{"id":10133,"date":"2010-11-20T15:30:00","date_gmt":"2010-11-20T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10108"},"modified":"2010-11-20T15:30:00","modified_gmt":"2010-11-20T14:30:00","slug":"prosinec-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/20\/prosinec-4\/","title":{"rendered":"Prosinec 4."},"content":{"rendered":"
autor: Catherine & Kerli<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"469\"<\/div>\n
<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek sed\u011bl na barov\u00e9  \u017eidli\u010dce v kuchyni. M\u011bl p\u0159ed sebou toasty namazan\u00e9 marmel\u00e1dou a \u010daj. Na tal\u00ed\u0159ku m\u011bl je\u0161t\u011b polo\u017eeno p\u011bt barevn\u00fdch pr\u00e1\u0161k\u016f proti bolesti. Spokojen\u011b se usm\u00edval. Kr\u00e1sn\u011b se vyspal. Nyn\u00ed sn\u00eddal s\u00e1m. Necht\u011bl br\u00e1\u0161ku budit. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad dne\u0161n\u00edm v\u00fdletem. Ve\u010der to Tomovi ne\u0159ekl. Kdy\u017e za n\u00edm p\u0159i\u0161el do postele, rovnou oba usnuli. Doufal, \u017ee bude s pl\u00e1nem souhlasit. Tak moc se cht\u011bl j\u00edt pod\u00edvat na psy do \u00fatulku a pomoct jim.  <\/div>\n
Tom se po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli tak\u00e9 vzbudil, kdy\u017e nem\u011bl u sebe objekt, kter\u00fd vyd\u00e1val teplo. Nem\u011bl ho kdo zah\u0159\u00edvat. Rozespale zamrkal a zdvihl se na loktech. Zaz\u00edval. Rozhl\u00eddl se po pokoji. Bill tam nebyl. Dred\u00e1\u010d sundal nohy z postele a postavil se. Se zak\u0148our\u00e1n\u00edm se prot\u00e1hl a t\u011b\u017ece vydechl. Nazul si tepl\u00e9 ba\u010dkory vedle postele a nam\u00ed\u0159il si to do koupelny, kde si opl\u00e1chl obli\u010dej a vy\u010distil zuby. Ot\u0159el si obli\u010dej osu\u0161kou a pomalu se\u0161el schody dol\u016f. Na chodb\u011b se rozhl\u00e9dl a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b. Kdy\u017e spat\u0159il bratra, z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l. „Dobr\u00e9 r\u00e1no.“<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no.“ Odpov\u011bd\u011bl spo\u0159\u00e1dan\u011b chlapec na \u017eidli a oto\u010dil se od okna, ze kter\u00e9ho se d\u00edval ven. Sjel si pohledem dvoj\u010d\u00e1tko a usm\u00edval se.  
„A pusu nedostanu?“ naoko se za\u010dertil a pak se usm\u00e1l.  <\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b.“ Usm\u00e1l se Tom a naklonil se k bratrovi. V\u011bnoval mu sladk\u00fd, rann\u00ed polibek. Oba spokojen\u011b p\u0159iv\u0159eli o\u010di. Vychutnali si to. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Star\u0161\u00ed dvoj\u010de se posadilo na vedlej\u0161\u00ed stoli\u010dku a zap\u00e1tralo pohledem po lince. „Co je dobr\u00e9ho k sn\u00eddani?“<\/p>\n<\/div>\n
„Ud\u011bl\u00e1m ti toasty.“ \u0159ekl \u010dernovl\u00e1sek a pomalu se zvedal. P\u0159e\u0161el k p\u0159\u00edstroji a dva toastov\u00e9 chleby tam str\u010dil. „Kolik ti jich m\u00e1m ud\u011blat?“ optal se s \u00fasm\u011bvem ve tv\u00e1\u0159i a prvn\u00ed dva vyt\u00e1hl. Namazal je marmel\u00e1dou a polo\u017eil na tal\u00ed\u0159ek. P\u0159ipravil je\u0161t\u011b do hrn\u00ed\u010dku kakao. V\u011bd\u011bl, jak ho Tom zbo\u017e\u0148uje.<\/p>\n<\/div>\n
Osloven\u00fd chlapec se usm\u00e1l. „Sta\u010d\u00ed dva. D\u011bkuji.“ Zavadil pohledem a p\u0159ipraven\u00fd hrn\u00ed\u010dek. „D\u011bl\u00e1\u0161 mi kakao?“ zajisk\u0159ilo mu v o\u010d\u00edch. Opravdu miloval kakao. Mohl by ho m\u00edt po\u0159\u00e1d. 
Nat\u00e1hl se k \u010dernovl\u00e1skovi a ukradl mu jeden polibek. „Jsi zlat\u00ed\u010dko.“ Otituloval ho.<\/p>\n<\/div>\n
„Jojo. D\u011bl\u00e1m ti kakao. V\u00edm, jak ho m\u00e1\u0161 r\u00e1d.“ Usm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek a celou sn\u00eddani postavil p\u0159ed br\u00e1\u0161ku. Posadil se naproti n\u011bmu. Cht\u011bl vid\u011bt, jak si celou sn\u00eddani vychutn\u00e1v\u00e1.<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvnul a pustil se do sv\u00e9 sn\u00eddan\u011b. Miloval tepl\u00e9 sladk\u00e9 toasty a kakao k sn\u00eddani. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e to v\u0161echno p\u0159ipravoval jeho br\u00e1\u0161ka. Mohl c\u00edtit, \u017ee to pro n\u011bj d\u011blal s l\u00e1skou. O to v\u00edc, si sousta vychutn\u00e1val. Bla\u017een\u011b p\u0159iv\u00edral o\u010dka a pomalu p\u0159e\u017evykoval.<\/div>\n
„Chutn\u00e1 ti to?“ odv\u00e1\u017eil se Bill svoji l\u00e1sku, kter\u00e1 sed\u011bla naproti n\u011bmu, vyru\u0161it. Pot\u0159eboval se u\u017e zeptat na dne\u0161n\u00ed den. P\u0159i\u0161lo mu to te\u010f jako vhodn\u00e1 chv\u00edle. Nemyslel si, \u017ee by Tom nesouhlasil, ale kdyby jo\u2026 Zkusil by vymyslet n\u00e1hradn\u00ed program.<\/div>\n
Tom nad\u0161en\u011b p\u0159ik\u00fdvnul. „Je to v\u00fdborn\u00e9.“ Pochv\u00e1lil bratrovi jeho d\u00edlo a zase se do n\u011bj pustil. U toho sto\u010dil sv\u016fj pohled na Billa. „D\u011bje se n\u011bco?“ optal se, kdy\u017e si v\u0161iml jeho napjat\u00e9ho v\u00fdrazu.<\/div>\n
„Ne. Nic se ned\u011bje. Jen…“ Bill najednou nev\u011bd\u011bl, jak m\u00e1 pokra\u010dovat. Netu\u0161il, jak by se m\u011bl zeptat. Byl to toti\u017e neobvykl\u00fd n\u00e1pad. V\u011bd\u011bl dost dob\u0159e, \u017ee lid\u00e9 nechod\u00ed b\u011b\u017en\u011b do \u00fatulku, aby se d\u00edvali na psy a pom\u00e1hali jim.  <\/div>\n
„Cht\u011bl bych dneska zaj\u00edt do n\u011bjak\u00e9ho \u00fatulku se psy. Nechat jim tam n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze na potravu a pop\u0159\u00edpad\u011b jim n\u011bjak pomoct. Stra\u0161n\u011b moc se tam chci pod\u00edvat.“ A bylo to venku. Na jeden n\u00e1dech vyklopil \u010dernovl\u00e1sek v\u0161e, co mu le\u017eelo na srdci. Te\u010f u\u017e jen \u010dekal na Tomovu odpov\u011b\u010f.  <\/div>\n
Tom jen p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal a p\u0159imhou\u0159il o\u010di. „Ty bys cht\u011bl do \u00fatulku?“ odlo\u017eil nedojeden\u00fd  toast a zad\u00edval se na chlapce p\u0159ed sebou. „Nem\u00e1m zrovna moc pen\u011bz… musel bych se pod\u00edvat do m\u011bsta do bankomatu, jestli m\u00e1m na \u00fa\u010dt\u011b n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze.“ Zamyslel se a podep\u0159el si rukou hlavu.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, pokud nechce\u0161, nemus\u00edme tam chodit. Byl to jenom n\u00e1pad. M\u016f\u017eeme vymyslet n\u011bco jin\u00e9ho.“ Pousm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek. Nekomentoval \u0159e\u010d o pen\u011bz\u00edch. Ne\u0159\u00edkal, \u017ee m\u00e1 na\u0161et\u0159eno dost. Pot\u0159eboval je na spole\u010dn\u00fd v\u00e1no\u010dn\u00ed d\u00e1rek. Cesta do m\u011bsta by se mu op\u011bt hodila. V\u0161echno m\u011bl vybran\u00e9. Te\u010f u\u017e jen sta\u010dilo zaj\u00edt do cestovn\u00ed kancel\u00e1\u0159e, zarezervovat dv\u011b m\u00edsta a zaplatit. To, co vymyslel, se mu zamlouvalo. Byl si jist, \u017ee Tom bude \u0161\u0165astn\u00fd. Oba milovali ly\u017eov\u00e1n\u00ed, av\u0161ak nikdy nebyli na hor\u00e1ch v zahrani\u010d\u00ed. Tento rok se m\u011bl opak st\u00e1t pravdou.<\/p>\n<\/div>\n
Dred\u00e1\u010d zavrt\u011bl hlavou. „Ale ne. Klidn\u011b p\u016fjdu, pokud tob\u011b ud\u011bl\u00e1 radost, ten \u00fatulek nav\u0161t\u00edvit.“ Pousm\u00e1l se a znovu se pustil do j\u00eddla. „Jenom se mus\u00edme stavit kv\u016fli tomu do m\u011bsta.“ Pokr\u010dil rameny. „Nen\u00ed to probl\u00e9m?“ vzhl\u00e9dl k bratrovi a napil se tepl\u00e9ho, kr\u00e1sn\u011b hust\u00e9ho kakaa.<\/p>\n<\/div>\n
Bill \u010dipern\u011b vysko\u010dil ze sv\u00e9 \u017eidle a ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f k br\u00e1\u0161kovi. Pevn\u011b ho obejmul kolem krku.  
„Ne, nen\u00ed to v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m. D\u011bkuju, d\u011bkuju…“ usm\u00edval se rozz\u00e1\u0159en\u011b a l\u00edbal Toma na tv\u00e1\u0159e. Ud\u011blal mu opravdu velkou radost.  <\/div>\n
„Ty p\u016fjde\u0161 k bankomatu a j\u00e1 si tam n\u011bco za\u0159\u00edd\u00edm.“ Bill se tajemn\u011b usm\u00e1l a posadil se na bratr\u016fv kl\u00edn. Za\u010dal se na n\u011bm pohupovat a prohraboval se blon\u010fat\u00fdmi dredy. Zamy\u0161len\u011b se usm\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvnul a odlo\u017eil kakao stranou. Polo\u017eil dlan\u011b na Billovy \u00fatl\u00e9 boky. Usm\u00edval se. Jemn\u011b ho l\u00edbnul na \u010delo a pohladil po tv\u00e1\u0159i. „Ned\u011bkuj. Je to mali\u010dkost.“<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkuju, proto\u017ee si toho v\u00e1\u017e\u00edm. \u00dapln\u011b stra\u0161n\u011b moc.“ Rozn\u011b\u017en\u011ble se Bill usm\u00edval a k br\u00e1\u0161kovi se tulil.<\/div>\n
„P\u016fjdu se obl\u00e9ct.“  \u0158ekl po chv\u00edli a pomalu se zvedal. Ode\u0161el do lo\u017enice a otev\u0159el velikou zrcadlovou sk\u0159\u00ed\u0148. Rozm\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co si na sebe obl\u00e9kne, aby ho to h\u0159\u00e1lo a nevypadal v tom jako sn\u011bhul\u00e1k.<\/div>\n
***<\/div>\n
Kdy\u017e se chlapci kone\u010dn\u011b  dostali z domu, zam\u00ed\u0159ili do m\u011bsta. Tom si za\u0161el do bankomatu pro pen\u00edze, kdy\u017e zjistil, \u017ee tam m\u00e1 pen\u011bz dostatek. Bill si mezit\u00edm \u0161el za\u0159\u00eddit, co pot\u0159eboval. 
Pot\u00e9, co oba byli spokojeni s kr\u00e1tkou n\u00e1v\u0161t\u011bvou m\u011bsta, vydali se do \u00fatulku. 
Tom ve\u0161el do velk\u00e9 budovy. V\u0161ude se rozl\u00e9halo \u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed nebo k\u0148u\u010den\u00ed.<\/div>\n
Dvoj\u010data se proch\u00e1zela po \u00fatulku, ve snaze naj\u00edt n\u011bjak\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd tu m\u011bl slu\u017ebu. Po p\u00e1r minut\u00e1ch st\u00e1la p\u0159ed velk\u00fdmi, b\u00edl\u00fdmi dve\u0159mi. Bill zaklepal.  
„Dobr\u00fd den. P\u0159ejete si n\u011bco?“ usm\u00e1la se blon\u010fat\u00e1 \u017eena. Mohlo j\u00ed b\u00fdt p\u00e1r rok\u016f p\u0159es \u010dty\u0159icet. Ji\u017e od prvn\u00edho pohledu vypadala mile. Usm\u00e1la se na zamilovan\u00fd p\u00e1r a poodstoupila ze dve\u0159\u00ed, aby ji mohli n\u00e1sledovat do m\u00edstnosti, kter\u00e1 slou\u017eila jako ordinace.<\/div>\n
Chlapci ve\u0161li dovnit\u0159  a rozhl\u00eddli se. Tom se ujal slova. 
„Dobrej, cht\u011bli jsme se tady pod\u00edvat po pejsc\u00edch a trochu p\u0159isp\u011bt.“ Usm\u00e1l se a pot\u0159\u00e1sl si se sympatickou pan\u00ed rukou.<\/p>\n<\/div>\n
„To je od v\u00e1s samoz\u0159ejm\u011b stra\u0161n\u011b mil\u00e9. Jsme vd\u011b\u010dni za ka\u017edou, by\u0165 i sebemen\u0161\u00ed pomoc. Pejskov\u00e9 v\u00e1m budou vd\u011b\u010dn\u00ed.“ Usm\u00e1la se \u017eena a posadila se ke stolu. Do n\u011bjak\u00fdch pap\u00edr\u016f zapsala n\u00e1v\u0161t\u011bvu zven\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Chcete se pod\u00edvat sami, nebo m\u00e1m j\u00edt s v\u00e1mi?“ pousm\u00e1la se a sj\u00ed\u017ed\u011bla si pohledem dvojici.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se jen usm\u00e1l. „Klidn\u011b  p\u016fjdeme sami, jestli to nevad\u00ed.“ Pokr\u010dil rameny a chytil bratra za ruku. Propletl s n\u00edm prsty a ruku mu stiskl.<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e. Tak se mi jen tady podepi\u0161te.“ Zn\u011bla odpov\u011b\u010f a Bill se k b\u00edl\u00e9mu pap\u00edru, kter\u00fd byl potisknut\u00fd \u010dern\u00fdma p\u00edsmenkama, sehnul. Krasopisn\u011b se podepsal a usm\u00e1l se na Toma.<\/div>\n
„A\u017e se projdeme, p\u0159ijdeme zase sem.“ Usm\u00e1l se a pomalu ruku v ruce se svoj\u00ed l\u00e1skou po boku vy\u0161el z m\u00edstnosti.<\/p>\n<\/div>\n
Dvoj\u010data ve\u0161la do t\u00e9  nejhlavn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti budovy, ve kter\u00e9 byli psi. V\u0161ude v klec\u00edch byly r\u016fzn\u00e9 rasy. Od nejstar\u0161\u00edch, po ty nejmlad\u0161\u00ed, \u010derstv\u011b narozen\u00e1 \u0161t\u011b\u0148\u00e1tka. Tom se musel pousm\u00e1t. Psi tu byli opravdu kr\u00e1sn\u00ed. Sehnul se k jedn\u00e9 z klec\u00ed a polo\u017eil svou dla\u0148 na dr\u00e1t\u011bn\u00fd plot, kter\u00fd v\u0161echny psy odd\u011bloval od ‚svobody‘. Okam\u017eit\u011b k plotu p\u0159ib\u011bhlo \u0161t\u011bn\u011b n\u011bmeck\u00e9ho oha\u0159e a dla\u0148 mu po\u010dalo olizovat.<\/p>\n<\/div>\n
„Dej si pozor, aby ti tu ruku nese\u017eral. P\u0159eci jen… Vypad\u00e1 jako mal\u00fd, zl\u00fd vlkodlak.“ Zasm\u00e1l se Bill a pohladil br\u00e1\u0161ku po hlav\u011b. S\u00e1m se rozhl\u00ed\u017eel po klec\u00edch. V\u0161iml si mal\u00e9ho v\u00fdb\u011bhu, ve kter\u00e9m byli dva jezev\u010d\u00edci. Okam\u017eit\u011b se nap\u0159\u00edmil a ud\u011blal k nim p\u00e1r krok\u016f. Jednoho vyt\u00e1hl a za\u010dal si ho k sob\u011b tulit a sm\u00e1l se. Hladil mal\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b po chlupat\u00fdch z\u00e1dech a posadil se na zadek. Byl moc \u0161\u0165astn\u00fd… 
„Hele, Tomi, koukej. M\u00e1 m\u011b r\u00e1d.“ Zasm\u00e1l se Bill, jakmile mu chlupat\u00e9 stvo\u0159en\u00ed ol\u00edzlo tv\u00e1\u0159. Nep\u0159i\u0161lo mu to nechutn\u00e9. Bylo to roztomil\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a p\u0159e\u0161el k bratrovi. „Slu\u0161\u00ed v\u00e1m to spolu.“ Klekl si a naklonil hlavu na stranu. P\u0159i\u0161lo mu to sladk\u00e9, jak si jeho bratr hr\u00e1l s pejskem. Nat\u00e1hl ruku a podrbal \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko za uchem. „Tak co mali\u010dk\u00fd, jsi \u0161\u0165astn\u00fd?“ usm\u00e1l se a nechal si ol\u00edzat od \u0161t\u011bn\u011bte dla\u0148. S\u00e1m se potom sehnul nad v\u00fdb\u011bh a vzal si do n\u00e1ru\u010de i toho druh\u00e9ho. „Ahoj, mali\u010dk\u00fd.“ Pohladil ho a stejn\u011b tak jako to druh\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b, mu za\u010dalo olizovat obli\u010dej. Zav\u0159el o\u010di a za\u010dal se sm\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsou tak moc kr\u00e1sn\u00ed.“ Usm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek a po\u0159\u00e1d si s mal\u00fdm psem hr\u00e1l. Hladil ho a nechal si olizovat tv\u00e1\u0159e. U toho sledoval Toma.  
„L\u00e1sko, mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee to jsou tak\u00e9 brat\u0159i a miluj\u00ed se tak jako my?“ polo\u017eil Bill ot\u00e1zku a ol\u00edzl si rty. Po\u0161oupl se v\u00edce k Tomovi. Dot\u00fdkal se tak sv\u00fdm bokem toho jeho. I pro mal\u00e1 \u0161t\u011b\u0148ata to byla v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed pozice. Okam\u017eit\u011b se k sob\u011b naklonila a navz\u00e1jem se ol\u00edzla. Bill pohladil ‚sv\u016fj‘ mal\u00fd, chlupat\u00fd poklad.<\/p>\n<\/div>\n
Dred\u00e1\u010d se usm\u00e1l a skoro s \u00fa\u017easem na to hled\u011bl. „Co my v\u00edme. Asi ano.“ Takt\u00e9\u017e se naklonil a v\u011bnoval bratrovi polibek na rty. P\u0159iv\u0159el o\u010di a usm\u00e1l se do polibku. Bylo mu tady hezky. Nikdo je neru\u0161il a m\u011bli sv\u016fj klid.<\/p>\n<\/div>\n
„Je to tu moc hezk\u00e9. Je tu stra\u0161n\u011b n\u00e1dhern\u00e1 atmosf\u00e9ra.“ \u0160eptnul Bill a znovu br\u00e1\u0161ku proc\u00edt\u011bn\u011b pol\u00edbil. M\u011bl p\u0159iv\u0159en\u00e9 o\u010di a dlouh\u00fd polibek si u\u017e\u00edval. Po\u0159\u00e1d c\u00edtil to, co na za\u010d\u00e1tku. Beznad\u011bjnou zamilovanost. P\u0159ed o\u010dima m\u011bl miliony mal\u00fdch, vybuchuj\u00edc\u00edch oh\u0148ostroj\u016f a v b\u0159\u00ed\u0161ku hejno mot\u00fdlk\u016f, kte\u0159\u00ed ho lechtali. Odlo\u017eil \u0161t\u011bn\u011b zp\u00e1tky do v\u00fdb\u011bhu a pohladil dred\u00e1\u010dka po pa\u017ei. Naposledy mu dal malinkou pusinku a za\u010dal se zvedat. Cht\u011bl se je\u0161t\u011b pod\u00edvat na zbytek obyvatel mal\u00e9 ps\u00ed ‚vesni\u010dky‘.<\/p>\n<\/div>\n
Tom odlo\u017eil, stejn\u011b tak jako jeho bratr, \u0161t\u011bn\u011b do ohr\u00e1dky a tak\u00e9 se zvedl. Rozhl\u00e9dl se po are\u00e1lu a pomalu \u0161el k dal\u0161\u00edm ohr\u00e1dk\u00e1m se psy. M\u011bl r\u00e1d psy. Kdy\u017e byli s Billem mal\u00ed, m\u011bli jednoho. Scottyho. Pousm\u00e1l se nad svou vzpom\u00ednkou a posadil se na okraj jedn\u00e9 ohr\u00e1dky, ve kter\u00e9 byla fenka \u010divavy a u n\u00ed spousta \u0161t\u011b\u0148\u00e1tek.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd mu\u017e\u00ed\u010dek \u0161el ihned za br\u00e1\u0161kou. Pozoroval mal\u00e9 psy, ale najednou zpozorn\u011bl. Vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a na jedno \u0161t\u011bn\u011b uk\u00e1zal prstem. Druhou rukou drcnul do Toma. Pot\u0159eboval mu sd\u011blit \u017ehavou novinku… 
„Hele, Tome, koukej. Ten pes… Sere.“ Ukazoval a sm\u00e1l se. Pozoroval psa p\u0159i ‚\u010dinnosti‘.<\/p>\n<\/div>\n
Tom pozvedl obo\u010d\u00ed a rozesm\u00e1l se. „To je ale \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed. Kdyby nesral, prasknul by.“  Uchecht\u00e1val se a pozoroval bratr\u016fv z\u00e1chvat. „Nev\u00edm, \u010demu se tak div\u00ed\u0161. Nemus\u00ed se ti to l\u00edbit, ale ty taky sere\u0161, Bille.“ Vyprskl sm\u00edchy a musel se zachytit ohr\u00e1dky v z\u00e1chvatu.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale j\u00e1 neseru na ve\u0159ejnosti jako ten pes. J\u00e1 si zajdu na z\u00e1chod, nemus\u00edm b\u00fdt na o\u010d\u00edch zbytku rodiny. Koukej. Te\u010f to tenhle malej chud\u00e1\u010dek vy\u0161l\u00e1pne!“ Bill se sm\u00e1l jako smysl\u016f zbaven\u00fd a uk\u00e1zal na dal\u0161\u00ed malou \u010divavu. Od sam\u00e9ho sm\u00edchu ho za\u010dalo bolet hrdlo a b\u0159\u00ed\u0161ko. Nemohl se skoro nadechnout.<\/p>\n<\/div>\n
Druh\u00fd chlapec nemohl skoro ani od sam\u00e9ho sm\u00edchu mluvit. „Zlato, to si mysl\u00ed\u0161, \u017ee tu vedou t\u0159eba ps\u00ed Toi Toiky? Oni nemaj\u00ed na vybranou. Naserou si, kde zrovna maj\u00ed chu\u0165.“ Chrlil ze sebe mezi zalykan\u00fdm sm\u00edchem.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale tob\u011b by se taky nel\u00edbilo, kdybych se vysral uprost\u0159ed ob\u00fdv\u00e1ku.“ Podotknul Bill a za\u010dal se nanovo sm\u00e1t.<\/div>\n
„Ale copak ty jse\u0161 pes? Prosimt\u011b hlavn\u011b si z nich neber p\u0159\u00edklad.“ Nakr\u010dil Tom obo\u010d\u00ed a znova se rozesm\u00e1l. Ze sm\u00edchu mu tekly u\u017e slzy.<\/div>\n
„Tome, neplakej. Nemus\u00ed\u0161 m\u00edt strach. Dojdu si na z\u00e1chod a ob\u00fdv\u00e1k z\u016fstane \u010dist\u00fd.“ Zasm\u00e1l se Bill a za\u010dal mu ot\u00edrat slzy sm\u00edchu. U\u017e to bylo moc. Byl nejvy\u0161\u0161\u00ed  \u010das rozhovor ukon\u010dit.  
„Rad\u0161i m\u011b polib.“ Sna\u017eil se zcela v\u00e1\u017en\u011b \u0159\u00edct \u010dernovl\u00e1sek a z\u00e1dy se op\u0159el o bl\u00edzkou st\u011bnu.  <\/div>\n
Tom se sna\u017eil uklidnit a ot\u0159el si slzy. P\u00e1rkr\u00e1t se zhluboka nadechl a op\u0159el ruce o st\u011bnu, jako by necht\u011bl, aby mu utekl. Naklonil se a jemn\u011b vzal jeho spodn\u00ed ret mezi sv\u00e9. Vydechl a pousm\u00e1l se.  <\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek se usm\u00e1l proti bratrov\u00fdm rt\u016fm. Ano, nyn\u011bj\u0161\u00ed \u010dinnost byla ohromn\u00e1 zm\u011bna oproti rozeb\u00edran\u00e9mu t\u00e9matu, ale ani jednomu z chlapc\u016f to nevadilo. Byla to opravdu p\u0159\u00edjemn\u00e1 zm\u011bna.<\/div>\n
Bill byl p\u0159itisknut\u00fd  z\u00e1dy na chladnou st\u011bnu a ruce m\u011bl pod\u00e9l t\u011bla. Nepatrn\u011b pokr\u010dil jednu nohu. Vypadal jako mal\u00e1 \u0161kola\u010dka. Laskal Tomovy rty nazp\u00e1tek a u\u017e\u00edval si to.<\/p>\n<\/div>\n
Dred\u00e1\u010dek si to ohromn\u011b  u\u017e\u00edval a p\u0159iv\u00edral o\u010di. T\u00e9m\u011b\u0159 jako by se styd\u011bl, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl dlan\u011bmi po bratrov\u011b \u00fatl\u00e9m t\u011ble a sv\u00edral mu boky. Jemn\u011b  mu vydechoval na rty a vn\u00edmal ty dva hebk\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky pat\u0159\u00edc\u00ed osob\u011b, kter\u00e1 t\u00e1la pod jeho doteky.  <\/div>\n
„Tome,“ vzdychnul \u010dernovl\u00e1sek proti rt\u016fm, kter\u00e9 se chtiv\u011b tiskly k jeho. Odt\u00e1hnul se a cuknul hlavou do strany. Jemn\u011b. Necht\u011bl, aby se Tom na\u0161tval kv\u016fli tomu, \u017ee zkazil moment\u00e1ln\u00ed kr\u00e1sn\u00fd okam\u017eik. Spustil pomalu nohu na zem a sna\u017eil se vymanit z dr\u017een\u00ed sv\u00e9ho dvoj\u010dete.<\/p>\n<\/div>\n
Tom zmaten\u011b zamrkal a odt\u00e1hnul se od n\u011bj. „Stalo se n\u011bco?“ nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a t\u011bkal po Billov\u011b obli\u010deji. Nech\u00e1pal, co se d\u011bje. Co ud\u011blal \u0161patn\u011b. Jen se na bratra d\u00edval a hledal v jeho o\u010d\u00edch odpov\u011b\u010f.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne… J\u00e1 jen… Chci se pod\u00edvat je\u0161t\u011b po zbytku \u00fatulku.“ \u0158ekl Bill prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 ho napadla. Necht\u011bl p\u0159iznat, \u017ee na to te\u010f nem\u00e1 n\u00e1ladu, p\u0159esto\u017ee cht\u011bl, aby ho Tom pol\u00edbil. Jen si povzdechnul a ml\u010dky d\u00e1l koukal po klec\u00edch. Sna\u017eil se v\u017e\u00edt do \u017eivota ps\u00edch ‚obyvatel‘. Bylo to pro n\u011bj nep\u0159edstaviteln\u00e9.  <\/div>\n
Star\u0161\u00ed z bratr\u016f si povzdechl. Nech\u00e1pal, co se stalo. Nev\u011bd\u011bl, jestli n\u011bco pokazil. Posmutn\u011bl. 
Jen ti\u0161e \u0161el vedle Billa a koukal do ohr\u00e1dek. Sna\u017eil se na to nemyslet.<\/p>\n<\/div>\n
Mezi dvoj\u010daty vl\u00e1dlo hrobov\u00e9  ticho. Bill mluvit necht\u011bl a Tom se b\u00e1l promluvit. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co se stalo…<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, chce\u0161 se tu je\u0161t\u011b pod\u00edvat, nebo u\u017e p\u016fjdeme?“ polo\u017eilo ot\u00e1zku \u010dernovlas\u00e9 pt\u00e1\u010de. Po hodin\u011b to bylo prvn\u00edch p\u00e1r slov, co vy\u0161lo z \u00fast. Bylo to jako r\u00e1na do pr\u00e1zdna. Tup\u00e1 a pr\u00e1zdn\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Tom k n\u011bmu s trhnut\u00edm vzhl\u00e9dl. Odka\u0161lal si. „U\u017e se ti chce dom\u016f?“ zad\u00edval se na n\u011bj. C\u00edtil se divn\u011b. D\u00e1 se \u0159\u00edct, \u017ee ho to sv\u00fdm zp\u016fsobem mrzelo. C\u00edtil se odm\u00edtnut\u00fd a te\u010f je\u0161t\u011b zmaten\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovlas\u00e1 hlava lhostejn\u011b pokr\u010dila rameny. „Nev\u00edm. U\u017e jsme se tady pod\u00edvali.“ Usm\u00e1l se slab\u011b Bill a je\u0161t\u011b p\u0159es ohradu pohladil jednoho velk\u00e9ho psa. Nechal na n\u011bm polo\u017eenou dla\u0148.<\/p>\n<\/div>\n
Star\u0161\u00ed dvoj\u010de ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvlo. „Pozor, a\u0165 t\u011b nekousne.“ \u0160eptnul a zad\u00edval se starostliv\u011b na Billa. P\u0159e\u0161el ke kleci a jednou rukou se j\u00ed  chytnul a op\u0159el o ni \u010delo. Koukal do v\u00fdb\u011bhu a ml\u010del.<\/p>\n<\/div>\n
„Neboj se.“ Usm\u00e1l se Bill, ale p\u0159esto ruku st\u00e1hnul. Ud\u011blal p\u00e1r mal\u00fdch krok\u016f k bratrovi a stejnou rukou, kterou hladil velk\u00e9ho, \u010dty\u0159noh\u00e9ho tvora, ho pohladil po pa\u017ei. Bill netu\u0161il, pro\u010d Tom ml\u010d\u00ed. Myslel si, \u017ee z \u010d\u00e1sti to zavinil on s\u00e1m, kdy\u017e se odt\u00e1hnul od polibku, ale nemohl za to. Ne, \u017ee by se mu to nel\u00edbilo… Ale m\u011bl pocit, \u017ee je n\u011bkdo propaluje o\u010dima. Necht\u011bl zbyte\u010dn\u00e9 probl\u00e9my. Neznali je tady. Kdyby se n\u011bkdo dozv\u011bd\u011bl, \u017ee jsou brat\u0159i a nen\u00ed mezi nimi jen bratrsk\u00e1 l\u00e1ska, bylo by to zl\u00e9. Oba v\u011bd\u011bli, \u017ee je jejich vztah trestn\u00fd\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tom k n\u011bmu vzhl\u00e9dl, a pak se pod\u00edval sm\u011brem k bratrov\u011b ruce, kter\u00e1 ho pr\u00e1v\u011b  pohladila. Jeho rty se zvlnily do m\u00edrn\u00e9ho pousm\u00e1n\u00ed. „Bude\u0161  u\u017e tedy cht\u00edt j\u00edt?“ promluvil kone\u010dn\u011b a zad\u00edval se na Billa. Nedok\u00e1zal se na n\u011bj zlobit. Zbo\u017e\u0148oval ho a k ni\u010demu ho necht\u011bl nutit, pokud s\u00e1m necht\u011bl. P\u0159e\u0161l\u00e1pl p\u00e1rkr\u00e1t na m\u00edst\u011b a zabo\u0159il ruce do sv\u00fdch prostorn\u00fdch kapes.<\/p>\n<\/div>\n
Dred\u00e1\u010dek se do\u010dkal jen p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed. Souhlasn\u011b se tedy usm\u00e1l. Chytil br\u00e1\u0161ku za ruku a vedl ho zp\u00e1tky do kancel\u00e1\u0159e, ve kter\u00e9 byli, kdy\u017e sem p\u0159i\u0161li. Po domluv\u011b s velmi milou \u017eenou, nechali v \u00fatulku mal\u00fd obnos pen\u011bz. Bill byl \u0161\u0165astn\u00fd. Za dne\u0161ek se mu splnilo to, co cht\u011bl. Pomohli bezmocn\u00fdm pejsk\u016fm\u2026 Kdy\u017e odch\u00e1zel ruku v ruce s Tomem z \u00fatulku, spokojen\u011b mu hr\u00e1l na tv\u00e1\u0159i roztomil\u00fd \u00fasm\u011bv.  <\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e dvoj\u010data ode\u0161la z \u00fatulku, \u0161la si je\u0161t\u011b odsko\u010dit na kr\u00e1tk\u00fd ob\u011bd. Co do\u0161li brat\u0159i dom\u016f, usadili se k televizi a d\u00edvali se na televizi a\u017e do ve\u010dera. Pou\u0161t\u011bli si filmy a tulili se k sob\u011b. Vynahrazovali si ty doteky a polibky, kter\u00e9 si nemohli v \u00fatulku dovolit. M\u011bli se kr\u00e1sn\u011b. 
Kdy\u017e u\u017e se Tomovi za\u010dala kl\u00ed\u017eit o\u010dka, vypnuli televizi a \u0161li si pomalu do patra lehnout. P\u0159evl\u00e9kli se do velk\u00fdch spac\u00edch tri\u010dek a voln\u00fdch boxerek a zalehli do postele. Star\u0161\u00ed z bratr\u016f b\u011bhem p\u00e1r minut vstoupil do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f, tisknouce se k jeho l\u00e1sce, Billovi.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi… Sp\u00ed\u0161?“ ujistil se Bill. Jakmile se mu nedostalo \u017e\u00e1dn\u00e9 odezvy, spokojen\u011b se usm\u00e1l. Sklonil se k bratrov\u00fdm rt\u016fm a lehce se o n\u011b ot\u0159el. 
„Dobrou noc.“ Za\u0161eptal a je\u0161t\u011b pohladil bratra po tv\u00e1\u0159i.  <\/p>\n

Bill se nat\u00e1hl ke sv\u00e9mu no\u010dn\u00edmu stolku. Vyndal se\u0161it a propisku. Zvednul se a zhasl velik\u00e9 stropn\u00ed sv\u011btlo. Necht\u011bl zbyte\u010dn\u011b ru\u0161it Tom\u016fv sp\u00e1nek. Rozsv\u00edtil si malou lampi\u010dku, kter\u00e1 vyd\u00e1vala jen tlumen\u00e9 sv\u011btlo. Otev\u0159el se\u0161it na voln\u00e9 str\u00e1nce, kterou pohladil. Op\u011bt napsal okrasn\u00fdm p\u00edsmem datum, vedle kter\u00e9ho po chvilce z\u00e1\u0159ilo i srd\u00ed\u010dko\u2026<\/div>\n

3. prosince<\/em>  <\/div>\n
L\u00e1sko… Ani nev\u00ed\u0161, jak moc t\u011b miluji. V\u00e1\u017e\u00edm si v\u0161eho, co pro m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161. Pln\u00ed\u0161 mi ka\u017ed\u00e9 m\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed jen proto, abych byl \u0161\u0165astn\u00fd. Stra\u0161n\u011b moc ti za to d\u011bkuju. Je a\u017e neskute\u010dn\u00e9, jak moc t\u011b miluji. Nikdy jsem si nemyslel, \u017ee to bude tak n\u00e1dhern\u00e9, n\u011bkoho milovat. A co je je\u0161t\u011b hez\u010d\u00ed, je b\u00fdt milov\u00e1n… D\u011bkuji…<\/em><\/div>\n
Za dne\u0161n\u00ed  den, jsem Tomovi stra\u0161n\u011b moc vd\u011b\u010dn\u00fd. Splnil mi velik\u00e9  p\u0159\u00e1n\u00ed. Pod\u00edvat se do ps\u00edho \u00fatulku. Bylo to neskute\u010dn\u00e9… V\u0161ichni psi, a\u010dkoliv n\u00e1s neznali, n\u00e1m vyjad\u0159ovali svoji l\u00e1sku a oddanost. Zbo\u017e\u0148uji ta zv\u00ed\u0159ata… Bylo mi tam tak moc kr\u00e1sn\u011b. Hladit je, mazlit se s nimi… Bylo to n\u011bco neskute\u010dn\u00e9ho. Je\u0161t\u011b te\u010f c\u00edt\u00edm na sv\u00e9 dlani ty kr\u00e1sn\u00e9, hebk\u00e9 chlupy\u2026 Kdybych mohl, odnesl bych si je klidn\u011b dom\u016f v\u0161echny a staral se o n\u011b tak, jak bych jen mohl.<\/em><\/div>\n
P\u0159ipomn\u011blo mi to d\u011btstv\u00ed, kdy\u017e jsme m\u011bli Scottyho. P\u0159i\u0161li jsme dom\u016f  ze \u0161koly a on se k n\u00e1m okam\u017eit\u011b rozb\u011bhl a m\u00e1lem n\u00e1s z radosti, \u017ee n\u00e1s vid\u00ed, porazil. Bohu\u017eel, zem\u0159el na st\u00e1\u0159\u00ed, kdy\u017e n\u00e1m bylo patn\u00e1ct… Chyb\u00ed mi, ale jednou mus\u00ed zem\u0159\u00edt ka\u017ed\u00fd\u2026<\/em><\/div>\n
Stejn\u011b  tak j\u00e1. Sna\u017e\u00edm se sm\u00ed\u0159it se svoj\u00ed  smrt\u00ed, ale po\u0159\u00e1d to nejde. Boj\u00edm se, co bude potom… Jestli bude n\u011bjak\u00fd posmrtn\u00fd \u017eivot. Nemysl\u00edm si, \u017ee m\u016f\u017ee v\u0161echno skon\u010dit. P\u0159eju si, abych se je\u0161t\u011b n\u011bkde ‚tam‘ potkal s Tomem. M\u00fdm Tomem\u2026<\/em><\/div>\n
Bill dokon\u010dil svoji \u00favahu slzou, kter\u00e1 dopadla na b\u00edl\u00fd pap\u00edr. Ti\u0161e vzlyknul a se\u0161it rad\u011bji zav\u0159el a schoval zp\u00e1tky do \u0161upl\u00edku. U\u017e nem\u011bl s\u00edlu ps\u00e1t d\u00e1l. Bylo to pro n\u011bj t\u011b\u017ek\u00e9… Zhasl lampi\u010dku a lehl si. Zav\u0159el o\u010di a je\u0161t\u011b se p\u0159itulil ke sv\u00e9mu klidn\u011b oddechuj\u00edc\u00edmu dvoj\u010d\u00e1tku. P\u0159ehodil p\u0159es n\u011bj jednu ruku a za\u010dal pomalu us\u00ednat.<\/div>\n
autor: Catherine & Kerli<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine & Kerli \u010cernovl\u00e1sek sed\u011bl na barov\u00e9  \u017eidli\u010dce v kuchyni. M\u011bl p\u0159ed sebou toasty namazan\u00e9 marmel\u00e1dou a \u010daj. Na tal\u00ed\u0159ku m\u011bl je\u0161t\u011b polo\u017eeno p\u011bt barevn\u00fdch pr\u00e1\u0161k\u016f proti bolesti. Spokojen\u011b se usm\u00edval. Kr\u00e1sn\u011b se vyspal. Nyn\u00ed sn\u00eddal s\u00e1m. Necht\u011bl br\u00e1\u0161ku budit. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[374],"tags":[],"class_list":["post-10133","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prosinec"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10133","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10133"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10133\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10133"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10133"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10133"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}