{"id":10099,"date":"2010-11-24T16:30:00","date_gmt":"2010-11-24T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10074"},"modified":"2010-11-24T16:30:00","modified_gmt":"2010-11-24T15:30:00","slug":"love-death-29","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/24\/love-death-29\/","title":{"rendered":"Love & Death 29."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill:  <\/div>\n
Pomalu procitnu z chvilkov\u00e9ho sp\u00e1nku a jen ti\u0161e vydechnu, kdy\u017e na sv\u00e9m, ni\u010d\u00edm nep\u0159ikryt\u00e9m t\u011ble, uc\u00edt\u00edm slab\u00fd chlad. St\u00e1le je\u0161t\u011b ospale se stul\u00edm do klub\u00ed\u010dka, op\u0159u se o k\u0159eslo a v polosp\u00e1nku jen naslouch\u00e1m tich\u00e9mu tikotu hodin, jen\u017e s m\u00fdm procit\u00e1n\u00edm pomalu s\u00edl\u00ed…  <\/div>\n
<\/div>\n
Pootev\u0159u sv\u00e1, a\u017e dote\u010f  sp\u00e1nkem semknut\u00e1 v\u00ed\u010dka, a jen ti\u0161e se zaposlouch\u00e1m do de\u0161t\u011b, bubnuj\u00edc\u00edho za oknem. Op\u011bt pr\u0161\u00ed a venku je ur\u010dit\u011b velk\u00e1 zima. Sta\u010d\u00ed jen, abych popam\u011bti vzt\u00e1hnul svou ruku k oknu a m\u016f\u017eu c\u00edtit na kone\u010dc\u00edch prst\u016f slab\u00fd chlad, pronikaj\u00edc\u00ed dovnit\u0159. Venku je ur\u010dit\u011b je\u0161t\u011b dvakr\u00e1t tak v\u011bt\u0161\u00ed chladno, a kdy\u017e se zima sm\u00eds\u00ed s de\u0161t\u011bm, je to o to v\u00edc nep\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed.  <\/div>\n
<\/div>\n
Nikdy jsem nem\u011bl r\u00e1d tohle sychrav\u00e9 po\u010das\u00ed, nikdy se mi necht\u011blo do toho nekone\u010dn\u00e9ho de\u0161t\u011b venku a do toho podzimn\u00edho chladna, kter\u00e9 m\u00fdm t\u011blem prostoupilo a\u017e ke kone\u010dk\u016fm prst\u016f. Listopad nikdy nebyl m\u016fj obl\u00edben\u00fd m\u011bs\u00edc, po\u010das\u00ed, kter\u00e9 v n\u011bm p\u0159evl\u00e1dalo, mi \u010dasto p\u0159iv\u00e1d\u011blo pocity smutku a \u00fazkosti, dny, ve kter\u00fdch jsem se zav\u0159el do pokoje a tr\u00e1pil se depresemi. A jednou… jednou kone\u010dn\u011b d\u00e9\u0161\u0165 ustal, vy\u0161lo slunce… a j\u00e1 byl pln\u00fd nov\u00e9 energie, kterou m\u011b naplnily jeho h\u0159ejiv\u00e9 paprsky, z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed do okna m\u00e9ho pokoje. Poka\u017ed\u00e9 jsem se po tak dlouh\u00e9 dob\u011b c\u00edtil tolik sv\u011b\u017e\u00ed, jako bych se pr\u00e1v\u011b znova narodil. Byl jsem \u0161\u0165astn\u00fd a svou radost a lehkost, d\u00edky kter\u00e9 jsem se op\u011bt vzn\u00e1\u0161el jako na obl\u00e1\u010dku, jsem nijak neskr\u00fdval p\u0159ed sv\u00fdm okol\u00edm. Necht\u011bl jsem skr\u00fdvat to, jak \u0161\u0165astn\u00fd jsem doopravdy byl.  <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Ale te\u010f… te\u010f je mi \u00fazko v\u00edc, mnohem v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm, v\u00edc ne\u017e kdykoli jindy. C\u00edt\u00edm bolest a \u00fazkost u\u017e tolik dn\u00ed… a \u010d\u00edm v\u00edc jsou ty dny temn\u011bj\u0161\u00ed, t\u00edm v\u00edc se do t\u00e9 hlubok\u00e9, \u010dern\u00e9 propasti propad\u00e1m. T\u00edm v\u00edc c\u00edt\u00edm, jak se mi m\u00e9 slunce vzdaluje. Jak m\u00e1m doufat v lep\u0161\u00ed z\u00edt\u0159ky, kdy\u017e c\u00edt\u00edm, \u017ee je ode m\u011b na m\u00edle vzd\u00e1len\u00e9? Jak m\u00e1m v\u011b\u0159it a m\u00edt nad\u011bji, kdy\u017e se mi ztr\u00e1c\u00ed p\u0159ed o\u010dima? Jak se m\u00e1m bez n\u011bj nau\u010dit znova \u017e\u00edt?  <\/div>\n
<\/div>\n
Uplynuly sotva dva dny ode dne, kdy jsem se vr\u00e1til dom\u016f, mn\u011b to v\u0161ak p\u0159ipad\u00e1 jako cel\u00e1 v\u011b\u010dnost. Sed\u00edm tu o samot\u011b v k\u0159esle, naslouch\u00e1m tolik l\u00edn\u00e9mu tikotu hodin a s\u00e1m p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad ot\u00e1zkami, na n\u011b\u017e odpov\u011b\u010f nen\u00ed. Ani nev\u00edm, zda m\u00e1 smysl se jimi zaob\u00edrat a hledat odpov\u011b\u010f. J\u00e1 s\u00e1m ji naj\u00edt nedok\u00e1\u017eu… a nikdo jin\u00fd mi v tom nepom\u016f\u017ee. M\u00e1ma za mnou chod\u00ed n\u011bkolikr\u00e1t denn\u011b, nechci se j\u00ed v\u0161ak pt\u00e1t, b\u00e1la by se, \u017ee zran\u011bn\u00ed utrp\u011bla i moje psychika. A krom\u011b m\u00e1my tu nebyl nikdo. Mo\u017en\u00e1 je jedin\u00e1, kdo o m\u00e9 nehod\u011b v\u00ed a nechce to nikomu \u0159\u00edkat. A mo\u017en\u00e1 je to tak i dob\u0159e. Vlastn\u011b ani nev\u00edm, jestli o tom v\u00ed Georg. Nebyl za mnou on a ani nikdo jin\u00fd. Dokonce ani…  <\/div>\n
<\/div>\n
Pot\u0159esu hlavou a zmaten\u011b up\u0159u sv\u016fj slep\u00fd pohled n\u011bkam jinam. Netu\u0161\u00edm, pro\u010d v m\u00e9 mysli vyvstala pr\u00e1v\u011b vzpom\u00ednka na Toma. Asi proto, \u017ee jsem se j\u00ed v n\u011bkolika posledn\u00edch dnech br\u00e1nil a vyh\u00e1n\u011bl ji ze sv\u00e9 hlavy, jak jen to \u0161lo. Vlastn\u011b ani nev\u00edm, co se s n\u00edm te\u010f d\u011bje a jestli tu v\u016fbec je\u0161t\u011b bydl\u00ed. Za cel\u00e9 dva dny jsem nezaslechl nic, co by m\u011b ujistilo o jeho p\u0159\u00edtomnosti v tomto dom\u011b. Nic, co by se oz\u00fdvalo z jeho pokoje na konci chodby, dokonce ani z na\u0161\u00ed spole\u010dn\u00e9 koupelny se ke mn\u011b nedonesl \u017e\u00e1dn\u00fd zvuk. Mo\u017en\u00e1 u\u017e tu nen\u00ed a bydl\u00ed u sv\u00e9 p\u0159\u00edtelkyn\u011b, to je jedin\u00e1 mo\u017enost, kter\u00e1 m\u011b napad\u00e1. Mo\u017en\u00e1 cht\u011bl b\u00fdt v\u00edc s n\u00ed, a proto se k n\u00ed odst\u011bhoval.  <\/div>\n
<\/div>\n
Nezazl\u00edv\u00e1m mu to v\u0161ak. Na l\u00e1sku a \u0161t\u011bst\u00ed m\u00e1 pr\u00e1vo stejn\u011b, jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd  \u010dlov\u011bk tady. A pokud je opravdu jeden z m\u00e1la t\u011bch \u0161\u0165astn\u00fdch, p\u0159eju mu jeho \u0161t\u011bst\u00ed dvakr\u00e1t tolik… i kdyby jej m\u011bl nal\u00e9zt jen po boku Caroline. O tom nem\u016f\u017ee rozhodovat nikdo… a ani j\u00e1, i p\u0159esto, \u017ee jsem jeho dvoj\u010de. To mus\u00ed v\u011bd\u011bt Tom s\u00e1m, jen on se m\u016f\u017ee rozhodnout. Je to jeho \u017eivot a jeho vztah… a j\u00e1 mu do n\u011bj nem\u00e1m co zasahovat a ani nechci. S\u00e1m v\u00ed, co d\u011bl\u00e1, rozhoduje jen s\u00e1m za sebe. Pokud na\u0161el svou l\u00e1sku, kterou miluje, a ona miluje jeho, pak je ten nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b.  <\/div>\n
A j\u00e1… j\u00e1 ji mo\u017en\u00e1  nenajdu nikdy. V\u017edy\u0165 kdo by cht\u011bl uboh\u00e9ho, slep\u00e9ho mrz\u00e1ka, kter\u00fd nevid\u00ed nic kolem a je \u00fapln\u011b k ni\u010demu?<\/div>\n
<\/div>\n
Je\u0161t\u011b ned\u00e1vno jsem m\u011bl nad\u011bji, \u017ee l\u00e1ska je to jedin\u00e9, za co stoj\u00ed tu b\u00fdt. \u017de i na m\u011b n\u011bkde \u010dek\u00e1, \u017ee i j\u00e1 se j\u00ed jednou do\u010dk\u00e1m… i kdyby to m\u011blo b\u00fdt to posledn\u00ed, co mi bude dovoleno pro\u017e\u00edt. Jen\u017ee te\u010f… te\u010f c\u00edt\u00edm, jak moc se mi m\u00e1 jedin\u00e1 nad\u011bje vzdaluje, jak je st\u00e1le men\u0161\u00ed a nedok\u00e1\u017ee odol\u00e1vat s\u00edle \u010dasu, kter\u00fd je st\u00e1le p\u0159ede mnou. Jak ve mn\u011b ka\u017ed\u00fdm dnem, kter\u00fd str\u00e1v\u00edm o samot\u011b jen se sv\u00fdmi my\u0161lenkami, um\u00edr\u00e1. P\u0159est\u00e1v\u00e1m v\u011b\u0159it v l\u00e1sku, p\u0159est\u00e1v\u00e1m doufat v to, \u017ee i m\u011b bude jednou n\u011bkdo m\u00edt r\u00e1d. Nad\u011bje, kterou jsem je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r dny c\u00edtil, je tak mal\u00e1… a pomalu m\u011b opou\u0161t\u00ed stejn\u011b, jako v\u0161echno ostatn\u00ed, co jsem ji\u017e ztratil. Nev\u011b\u0159\u00edm v to, \u017ee i j\u00e1 budu n\u011bkdy \u0161\u0165astn\u00fd. Nev\u011b\u0159\u00edm v to, \u017ee i j\u00e1 budu jednou milov\u00e1n a budu m\u00edt komu mou l\u00e1sku opl\u00e1cet. Nev\u011b\u0159\u00edm v to, \u017ee i j\u00e1 jednou najdu svoji l\u00e1sku. Nev\u011b\u0159\u00edm v to, \u017ee se m\u016fj jedin\u00fd sen, kter\u00fd mi zbyl, stane skute\u010dnost\u00ed.  <\/div>\n
Ba ne. Jen tyhle \u010dty\u0159i st\u011bny a m\u00e9 my\u0161lenky… to je to jedin\u00e9, co mi doopravdy z\u016fstalo.  <\/p>\n

<\/div>\n

Tom:  <\/div>\n
P\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka, op\u0159u svou hlavu o gau\u010d a nev\u011bdomky tak nastav\u00edm sv\u016fj krk Carolinin\u00fdm rt\u016fm. Ti\u0161e vydechnu, ne v\u0161ak proto, \u017ee bych vn\u00edmal jej\u00ed \u010dinnost. M\u00e1 mysl je p\u0159epln\u011bna my\u0161lenkami, starostmi a probl\u00e9my, d\u00edky kter\u00fdm se c\u00edt\u00edm snad v\u00edc vys\u00edlen\u011b a unaven\u011b ne\u017e kdy jindy. Nejsem schopen ani norm\u00e1ln\u00edho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed… ne te\u010f, kdy\u017e se mi Caroline plaz\u00ed po kl\u00edn\u011b a neust\u00e1le se do\u017eaduje m\u00fdch polibk\u016f. C\u00edt\u00edm na krku jej\u00ed \u017e\u00e1dostiv\u00e9 rty, dlan\u011b, kter\u00e9 putuj\u00ed po cel\u00e9m m\u00e9m t\u011ble. Pomalu p\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka, polo\u017e\u00edm hlavu a…  <\/div>\n
<\/div>\n
„Tommy,“ Carolinin hlas ti\u0161e vydechne do m\u00e9ho ucha… av\u0161ak a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 hlasit\u011b na to, aby m\u011b probral z m\u00e9ho slab\u00e9ho polosp\u00e1nku, do kter\u00e9ho v n\u011bkolika posledn\u00edch minut\u00e1ch upad\u00e1m.<\/div>\n
Jen nedbale se o\u0161iju, s n\u00e1mahou pootev\u0159u v\u00ed\u010dka… a nato vyt\u0159e\u0161t\u00edm o\u010di na Carolininy prsty, kter\u00e9  si nyn\u00ed pohr\u00e1vaj\u00ed se zipem m\u00fdch kalhot, aby mohly o p\u00e1r sekund pozd\u011bji obratn\u011b vklouznout dovnit\u0159. P\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka, skousnu si ret… a jen se zatajen\u00fdm dechem o\u010dek\u00e1v\u00e1m okam\u017eik, kdy Caroline zjist\u00ed to, co by rad\u011bji zjistit nem\u011bla. Tohle nebude dobr\u00fd, Tome, tohle ne.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Co\u017ee? A-ale… co m\u00e1 tohle znamenat? Tome?“ okam\u017eit\u011b st\u00e1hne dlan\u011b z m\u00e9ho rozkroku a pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b s otazn\u00edky v o\u010d\u00edch. V jej\u00edm pohledu se zra\u010d\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed a\u017e nev\u011b\u0159\u00edcnost… a j\u00e1 nemus\u00edm dlouho p\u00e1trat po jej\u00edm d\u016fvodu. Nejsp\u00ed\u0161 v m\u00fdch boxerk\u00e1ch nena\u0161la to, co o\u010dek\u00e1vala, \u017ee najde, mo\u017en\u00e1 proto se te\u010f na m\u011b d\u00edv\u00e1 jako na mimozem\u0161\u0165ana a nejv\u011bt\u0161\u00edho idiota z\u00e1rove\u0148. Ani se j\u00ed vlastn\u011b nediv\u00edm. S rozepnut\u00fdmi kalhotami mus\u00edm vypadat v\u00e1\u017en\u011b dob\u0159e.  <\/div>\n
„Caroline, promi\u0148, ale… m\u00e1m te\u010f spoustu starost\u00ed. Bill je u\u017e dva dny doma, skoro v\u016fbec nej\u00ed a s nik\u00fdm nemluv\u00ed. M\u00e1m o n\u011bj strach a… nedok\u00e1\u017eu prost\u011b myslet na tohle<\/em>, pochop m\u011b, pros\u00edm,“ vysv\u011btl\u00edm j\u00ed d\u016fvod sv\u00e9 dne\u0161n\u00ed \u00fanavy a vzhl\u00e9dnu k jej\u00ed tv\u00e1\u0159i. D\u00edv\u00e1 se na m\u011b p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem, ze kter\u00e9ho v\u0161ak nedok\u00e1\u017eu vy\u010d\u00edst v\u016fbec nic. C\u00edt\u00edm se pod n\u00edm tak mal\u00fd… jej\u00ed o\u010di jako by se mi vysm\u00edvaly a nad\u00e1valy mi z\u00e1rove\u0148. Nebo se mi to jen zd\u00e1?<\/div>\n
<\/div>\n
Pro\u010d m\u00e1m tedy pocit, jako bych se dopustil n\u011b\u010deho smrteln\u011b v\u00e1\u017en\u00e9ho a neodpustiteln\u00e9ho? Je to opravdu tak stra\u0161n\u00e9, kdy\u017e se mi prost\u011b jednou nepostavil?  <\/div>\n
<\/div>\n
Ne\u017e si v\u0161ak sta\u010d\u00edm odpov\u011bd\u011bt, ud\u011bl\u00e1 to za m\u011b Caroline. L\u00edsav\u011b se ke mn\u011b p\u0159itul\u00ed a pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Ale l\u00e1sko… Nem\u016f\u017ee\u0161  p\u0159ece po\u0159\u00e1d jen myslet na tohle a v\u016fbec si neu\u017e\u00edvat. Tohle nen\u00ed  tvoje starost, tak to kone\u010dn\u011b nechej b\u00fdt. Je to Billova v\u011bc, kterou si mus\u00ed vy\u0159e\u0161it s\u00e1m a ne do toho zatahovat v\u0161echny kolem sebe. Jeho probl\u00e9m, \u017ee neum\u00ed \u0159\u00eddit, za to je te\u010f slep\u00fd, holt m\u00e1 prost\u011b sm\u016flu. Za blbost se plat\u00ed, ale nech\u00e1pu, pro\u010d by ses jeho probl\u00e9my m\u011bl zaob\u00edrat zrovna ty. Jen a\u0165 si je vy\u0159e\u0161\u00ed s\u00e1m a s\u00e1m se nad sebou zamysl\u00ed, mo\u017en\u00e1 mu dojde, jak\u00fd doopravdy je. Tohle je prost\u011b jeho v\u011bc, rozum\u00ed\u0161? Vyka\u0161li se na to a za\u010dni si kone\u010dn\u011b u\u017e\u00edvat. T\u00edm, \u017ee za n\u011bj bude\u0161 \u0159e\u0161it jeho pot\u00ed\u017ee a bude\u0161 je h\u00e1zet na sebe, si v\u016fbec nepom\u016f\u017ee\u0161, my\u0161\u00e1\u010dku,“ za\u0161ept\u00e1 mi do ucha a vy\u0161pul\u00ed rty. Lehce m\u011b l\u00edbne na tv\u00e1\u0159 a p\u0159\u00edtuln\u011b zavrn\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nejlep\u0161\u00ed by bylo, kdybys za n\u00edm v\u016fbec ne\u0161el. Jen a\u0165 si p\u011bkn\u011b s\u00e1m p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed… a my se zat\u00edm m\u016f\u017eeme v\u011bnovat n\u011b\u010demu jin\u00e9mu,“ nevinn\u011b se usm\u011bje a p\u0159itul\u00ed se ke mn\u011b je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e. Ne\u017e sta\u010d\u00edm cokoli nam\u00edtnout, rychle se zmocn\u00ed m\u00fdch rt\u016f t\u011bmi sv\u00fdmi a hladov\u011b je za\u010dne dob\u00fdvat. Sna\u017e\u00edm se jej\u00ed polibky alespo\u0148 trochu opl\u00e1cet, jej\u00ed rychl\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed se mi v\u0161ak p\u0159est\u00e1v\u00e1 l\u00edbit st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc. Nechci to te\u010f… a u\u017e v\u016fbec ne takhle. Pro\u010d bych si to m\u011bl nechat l\u00edbit?  <\/div>\n
<\/div>\n
Pevn\u011b semknu rty nad dal\u0161\u00edm \u00fatokem jej\u00edho jazyka a jen pomalu ucuknu s hlavou na stranu. Ti\u0161e vydechnu a pomalu vzhl\u00e9dnu k jej\u00edm o\u010d\u00edm, kter\u00e9 se na m\u011b okam\u017eit\u011b up\u0159ou.<\/div>\n
„Promi\u0148, Caroline, ale j\u00e1 opravdu dnes nem\u00e1m chu\u0165 a… ani n\u00e1ladu,“ omluvn\u011b  ji pohlad\u00edm po ruce, kterou v\u0161ak okam\u017eit\u011b vy\u0161kubne z t\u00e9 m\u00e9. Nahlas si povzdechne, a ani\u017e by mi v\u011bnovala jedin\u00fd pohled, prudce vstane z m\u00e9ho kl\u00edna, sahaj\u00edc po mal\u00e9 kabelce na stolku.<\/div>\n
„Fajn, p\u0159\u00ed\u0161t\u011b  mo\u017en\u00e1 n\u00e1ladu nebudu m\u00edt j\u00e1,“ odsekne v odpov\u011b\u010f, zat\u00edmco si do kabelky h\u00e1z\u00ed rt\u011bnku a podobn\u00e9 mali\u010dkosti, kter\u00e9 si nechala na stole. A co m\u00e1m jako d\u011blat?! Tohle m\u00e1m za to, \u017ee jsem ji nevzal nahoru, nepra\u0161til s n\u00ed o postel a nestr\u00e1vil s n\u00ed dal\u0161\u00ed noc nebo co, kurva?!  <\/div>\n
<\/div>\n
Ur\u010dit\u011b si mysl\u00ed, \u017ee se j\u00ed te\u010f omluv\u00edm a budu ji p\u0159emlouvat, aby z\u016fstala. A chci v\u016fbec, aby z\u016fstala?  <\/div>\n
Hlasit\u00e9 pr\u00e1sknut\u00ed  domovn\u00edch dve\u0159\u00ed nadobro utne tok v\u0161ech m\u00fdch \u00favah a p\u0159inut\u00ed  m\u011b tak vzhl\u00e9dnout. Je pry\u010d. Ani nev\u00edm, jestli je mi to l\u00edto nebo ne, tak moc jsem z toho v\u0161eho zmaten\u00fd. <\/p>\n<\/div>\n
Ti\u0161e vydechnu a pomalu vzhl\u00e9dnu k horn\u00edmu patru, k t\u011bm dve\u0159\u00edm, ke kter\u00fdm jsem se dosud je\u0161t\u011b neodv\u00e1\u017eil p\u0159istoupit. Jedin\u00e9, co v\u00edm, je, \u017ee Caroline nem\u011bla pravdu. Mus\u00edm za Billem j\u00edt. Jsem jedin\u00fd, kdo to m\u016f\u017ee ud\u011blat… a kdy\u017e ne te\u010f, tak u\u017e nikdy. A j\u00e1 to chci ud\u011blat pr\u00e1v\u011b te\u010f.  <\/div>\n
<\/div>\n
Ti\u0161e, t\u00e9m\u011b\u0159 po \u0161pi\u010dk\u00e1ch vystoup\u00edm na posledn\u00ed schod a je\u0161t\u011b ti\u0161\u0161\u00edmi kr\u016f\u010dky popam\u011bti zam\u00ed\u0159\u00edm tam, kam jsem m\u011bl j\u00edt u\u017e d\u00e1vno. Ruce i nohy se mi t\u0159esou, srdce mi bije jako spla\u0161en\u00e9 a nitro sv\u00edr\u00e1 st\u00e1le rostouc\u00ed pocit strachu… p\u0159esto v\u0161ak ji\u017e nechci couvnout ani o krok. Tohle je mo\u017en\u00e1 moje posledn\u00ed \u0161ance v \u017eivot\u011b… a j\u00e1 ji nechci ztratit svou zbab\u011blost\u00ed a strachem. Poprv\u00e9 se tomu chci postavit \u010delem… a kone\u010dn\u011b ud\u011blat to, co jsem tak dlouho, zbyte\u010dn\u011b oddaloval. To, co jsem m\u011bl ud\u011blat u\u017e d\u00e1vno…  <\/div>\n
Zhluboka se nadechnu a o\u010dima, v nich\u017e se jist\u011b m\u00eds\u00ed strach a nejistota, se vpiji do toho pohledu p\u0159ed sebou, kter\u00fd je mi posledn\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017ekou. Pomalu vzt\u00e1hnu dla\u0148 a prsty jen nesm\u011ble spo\u010dinu na chladn\u00e9 klice velk\u00fdch, d\u0159ev\u011bn\u00fdch dve\u0159\u00ed…<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule <\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Bill:   Pomalu procitnu z chvilkov\u00e9ho sp\u00e1nku a jen ti\u0161e vydechnu, kdy\u017e na sv\u00e9m, ni\u010d\u00edm nep\u0159ikryt\u00e9m t\u011ble, uc\u00edt\u00edm slab\u00fd chlad. St\u00e1le je\u0161t\u011b ospale se stul\u00edm do klub\u00ed\u010dka, op\u0159u se o k\u0159eslo a v polosp\u00e1nku jen naslouch\u00e1m tich\u00e9mu tikotu hodin, jen\u017e s<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[358],"tags":[],"class_list":["post-10099","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-love-death"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10099","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10099"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10099\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10099"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10099"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10099"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}