\u0159\u00e1d pron\u00e1sledov\u00e1n my\u0161lenkami na draka.<\/p>\n<\/div>\n
Nicm\u00e9n\u011b te\u010f byl pln\u011b kvalifikovan\u00fd Tren\u00e9r, kter\u00fd m\u016f\u017ee vyrazit do sv\u011bta, pracovat s draky v\u0161ech mo\u017en\u00fdch klan\u016f. Byl si jist\u00fd, \u017ee to ho zbav\u00ed v\u0161ech my\u0161lenek na Billa.<\/p>\n<\/div>\n
~<\/p>\n<\/div>\n
„Kaulitz!“ \u0158editel \u0161koly do\u0161el k m\u00edstu, kde st\u00e1l Tom, pov\u00eddal si se sv\u00fdm otcem s \u00fa\u0161klebkem na rtech.<\/div>\n
„\u0158editeli,“ Tom mu vr\u00e1til \u00fasm\u011bv. „Tohle je m\u016fj otec, J\u00f6rg Kaulitz.“<\/div>\n
„Je mi pot\u011b\u0161en\u00edm,“ \u0159ekl \u0159editel, kdy\u017e si pot\u0159\u00e1sli rukou. Tom s pobaven\u00edm sledoval obdiv, kter\u00fd m\u011bl jeho otec ve tv\u00e1\u0159i. „M\u00e1te \u00fa\u017easn\u00e9ho chlapce, pane Kaulitzi.“<\/div>\n
„R\u00e1d si to mysl\u00edm, pane.“ Tom\u016fv otec se prakticky vzn\u00e1\u0161el p\u00fdchou.<\/div>\n
„Kaulitzi, cht\u011bl jsem s v\u00e1mi mluvit je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e mi ute\u010dete. Sly\u0161el jsem, \u017ee nem\u00e1te \u017e\u00e1dn\u00ed specifick\u00e9 pl\u00e1ny, te\u010f kdy\u017e jste certifikovan\u00fd.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom zat\u0159\u00e1sl hlavou. Byly tu u\u017e ur\u010dit\u00e9 nab\u00eddky od spole\u010dnost\u00ed zoufal\u00fdch po tom ulovit \u010derstv\u011b certifikovan\u00e9 Tren\u00e9ry, z\u00edskat tak nov\u00e9 talenty za n\u00edzkou cenu. Ale Toma to nezaj\u00edmalo. My\u0161lenka na to uv\u00e1zat se do povol\u00e1n\u00ed, jako je tohle, se p\u0159\u00edmo vylu\u010dovala s t\u00edm, pro\u010d se stal Tren\u00e9rem na prvn\u00edm m\u00edst\u011b; mo\u017enost cestovat sv\u011btem podle sv\u00e9ho, b\u00fdt nez\u00e1visl\u00fd a na nikoho se nev\u00e1zat.<\/p>\n<\/div>\n
„No,“ odt\u00e1hl si Toma kousek stranou od ostatn\u00edch hlou\u010dk\u016f, kde kl\u00e1bosili ostatn\u00ed studenti. „Je tady voln\u00e9 m\u00edsto na Akademii. Jen na kr\u00e1tkou dobu, na rok, ale zakladatel\u00e9 a j\u00e1 jsme o tom v\u00e1\u017en\u011b hovo\u0159ili a byli bychom r\u00e1di, kdybyste se k n\u00e1m p\u0159idal.“<\/div>\n
„J\u00e1?“ Tom byl p\u0159ekvapen\u00fd. Akademie, z pochopiteln\u00fdch d\u016fvod\u016f, byla velmi vyb\u00edrav\u00e1 ohledn\u011b Tren\u00e9r\u016f, kter\u00e9 si nech\u00e1vali jako zam\u011bstnance, aby pom\u00e1hali v\u00e9st \u0161kolu a p\u0159ilehl\u00e9 m\u011bsto.<\/div>\n
„Jste nejlep\u0161\u00ed ve sv\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b,“ pokra\u010doval \u0159editel. „A zp\u016fsob, jak\u00fdm v\u00e1s k sob\u011b draci p\u0159itahuj\u00ed\u2026“ Zat\u0159\u00e1sl hlavou. „Dlouho jsme nevid\u011bli takov\u00fdto druh horlivosti. Tato pozice v\u00e1m umo\u017en\u00ed pracovat velmi zbl\u00edzka s na\u0161\u00edm m\u00edstn\u00edm klanem. Nechceme jen dal\u0161\u00edho Tren\u00e9ra. Chceme n\u011bkoho, kdo je v\u00e1\u0161niv\u011b ochotn\u00fd se o drac\u00edch u\u010dit v\u00edc.“<\/div>\n
Tom\u016fv otec pozorn\u011b poslouchal, o\u010di roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 chv\u00e1lou, je\u017e pat\u0159ila jeho synovi, a Tom c\u00edtil, \u017ee se \u010derven\u00e1. V\u011bd\u011bl, \u017ee byl nejlep\u0161\u00ed ve sv\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b, ale st\u00e1le byl zasko\u010den tou nab\u00eddkou.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsem polichocen,“ odpov\u011bd\u011bl Tom se sklon\u011bnou hlavou. „Mohu v\u00e1m d\u00e1t v\u011bd\u011bt z\u00edtra r\u00e1no?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, samoz\u0159ejm\u011b,“ popl\u00e1cal jej \u0159editel po rameni. „Jen se zastavte v m\u00e9 kancel\u00e1\u0159i. Bylo mi pot\u011b\u0161en\u00edm, pane Kaulitzi,“ s posledn\u00edm pot\u0159esen\u00edm rukou s Tomov\u00fdm otcem se \u0159editel vzd\u00e1lil pozdravit rodi\u010de nov\u011b certifikovan\u00fdch Tren\u00e9r\u016f, kte\u0159\u00ed naplnili malou m\u00edstnost.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome!“ \u0159ekl mu\u017e nad\u0161en\u011b, jakmile se \u0159editel vzd\u00e1lil z doslechu. „Jsem na tebe tak py\u0161n\u00fd! Pr\u00e1ce na Akademii!“<\/div>\n
„No, po\u0159\u00e1d si to je\u0161t\u011b mus\u00edm promyslet,“ zamumlal Tom, st\u00e1le nejist\u00fd tou poctou.<\/div>\n
„O \u010dem mus\u00ed\u0161 p\u0159em\u00fd\u0161let,“ zamra\u010dil se J\u00f6rg. „Je to presti\u017en\u00ed pozice, a byl bys tak bl\u00edzko dom\u016f\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Tom si povzdechl, kdy\u017e  jej zaplavila vina. Tou\u017eil po vzru\u0161en\u00ed, nebezpe\u010d\u00ed a dobrodru\u017estv\u00ed.  To bylo to, proti \u010demu se jeho otec stav\u011bl nejv\u00edce, kdy\u017e se cht\u011bl st\u00e1t Tren\u00e9rem. Tom byl jedin\u00e1 rodina, kter\u00e1 jeho otci zbyla, proto cht\u011bl, aby Tom z\u016fstal nabl\u00edzku. Pokud by Tom z\u016fstal na Akademii, jeho otec by na n\u011bj mohl dohl\u00ed\u017eet a m\u00edt jistotu, \u017ee je v bezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jen nechci nic usp\u011bchat,“ vysv\u011btlil a doufal, \u017ee tak za\u017eene otcovy ot\u00e1zky.<\/div>\n
D\u00edky bohu, J\u00f6rg vypadal, \u017ee mu to sta\u010d\u00ed. „Ano, to je od tebe velmi zodpov\u011bdn\u00e9,“ p\u0159ipustil.<\/p>\n<\/div>\n
Zbytek ve\u010dera prob\u011bhl v oparu gratulac\u00ed a siln\u00fdch drink\u016f. Kdy\u017e se Tom kone\u010dn\u011b dostal do sv\u00e9ho pokoje – posledn\u00ed noc ve studentsk\u00fdch prostor\u00e1ch – byl trochu l\u00edznut\u00fd. S povzdechem padl do postele a sna\u017eil se p\u0159im\u011bt se p\u0159em\u00fd\u0161let o sv\u00e9 budoucnosti.<\/div>\n
Str\u00e1vil tolik \u010dasu soust\u0159ed\u011bn\u00edm se pouze na z\u00edsk\u00e1n\u00ed certifik\u00e1tu. Vypadalo to zbyte\u010dn\u00e9, soust\u0159edit se na to, co bude potom, kdy\u017e tady bylo tolik pr\u00e1ce, kter\u00e1  musela b\u00fdt ud\u011bl\u00e1na, aby se dostal a\u017e k tomuto bodu.  <\/div>\n
Ale te\u010f byl certifikovan\u00fd. Kus pap\u00edru le\u017eel vedle n\u011bj na posteli, zt\u011blesn\u011bn\u00ed ve\u0161ker\u00e9 jeho tvrd\u00e9 pr\u00e1ce.<\/div>\n
Kdy\u017e si dovolil p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, co bude po Akademii, p\u0159edstavoval si s\u00e1m sebe, jak ut\u00edk\u00e1 na exotick\u00e1 m\u00edsta, potk\u00e1v\u00e1 nov\u00e9 lidi, pozn\u00e1v\u00e1 nov\u00e1 m\u00edsta.<\/div>\n
Necht\u011bl z\u016fstat doma, skejsnout na m\u00edst\u011b, kde byl od sv\u00e9ho narozen\u00ed.<\/div>\n
Ale musel p\u0159iznat, \u017ee tady byla jist\u00e1 v\u00fdzva, z\u016fstat na Akademii, z\u016fstat s Tokijsk\u00fdm klanem.<\/div>\n
V\u00fdzva v podob\u011b chlapce, \u0161t\u00edhl\u00e9ho a pru\u017en\u00e9ho, s poko\u017ekou bledou jako m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed z\u00e1\u0159e a tmav\u00fdma, jiskrn\u00fdma o\u010dima.<\/p>\n<\/div>\n
Tom zast\u00e9nal, kdy\u017e mu p\u0159edstavy zaplavily mozek; Bill, drze se na n\u011bj d\u00edvaj\u00edc\u00ed zpod dlouh\u00fdch \u0159as. Bill, pohybuj\u00edc\u00ed se nad n\u00edm, s hlavou zaklon\u011bnou v neomyln\u00e9m pot\u011b\u0161en\u00ed.<\/div>\n
Jeho ruka bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed  putovala ji\u017en\u011b, jak na n\u011bj \u00fato\u010dily vzpom\u00ednky. Nebylo to jako nic z toho, co mezi p\u0159ikr\u00fdvkami doposud za\u017eil. Stiskl se p\u0159es kalhoty, kdy\u017e si vybavil Bill\u016fv tlak kolem n\u011bj, kluzk\u00fd a siln\u00fd, jak se pohyboval nad Tomem, urgentn\u00ed, pot\u0159ebn\u00e9 pohyby jeho \u0161t\u00edhl\u00fdch bok\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Jeho prsty proklouzly pod l\u00e1tku jeho kalhot, vzal se do ruky, neochotn\u00fd bojovat se z\u00e1palem vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9 p\u0159i\u0161lo spole\u010dn\u011b se vzpom\u00ednkami.<\/div>\n
Kdyby z\u016fstal, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jeho mysl zast\u0159ena pot\u011b\u0161en\u00edm, jak mu ruka klouzala po jeho vzru\u0161en\u00ed, t\u0159eba zase uvid\u00ed Billa?<\/p>\n<\/div>\n
~<\/p>\n<\/div>\n
Tom nakouknul skrze r\u00e1m, a zaklepal na pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e \u0159editelovy pracovny. P\u0159i tom zvuku mu\u017e zvedl hlavu, usm\u00e1l se a odlo\u017eil sv\u00e9 pero.<\/div>\n
„Kaulitzi, ne\u010dekal jsem v\u00e1s tak brzo. Norm\u00e1ln\u011b studenti sn\u00e1\u0161ej\u00ed r\u00e1na po certifika\u010dn\u00ed ceremonii daleko h\u016f\u0159.“<\/div>\n
Tom se ne\u0161\u0165astn\u011b pousm\u00e1l. Jeho hlava bolela<\/em>, ale na\u0161t\u011bst\u00ed ne natolik, aby ho to udr\u017eelo dnes r\u00e1no v posteli.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem v\u00e1m sd\u011blit sv\u00e9 rozhodnut\u00ed co nejd\u0159\u00edve.“<\/div>\n
\u0158editel p\u0159ik\u00fdvnul a zalo\u017eil si ruce na prsou, d\u00edval se na n\u011bj s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
Tom se zhluboka nadechl, zoceloval se.<\/p>\n<\/div>\n
„R\u00e1d bych p\u0159ijal tu pozici,“  \u0159ekl ve sp\u011bchu a t\u00e9m\u011b\u0159 mohl vid\u011bt sv\u00e9 sny o cestov\u00e1n\u00ed a dobrodru\u017estv\u00edch, jak miz\u00ed z jeho dosahu na dal\u0161\u00ed rok.<\/div>\n
Bylo to to nejlep\u0161\u00ed, p\u0159ipom\u00ednal si.<\/p>\n<\/div>\n
\u0160irok\u00fd \u00fasm\u011bv se rozlil po \u0159editelov\u011b tv\u00e1\u0159i, kdy\u017e se postavil. „To je to, v co jsem doufal, \u017ee usly\u0161\u00edm!“ obe\u0161el st\u016fl a nat\u00e1hl k Tomovi ruku. „V\u00edtejte v t\u00fdmu, Kaulitzi.“<\/div>\n
Tom vym\u00e1\u010dknul \u00fasm\u011bv, jak mu mu\u017e nad\u0161en\u011b m\u00e1val rukou nahoru a dol\u016f.<\/div>\n
„D\u011bkuji, pane.“<\/div>\n
„No, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee se chcete vr\u00e1tit k balen\u00ed,“ \u0159ekl mu\u017e a popl\u00e1cal jej po z\u00e1dech. „Ne snad, \u017ee byste to m\u011bl se st\u011bhov\u00e1n\u00edm te\u010f daleko, \u017ee?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom zat\u0159\u00e1sl hlavou. M\u011bl sm\u00ed\u0161en\u00e9 pocity ohledn\u011b jeho dal\u0161\u00edho pobytu na \u0161kole. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee \u0161kola mu byla velmi zn\u00e1m\u00e1 po dobu jeho posledn\u00edch t\u0159\u00ed let, ale j\u00edt si dnes ve\u010der lehnout mezi tyhle kamenn\u00e9 zdi\u2026 bude se c\u00edtit, jako by v\u016fbec odmaturoval?<\/div>\n
„Po\u0161lu n\u011bkoho, aby v\u00e1m uk\u00e1zal va\u0161i novou ubikaci. Je mi jasn\u00e9, \u017ee chcete n\u011bjakou pauzu, mo\u017en\u00e1 jet na p\u00e1r dn\u00ed dom\u016f? Ale pokud budete zp\u011bt v pond\u011bl\u00ed, za\u010dlen\u00edme v\u00e1s do projektu a do toho, co od v\u00e1s o\u010dek\u00e1v\u00e1me.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. Zn\u011blo to jako po\u017eadavek, ale on to vzal jako rozkaz. Bude t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159ijmout tyhle mu\u017ee za sv\u00e9 kolegy, kdy\u017e je\u0161t\u011b v\u010dera byli jeho u\u010diteli. Samoz\u0159ejm\u011b si ani nep\u0159edstavoval, \u017ee by se n\u011bjak rovnal<\/em> mu\u017e\u016fm, jako je \u0159editel nebo jeho p\u0159\u00edm\u00ed u\u010ditel\u00e9. V\u0161ichni byli ve st\u0159edn\u00edm v\u011bku, s des\u00edtkami let zku\u0161enost\u00ed s draky. Tom nepochyboval o tom, \u017ee on byl st\u00e1le jen d\u00edt\u011btem.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, pane,“ odpov\u011bd\u011bl, „a znovu d\u011bkuji.“<\/p>\n<\/div>\n
Ta pozice byla poctou, nehled\u011b  na to, co si Tom myslel. \u017d\u00e1dn\u00fd chlapec nebyl p\u0159ijat na tuhle pozici od doby, co Tom za\u010dal \u0161kolu nav\u0161t\u011bvovat, a on byl pot\u011b\u0161en\u00fd i p\u0159esto, \u017ee v n\u011bm hlodalo zklam\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
St\u00e1le bude m\u00edt mo\u017enost vid\u011bt sv\u011bt, p\u0159ipom\u00ednal si striktn\u011b. Jen to bude muset po\u010dkat dal\u0161\u00ed rok.<\/p>\n<\/div>\n
~<\/p>\n<\/div>\n
N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed t\u00fdden p\u0159i\u0161el d\u0159\u00edve, ne\u017e by Tom p\u0159edpokl\u00e1dal. P\u0159ipadalo mu, jako by v\u0161echno uplynulo rychlost\u00ed mrknut\u00ed oka, kdy\u017e se op\u011bt nach\u00e1zel v chodb\u00e1ch Akademie, jako by nikdy neodmaturoval. Proch\u00e1zel kolem u\u010deben, ve kter\u00fdch str\u00e1vil posledn\u00ed t\u0159i roky, st\u0159\u00eddav\u011b tot\u00e1ln\u011b pohlcen\u00fd a vy\u010derpan\u00fd. Pod\u00edval se dol\u016f chodbou ke kolej\u00edm, kde sp\u00e1val, kde z\u016fst\u00e1val dlouho do noci vzh\u016fru p\u0159i studiu na zkou\u0161ky, kde se muchloval s p\u00e1r studenty, hork\u00e1 t\u011bla p\u0159itisknut\u00e1 k sob\u011b pod p\u0159ikr\u00fdvkou. St\u011bhoval se z t\u00e9 \u010d\u00e1sti sv\u00e9ho \u017eivota, z t\u00e9 \u010d\u00e1sti Akademie. Ale st\u00e1le bude \u017e\u00edt a pracovat mezi t\u011bmito kamenn\u00fdmi zdmi.<\/p>\n<\/div>\n
Vydal se k \u0159ad\u00e1m kancel\u00e1\u0159\u00ed, kter\u00e9 ozna\u010dovaly dosp\u011blou \u010d\u00e1st \u0161koly, a lehce upravil sv\u00e9 oble\u010den\u00ed, ne\u017e zvedl ruku a zaklepal na dve\u0159e \u0159editelovy pracovny. M\u011bl na sob\u011b sv\u00e9 nejlep\u0161\u00ed kalhoty a novou ko\u0161ili, d\u00e1rek od otce. J\u00f6rg se s n\u00edm zase p\u0159el o jeho vlasy, ale Tom si st\u00e1l pevn\u011b za sv\u00fdm. Jedna \u010d\u00e1st v\u00fdzvy b\u00fdt Tren\u00e9rem byl fakt, \u017ee nemusel<\/em> vypadat profesion\u00e1ln\u011b, a on se odm\u00edtal vzd\u00e1t dlouh\u00fdch, zlat\u00fdch dred\u016f; alespo\u0148 ne\u017e mu d\u00e1 n\u011bkdo lep\u0161\u00ed d\u016fvod, ne\u017e jen ze slu\u0161nosti.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159e\u0161l\u00e1pl, kdy\u017e \u010dekal na odpov\u011b\u010f, nejist\u00fd, jestli by nem\u011bl zaklepat znovu. Necht\u011bl vypadat neslu\u0161n\u011b, ale po\u0159\u00e1d tu byla \u0161ance, \u017ee jej mu\u017e uvnit\u0159 nesly\u0161el. Povzdechl si, v\u011bd\u011bl, \u017ee to bude trvat dlouho, ne\u017e se p\u0159estane vn\u00edmat jako student Akademie, a za\u010dne se br\u00e1t jako sou\u010d\u00e1st akademick\u00e9ho sboru.<\/div>\n
Pr\u00e1v\u011b te\u010f se c\u00edtil jako mal\u00fd, trapn\u00fd kluk, stejn\u011b jako tenkr\u00e1t, kdy\u017e ho poprv\u00e9 zavolali do \u0159editelovy pracovny.<\/p>\n<\/div>\n
Dve\u0159e se otev\u0159ely p\u0159esn\u011b  ve chv\u00edli, kdy se chystal zaklepat znovu, a \u0159editelova usm\u00edvaj\u00edc\u00ed  se tv\u00e1\u0159 vykoukla ven.<\/div>\n
„Kaulitzi! Klepal jste? Nebyl jsem si jist\u00fd, jestli jsem n\u011bco nesly\u0161el.“<\/div>\n
„Oh, uhm, j\u00e1-“ zav\u00e1hal Tom.<\/div>\n
„Nevad\u00ed!“ zapomn\u011bl rychle \u0159editel s pot\u011b\u0161en\u00edm. „Te\u010f, kdy\u017e u\u017e jste tady, m\u016f\u017eeme hned p\u0159ej\u00edt k \u00fakolu?“ Vy\u0161el do chodby vedle Toma a zav\u0159el za sebou dve\u0159e od pracovny. Tom byl trochu zasko\u010den\u00fd, ale rychle p\u0159idal do kroku po boku mu\u017ee, kter\u00fd se r\u00e1zn\u011b vydal chodbou dol\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Vydali se chodbou, kterou Tom nikdy p\u0159edt\u00edm nepou\u017eil, hloub\u011bji do nitra budovy. Bojoval o to, udr\u017eet zdvo\u0159il\u00fd rozhovor, kdy\u017e se ho \u0159editel ptal na jeho dovolenou a na zdrav\u00ed jeho otce.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b to vypadalo, \u017ee do\u0161li do c\u00edle, kdy\u017e \u0159editel otev\u0159el jedny dve\u0159e a postr\u010dil Toma dovnit\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
„No, tak j\u00e1 v\u00e1s tu nech\u00e1m.“<\/div>\n
„Pane?“ zeptal se Tom, p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
Mu\u017e se na n\u011bj shov\u00edvav\u011b  usm\u00e1l. „M\u00e1m na starost jen studenty,“ \u0159ekl. „Pokud jde o v\u00fdzkum, nech\u00e1m to tady na Michaelovi a Marcusovi, a te\u010f i na v\u00e1s.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se oto\u010dil do m\u00edstnosti a na\u0161el dva rozmrzel\u00e9 mu\u017ee, kte\u0159\u00ed jej s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm sledovali. Lehce zalapal po dechu, a nep\u0159\u00e1l si nic v\u00edc ne\u017e pohodl\u00ed zn\u00e1m\u00e9 usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159e jeho \u0159editele. Ale mu\u017e jej jen popl\u00e1cal po z\u00e1dech a m\u00ed\u0159il zp\u00e1tky dol\u016f chodbou, nech\u00e1vaje Toma na milost mu\u017e\u016fm uvnit\u0159 m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Hodl\u00e1\u0161 st\u00e1t na chodb\u011b cel\u00fd den?“ zeptal se nakonec jeden z nich.<\/div>\n
Tom sebou trhnul. D\u011blal sakra \u0161patn\u00fd prvn\u00ed dojem.<\/div>\n
Sb\u00edraje svou kur\u00e1\u017e ve\u0161el do m\u00edstnosti a p\u0159ipom\u00ednal si, jak se v\u017edy vyrovn\u00e1val se star\u0161\u00edmi kluky. Nikdy neukazovat strach.<\/div>\n
A taky to fungovalo i s draky, kdy\u017e o tom tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj,“ pokusil se o jednoduch\u00fd  \u00fasm\u011bv, ale bylo mu jasn\u00e9, \u017ee to bylo v\u00edce, ne\u017e napjat\u00e9. „J\u00e1 jsem-„<\/div>\n
„Tom Kaulitz, my v\u00edme,“ p\u0159eru\u0161il ho v\u011bt\u0161\u00ed ze dvou mu\u017e\u016f. „Sedni si, Kaulitz.“<\/div>\n
Tom poslu\u0161n\u011b klesl do \u017eidle, trochu zasko\u010den\u00fd intenzitou mu\u017ee po klidn\u00e9m vystupov\u00e1n\u00ed  \u0159editele. Nebyli v\u016fbec jako jeho profeso\u0159i, dokonce ani ti nejhor\u0161\u00ed.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 vysok\u00e9 doporu\u010den\u00ed, Kaulitz,“ \u0159ekl mu\u017e a d\u00edval se do pap\u00edr\u016f p\u0159ed sebou. „V\u0161ichni tv\u00ed u\u010ditel\u00e9 \u0159\u00edkali, \u017ee jsi nejlep\u0161\u00ed ve sv\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b.“<\/div>\n
Tom zlehka p\u0159ik\u00fdvnul, necht\u011bl p\u016fsobit nevychovan\u011b. Nebylo to nic jin\u00e9ho ne\u017e pravda; opravdu byl nejlep\u0161\u00ed ze sv\u00e9 t\u0159\u00eddy.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale na ni\u010dem z toho nez\u00e1le\u017e\u00ed,“ pokra\u010doval mu\u017e a odhodil ony pap\u00edry. Tom lehce zalapal po dechu pod tvrdost\u00ed jeho chladn\u011b modr\u00fdch o\u010d\u00ed. „Ne, kdy\u017e se vyrovn\u00e1v\u00e1\u0161 s draky. Po\u0159\u00e1d jim \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee maj\u00ed do studijn\u00edho pl\u00e1nu p\u0159idat v\u00edce praktick\u00fdch zku\u0161enost\u00ed, ale zjevn\u011b jim p\u0159ipad\u00e1 v pohod\u011b, poslat v\u00e1s d\u011bcka tam ven, kdy\u017e jste sotva vid\u011bli<\/em> draka.“<\/p>\n<\/div>\n
V Tomovi se vzbouzelo rozho\u0159\u010den\u00ed, kdy\u017e se st\u0159etl s mu\u017eov\u00fdm pohledem. I kdy\u017e si d\u0159\u00edve st\u011b\u017eoval, \u017ee netr\u00e1v\u00ed dost \u010dasu s draky, neuzn\u00e1val ozna\u010den\u00ed, jako by byl jen dal\u0161\u00ed nezku\u0161en\u00e9 d\u00edt\u011b. V\u017edycky si vedl hodn\u011b dob\u0159e v praktick\u00fdch aspektech kurzu.<\/div>\n
A krom\u011b toho, myslel si a sna\u017eil se kontrolovat horko, kter\u00e9 se mu usadilo na krku, on m\u011bl hodn\u011b osobn\u00edch<\/em> zku\u0161enost\u00ed s draky. Velmi, velmi osobn\u00edch.<\/p>\n<\/div>\n
„Nikdy bychom t\u011b nep\u0159ijali,“ pokra\u010doval mu\u017e nemilosrdn\u011b, „kdybych o tob\u011b nesly\u0161el zv\u011bsti\u2026“<\/div>\n
Pozvedl obo\u010d\u00ed a Tom vzdal boj s \u010derven\u00e1n\u00edm, kter\u00e9 polapilo jeho obli\u010dej.<\/div>\n
„No, j\u00e1-“ vybreptnul Tom a pon\u00ed\u017een\u00ed jej zaplavovalo ve vln\u00e1ch.<\/div>\n
Oba mu\u017ei se srde\u010dn\u011b  zasm\u00e1li. „Nen\u00ed to nic, za co by ses m\u011bl styd\u011bt, prcku. Nechat se chytit kolem drak\u016f v obdob\u00ed p\u00e1\u0159\u00edc\u00ed sez\u00f3ny je n\u011bco, \u010deho se v\u011bt\u0161ina Tren\u00e9r\u016f ob\u00e1v\u00e1 cel\u00e1 \u017eivot. Ale ty sis to u\u017e odbyl – v \u0161estn\u00e1cti dokonce – a tak v\u00ed\u0161, \u017ee nen\u00ed se \u010deho b\u00e1t.“<\/p>\n<\/div>\n
Druh\u00fd mu\u017e, kter\u00fd  byl a\u017e doposud potichu, se zahih\u0148al. V\u011bt\u0161\u00ed mu\u017e ho uml\u010del pohledem. „Byl jsi k drakovi tak bl\u00edzko, jak jen se \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee dostat, a p\u0159e\u017eil jsi, abys vypr\u00e1v\u011bl ten p\u0159\u00edb\u011bh.“<\/div>\n
Tom nemohl \u00fapln\u011b p\u0159esn\u011b  rozlu\u0161tit, co mu \u0159\u00edkali. Cht\u011bli jej, proto\u017ee<\/em> byl s Billem?<\/div>\n
O\u010dividn\u011b to nebylo tajn\u00e9,  \u017ee studenti ob\u010das skon\u010dili v jeskyn\u00edch b\u011bhem p\u00e1\u0159\u00edc\u00ed sez\u00f3ny, ale rozhodn\u011b je v tom nepodporovali. A nikdy se o tom nemluvilo.<\/p>\n<\/div>\n
„Oh, netva\u0159 se tak \u0161okovan\u011b,“ odfrknul si mu\u017e, „jen \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee pot\u0159ebujeme v t\u00fdmu lidi, kte\u0159\u00ed se neboj\u00ed dostat bl\u00edzko k drak\u016fm. Cokoliv dal\u0161\u00edho d\u011bl\u00e1\u0161, je tvoje osobn\u00ed v\u011bc. Stejn\u011b jako je Marcusova v\u011bc, \u017ee ka\u017edou p\u00e1\u0159\u00edc\u00ed sez\u00f3nu zmiz\u00ed a na ja\u0159e jsou tady nov\u00ed draci.“<\/div>\n
Tomovy o\u010di okam\u017eit\u011b  zal\u00e9tly k druh\u00e9mu mu\u017ei, ale ten jen neznateln\u011b pokr\u010dil rameny, nestydat\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Tak\u017ee se to ob\u010das d\u011blo<\/em>, p\u0159em\u00fd\u0161lel Tom a sledoval \u00fa\u0161klebek, kter\u00fd hr\u00e1l na Marcusov\u011b obli\u010deji.<\/div>\n
Nicm\u00e9n\u011b nem\u011bl  \u0161anci zab\u00fdvat se tou my\u0161lenkou n\u011bjak dlouho.<\/div>\n
„Hele, nep\u0159i\u0161li jsme sem, abychom mluvili o m\u00e9m milostn\u00e9m \u017eivot\u011b,“ \u0159ekl men\u0161\u00ed mu\u017e.<\/div>\n
„Nebo jeho nedostatku,“ u\u0161kl\u00edbl se Michael.<\/div>\n
Marcus proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Jak moc v\u00ed\u0161 o projektu, na kter\u00e9m tu d\u011bl\u00e1me?“<\/div>\n
Tom se ot\u0159\u00e1sl pod s\u00edlou jejich o\u010dek\u00e1vaj\u00edc\u00edch pohled\u016f. „Um\u2026“<\/div>\n
„Typick\u00e9,“ odfrknul si Marcus. „Ne\u0159ekl mu jedinou v\u011bc.“<\/div>\n
„No, nemohl, ne?“  \u0159ekl Michael tajupln\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se zase soust\u0159edil na Toma.  <\/div>\n
„\u0158editel zrovna moc ne\u0161\u00ed\u0159\u00ed tuhle informaci po \u0161kole, a v z\u00e1jmu vlastn\u00edho dobra, ty bys nem\u011bl taky. Ale faktem je, \u017ee n\u00e1m doch\u00e1z\u00ed kouzlo.“<\/div>\n
„Co?“ Tom nemohl zabr\u00e1nit, aby to z n\u011bj vylet\u011blo. „Ale m\u00e1me p\u0159ece cel\u00fd klan.“<\/div>\n
Michael p\u0159ik\u00fdvnul. „To m\u00e1me. Ale jejich v\u00fdkon v posledn\u00edch letech postupn\u011b klesal. Tak postupn\u011b, jako se m\u011bsto kolem n\u00e1s tady rozr\u016fstalo. Pot\u0159ebujeme dvakr\u00e1t tolik, ne\u017e p\u0159ed p\u011bti lety, ale dost\u00e1v\u00e1me podstatn\u011b m\u00ed\u0148 ne\u017e tenkr\u00e1t.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/p>\n<\/div>\n
„Kdybychom to v\u011bd\u011bli, nesed\u011bl bys tady, Kaulitz,“ u\u0161kl\u00edbnul se Marcus.<\/div>\n
„Nerozum\u00edme tomu poklesu,“ pokra\u010doval Michael. „Nebyly tu \u017e\u00e1dn\u00e9 zm\u011bny v po\u010dtech. Dra\u010d\u00ed zvyky jsou ty sam\u00e9, jejich strava se nezm\u011bnila. Vypadaj\u00ed zdrav\u011b, dokonce \u0161\u0165astn\u011b. Ale z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu je jedno, kolik po\u0161leme dol\u016f Tren\u00e9r\u016f, jejich v\u00fdkon je polovi\u010dn\u00ed, ne\u017e by m\u011bl b\u00fdt.“ Michael pokr\u010dil rameny. „Nejsou pro to \u017e\u00e1dn\u00e9 podklady, je to fenom\u00e9n, kter\u00fd se nikde jinde nestal – d\u00edky bohu – tak\u017ee je to jen na n\u00e1s. Akademie pot\u0159ebuje v\u011bd\u011bt, co se d\u011bje. Pot\u0159ebujeme v\u011bd\u011bt pro\u010d, a hlavn\u011b jak to spravit. Nejl\u00e9pe je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e si n\u011bkdo v\u0161imne, \u017ee nastal probl\u00e9m.“<\/div>\n
„A tady nastupujeme my?“ zeptal se Tom nejist\u011b.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b. Budeme pot\u0159ebovat, abys bl\u00edzce pracoval s draky, d\u011blal v\u0161echny testy, na kter\u00e9 m\u016f\u017eeme p\u0159ij\u00edt. Tak\u017ee tu\u0161\u00edm, \u017ee ot\u00e1zka je: Jsi pro, Kaulitz?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom polknul pod zkoumav\u00fdm pohledem dvou mu\u017e\u016f. Byli drsn\u00ed, trochu surov\u00ed a \u0161li rovnou k v\u011bci.<\/div>\n
P\u0159esn\u011b tak, jako si u prav\u00fdch Tren\u00e9r\u016f p\u0159edstavoval.<\/div>\n
A cht\u011bl b\u00fdt jedn\u00edm z nich ka\u017edi\u010dkou \u010d\u00e1ste\u010dkou sv\u00e9 bytosti.<\/div>\n
Myslel si, \u017ee z\u016fstat u v\u00fdzkumu bude hloup\u00e9, n\u011bco jako pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v jeho studiu, ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho.<\/div>\n
Ale to, co popisovali\u2026  \u00fabytek kouzla, by mohl nejen ochromit \u0161kolu, mohlo by to zni\u010dit okoln\u00ed m\u011bsto. M\u011bsto, ve kter\u00e9m \u017eil a pracoval jeho otec, stejn\u011b tak jako ka\u017ed\u00fd, s k\u00fdm Tom vyr\u016fstal.<\/div>\n
Bylo to d\u011bsiv\u00e9, ale Tom to mohl zastavit.<\/div>\n
To bylo to, co mu bylo nab\u00edzeno, a jeho srde\u010dn\u00ed tep se p\u0159i t\u00e9 p\u0159edstav\u011b zrychlil.<\/p>\n<\/div>\n
„Kde za\u010d\u00edn\u00e1me?“ zeptal se sm\u011ble.<\/p>\n<\/div>\n
Dva mu\u017ei se zak\u0159enili.<\/p>\n<\/div>\n
autor: PoorMedea<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: PoorMedea Tak a jsem tu zp\u011bt s pokra\u010dov\u00e1n\u00edm pov\u00eddky „Enter the dragon.“ \ud83d\ude42 Jeliko\u017e m\u00e1m je\u0161t\u011b spoustu jin\u00fdch z\u00e1vazk\u016f, tak jde p\u0159eklad pomalu, ale snad v\u00e1m nebude vadit si na n\u011bj chvili\u010dku po\u010dkat. A jen k tomuto d\u00edlu\u2026 ned\u011bje se tam nic z\u00e1sadn\u00edho,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[380],"tags":[],"class_list":["post-10077","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-an-affair-to-remember"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10077","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10077"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10077\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10077"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10077"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10077"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}