{"id":10150,"date":"2010-11-18T17:00:00","date_gmt":"2010-11-18T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10125"},"modified":"2010-11-18T17:00:00","modified_gmt":"2010-11-18T16:00:00","slug":"probuzeni-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/18\/probuzeni-8\/","title":{"rendered":"Probuzen\u00ed 8."},"content":{"rendered":"
autor: Gia<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"451\"<\/div>\n
„Idiote!“ Za\u0159vu roz\u010d\u00edlen\u011b na zhruba stejn\u011b star\u00e9ho kluka, kter\u00fd nen\u00ed za volantem \u010derven\u00e9ho BMW skoro v\u016fbec vid\u011bt. Zdvi\u017een\u00fd prost\u0159edn\u00ed\u010dek v postrann\u00edm zrc\u00e1tku mi v\u0161ak neunikne. Op\u00e1\u010d\u00edm mu \u00fapln\u011b stejn\u00fdm gestem. Hlavu vyklon\u00edm z ok\u00fdnka, jak jen mi to t\u011bsn\u00fd prostor dovol\u00ed, a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jestli v\u00e1\u017en\u011b nevystoupit a neud\u011blat tomu imbecilovi malou p\u0159edn\u00e1\u0161ku o blokov\u00e1n\u00ed voln\u00fdch m\u00edst na parkovi\u0161ti. „N\u011bkter\u00e9 kreatury, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak trpasl\u00edci, kte\u0159\u00ed ani nedos\u00e1hnout na ped\u00e1ly, by v\u016fbec nem\u011bly dostat \u0159idi\u010d\u00e1k.“ Odfrknu si je\u0161t\u011b, abych vyplavil p\u0159ebyte\u010dn\u00fd adrenalin, a kone\u010dn\u011b zaparkuju. Doopravdy jsem to nesn\u00e1\u0161el. Byl norm\u00e1ln\u00ed pracovn\u00ed den a \u010dlov\u011bk by o\u010dek\u00e1val, \u017ee v tomhle obrovsk\u00e9m n\u00e1kupn\u00edm komplexu nebude dopoledne ani noha. Ale podle jedin\u00e9ho voln\u00e9ho m\u00edsta k parkov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 jsem uko\u0159istil, to vypadalo, \u017ee se sem n\u011bjak\u00fdm kouzlem vm\u011bstnal \u00fapln\u011b cel\u00fd Berl\u00edn. Pro jistotu p\u0159estanu p\u0159em\u00fd\u0161let o blbostech a p\u0159id\u00e1m do kroku. David byl v\u017edycky docela v pohod\u011b chlap, ale opravdu nesn\u00e1\u0161el mou a Billovu nedochvilnost, v\u0161ude jsme chodili na posledn\u00ed chv\u00edli.  <\/div>\n
U\u017e docela zad\u00fdchan\u00fd  zapadnu do jedn\u00e9 z kav\u00e1ren, na\u0161\u00ed obl\u00edben\u00e9. D\u011blali tady naprosto \u00fachvatn\u00e9 capuchino, kter\u00e9mu jsme s klukama nikdy neodolali. A to ani tehdy, kdy\u017e David Gustavovi sem tam doporu\u010dil malou dietu. Ostatn\u011b i te\u010f, kdy\u017e jsem p\u0159ich\u00e1zel k jednomu z mal\u00fdch kulat\u00fdch stolk\u016f, se na m\u011b jedna skleni\u010dka tohohle z\u00e1zraku usm\u00edvala. Nat\u011b\u0161en\u011b jsem si ol\u00edzl such\u00e9 rty. Georg, kter\u00fd do t\u00e9 doby o n\u011b\u010dem docela \u017eiv\u011b diskutoval s Gustavem, byl v m\u017eiku na nohou. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
„\u010cau!“ Vyrazil ze sebe a\u017e moc vesele a nezapomn\u011bl p\u0159idat jedno skoro otcovsk\u00e9 pohlazen\u00ed po rameni. P\u0159iblbl\u00fd ritu\u00e1l, kter\u00fd te\u010f opakoval poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsme se setkali. Z rozvern\u00e9ho a bolestiv\u00e9ho bu\u0161en\u00ed do zad te\u010f oba p\u0159e\u0161li na tohle v\u0161e\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed gesto – Jsi v po\u0159\u00e1dku?<\/em> Dok\u00e1zal jsem pochopit, \u017ee je m\u016fj kolaps v nemocnici nejsp\u00ed\u0161 dost vyd\u011bsil, ale tohle bylo fakt moc siln\u00e9 kafe. Nepot\u0159eboval jsem jejich p\u0159ehnanou p\u00e9\u010di a tu nanejv\u00fd\u0161 trapnou komedii, kterou p\u0159ede mnou rozehr\u00e1li. Tahle hra m\u011bla vlastn\u011b jen dv\u011b z\u00e1kladn\u00ed pravidla. Co nejm\u00ed\u0148 p\u0159ede mnou mluvit o Billovi. A pokud mo\u017eno d\u011blat, jako by v\u016fbec neexistoval. Pomalu ale jist\u011b se mnou za\u010d\u00ednal znovu cloumat v\u0161echen ten vztek. Stokr\u00e1t u\u017e jsem je od bratrovy nehody prosil, aby se ke mn\u011b chovali norm\u00e1ln\u011b, abych se nemusel je\u0161t\u011b v\u00edc c\u00edtit jako tot\u00e1ln\u00ed ztroskotanec. Jen\u017ee m\u011b ani jeden z nich nebral v\u00e1\u017en\u011b. Prost\u011b se chovali jako dva trapn\u00ed sloni v porcel\u00e1nu. Tak\u017ee jsem m\u011bl nejsp\u00ed\u0161 ocenit Davidovu p\u0159\u00edmost, s kterou na m\u011b vyrukoval, ale m\u00edsto toho jsem se jen beze slova sesunul na \u017eidli. Copak n\u00e1s u\u017e doopravdy v\u0161ichni odepsali?  <\/div>\n
„Koukni, Tome,“ za\u010dal t\u00edm sv\u00fdm obvykl\u00fdm sm\u00ed\u0159liv\u00fdm t\u00f3nem na \u00favod, ale j\u00e1 se nehodlal vzd\u00e1t, moc dob\u0159e jsem v\u011bd\u011bl, o co mu jde. Za posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed jsme se kv\u016fli tomu h\u00e1dali p\u0159es telefon snad stokr\u00e1t. Po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d dokola. „Pro v\u0161echny z n\u00e1s je to te\u010f t\u011b\u017ek\u00fd a pro tebe nejv\u00edc, ale j\u00e1 ti nehodl\u00e1m do nekone\u010dna ustupovat. Prost\u011b jsme se tak rozhodli a hotovo, d\u00e1l u\u017e to nebudeme \u0159e\u0161it, O.K?“ Sna\u017eil jsem se uklidnit spla\u0161en\u00fd tep ve sp\u00e1nc\u00edch, hrozn\u011b m\u011b rozbolela hlava, jako by se m\u011bla ka\u017edou chv\u00edli rozlet\u011bt. Cht\u011bl jsem pou\u017e\u00edt v\u0161echny ty argumenty, kter\u00e9 jsem si doma poctiv\u011b p\u0159ipravoval, ale najednou jsem byl schopn\u00fd vn\u00edmat jen letm\u00fd pohyb \u0161t\u00edhl\u00fdch prst\u016f, kter\u00e9 si pohr\u00e1valy s m\u00fdmi vlasy vzadu na krku.  <\/div>\n
„Tomi, ty moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1 bych to takhle necht\u011bl, vi\u010f?“ Zak\u0148our\u00e1 Bill ubl\u00ed\u017een\u011b a trucovit\u011b se mi posad\u00ed do kl\u00edna. Ten mi tu opravdu sch\u00e1zel.<\/em> Pomysl\u00edm si odevzdan\u011b a sna\u017e\u00edm se nevn\u00edmat v\u011bt\u0161\u00ed a v\u011bt\u0161\u00ed bolesti hlavy. „Jsi unaven\u00fd, vi\u010f?“ Usm\u011bje se Bill ch\u00e1pav\u011b a letmo m\u011b pol\u00edb\u00ed na \u010delo. Ukazov\u00e1\u010dkem mi jako by nic, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed p\u0159es rty a t\u00edm sv\u00fdm nemo\u017en\u011b mal\u00fdm zadkem se mi cpe v\u00edc a v\u00edc do kl\u00edna. Okam\u017eit\u011b mnou projede vlna spaluj\u00edc\u00edho horka, vzpom\u00ednka na jeho z\u00e1pisn\u00edk, kter\u00fd m\u00e1m st\u00e1le zastr\u010den\u00fd v zadn\u00ed kapse. Dost Tome! Jsi tady \u00fapln\u011b z jin\u00e9ho d\u016fvodu, ne\u017e abys p\u0159em\u00fd\u0161lel nad obsc\u00e9nn\u00edmi p\u0159edstavami sv\u00e9ho bratra!<\/em>  <\/div>\n
„Davide, j\u00e1 s tebou prost\u011b nem\u016f\u017eu souhlasit. Nikdo po n\u00e1s p\u0159ece nem\u016f\u017ee cht\u00edt, abychom jeli na pln\u00fd plyn. Ale m\u00e1me p\u0159ece nazkou\u0161en\u00fdch n\u011bkolik skv\u011bl\u00fdch nov\u00fdch p\u00edsni\u010dek, plno v\u011bc\u00ed rozjednan\u00fdch, nejde to jen tak. D\u00e1t si pauzu. Moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee Bill by tohle necht\u011bl. Nikdy by ho to ani nenapadlo, kdyby tam v nemocnici le\u017eel m\u00edsto n\u011bho kdokoliv z n\u00e1s.“ Sna\u017eil jsem se nek\u0159i\u010det, ale nebyl jsem takov\u00fdm mistrem sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed jako on. Pro\u010d to necht\u011bli pochopit? Pro\u010d tam sakra ti dva zabedn\u011bnci jen tak sed\u011bli a usrk\u00e1vali to svoje capuchino, jako by se v\u016fbec nic ned\u011blo? To u\u017e jim na n\u00e1s ani trochu nez\u00e1le\u017eelo?  <\/div>\n
„Ty p\u00edsni\u010dky stoj\u00ed za hovno, a ty to v\u00ed\u0161.“ Vy\u0161t\u011bkl na m\u011b David nezvykle ost\u0159e a Georg se p\u0159ekvapen\u00edm zakuckal. I Bill, kter\u00fd se te\u010f p\u0159estal pohupovat na m\u00e9m kl\u00edn\u011b sem a tam, otev\u0159el pusu v neskr\u00fdvan\u00e9m \u00fadivu. Nikdy si p\u0159ece nest\u011b\u017eoval. Jako v\u017edycky bylo v\u0161echno perfektn\u00ed. D\u011blali jsme svou pr\u00e1ci p\u0159ece poctiv\u011b nebo snad ne?<\/em> „V\u0161ichni v\u00edme, \u017ee Bill je tahoun cel\u00e9 t\u00e9hle kapely, \u017ee n\u00e1s v podstat\u011b v\u0161echny \u010dty\u0159i \u017eiv\u00ed. Za cel\u00e9 ty roky s v\u00e1mi jsem mu toleroval \u00fapln\u011b v\u0161echno, m\u011bl a po\u0159\u00e1d m\u00e1 v podstat\u011b neomezen\u00e9 mo\u017enosti. Chce nov\u00fd byt, auto, kupu hadr\u016f od Armaniho nebo r\u016f\u017eov\u00e9ho slona? Dob\u0159e, ale za to v\u0161echno zase j\u00e1 o\u010dek\u00e1v\u00e1m stoprocentn\u00ed profesionalitu. Od v\u00e1s v\u0161ech.“  <\/div>\n
„Ale, v\u017edy\u0165 j\u00e1 \u2026“ Koktal jsem jako naprost\u00fd pitomec, po\u0159\u00e1d jsem nech\u00e1pal, co m\u00e1 tahle docela tvrd\u00e1 lekce znamenat. Tokio Hotel. Dobr\u00fd zvuk a pr\u016fm\u011brn\u00e9 texty. Perfektn\u00ed hudebn\u00ed i vizu\u00e1ln\u00ed z\u00e1\u017eitek pro fanou\u0161ky, kte\u0159\u00ed n\u00e1s cht\u011bli vid\u011bt \u017eiv\u011b. Ochotn\u00ed p\u0159i autogrami\u00e1d\u011b, ochotn\u00ed k focen\u00ed. Nikdy jsme mu p\u0159ece nijak z\u00e1sadn\u011b nevzdorovali. Byli jsme profesion\u00e1lov\u00e9 nebo snad ne?<\/em><\/div>\n
„Do hajzlu, Tome, j\u00e1 ti nechci p\u0159ece nijak ubl\u00ed\u017eit, ale je \u010das, aby ti n\u011bkdo otev\u0159el o\u010di. Copak ty doopravdy nevid\u00ed\u0161, jak jste se v posledn\u00ed dob\u011b zm\u011bnili? Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee se ta va\u0161e vz\u00e1jemn\u00e1 nevra\u017eivost a v\u011b\u010dn\u00e9 h\u00e1dky nep\u0159enesou na kapelu? Na va\u0161e p\u00edsni\u010dky? \u0158\u00edkal jsem si, \u017ee je to jen chvilkov\u00e1 z\u00e1le\u017eitost, prost\u011b jste se poh\u00e1dali, to je norm\u00e1ln\u00ed, ale trv\u00e1 to u\u017e moc dlouho. V\u0161ichni jsou z v\u00e1s akor\u00e1t otr\u00e1ven\u00ed, na spole\u010dn\u00fdch fotk\u00e1ch vypad\u00e1te jako dva \u00fapln\u011b ciz\u00ed lidi, na zkou\u0161k\u00e1ch o sebe sotva zavad\u00edte pohledem. V\u00e1\u017en\u011b si mysl\u00ed\u0161, \u017ee v\u00e1m pak fanou\u0161ci je\u0161t\u011b budou v\u011b\u0159it? V\u017edy\u0165 u\u017e ani j\u00e1 s\u00e1m nev\u00edm, jestli v\u00e1m m\u016f\u017eu v\u011b\u0159it.“ Posledn\u00ed v\u011bta se mi v u\u0161\u00edch neust\u00e1le opakuje, jako by nikde nem\u011bla za\u010d\u00e1tek a konec.  <\/div>\n
„Tak se n\u00e1s snad zastane\u0161 nebo ne? V\u00ed\u0161 p\u0159ece, \u017ee to nen\u00ed pravda. M\u00e1me se r\u00e1di, vi\u010f, Tome? Sly\u0161\u00ed\u0161?“ Sup\u00ed mi Bill p\u0159\u00edmo do tv\u00e1\u0159e a jeho k\u0159ik se m\u00eds\u00ed s okoln\u00edmi zvuky do nesrozumiteln\u00e9ho \u0161umu. Vztek, vztek, vztek!! Na v\u0161echny, na v\u0161echno!<\/em> „Pro\u010d mu to prost\u011b ne\u0159ekne\u0161 s\u00e1m, Bille? Copak to nevid\u00ed\u0161? Tohle v\u0161echno se d\u011bje jenom kv\u016fli tob\u011b! Ty si s t\u00edm v\u0161\u00edm p\u0159ece za\u010dal! To tvoje v\u011b\u010dn\u00e9 ur\u00e1\u017een\u00ed a oso\u010dov\u00e1n\u00ed, kdo to m\u00e1 vydr\u017eet? J\u00e1 u\u017e na tohle prost\u011b nem\u00e1m! Sly\u0161\u00ed\u0161? Nem\u00e1m!“ Nevn\u00edm\u00e1m naprosto vyd\u011b\u0161en\u00e9 pohledy t\u011bch t\u0159\u00ed, jasn\u011b, jsem \u00fapln\u00fd bl\u00e1zen, prost\u011b tu sed\u00edm a mluv\u00edm na sv\u00e9ho mrtv\u00e9ho bratra. Mrtv\u00e9ho?<\/em> „Vy jste to v\u011bd\u011bli?“ \u0158vu u\u017e docela mimo smysly a v\u011bt\u0161ina n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f kav\u00e1rny se po mn\u011b pohor\u0161en\u011b ot\u00e1\u010d\u00ed. „Tu\u0161ili jste, \u017ee je David nespokojen\u00fd. Vid\u011bli jste, \u017ee to mezi n\u00e1mi neklape, \u017ee se n\u00e1m nov\u00e9 p\u00edsni\u010dky neda\u0159\u00ed, a stejn\u011b jste dr\u017eeli hubu? To si \u0159\u00edk\u00e1te kamar\u00e1di? Jd\u011bte v\u0161ichni do h\u00e1je, seru na v\u00e1s!“ Vyb\u011bhnu z kav\u00e1rny jako tajfun a m\u00e1m pocit, \u017ee mus\u00edm ka\u017edou chv\u00edli zkolabovat. Jako bych u\u017e nem\u011bl \u017e\u00e1dnou dal\u0161\u00ed energii. I d\u00fdch\u00e1n\u00ed mi najednou d\u011bl\u00e1 obrovsk\u00e9 pot\u00ed\u017ee a zp\u016fsobuje nep\u0159edstavitelnou bolest.  <\/div>\n
„Tome, po\u010dkej na m\u011b! No tak, Tome! Ned\u011blej, \u017ee nesly\u0161\u00ed\u0161 a okam\u017eit\u011b se zastav, Thomasi!“ Poru\u010d\u00ed Bill velitelsky kdesi daleko za m\u00fdmi z\u00e1dy a j\u00e1 se mus\u00edm cht\u011b necht\u011b pousm\u00e1t. Copak se to u\u017e opravdu nedalo nijak napravit? Ur\u010dit\u011b ano, kdy\u017e budeme oba dva cht\u00edt.<\/em> Kdy\u017e m\u011b kone\u010dn\u011b dohon\u00ed, fun\u00ed jako utahan\u00e1 parn\u00ed lokomotiva, dlan\u011b zap\u0159en\u00e9 na kolenou. Kdy\u017e ale zaregistruje, \u017ee jsem si kone\u010dn\u011b v\u0161iml toho nemo\u017en\u00e9ho klobouku nara\u017een\u00e9ho na jeho hlav\u011b, zap\u00f3zuje jako zku\u0161en\u00e1 modelka. <\/div>\n
„Ten jsem si koupil t\u00e1mhle,“ ukazuje nad\u0161en\u011b prstem na mal\u00fd zastr\u010den\u00fd kr\u00e1m. „Mysl\u00edm, \u017ee vypad\u00e1m \u00fapln\u011b p\u0159esn\u011b jako Jake Gyllenhaal ve Zkrocen\u00e9 ho\u0159e, mo\u017en\u00e1 o n\u011bco l\u00edp, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ Zazub\u00ed se na m\u011b ten kret\u00e9n a vz\u00e1p\u011bt\u00ed la\u0161kovn\u011b na\u0161pul\u00ed leskl\u00e9 rty. „Kdyby sis neobarvil vlasy, byl bys docela uv\u011b\u0159itelnej Heath Ledger.“ P\u0159estanu si hr\u00e1t na pana nep\u0159\u00edstupn\u00e9ho a sm\u011bju se spole\u010dn\u011b s n\u00edm. Je t\u011b\u017ek\u00e9 ho ignorovat, i kdy\u017e jde jen o iluzi. Je t\u011b\u017ek\u00e9 ho nem\u00edt r\u00e1d.<\/em>  <\/div>\n
autor: Gia<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Gia „Idiote!“ Za\u0159vu roz\u010d\u00edlen\u011b na zhruba stejn\u011b star\u00e9ho kluka, kter\u00fd nen\u00ed za volantem \u010derven\u00e9ho BMW skoro v\u016fbec vid\u011bt. Zdvi\u017een\u00fd prost\u0159edn\u00ed\u010dek v postrann\u00edm zrc\u00e1tku mi v\u0161ak neunikne. Op\u00e1\u010d\u00edm mu \u00fapln\u011b stejn\u00fdm gestem. Hlavu vyklon\u00edm z ok\u00fdnka, jak jen mi to t\u011bsn\u00fd prostor dovol\u00ed, a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[367],"tags":[],"class_list":["post-10150","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-probuzeni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10150","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10150"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10150\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10150"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10150"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10150"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}