{"id":10098,"date":"2010-11-24T17:00:00","date_gmt":"2010-11-24T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10073"},"modified":"2010-11-24T17:00:00","modified_gmt":"2010-11-24T16:00:00","slug":"homeless-37","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/24\/homeless-37\/","title":{"rendered":"Homeless 37."},"content":{"rendered":"
autor: S & Doris<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
U\u017eijte si p\u0159edposledn\u00ed d\u00edle\u010dek \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
„Same, j\u00e1 ale v\u016fbec netu\u0161im, co mu m\u00e1m koupit.“ Zaksichtil se Tom, kdy\u017e proch\u00e1zel jednoho obchodu a rozhl\u00ed\u017eel se po sortimentu.
„No a kdo to m\u00e1 v\u011bd\u011bt? J\u00e1 s n\u00edm ne\u017eiju.“ Zakroutil Samuel hlavou a vzal do rukou jedny kalhoty. Na jeho vkus byli v opravdu drah\u00e9m obchod\u011b a nav\u00edc Bill\u016fv vkus neznal. Od toho m\u011bl b\u00fdt odborn\u00edk Tom. Tom se po n\u011bm ohl\u00e9dl.
„No tohle douf\u00e1m nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b.“ Zalo\u017eil si ruce v bok. Samuel p\u0159ekvapen\u011b zamrkal.
„Co je?“
„No nemysl\u00ed\u0161 si snad, \u017ee by Bill nosil tohle?“ V\u00fdznamn\u011b zam\u00e1chal nohavic\u00ed od kalhot, kter\u00e9 Samuel dr\u017eel. „Za prv\u00e9 to je asi t\u0159ikr\u00e1t \u0161ir\u0161\u00ed ne\u017e Bill a za druh\u00e9 je to cel\u00fd odrban\u00fd.“ Zkritizoval tento model a po\u0161kr\u00e1bal se na nose.
„Mo\u017en\u00e1 by byly lep\u0161\u00ed n\u011bjak\u00fd dopl\u0148ky.“ Zamyslel se. Miloval Billovy tretky.
„Dopl\u0148ky…. Hrome, neumim kupovat ani prst\u00fdnek pro holku.“ Zab\u011bdoval Samuel a kalhoty pov\u011bsil zp\u00e1tky. <\/p>\n

„Nav\u00edc v\u016fbec netu\u0161\u00edm, pro\u010d jsme u t\u011bchto kalhot a celkov\u011b tak oby\u010dejn\u00e9ho oble\u010den\u00ed. Tohle… Tohle je moc norm\u00e1ln\u00ed. J\u00e1… Uhm, pot\u0159ebuju ko\u017een\u00e9 kalhoty. Nebo n\u011bjak\u00e9 p\u011bkn\u00e9 s \u0159et\u011bzy. Ooh, jo! Pod\u00edvej na ty dokonal\u00e9 t\u00e1mhle!“ vyk\u0159iknul Tom a p\u0159\u00edmo b\u011b\u017eel ke stojanu, kde byly vystaveny. Okam\u017eit\u011b ohmatal jejich l\u00e1tku. „Ooh, jo. To je dokonal\u00fd materi\u00e1l. Tohle by se mu l\u00edbilo. To by nosil. A vid\u00ed\u0161 ten p\u00e1sek? Lad\u00ed k tomu.“<\/div>\n

\n
\n

Samuel na\u0161pulil rty v neexistuj\u00edc\u00edm p\u00edsknut\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Jo, a taky vidim tu cenu.“ Dramaticky proto\u010dil v prstech p\u0159ipevn\u011bnou cenovku.
„To nem\u016f\u017ee\u0161 takhle br\u00e1t. Kdy\u017e je n\u011bco kvalitn\u00ed, je to i drah\u00fd.“ Vysv\u011btlil znalecky Tom a prohl\u00ed\u017eel si vybran\u00fd p\u00e1sek. Samuel nic ne\u0159\u00edkal. Byly to p\u0159eci jen Tomovy pen\u00edze a on se musel rozhodnout.
„Jo, tohle vypad\u00e1 fakt dob\u0159e. Ty jeho brejle, co nos\u00ed, k tomu taky perfektn\u011b sed\u00ed.“ Mrmlal Tom, kdy\u017e p\u0159ikl\u00e1dal p\u00e1sek ke kalhot\u00e1m, aby vid\u011bl jak\u00fds tak\u00fds kone\u010dn\u00fd efekt. Musel p\u0159em\u00fd\u0161let i nad t\u00edm, co u\u017e Bill doma m\u011bl, aby mu to ladilo. Bill byl zkr\u00e1tka takov\u00fd a Tom by nesnesl, kdyby to nem\u011bl pln\u011b promy\u0161len\u00e9. <\/p>\n

Cht\u011bl, aby se to Billovi l\u00edbilo. A nav\u00edc… Tom pochytil Billovy man\u00fdry. Mo\u017en\u00e1 to s\u00e1m na sob\u011b nepozoroval, ale byl po n\u011bm.
„Dior. Ten m\u00e1 snad nejrad\u0161i. V\u00ed\u0161, Bill\u016fv \u0161atn\u00edk je p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b zapln\u011bn touto zna\u010dkou. Bill ji miluje. Ooh, a j\u00e1 m\u00e1m tenhle batoh taky od Diora.“ <\/p>\n

Samuel se pl\u00e1cl do \u010dela.
„Je\u017ei\u0161i, Tome, d\u011bs\u00ed\u0161 m\u011b. J\u00e1 budu dr\u017eet chleb\u00e1rnu a ty mu kup, co chce\u0161, ale pros\u00edm, u\u0161et\u0159i m\u011b t\u00fdhle p\u0159edn\u00e1\u0161ky.“ Kr\u010dil \u010delo. Tom dramaticky proto\u010dil o\u010di a sv\u016fj v\u00fdb\u011br hodil do ko\u0161\u00edku. Ani ho te\u010f nenapadlo p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, \u017ee by Bill taky nikdy nemusel p\u0159ij\u00edt.
„On nen\u00ed takov\u00fd, jak si mysl\u00ed\u0161. Jen m\u00e1 r\u00e1d dobr\u00e9 v\u011bci.“ Trochu zamra\u010den\u011b h\u00e1jil povahu sv\u00e9ho P\u0159\u00edzraka p\u0159ed Samuelem.
„J\u00e1 jsem p\u0159eci nic ne\u0159ekl.“ Pozvedl Sam ruce v rezignaci. <\/p>\n

„Nav\u00edc Bill v\u00ed v\u0161echno o Diorov\u011b \u017eivot\u011b. A nejen o n\u011bm. V\u00ed\u0161… On Christian Dior byl z Francie a jeho rodi\u010de z n\u011bj cht\u011bli m\u00edt diplomata. A v roce 1949 vznikla firma s jeho jm\u00e9nem. No a t\u00e9ho\u017e roku m\u011bl svou p\u0159ehl\u00eddku u n\u00e1s v Hamburgu,“ vysv\u011btloval d\u016fle\u017eit\u011b Tom a hledal \u00fasek s parf\u00e9my. Samuel jen valil o\u010di. „A nav\u00edc. Ooh, jo. Miluju jeho parf\u00e9my. Zn\u00e1\u0161 je? Bill jich m\u00e1 doma p\u011bt. J\u00e1 m\u00e1m dva. Ale u n\u011bj. Zapomn\u011bl jsem je tam.“ <\/p>\n

Samuel za\u010d\u00ednal m\u00edt pocit, \u017ee ho za chv\u00edli za\u010dne bolet hlava. Osobn\u011b mu bylo \u00fapln\u011b jedno, co n\u011bjak\u00fd Kry\u0161t\u016ffek Dior\u016f, nebo co to, byl za\u010d.
„Ne, nezn\u00e1m je. Nem\u00e1m od Diora nic.“ Zakroutil hlavou a sp\u00ed\u0161 jen ze zv\u011bdavosti s\u00e1hl po jednom, aby ho o\u010dichal.
„Oh, \u010duchej… Takhle von\u00ed Bill.“ Vyt\u00e1hl Tom jednu lahvi\u010dku, kterou Bill pou\u017e\u00edval nejrad\u011bji a vst\u0159\u00edkl jej\u00ed obsah do v\u00ed\u010dka, kter\u00fd cpal Samuelovi pod nos. Samuel se pousm\u00e1l. Vid\u011bl Billa jen jednou z d\u00e1lky. Tenkr\u00e1t p\u0159i basketu, ale z toho, co v\u011bd\u011bl, opravdu obdivoval Tomovy nervy. P\u0159esto mu ale tohle p\u0159i\u0161lo kouzeln\u00e9. <\/p>\n

Ta v\u016fn\u011b byla \u010d\u00edmsi ko\u0159en\u011bn\u00e1 a sladk\u00e1. Z\u00e1rove\u0148 sv\u011b\u017e\u00ed. Jemn\u00e1 i mu\u017en\u00e1.
„Hezk\u00e9,“ brouknul.
„Hezk\u00e9?!“ K\u0159iknul Tom. Lid\u00e9 se po n\u011bm oto\u010dili. „Je dokonal\u00e1! Omamn\u00e1! Ale l\u00edp von\u00ed na jeho k\u016f\u017ei. Ooh, Samueli, kdybys to c\u00edtil. Bill je tak \u00fa\u017easn\u00fd. On ten parf\u00e9m \u00fapln\u011b zlep\u0161\u00ed sv\u00fdm t\u011blesn\u00fdm pi\u017emem.“ <\/p>\n

N\u011bkolik lid\u00ed se ohl\u00e9dlo a m\u00edrn\u011b znechucen\u011b nakr\u010dilo nos. Ono to zn\u011blo vcelku nevhodn\u011b, ale Toma to absolutn\u011b nezaj\u00edmalo.
„No dob\u0159e, ale tak kdy\u017e u\u017e j\u00ed m\u00e1, tak mu j\u00ed nemus\u00ed\u0161 kupovat.“ Pokr\u010dil Samuel rameny.
„U\u017e mu doch\u00e1z\u00ed. Pou\u017e\u00edv\u00e1 ji nej\u010dast\u011bji. Tak\u017ee mu ji koup\u00edm.“ Rozhodl se Tom a p\u0159idal lahvi\u010dku k n\u00e1kupu.
„No fajn. A k tomu v\u0161emu ten tv\u016fj obr\u00e1zek a m\u00e1\u0161 d\u00e1rk\u016f haba d\u011bj.“ Zasm\u00e1l se Sam. Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, co by je\u0161t\u011b p\u0159idal, ale mo\u017en\u00e1, \u017ee Samuel m\u011bl pravdu. U\u017e tak bude jeho n\u00e1kup v \u0159\u00e1du \u010dty\u0159m\u00edstn\u00fdch \u010d\u00edsel. <\/p>\n

Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, \u017ee tedy vyu\u017eije svou kreditn\u00ed kartu, kterou mu po\u0159\u00eddil Bill, kdy\u017e Tom za\u010dal chodit na brig\u00e1dy. M\u016f\u017ee zaj\u00edt do m\u00ednusu. Pro Billa to klidn\u011b ud\u011bl\u00e1. Bude spl\u00e1cet.
„Chci mu je\u0161t\u011b koupit n\u011bco… T\u0159eba. T\u0159eba… J\u00e1 nev\u00edm. Lak na nehty.“ <\/p>\n

„Tome, prosim t\u011b, zklidni hormon. Vykoup\u00ed\u0161 celej kr\u00e1m a pak se zvencne\u0161 v pr\u00e1ci, a\u017e bude\u0161 doh\u00e1n\u011bt kontokorent.“ Kriticky se za\u0161klebil. Stejn\u011b ale v\u011bd\u011bl, \u017ee do toho Tomovi moc kecat nem\u016f\u017ee. <\/p>\n

***<\/strong><\/p>\n

Bill proch\u00e1zel n\u00e1kupn\u00edm centrem v odd\u011blen\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00edch pot\u0159eb a vyb\u00edral nov\u00e9 ozdoby. Ka\u017ed\u00fd rok kupoval nov\u00e9. M\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e byl jeho stromek poka\u017ed\u00e9 jin\u00fd. Nemohl se rozhodnout, zda vz\u00edt b\u00edl\u00e9 nebo \u010derven\u00e9. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak\u00e9 by se l\u00edbily Tomovi. <\/p>\n

Kdy\u017e tak p\u0159em\u00fd\u0161lel. Tom m\u011bl r\u00e1d oran\u017eovou, modrou… Vlastn\u011b se mu l\u00edbilo t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echno. Ale jak\u00e9 ozdoby by mu ud\u011blaly radost? Kdyby vzal \u010derven\u00e9 s b\u00edl\u00fdmi vlo\u010dkami… Nebo vezme \u010derven\u00e9, b\u00edl\u00e9 a vlo\u010dky k tomu.
„Achjo, j\u00e1 nev\u00edm,“ povzdechnul a d\u0159epnul si k jednomu reg\u00e1lu. Vzpom\u00ednal na to, jak s Tomem vyb\u00edrali barvy na sprejov\u00e1n\u00ed zdi. Nejdokonalej\u0161\u00ed d\u00e1rek, jak\u00fd kdy Bill dostal. <\/p>\n

„Cht\u011bl byste s n\u011b\u010d\u00edm poradit, pane?“ p\u0159i\u0161la k Billovi jak\u00e1si d\u00e1ma. Asi prodava\u010dka nebo tak n\u011bco.
„Hled\u00e1m a vyb\u00edr\u00e1m vhodn\u00e9 ozdoby. V\u0161echno mi mus\u00ed ladit.“
„Pro tuto sez\u00f3nu V\u00e1noc je v kurzu zlat\u00e1, st\u0159\u00edbrn\u00e1 a modr\u00e1,“ usm\u00e1la se.
„J\u00e1 seru na to, co je v m\u00f3d\u011b,“ utrhl se na ni Bill. Mra\u010dil se. \u017dena sebou cukla. „Je mi u prdele, co zrovna let\u00ed. Pot\u0159ebuju, aby se to l\u00edbilo m\u00fdmu dvoj\u010deti!“ <\/p>\n

Sle\u010dna nad n\u00edm zara\u017een\u011b mrkala. Bill nevypadal jako n\u011bkdo, koho by nezaj\u00edmaly m\u00f3dn\u00ed trendy.
„Ehm, a jak\u00e9 m\u00e1 r\u00e1d barvy? M\u00e1me spoustu na v\u00fdb\u011br.“ Sna\u017eila se d\u00e1l d\u011blat svoji pr\u00e1ci. Bill se c\u00edtil bezradn\u011b.
„Oran\u017eovou a modrou.“ Vydechl skl\u00ed\u010den\u011b.
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b jsou tu tyhle. Je\u0161t\u011b p\u016fvodn\u011b foukan\u00e9 ozdoby.“ Vyt\u00e1hla z reg\u00e1lu jedny v\u00e1no\u010dn\u00ed koule z foukan\u00e9ho skla. Docela drah\u00e9. Bill je vzal do rukou a prohl\u00ed\u017eel si je. L\u00edbily se mu. <\/p>\n

„Jsou aspo\u0148 z kvalitn\u00edho skla?“ Pozvedl obo\u010d\u00ed. Necht\u011bl m\u00edt doma n\u011bjak\u00fd \u0161unt, kdy\u017e to m\u011blo b\u00fdt sklo.
„Ano, poch\u00e1z\u00ed z \u010cesk\u00e9 republiky, pane. P\u0159\u00edmo z Nov\u00e9ho Boru. Crystalex,“ up\u0159esnila mu. Bill se zamra\u010dil a prohl\u00ed\u017eel d\u00e1l.
„To by \u0161lo… Jo. To bude dobr\u00e9. Vezmu si t\u0159i balen\u00ed.“ <\/p>\n

Prodava\u010dka se usm\u00e1la a vyndala dal\u0161\u00ed dv\u011b krabice, kter\u00e9 Billovi podala. Hrd\u00e1, \u017ee se j\u00ed povedlo prodat jedny z t\u011bch dra\u017e\u0161\u00edch ozdob.
„D\u011bkuju.“ Odv\u011btil Bill odm\u011b\u0159en\u011b a zam\u00ed\u0159il ke kase. V\u0161echno ostatn\u00ed u\u017e m\u011bl nakoupen\u00e9. Ani po\u0159\u00e1dn\u011b nevn\u00edmal, kolik m\u00e1 platit, musel se pod\u00edvat na displej. Byl my\u0161lenkami u Toma. U\u017e v\u011bd\u011bl, kde je. Ptal se na univerzitn\u00ed koleji. Byla sice zav\u0159en\u00e1, ale spr\u00e1vce tam byl neust\u00e1le. C\u00edtil se divn\u011b, \u017ee je jeho Tom u n\u011bjak\u00e9ho Samuela. Dob\u0159e, byl to jeho kamar\u00e1d, ale Bill \u017e\u00e1rlil. U\u017e jen proto, \u017ee x dn\u00ed m\u011bl Toma Samuel a ne on. <\/p>\n

Mohl si za to s\u00e1m, uv\u011bdomoval si to, ale Billovi vadila my\u0161lenka toho, \u017ee s Tomem tr\u00e1vil \u010das n\u011bjak\u00fd kluk ze \u0161koly. Tom pat\u0159il p\u0159ece Billovi v\u0161\u00edm. Du\u0161\u00ed i t\u011blem. Byli jako jeden \u010dlov\u011bk. Bill u\u017e byl mo\u017en\u00e1 vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee jsou dvoj\u010data. <\/p>\n

Pobral v\u0161echny ta\u0161ky do rukou a vy\u0161el z obchodu. Do roje lid\u00ed v obchodn\u00edm centru. <\/p>\n

Te\u010f u\u017e m\u011bl jasno. Mus\u00ed si pro Toma dojet. Bez n\u011bj b\u00fdt nem\u016f\u017ee. Nevn\u00edmal kolemjdouc\u00ed, nerozhl\u00ed\u017eel se po vitr\u00edn\u00e1ch. P\u0159ipadalo mu, \u017ee \u010das m\u00e1 nasp\u011bch a \u017ee je nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das se omluvit. Myslel jen na to, co \u0159ekne. B\u00e1l se toho. B\u00e1l se odm\u00edtnut\u00ed, ale kdyby to neud\u011blal, nikdy by si to neodpustil. <\/div>\n

Tom se Samuelem vy\u0161li z obchodu a pomalu proch\u00e1zeli halou n\u00e1kupn\u00edho centra. M\u011bli chu\u0165 se j\u00edt naj\u00edst. Nav\u00edc Samovi za\u010d\u00ednala t\u0159e\u0161tit hlava z Tomova n\u00e1kupn\u00edho \u0161\u00edlenstv\u00ed a doufal, \u017ee u j\u00eddla Tom vypne.
„Same… To je Bill.“ Zarazil se n\u00e1hle v kroku Tom a d\u00edval se kamsi p\u0159ed sebe, kde chvatn\u011b sp\u011bchala \u0161t\u00edhl\u00e1 \u010dernovlas\u00e1 postava.
„Jsi si jistej?“ Zad\u00edval se Samuel stejn\u00fdm sm\u011brem. Doty\u010dn\u00fd m\u011bl stejn\u00fd sm\u011br jako oni a byl tud\u00ed\u017e z\u00e1dy. Mohl to b\u00fdt kdokoliv jin\u00fd. <\/p>\n

Tomovi bu\u0161ilo srdce. C\u00edtil to n\u011bco mezi nimi. L\u00e1sku a dvoj\u010dec\u00ed pouto, kter\u00e9 ho k Billovi magneticky a magicky t\u00e1hlo.
„Je to on. To… To je m\u016fj P\u0159\u00edzrak!“ k\u0159ikl rozru\u0161en\u011b Tom. Myslel si, \u017ee je snad a\u017e paralyzovan\u00fd. On tak skoro vypadal. Z\u00edral na Billovu postavu. Bill tak stra\u0161n\u011b n\u00e1dhern\u011b chodil. Tomovi p\u0159ipadal jako vzne\u0161en\u00e1 bytost. <\/p>\n

St\u00e1le v\u00edc se mu ztr\u00e1cel, ale Tom nebyl schopn\u00fd se pohnout. Dob\u011bhnout ho, i kdy\u017e to cht\u011bl ud\u011blat.
„No…“ Samuel nev\u011bd\u011bl, co vlastn\u011b \u0159\u00edct. Nebyl si jist\u00fd, jak\u00fd to te\u010f bude m\u00edt na Toma dopad. Jen se modlil, aby se mu tu nezhroutil.
„Same… Mus\u00edm za n\u00edm.“ Odlepil se Tom kone\u010dn\u011b od podlahy k dal\u0161\u00edm rychl\u00fdm krok\u016fm, ale Bill byl rychlej\u0161\u00ed a za p\u00e1r chvil opustil n\u00e1kupn\u00ed centrum.
„Tome, po\u010dkej. Nebl\u00e1zni. Nenah\u00e1n\u011bj ho.“ Vystartoval za n\u00edm Samuel a chytil ho za loket.
<\/p>\n

***<\/strong><\/p>\n

Bill nastoupil do auta a okam\u017eit\u011b nastartoval. Hned, jak ulo\u017eil sv\u016fj n\u00e1kup na seda\u010dky a zem vedle sebe. Kdy\u017e vych\u00e1zel z obchodu, c\u00edtil v z\u00e1dech jak\u00fdsi podivn\u00fd pocit mrazen\u00ed.
„Nem\u016f\u017eu za n\u00edm p\u0159ij\u00edt a jen tak mu \u0159\u00edct pravdu,“ povzdechl si. Couval mezi auty. Bill byl dobr\u00fd \u0159idi\u010d. Poka\u017ed\u00e9 p\u0159i j\u00edzd\u011b autem musel vypnout mozek, byl velmi zodpov\u011bdn\u00fd. <\/p>\n

Soust\u0159ed\u011bn\u011b koukal do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka a vycouv\u00e1val ze sv\u00e9ho parkovac\u00edho m\u00edsta. Nemyslel vlastn\u011b celou dobu, co \u0159\u00eddil. Soust\u0159edil se na cestu. Nesn\u00e1\u0161el ty typy \u0159idi\u010d\u016f, co se za volantem v\u011bnovaly rad\u011bji cigaret\u011b a hlasit\u00e9 hudb\u011b m\u00edsto pozornosti. Jeho mozek za\u010dal pracovat a\u017e tehdy, kdy\u017e zaparkoval p\u0159ed domem, kde bydlel Samuel. Srdce mu bu\u0161ilo a\u017e v krku a m\u011bl pocit, \u017ee bude zvracet. Takhle velk\u00fd krok d\u011blal poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b. Nekolikr\u00e1t se nadechl a vystoupil z auta. Rozt\u0159esen\u00fdmi prsty stiskl zvonek a \u010dekal. <\/p>\n

Samuel bydlel v rodinn\u00e9m dom\u011b. Bill byl na takov\u00e9to domy odvykl\u00fd. S nevlastn\u00edmi rodi\u010di nebydlel u\u017e n\u011bjak\u00e9 t\u0159i roky. Nerv\u00f3zn\u011b podup\u00e1val nohou a sledoval sv\u00e9 boty. Vypadalo to, jako by zkoumal jejich \u010distotu, ale nebylo tomu tak. Byl pouze nervn\u00ed, b\u00e1l se a v hlav\u011b pr\u00e1zdno. Opravdu nedok\u00e1zal myslet. Jedin\u00e9, co v\u011bd\u011bl, bylo, \u017ee uvid\u00ed Toma. Tak moc se t\u011b\u0161il, a\u017e si jej p\u0159ivine k t\u011blu a uc\u00edt\u00ed Tomovo bu\u0161en\u00ed srdce. Jeho dech na krku. V\u016fni. <\/p>\n

Jen\u017ee nic takov\u00e9ho se nestalo. Nikdo mu neotv\u00edral a jeho su\u017eovala nervozita st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc. Stiskl zvonek znovu, ale \u017e\u00e1dn\u00e9 zm\u011bny nedoc\u00edlil.
„To snad ne… Tome, pot\u0159ebuju t\u011b.“ Zab\u011bdoval. Pro\u010d zrovna te\u010f? Te\u010f, kdy\u017e s n\u00edm musel mluvit, kdy\u017e ho cht\u011bl zp\u00e1tky, tak nikdo nen\u00ed doma. Bill posmutn\u011bl.
„T\u0159eba mu ani nechyb\u00edm.“ Vydechl skl\u00ed\u010den\u011b. Tom byl nejsp\u00ed\u0161 n\u011bkde se Samuelem a kv\u016fli Billovi se nikterak netr\u00e1pil.
„Ne\u2026 ne… Takhle to nem\u016f\u017ee b\u00fdt. Mus\u00edm si na n\u011bj po\u010dkat.“ zakroutil hlavou. Zase ta samomluva. Ale nedbal o to. <\/p>\n

„Kdyby m\u011b sly\u0161el Tom, sm\u00e1l by se mi, \u017ee mluv\u00edm k sob\u011b, stejn\u011b jako on,“ Bill se pl\u00e1cnul do \u010dela a usm\u00e1l se nad tou p\u0159edstavou. Mo\u017en\u00e1 by si n\u011bkdo \u0159ekl, pro\u010d Bill nemysl\u00ed na sv\u00e9 rodi\u010de. Pro\u010d jim nezavol\u00e1, pro\u010d za nimi nejede… Ale Bill m\u011bl na takov\u00e9to rodinn\u00e9 se\u0161losti dost \u010dasu. M\u011bl Toma a ten mu sta\u010dil. <\/p>\n

Rozhodl se vr\u00e1tit se do auta a po\u010dkat tam. Venku mrzlo a i p\u0159es kr\u00e1sn\u00fd kab\u00e1tek mu byla zima. P\u0159it\u00e1hl si na u\u0161i \u010dernou \u010depici a vykro\u010dil k Audi. <\/p>\n

Doufal, \u017ee nebude \u010dekat x hodin, ale i to by te\u010f byl ochotn\u00fd podstoupit. Zalovil v kabelce po cigaret\u00e1ch a jednu si zap\u00e1lil. Nikdy v aut\u011b nekou\u0159il, a\u017e te\u010f. Nechal dve\u0159e otev\u0159en\u00e9, aby tak nezasmradil cel\u00e9 auto a vyhl\u00ed\u017eel ulici p\u0159ed sebou a ve zp\u011btn\u00e9m zrc\u00e1tku. Co kdy\u017e ale Tom v\u016fbec nep\u0159ijde? Co kdy\u017e n\u011bkam odjeli, nebo p\u0159ijdou a\u017e b\u016fhv\u00ed kdy nad r\u00e1nem?
„No tak prost\u011b po\u010dk\u00e1\u0161. Nesm\u00ed ti proklouznout.“ Zavelel s\u00e1m sob\u011b a pot\u00e1hl d\u00e1vku nikotinu do plic. <\/p>\n

„A co, kdy\u017e jeli n\u011bkam na V\u00e1noce k n\u011bjak\u00e9 babi\u010dce a z\u016fstanou tam?“ Billa napadala spousta v\u011bc\u00ed. Vrt\u011bl hlavou a necht\u011bl na nic myslet. Po p\u00e1r minut\u00e1ch si zap\u00e1lil dal\u0161\u00ed cigaretu a op\u0159el si hlavu o volant. <\/p>\n

Spustil klakson. <\/p>\n

„Kurva!“ Leknul se. To u\u017e ani nem\u016f\u017ee polo\u017eit hlavu? <\/p>\n

Vz\u00e1p\u011bt\u00ed za to byl ale r\u00e1d. Donutilo ho to pod\u00edvat se p\u0159ed sebe. Na konci ulice vedle sebe kr\u00e1\u010deli Tom se Samuelem. O n\u011b\u010dem zap\u00e1len\u011b diskutovali. Billovi m\u00e1lem vypadla cigareta z prst\u016f.
„Do hajzlu, je\u0161t\u011b si to tu podp\u00e1lim.“ Zaprskal a vyhodil nedokou\u0159enou cigaretu na silnici. Sledoval Toma, jak se st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc bl\u00ed\u017e\u00ed, a p\u0159emlouval se, aby vystoupil z auta d\u0159\u00edv, ne\u017e oba chlapci zmiz\u00ed za dve\u0159mi domu. <\/p>\n

Tom\u016fv v\u00fdraz byl… Ne\u010diteln\u00fd? Bill ho sledoval. Tomovy grimasy vypadaly docela vesele. Nebo ne tak smutn\u011b. Ale pohyby m\u011bl pomal\u00e9 a l\u00edn\u00e9. Nebyl to ten jeho Tomi, kter\u00e9mu jisk\u0159ilo poka\u017ed\u00e9 v o\u010d\u00edch. <\/p>\n

Bill zav\u0159el o\u010di. Zhluboka se nadechl a vydechl.
„Jestli t\u011b te\u010f odkopne…“ Za\u0161eptal a r\u00e1zn\u011b vykro\u010dil z auta. <\/p>\n

Tom zrovna vedl s\u00e1hodlouhou \u0159e\u010d o m\u00f3dn\u00edch n\u00e1vrh\u00e1\u0159\u00edch zna\u010dky Dsquared2 a o spodn\u00edm pr\u00e1dle zna\u010dky Hugo Boss.
„Ale opravdu. Jsou dvoj\u010data. \u00dapln\u011b skoro stejn\u00fd. U Billa m\u00e1m od nich takovou p\u011bknou bundu na zimu a zapomn\u011bl jsem ji tam. A od Bosse m\u00e1m \u00fapln\u011b v\u0161echny boxerky.“ Samuel z n\u011bj bl\u00e1znil. Nemyslel si, \u017ee by byl Tom bl\u00e1zen do m\u00f3dy. <\/p>\n

Vlastn\u011b to pou\u0161t\u011bl jedn\u00edm uchem tam a druh\u00fdm ven. Jinak by mu u\u017e praskla hlava. Tom byl natolik zap\u00e1len\u00fd do v\u00fdkladu, \u017ee si Billa nev\u0161iml. Zato Samuel si ho v\u0161iml velmi dob\u0159e. Bill nejist\u011b p\u0159e\u0161lapoval na chodn\u00edku vedle svoj\u00ed Audi. Samuel si v duchu zagratuloval. V\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159ijde.
„Tome\u2026 Nerad ru\u0161\u00edm tvoj\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ku, ale mysl\u00edm, \u017ee n\u011bkdo s tebou chce mluvit.“ <\/p>\n

„Ne, po\u010dkej,“ Tom taky nevn\u00edmal, co mu Samuel chce. M\u00e1vnul rukou a pov\u00eddal d\u00e1l. Samuel se zastavil a zabodnul pohled do Billa. Sjel jej zkoumav\u00fdm pohledem. Musel uznat, \u017ee je Bill stylov\u011b oble\u010den\u00fd. Tak s povzn\u00e1\u0161ivou eleganc\u00ed. Vypadal jako… Jako P\u0159\u00edzrak. P\u0159ipadal mu… Dominantn\u00ed. Jeho postoj. Jeho pohled. Tak jin\u00fd ne\u017e Tom. <\/p>\n

„Tomi? Medv\u00eddku!“ Zvolal n\u011b\u017en\u011b Bill. Tak k\u0159ehce, jak jen um\u011bl. Nastal zpomalen\u00fd film. <\/p>\n

Tomovi se slova zadrhla v krku a s vykulen\u00fdma o\u010dima oto\u010dil hlavu na Billa. Bill\u016fv drsn\u00fd vzhled se moment\u00e1ln\u011b v\u016fbec neslu\u010doval s t\u00edm, jak se c\u00edtil. P\u0159ipadal si mali\u010dk\u00fd a naprosto bez odvahy.
„P\u0159\u00edzraku…“ Vydechl Tom a Billovi cukly koutky do mal\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. Tolik mu chyb\u011blo tohle osloven\u00ed. B\u00e1l se, \u017ee u\u017e mu nen\u00e1le\u017e\u00ed.
„No… Nebudu v\u00e1m k\u0159enit. Jdu dovnit\u0159.“ Zabo\u0159il Samuel ruce do kapes a taktn\u011b vykl\u00edzel prostor.
„Tomi, j\u00e1… J\u00e1 se omlouv\u00e1m. Necht\u011bl jsem, abys ode\u0161el.“ Koktal ze sebe Bill a sna\u017eil se d\u00edvat jen na Toma. I kdy\u017e m\u011bl jeho zrak tendence nervozitou uj\u00ed\u017ed\u011bt do stran. <\/p>\n

Tom si p\u0159ipadal jako ve snu. Samuel m\u011bl pravdu. On si pro n\u011bj snad p\u0159i\u0161el a omlouval se. <\/p>\n

D\u011blilo je od sebe p\u00e1r dlouh\u00fdch metr\u016f. Bill mluvil ti\u0161e, p\u0159esto Tom sly\u0161el ka\u017ed\u00e9 slovo, jako kdyby mu je Bill pov\u00eddal u ucha. Billovi vlhly o\u010di. Tomovi t\u00e9\u017e. <\/p>\n

„J\u00e1 se stra\u0161n\u011b omlouv\u00e1m. Necht\u011bl jsem t\u011b vyhnat. Byl… Byl jsem roz\u010dilen\u00fd. Ujelo mi to. A… A j\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u011b to neomlouv\u00e1.“
„Bille,“ p\u0159eru\u0161il jej Tom. „To j\u00e1 se omlouv\u00e1m. Vy\u010detl jsem ti n\u011bco, co na tob\u011b miluju,“ sklopil o\u010di. Pro\u010d si sakra nevb\u011bhli do n\u00e1ru\u010de? <\/p>\n

Bill si nejist\u011b skousnul ret. „J\u00e1 v\u00edm, ale….Vlastn\u011b jsi m\u011bl pravdu. Zaj\u00edmal jsem se jen o sebe a ne o tebe. Tome… Pot\u0159ebuju t\u011b. Bez tebe \u0161\u00edl\u00edm.“ Billovi se spustily pot\u016f\u010dky slz po tv\u00e1\u0159\u00edch. Tom ho necht\u011bl vid\u011bt plakat. Ud\u011blal n\u011bkolik rychl\u00fdch krok\u016f k n\u011bmu a vzal jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed.
„I j\u00e1 bez tebe, Bille.“ M\u00edrn\u011b se pousm\u00e1l a sna\u017eil se ignorovat vlastn\u00ed n\u00e1val emoc\u00ed. Palci st\u00edral Billovy slan\u00e9 kapky. Bill mu omotal ruce kolem pasu a pevn\u011b se k n\u011bmu p\u0159itiskl.
„J\u00e1 se moc omlouv\u00e1m. Pros\u00edm vra\u0165 se se mnou dom\u016f.“ Vzlyknul a vdechoval Tomovu v\u016fni. <\/p>\n

„Vra\u0165 se mi. U m\u011b se\u0161 doma. Se mnou,“ \u0161pital nal\u00e9hav\u011b. Tom mu sl\u00edb\u00e1val mokr\u00e9 perly z l\u00ed\u010dek. Mohly by zamrznout.
„Doma. Doma jsem jen s tebou. Se sv\u00fdm P\u0159\u00edzrakem.“<\/div>\n

<\/div>\n
autor: S & Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: S & Doris U\u017eijte si p\u0159edposledn\u00ed d\u00edle\u010dek \ud83d\ude09 „Same, j\u00e1 ale v\u016fbec netu\u0161im, co mu m\u00e1m koupit.“ Zaksichtil se Tom, kdy\u017e proch\u00e1zel jednoho obchodu a rozhl\u00ed\u017eel se po sortimentu. „No a kdo to m\u00e1 v\u011bd\u011bt? J\u00e1 s n\u00edm ne\u017eiju.“ Zakroutil Samuel<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[343],"tags":[],"class_list":["post-10098","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-homeless"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10098","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10098"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10098\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10098"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10098"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10098"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}