{"id":10143,"date":"2010-11-19T16:00:00","date_gmt":"2010-11-19T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10118"},"modified":"2010-11-19T16:00:00","modified_gmt":"2010-11-19T15:00:00","slug":"remorse-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/19\/remorse-10\/","title":{"rendered":"Remorse 10."},"content":{"rendered":"
\n
\n
autor: Bubbly<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se dva dny neuk\u00e1zal. Dokonce ani BJ nepoctil mou mali\u010dkost svoj\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvou. T\u0159ikr\u00e1t denn\u011b  se u m\u011b objevil jen Andr\u00e9 s n\u011b\u010d\u00edm k j\u00eddlu. P\u0159inesl pln\u00fd t\u00e1c a stejn\u011b pln\u00fd ho zase odn\u00e1\u0161el. Nem\u011bl jsem chu\u0165 na j\u00eddlo, a kdy\u017e jsem za cel\u00fd den vypil jednu sklenici vody, bylo to z vlastn\u00edho donucen\u00ed. Cel\u00e9 hodiny jsem sed\u011bl na posteli, z\u00edral jsem z okna a my\u0161lenkami jsem se ub\u00edral \u00fapln\u011b mimo realitu. Zran\u011bn\u00e9 rameno bolelo p\u0159i ka\u017ed\u00e9m pohybu a na dlan\u00edch a obli\u010deji jsem po\u0159\u00e1d c\u00edtil hlubok\u00e9 \u0161kr\u00e1bance.  <\/div>\n
T\u0159et\u00ed ve\u010der u\u017e  jsem si p\u0159ipadal p\u0159\u00edli\u0161 osam\u011bl\u00fd. Na nebi se stahovala \u0161edav\u00e1  mra\u010dna a vzduch byl zt\u011b\u017ekl\u00fd p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed bou\u0159kou. U\u017e jednou jsem tu bou\u0159ku za\u017eil, ale to jsem m\u011bl vedle sebe Toma, kter\u00fd m\u011b obj\u00edmal a ut\u011b\u0161oval. P\u0159ijde te\u010f  znovu, nebo m\u011b nech\u00e1 napospas strachu z blesk\u016f a bur\u00e1civ\u00fdch hrom\u016f? Doufal jsem, \u017ee se objev\u00ed, ale n\u011bkde ve skrytu du\u0161e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee ta \u0161ance je jedna ku milionu. Nedivil jsem se. Nejsp\u00ed\u0161 se na m\u011b zlobil, co\u017e m\u011b bolelo nejv\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
Ve dve\u0159\u00edch se oto\u010dil kl\u00ed\u010d a z\u00e1mek cvakl. Neobt\u011b\u017eoval jsem se pod\u00edvat, kdo p\u0159i\u0161el. Podle vlastn\u00edho m\u00edn\u011bn\u00ed jsem myslel, \u017ee je to Andr\u00e9. P\u0159i\u0161el odn\u00e9st to v\u0161echno, co jsem nesn\u011bdl. Naslouchal jsem jen tich\u00fdm krok\u016fm, kter\u00e9 se p\u0159ibli\u017eovaly k posteli. Zastavily se t\u011bsn\u011b u pelesti a pak se pod ciz\u00ed vahou zhoupla matrace. A\u017e to m\u011b donutilo odvr\u00e1tit pohled od okna a zad\u00edvat se na osobu, kter\u00e1 za mnou p\u0159i\u0161la. Nev\u011b\u0159il jsem vlastn\u00edm o\u010d\u00edm, kdy\u017e jsem vid\u011bl Toma.<\/div>\n
Prohl\u00ed\u017eel si m\u016fj ztrhan\u00fd  obli\u010dej, propadl\u00e9 tv\u00e1\u0159e a o\u010di bez \u0161petky jiskry, kterou jsem postr\u00e1dal u\u017e dlouho. Ruce jsem m\u011bl huben\u00e9 a zran\u011bn\u00ed se nehojilo zrovna rychle. Mohl jsem si za to s\u00e1m. A pokud mi to \u0159ekne, nebudu se s n\u00edm o tom p\u0159\u00edt. M\u00e1 pravdu.<\/p>\n<\/div>\n
Odvr\u00e1til obli\u010dej od toho m\u00e9ho a zad\u00edval se na j\u00eddlo, kter\u00e9 osam\u011ble le\u017eelo na no\u010dn\u00edm stolku. Sklenice s vodou byla netknut\u00e1. Tom si povzdychl.<\/div>\n
„U\u017e zase nej\u00ed\u0161, Bille? To ti to j\u00eddlo mus\u00ed n\u011bkdo do krku narvat, abys pochopil, \u017ee mus\u00ed\u0161 n\u011bco sn\u00edst?“ Opl\u00e1cel jsem mu pohled. On se na m\u011b d\u00edval vy\u010d\u00edtav\u011b, zat\u00edmco moje o\u010di vypov\u00eddaly o provinilosti.<\/div>\n
„Pro\u010d ses neuk\u00e1zal?“ zeptal jsem se a t\u00edm se vyhnul odpov\u011bdi na jeho p\u0159ede\u0161lou ot\u00e1zku. „Myslel jsem, \u017ee ti BJ n\u011bco provedl,“ podotkl jsem popravd\u011b. Nem\u011blo smysl p\u0159ed Tomem n\u011bco tajit. Cht\u011bl jsem, aby v\u011bd\u011bl v\u0161echno, co se mi hon\u00ed hlavou. Nedok\u00e1zal jazyk dr\u017eet za zuby.<\/div>\n
\n
Tom pokr\u010dil ramenem. „Pot\u0159eboval jsem b\u00fdt chv\u00edli s\u00e1m. Musel jsem p\u0159em\u00fd\u0161let.“<\/div>\n
„O \u010dem?“ zvedl jsem obo\u010d\u00ed a hned potom, co se na m\u011b Tom pod\u00edval, jsem t\u00e9 ot\u00e1zky litoval. Soud\u011b podle jeho v\u00fdrazu, necht\u011bl o tom mluvit. Mo\u017en\u00e1 bych se v n\u011bkter\u00fdch chv\u00edl\u00edch m\u011bl nau\u010dit ml\u010det. Jen\u017ee ty necel\u00e9 t\u0159i dny pro m\u011b byly skoro utrpen\u00edm. Nebyl u m\u011b nikdo, komu bych \u0159ekl, co c\u00edt\u00edm. Zoufale jsem tou\u017eil sly\u0161et n\u011b\u010d\u00ed hlas. Tom\u016fv hlas. V\u017edycky to byl on, komu jsem se pot\u0159eboval sv\u011b\u0159it.  <\/div>\n
„Bille, to nen\u00ed podstatn\u00e9. Podstatn\u00e9 je, pro\u010d jsi tak hrozn\u011b umanut\u00fd,“ \u0159ekl ost\u0159e.<\/div>\n
Sklopil jsem pohled do sv\u00e9ho kl\u00edna. A\u017e moc dob\u0159e jsem v\u011bd\u011bl, pro\u010d se poka\u017ed\u00e9  chov\u00e1m jako pitomec, ale p\u0159ipadalo mi hloup\u00e9 to p\u0159iznat. Pot\u0159eboval jsem c\u00edtit Tomovu bl\u00edzkost. Bez n\u011bho jako bych byl pr\u00e1zdn\u00fd. Nedok\u00e1zal jsem uva\u017eovat, v\u0161echny moje pocity se m\u00edsily dohromady.<\/div>\n
„Pro\u010d, Bille?“<\/div>\n
Tentokr\u00e1t se jeho ot\u00e1zce u\u017e asi nevyhnu, musel jsem n\u011bco \u0159\u00edct. Pravdu? Co si o mn\u011b potom pomysl\u00ed? Ml\u010del jsem. Mluviti st\u0159\u00edbro, ml\u010deti zlato, a\u010dkoliv tuhle z\u00e1sadu bych nejrad\u011bji poru\u0161il. Vn\u00edmal jsem ostr\u00fd tlak, kter\u00fd mi bu\u0161il v hlav\u011b. Tom m\u011b vzal opatrn\u011b za bradu a donutil m\u011b tak, abych se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed. Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 vydr\u017eet jeho hlubok\u00fd pohled, ale mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed bylo naj\u00edt spolknut\u00fd jazyk.<\/p>\n<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem hlad.“ To byla prvn\u00ed hloupost, kter\u00e1 m\u011b napadla. Nep\u0159i\u0161lo mi jako dobr\u00fd n\u00e1pad \u0159\u00edct pravdu. Mo\u017en\u00e1 pozd\u011bji. \u010casem.<\/div>\n
St\u00e1hl obo\u010d\u00ed a pod\u00edval se na m\u011b zpod hust\u00fdch \u0159as. „Tohle je ta nejhloup\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdmluva, jakou jsem kdy sly\u0161el, Bille. V\u00e1\u017en\u011b; pro\u010d?“<\/div>\n
Mluvil se mnou jako s d\u00edt\u011btem a m\u011bl na to pr\u00e1vo. Choval jsem se jako mal\u00fd rozmazlen\u00fd kluk, ale byl jsem si naprosto jist\u00fd, \u017ee m\u00e1m d\u016fvod pro to, abych mu nic ne\u0159ekl. Mo\u017en\u00e1 to nen\u00ed dost p\u00e1dn\u00fd d\u016fvod, ale d\u016fvod to je. Necht\u011bl jsem, aby tu\u0161il, co se odehr\u00e1v\u00e1 v moj\u00ed hlav\u011b.<\/div>\n
Pochopil, \u017ee to ze m\u011b  nejsp\u00ed\u0161 nedostane, ani kdyby cht\u011bl. Mohl to ze m\u011b doslova vyml\u00e1tit, ale vzdal se. M\u00edsto toho se nat\u00e1hl k m\u00edse s nakr\u00e1jen\u00fdm ovocem a pod\u00edval se na m\u011b.<\/div>\n
„Kdy\u017e mi to nechce\u0161  \u0159\u00edct, tak se alespo\u0148 naj\u00ed\u0161. A bude\u0161 tu sed\u011bt tak dlouho, dokud to nespo\u0159\u00e1d\u00e1\u0161.“<\/p>\n<\/div>\n
Pod\u00edval jsem se na ovoce. Nem\u011bl jsem zrovna chu\u0165 na j\u00eddlo, ale pokud to jemu ud\u011bl\u00e1 radost\u2026 Kdy\u017e mi k puse p\u0159istr\u010dil kus jablka, otev\u0159el jsem pusu. Tom mi vlo\u017eil \u0161\u0165avnat\u00fd kousek mezi rty a j\u00e1 jsem pomalu p\u0159e\u017evykoval. Bylo sladk\u00e9 a m\u011bkk\u00e9, ale d\u011blalo mi probl\u00e9m jej spolknout. Jen jeden kousek mi zabral skoro dv\u011b minuty. A Tom m\u011b p\u0159i tom nep\u0159est\u00e1val sledovat. P\u0159i\u0161el jsem si jako ve v\u011bznici pod dozorem. Vlastn\u011b, je tu n\u011bjak\u00fd rozd\u00edl?<\/div>\n
Tom m\u011b pomalu krmil a s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm soustem to \u0161lo rychleji. Jedl jsem tak dlouho, dokud t\u00e1c na no\u010dn\u00edm stolku nebyl pr\u00e1zdn\u00fd. Dokonce m\u011b donutil vyp\u00edt i v\u0161echnu vodu ve sklenici. Po t\u011bch n\u011bkolika des\u00edtk\u00e1ch minut jsem byl jen zral\u00fd na to, abych si lehl a spal. V hlav\u011b jsem m\u011bl zase klid. Tom sed\u011bl u m\u011b, bylo mi dob\u0159e. Alespo\u0148 tak dob\u0159e, jak jen to \u0161lo.<\/div>\n
<\/div>\n
„Te\u010f by ses m\u011bl vyspat. Vsad\u00edm se, \u017ee jsi krom\u011b nejeden\u00ed ani nespal, co?“ promluvil na m\u011b Tom. O\u010di ze m\u011b po celou dobu nespustil ani na vte\u0159inu.<\/div>\n
„Nespal,“ p\u0159iznal jsem a ve tv\u00e1\u0159\u00edch jsem malinko z\u010dervenal. „Nem\u016f\u017eu sp\u00e1t.“<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“<\/div>\n
Uk\u00e1zal jsem na okno za sebou. „Bude bou\u0159ka. Ty v\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1m z bou\u0159ek strach.“<\/div>\n
Tom se zvedl a usadil se na k\u0159esle proti posteli. Hlavu si op\u0159el o dla\u0148 a up\u0159el na m\u011b  \u010dokol\u00e1dov\u00fd pohled. „Ani se od tebe nehnu, hm? Ale mus\u00ed\u0161 se vyspat, alespo\u0148 p\u00e1r hodin. Ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee nejsi ani trochu unaven\u00fd.“<\/p>\n<\/div>\n
S\u00e1m sob\u011b jsem musel p\u0159iznat, \u017ee jsem sotva dr\u017eel o\u010di otev\u0159en\u00e9. Ruce i nohy jsem m\u011bl zt\u011b\u017ekl\u00e9 a sotva jsem jimi dok\u00e1zal pohybovat. Nav\u00edc, po\u0159\u00e1dn\u011b jsem nespal od t\u00e9 doby, co jsem utekl.<\/div>\n
Tom si moje ml\u010den\u00ed vylo\u017eil jako souhlas. „Tak vid\u00ed\u0161. Zav\u0159i o\u010di a klidn\u011b spi. Budu tu s tebou.“<\/div>\n
P\u00e1trav\u011b jsem se na n\u011bho zad\u00edval. „Pro\u010d to pro m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161, Tome?“<\/div>\n
Chv\u00edli ml\u010del. „Proto\u017ee mi z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, aby ses odtud dostal \u017eiv\u00fd, Bille. Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tob\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
Jeho up\u0159\u00edmnost m\u011b p\u0159\u00edjemn\u011b  zarazila. Po t\u011ble se mi rozlil klid. S letm\u00fdm \u00fasm\u011bvem na po\u0161kr\u00e1ban\u00e9 tv\u00e1\u0159i jsem polo\u017eil hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159 a zav\u0159el jsem o\u010di. Netrvalo to ani p\u011bt minut, kdy\u017e se kolem m\u011b rozprost\u0159ela temnota a j\u00e1 jsem se ocitl v \u0159\u00ed\u0161i sn\u016f.  <\/div>\n
Probudila m\u011b ostr\u00e1  r\u00e1na, kter\u00e1 padla za okny. Kolem m\u011b se rozprost\u00edrala tma, kterou prokmitl jen vte\u0159inov\u00fd z\u00e1blesk blesk\u016f, n\u00e1sledovan\u00fd  hlasit\u00fdm hromem. A do toho v\u0161eho \u0161um\u011bl d\u00e9\u0161\u0165 a po\u0165uk\u00e1val na sklen\u011bn\u00e9 tabule v oknech.<\/div>\n
Trhnul jsem sebou, ale o\u010di jsem neotev\u0159el. Jen moje my\u0161lenky a smysly byly v pln\u00e9 pohotovosti. Vn\u00edmal jsem, \u017ee v pokoji u\u017e nejsem s\u00e1m. Byl tu samoz\u0159ejm\u011b Tom a je\u0161t\u011b n\u011bkdo. Podle hlasu pravd\u011bpodobn\u011b Andr\u00e9.<\/div>\n
„Sh\u00e1n\u00ed t\u011b BJ,“ promluvil potichu na Toma, kter\u00fd mu nejsp\u00ed\u0161 nazna\u010dil, aby \u0161eptal, proto\u017ee necht\u011bl, abych se vzbudil.<\/div>\n
N\u011bkolik vte\u0159in se rozhostilo ticho. „A\u0165 mi d\u00e1 BJ pokoj. Odm\u00edt\u00e1m s n\u00edm mluvit. A jestli n\u011bco chce, a\u0165 po tob\u011b p\u0159estane pos\u00edlat vzkazy a p\u0159ijde s\u00e1m.“<\/div>\n
„Tome, ty ur\u010dit\u011b nechce\u0161, aby p\u0159i\u0161el sem a budil Billa.“<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 pravdu – nechci. Nechci ho u\u017e ani vid\u011bt. Je to hajzl.“<\/div>\n
Andr\u00e9 ur\u010dit\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „To m\u00e1\u0161 pravdu, hajzl to je, ale nenad\u011bl\u00e1\u0161 nic s t\u00edm, co se pr\u00e1v\u011b d\u011bje. BJ je p\u011bkn\u011b na\u0161tvanej a j\u00e1 u\u017e bych d\u00e1l nerad sn\u00e1\u0161el to jeho vztek\u00e1n\u00ed. M\u011bl bys s n\u00edm promluvit.“<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159edstava, \u017ee by m\u011bl Tom mluvit s BJem m\u011b donutila otev\u0159\u00edt o\u010di. V t\u00e9 tm\u011b m\u011b ani jeden z nich nemohl vid\u011bt, stejn\u011b jako j\u00e1 jsem nerozezn\u00e1val v\u00fdrazy v jejich tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
Tom se postavil. Jeho tmav\u00e1  silueta za\u010dala krou\u017eit po m\u00edstnosti jako hladov\u00fd lev v kleci. „Pro\u010d mi sakra ned\u00e1 pokoj? Pro\u010d ned\u00e1 Billovi pokoj? Jasn\u011b jsme se shodli, \u017ee se nikomu nic nestane a on ho m\u00e1lem zabil. M\u011bl jsem chu\u0165 mu z obli\u010deje ud\u011blat krvavou ka\u0161i\u2026“<\/div>\n
„Tome,“ p\u0159eru\u0161il ho m\u011bkce Andr\u00e9. „Tob\u011b na Billovi z\u00e1le\u017e\u00ed. A netvr\u010f mi, \u017ee ne. U\u017e t\u011b zn\u00e1m sakra dlouho, br\u00e1cho.“<\/div>\n
Tom se zastavil. „Nechci, aby to BJ v\u011bd\u011bl.“<\/div>\n
„Ode m\u011b se nic nedozv\u00ed, ale mysl\u00edm, \u017ee u\u017e jsi to dal jasn\u011b najevo.“<\/div>\n
„Jo, to j\u00e1 v\u00edm.“ Uc\u00edtil jsem Tom\u016fv pohled na sob\u011b, ne\u017e pokra\u010doval. „On pot\u0159ebuje, aby ho n\u011bkdo chr\u00e1nil. Neb\u00fdt m\u011b, nejsp\u00ed\u0161 by se ob\u011bsil na p\u00e1sku od kalhot. Nebo by ho zni\u010dil BJ. V\u00edm, o co mu jde.“<\/div>\n
„To v\u00edme v\u0161ichni, Tome. A taky v\u00edme, \u017ee kdy\u017e BJ n\u011bco chce, dostane to a za ka\u017edou cenu.“<\/p>\n<\/div>\n
Nastalo ticho. Nebyly to jenom moje my\u0161lenky, kter\u00e9 \u0161rotovaly na pln\u00e9 obr\u00e1tky. Andr\u00e9 u\u017e se mi zm\u00ednil o tom, co chce BJ. A pro\u010d to chce ode m\u011b. D\u011bsilo m\u011b to, a z\u00e1rove\u0148 jsem doufal, \u017ee tuhle stra\u0161nou hru n\u011bkdo zaraz\u00ed d\u0159\u00edv, ne\u017e se stihne n\u011bco st\u00e1t. Doufal jsem, \u017ee ten n\u011bkdo bude Tom.<\/div>\n
Chv\u00edli ticha p\u0159eru\u0161il Tom. „B\u011b\u017e za BJ a \u0159ekni mu, \u017ee za chv\u00edli p\u0159ijdu.“<\/div>\n
Vydechl jsem trhan\u011b. Necht\u011bl jsem, aby Tom n\u011bkam chodil, a zvl\u00e1\u0161\u0165 ne za BJem. Jen\u017ee nejsem v pozici, abych mu mohl n\u011bco zakazovat nebo p\u0159ikazovat. Tuhle funkci tu zast\u00e1v\u00e1 jin\u00e1 bestie.<\/div>\n
O\u010di jsem zase zav\u0159el, proto\u017ee se Tomova tmav\u00e1 postava p\u0159ibl\u00ed\u017eila ke mn\u011b. Klekl si vedle postele a p\u0159ejel mi prsty po l\u00edcn\u00ed kosti.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee nesp\u00ed\u0161, Bille,“ promluvil na m\u011b \u0161eptem.<\/div>\n
Pod\u00edval jsem se mu do o\u010d\u00ed, a\u010dkoliv jsem je vid\u011bl jen mlhav\u011b. „Nechci, abys za n\u00edm  \u0161el, Tome,“ odv\u011btil jsem neur\u010dit\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee nechce\u0161, ale d\u011bl\u00e1m to pro tvoje dobro,“ odpov\u011bd\u011bl. Proti jeho obrann\u00fdm slov\u016fm jsem nem\u011bl nic, co bych mohl nam\u00edtnout\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bubbly Tom se dva dny neuk\u00e1zal. Dokonce ani BJ nepoctil mou mali\u010dkost svoj\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvou. T\u0159ikr\u00e1t denn\u011b  se u m\u011b objevil jen Andr\u00e9 s n\u011b\u010d\u00edm k j\u00eddlu. P\u0159inesl pln\u00fd t\u00e1c a stejn\u011b pln\u00fd ho zase odn\u00e1\u0161el. Nem\u011bl jsem chu\u0165 na j\u00eddlo, a kdy\u017e jsem za cel\u00fd den<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[365],"tags":[],"class_list":["post-10143","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-remorse"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10143","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10143"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10143\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10143"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10143"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10143"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}