{"id":10104,"date":"2010-11-23T18:30:00","date_gmt":"2010-11-23T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10079"},"modified":"2010-11-23T18:30:00","modified_gmt":"2010-11-23T17:30:00","slug":"heisenberg-academy-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/23\/heisenberg-academy-21\/","title":{"rendered":"Heisenberg Academy 21."},"content":{"rendered":"
autor: boyyouadrank<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"413\"<\/div>\n
Bill se sesunul na studenou tr\u00e1vu a ud\u011blal jeden slab\u00fd klik, ruce se mu za\u010daly nekontrolovateln\u011b  t\u0159\u00e1st, kdy\u017e zvedaly jeho t\u011blo nahoru. Zast\u00e9nal a \u017euchnul dol\u016f, dumaj\u00edc na t\u00edm, pro\u010d si tohle s\u00e1m sob\u011b d\u011bl\u00e1. <\/p>\n<\/div>\n
Proto\u017ee bude\u0161  moct odehr\u00e1t z\u00e1pas v sobotu a j\u00edt na tu p\u00e1rty v p\u00e1tek,<\/em> \u0159ekl si, pohnul sv\u00fdmi tenk\u00fdmi pa\u017eemi a za\u010dal se protahovat.  <\/div>\n
„Unaven\u00fd, Kaulitzi?“ Za\u0161t\u011bkal Saki.  <\/div>\n
„Ne, pane!“ Zakvi\u010del Bill a pokra\u010doval ve sv\u00fdch \u00fad\u011bsn\u00fdch klic\u00edch.  <\/div>\n
„Pro\u010d si ned\u00e1\u0161 chvilku pauzu?“ Zeptal se mile Tom, kdy\u017e Saki ode\u0161el je\u010det na n\u011bkoho jin\u00e9ho a on si mohl kleknout vedle Billa. „Cel\u00fd t\u00fdden jsi tak tvrd\u011b d\u0159el.“  <\/div>\n
„Jsem v pohod\u011b,“ zamumlal Bill, oto\u010dil se k n\u011bmu z\u00e1dy a za\u010dal se s\u00e9ri\u00ed sed\u016f-leh\u016f. Pravda byla, \u017ee nebyl ani trochu v pohod\u011b. V posledn\u00edch n\u011bkolika dnech opravdu makal, byl odhodlan\u00fd p\u0159inutit Sakiho vid\u011bt, jak disciplinovan\u00fd a tvrd\u011b pracuj\u00edc\u00ed je, aby ho nechal hr\u00e1t ten z\u00e1pas. I kdy\u017e hr\u00e1t cht\u011bl jedin\u011b proto, aby se mohl dostat na p\u00e1rty; ta p\u0159edstava Toma, samotn\u00e9ho n\u011bkde na druh\u00e9m konci m\u011bsta na p\u00e1rty pln\u00e9 opil\u00fdch, sexu\u00e1ln\u011b nevybit\u00fdch holek, ho znerv\u00f3z\u0148ovala. Mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. Byl by \u00fapln\u011b v prdeli, kdyby tam ne\u0161el a nezastavil v\u0161echny ty p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 p\u0159\u00e1telsk\u00e9 holky.  <\/div>\n
V \u017ealudku mu za\u010dalo ho\u0159et. Bill se postavil na nohy a za\u010dal sk\u00e1kat. Jeho b\u011b\u017en\u00e1 tr\u00e9ninkov\u00e1 rutina se odehr\u00e1vala na cel\u00e9m h\u0159i\u0161ti a pravd\u011bpodobn\u011b ani nebyla a\u017e tak \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1, ale vid\u011bt Billa vkl\u00e1dat do n\u011b\u010deho tak moc snahy, bylo roztomil\u00e9. Tom se p\u0159istihl, jak se sm\u011bje, kdy\u017e ho pomalu n\u00e1sledoval p\u0159es h\u0159i\u0161t\u011b.  <\/div>\n
„P\u00e1tek bude \u00fa\u017easn\u00fd,“  \u0159ekl Tom konverza\u010dn\u011b s rukama v kaps\u00e1ch.  <\/div>\n
Bill se zamra\u010dil, koleny se p\u0159id\u0159epl, na\u010de\u017e se sebral ze zem\u011b a o kousek posko\u010dil, z \u010dela si set\u0159el pot a sna\u017eil se vypadat, co nejlhostejn\u011bji to \u0161lo. „Co bude na p\u00e1tku tak \u00fa\u017easn\u00e9ho?“  <\/div>\n
„P\u0159ece ta p\u00e1rty,“ odv\u011btil Tom jako by to byla ta nejjasn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 tu p\u00e1rty, na kterou m\u011b nepozvali?“ Zeptal se Bill \u00fase\u010dn\u011b, zastavil se ve sk\u00e1k\u00e1n\u00ed a zase si sedl do tr\u00e1vy. Kolena ho p\u00e1lila a cht\u011bl j\u00edt dovnit\u0159, vl\u00e9zt si do hork\u00e9 napu\u0161t\u011bn\u00e9 vany a ne\u010din\u011b le\u017eet v bla\u017eenosti jako obvykle. Nam\u00edsto toho si nat\u00e1hnul nohy p\u0159ed sebe a nahnul se, sna\u017e\u00edc se dotknout prst\u016f. Dop\u00e1lil ho fakt, \u017ee nedok\u00e1\u017ee ud\u011blat ani tohle a za\u010dal je\u010det a natahovat se, dokud letmo nep\u0159ejel p\u0159es \u0161pi\u010dky sv\u00fdch prst\u016f.  <\/div>\n
„Stejn\u011b t\u011b beru s sebou,“ zamumlal Tom a pobaven\u011b sledoval Billa, jak se sna\u017e\u00ed protahovat. „Jestli n\u00e1s nepust\u00ed dovnit\u0159, \u0159eknu ‚naserte si‘ a m\u016f\u017eeme j\u00edt zp\u00e1tky.“<\/p>\n<\/div>\n
„To je sladk\u00fd, ale j\u00e1 se tam dostanu. Uvid\u00ed\u0161.“ <\/p>\n<\/div>\n
„Bille,“ Tom zat\u0159\u00e1sl hlavou a povzdechl si. Nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, co v t\u00e9hle situaci d\u011blat; v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill necht\u011bl, aby on \u0161el na tu p\u00e1rty, ale v tu samou dobu, Bill cht\u011bl j\u00edt na p\u00e1rty. \u010clov\u011bk by si myslel, \u017ee u\u017e bude zvykl\u00fd na tmavovl\u00e1skovy zm\u011bny n\u00e1lad, ale pravda byla, \u017ee to jen vypadalo v\u00edc nemo\u017en\u011b.  <\/div>\n
Jak\u00e9koliv h\u00e1dce, ke kter\u00e9  tohle mohlo v\u00e9st, v\u0161ak bylo zabr\u00e1n\u011bno, kdy\u017e usly\u0161el n\u011bkoho za\u0159vat jeho jm\u00e9no.  <\/div>\n
„Tr\u00fcmpere!“ \u0159val Saki a nazna\u010doval mu, a\u0165 jde k n\u011bmu.  <\/div>\n
„Vr\u00e1t\u00edm se,“ zamrmlal Tom a hrav\u011b \u0161\u0165ouchl Billa do boku. Ten jemn\u00fd \u0161\u0165ouch p\u0159inutil Billa zalapat po dechu a sto\u010dit se do klub\u00ed\u010dka nad bolest\u00ed, je\u017e mu prob\u011bhla v b\u0159i\u0161e. Zle vzhl\u00e9dl, ale u\u017e jen vid\u011bl Tomovy dredy, jak poskakuj\u00ed, kdy\u017e blon\u010f\u00e1k kr\u00e1\u010del k jejich statn\u00e9mu tren\u00e9rovi. Vym\u011bnili si n\u011bkolik slov a pot\u00e9 Tom, jen\u017e vypadal m\u00edrn\u011b vystra\u0161en\u011b, vyb\u011bhl pry\u010d z h\u0159i\u0161t\u011b, bez ohl\u00e9dnut\u00ed zp\u011bt.  <\/div>\n
Zamra\u010den\u00fd Bill se postavil na vratk\u00e9 nohy a do\u0161el k tren\u00e9rovi.  <\/div>\n
„Ehm\u2026 pane? Stalo se n\u011bco?“ Zeptal se v\u00e1hav\u011b. Tom mu u\u017e zmizel ze zorn\u00e9ho pole.  <\/div>\n
„M\u011bl n\u011bjak\u00fd telefon v kancel\u00e1\u0159i. N\u011bco s jeho otcem,“ pokr\u010dil Saki rameny, na\u010de\u017e za\u0159val na Andrease, aby b\u011bhal rychleji.  <\/div>\n
Billovi se nakrabatilo \u010delo a rozeb\u011bhl se za Tomem.  <\/div>\n
–<\/p>\n<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e si vede mnohem l\u00e9pe; na\u0161t\u011bst\u00ed jsme ho na\u0161li v\u010das.“ <\/p>\n<\/div>\n
„Kde je te\u010f?“ Zeptal se Tom doktora nerv\u00f3zn\u011b, nohu zvedal nahoru a dol\u016f a prstem \u0165ukal o st\u016fl. Byl v kancel\u00e1\u0159i \u0159editele, Jost st\u00e1l p\u0159ed n\u00edm a tv\u00e1\u0159il se ustaran\u011b.  <\/div>\n
„Je zp\u00e1tky doma. Pot\u0159ebuje si trochu odpo\u010dinout, ale m\u011bl by se z toho dostat b\u011bhem chvilky.“  <\/div>\n
„D\u011bkuji v\u00e1m,“ zamumlal a vr\u00e1til telefon zp\u00e1tky na m\u00edsto. Z\u00edral na nohy s obrovsk\u00fdm knedl\u00edkem v krku.  <\/div>\n
„Je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“ Zeptal se jemn\u011b Jost.  <\/div>\n
„Ta\u0165kovo slep\u00e9 st\u0159evo explodovalo,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, a\u017e stra\u0161ideln\u011b klidn\u00fd. „Skoro um\u0159el.“<\/p>\n<\/div>\n
Jost se zatv\u00e1\u0159il l\u00edtostiv\u011b  a m\u00e1lem polo\u017eil Tomovi ruku na rameno, ale zastavil se. „V p\u0159\u00edpad\u011b  rodinn\u00e9 pohotovosti m\u016f\u017ee\u0161 v\u017edycky odjet dom\u016f. Pro\u010d nestr\u00e1v\u00ed\u0161 t\u00fdden se sv\u00fdm otcem? M\u016f\u017ee\u0161 mu doma trochu vypomoct. Jsem si jist\u00fd, \u017ee by ocenil spole\u010dnost.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl, c\u00edtil se kompletn\u011b  otup\u011bl\u00fd. Nemluvil se sv\u00fdm otcem n\u011bkolik t\u00fddn\u016f, mo\u017en\u00e1 dokonce m\u011bs\u00edc\u016f. Nezavolal na V\u00e1noce a od t\u00e9 doby, co nastoupil na akademii, ho nevid\u011bl. Jeho otec skoro um\u0159el, a kdyby opravdu um\u0159el, bylo by to bez posledn\u00edch slov od jeho jedin\u00e9ho syna.  <\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee se teda uvid\u00edme pozd\u011bji,“ zamumlal Tom, postavil se a pomalu vy\u0161el z kancel\u00e1\u0159e. Byl ten nejhor\u0161\u00ed syn na sv\u011bt\u011b.  <\/div>\n
P\u0159i cest\u011b ven z budovy narazil na Billa. Dokonce ani pohled na Billa v modr\u00e9 tepl\u00e1kov\u00e9 souprav\u011b od n\u011bjak\u00e9ho slavn\u00e9ho n\u00e1vrh\u00e1\u0159e, s vlasy sta\u017een\u00fdmi do ohonu a z\u010dervenalou tv\u00e1\u0159\u00ed, ho nerozveselil.  <\/div>\n
„Jedu dom\u016f,“ \u0159ekl a ot\u0159el se o Billa, kdy\u017e kolem n\u011bj pro\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Bill jej ohromen\u011b n\u00e1sledoval. „Na jak dlouho?“ <\/p>\n<\/div>\n
„Na t\u00fdden.“<\/p>\n<\/div>\n
„Ty… nem\u016f\u017ee\u0161…“ Bill otev\u00edral a zav\u00edral pusu. „Z\u00e1pas je v sobotu! P\u00e1rty je v p\u00e1tek!“  <\/div>\n
„M\u016fj otec skoro um\u0159el,“ zavr\u010del Tom a zamra\u010den\u011b se na Billa oto\u010dil. „A j\u00e1 se m\u00e1m starat o n\u011bjakou blbou hru?“  <\/div>\n
Bill ztuhnul a soucitn\u011b  se na Toma pod\u00edval. „Bo\u017ee, to je\u2026 to je mi l\u00edto. Ale je v po\u0159\u00e1dku, ne?“  <\/div>\n
Tom si povzdechl a zat\u0159epal hlavou. „Pojedu dom\u016f a postar\u00e1m se o n\u011bj. Je mu blb\u011b  a je tam s\u00e1m.“ <\/p>\n<\/div>\n
„No\u2026“ za\u010dal Bill pomalu a \u0161\u0165ouchl chodidlem do Tomova. „Ale v\u00ed\u0161, co to znamen\u00e1, \u017ee?“  <\/div>\n
„Co?“ <\/p>\n<\/div>\n
„Jedu s tebou.“  <\/div>\n
–<\/p>\n<\/div>\n
Bill si byl jist\u00fd, \u017ee se Saki rozbre\u010d\u00ed, a\u017e zjist\u00ed tu novinku, \u017ee jeho hv\u011bzdn\u00fd hr\u00e1\u010d bude chyb\u011bt na z\u00e1pase. Ne \u017ee by se staral; sakra, pohled na toho statn\u00e9ho, u\u0159van\u00e9ho mu\u017ee, jak bre\u010d\u00ed, by pravd\u011bpodobn\u011b byl \u00fachvatn\u00fd.  <\/div>\n
„Tome, po\u010dkej na m\u011b!“ Vyjekl Bill, t\u00e1hnouc\u00ed za sebou obrovit\u00fd kufr z vlaku.  <\/div>\n
„Bille, z\u016fstaneme tam \u010dty\u0159i dny, ne \u010dty\u0159i roky,“ \u0159ekl Tom opatrn\u011b a prohl\u00ed\u017eel si Billovo v\u017edy p\u0159\u00edtomn\u00e9 zavazadlo od Luise Vuittona.  <\/div>\n
Bill se zamra\u010dil. „Bude\u0161  gentleman a pom\u016f\u017ee\u0161 mi?“ <\/p>\n<\/div>\n
S p\u0159evr\u00e1cen\u00fdma o\u010dima Tom popadl dr\u017e\u00e1tko na vrchu kufru a vyt\u00e1hl ho, tak\u017ee mohl kufr t\u00e1hnout na kole\u010dk\u00e1ch. Bill jej n\u00e1sledoval, vy\u0161li tak z vlakov\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed a zavolali si taxi.  <\/div>\n
V tax\u00edku pot\u00e9, co Tom dal \u0159idi\u010di instrukce, Bill prakticky nadskakoval na sv\u00e9m sedadle. Nemohl se do\u010dkat, a\u017e uvid\u00ed, kde Tom \u017eije, ale v tu samou dobu byl trochu nerv\u00f3zn\u00ed. Byl si jist\u00fd, \u017ee Tom ne\u017eije v takov\u00e9m p\u0159epychu, na kter\u00fd byl zvykl\u00fd on s\u00e1m. Dumal nad t\u00edm, jak vlastn\u011b \u017eij\u00ed chud\u00ed lid\u00e9. Budou m\u00edt j\u00eddlo? Budou m\u00edt topen\u00ed?<\/p>\n<\/div>\n
„Jsme tu,“ Tom \u0161\u0165ouchl Billa, aby ho upozornil a trochu ho vystr\u010dil ze dve\u0159\u00ed. Podal taxik\u00e1\u0159ovi pen\u00edze a popadl jejich zavazadla.  <\/div>\n
Bill na\u0161pulil rty a vzhl\u00e9dl. Byli p\u0159ed n\u00e1jemn\u00edm domem, takov\u00fdm, kter\u00fd vypadal dost obstojn\u011b. Ne nijak zchudle a mo\u017en\u00e1 dokonce trochu l\u00e9pe ne\u017e v\u011bt\u0161ina budov. To bylo p\u0159ekvapen\u00ed.  <\/div>\n
Tom vyt\u00e1hl sadu kl\u00ed\u010d\u016f  a odemkl vchodov\u00e9 dve\u0159e, Billovi nazna\u010dil, a\u0165 ho n\u00e1sleduje. Do\u0161li k v\u00fdtahu, a pot\u00e9, co v\u0161echna zavazadla dot\u00e1hli dovnit\u0159, Tom zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko pro nejvy\u0161\u0161\u00ed patro.  <\/div>\n
„Kdy\u017e se moji rodi\u010de vzali, ta\u0165ka cht\u011bl koupit byt v nejvy\u0161\u0161\u00edm pat\u0159e,“ za\u010dal Tom vysv\u011btlovat. „Tak\u017ee kdyby tu n\u011bkdy bylo zem\u011bt\u0159esen\u00ed, my bychom spadli na ty ostatn\u00ed a p\u0159e\u017eili. On je v tomhle trochu divnej.“  <\/div>\n
„O\u010dividn\u011b,“ zamumlal Bill. Nedok\u00e1zal \u0159\u00edct, jestli je zklaman\u00fd nebo ne. N\u011bjak\u00e1 jeho \u010d\u00e1st si v\u017edycky myslela, \u017ee Tom je n\u011bjak\u00e1 \u0161pinav\u00e1 spodina lidstva, ale tahle stavba byla tak uklizen\u00e1 a nale\u0161t\u011bn\u00e1.  <\/div>\n
V\u00fdtah zacinkal, kdy\u017e  se dostali do c\u00edlov\u00e9ho patra. Tom, jako vedouc\u00ed osoba, do\u0161el ke dve\u0159\u00edm vpravo a otev\u0159el je.  <\/div>\n
„Tati?“ Zavolal, Bill \u0161el za n\u00edm.  <\/div>\n
Billovo obo\u010d\u00ed povyjelo vzh\u016fru, kdy\u017e ve\u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku.  <\/div>\n
Zaprv\u00e9, st\u00e1le o\u010dek\u00e1val, \u017ee vejde do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, kter\u00fd bude \u0161ed\u00fd, nejednotn\u011b  zbarven\u00fd, pokryt\u00fd pl\u00edsn\u00ed, a mo\u017en\u00e1 s n\u011bjak\u00fdmi t\u011bmi mrtv\u00fdmi zv\u00ed\u0159aty. Ale tenhle ob\u00fdv\u00e1k byl elegantn\u00ed a \u010dist\u00fd, dokonce i p\u011bkn\u011b odekorov\u00e1n.  <\/div>\n
Zadruh\u00e9, Tom\u016fv otec nebo ten, koho Bill pokl\u00e1dal za Tomova otce, le\u017eel na gau\u010di jenom v tren\u00fdrk\u00e1ch, hov\u011bl si vedle misky s cheetos a d\u00edval se na CSI.  <\/div>\n
„Tome?“ Jorg se nap\u0159\u00edmil a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edral na sv\u00e9ho syna. „Co tady d\u011bl\u00e1\u0161? Nem\u011bl bys b\u00fdt ve \u0161kole?“ O\u010dima \u0161lehnul po Billovi. „Tohle je tvoje holka?“  <\/div>\n
Bill se zamra\u010dil. „Jsem jeho kl-„<\/p>\n<\/div>\n
Byl uml\u010den rychl\u00fdm pl\u00e1cnut\u00edm po b\u0159i\u0161e. Tom se naklonil a hrub\u011b za\u0161eptal. „Tenhle chlap skoro um\u0159el, nemysl\u00edm si, \u017ee pot\u0159ebuje dal\u0161\u00ed \u0161ok.“  <\/div>\n
Bill p\u0159evr\u00e1til o\u010di. „Ano, jsem jeho holka,“ za\u017evatlal a p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil si ruce na hrudi.  <\/div>\n
„Jak se c\u00edt\u00ed\u0161, tati?“ Vyhrkl rychle Tom, ve snaze zm\u011bnit t\u00e9ma.  <\/div>\n
„Furt stejn\u011b, furt stejn\u011b,“ pokr\u010dil Jorg rameny a po\u0161kr\u00e1bal se na b\u0159i\u0161e. Tom zamrkal, kdy\u017e spat\u0159il tlustou jizvu na podb\u0159i\u0161ku, m\u00edst\u011b, odkud byl pravd\u011bpodobn\u011b odoperov\u00e1n jeho apendix. „Nem\u011bl by si zme\u0161kat \u0161kolu jenom kv\u016fli mn\u011b. Nepot\u0159ebuju, aby ses o m\u011b staral, sp\u00ed\u0161 se postarej o sebe.“  <\/div>\n
„Tati, j\u00e1-„<\/p>\n<\/div>\n
„Tv\u00e1 matka cht\u011bla, abys dob\u0159e vystudoval a pak sehnal dobrou pr\u00e1ci,“ sko\u010dil mu Jorg do \u0159e\u010di, a\u010dkoliv ne hrub\u011b.  <\/div>\n
Tom vypadal mizern\u011b a Jorg si povzdechl. „Nejste vy dva hladov\u00ed?“ <\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 hlad m\u00e1m!“ Vyjekl Bill, nedbaj\u00edc na nap\u011bt\u00ed v m\u00edstnosti. Na zl\u00fd pohled, jen\u017e mu Tom poslal, pouze na\u0161pulil rty. „Co? Ne, \u017ee bychom dostali n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo ve vlaku.“<\/p>\n<\/div>\n
„Tady,“ Jorg se nat\u00e1hl nad stolek a zvedl don\u00e1\u0161kov\u00e9 menu. „\u010c\u00edna. Roz\u0161oupni se. Jak dlouho tady vlastn\u011b z\u016fstanete?“ <\/p>\n<\/div>\n
„Pojedeme zp\u00e1tky v ned\u011bli,“ zamumlal Tom.  <\/div>\n
„Fajn,“ Jorgova pozornost byla odvedena reklamou, kter\u00e1 zrovna b\u011b\u017eela v televizi. „Do toho, objednejte. J\u00e1 m\u00e1m taky celkem hlad.“  <\/div>\n
„Pot\u0159ebuje\u0161 je\u0161t\u011b n\u011bco?“ Tom se nahnul a zvedl menu.  <\/div>\n
„Vodu bych uv\u00edtal.“ <\/p>\n<\/div>\n
Tom odchv\u00e1tal do kuchyn\u011b, p\u0159inesl studenou sklenici vody pro sv\u00e9ho otce a vypadal u toho tak vroucn\u011b, \u017ee Bill musel v duchu vyp\u00edsknout.  <\/div>\n
–<\/p>\n<\/div>\n
Po ve\u010de\u0159i se Bill posadil na postel a porozhl\u00e9dl se po pokoji. Tomov\u011b pokoji. Vypadal jako oby\u010dejn\u00fd teenagersk\u00fd pokoj – zdi byly polepen\u00e9  plak\u00e1ty, c\u00e9d\u00e9\u010dka se povalovala na stole, postel nebyla ustlan\u00e1, a taky tu byla televize. Bill si v\u0161ak p\u0159edstavoval n\u011bco jako za\u0161lou matraci na zemi a otrhan\u00e9 zdi. C\u00edtil se jako idiot za to, \u017ee si o Tomovi myslel, \u017ee je tak chud\u00fd. Tom byl prost\u011b norm\u00e1ln\u00ed<\/em>.<\/p>\n<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 tu z\u016fst\u00e1vat,“ povzdechl si Tom, zav\u00edraj\u00edc za sebou dve\u0159e. „Jen budu ta\u0165kovi pom\u00e1hat p\u00e1r dn\u00ed s dom\u00e1c\u00edmi pracemi. V\u00edm, \u017ee jsi cht\u011bl j\u00edt na tu p\u00e1rty. D\u00e1m ti svoji pozv\u00e1nku.“  <\/div>\n
„Cht\u011bl jsem j\u00edt, proto\u017ee ty jsi m\u011bl j\u00edt, hlup\u00e1\u010dku,“ zamumlal Bill. „Taky jsem t\u011b cht\u011bl vid\u011bt hr\u00e1t.“ <\/p>\n<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny. „Stejn\u011b  nejsem a\u017e tak dobr\u00fd.“  <\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee jsi,“ Bill poklepal na m\u00edsto vedle sebe a Tom se s ost\u00fdchav\u00fdm \u00fa\u0161klebkem posadil.  <\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b jsem?“  <\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ Bill polo\u017eil tv\u00e1\u0159 do k\u0159ivky Tomova krku a usadil se naproti n\u011bmu. „Vypad\u00e1\u0161 fakt dob\u0159e, kdy\u017e to d\u011bl\u00e1\u0161.“  <\/div>\n
„Dob\u0159e? Jak dob\u0159e?“ zeptal se Tom s pok\u0159iven\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Jako had obmotal pa\u017e\u00ed Bill\u016fv huben\u00fd pas a stiskl, nosem se mazlil s Billov\u00fdm.  <\/div>\n
„Dob\u0159e, jako sexy dob\u0159e,“ zamrmlal Bill nazp\u00e1tek s m\u00edrn\u011b na\u010dervenalou tv\u00e1\u0159\u00ed. N\u00e1hle byla Tomova ruka na jeho t\u00fdlu, dr\u017eela jej za vlasy a lehce ho tla\u010dila dop\u0159edu, jak byl Bill spont\u00e1nn\u011b pol\u00edben.<\/p>\n<\/div>\n
Bill mu vydechl do \u00fast, kdy\u017e  poc\u00edtil Tom\u016fv jazyk vklouznout dovnit\u0159. Jeho vlasy byly siln\u011b  tah\u00e1ny, v\u011bd\u011bl to, ale l\u00edbilo se mu to. Ta bodav\u00e1 bolest tomu pouze dod\u00e1vala \u0161\u0165\u00e1vu. Pomalu zvedl ruce nahoru, plazil se s nimi pod Tomov\u00fdm tri\u010dkem a p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po jeho hedv\u00e1bn\u00e9 poko\u017ece.<\/p>\n<\/div>\n
Prsty na\u0161el Tomovy bradavky a zatla\u010dil. U\u0161kl\u00edbl se, kdy\u017e Tom pod jeho dotykem povysko\u010dil.  <\/div>\n
Bill se odt\u00e1hl a za\u00fato\u010dil rty na Tom\u016fv krk, na m\u00edsto, kde je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou spo\u010d\u00edvala jeho hlava. Jemn\u011b s\u00e1l, krou\u017eiv\u011b po n\u011bm p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl jazykem a jeho prsty st\u00e1le tan\u010dily po blon\u010f\u00e1kov\u011b hrudi. Tom vyd\u00e1val hlubok\u00e9, rozko\u0161n\u00e9 zvuky, ruku m\u011bl na Billov\u011b zadku a pevn\u011b jej tisknul. Prstem p\u0159ejel p\u0159es d\u017e\u00edny mezi Billov\u00fdmi p\u016flkami a Bill zavrn\u011bl.  <\/div>\n
V kl\u00edn\u011b m\u011bl st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed t\u011bsno, se zavr\u010den\u00edm Tom str\u010dil Billa na z\u00e1da, p\u0159ipraven vyl\u00e9zt na n\u011bj a vy\u0161ukat mu mozek z hlavy.  <\/div>\n
Ob\u011bma se n\u011bjak poda\u0159ilo dostat se z kalhot, Tom dlan\u00ed stiskl Bill\u016fv penis a zuby p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po jeho krku, kdy\u017e se n\u00e1hle ozvalo zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e.  <\/div>\n
„Tome! Poj\u010fme dnes ve\u010der do parku. \u0158ekni sv\u00fd mal\u00fd p\u0159\u00edtelkyni, a\u0165 se p\u0159iprav\u00ed, nem\u016f\u017eu ji naj\u00edt.“  <\/div>\n
Tom zamrkal, omluvn\u011b  se pod\u00edval na Billa, kter\u00fd mu u\u0161t\u011bd\u0159il zabij\u00e1ck\u00fd pohled.  <\/div>\n
„Eh, tati, m\u011bl bys v\u016fbec chodit ven? M\u00e1\u0161 b\u00fdt doma a odpo\u010d\u00edvat!“ Zaje\u010del Tom, kdy\u017e Bill p\u0159irazil proti n\u011bmu a srazil jejich penisy k sob\u011b. „Poj\u010fme prost\u011b v\u0161ichni z\u016fstat doma,“ m\u00edrn\u011b zavrt\u011bl hlavou, jak se Bill za\u010dal proti n\u011bmu t\u0159\u00edt. Zatvrzele odm\u00edtal p\u0159estat s t\u00edm, co za\u010dali.<\/p>\n<\/div>\n
„Nebu\u010f sm\u011b\u0161n\u00fd, jsem v pohod\u011b,“ Vy\u0161t\u011bkl Jorg. „Rozhodn\u011b nijak neoml\u00e1dnu, kdy\u017e tu budu cel\u00fd den sed\u011bt na prdeli. M\u00e1\u0161 patn\u00e1ct minut.“ Zareptal a odkr\u00e1\u010del pry\u010d.  <\/div>\n
Tom zast\u00e9nal, kdy\u017e jeho otec ode\u0161el, a za chvilku u\u017e c\u00edtil teplou tekutinu tekouc\u00ed mu po stehn\u011b. Pod\u00edval se dol\u016f a uvid\u011bl spokojen\u00e9ho Billa rozvalen\u00e9ho pod n\u00edm s rozost\u0159en\u00fdma o\u010dima. Jeho hru\u010f se zvedala a sni\u017eovala velmi pomalu, \u00fasta m\u011bl rozev\u0159en\u00e1, a pomalu ze sebe Toma odstr\u010dil, aby mohl p\u0159ehoupnout nohy ven z postele.  <\/div>\n
„P\u0159\u00edtelkyn\u011b se pot\u0159ebuje p\u0159ipravit,“ mrknul a postavil se.  <\/div>\n
„Bille,“ vyjekl Tom. „No tak.“ <\/p>\n<\/div>\n
„Co no tak? Chce\u0161, a\u0165 ti pom\u016f\u017eu? J\u00e1 u\u017e jsem se ud\u011blal.“ Bill vkro\u010dil do mal\u00e9 koupelny v Tomov\u011b pokoji a \u0159\u00e1dn\u011b za sebou pr\u00e1skl dve\u0159mi.  <\/div>\n
„Chytr\u00e1k,“ zamrmlal Tom, p\u0159evr\u00e1til se na b\u0159icho a opatrn\u011b si sjel do kl\u00edna. C\u00edtil se jako n\u011bjak\u00fd hloup\u00fd dvan\u00e1ctilet\u00fd puber\u0165\u00e1k, kter\u00fd si mus\u00ed vyhonit, i kdy\u017e jist\u00e1 osoba by to mohla ud\u011blat taky.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Ale zase, c\u00edtil se hloup\u011b, hlavn\u011b proto\u017ee byl doma. Byl si cel\u00fdm sv\u00fdm rozhodnut\u00edm tak nejist\u00fd a napadlo ho, zda tu nen\u00ed jen kv\u016fli pocitu viny. Cht\u011bl hr\u00e1t ten z\u00e1pas. Cht\u011bl d\u00e1t rozhoduj\u00edc\u00ed branku, d\u00edvat se na j\u00e1saj\u00edc\u00ed dav, nadr\u017een\u00e9 holky, pot\u00e9 si v obecenstvu naj\u00edt Billovu sladce se usm\u00edvaj\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159, popadnout jej, zat\u00e1hnout ho na jejich pokoj a alespo\u0148 \u010dty\u0159ikr\u00e1t si gratula\u010dn\u011b u\u017e\u00edt.  <\/div>\n
Tom u\u017e se na vyhon\u011bn\u00ed jaksi nec\u00edtil. Stejn\u011b mu m\u011bknul, proto\u017ee my\u0161lenkami byl \u00fapln\u011b jinde. Odt\u00e1hl ruku pry\u010d a posadil se. Koutkem oka zachytil starou rodinou fotku a usm\u00e1l se.  <\/div>\n
–<\/p>\n<\/div>\n
Bill ulovil Tomovu obl\u00edbenou mikinu a navl\u00e9kl si ji, pa\u017eemi se pod l\u00e1tkou objal a ruk\u00e1vy mikiny nechal jen tak viset po stran\u00e1ch. Tvrdil, \u017ee si ten obrovsk\u00fd kus oble\u010den\u00ed vzal proto, aby mu nebyla zima a na zakryt\u00ed faktu, \u017ee nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e1 prsa, ale Tom si byl jist\u00fd, \u017ee to ud\u011blal, jen aby ho otr\u00e1vil.  <\/div>\n
V\u0161ichni t\u0159i m\u00ed\u0159ili ve tm\u011b  p\u0159\u00edmo k parku, Jorg trochu zaost\u00e1val, proto\u017ee nemohl j\u00edt p\u0159\u00edli\u0161 rychle.  <\/div>\n
„Stejn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee bys m\u011bl odpo\u010d\u00edvat,“ zavolal Tom p\u0159es rameno.  <\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 si st\u011b\u017eovat. Nechce\u0161 si snad se svou d\u00edvkou u\u017e\u00edt hezkou proch\u00e1zku? Uk\u00e1zat j\u00ed sv\u00e9 rodn\u00e9 m\u011bsto?“ Vy\u0161t\u011bkl Jorg nazp\u00e1tek.  <\/div>\n
„Nen\u00ed to tu tak super,“ zamumlal Tom. „Nic ve srovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm, odkud jsi ty.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill zat\u0159\u00e1sl hlavou. Byl fascinov\u00e1n. Tohle m\u011bsto bylo jedno z t\u011bch mal\u00fdch m\u00edst, kter\u00e9 lid\u00e9 p\u0159ehl\u00ed\u017eeli. Na ulic\u00edch se to jen hem\u017eilo lidmi, kte\u0159\u00ed je m\u00edjeli a nesli studen\u00fd fastfood nebo t\u00e1hli za ruku bre\u010d\u00edc\u00ed d\u011bti a vypadali ztrhan\u011b.  <\/div>\n
„Tady zato\u010d,“ \u0159ekl Jorg, nyn\u00ed u\u017e vp\u0159edu.  <\/div>\n
„\u2026Oh!“ Billovy o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily, kdy\u017e spat\u0159ili park. Nemohl uv\u011b\u0159it, jak mu tohle mohlo uj\u00edt. Bylo tu \u0161\u00edlen\u00e9 mno\u017estv\u00ed strom\u016f, vt\u011bsnan\u00fdch k sob\u011b tak bl\u00edzko, \u017ee mu ne\u0161lo do hlavy, jak tohle mohl b\u00fdt park a ne za\u010darovan\u00fd les nebo tak n\u011bco.  <\/div>\n
„Je lehk\u00e9 se tu ztratit, pokud to tady nezn\u00e1\u0161,“ Tomovo rameno narazilo do jeho. „Tak\u017ee z\u016fsta\u0148 u m\u011b, ok?“ Zatahal za Billovu ruku, propletl s n\u00ed prsty a u\u017e ji nepustil.  <\/div>\n
Jorg z\u016fstal o n\u011bkolik krok\u016f  nap\u0159ed, a Bill s Tomem za\u010dali \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc zpomalovat. Nakonec Billovi klesla hlava na Tomovo rameno a zlehka se ot\u00e1zal: „Tak\u017ee, co tady vlastn\u011b d\u011bl\u00e1me?“  <\/div>\n
„Ta\u0165ka m\u00e1 r\u00e1d, kdy\u017e sem jednou za \u010das jen tak p\u0159ijde a proch\u00e1z\u00ed se kolem,“ zamumlal Tom v odpov\u011b\u010f. „N\u011bkde tady po\u017e\u00e1dal moji mamku o ruku.“  <\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a porozhl\u00e9dl se. Park byl se sv\u00fdmi tlust\u00fdmi cesti\u010dkami, mal\u00fdmi mosty, stromy, listy pokr\u00fdvaj\u00edc\u00edmi zem a velik\u00e1nskou ka\u0161nou uprost\u0159ed pravd\u011bpodobn\u011b nejhez\u010d\u00ed \u010d\u00e1st m\u011bsta.  <\/div>\n
„M\u00e1te hlad?“ Zavolal na n\u011b Jorg.  <\/div>\n
„Trochu,“ p\u0159iznal Bill. Sotva se dotkl jejich don\u00e1\u0161kov\u00e9 ve\u010de\u0159e – p\u0159ece jen, fastfood m\u011bl v sob\u011b a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho kalori\u00ed, p\u0159\u00edli\u0161 tuku.  <\/div>\n
S k\u00fdvnut\u00edm se Jorg oto\u010dil opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem a \u0161el hledat j\u00eddlo. Tom otev\u0159el pusu a cht\u011bl nab\u00eddnout, \u017ee pro j\u00eddlo p\u016fjde on s\u00e1m, ale byl odm\u00edtnut stroh\u00fdm m\u00e1vnut\u00edm. S bru\u010den\u00edm se sesunul na jednu z lavi\u010dek a podep\u0159el si \u010delist dlan\u011bmi.  <\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161, \u017ee te\u010f d\u011blaj\u00ed ve \u0161kole?“ Bill st\u00e1l s rukama za z\u00e1dy a balancoval na \u0161pi\u010dk\u00e1ch.  <\/div>\n
„Nev\u00edm. Asi po\u0159\u00e1d tr\u00e9nujou.“ <\/p>\n<\/div>\n
„Vsad\u00edm se, \u017ee bez tebe nestoj\u00ed za nic,“ zamumlal Bill. „A ta p\u00e1rty bude bez tebe taky st\u00e1t za nic. Ty holky se z toho asi slo\u017e\u00ed.“  <\/div>\n
„No a? Mn\u011b je to jedno.“  <\/div>\n
Bill prot\u00e1hl obli\u010dej, kdy\u017e  si v\u0161iml Tomova b\u00eddn\u00e9ho v\u00fdrazu. Oto\u010dil se na m\u00edst\u011b a sna\u017eil se naj\u00edt n\u011bco z\u00e1bavn\u00e9ho k \u010dinnosti. Necht\u011bl se c\u00edtit provinile za to, \u017ee za\u010dal mluvit o tom z\u00e1pase – p\u0159ece jen, v tmav\u00e9m kout\u011b sv\u00e9 mysli mu pl\u00e1polal mal\u00fd st\u0159\u00edpek nad\u011bje, \u017ee to n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem stihnou.  <\/div>\n
„Hej\u2026“ Billovy o\u010di p\u0159ist\u00e1ly na ka\u0161n\u011b. Uprost\u0159ed st\u00e1la socha \u017eeny, kter\u00e1 dr\u017eela v\u00e1zu, z n\u00ed\u017e st\u00e1le tryskal do vzduchu proud vody. „Kolik bys mi zaplatil za to, \u017ee tam sko\u010d\u00edm?“ Jemn\u011b kopnul Toma do holen\u011b, aby upoutal jeho pozornost.  <\/div>\n
Tom vzhl\u00e9dl a odfrkl si. „To bys neud\u011blal.“ <\/p>\n<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1 kdo?“ Bill naklonil hlavu a zalo\u017eil ruce v bok.  <\/div>\n
„Nezni\u010dil by sis vlasy a j\u00e1 nev\u00edm co je\u0161t\u011b,“ p\u0159evr\u00e1til Tom o\u010di, op\u0159el se dozadu a l\u00edn\u011b sledoval druh\u00e9ho chlapce. „Nav\u00edc, zmrzl by ti tam zadek.“<\/p>\n<\/div>\n
S povzdechem zav\u0159el o\u010di a zaklonil hlavu, op\u0159el se o kovov\u00e9 op\u011bradlo. Otev\u0159el je a\u017e pot\u00e9, co uc\u00edtil, jak mu t\u011b\u017ek\u00e1 l\u00e1tka spadla do kl\u00edna. Bal to jeho obl\u00edben\u00e1 mikina, ta, kterou m\u011bl na sob\u011b Bill.  <\/div>\n
Tomovi poklesla \u010delist, kdy\u017e  usly\u0161el, jak Bill vyk\u0159iknul ‚woop‘ a sko\u010dil do font\u00e1ny, zp\u016fsobuj\u00edc tak ohromnou z\u00e1plavu vody, kter\u00e1 se rozlila v\u0161ude po tr\u00e1v\u011b.  <\/div>\n
„Sakra!“ Vysko\u010dil Tom. „Kurva, jsi snad \u0161\u00edlen\u00fd?!“<\/p>\n<\/div>\n
Bill drkotal zuby, kdy\u017e se postupn\u011b pomalu vyno\u0159oval z vody. Rukama se obj\u00edmal a hrbil se. Vlasy m\u011bl p\u0159ichycen\u00e9 v obli\u010deji a z\u00e1\u0159iv\u011b se na blon\u010f\u00e1ka zubil.<\/p>\n<\/div>\n
„Idiote,“ zamrmlal Tom a nat\u00e1hl pomocnou ruku.<\/p>\n<\/div>\n
M\u00edsto toho v\u0161ak Bill, s p\u0159ekvapivou silou, popadl Toma za z\u00e1p\u011bst\u00ed a zat\u00e1hl. Tom byl \u00fapln\u011b bezmocn\u00fd a s hlavou nap\u0159ed se sk\u00e1cel do vody. Nebyl tam v\u0161ak cel\u00fd, nebo\u0165 se p\u0159ekotil jenom z p\u016flky a od pasu dol\u016f st\u00e1le tr\u010del z vody ven. Kopal nohama a kolem hlavy mu plavalo mnoho bublinek, proto\u017ee o\u010dividn\u011b Billa pod vodou prokl\u00ednal.  <\/div>\n
Bill propukl v hysterick\u00fd sm\u00edch, kdy\u017e se hlava pln\u00e1 dred\u016f vyno\u0159ila ven, z tlust\u00fdch blon\u010fat\u00fdch dred\u016f odkap\u00e1valo a prskalo, jak Tom t\u0159\u00e1sl hlavou.  <\/div>\n
„V\u017edy\u0165 zmrznu! Ty debile!“ Tom se u\u0161kl\u00edbl a tvrd\u011b do Billa str\u010dil, \u010d\u00edm\u017e zp\u016fsobil, \u017ee hih\u0148ajic\u00ed se tmavovlas\u00fd kluk op\u011bt spadl do font\u00e1ny.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome!“ <\/p>\n<\/div>\n
Oba chlapci ztuhli a vzhl\u00e9dli, spat\u0159ili nejen-trochu-na\u0161tvan\u011b-vypadaj\u00edc\u00edho Jorga, jak na n\u011b  oba sy\u010d\u00ed.  <\/div>\n
„Kolik v\u00e1m je, p\u011bt?!“ Za\u0161t\u011bkal Jorg, p\u011bsti sv\u00edral okolo ta\u0161ky, kterou dr\u017eel. „Vyst\u0159elte odtamtud, jdeme dom\u016f. Pro l\u00e1sku bo\u017e\u00ed, v\u017edy\u0165 dostanete z\u00e1pal plic.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se zahanben\u011b zak\u0159enil na Billa a pomohl mu ven z vody, tentokr\u00e1t doopravdy. Vzal mikinu le\u017e\u00edc\u00ed na v parku na lavi\u010dce a nab\u00eddl ji Billovi, jeho\u017e oble\u010den\u00ed se na n\u011bj doslova p\u0159ilepilo.  <\/div>\n
Pod\u00edval se na sv\u00e9ho otce p\u0159esn\u011b v\u010das, aby uvid\u011bl kr\u00e1tk\u00fd p\u0159ekvapen\u00fd v\u00fdraz, jak Jorgovy o\u010di p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bly nyn\u00ed jasn\u011b viditelnou Billovu hru\u010f pod kompletn\u011b promo\u010den\u00fdm b\u00fdl\u00edm trikem.  <\/div>\n
Tom napr\u00e1zdno polkl a odvr\u00e1til se od t\u00e1zav\u00e9ho pohledu, ale u\u017e te\u010f mohl jasn\u011b \u0159\u00edct, \u017ee jeho otec v\u011bd\u011bl<\/em>.  <\/div>\n
autor: boyyouadrank<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Keytik<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
original<\/u><\/strong><\/span><\/a><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: boyyouadrank Bill se sesunul na studenou tr\u00e1vu a ud\u011blal jeden slab\u00fd klik, ruce se mu za\u010daly nekontrolovateln\u011b  t\u0159\u00e1st, kdy\u017e zvedaly jeho t\u011blo nahoru. Zast\u00e9nal a \u017euchnul dol\u016f, dumaj\u00edc na t\u00edm, pro\u010d si tohle s\u00e1m sob\u011b d\u011bl\u00e1.  Proto\u017ee bude\u0161  moct odehr\u00e1t z\u00e1pas v sobotu a j\u00edt<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[334],"tags":[],"class_list":["post-10104","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-heisenberg-academy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10104","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10104"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10104\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10104"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10104"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10104"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}