{"id":10124,"date":"2010-11-21T16:00:00","date_gmt":"2010-11-21T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10099"},"modified":"2010-11-21T16:00:00","modified_gmt":"2010-11-21T15:00:00","slug":"love-death-28","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/21\/love-death-28\/","title":{"rendered":"Love &#038; Death 28."},"content":{"rendered":"<div><strong>autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n<div>Bill: &nbsp;<\/div>\n<div>Pootev\u0159u sv\u00e1, a\u017e&nbsp;dote\u010f&nbsp; pevn\u011b&nbsp;semknut\u00e1&nbsp;v\u00ed\u010dka, n\u011bkolikr\u00e1t zamrk\u00e1m a rozhl\u00e9dnu se po tom, co m\u011b&nbsp;obklopuje, sna\u017e\u00edc se zachytit alespo\u0148&nbsp; mal\u00fd, nepatrn\u00fd&nbsp;n\u00e1znak \u010dehokoli kolem. &nbsp;<\/div>\n<div>Tma. Hust\u00e1, neproniknuteln\u00e1&nbsp; \u010dernota. Nikde nekon\u010d\u00edc\u00ed temn\u00e9 pr\u00e1zdno. &nbsp;<\/div>\n<div><\/div>\n<div>P\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka a se slzami v o\u010d\u00edch skryji svoji tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed. U\u017e&nbsp;kolik\u00e1t\u00fd&nbsp;den&#8230; kolik\u00e1t\u00fd, co m\u011b&nbsp;neobklopuje nic jin\u00e9ho, ne\u017e&nbsp;\u010dern\u00e9&nbsp; pr\u00e1zdno&#8230; a j\u00e1&nbsp;p\u0159esto st\u00e1le odm\u00edt\u00e1m uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee by to u\u017e&nbsp;nikdy nem\u011blo b\u00fdt jinak. Ka\u017ed\u00e9&nbsp;r\u00e1no, kdy\u017e se procitnu, si prom\u00edt\u00e1m za zav\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky, jak kr\u00e1sn\u00e9 by to bylo, vst\u00e1t z postele a j\u00edt se pod\u00edvat na probouzej\u00edc\u00ed se m\u011bsto za oknem. J\u00edt k zrcadlu a znova a znova se upravovat, dokud odraz v n\u011bm nebude opravdu dokonal\u00fd, dokud na n\u011bm nez\u016fstane ani jedna chybi\u010dka. Odb\u011bhnout si ke sk\u0159\u00edni a vyb\u00edrat z n\u00ed des\u00edtky a des\u00edtky outfit\u016f, mezi kter\u00fdmi je t\u011b\u017ek\u00e9 se rozhodovat. J\u00edt do kuchyn\u011b a dal\u0161\u00edch deset minut si v lednici vyb\u00edrat to nejlep\u0161\u00ed j\u00eddlo. Vz\u00edt si ta\u0161ku, sednout do auta a cel\u00fd n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den str\u00e1vit malov\u00e1n\u00edm&#8230; &nbsp;<\/div>\n<hr \/>\n<div><\/div>\n<div>Jen\u017ee kdy\u017e&nbsp;opravdu procitnu ze v\u0161ech sv\u00fdch sn\u016f, kdy\u017e&nbsp;opravdu dovol\u00edm v\u00ed\u010dk\u016fm poodhalit z\u00e1voj dlouh\u00fdch \u0159as, za kter\u00fdmi m\u00e9&nbsp;p\u0159edstavy z\u016fst\u00e1vaj\u00ed&nbsp; nav\u017edy ukryt\u00e9, nenaskytne se m\u00e9mu pohledu nic z toho, co by si tolik p\u0159\u00e1l vid\u011bt. Tma, kter\u00e1&nbsp;nahrazuje v\u0161echno kolem, m\u011b obklop\u00ed jako \u010dern\u00e1, neproniknuteln\u00e1 clona a z\u016fst\u00e1v\u00e1 se mnou t\u011bch n\u011bkolik dlouh\u00fdch hodin, cel\u00fd den, a\u017e dokud m\u011b z jej\u00edch sp\u00e1r\u016f nevysvobod\u00ed sp\u00e1nek. Jen ten jedin\u00fd mi pom\u00e1h\u00e1 a d\u00e1v\u00e1 s\u00edlu v podob\u011b sn\u016f, jejich\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed se alespo\u0148 na n\u011bkolik kr\u00e1tk\u00fdch chvilek st\u00e1v\u00e1m. Dovoluje mi vn\u00edmat v\u0161echny ty barevn\u00e9 obrazy, ve kter\u00fdch neexistuje tma a ani nic jin\u00e9ho. Jsou to jen obrazy, m\u00e9 p\u0159edstavy, kter\u00e9 se prom\u00edtly do sn\u016f, \u0161\u0165astn\u00e9 chvilky, kter\u00e9 vyvol\u00e1vaj\u00ed na m\u00e9 tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv a jsou mi st\u00e1le bl\u00ed\u017e a bl\u00ed\u017e. A kdy\u017e jsou mi opravdu na dosah ruky a j\u00e1 tou\u017e\u00edm st\u00e1t se jejich sou\u010d\u00e1st\u00ed&#8230; rozplynou se mi p\u0159ed o\u010dima jako b\u00edl\u00e1 mlha, pomalu se m\u011bn\u00edc\u00ed v to \u010dern\u00e9 nekone\u010dno, kter\u00e9 m\u011b op\u011bt pohlt\u00ed a z\u016fst\u00e1v\u00e1 se mnou a s m\u00fdmi my\u0161lenkami tak dlouho, dokud op\u011bt nenastane ve\u010der. A tak je to ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no, ka\u017ed\u00fd den. &nbsp;<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Nikdy, cel\u00fdch t\u011bch dvacet let, jsem vlastn\u011b ani jednou nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak\u00e9 by to bylo, nevid\u011bt nic kolem sebe. Nikdy m\u011b ani nenapadlo p\u0159em\u00fd\u0161let nad lidmi, slep\u00fdmi natolik, \u017ee jedin\u00e9, co opravdu vid\u00ed a dok\u00e1\u017eou rozeznat, je to tmav\u00e9, \u010dern\u00e9 pr\u00e1zdno, neproniknuteln\u00fd \u010dern\u00fd z\u00e1voj, kter\u00fd jim br\u00e1n\u00ed vid\u011bt sv\u011bt kolem sebe a p\u0159es kter\u00fd se nikdy nem\u016f\u017eou dostat. Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed jsou odk\u00e1z\u00e1ni na pomoc druh\u00fdch, na ty ostatn\u00ed ve sv\u00e9m okol\u00ed. Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed nevid\u00ed a sv\u00fdm slep\u00fdm, pr\u00e1zdn\u00fdm pohledem nedok\u00e1\u017eou vn\u00edmat nic z toho, co se kolem nich d\u011bje. Mohou jen naslouchat jednotliv\u00fdm hlas\u016fm a zvuk\u016fm kolem, vn\u00edmat tis\u00edce v\u016fn\u00ed, dot\u00fdkat se v\u011bc\u00ed, je\u017e je obklopuj\u00ed&#8230; av\u0161ak nikdy je nespat\u0159it. &nbsp;<\/div>\n<div><\/div>\n<div>A te\u010f&#8230; te\u010f&nbsp;j\u00e1&nbsp; s\u00e1m pat\u0159\u00edm mezi n\u011b. S\u00e1m jsem odk\u00e1zan\u00fd&nbsp;na v\u0161echny ostatn\u00ed smysly&#8230; av\u0161ak ten nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed postr\u00e1d\u00e1m. A\u017e te\u010f, te\u010f, kdy\u017e jsem o n\u011bj p\u0159i\u0161el, v\u00edm, jak t\u011b\u017ek\u00e9 je nevid\u011bt nic kolem, kolik \u00fasil\u00ed stoj\u00ed p\u0159e\u017e\u00edt ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed den v t\u00e9 \u010dern\u00e9 tm\u011b, kter\u00e1 m\u011b obklop\u00ed ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no po probuzen\u00ed a odch\u00e1z\u00ed a\u017e ve\u010der, s p\u0159\u00edchodem sp\u00e1nku a m\u00fdch sn\u016f, aby se za n\u011bkolik m\u00e1lo hodin op\u011bt mohla vr\u00e1tit. Jak moc je t\u011b\u017ek\u00e9, sn\u00e1\u0161et jej\u00ed p\u0159\u00edtomnost&#8230; a o to t\u011b\u017e\u0161\u00ed a bolestiv\u011bj\u0161\u00ed vyrovnat se s t\u00edm, \u017ee m\u011b bude obklopovat u\u017e nav\u017edy. Nav\u017edy bude se mnou jako st\u00edn, nikdy se ode m\u011b nevzd\u00e1l\u00ed. Nikdy mi nedovol\u00ed ani na okam\u017eik spat\u0159it denn\u00ed sv\u011btlo, slunce a sv\u011bt kolem m\u011b. Ta \u010dern\u00e1 z\u00e1clona, kter\u00e1 m\u00e9mu pohledu tolik br\u00e1n\u00ed, nezmiz\u00ed nikdy&#8230; nikdy, dokud tu budu j\u00e1. &nbsp;<\/div>\n<div><\/div>\n<div>S\u00e1m se s t\u00edm mus\u00edm vyrovnat. S\u00e1m se mus\u00edm nau\u010dit s n\u00ed&nbsp;\u017e\u00edt a vn\u00edmat ji jako ka\u017edodenn\u00ed str\u00e1nku sv\u00e9ho \u017eivota, jako n\u011bco p\u0159irozen\u00e9ho, co ke mn\u011b odte\u010f pat\u0159\u00ed. S\u00e1m se mus\u00edm vzd\u00e1t a p\u0159ijmout to, co mi zb\u00fdv\u00e1&#8230; ale jsem toho opravdu schopen? M\u00e1m opravdu dost s\u00edly na to, abych dok\u00e1zal \u017e\u00edt d\u00e1l a ji\u017e se neohl\u00ed\u017eet? Ne\u0159\u00edkat a nesn\u00edt o tom, jak\u00e9 by to asi bylo se probudit&#8230; a op\u011bt vid\u011bt v\u0161e kolem? &nbsp;<\/div>\n<div><\/div>\n<div>L\u00e9ka\u0159i se mnou promlouvali n\u011bkolikr\u00e1t, u\u017e&nbsp;od chv\u00edle, co jsem se probudil. \u0158\u00edkali, \u017ee jsem m\u011bl velk\u00e9&nbsp;\u0161t\u011bst\u00ed&nbsp;v tom, \u017ee jsem tak t\u011b\u017ekou nehodu v\u016fbec p\u0159e\u017eil a vyv\u00e1zl <em>jen s t\u00edmhle<\/em>. Ale pro\u010d \u0161t\u011bst\u00ed? Copak ztr\u00e1ta zraku nen\u00ed dostate\u010dn\u011b velk\u00fdm n\u00e1sledkem? Copak smrt nen\u00ed od tohoto vysvobozen\u00edm? Kdyby m\u011b p\u0159i t\u00e9 nehod\u011b potkala smrt, v\u00edm, \u017ee by to bylo lep\u0161\u00ed ne\u017e tohle. Rad\u011bji smrt bez jak\u00fdchkoli n\u00e1sledk\u016f, ne\u017e tohle tr\u00e1pen\u00ed, kter\u00e9 bude mou sou\u010d\u00e1st\u00ed do konce \u017eivota.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Tr\u00e1pen\u00ed, kter\u00e9 mi vzalo to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed &#8211; m\u016fj nejv\u011bt\u0161\u00ed sen. &nbsp;<\/div>\n<div>U\u017e&nbsp;odmala jsem snil o tom, abych se jednou, a\u017e&nbsp;budu dosp\u011bl\u00fd, stal m\u00f3dn\u00edm n\u00e1vrh\u00e1\u0159em. Den, kdy mi p\u0159i\u0161lo ozn\u00e1men\u00ed&nbsp;o p\u0159ijet\u00ed&nbsp;na vysokou, byl jeden z t\u011bch nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edch v m\u00e9m \u017eivot\u011b. Sv\u00e9 sny jsem pomalu za\u010d\u00ednal realizovat, za posledn\u00ed m\u011bs\u00edc jsem se v malov\u00e1n\u00ed o tolik zlep\u0161il a pl\u00e1noval si slibnou n\u00e1vrh\u00e1\u0159skou kari\u00e9ru, kterou jsem cht\u011bl co nejd\u0159\u00edv za\u010d\u00edt.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>A te\u010f? Zbyly mi jen slep\u00e9&nbsp; o\u010di pro pl\u00e1\u010d a n\u00e1pady n\u011bkde uvnit\u0159&nbsp;m\u00e9&nbsp;mysli, kter\u00e9 se v\u0161ak nikdy nestanou skute\u010dn\u00fdmi. U\u017e nikdy. Jak bych je tak\u00e9 mohl zrealizovat, kdy\u017e ani nerozpozn\u00e1m, kde je pap\u00edr a tu\u017eka? Z\u016fstanou nav\u017edy jen v m\u00e9 hlav\u011b&#8230; a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee je nikdy nebudu moci nikomu uk\u00e1zat, \u017ee d\u00edky nim nikdy nez\u00edsk\u00e1m svoji kari\u00e9ru, uzn\u00e1n\u00ed a vlastn\u00ed m\u00f3dn\u00ed zna\u010dku, kterou jsem si tak dlouho pl\u00e1noval a za sv\u016fj sen bojoval. Budu pouh\u00e1 nicka, \u00fapln\u00e1 nula, kter\u00e1 bude z\u00e1visl\u00e1 jen na pomoci druh\u00fdch a ztrat\u00ed se v tomhle \u0161ed\u00e9m sv\u011bt\u011b jako to \u00fapln\u011b nejposledn\u011bj\u0161\u00ed, co v\u016fbec m\u016f\u017ee existovat. &nbsp;<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Tich\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed a n\u00e1sledn\u00e9 cvaknut\u00ed dve\u0159\u00ed utne v\u0161echny my\u0161lenky, hon\u00edc\u00ed se v m\u00e9 hlav\u011b a p\u0159inut\u00ed m\u011b zv\u00fd\u0161it svou pozornost. Neh\u00fdb\u00e1m se, pouze naslouch\u00e1m tich\u00fdm krok\u016fm, bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edm se ke k\u0159eslu, v n\u011bm\u017e sed\u00edm.<\/div>\n<div>&#8222;Bille, zlato&#8230; nesu ti ve\u010de\u0159i. Tv\u00e9&nbsp;obl\u00edben\u00e9&nbsp;j\u00eddlo,&#8220; mam\u010din hlas se doline k m\u00fdm u\u0161\u00edm a potvrd\u00ed mi tak moji domn\u011bnku o tom, kdo m\u011b p\u0159i\u0161el nav\u0161t\u00edvit. Neodpov\u00edm a jen ti\u0161e vn\u00edm\u00e1m, jak tal\u00ed\u0159 s n\u011bjak\u00fdm von\u00edc\u00edm j\u00eddlem postav\u00ed vedle m\u011b. Chvilku je\u0161t\u011b nerv\u00f3zn\u011b post\u00e1v\u00e1, nakonec se v\u0161ak p\u0159eci jen oto\u010d\u00ed a podle jej\u00ed vzdaluj\u00edc\u00ed se ch\u016fze a n\u00e1sledn\u00e9ho zav\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed mohu rozpoznat, \u017ee ode\u0161la. &nbsp;<\/div>\n<div>Jsou to sotva dv\u011b&nbsp;hodiny, co jsem se z nemocnice vr\u00e1til dom\u016f, a za tu kr\u00e1tkou chvilku mi sta\u010dila vnutit u\u017e dv\u011b j\u00eddla. V posledn\u00edch dnech jsem nejedl skoro v\u016fbec, a i p\u0159esto, \u017ee se k m\u00e9mu nosu line v\u016fn\u011b n\u011b\u010deho ur\u010dit\u011b v\u00fdte\u010dn\u00e9ho, nem\u00e1m pra\u017e\u00e1dnou chu\u0165 cokoli sn\u00edst, i kdyby to bylo m\u00e9 nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed j\u00eddlo. \u017daludek se mi st\u00e1le obrac\u00ed p\u0159i t\u00e9 p\u0159edstav\u011b a j\u00e1 nejsem schopen cokoli po\u017e\u00edt. A m\u00e1ma to v\u00ed. &nbsp;<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Skute\u010dnost, \u017ee se tu p\u0159ed chv\u00edl\u00ed&nbsp;tak rychle vyto\u010dila, nebyla jen pouh\u00e1 n\u00e1hoda. Chodila za mnou do nemocnice ka\u017ed\u00fd den, poka\u017ed\u00e9 jsem ji v\u0161ak odm\u00edtl. Sta\u010dila mi prvn\u00ed jej\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva, kdy ve\u0161la a hned ve dve\u0159\u00edch na m\u011b za\u010dala chrlit, jak velk\u00e9 je to ne\u0161t\u011bst\u00ed a jak moc je j\u00ed to l\u00edto. Od t\u00e9 doby jsem ji k sob\u011b u\u017e nepou\u0161t\u011bl. Nest\u00e1l jsem o tyhle \u0159e\u010di a ani o n\u011b nestoj\u00edm. Nechci je u\u017e od nikoho sly\u0161et. T\u011bch p\u00e1r dn\u00ed od chv\u00edle, kdy jsem se probudil, sly\u0161\u00edm ze v\u0161ech stran jen soucit a l\u00edtost, kterou se mnou v\u0161ichni maj\u00ed. Nestoj\u00edm v\u0161ak o ni. Nestoj\u00edm o \u00fatlocitn\u00e9 \u0159e\u010di, o jak\u00e9koli ut\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 je \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u00e9. Nechci, aby se mnou kdokoli souc\u00edtil nebo m\u011b litoval, na to je te\u010f p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b. Chci n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho&#8230; &nbsp;<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Pocit, \u017ee m\u011b&nbsp;n\u011bkdo m\u00e1&nbsp;r\u00e1d, \u017ee jsem pro n\u011bkoho d\u016fle\u017eit\u00fd.&nbsp;\u017de na mn\u011b n\u011bkomu z\u00e1le\u017e\u00ed. Za cel\u00fdch t\u011bch p\u00e1r dn\u00ed jsem jej v\u0161ak od nikoho nesly\u0161el. M\u00e1ma m\u011b celou cestu dom\u016f ut\u011b\u0161ovala&#8230; ani jednou mi v\u0161ak ne\u0159ekla, \u017ee m\u011b m\u00e1 po\u0159\u00e1d stejn\u011b r\u00e1da. To je to jedin\u00e9, co si te\u010f doopravdy p\u0159eji. Chci, aby m\u011b n\u011bkdo nelitoval, ale m\u011bl m\u011b r\u00e1d. Takov\u00e9ho, jak\u00fd jsem. N\u011bkdo, komu by nevadilo, \u017ee jsem slep\u00fd a slep\u00fdm u\u017e nav\u017edy z\u016fstanu. N\u011bkdo, komu by na mn\u011b alespo\u0148 tro\u0161ku z\u00e1le\u017eelo. N\u011bkdo, kdo by m\u011b takov\u00e9ho p\u0159ijal a dok\u00e1zal mi v\u011bnovat alespo\u0148 tro\u0161ku l\u00e1sky, nikoli v\u0161ak soucitu. Jen\u017ee&#8230; existuje v\u016fbec n\u011bkdo takov\u00fd? N\u011bkdo, kdo tam venku \u010dek\u00e1 na m\u011b? &nbsp;<\/div>\n<div>Tohle je ta jedin\u00e1&nbsp;nad\u011bje, posledn\u00ed, co mi zbylo a v co m\u016f\u017eu st\u00e1le doufat. Nic jin\u00e9ho mi nezb\u00fdv\u00e1, ne\u017e&nbsp;v\u011b\u0159it. V\u011b\u0159it v to, \u017ee se ten n\u011bkdo jednou opravdu najde&#8230; &nbsp;<\/div>\n<div><\/div>\n<div><strong>autor: Rachel<\/strong><\/div>\n<div><strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: Rachel Bill: &nbsp; Pootev\u0159u sv\u00e1, a\u017e&nbsp;dote\u010f&nbsp; pevn\u011b&nbsp;semknut\u00e1&nbsp;v\u00ed\u010dka, n\u011bkolikr\u00e1t zamrk\u00e1m a rozhl\u00e9dnu se po tom, co m\u011b&nbsp;obklopuje, sna\u017e\u00edc se zachytit alespo\u0148&nbsp; mal\u00fd, nepatrn\u00fd&nbsp;n\u00e1znak \u010dehokoli kolem. &nbsp; Tma. Hust\u00e1, neproniknuteln\u00e1&nbsp; \u010dernota. Nikde nekon\u010d\u00edc\u00ed temn\u00e9 pr\u00e1zdno. &nbsp; P\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka a se slzami v o\u010d\u00edch<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/21\/love-death-28\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[358],"tags":[],"class_list":["post-10124","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-love-death"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10124","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10124"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10124\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10124"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10124"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10124"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}