{"id":10139,"date":"2010-11-19T18:00:00","date_gmt":"2010-11-19T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10114"},"modified":"2010-11-19T18:00:00","modified_gmt":"2010-11-19T17:00:00","slug":"lutte-pour-l-amour-43","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/19\/lutte-pour-l-amour-43\/","title":{"rendered":"Lutte pour l’amour 43."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"355\"<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00e1\u0161 bratr m\u00e1  opravdov\u00fd talent.“ Postar\u0161\u00ed d\u00e1ma si poposune br\u00fdle na nose a znovu se zahled\u00ed na kresby. Nejd\u00e9le si prohl\u00ed\u017eela akt, na n\u011bm\u017e Bill ztv\u00e1rnil m\u011b. Obdivovala se perfektn\u00edmu propracov\u00e1n\u00ed, velebila ka\u017ed\u00fd tah, jen\u017e ud\u011blal. K m\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed nejde n\u011bjak moc poznat, \u017ee jsem to j\u00e1, jeliko\u017e m\u00e1m skrytou tv\u00e1\u0159. Nev\u00edm, zda by se nad t\u00edm pozastavila. Um\u011blci jsou cvoci, tak\u017ee by za t\u00edm mo\u017en\u00e1 ani nic nehledala. \u017de je Bill nadan\u00fd, v\u00edm i bez n\u00ed. Kdy\u017e mi p\u0159ipomene, \u017ee m\u00e1m s br\u00e1chou p\u0159ij\u00edt, aby si s n\u00edm popov\u00eddala a zjistila, jak hlubok\u00fd z\u00e1jem o studium m\u00e1, malinko mi zkaz\u00ed n\u00e1ladu. Dote\u010f jsem mu ne\u0159ekl, co za jeho z\u00e1dy pl\u00e1nuji. A jakmile mi ozn\u00e1m\u00ed, \u017ee by se j\u00ed to hodilo za dva t\u00fddny, vyprch\u00e1 moje nad\u0161en\u00ed \u00fapln\u011b. M\u00e1m tedy \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed na to, abych Billa p\u0159emluvil a dovedl sem. Po\u010d\u00edtal jsem s t\u00edm, \u017ee budu m\u00edt mnohem v\u00edce \u010dasu.<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u011bkuji v\u00e1m.“ Zav\u00e1\u017eu desky s v\u00fdkresy a vstanu. Stisknu nab\u00edzenou dla\u0148, rozlou\u010d\u00edm se s n\u00ed a zabouchnu za sebou dve\u0159e. Pecka! Prvn\u00ed \u010d\u00e1st jsem zvl\u00e1dl bez dvoj\u010dete, ov\u0161em ta druh\u00e1 se bez jeho p\u0159\u00edtomnosti neobejde. To abych ho u\u017e dneska za\u010dal pomalu p\u0159ipravovat na p\u0159ekvapen\u00ed, co jsem si pro n\u011bj nachystal. Budu doufat, \u017ee ho mezit\u00edm n\u011bco osv\u00edtilo a nese\u017eere m\u011b za to. C\u00edt\u00edm, \u017ee to chce, a\u010d tvrd\u00ed n\u011bco jin\u00e9ho. Byl to jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed sen. Nechce se mi v\u011b\u0159it tomu, \u017ee by se ho ze dne na den vzdal. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
„No, dobr\u00e9 r\u00e1no,“ usm\u011bji se na m\u017eouraj\u00edc\u00edho Billa. Kdy\u017e jsem se vr\u00e1til dom\u016f, na\u0161el jsem jej, jak pod\u0159imuje na seda\u010dce. Netu\u0161\u00edm, jak se mu poda\u0159ilo usnout, proto\u017ee televize \u0159vala na pln\u00fd kule, ale on spal, jako kdy\u017e ho do vody hod\u00ed. Nakonec jsme t\u00fdden prodlou\u017eili na dobu neur\u010ditou. Bill odtud nechce a j\u00e1 ho pos\u00edlat pry\u010d nebudu. Jsem r\u00e1d, \u017ee ho m\u00e1m u sebe. Kdy\u017e r\u00e1no vstanu, vid\u00edm jeho usm\u011bvavou tv\u00e1\u0159. Kdy\u017e us\u00edn\u00e1m, c\u00edt\u00edm teplo s\u00e1laj\u00edc\u00ed z jeho t\u011bla tisknouc\u00edho se k tomu m\u00e9mu. Napl\u0148uje m\u011b to \u0161t\u011bst\u00edm a u\u017e dlouho mi takhle hezky nebylo. Mamce se to sice moc nezd\u00e1lo, cht\u011bla by m\u00edt sv\u00e9ho mal\u00e9ho chlape\u010dka u sebe, ale nem\u016f\u017ee ho st\u00e1le hl\u00eddat. Je dosp\u011bl\u00fd a s\u00e1m rozhodl, kde chce b\u00fdt.  <\/div>\n
„Kolik je hodin?“ Opt\u00e1 se m\u011b m\u00edrn\u011b nak\u0159\u00e1pl\u00fdm hlasem a promne si o\u010di.<\/div>\n
„Poledne.“ Sleduji, jak se pomalu rozkouk\u00e1v\u00e1. V\u017edycky mu trv\u00e1, ne\u017e se probere a je schopen norm\u00e1ln\u011b fungovat. Dobrou hodinu je dobr\u00e9  po n\u011bm v\u016fbec nic necht\u00edt. V tomhle jsme na tom naprosto stejn\u011b. Taky mi trv\u00e1, ne\u017e se d\u00e1m dokupy. Po probuzen\u00ed si v\u017edycky p\u0159ipad\u00e1m, jako by m\u011b n\u011bkdo p\u0159et\u00e1hl n\u011b\u010d\u00edm po hlav\u011b.<\/div>\n
„Nech toho.“ Zamru\u010d\u00ed, kdy\u017e mu rukou prohr\u00e1bnu havran\u00ed vlasy a rozdrbu ho je\u0161t\u011b  v\u00edce, ne\u017e u\u017e je. Snad ka\u017ed\u00fd, koho zn\u00e1m, vypad\u00e1 po r\u00e1nu \u0161\u00edlen\u011b, jen Bill ne. Ten je k se\u017er\u00e1n\u00ed. A v\u016fbec mi nevad\u00ed, \u017ee na m\u011b nen\u00ed zrovna moc mil\u00fd.  <\/div>\n
„Tak co?“<\/div>\n
„Co co?“ Vykul\u00edm na n\u011bj o\u010di, nebo\u0165 v\u016fbec netu\u0161\u00edm, kam by mohl svou ot\u00e1zkou sm\u011b\u0159ovat.<\/div>\n
„Ta pr\u00e1ce\u2026“ P\u0159ipomene mi mou v\u010derej\u0161\u00ed v\u00fdmluvu. Musel jsem si vymyslet d\u016fvod, pro\u010d nebudu cel\u00e9 dopoledne doma. P\u0159irozen\u011b jsem mu nemohl \u0159\u00edct, \u017ee jdu do \u0161koly jednat o n\u011bm bez n\u011bj, akor\u00e1t bychom se poh\u00e1dali. Tak\u017ee jsem se vykecal na to, \u017ee jdu na pohovor. V podstat\u011b jsem nelhal. Na pohovoru jsem sice nebyl, ale sch\u016fzku jsem si domluvil.<\/div>\n
„No, nic. Ale domluvil jsem se jinde. Za dva dny tam jdu, a kdy\u017e mi bude\u0161 po\u0159\u00e1dn\u011b dr\u017eet p\u011bsti,“ vezmu jeho drobn\u00e9 dlan\u011b do t\u011bch sv\u00fdch a usm\u011bji se, „ur\u010dit\u011b mi to m\u00edsto daj\u00ed.“ Kdy\u017e k tomu p\u0159id\u00e1m modlen\u00ed, mohl bych tu pr\u00e1ci dostat. Pot\u0159ebuji ji jako s\u016fl, pokud chci, aby u m\u011b Bill z\u016fstal.  <\/div>\n
„Vyraz\u00edme si ven, hm? Vezmu t\u011b do galerie. \u0160el jsem kolem a byla tam n\u011bjak\u00e1  nov\u00e1 v\u00fdstava.“ Vychrl\u00edm na n\u011bj hned ze dvou d\u016fvod\u016f. V prvn\u00ed \u0159ad\u011b je mi nep\u0159\u00edjemn\u00e9 to ticho a fakt, \u017ee Bill za\u010d\u00edn\u00e1 p\u0159em\u00fd\u0161let. Kdykoli to d\u011bl\u00e1, je pak smutn\u00fd a mn\u011b to rve srdce. Obvi\u0148uje se z toho, \u017ee pen\u00edze nem\u00e1m kv\u016fli n\u011bmu, proto\u017ee mi vis\u00ed na krku, co\u017e je absolutn\u00ed blbost. Druh\u00fdm d\u016fvodem je to, \u017ee mu chci ud\u011blat radost. M\u011b n\u011bjak\u00e9 um\u011bn\u00ed opravdu nebere, ale jsem ochotn\u00fd d\u00edvat se na \u010dm\u00e1ranice, vykouzl\u00ed-li to \u00fasm\u011bv na jeho rud\u00fdch rtech.<\/div>\n
„\u010ceho?“<\/div>\n
„Ehm\u2026 Po\u010dkej.“ P\u0159ilo\u017e\u00edm si prst na \u00fasta a zamysl\u00edm se, o \u010dem tam psali. „N\u011bco na f.“<\/div>\n
„Fauvismus? Futurismus?“ Napov\u00ed mi Bill.<\/div>\n
„To druh\u00fd, to je ono.“ Pl\u00e1cnu se do stehen a p\u0159isunu se bl\u00ed\u017ee k n\u011bmu. „To prvn\u00ed ani nezn\u00e1m.“ Za\u0161kleb\u00edm se, \u010d\u00edm\u017e se mi poda\u0159\u00ed vr\u00e1tit \u00fasm\u011bv na jeho rty. Zavrt\u00ed hlavou a nep\u0159est\u00e1v\u00e1 se culit. V\u00ed, \u017ee jsem kulturn\u00ed barbar a stejn\u011b tak si je v\u011bdom toho, \u017ee se na tom nic nezm\u011bn\u00ed.  <\/div>\n
„Chce\u0161 tam? Jestli ne, m\u016f\u017eeme si vymyslet jin\u00fd program.“ Navrhnu mu i jinou mo\u017enost. Mn\u011b sice ty patlaniny p\u0159ijdou v\u0161echny na jedno brdo, ale Bill je odborn\u00edk, tud\u00ed\u017e se v tom orientuje a jsou um\u011bleck\u00e9 sm\u011bry, co ho oslovuj\u00ed a fascinuj\u00ed, jak s\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1, a jsou i takov\u00e9, co se mu moc nel\u00edb\u00ed. Tohle by se mu ale l\u00edbit mohlo. Kdy\u017e ho zaujaly ty nesmysly od Picassa, tak tohle je pro n\u011bj jako d\u011blan\u00e9. Co jsem vid\u011bl ceduli, byl tam tak prapodivn\u011b poskl\u00e1dan\u00fd obr\u00e1zek, co se podobal tomu, co vytv\u00e1\u0159\u00ed velk\u00fd Pablo, tak\u017ee bych s t\u00edm usp\u011bt mohl.<\/div>\n
„Chci.“  <\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„To je Umberto Boccioni.“ Bill uk\u00e1\u017ee prstem na jeden z obraz\u016f, kter\u00fd si okam\u017eit\u011b  za\u010dnu prohl\u00ed\u017eet. Jsou tam v\u011bci, co p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed bar\u00e1ky, mo\u017en\u00e1 vid\u00edm i n\u011bco, co vzd\u00e1len\u011b vypad\u00e1 jako lidi, ale ten jeho Umberto tam nikde nen\u00ed. Nebo \u017ee by byl to, o \u010dem jsem si myslel, \u017ee je star\u00e1 baba s velk\u00fdm zadkem.<\/div>\n
„Kter\u00fd to je?“<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd, pako. Tohle je jeho obraz ‚A strada entra nella casa‘ neboli ‚Hluk ulice vnikl do dom\u016f‘.“ Umberto nenalezen, ale d\u00edk Billovi a jeho v\u011bdomostem byla z\u00e1hada rozlu\u0161t\u011bna. Ani nev\u00ed, jak \u0161\u0165astn\u00fd jsem, \u017ee mou nab\u00eddku p\u0159ijal. Op\u011bt je ve sv\u00e9m \u017eivlu. U ka\u017ed\u00e9ho obrazu se zastavujeme a Bill si jej dlouze prohl\u00ed\u017e\u00ed, aby mi vz\u00e1p\u011bt\u00ed mohl objasnit my\u0161lenku autora. Kdy\u017e jsme ve\u0161li do galerie, byl pohor\u0161en faktem, \u017ee tu krom\u011b n\u00e1s skoro nikdo nen\u00ed, a okam\u017eit\u011b prohl\u00e1sil, \u017ee lidi jsou barba\u0159i. No, pozapomn\u011bl, \u017ee s jedn\u00edm \u017eije, a ten mu nyn\u00ed d\u011bl\u00e1 doprovod. Bez n\u011bj bych sem toti\u017e nikdy dobrovoln\u011b nevlezl.  <\/div>\n
„Boccioni byl mal\u00ed\u0159, socha\u0159, um\u011bleck\u00fd kritik a p\u0159edev\u0161\u00edm hlavn\u00ed teoretik futurismu. Vydal jeho manifest.“ Sezn\u00e1m\u00ed m\u011b bl\u00ed\u017ee s dal\u0161\u00edm patlalem. U\u017e zn\u00e1m n\u011bjak\u00e9ho Severiniho, Balla a te\u010f tohoto t\u00fdpka, kter\u00fd bude asi n\u011bco v\u00edc, kdy\u017e u\u017e je ten hlavn\u00ed teoretik.<\/div>\n
„A co z toho m\u011bl?“ Odtrhnu pohled od toho barevn\u00e9ho zmatku na pl\u00e1tn\u011b, za\u010d\u00edn\u00e1 se mi z toho motat hlava. Kdyby to aspo\u0148 m\u011blo tvar a d\u00e1valo to n\u011bjak\u00fd smysl, jen\u017ee tohle postr\u00e1d\u00e1 prvky oboj\u00edho.<\/div>\n
„Proslavil se. Ka\u017ed\u00fd  ho zn\u00e1.“ Ka\u017ed\u00fd? Tak to bych se h\u00e1dal. Nap\u0159\u00edklad j\u00e1  jsem o n\u011bm a jeho slavn\u00e9m manifestu dneska sly\u0161el \u00fapln\u011b poprv\u00e9. <\/div>\n
„To bych zvl\u00e1dl taky, i kdy\u017e nejsem \u017e\u00e1dn\u00fd extra mal\u00ed\u0159.“ Pohod\u00edm hlavou odhodlan\u00fd dok\u00e1zat Billovi, \u017ee publikovat manifest dok\u00e1\u017ee leckdo a nen\u00ed na tom nic obdivuhodn\u00e9ho. „Koukej. Kr\u00e1tce se zamysl\u00edm a pak to jednodu\u0161e hod\u00edm na pap\u00edr. Dejme tomu, \u017ee bych nakreslil tebe, jak sp\u00ed\u0161. Ale nijak slo\u017eit\u011b, hezky jednodu\u0161e. \u017d\u00e1dn\u00e9 st\u00ednov\u00e1n\u00ed, ale za to hezky barevn\u00e9, aby to st\u00e1lo za to. No, pak vyd\u00e1m manifest a jsem proslulej raz dva.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 to hezky vymy\u0161len\u00e9,“ k\u00fdvne Bill uznale hlavou, „ale mus\u00edm t\u011b zklamat. N\u011bkdo t\u011b s touhle my\u0161lenkou p\u0159edb\u011bhl, o t\u0159i stolet\u00ed.“ O p\u00e1r vte\u0159in pozd\u011bji mi vysv\u011btl\u00ed, \u017ee ti zmetci, co m\u011b p\u0159edb\u011bhli, si \u0159\u00edkaj\u00ed naivist\u00e9. V dne\u0161n\u00edm sv\u011bt\u011b m\u016f\u017ee malovat fakt ka\u017edej a a\u0165 namaluje \u010dlov\u011bk sebev\u011bt\u0161\u00ed hnus, v\u017edycky se najde n\u011bjakej blbec, co se mu bude obdivovat.  <\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
„Hodn\u011b  \u0161t\u011bst\u00ed, zdrav\u00ed. Hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, zdrav\u00ed!“<\/em> oz\u00fdv\u00e1 se z repr\u00e1k\u016f a na m\u00fdch rtech se postupn\u011b roz\u0161i\u0159uje \u00fasm\u011bv. V\u016fbec by m\u011b nenapadlo, \u017ee tu Tom m\u00e1 takov\u00e1 DVD\u010dka. Tohle je nejm\u00ed\u0148 p\u011bt let star\u00e9. Odhaduji to podle toho, jak d\u011btsky oba vypad\u00e1me. Pozoruji sv\u00e9 mlad\u0161\u00ed j\u00e1, jak zamilovan\u011b pohl\u00ed\u017e\u00ed na Toma, kter\u00fd se skl\u00e1n\u00ed k dortu, a div\u00edm se, \u017ee si nikdo t\u011bch m\u00fdch zal\u00e1skovan\u00fdch pohled\u016f nev\u0161iml. V\u017edy\u0165 na n\u011bj hled\u00edm jak na div sv\u011bta! Tom na obrazovce do m\u011b drcne a za\u0161kleb\u00ed se.  <\/div>\n
V minulosti byly narozeniny jedin\u00fdm dnem v roce, kdy mi pat\u0159ila ve\u0161ker\u00e1 jeho pozornost. Choval se ke mn\u011b jinak ne\u017e b\u011bhem roku, to m\u011b toti\u017e  p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ignoroval. Po jeho vzoru se tedy sehnu, vy\u0161lu k n\u011bmu je\u0161t\u011b jeden pohled a spole\u010dn\u011b sfoukneme sv\u00ed\u010dky na dortu. Nikdy jsem nemusel dlouze p\u0159em\u00fd\u0161let, co si p\u0159\u00e1t. Moje p\u0159\u00e1n\u00ed bylo rok co rok stejn\u00e9. Tom. Nejprve jsem si p\u0159\u00e1val, aby se mi vr\u00e1til br\u00e1\u0161ka, pozd\u011bji se m\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed stalo n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00edm a tou\u017eil jsem, aby se do m\u011b zamiloval. Stejn\u011b jako na tomhle videu. Nyn\u00ed stoj\u00edme naproti sob\u011b a chyst\u00e1m se ho obejmout. Tom m\u011b v\u0161ak p\u0159edb\u011bhne, p\u0159itiskne si m\u011b k sob\u011b d\u0159\u00edv a vid\u00edm, jak mi jeho rty \u0161eptaj\u00ed do ucha ‚v\u0161echno nejlep\u0161\u00ed, br\u00e1\u0161ule‘.<\/em> Nemus\u00edm spat\u0159it svou tv\u00e1\u0159, abych si p\u0159ipomn\u011bl, jak mi v tu chv\u00edli bylo, pocity si dok\u00e1\u017eu vybavit naprosto p\u0159esn\u011b i po tolika letech. P\u0159ipadal jsem si, jako by dal\u0161\u00ed kus m\u011b sam\u00e9ho um\u0159el. Pomalu m\u011b zab\u00edjel, ani\u017e by to v\u011bd\u011bl. N\u011b\u010deho si v\u011bdom byl, o n\u011b\u010dem nem\u011bl potuchy. Jeho nez\u00e1jem m\u011b ub\u00edjel a nev\u011bd\u011bl jsem, jak u\u017e si jeho pozornost z\u00edskat. Jeho vychloub\u00e1n\u00ed se sv\u00fdmi sexu\u00e1ln\u00edmi v\u00fdkony zasazovalo r\u00e1ny hluboko do m\u00e9ho srdce. Jeho hlas oslovuj\u00edc\u00ed m\u011b ‚bra\u0161ule‘ rval mou du\u0161i na mal\u00e9 kusy.  <\/div>\n
M\u016fj zrak znenad\u00e1n\u00ed  p\u0159ejde od obrazovky, na n\u00ed\u017e blbneme s Tomem, k m\u00fdm noh\u00e1m. Znovu a znovu si je prohl\u00ed\u017e\u00edm. Sly\u0161el jsem, \u017ee pevn\u00e1 v\u016fle v\u0161echno zm\u016f\u017ee. Soust\u0159ed\u00edm se na kon\u010detiny a sna\u017e\u00edm se, co jen mi s\u00edly sta\u010d\u00ed, jimi pohnout. D\u011bl\u00e1m to \u010dasto, kdy\u017e m\u011b Tom nevid\u00ed. Up\u00edr\u00e1m na n\u011b zrak a pokou\u0161\u00edm se alespo\u0148 o malink\u00fd, tak\u0159ka nepatrn\u00fd pohyb. Nic. Zopakuji to, tentokr\u00e1t se na n\u011bj zam\u011b\u0159uji mnohem usilovn\u011bji, ale i napodruh\u00e9 jsem ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd. Stejn\u011b tak napot\u0159et\u00ed i napo\u010dtvrt\u00e9. Po p\u00e1t\u00e9m pokusu to vzd\u00e1m.<\/div>\n
„Sakra!“  <\/div>\n
„Jsem doma!“ Tom vlet\u00ed do bytu jako ne\u0159\u00edzen\u00e1 st\u0159ela. Okam\u017eit\u011b si ke mn\u011b klekne, na chvilku se p\u0159itul\u00ed k m\u00e9mu b\u0159ichu, a kdy\u017e se odt\u00e1hne a pohl\u00e9dne na m\u011b, z\u00e1\u0159\u00ed jako slun\u00ed\u010dko.<\/div>\n
„Co se ti stalo?“ Nejsp\u00ed\u0161 mu neunikl m\u016fj v\u00fdraz. Ze v\u0161ech sil se pokus\u00edm vykouzlit na tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv. Pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i a ubezpe\u010d\u00edm, \u017ee se mi nic nestalo a v\u0161e je v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
„Nev\u011b\u0159\u00edm. Vid\u00edm to na tob\u011b. Co se d\u011bje?“ Nem\u016f\u017eu mu \u0159\u00edct pravdu. Za\u010dal by s ohranou p\u00edsni\u010dkou, \u017ee m\u011b vezme k doktorovi a tam n\u00e1m \u0159eknou, co a jak. Nechci tam, nechci. D\u016fvodem je strach. Strach z toho, \u017ee bych neunesl verdikt, jen\u017e by padl. Sice to v\u00edm, ale kdybych to sly\u0161el z \u00fast odborn\u00edka, nezvl\u00e1dl bych to. Pravda vy\u0159\u010den\u00e1 nahlas je hor\u0161\u00ed ne\u017e pravda, j\u00ed\u017e si je \u010dlov\u011bk v\u011bdom, p\u0159esto\u017ee ji dosud nevyslovil. Ano, mo\u017en\u00e1 by mi dal nad\u011bji, ale zrovna tak by mohl rozmetat i jej\u00ed posledn\u00ed zbytky v m\u00e9m t\u011ble. Rad\u011bji budu doufat v z\u00e1zrak. Alespo\u0148 v\u00edm, co si m\u00e1m p\u0159\u00e1t p\u0159i sfukov\u00e1n\u00ed sv\u00ed\u010dek na narozeninov\u00e9m dortu\u2026<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Jen jsem si vzpomn\u011bl na\u2026 na tu autonehodu.“ Pl\u00e1cnu prvn\u00ed, co m\u011b napadne a \u010demu by Tom mohl uv\u011b\u0159it. I kdy\u017e je pravda, \u017ee na ni sem tam mysl\u00edm, ale u\u017e ne tak \u010dasto jako d\u0159\u00edve, kdy jsem si ji p\u0159ehr\u00e1val v hlav\u011b neust\u00e1le dokola. P\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00ed se sv\u011btla u\u017e nejsou tak oslepuj\u00edc\u00ed, sk\u0159\u00edp\u011bn\u00ed brzd nen\u00ed u\u017e tak ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed. Na nejhor\u0161\u00ed vzpom\u00ednce se podepsal b\u011bh \u010dasu, ztratila d\u00edk n\u011bmu na ostrosti.<\/div>\n
„L\u00e1sko, v\u00edm, \u017ee je to\u2026 uhm, bolestiv\u00e9, slo\u017eit\u00e9, ale\u2026 Minulost je mrtv\u00e1, nek\u0159is ji. Mysli na p\u0159\u00edtomnost a na\u0161i budoucnost.“ Jeho pa\u017ee m\u011b obejmou, zabo\u0159\u00edm hlavu do jeho ramene a nasaji jeho v\u016fni. Tomova bl\u00edzkost m\u011b odjak\u017eiva uklid\u0148ovala a dod\u00e1vala mi pocit bezpe\u010d\u00ed, a\u010dkoli byly doby, kdy pro m\u011b jeho doteky byly mu\u010den\u00edm. Ale to odnesl \u010das.  <\/div>\n
„Jak jsi dopadl?“<\/div>\n
„Zat\u00edm nev\u00edm, ale m\u00e1m z toho dobr\u00fd pocit.“ Usm\u011bje se na m\u011b a sev\u0159e moje ruce ve sv\u00fdch. Tak moc bych mu p\u0159\u00e1l, aby tu pr\u00e1ci dostal. Sna\u017e\u00ed se, st\u00e1le n\u011bco hled\u00e1 a zat\u00edm nem\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed. U\u017e  by se to proklet\u00ed mohlo zlomit.<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m pro tebe taky novinku. Teda sp\u00ed\u0161\u2026 Ptal jsi se, co bych cht\u011bl k narozenin\u00e1m.“ Rozhodnu se pochlubit, \u017ee jsem taky nezah\u00e1lel a krom\u011b sledov\u00e1n\u00ed  DVD jsem se rozhodl vz\u00edt budoucnost do sv\u00fdch rukou. Akor\u00e1t k tomu budu pot\u0159ebovat i Toma.<\/div>\n
„Pov\u00eddej, poslouch\u00e1m.“  <\/p>\n

<\/div>\n

„Tady\u2026“ Bill mi po chvilce p\u0159istr\u010d\u00ed laptop a boj\u00e1cn\u011b se na m\u011b d\u00edv\u00e1. <\/div>\n
„Kurzy kreslen\u00ed?“ Podiv\u00edm se, kdy\u017e si p\u0159e\u010dtu prvn\u00ed slova na webovk\u00e1ch.<\/div>\n
„Nen\u00ed to moc levn\u00e9, v\u00edm. Ale mohl bych si p\u016flku zaplatit nebo bys mi pak nedal nic k V\u00e1\u2026“ P\u0159ilo\u017e\u00edm mu prst na \u00fasta, abych zastavil p\u0159\u00edval jeho slov. Lep\u0161\u00ed zpr\u00e1vu si pro m\u011b p\u0159ipravit nemohl. Kdy\u017e p\u0159istoupil na kurz, sn\u00ed\u017eila se pravd\u011bpodobnost, \u017ee m\u011b zabije za to, \u017ee jsem mu domluvil p\u0159ij\u00edmac\u00ed pohovor na \u0161kolu. Te\u010f mu to ale \u0159\u00edkat nebudu, mohl by si ty kurzy rozmyslet.<\/div>\n
„Po\u0161li si p\u0159ihl\u00e1\u0161ku. N\u011bco m\u00e1m je\u0161t\u011b na\u0161et\u0159eno.“<\/div>\n
„Tome, ale\u2026“ <\/div>\n
„Po\u0161li ji. Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b. Nejsem \u017eebr\u00e1k a na tohle je\u0161t\u011b m\u00e1m.“ Nemus\u00edm to zaplatit nar\u00e1z, d\u00e1 se to rozlo\u017eit do spl\u00e1tek. Usm\u00edv\u00e1m se a sleduji, jak vypisuje jednotliv\u00e9 kolonky. Op\u011bt z\u00e1\u0159\u00ed \u0161t\u011bst\u00edm a je-li \u0161\u0165astn\u00fd on, jsem j\u00e1 dvojn\u00e1sobn\u011b. Bill p\u0159ekonal sv\u016fj strach a dovolil mi dotknout se jej, s\u00e1m se rozhodl, \u017ee se p\u0159ihl\u00e1s\u00ed do kurz\u016f kreslen\u00ed. \u010casem by mohl k\u00fdvnout i na tu \u0161kolu, a nakonec bych ho mohl i p\u0159emluvit, aby se nechal i vy\u0161et\u0159it. \u0158ekl bych, \u017ee se n\u00e1m bl\u00fdsk\u00e1 na lep\u0161\u00ed \u010dasy\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „V\u00e1\u0161 bratr m\u00e1  opravdov\u00fd talent.“ Postar\u0161\u00ed d\u00e1ma si poposune br\u00fdle na nose a znovu se zahled\u00ed na kresby. Nejd\u00e9le si prohl\u00ed\u017eela akt, na n\u011bm\u017e Bill ztv\u00e1rnil m\u011b. Obdivovala se perfektn\u00edmu propracov\u00e1n\u00ed, velebila ka\u017ed\u00fd tah, jen\u017e ud\u011blal. K m\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed nejde n\u011bjak moc poznat,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[299],"tags":[],"class_list":["post-10139","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lutte-pour-l-amour"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10139","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10139"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10139\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10139"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10139"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10139"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}