{"id":10097,"date":"2010-11-24T18:00:00","date_gmt":"2010-11-24T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10072"},"modified":"2010-11-24T18:00:00","modified_gmt":"2010-11-24T17:00:00","slug":"the-forbidden-city-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/24\/the-forbidden-city-13\/","title":{"rendered":"The Forbidden City 13."},"content":{"rendered":"
autor: Deni & Saj\u00fc<\/strong><\/div>\n
\"458\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/strong><\/div>\n
Tlukot m\u00e9ho srdce je st\u00e1le siln\u011bj\u0161\u00ed a siln\u011bj\u0161\u00ed. My\u0161lenky na v\u0161echno to \u0161patn\u00e9, jako by se na p\u00e1r minut vytratily do nezn\u00e1ma. Sleduji jeho r\u016f\u017eov\u00e9 rty, je\u017e m\u00e1 m\u00edrn\u011b rozev\u0159en\u00e9. P\u0159iv\u0159u na p\u00e1r sekund v\u00ed\u010dka, nevn\u00edmaje t\u00e9m\u011b\u0159 sv\u011bt okolo sebe. Jen n\u00e1s dva. M\u011b a K\u00f4jiho. Rozechv\u011bl\u00fdmi prsty d\u00e1m p\u00e1r \u010dern\u00fdch pram\u00ednk\u016f vlas\u016f za jeho ucho, prsty nech\u00e1m na jeho jemn\u00e9 tv\u00e1\u0159i, po kter\u00e9 znovu p\u0159ejedu b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f. Ub\u00edraj\u00ed se jeho my\u0161lenky stejn\u00fdm sm\u011brem jako ty m\u00e9?  <\/div>\n
Pomalu, abych jej nevypla\u0161il je\u0161t\u011b v\u00edc, ne\u017e je vypla\u0161en\u00fd nyn\u00ed, sklon\u00edm se k n\u011bmu, prsty pohlad\u00edm znovu jeho tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 m\u00e1 odst\u00edn r\u016f\u017eov\u00e9. S p\u0159iv\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky se ot\u0159u na poprv\u00e9 nosem o ten jeho. Ti\u0161e oba vydechneme. C\u00edt\u00edm, jak se chv\u011bje. Dlan\u00ed se op\u00edr\u00e1 o m\u016fj hrudn\u00edk, hlavu m\u00edrn\u011b zaklon\u011bnou.<\/div>\n
Pootev\u0159u v\u00ed\u010dka, abych si mohl prohl\u00e9dnout jeho v\u00fdraz, o kter\u00e9m nen\u00ed pochyb, \u017ee je dokonal\u00fd. Nepletu se. P\u0159iv\u00edr\u00e1 slab\u011b v\u00ed\u010dka, rty m\u00edrn\u011b \u0161pul\u00ed. V\u00ed\u010dka znovu semknu pevn\u011b k sob\u011b, kdy\u017e stiskne v prstech lehkou l\u00e1tku m\u00e9ho \u017eup\u00e1nku a zaklon\u00ed hlavu v\u00edce dozadu. Nev\u00e1h\u00e1m ani sekundu. My\u0161lenky na sladkost jeho rt\u016f jsou \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm siln\u011bj\u0161\u00ed.  <\/div>\n
Ot\u0159u se n\u011b\u017en\u011b rty o ty jeho, lehce pootev\u0159en\u00e9. Ti\u0161e vydechne, b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f  mne pohlad\u00ed po hrudn\u00edku a zastav\u00ed se na m\u00edst\u011b, kde mi siln\u011b tlu\u010de srdce. Ur\u010dit\u011b je sly\u0161et v\u0161ude kolem n\u00e1s, jen m\u00e1 mysl jej nevn\u00edm\u00e1, nebo\u0165 se soust\u0159ed\u00edm na chu\u0165 t\u011bch n\u00e1dhern\u00fdch rt\u016f.<\/div>\n
Nev\u00e1h\u00e1m ani vte\u0159inu a lehce je rozev\u0159u \u0161pi\u010dkou sv\u00e9ho jazyka. Op\u011bt ti\u0161e vydechne, tul\u00edc se k m\u00e9mu t\u011blu v\u00edce ne\u017e p\u0159ed chv\u00edli. Co to se mnou d\u011bl\u00e1?<\/div>\n
\n
<\/div>\n
B\u0159icho se mi nep\u0159\u00edjemn\u011b  stahuje, po cel\u00e9m t\u011ble c\u00edt\u00edm pot a hus\u00ed k\u016f\u017ei. Napodob\u00ed  mne, a sv\u00fdm jazykem polask\u00e1 m\u00e9 rty, dokud o sebe jazyky n\u011b\u017en\u011b nenaraz\u00edme. Zatemn\u00ed se mi na p\u00e1r chvil mysl, kdy\u017e nezku\u0161en\u011b ustoup\u00ed a nech\u00e1 mne, abych pronikl mezi jeho m\u011bkk\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky. Naraz\u00edm op\u011btovn\u011b do jeho jazyku, kter\u00fd s n\u00edm mr\u0161tn\u011b propletu.<\/div>\n
Hrudn\u00edk se mi prudce zdvih\u00e1. <\/div>\n
Vklouznu prsty do zm\u011bti \u010dern\u00fdch vlas\u016f, zaklon\u00edm K\u00f4jimu hlavu v\u00edce dozadu, abych si uleh\u010dil p\u0159\u00edstup. Jazyky do sebe nar\u00e1\u017eej\u00ed, jako by spolu hr\u00e1ly souboj o to, kdo bude lep\u0161\u00ed.  <\/div>\n
N\u00e1\u0161 polibek p\u0159eru\u0161\u00ed a\u017e  K\u00f4ji, jen\u017e se ode mne prudce odt\u00e1hne. Tv\u00e1\u0159e mu na pohled i na dotek ho\u0159\u00ed. Stalo se snad n\u011bco \u0161patn\u00e9ho? Netou\u017eil po tom?<\/div>\n
Sleduji jeho \u0161t\u00edhl\u00e9  t\u011blo, jak se st\u011b\u017e\u00ed zved\u00e1 z m\u00e9 postele, jak pla\u0161e klop\u00ed pohled, ne\u017e se p\u0159ede mnou znovu uctiv\u011b uklon\u00ed. I p\u0159esto, \u017ee jsem mu to ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t zak\u00e1zal, d\u011bl\u00e1 to st\u00e1le.  <\/div>\n
„M\u016fj pa-  Tome, m\u011bli bychom j\u00edt sp\u00e1t. Je ji\u017e po-pozd\u011b a brzy r\u00e1no mus\u00ed\u0161 cvi\u010dit,“ rozpa\u010dit\u011b se t\u011bkav\u00fdm pohledem rozhl\u00e9dne kolem sebe, p\u0159ejde k mal\u00e9mu stolku vedle m\u00e9 postele, na n\u011bm\u017e pl\u00e1pol\u00e1 n\u011bkolik sv\u00edc\u00ed, kter\u00e9 jedin\u00fdm v\u00fddechem sfoukne. Zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Obklopuje n\u00e1s jen tma, p\u0159esto m\u016fj pohled pat\u0159\u00ed jen a jen tomu jeho.  <\/div>\n
„Kr\u00e1sn\u00e9 sny, K\u00f4ji,“ s\u00e1m pro sebe vykouzl\u00edm \u00fasm\u011bv na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i.  <\/div>\n
„Kr\u00e1sn\u00e9 sny, Tomi,“ zachrapt\u00ed s jistou d\u00e1vkou nejistoty. Sleduji st\u00edn postavy, cupitaj\u00edc\u00ed ke dve\u0159\u00edm, ne\u017e se za n\u00edm op\u011bt zasunou. Mou tv\u00e1\u0159 na okam\u017eik opust\u00ed \u00fasm\u011bv, a j\u00e1 se zachuml\u00e1m v\u00edce pod pe\u0159inu. Palce na nohou p\u0159itisknu k oh\u0159\u00edva\u010di, kter\u00fd mi p\u0159ipravil m\u016fj mil\u00fd K\u00f4ji je\u0161t\u011b p\u0159ed koupel\u00ed.  <\/div>\n
Znovu se na m\u00e9 tv\u00e1\u0159i vykouzl\u00ed drobn\u00fd \u00fasm\u011bv. Prsty p\u0159itisknu na sv\u00e9 rty. Je\u0161t\u011b st\u00e1le na nich c\u00edt\u00edm tu p\u0159ekr\u00e1snou, sladkou chu\u0165  t\u011bch jeho.  <\/div>\n
Kr\u00e1sn\u00e9 sny, mal\u00fd K\u00f4ji<\/em>!  <\/p>\n

<\/div>\n

Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Z\u00e1dy se op\u0159u o chladn\u00e9  d\u0159evo vedle dve\u0159\u00ed od lo\u017enice m\u00e9ho p\u00e1na<\/em>. Kolena se mi chv\u011bj\u00ed, tv\u00e1\u0159e ho\u0159\u00ed, jako bych pr\u00e1v\u011b vy\u0161el ze samotn\u00e9ho ohn\u011b. Srdce nechce p\u0159estat siln\u011b b\u00edt a dech se mi zkracuje.<\/div>\n
Opravdu mne pol\u00edbil? Skute\u010dn\u011b  se to stalo? Nebyl to jen sen? V\u00fdplod m\u00e9 fantazie?  <\/div>\n
Cupitaj\u00edc\u00edmi kr\u016f\u010dky dojdu o kousek d\u00e1l, ke dve\u0159\u00edm vedle T’chi-morova pokoje. Rozhl\u00e9dnu se naposledy po dlouh\u00e9 chodb\u011b s n\u011bkolika takov\u00fdmi dve\u0159mi, ne\u017e vklouznu dovnit\u0159 sv\u00e9ho pokoje. Po tm\u011b se doklop\u00fdt\u00e1m a\u017e ke sv\u00e9mu l\u016f\u017eku, st\u00e1hnu ze sebe b\u00edl\u00e9 kimono, je\u017e \u00fahledn\u011b slo\u017een\u00e9 odlo\u017e\u00edm na k\u0159eslo vedle sv\u00e9 postele, do n\u00ed\u017e ulehnu t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b.<\/div>\n
P\u0159ikr\u00fdvku si p\u0159itisknu t\u011bsn\u011b  k t\u011blu, b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f p\u0159ejedu po sv\u00fdch rtech, na nich\u017e st\u00e1le c\u00edt\u00edm jeho chu\u0165. Skute\u010dn\u011b byly tak sladk\u00e9, jak\u00e9 jsem si je p\u0159edstavoval. Cht\u011bl to skute\u010dn\u011b ud\u011blat, nebo to byl jen zmatek ze vzpom\u00ednek, kter\u00e9 mi vypr\u00e1v\u011bl?  <\/div>\n
Zpod p\u0159iv\u0159en\u00fdch v\u00ed\u010dek se vykoul\u00ed jedna drobn\u00e1 slza, kter\u00e1 dopadne na mou dla\u0148. <\/p>\n<\/div>\n
———————-<\/p>\n<\/div>\n
Nakr\u010d\u00edm nos, kdy\u017e pod n\u00edm uc\u00edt\u00edm \u0161imr\u00e1n\u00ed. Ti\u0161e zamru\u010d\u00edm. Co se to d\u011bje?<\/div>\n
M\u00edrn\u011b se o\u017eenu rukou kolem sebe, znovu nakr\u010d\u00edm nos, kdy\u017e op\u011bt uc\u00edt\u00edm ono \u0161imr\u00e1n\u00ed. Hned na to se lecht\u00e1n\u00ed p\u0159esune p\u0159es m\u00e9 rty a\u017e na bradu. Nadechnu se v\u00edce v\u016fn\u011b, je\u017e vych\u00e1z\u00ed z toho \u010dehosi. R\u016f\u017ee? Ale co by d\u011blaly r\u016f\u017ee\u2026 znovu se o\u017eenu kolem sebe. Tich\u00fd sm\u00edch mne p\u0159inut\u00ed rozev\u0159\u00edt slepen\u00e1 v\u00ed\u010dka. Vyd\u011b\u0161en\u011b vyjeknu, jakmile spat\u0159\u00edm tak zn\u00e1mou tv\u00e1\u0159 naproti t\u00e9 sv\u00e9.  <\/div>\n
„Tomi?“ za\u0161ept\u00e1m. M\u016fj hlas je st\u00e1le ochrapt\u011bl\u00fd, zmaten\u00fd. Co tu d\u011bl\u00e1? Zaspal jsem snad? Okam\u017eit\u011b se usad\u00edm na posteli. „Co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ za\u0161ept\u00e1m, snad jako bych se b\u00e1l, abych neprozradil n\u011bco, co mus\u00ed z\u016fstat jen mezi n\u00e1mi. Znovu se ti\u0161e zasm\u011bje, zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed a pohlad\u00ed mne r\u016f\u017e\u00ed, divokou r\u016f\u017e\u00ed ze zahrad, po tv\u00e1\u0159i.  <\/div>\n
„Nelekej se mne, K\u00f4ji,“ zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Kolem \u010dela m\u00e1 ov\u00e1zan\u00fd sv\u016fj \u0161\u00e1tek na Kung Fu. V\u00fdraz v jeho obli\u010deji nasv\u011bd\u010duje tomu, \u017ee p\u0159ed p\u00e1r minutami s\u00e1m teprve vstal. „Dnes m\u00e1m p\u0159\u00edli\u0161 brzy tr\u00e9nink a necht\u011bl jsem, abys kv\u016fli mn\u011b musel j\u00edt p\u0159ipravovat sn\u00eddani,“ polo\u017e\u00ed sv\u011btle r\u016f\u017eovou r\u016f\u017ei vedle mn\u011b na pol\u0161t\u00e1\u0159, dlan\u011bmi pohlad\u00ed mou tv\u00e1\u0159. Bla\u017een\u011b p\u0159iv\u00edr\u00e1m v\u00ed\u010dka pod t\u00edm p\u0159\u00edjemn\u00fdm dotekem, ne\u017e se tv\u00e1\u0159\u00ed zap\u0159u v\u00edce do jeho dlan\u011b.<\/div>\n
\n

„Tomi, pro\u010d jsi mi ne\u0159ekl ji\u017e ve\u010der, abych vstal d\u0159\u00edve? Stihl bych ti snad je\u0161t\u011b p\u0159ipravit \u010daj,“ jsem odhodl\u00e1n st\u00e1hnout ze sebe p\u0159ikr\u00fdvku a j\u00edt za svou prac\u00ed, ale on mne zastav\u00ed. P\u0159\u00edsn\u011b se mi zad\u00edv\u00e1 znovu do o\u010d\u00ed. Pohled, kter\u00fd mi v\u011bnoval, zm\u011bkne. C\u00edt\u00edm sv\u00e9 tv\u00e1\u0159e ho\u0159et, jakmile se naklon\u00ed ke mn\u011b a semknut\u00fdmi rty v\u011bnuje m\u00e9mu \u010delu pol\u00edben\u00ed.  <\/div>\n

„Spi, mil\u00fd K\u00f4ji, odpo\u010d\u00edvej. A\u017e bude\u0161 p\u0159ipraven\u00fd vst\u00e1t, vsta\u0148. P\u0159ij\u010f za mnou, budu na tebe \u010dekat,“ za\u0161ept\u00e1 n\u011b\u017en\u011b do m\u00fdch vlas\u016f, kam znovu vtiskne drobn\u00e9 pol\u00edben\u00ed. Chci nam\u00edtat, jen\u017ee m\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed p\u0159eru\u0161\u00ed sv\u00fdm odchodem.  <\/div>\n
Je\u0161t\u011b p\u00e1r dlouh\u00fdch minut hled\u00edm na dve\u0159e, kter\u00e9 zaklaply za m\u00fdm T’chi-morou. Zahled\u00edm se na r\u016f\u017ei, kterou mne probudil. Znovu m\u00e9 tv\u00e1\u0159e zrudnou, v okam\u017eiku, kdy nasaji jej\u00ed v\u016fni. Von\u00ed p\u0159esn\u011b tak jako v\u0161echna jeho kimona, jako v\u0161echno lo\u017en\u00ed pr\u00e1dlo v tom nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm pokoji pal\u00e1ce.  <\/div>\n
Nech\u00e1m sv\u00e9 t\u011blo znovu spadnout do p\u0159\u00edjemn\u011b m\u011bkk\u00e9 postele, k r\u016f\u017ei znovu beze studu p\u0159i\u010dichnu, ne\u017e m\u00e1 v\u00ed\u010dka op\u011bt pokojn\u011b klesnou.  <\/p>\n

<\/div>\n

Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Zad\u00edv\u00e1m se z okna, p\u0159es rozta\u017een\u00e9 tenk\u00e9 z\u00e1v\u011bsy, na n\u00e1dvo\u0159\u00ed, kam dopadaj\u00ed paprsky slunce, kter\u00e9 dnes proza\u0159uj\u00ed chladn\u00fd den. P\u0159ejedu prsty p\u0159es l\u00e1tku, a usm\u011bji se, kdy\u017e se t\u011bsn\u011b za m\u00fdmi z\u00e1dy ozve \u0161ept\u00e1n\u00edm m\u00e9 \u010d\u00ednsk\u00e9 jm\u00e9no.<\/div>\n
\n

„Ano, K\u00f4ji?“ nato\u010d\u00edm se \u010delem k n\u011bmu, abych se mohl zad\u00edvat do jeho hn\u011bd\u00fdch, kr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00ed. Cel\u00fd den ke mn\u011b pla\u0161e vzhl\u00ed\u017e\u00ed, nepatrn\u00fdmi \u00fasm\u011bvy m\u011b obdarov\u00e1v\u00e1 ji\u017e od r\u00e1na a kdykoli m\u00e1 mo\u017enost, jeho tv\u00e1\u0159e maj\u00ed n\u00e1dech \u010derven\u00e9.<\/p><\/div>\n

Vlasy mu spadaj\u00ed do tv\u00e1\u0159e, jakmile se p\u0159edklon\u00ed, a zahaluj\u00ed tak jeho p\u0159irozen\u011b kr\u00e1snou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
   
„P\u0159\u00e1l jste si mne zavolat?“ uctiv\u011b se p\u0159ede mnou znovu poklon\u00ed. Zavrt\u00edm hlavou. Je tak nepou\u010diteln\u00fd.  <\/div>\n
Jedin\u00fdm pohybem ruky jej vyzvu k tomu, aby se narovnal. U\u010din\u00ed tak, v\u0161ak pohledem st\u00e1le zkoum\u00e1 zem, na kter\u00e9 stoj\u00edme. \u0160pi\u010dkou jazyka navlh\u010d\u00ed sv\u00e9 r\u016f\u017eov\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky. Na okam\u017eik se mi zataj\u00ed dech p\u0159i tom pohledu a p\u0159i vzpom\u00ednce na v\u010derej\u0161\u00ed polibek. Netrval p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, p\u0159esto je schov\u00e1n v m\u00e9 mysli. Mysl\u00edm na n\u011bj nep\u0159etr\u017eit\u011b cel\u00fd den.  <\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si j\u00edt s tebou na proch\u00e1zku do Zhongshan,“ na jeho p\u0159ekvapen\u00fd v\u00fdraz nijak nereaguji. Vyt\u00e1hnu jeden z papyr\u016f, kter\u00fd smot\u00e1m do mal\u00e9, \u00fazk\u00e9 ruli\u010dky, a schov\u00e1m jej do ruk\u00e1vu u sv\u00e9ho kimona; jak by se mi te\u010f hodily voln\u00e9 kalhoty s velkou kapsou.<\/div>\n
St\u00e1le na m\u011b s p\u0159ekvapen\u00edm hled\u00ed. Mus\u00edm se pousm\u00e1t jeho plach\u00e9mu, nech\u00e1pav\u00e9mu v\u00fdrazu.  <\/div>\n
„P\u0159\u00e1l sis p\u0159eci, abych t\u011b nau\u010dil n\u011bkdy sv\u00e9mu jazyku, vzpom\u00edn\u00e1\u0161?“ zastav\u00edm se kousek ode dve\u0159\u00ed. Sv\u00e9 nezvykle velk\u00e9 o\u010di na m\u011b vykul\u00ed snad je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
P\u0159ejde drobn\u00fdmi kr\u016f\u010dky ke mn\u011b, zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Nat\u00e1hnu ruku, mezi prsty uchop\u00edm drobnou \u010dervenou stu\u017eku, je\u017e svazuje jeho vlasy na vr\u0161ku hlavu v mal\u00e9m drd\u016flku. M\u00edrn\u011b zat\u0159epe hlavou, a vlasy mu voln\u011b splynou kolem tv\u00e1\u0159e. Vypad\u00e1 p\u0159ekr\u00e1sn\u011b. Nevn\u00edm\u00e1m pup\u00ednky, kter\u00e9 mi znovu vyra\u0161ily na p\u0159edlokt\u00ed, vlastn\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ude. Popadnu jej za drobnou, ledovou ru\u010dku.  <\/div>\n
„Poj\u010f,“ spiklenecky na n\u011bj mrknu, kdy\u017e se p\u0159esv\u011bd\u010d\u00edm o tom, \u017ee p\u0159ed m\u00fdm pokojem nikdo nen\u00ed. Dnes m\u00e1m pocit, jako by mne n\u011bkdo cel\u00fd den sledoval. Dokonce jsem ho m\u011bl i p\u0159i cvi\u010den\u00ed Kung Fu, a byl jsem nesv\u016fj. Tak\u00e9 to bylo zn\u00e1t na m\u00e9m v\u00fdkonu.<\/p>\n<\/div>\n
Rozhl\u00e9dnu se okolo sebe.<\/div>\n
V\u0161ude je tak p\u0159\u00edjemn\u00fd  klid. Zavedl jsem jej sem na m\u00edsto, kde jsme se poprv\u00e9 st\u0159etli. I p\u0159esto, \u017ee nebe je \u0161er\u00e9, t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e \u010dern\u00e9 a n\u00e1m nezb\u00fdv\u00e1 ne\u017e \u010dekat, kdy dopadnou na cesti\u010dky prvn\u00ed de\u0161\u0165ov\u00e9 kapky, je to tu p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9.<\/div>\n
  
„Usa\u010f se, mal\u00fd K\u00f4ji,“ pob\u00eddnu jej, kdy\u017e nedo\u010dkav\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed prsty po lemu ruk\u00e1vu u sv\u00e9ho kimona. Nevad\u00ed, \u017ee kv\u011bty t\u00e9m\u011b\u0159 odch\u00e1zej\u00ed k zimn\u00edmu sp\u00e1nku, \u017ee opad\u00e1v\u00e1 list\u00ed. Pt\u00e1ci zde st\u00e1le zp\u00edvaj\u00ed svou p\u00edse\u0148 a j\u00e1 se jimi nech\u00e1v\u00e1m uklid\u0148ovat. U\u017e jako mal\u00fd jsem ut\u00edkal p\u0159ed zl\u00fdmi chmurami, kter\u00e9 nade mnou p\u0159evzaly jednou za \u010das moc, sem. Na tohle m\u00edsto. Snad proto, jak je to tu klidn\u00e9? Najednou neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Pov\u011bz, Tomi, pro\u010d zrovna dnes?“ p\u0159it\u00e1hne si kolena k brad\u011b, kdy\u017e si z nohou sund\u00e1 nep\u0159\u00edjemn\u011b klapav\u00e9 sand\u00e1lky. Usm\u011bji se. Promne si n\u011bkolikr\u00e1t \u0161pi\u010dky palc\u016f. Nev\u00edm ani, pro\u010d to d\u011bl\u00e1m, jen n\u011b\u017en\u011b odsunu jeho drobnou ru\u010dku z jeho nohou, p\u0159it\u00e1hnu si jednu z nich do kl\u00edna a s pohledem p\u0159ipoutan\u00fdm na n\u011bj, promnu n\u011bkolikr\u00e1t zmo\u017een\u00e9 palce. „Ne, m\u016fj pane, nechci, a-abyste takov\u00e9 v\u011bci d\u011blal. Nesm\u00edte takov\u00e9 v\u011bci d\u011blat,“ zavrt\u00ed zam\u00edtav\u011b hlavou. Sna\u017e\u00edm se, abych se neza\u010dal sm\u00e1t. Skute\u010dn\u011b se roz\u010dertil?<\/div>\n
  
„J\u00e1 jsem tv\u016fj p\u00e1n, m\u016f\u017eu si p\u0159eci d\u011blat, co si p\u0159eji, nen\u00ed-li\u017e tak?“ odstr\u010d\u00edm pohotov\u011b znovu jeho ruku stranou. „Ich soll alles machen,“ Zasm\u011bji se jeho nech\u00e1pav\u00e9mu v\u00fdrazu, kter\u00fd mluv\u00ed za v\u0161e. Nevinn\u011b se na n\u011bj ucul\u00edm, kdy\u017e mu znovu promnu palce na nohou. „Ist es besser?“ znovu na m\u011b vykul\u00ed sv\u00e1 velik\u00e1 o\u010dka. Slituji se nad n\u00edm, kdy\u017e vym\u011bn\u00edm levou nohu za tu pravou. Hluboce mu hled\u00edm do o\u010d\u00ed. Zmatek v nich p\u0159eb\u00edj\u00ed zv\u011bdavost.<\/div>\n
\n

„Tomi, co to znamen\u00e1?“ zak\u0148our\u00e1 ti\u0161e. Lan\u00ed krk nat\u00e1hne v\u00edc ke mn\u011b, jako by \u010dekal, \u017ee mu to za\u0161ept\u00e1m, j\u00e1 v\u0161ak zavrt\u00edm hlavou.  <\/div>\n

„P\u0159\u00e1l by sis to v\u011bd\u011bt?“ ucul\u00edm se. \u0160ikovn\u011b mu znovu promnu palce, ne\u017e p\u0159esunu dla\u0148 p\u0159es n\u00e1rt na jeho kotn\u00edk. Slab\u011b se ot\u0159ese, pootev\u0159e rty a pok\u00fdv\u00e1 hlavou. Znovu se k n\u011bmu naklon\u00edm, rty such\u00e9 a vyprahl\u00e9. P\u0159estanu poslouchat zp\u011bv pt\u00e1\u010dk\u016f na korun\u00e1ch strom\u016f. Dlan\u00ed mu znovu promnu kotn\u00edk, p\u0159isune se bl\u00ed\u017e ke mn\u011b po d\u0159ev\u011b, na kter\u00e9m oba sed\u00edme. Spla\u0161enost m\u00e9ho srdce znovu nem\u016f\u017eu zastavit.<\/div>\n
\n

„A-ano, p\u0159eji si v\u011bd\u011bt, co to znamen\u00e1,“ \u0161pitne ti\u0161e. Vyman\u00ed svou nohu z m\u00e9ho sev\u0159en\u00ed, schov\u00e1 si ji pod kimono a s rud\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi si op\u0159e bradu o kolena, sleduj\u00edc mne. Bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed vynd\u00e1m sto\u010den\u00fd pap\u00edr. V\u017edy mne dok\u00e1\u017ee p\u0159iv\u00e9st do rozpak\u016f. L\u00edb\u00ed se mu m\u00e9 doteky \u010di nikoliv?  <\/div>\n

„Vid\u011bl jsi ji\u017e n\u011bkdy, K\u00f4ji, evropsk\u00e9 p\u00edsmo?“ zdvihne obo\u010d\u00ed, zavrt\u00ed stydliv\u011b hlavou a ot\u0159e se s n\u00ed o l\u00e1tku kimona, je\u017e hal\u00ed jeho kolena.<\/div>\n
Posunu se bl\u00ed\u017ee k n\u011bmu, rozlo\u017e\u00edm papyr, na kter\u00e9m jsou r\u016fzn\u00e1 n\u011bmeck\u00e1 slova, kter\u00e1 jsem si pro n\u011bj p\u0159ipravil. V\u00e9vod\u00ed tomu abeceda. V jednom sloupci jsou sepsan\u00e9 pozdravy a drobn\u00e9 v\u011bty jako odkud poch\u00e1z\u00ed, jak se jmenuje, jak je star\u00fd. I p\u0159esto, \u017ee jsem rodil\u00fd N\u011bmec, Evropan, \u017eiji tu ji\u017e tolik let a byl nezvyk ps\u00e1t op\u011bt ve sv\u00e9m rodn\u00e9m jazyce. \u010c\u00ednsk\u00e9 znaky mi p\u0159eci jen v\u00edce utkv\u011bly v hlav\u011b, kdy\u017e se s nimi u\u010d\u00edm ps\u00e1t od sv\u00fdch 8 let. 12 let je p\u0159eci jen dlouh\u00e1 doba. V\u011bdomosti sv\u00e9ho jazyka si udr\u017euji jen d\u00edky knih\u00e1m a pozn\u00e1mk\u00e1m, kter\u00e9 mi zbyly po m\u00e9m otci.<\/div>\n
Za\u0161kared\u00edm se na sv\u00e9  kostrbat\u00e9 p\u00edsmo a znovu se zad\u00edv\u00e1m na K\u00f4jiho.  <\/div>\n
„Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, nikdy jsem\u2026 nejsp\u00ed\u0161 nikdy jsem takov\u00e9 p\u00edsmo nevid\u011bl. Je jin\u00e9, ne\u017e to na\u0161e,“ se z\u00e1jmem p\u0159ejede b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f po pap\u00edru, sjede a\u017e na jeho sam\u00fd okraj a drobn\u011b se pousm\u011bje. „Bude\u0161 mne u\u010dit tv\u016fj rodn\u00fd jazyk?“ neopomenu si v\u0161imnout mal\u00e9 jisk\u0159i\u010dky radosti, je\u017e zableskne v t\u011bch nejtmav\u011bj\u0161\u00edch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00edch.<\/div>\n
\n

„P\u0159\u00e1l by sis to, K\u00f4ji?“ za\u0161ept\u00e1m, p\u00e1r drobn\u00fdch milimetr\u016f od jeho vlas\u016f, o kter\u00e9 se n\u011b\u017en\u011b ot\u0159u nosem. Nadechnu se t\u00e9 rozko\u0161n\u00e9 v\u016fn\u011b. P\u0159iv\u0159u o\u010di, kdy\u017e mne ude\u0159\u00ed znovu a znovu, tolikr\u00e1t, kolikr\u00e1t se j\u00ed nadechnu. Zapl\u0148uje cel\u00e9 m\u00e9 nitro, nosem se m\u00edrn\u011b ot\u0159u o zm\u011b\u0165 \u010dern\u00fdch vlas\u016f, ve tm\u011b je\u0161t\u011b \u010dern\u011bj\u0161\u00edch.  <\/div>\n

„P\u0159\u00e1l bych si s tebou d\u011blat cokoliv, T’chi-moro,“ zachrapt\u00ed.  <\/p>\n

<\/div>\n

Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si s tebou d\u011blat cokoliv, T’chi-moro,“ zachrapt\u00edm a zpod p\u0159iv\u0159en\u00fdch v\u00ed\u010dek sleduji, jak bl\u00edzko je mi jeho tv\u00e1\u0159. Kdybych se jen malinko sna\u017eil, mohl bych spo\u010d\u00edtat ka\u017edou \u0159asu, je\u017e zdob\u00ed jeho n\u00e1dhern\u00e9 o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
Nepatrn\u011b mi vydechne za krk, co\u017e zp\u016fsob\u00ed p\u0159\u00edjemn\u00e9 mrazen\u00ed po cel\u00e9m m\u00e9m t\u011ble, a s \u00fasm\u011bvem na rtech se ode mne odt\u00e1hne.  <\/div>\n
„Ich soll alles machen,“ zamuml\u00e1 znovu t\u00edm podivn\u00fdm jazykem, kter\u00fd mi zn\u00ed jen jako jak\u00e9si podivn\u00e9 sy\u010den\u00ed, a usm\u011bje se na m\u011b. „To znamen\u00e1 – Sm\u00edm d\u011blat v\u0161echno.“<\/p>\n<\/div>\n
Zamrk\u00e1m; opravdu to sy\u010den\u00ed  znamen\u00e1 toto?<\/p>\n<\/div>\n
„A ‚Ist es besser?‘ znamen\u00e1  ‚Je to lep\u0161\u00ed?'“ usm\u011bje se op\u011bt a zatah\u00e1 za konec m\u00e9ho kimona. Zmaten\u011b si jej prohl\u00ed\u017e\u00edm, ale jemn\u00e9 tah\u00e1n\u00ed neust\u00e1v\u00e1. „Polo\u017e si na mne nohy, K\u00f4ji, mus\u00ed ti na n\u011b b\u00fdt zima,“ zamra\u010d\u00ed se lehce a zatah\u00e1 d\u016frazn\u011bji. Je\u0161t\u011b kr\u00e1tkou chvili\u010dku v\u00e1h\u00e1m, ale nakonec nech\u00e1m sv\u00e9 nohy jemn\u011b vklouznout na jeho kl\u00edn, kde mi je p\u0159ekryje sv\u00fdm ruk\u00e1vem.<\/p>\n<\/div>\n
„Nau\u010d\u00ed\u0161 m\u011b je\u0161t\u011b n\u011bco?“<\/p>\n<\/div>\n
Zasm\u011bje se. „Je\u0161t\u011b  neum\u00ed\u0161 ani tyto dv\u011b jednoduch\u00e9 v\u011bti\u010dky, mil\u00fd K\u00f4ji.“ Pobaven\u00fd \u00fasm\u011bv zdob\u00ed jeho dokonale vykrojen\u00e9 rty a nut\u00ed mne k nim st\u00e1le sm\u011brovat sv\u016fj pohled. „Co kdybychom za\u010dali s n\u011b\u010d\u00edm leh\u010d\u00edm? Co t\u0159eba \u2026 abeceda?“<\/p>\n<\/div>\n
„Abeceda?“ zopakuji a nahnu se k n\u011bmu je\u0161t\u011b o kousek bl\u00ed\u017ee, kdy\u017e ke mn\u011b nato\u010d\u00ed kousek papyru. Tak divn\u00e9 znaky jsem nikdy v \u017eivot\u011b nevid\u011bl. Jeden z nich vypad\u00e1 jako \u0161pi\u010dat\u00fd dome\u010dek.  <\/div>\n
Jen p\u0159ik\u00fdvne a jeho prsty se ot\u0159ou o mou dla\u0148. Zachv\u011bji se a pla\u0161e se zad\u00edv\u00e1m do jeho o\u010d\u00ed. „Tak jdeme na to, m\u016fj K\u00f4ji,“ usm\u011bje se a za\u010dne mi trp\u011bliv\u011b vysv\u011btlovat, co ka\u017ed\u00fd jeden znak, p\u00edsmeno jak jsem se nau\u010dil, znamen\u00e1.  <\/div>\n
———————-<\/p>\n<\/div>\n
„Nesm\u011bj se mi, Tomi!“ jemn\u011b jej prsty \u0161\u0165ouchnu do ramene, ale i z m\u00e9ho hrdla se dere vesel\u00fd sm\u00edch.<\/p>\n<\/div>\n
„O-omlouv\u00e1m se, K\u00f4ji,“  \u0161ept\u00e1 mezi sm\u00edchem a z o\u010d\u00ed mu vyt\u00e9kaj\u00ed slan\u00e9 kapky. „Ale byl jsi tak roztomil\u00fd!“ d\u00e1le se hlasit\u011b sm\u011bje a nut\u00ed mn\u011b tak sm\u00e1t se spole\u010dn\u011b s n\u00edm. „M\u00e1\u0161 p\u0159irozen\u00fd talent na n\u011bmeck\u00fd jazyk!“ sm\u011bje se d\u00e1l a jedna jeho pa\u017ee se ovine kolem m\u00e9ho pasu. \u010celem se zap\u0159e o m\u00e9 rameno a jeho tepl\u00fd dech mne zah\u0159\u00edv\u00e1 na krku.<\/p>\n<\/div>\n
C\u00edt\u00edm se jako v r\u00e1ji, je mi s n\u00edm tak kr\u00e1sn\u011b. Je\u0161t\u011b nikdy v \u017eivot\u011b se ke mn\u011b nechoval nikdo tak jako m\u016fj T’chi-mora. Je tak hodn\u00fd, tak mil\u00fd a laskav\u00fd.  <\/div>\n
Jako by m\u00e9 ruce jednaly o sv\u00e9m vlastn\u00edm rozumu, i m\u00e1 pa\u017ee se omot\u00e1 kolem jeho \u0161t\u00edhl\u00e9ho t\u011bla a p\u0159itul\u00ed mne tak k n\u011bmu je\u0161t\u011b v\u00edce. Navz\u00e1jem se zah\u0159\u00edv\u00e1me, jeho jemn\u00e1 v\u016fn\u011b omamuje m\u00e9 smysly, a kdybych v tomto okam\u017eiku zem\u0159el, zem\u0159el bych \u0161\u0165astn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Postupn\u011b se jeho sm\u00edch uti\u0161il a T’chi-mora mne u\u017e jen jemn\u011b obj\u00edmal. Kdyby to jen bylo mo\u017en\u00e9, z\u016fstal bych v sev\u0159en\u00ed jeho pa\u017e\u00ed do skon\u00e1n\u00ed sv\u011bta.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u011bli bychom se vr\u00e1tit, cel\u00fd se t\u0159ese\u0161. Mus\u00ed ti b\u00fdt zima, K\u00f4ji.“<\/p>\n<\/div>\n
Zavrt\u00edm hlavou; nechci se vr\u00e1tit, nechci zp\u00e1tky do pal\u00e1ce, kde u\u017e nebudeme existovat jen my dva.<\/div>\n
„Nechci se vr\u00e1tit, m\u016fj pane. Nen\u00ed mi zima.“<\/p>\n<\/div>\n
Nepatrn\u011b se ode mne odt\u00e1hne. „L\u017ee\u0161 mi, mil\u00fd K\u00f4ji. Tv\u016fj nos je jako kous\u00ed\u010dek ledu,“ zasm\u011bje se a prsty jemn\u011b stiskne m\u016fj nos. Zasm\u011bji se s n\u00edm a tv\u00e1\u0159 sto\u010d\u00edm do dlan\u011b, je\u017e m\u011b n\u011b\u017en\u011b hlad\u00ed. „I tam m\u016f\u017eeme b\u00fdt spolu, mali\u010dk\u00fd. Nikdo n\u00e1s nebude ru\u0161it.“<\/p>\n<\/div>\n
„Slibuje\u0161?“ za\u0161ept\u00e1m a vtisknu mu lehk\u00fd polibek do dlan\u011b. Co to se mnou jen d\u011bl\u00e1?  <\/div>\n
„Slibuji.“ Jemn\u011b mi dv\u011bma prsty nadzvedne bradu tak, aby mi vid\u011bl do o\u010d\u00ed. Palcem mi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed po rtech a jeho dech se ve vzduchu m\u00eds\u00ed v mal\u00fdch obl\u00e1\u010dc\u00edch p\u00e1ry s t\u00edm m\u00fdm. C\u00edt\u00edm tlukot sv\u00e9ho srdce a\u017e v krku, jsem si jist, \u017ee i on jej m\u016f\u017ee sly\u0161et. Kdybych jen mohl, op\u011bt bych spojil sv\u00e9 rty s t\u011bmi jeho.<\/div>\n
V\u010derej\u0161\u00ed polibek, kter\u00fd  mi n\u011b\u017en\u011b ukradnul, byl tak kr\u00e1sn\u00fd, av\u0161ak zasko\u010dil m\u011b  s n\u00edm. Nev\u011bd\u011bl jsem, co m\u00e1m d\u011blat, jak m\u00e1m reagovat. B\u00e1l jsem se n\u00e1sledk\u016f.  <\/div>\n
„Sm\u00edm t\u011b pol\u00edbit? W\u00fa sh\u01ceo K\u00f4ji,“ za\u0161ept\u00e1 s pohledem nyn\u00ed up\u0159en\u00fdm k m\u00fdm rt\u016fm, je\u017e se samy o vlastn\u00ed v\u016fli nepatrn\u011b pootev\u0159ou. Nemus\u00edm mu odpov\u00eddat, on si mou odpov\u011b\u010f p\u0159e\u010detl v m\u00fdch o\u010d\u00edch.  <\/div>\n
Kdy\u017e se jeho rty op\u011bt spoj\u00ed s t\u011bmi m\u00fdmi, je to, jako bych mohl l\u00e9tat.<\/p>\n<\/div>\n
* W\u00fa sh\u01ceo K\u00f4ji („M\u016fj mal\u00fd K\u00f4ji.“)<\/em><\/div>\n
autor: Deni & Saj\u00fc<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni & Saj\u00fc Tom Tlukot m\u00e9ho srdce je st\u00e1le siln\u011bj\u0161\u00ed a siln\u011bj\u0161\u00ed. My\u0161lenky na v\u0161echno to \u0161patn\u00e9, jako by se na p\u00e1r minut vytratily do nezn\u00e1ma. Sleduji jeho r\u016f\u017eov\u00e9 rty, je\u017e m\u00e1 m\u00edrn\u011b rozev\u0159en\u00e9. P\u0159iv\u0159u na p\u00e1r sekund v\u00ed\u010dka, nevn\u00edmaje t\u00e9m\u011b\u0159<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[370],"tags":[],"class_list":["post-10097","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-forbidden-city"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10097","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10097"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10097\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10097"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10097"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10097"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}