{"id":10147,"date":"2010-11-18T18:30:00","date_gmt":"2010-11-18T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10122"},"modified":"2010-11-18T18:30:00","modified_gmt":"2010-11-18T17:30:00","slug":"me-myself-and-romeo-29","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/18\/me-myself-and-romeo-29\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 29."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"420\"<\/div>\n
„A jsme kompletn\u00ed.“ U\u0161kl\u00edbne se na m\u011b Pete a oto\u010d\u00ed se po hlasu. Tom stoj\u00ed mezi dve\u0159mi, v rukou dr\u017e\u00ed krabice s pizzou a m\u016fj sal\u00e1t. Na ob\u011bd se p\u0159i dne\u0161n\u00edm shonu toti\u017e nedostaneme. S\u00e1m se nab\u00eddl, \u017ee tedy pro n\u011bco zajde. Trochu jsme se u toho poh\u00e1dali, nel\u00edbil se mu toti\u017e m\u016fj v\u00fdb\u011br j\u00eddla, ale nakonec se sebral a s muml\u00e1n\u00edm si, \u017ee jsem jak kr\u00e1l\u00edk, ode\u0161el. Zbo\u017e\u0148uji jeho rozmazlov\u00e1n\u00ed moj\u00ed osoby. A\u0165 jsme tady nebo doma, po\u0159\u00e1d m\u011b ope\u010dov\u00e1v\u00e1 jako poklad. D\u011blal to v\u017edycky a z\u016fstalo mu to dodnes. Te\u010f ale po m\u00e9m miluj\u00edc\u00edm Tomovi nen\u00ed ani vidu ani slechu, m\u00edsto n\u011bj tu stoj\u00ed mstitel. Nespou\u0161t\u00ed z n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edka o\u010di a cloum\u00e1 j\u00edm vztek. Asi m\u00e1 p\u0159ed o\u010dima monokl, kter\u00fdm m\u011b m\u016fj ex na p\u00e1r dn\u00ed p\u0159ikr\u00e1\u0161il.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak koho lituje\u0161?!“ Za\u0159ve na Peta, kdy\u017e se ocitne u n\u00e1s. J\u00eddlo hod\u00ed na desku stolu a vy\u010dk\u00e1v\u00e1, zda se mu dostane odpov\u011bdi na ot\u00e1zku \u010di nikoli.<\/div>\n
„Tebe.“ Objasn\u00edm mu, o kom je \u0159e\u010d, kdy\u017e se dotazovan\u00fd nenam\u00e1h\u00e1, a oba obda\u0159\u00edm \u00fasm\u011bvem. M\u00e9ho exp\u0159\u00edtele \u0161kodolib\u00fdm a Toma takov\u00fdm, kter\u00fd byl, je a bude jen jeho. Nikdo jin\u00fd se jej ode m\u011b nedo\u010dk\u00e1. Pat\u0159\u00ed jen Tommymu.<\/div>\n
„A pro\u010dpak, Pe\u0165\u00e1nku? Co?“ Bratr se rukou op\u0159e o hranu a posm\u011b\u0161n\u011b si vet\u0159elce prohl\u00ed\u017e\u00ed. Nedopadne to dob\u0159e. Zn\u00e1m jej a v\u00edm, \u010demu tohle chov\u00e1n\u00ed p\u0159edch\u00e1z\u00ed.<\/div>\n
„No, Pete, do toho. Jen mu vysv\u011btli, pro\u010d k n\u011bmu poci\u0165uje\u0161 l\u00edtost.“ Vstanu a d\u00e1m si ruce v bok. \u017de by najednou ztratil odvahu? Ani se mu nediv\u00edm. Pete ji\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 zavrt\u00ed hlavou, jako by snad ani nev\u011b\u0159il tomu, co se kolem n\u011bj d\u011bje. Nejsp\u00ed\u0161 si p\u0159ipad\u00e1 jako v hodn\u011b \u0161patn\u00e9m rom\u00e1nu, ale tohle je realita.<\/div>\n
„Ty se mi snad jen zd\u00e1\u0161.“ Promluv\u00ed nakonec ne k Tomovi, ale ke mn\u011b a v\u011bnuje mi ubl\u00ed\u017een\u00fd pohled. Co to na m\u011b zkou\u0161\u00ed? \u010cek\u00e1 snad, \u017ee se mi ho z\u017eel\u00ed nebo co?! A \u017ee ho snad budu br\u00e1nit? M\u011bl si po\u0159\u00e1dn\u011b rozmyslet, co chce, ne\u017e mi jednu nat\u00e1hl a ud\u011blal ze m\u011b d\u011bvku.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Dneska u\u017e t\u011b ch\u00e1pu.“ Kone\u010dn\u011b v sob\u011b najde odvahu, vstane a pod\u00edv\u00e1 se zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed Tomovi, kter\u00fd jen zalape po dechu. Z\u0159ejm\u011b ho to stoj\u00ed hodn\u011b p\u0159em\u00e1h\u00e1n\u00ed, aby se ovl\u00e1dl a neprohodil Peta sklen\u011bnou v\u00fdpln\u00ed v okn\u011b. Vzhledem k tomu, \u017ee jsme v posledn\u00edm pat\u0159e t\u00e9hle budovy, nebyl by dopad moc p\u0159\u00edjemn\u00fd. Douf\u00e1m, \u017ee se k tomu nechyst\u00e1. Bylo by kolem toho moc pr\u00e1ce. Sam\u00e9 pap\u00edrov\u00e1n\u00ed, pak by mi tu lezli t\u00fdpci, co by to opravovali.<\/div>\n
„Nepov\u00eddej.“ Zapitvo\u0159\u00ed se na n\u011bj. „Od tebe bych pochopen\u00ed ne\u010dekal.“<\/div>\n
„Ano, ch\u00e1pu. Nediv\u00edm se, \u017ee jsi od n\u011bho zdrhnul.“ Jen co to do\u0159ekne, ch\u0148apne ho Tom pod krkem a zat\u0159ese j\u00edm.<\/div>\n
„Zopakuj to!“<\/div>\n
„Tommy\u2026“<\/div>\n
„Ty ml\u010d, Bille.“ Ok\u0159ikne m\u011b dvoj\u010de a nen\u00e1vistn\u011b propaluje Peta pohledem. Ten se v jeho ruk\u00e1ch m\u011bn\u00ed v hadrov\u00e9ho pan\u00e1ka. A\u010d jde i o m\u011b, jsem z t\u00e9hle konverzace zkr\u00e1tka vylou\u010den.<\/div>\n
„Akor\u00e1t se ti div\u00edm, \u017ee ses vr\u00e1til. K n\u011bmu, k takov\u00e9 bezcitn\u00e9 kreatu\u0159e!“ M\u00edstnost protnou dva v\u00fdk\u0159iky. M\u016fj zp\u016fsoben\u00fd leknut\u00edm a Pet\u016fv zap\u0159\u00ed\u010din\u011bn bolest\u00ed. Tomova p\u011bst mu u\u0161t\u011bd\u0159ila slu\u0161nou r\u00e1nu do obli\u010deje, d\u00edk n\u00ed\u017e dopadnul na zem kancel\u00e1\u0159e. Ne\u017e se vzpamatuji ze \u0161oku, Tom ho tah\u00e1 zp\u00e1tky na nohy.<\/div>\n
„Odvolej to! Sly\u0161\u00ed\u0161?! Odvolej to!!“ Tom j\u00edm sm\u00fdkne a Pete dopadne z\u00e1dy na m\u016fj st\u016fl. S hr\u016fzou v o\u010d\u00edch sleduji bitku, kter\u00e1 se tu strhla, a p\u0159estanu d\u00fdchat v\u017edy, kdy\u017e vid\u00edm, \u017ee se Pete nap\u0159ahuje, aby Tomovi vr\u00e1til r\u00e1nu. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, co Toma roz\u010d\u00edlilo v\u00edc. Jestli nar\u00e1\u017eka na jeho \u00fat\u011bk ode m\u011b, nebo „kompliment“ na mou adresu. Jak jsem \u010dekal, je ale t\u00edm, kdo m\u00e1 p\u0159evahu. Rv\u00e1t se um\u011bl v\u017edycky a nebudu po\u010d\u00edtat, kolikr\u00e1t se bil kv\u016fli mn\u011b. Po chvilce se mu poda\u0159\u00ed nam\u00e1\u010dknout Peta ke zdi a z\u00edskat tak nad n\u00edm absolutn\u00ed kontrolu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ty ho v\u016fbec nezn\u00e1\u0161.“ Dostane ze sebe Pete p\u0159i\u0161krcen\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Dr\u017e hubu!“<\/div>\n
„Jsi slep\u00fd\u2026“ Po t\u011bchto slovech znovu klesne k Tomov\u00fdm noh\u00e1m. „Copak? Nechce\u0161 sly\u0161et, co je tv\u016fj br\u00e1\u0161ka za\u010d?!“<\/div>\n
„Vypadni!“ Tom mu ochotn\u011b pom\u016f\u017ee na nohy a hod\u00ed jej na dve\u0159e. M\u016fj p\u0159\u00edtel, te\u010f u\u017e vlastn\u011b b\u00fdval\u00fd, si h\u0159betem ruky set\u0159e krev ze rtu, a p\u0159esto\u017ee bych na jeho m\u00edst\u011b sp\u00ed\u0161 bre\u010del, zasm\u011bje se.<\/div>\n
„O tob\u011b,“ uk\u00e1\u017ee na m\u011b prstem, „u\u017e nikdy v \u017eivot\u011b nechci sly\u0161et! Nikdy! A ty by ses m\u011bl probrat, jinak dopadne\u0161 jako j\u00e1.“ Pohl\u00e9dne na Toma, kter\u00fd se opod\u00e1l t\u0159ese vztekem a zhluboka oddechuje. B\u00fdt j\u00edm, tak se seberu a vypadnu, ne\u017e bude pozd\u011b a on ho doopravdy zabije. Vyto\u010den\u00fd je na to a\u017e a\u017e. Nerad bych jej n\u011bkolik p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch let nav\u0161t\u011bvoval v krimin\u00e1le\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„To by sta\u010dilo!“ Vyk\u0159iknu, kdy\u017e Tom ud\u011bl\u00e1 krok k n\u011bmu, pevn\u011b rozhodnut ukon\u010dit jeho b\u00eddn\u00fd \u017eivot. Oba se zaseknou a vyval\u00ed na m\u011b o\u010di. Vypad\u00e1 to, \u017ee naprosto zapomn\u011bli na moji p\u0159\u00edtomnost.<\/div>\n
„Pros\u00edm, odejdi.“ \u0158eknu pevn\u00fdm a rozhodn\u00fdm hlasem a otev\u0159u dve\u0159e, \u010dekaj\u00edc, a\u017e Pete spln\u00ed moji v\u00fdzvu. Ud\u011bl\u00e1 to, nap\u0159ed si m\u011b v\u0161ak pohrdav\u011b cel\u00e9ho prohl\u00e9dne. Obrovsk\u00e1 zm\u011bna oproti t\u011bm zbo\u017en\u00fdm pohled\u016fm, na n\u011b\u017e jsem od n\u011bj byl zvykl\u00fd.<\/div>\n
„Skon\u010d\u00ed\u0161 v pekle, ty hajzle.“ Proced\u00ed mezi zuby. Ohl\u00eddne se je\u0161t\u011b na Toma, kter\u00fd u\u017e stoj\u00ed po m\u00e9m boku, kdyby se n\u00e1hodou odv\u00e1\u017eil na m\u011b znovu s\u00e1hnout. A kdybych mu nestisknul ruku, sko\u010dil by mu po krku znovu, proto\u017ee mu stejn\u011b jako mn\u011b neu\u0161la dal\u0161\u00ed „lichotka“ na moji adresu.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Ch\u00e1pe\u0161 ho? On mi bude n\u011bco vy\u010d\u00edtat. On mn\u011b!“ Vyk\u0159iknu rozho\u0159\u010den\u011b a zabouchnu dve\u0159e. Ten mi zase hnul \u017elu\u010d\u00ed! „Na co si tu jako hr\u00e1l? Na chudinku?“ Vztek\u00e1m se d\u00e1l, kdy\u017e m\u00edj\u00edm Toma na cest\u011b ke stolu. Poodsunu krabice s na\u0161\u00edm ob\u011bdem a usednu na desku. Na okam\u017eik se zahled\u00edm z okna a znechucen\u011b zavrt\u00edm hlavou. Tak j\u00e1 jsem ten nejhor\u0161\u00ed! D\u00edk mn\u011b se dostal na \u0161pi\u010dku, z\u00edsk\u00e1val ty nejlep\u0161\u00ed nab\u00eddky, a nakonec se mi tu m\u00e1lem rozbre\u010d\u00ed, \u017ee mi ob\u011btoval \u017eivot. To je takov\u00fd nevd\u011b\u010dn\u00fd parchant!<\/div>\n
<\/div>\n
„\u010clov\u011bk by mu to mo\u017en\u00e1 i uv\u011b\u0159il.“ Zamuml\u00e1 Tom, a kone\u010dn\u011b se na m\u011b pod\u00edv\u00e1. Co\u017ee?<\/div>\n
„Jak uv\u011b\u0159il? On je podle tebe chud\u00e1k?“ vyjedu po n\u011bm a v\u011bnuji mu rozzloben\u00fd pohled. Tak on mu d\u00e1 p\u0159es hubu, a nakonec toho snad bude litovat a zastane se ho.<\/div>\n
„To nen\u00ed. Ale sehr\u00e1l n\u00e1m tu p\u011bkn\u00fd divadlo, ne? A\u017e nebude m\u00edt \u010das ten t\u00fdpek, co s n\u00edm vytapetovali p\u016fl m\u011bsta, mohl by Pe\u0165\u00e1nek zasko\u010dit.“ Asi nar\u00e1\u017e\u00ed na toho herce, kter\u00fd se d\u00edk roli kla\u010fase vy\u0161vihnul na vrchol, \u010dtrn\u00e1ctilet\u00e9 sle\u010dny p\u0159i pohledu na jeho fotku vzdychaj\u00ed a melou o n\u011bm v\u0161ude, kam se \u010dlov\u011bk hne. Kde jsou ty doby, kdy holky takhle je\u010dely kv\u016fli n\u00e1m, kdy st\u00e1ly hodiny v de\u0161ti, n\u011bkolik dn\u00ed a noc\u00ed tr\u00e1vily p\u0159ed halou, aby se dostaly do prvn\u00ed \u0159ady, jezdily po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, jen aby n\u00e1s koutkem oka zahl\u00e9dly\u2026 Dneska je v\u0161echno jinak.<\/div>\n
„Je mizern\u00fd herec. Film s n\u00edm v hlavn\u00ed roli by byl propad\u00e1k roku.“<\/div>\n
„To je taky fakt. Kdo by se na ten jeho ksicht d\u00edval, vi\u010f? Musel bych tu telku vz\u00edt a vyhodit z okna.“ Tom se oklepe odporem p\u0159i p\u0159edstav\u011b celove\u010dern\u00edho filmu s Petem jako hlavn\u00edm hrdinou.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co to vyv\u00e1d\u00ed\u0161?“ zept\u00e1 se m\u011b udiven\u011b, kdy\u017e si kleknu na \u010dty\u0159i a detailn\u011b zkoum\u00e1m mal\u00fd kobere\u010dek p\u0159ed k\u0159es\u00edlky. Doufejme, \u017ee s n\u00edm nic neprovedli!<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e1 krev. To je dob\u0159e. \u0160lo by to blb\u011b dol\u016f.“<\/div>\n
„Ty jsi neuv\u011b\u0159itelnej!“ Zavrt\u00ed hlavou, ale sm\u011bje se. Tak\u017ee se na m\u011b nezlob\u00ed. No co, byl to d\u00e1rek od Marca, co d\u011bl\u00e1 u Vuittona. Sice se mi moc nel\u00edb\u00ed, proto jsem ho str\u010dil do kanclu a ne k sob\u011b dom\u016f, ale zasvinit by mi ho nemuseli.<\/div>\n
  <\/div>\n
Tom si sedne na koberec vedle m\u011b a nep\u0159est\u00e1v\u00e1 se culit. \u010clov\u011bk by ani ne\u0159ekl, \u017ee se tu p\u0159ed p\u00e1r minutami s n\u011bk\u00fdm rval. Je jak ti pitome\u010dci v ak\u010dn\u00edch filmech, co m\u011b k smrti nud\u00ed. Ti se taky dok\u00e1\u017eou vyh\u00fdbat ran\u00e1m. Protivn\u00edka z\u0159\u00edd\u00ed a sami vyv\u00e1znou bez jedin\u00e9ho \u0161kr\u00e1bance. Jeho obli\u010dej je stejn\u011b kr\u00e1sn\u00fd jako p\u0159edt\u00edm. \u017d\u00e1dn\u00e1 mod\u0159ina, od\u011brka, prost\u011b nic.<\/div>\n
„Je p\u011bkn\u011b hnusnej\u2026“ Za\u0161kleb\u00ed se pot\u00e9, co si prohl\u00eddne, na \u010dem to vlastn\u011b sed\u00ed. Asi bych mu m\u011bl objasnit, pro\u010d ho tu m\u00e1m.<\/div>\n
„Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee nepat\u0159\u00ed mezi\u2026“<\/div>\n
„Je odpornej, Bille. K\u00fd\u010dovitej. \u010clov\u011bku se z t\u011bch vzor\u016f mot\u00e1 hlava.“ Sko\u010d\u00ed mi do \u0159e\u010di bratr-estetik.<\/div>\n
„Ale sed\u00ed se ti na n\u011bm dob\u0159e, co?“<\/div>\n
„Co s n\u00edm taky jin\u00fdho? I kdy\u017e napad\u00e1 m\u011b jedno vyu\u017eit\u00ed.“<\/div>\n
„Opravdu?“ Podiv\u00edm se a pokou\u0161\u00edm se p\u0159edem odhadnout, s jak\u00fdm extra n\u00e1padem zase p\u0159ijde. Mo\u017en\u00e1 by si je m\u011bl nechat patentovat. V dne\u0161n\u00ed dob\u011b toti\u017e lidi vyd\u011bl\u00e1vaj\u00ed na v\u0161elijak\u00fdch blbostech. Ani bych se nedivil, kdyby n\u011bjak\u00fd jeho n\u00e1pad zrealizovali.<\/div>\n
„Jo, roho\u017eka p\u0159ed dve\u0159e. Tam by byl aspo\u0148 u\u017eite\u010dnej.“<\/div>\n
„P\u011bkn\u011b drah\u00e1 roho\u017eka.“ Poznamen\u00e1m a pomalu se na koberec-roho\u017eku polo\u017e\u00edm. Kdybych za\u0159izoval kancel\u00e1\u0159 znovu, prvn\u00ed, co bych si koupil, by byl gau\u010d. Pekeln\u011b m\u011b bol\u00ed z\u00e1da. Kdybych ho tu m\u011bl, mohl bych si na n\u011bj lehnout.<\/div>\n
<\/div>\n
„Hej, co to\u2026“ Tom si to z\u0159ejm\u011b p\u0159ebral po sv\u00e9m, tak\u017ee jen co se moje z\u00e1da dotkla koberce a chystal jsem se prot\u00e1hnout, nalehl si na m\u011b. M\u00edsto odpov\u011bdi m\u011b pol\u00edb\u00ed na krk, odt\u00e1hne se ode m\u011b a zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Jeho ruka m\u011b hlad\u00ed po zadku a na\u0161e rty se k sob\u011b pomalu p\u0159ibli\u017euj\u00ed. Lehounce se ot\u0159u sv\u00fdmi \u00fasty o jeho. Povystr\u010d\u00edm jazyk a \u0161pi\u010dkou mu ol\u00edznu spodn\u00ed ret, na\u010de\u017e Tom m\u00edrn\u011b pootev\u0159e pusu a nech\u00e1 m\u011b vplout jazykem dovnit\u0159. Ovinu mu ruce kolem krku a polibek prohloub\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tohle ne.“ Zastav\u00edm jeho ruku, kdy\u017e zavad\u00ed o sponu p\u00e1sku.<\/div>\n
„Billy\u2026“ zak\u0148u\u010d\u00ed. Jeho hork\u00fd dech ovane m\u016fj krk, pln\u00e9 rty mazliv\u011b l\u00edbaj\u00ed k\u016f\u017ei na n\u011bm. Chce m\u011b tak zlomit a z\u00edskat souhlas.<\/div>\n
„Ne.“ Vysouk\u00e1m ze sebe nakonec po dlouh\u00e9m zva\u017eov\u00e1n\u00ed. Je\u0161t\u011b chvilku a mo\u017en\u00e1 by se mu to poda\u0159ilo. Odstr\u010d\u00edm ho od sebe a vstanu. Uprav\u00edm si triko, kter\u00e9 mi vyhrnul a vr\u00e1t\u00edm se ke stolu. Tom se mezit\u00edm posad\u00ed a ubl\u00ed\u017een\u011b se na m\u011b d\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„Tady to prost\u011b nejde. A krom toho mus\u00edm za chvilku ode\u2026 Tome.“ Vydechnu, kdy\u017e se u m\u011b znovu ocitne, p\u0159it\u00e1hne si m\u011b na sebe a polibky pokr\u00fdv\u00e1 moji \u0161\u00edji.<\/div>\n
„Brou\u010dku\u2026“ \u0161ept\u00e1 mezi polibky a hlad\u00ed m\u011b po z\u00e1dech, boc\u00edch a nev\u00e1h\u00e1 ani dlan\u011bmi sklouznout je\u0161t\u011b o n\u011bco n\u00ed\u017e.<\/div>\n
„\u0158ekl jsem ne a konec debaty.“ A\u010d jen velmi nerad, vyprost\u00edm se z jeho n\u00e1ru\u010de. „Jestli bude\u0161 zlobit, nebude p\u0159ekvapen\u00ed.“<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Spaste du\u0161i! Dal\u0161\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed! Te\u010f u\u017e to bude ten orangut\u00e1n, na to d\u00e1m krk. A i kdyby ne a Bill mi p\u0159ed nos p\u0159ivezl nejnov\u011bj\u0161\u00ed model Lotuse, Ferrari, Lamborghini nebo co j\u00e1 v\u00edm \u010deho, nic z toho nechci! Chci jeho. A je mi naprosto jedno, \u017ee p\u0159ede dve\u0159mi hl\u00eddkuje ta jeho st\u00edha\u010dka. To jen m\u016fj hrdina a milovn\u00edk adrenalinu, za n\u011bho\u017e se m\u00e1 jen on s\u00e1m, je najednou pod\u011blanej strachy, \u017ee by sem n\u011bkdo mohl vl\u00edtnout. Jako by byl tak velkej probl\u00e9m oto\u010dit t\u00edm kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku, kterej celou dobu hypnotizuju.<\/div>\n
„U\u017e zas?“ Zept\u00e1m se otr\u00e1ven\u011b a ura\u017een\u00fd se vr\u00e1t\u00edm ke k\u0159esl\u016fm, do jednoho z nich se posad\u00edm a \u010dek\u00e1m, co z n\u011bj vyleze.<\/div>\n
„S\u00e1m jsem to vymyslel!“ Tak to je z\u00e1ruka, \u017ee m\u011b to p\u0159iprav\u00ed o slova a vylet\u00ed mi tlak do z\u00e1vratn\u00fdch v\u00fd\u0161ek. Jo, kdyby p\u0159ekv\u00e1pko byl t\u0159eba stript\u00fdz, p\u0159irozen\u011b Bill\u016fv stript\u00fdz, to by byla jin\u00e1. Ale dle n\u011bj je to moc oby\u010dejn\u00fd a p\u0159ekvapen\u00ed mus\u00ed prost\u011b st\u00e1t za to.<\/div>\n
„Nepov\u00eddej, a kdy se toho z\u00e1zraku do\u010dk\u00e1m?“<\/div>\n
„Dneska ve\u010der. Te\u010f u\u017e mus\u00edm let\u011bt. M\u00e1m jednu sch\u016fzku a je\u0161t\u011b pot\u0159ebuji n\u011bco za\u0159\u00eddit.“ Hod\u00ed pohled na hodiny, rychle p\u0159ib\u011bhne ke mn\u011b, l\u00edbne m\u011b na rty a u\u017e si to \u0161ine ke dve\u0159\u00edm. „Nezlob tady. Vr\u00e1t\u00edm se brzy, slibuju. Co jsem to je\u0161t\u011b cht\u011bl?“<\/div>\n
„Kdyby klepal vlk, tak mu neotv\u00edrej.“ Zamuml\u00e1m. Je hor\u0161\u00ed jak na\u0161e m\u00e1ma. Ta n\u00e1s taky p\u0159ed odchodem stokr\u00e1t pou\u010dovala, co m\u00e1me a nem\u00e1me d\u011blat. Tohle m\u00e1 Bill po n\u00ed. Bo\u017ee, nedopus\u0165, aby tenhle \u010dlov\u011bk m\u011bl v bl\u00edzk\u00fd dob\u011b d\u00edt\u011b! Zat\u00edm to nehroz\u00ed, ode m\u011b se ho asi t\u011b\u017eko do\u010dk\u00e1. Ale co m\u016f\u017eu v\u011bd\u011bt, s \u010d\u00edm zase p\u0159ijde?! Bar\u00e1k m\u00e1me, psa m\u00e1me, u\u017e jen zasadit strom a m\u00edt syna. No, snad podobn\u011b neuva\u017euje i Bill.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co jsi to \u0159\u00edkal, Tommy?“<\/div>\n
„\u017de u\u017e se t\u011b\u0161\u00edm na ve\u010der.“ P\u0159ipitom\u011ble se na n\u011bj usm\u011bju a zam\u00e1v\u00e1m mu. Tak a te\u010f m\u00e1m dost \u010dasu psychicky se p\u0159ipravit na dne\u0161n\u00ed ve\u010der\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Ani se nenam\u00e1hej vystoupit. Nejdu tam.“ Zavrt\u00edm hlavou, kdy\u017e doraz\u00edme na m\u00edsto a br\u00e1cha vypne motor.<\/div>\n
„A pro\u010d jako?“ Podiv\u00ed se Bill a zase zav\u0159e dve\u0159e, kter\u00e9 p\u0159ed chvilkou otev\u0159el. Civ\u00ed na m\u011b s otev\u0159enou pusou, svra\u0161t\u00ed \u010delo a zavrt\u00ed hlavou.<\/div>\n
„Pro\u010d jsme zase tady?“<\/div>\n
„Proto\u017ee tady je to p\u0159ekvapen\u00ed. A koukej zvednout zadek.“ Bill je \u010dlov\u011bk mnoha tv\u00e1\u0159\u00ed. Miluj\u00edc\u00ed br\u00e1\u0161ka, uzn\u00e1van\u00e1 m\u00f3dn\u00ed ikona, sexy diva, starostliv\u00e1 matka, \u00fa\u017easn\u00fd milenec a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b nekompromisn\u00ed man\u017eelka. Cht\u011b necht\u011b odepnu p\u00e1s a vystoup\u00edm. Bill zamkne auto a vyraz\u00ed kup\u0159edu. Bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed se za n\u00edm rozb\u011bhnu. To p\u0159ece nem\u016f\u017ee!<\/div>\n
<\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161? Chce\u0161, aby n\u00e1s zav\u0159eli?!“ \u010capnu ho za ruku a na\u0161t\u011bst\u00ed ho zadr\u017e\u00edm d\u0159\u00edv, ne\u017e n\u00e1s oba uvrhne do ne\u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„A za co?“<\/div>\n
„Vniknut\u00ed na ciz\u00ed pozemek. Nap\u0159\u00edklad. Douf\u00e1m, \u017ee jsi norm\u00e1ln\u00ed a nehodl\u00e1\u0161 se vloupat se dovnit\u0159.“<\/div>\n
„Tak to je z\u0159ejm\u011b poprv\u00e9, co se vloupu do vlastn\u00edho domu.“ Zasm\u011bje se a ne\u017e se rozkouk\u00e1m a uv\u011bdom\u00edm si, \u017ee je ten bar\u00e1k vlastn\u011b u\u017e n\u00e1\u0161, stoj\u00ed u dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Tak poj\u010f, Tommy.“ Bill m\u011b rychl\u00fdmi pohyby ruky l\u00e1k\u00e1 k sob\u011b a nedo\u010dkav\u011b p\u0159e\u0161lapuje u dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„No jo, v\u017edy\u0165 u\u017e jdu!“ Abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, moc se mi tam nechce. B\u016fhv\u00ed, co tam na m\u011b \u010dek\u00e1. Jeho bla\u017een\u00fd v\u00fdraz se mi v\u016fbec nezamlouv\u00e1. Jakmile m\u00e1 toti\u017e z n\u011b\u010deho radost nebo se mu n\u011bco l\u00edb\u00ed, vypl\u00fdv\u00e1 z toho pro moji osobu prav\u00fd opak.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdy ho zbouraj?“<\/div>\n
„Co? Jo ten d\u016fm vedle. To nev\u00edm.“ To je \u00fa\u017easn\u00fd! Tak\u017ee on by m\u011b sem klidn\u011b nast\u011bhoval a nutil by m\u011b se d\u00edvat na tohle. Tak s t\u00edm a\u0165 nepo\u010d\u00edt\u00e1! Nedostane m\u011b sem, pokud tu ten stra\u0161idelnej hrad bude st\u00e1t. A\u017e ho zbouraj\u00ed, tak se mo\u017en\u00e1<\/em> p\u0159est\u011bhuju. Ale jinak ani za nic.<\/div>\n
„Tak poj\u010f u\u017e.“ Nakonec m\u011b mus\u00ed dovnit\u0159 vt\u00e1hnout. Natolik m\u011b uchv\u00e1tilo s\u00eddlo Fredou\u0161e, \u017ee jsem nebyl schopen od n\u011bj odtrhnout pohled. A je\u0161t\u011b m\u011b sem t\u00e1hne skoro po tm\u011b. U\u017e ve dne to vypadalo d\u011bsiv\u011b, takhle v \u0161eru je to mnohem hor\u0161\u00ed. Rad\u0161i si nebudu p\u0159edstavovat, jak\u00fd je to uprost\u0159ed noci.<\/div>\n
\n<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u011blo by se tu vymalovat\u2026“ Pod\u011bl\u00edm se s Billem o sv\u016fj poznatek, kdy\u017e jsme uvnit\u0159. Proch\u00e1z\u00edme chodbou a ocitneme se ve velk\u00e9 m\u00edstnosti, kter\u00e1 asi d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edm majitel\u016fm slou\u017eila jako hala.<\/div>\n
„To ud\u011bl\u00e1me.“<\/div>\n
„Po\u010dkat\u2026 My? Jako my dva?“<\/div>\n
„A kdo jin\u00fd?“ Op\u011bt na m\u011b hled\u00ed jako na naprost\u00e9ho idiota, kter\u00fd mu d\u00e1v\u00e1 jen sam\u00fd debiln\u00ed dotazy. Je snad p\u0159ece jasn\u00fd, kdo to bude malovat.<\/div>\n
„Ty po mn\u011b chce\u0161, abych vymaloval tuhle n\u00e1dra\u017en\u00ed halu???“ Kdo jinej by to asi d\u011blal? Bill tu bude nanejv\u00fd\u0161 st\u00e1t a komandovat m\u011b. Absinth je k\u016f\u017ee l\u00edn\u00e1 a rad\u011bji se n\u011bkam za\u0161ije. Zb\u00fdv\u00e1 jedin\u00fd \u010dlov\u011bk a t\u00edm jsem j\u00e1.<\/div>\n
„No a pak je\u0161t\u011b lo\u017enici, kuchy\u0148, druhou lo\u017enici, moji pracovnu\u2026“ Vypo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1 na prstech jednotliv\u00e9 m\u00edstnosti a mn\u011b se za\u010d\u00edn\u00e1 d\u011blat zle. On se zbl\u00e1znil! Tady str\u00e1v\u00edm p\u016fl \u017eivota, ne\u017e budu hotov. Matn\u011b se sna\u017e\u00edm rozpomenout, jestli jsem n\u011bkdy v\u016fbec maloval\u2026 Jo, jednou. Sv\u016fj byt, ale p\u0159\u00edsahal jsem, \u017ee to bylo poprv\u00e9 a naposledy.<\/div>\n
„Bille, tak si n\u011bkoho\u2026“<\/div>\n
„Kdy\u017e to ud\u011bl\u00e1me my, bude to hez\u010d\u00ed.“ Jin\u00fdmi slovy ‚Kdy\u017e to ud\u011bl\u00e1\u0161 p\u0159esn\u011b tak, jak ti J\u00c1 \u0159eknu, bude to hez\u010d\u00ed.‘<\/em>.<\/div>\n
„Geni\u00e1ln\u00ed! Hod\u00edme si na to ornamenty, \u010d\u00e1ry a klikyh\u00e1ky. N\u011bco jako naivn\u00ed um\u011bn\u00ed, vi\u010f?“<\/div>\n
„To nen\u00ed v\u016fbec \u0161patn\u00fd n\u00e1pad, brouku.“ Tleskne si do dlan\u00ed. Ale j\u00e1 to myslel ze srandy! Copak m\u011b mohlo napadnout, \u017ee je natolik \u0161\u00edlen\u00fd, aby cht\u011bl po zdech \u010dm\u00e1rat n\u011bjak\u00fd obrazce, jak ho zrovna napadne? No, snad se mi poda\u0159\u00ed vymluvit mu to. Absinth by se z toho chud\u00e1k osypal a j\u00e1 jakbysmet.<\/div>\n
<\/div>\n
„A je\u0161t\u011b mus\u00edme vym\u011bnit z\u00e1bradl\u00ed na schodi\u0161ti a chci jin\u00fd plot. Tenhle je takov\u00fd divn\u00fd. Ale na to si n\u011bkoho sjedn\u00e1me.“ Aspo\u0148 n\u011bco. Kdyby po mn\u011b cht\u011bl je\u0161t\u011b tohle, ob\u00e1val bych se, \u017ee se odsud do konce \u017eivota nehnu.<\/div>\n
„A te\u010f u\u017e poj\u010f. N\u011bco tu pro tebe je\u0161t\u011b m\u00e1m\u2026“ Bill m\u011b chytne za triko a t\u00e1hne m\u011b po schodech nahoru. Nem\u00edt p\u0159ed o\u010dima jeho dokonal\u00fd zadek, asi bych nemyslel na nic jin\u00fdho, ne\u017e kdy se pod n\u00e1ma schody propadnou. P\u0159i ka\u017ed\u00e9m do\u0161l\u00e1pnut\u00ed o\u0161kliv\u011b zavrzaj\u00ed. Zn\u00ed to, jako by na\u0159\u00edkaly.<\/div>\n
„Z\u016fsta\u0148 tady.“ P\u0159ik\u00e1\u017ee a zabouchne mi dve\u0159e p\u0159ed nosem. \u017de bych se kone\u010dn\u011b do\u010dkal toho p\u0159ekvapen\u00ed? U\u017e by byl nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das. Docela r\u00e1d bych odsud vypadnul. Nav\u00edc jsem pr\u00e1v\u011b zjistil dost nemilou skute\u010dnost, a sice tu, \u017ee z okna nad schody jde n\u00e1dhern\u011b vid\u011bt na sousedn\u00ed d\u016fm. Z pokoje, kde je Bill, se oz\u00fdv\u00e1 \u0161ramocen\u00ed, kroky, a kdy\u017e se ozve r\u00e1na, nadsko\u010d\u00edm a jsem p\u0159ipraven vl\u00edtnout dovnit\u0159 i za cenu, \u017ee bych ty dve\u0159e m\u011bl prokopnout. Na\u0161t\u011bst\u00ed to nebude nutn\u00e9.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Tommy!“ Ozve se kone\u010dn\u011b hlas zevnit\u0159. U\u017e jsem se za\u010d\u00ednal o n\u011bj b\u00e1t. No to jsem s\u00e1m zv\u011bdav, co tam tak dlouho d\u011blal.<\/div>\n
„U\u017e jsem si\u2026“ Bo\u017ee, d\u011bkuju. Splnil jsi mi moje tu\u017eby. J\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee existuje\u0161! Sice jsem cht\u011bl Billa nah\u00fdho, ale ani tohle nen\u00ed \u0161patn\u00fd. M\u00e1 na sob\u011b stejn\u011b jen mou ko\u0161ili a spodn\u00ed pr\u00e1dlo. Budi\u017e mu odpu\u0161t\u011bno, \u017ee je to ta nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Jak jsi\u2026 Kdy jsi\u2026“<\/div>\n
„Odpoledne.“ Prozrad\u00ed mi, kdy m\u011bl \u010das na p\u0159\u00edpravu sv\u00e9ho p\u0159ekvapen\u00ed. P\u0159ece jen v n\u011bm z\u016fstalo n\u011bco z toho romantika, kv\u016fli kter\u00e9mu holky div neum\u00edraly. Cel\u00fd pokoj oza\u0159uj\u00ed jen plameny ho\u0159\u00edc\u00edch sv\u00edc\u00ed. Kam se pod\u00edv\u00e1m, le\u017e\u00ed okv\u011btn\u00ed l\u00edstky r\u016f\u017e\u00ed, a kdy\u017e se nadechnu, tak\u2026<\/div>\n
„Co je to za smrad?“ Soud\u011b podle jeho v\u00fdrazu jsem z\u0159ejm\u011b \u0159ekl n\u011bco, co jsem nem\u011bl.<\/div>\n
„No dovol! Vonn\u00fd ty\u010dinky.“ Bill se zatv\u00e1\u0159\u00ed dot\u010den\u011b a p\u0159it\u00e1hne si ko\u0161ili v\u00edce k t\u011blu. „Bude\u0161 tam st\u00e1t je\u0161t\u011b hodn\u011b dlouho?“ Nenech\u00e1m se dvakr\u00e1t pob\u00edzet. Opatrn\u011b za sebou zav\u0159u dve\u0159e. Vzhledem k p\u0159edchoz\u00edmu poznatku se schody bych se ani nedivil, kdyby mi z\u016fstala klika, nebo h\u016f\u0159 cel\u00fd dve\u0159e v ruce, a m\u00edsto milence bych si zahr\u00e1l na oprav\u00e1\u0159e. Kdy\u017e se posad\u00edm na matraci, o n\u00ed\u017e bych r\u00e1d v\u011bd\u011bl, jak sem dot\u00e1hnul, chyst\u00e1m se pod\u011bkovat mu polibkem, ale Bill mi str\u010d\u00ed sklenku se \u0161amp\u00e1n\u011bm. Aha, te\u010f u\u017e ch\u00e1pu, co byla ta r\u00e1na, co zn\u011bla, jako by n\u011bkdo vyst\u0159elil z pistole.<\/div>\n
<\/div>\n
„Na n\u00e1s.“ Pozvednu sklenku a chyst\u00e1m se s n\u00edm p\u0159i\u0165uknout. Bill se pousm\u011bje a nepatrn\u011b zavrt\u00ed hlavou. Jist\u011b, mus\u00ed m\u00edt posledn\u00ed slovo. Jinak by to ani nebyl on.<\/div>\n
„Na dne\u0161n\u00ed noc, Tommy\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „A jsme kompletn\u00ed.“ U\u0161kl\u00edbne se na m\u011b Pete a oto\u010d\u00ed se po hlasu. Tom stoj\u00ed mezi dve\u0159mi, v rukou dr\u017e\u00ed krabice s pizzou a m\u016fj sal\u00e1t. Na ob\u011bd se p\u0159i dne\u0161n\u00edm shonu toti\u017e nedostaneme. S\u00e1m se nab\u00eddl, \u017ee tedy pro n\u011bco zajde.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-10147","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10147","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10147"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10147\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10147"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10147"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10147"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}