{"id":10162,"date":"2010-11-17T15:00:00","date_gmt":"2010-11-17T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10137"},"modified":"2010-11-17T15:00:00","modified_gmt":"2010-11-17T14:00:00","slug":"riots-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/17\/riots-5\/","title":{"rendered":"Riots 5."},"content":{"rendered":"
autor: Vanity<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill skoro zkamen\u011bl. Opravdu mu Tom pod\u011bkoval? Zmaten\u011b se oto\u010dil a cht\u011bl se Toma zeptat na spoustu ot\u00e1zek, kter\u00e9 m\u011bl z ni\u010deho\u017e nic v mysli, ale spat\u0159il jen Tomova vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da. Co tohle m\u011blo znamenat? Hr\u00e1l to na n\u011bj Tom, nebo to myslel v\u00e1\u017en\u011b? Jak se v n\u011bm m\u011bl po tolika letech vyznat? Skoro jej neznal.<\/div>\n
\n

„Bille, n\u011bkdo ti vol\u00e1,“ ozval se mat\u010din hlas z p\u0159eds\u00edn\u011b, kde m\u011bli jednu ze t\u0159\u00ed pevn\u00fdch linek. Dal\u0161\u00ed byla v kuchyni. Bill do\u0161el k p\u0159enosn\u00e9mu telefonu a zvedl jej, ve sluch\u00e1tku sly\u0161el, jak matka zav\u011bsila druh\u00e9 sluch\u00e1tko.<\/p><\/div>\n

\n

„Ano?“<\/p><\/div>\n

\n

„Ahoj, Bille, Jonathan, bude vadit, kdy\u017e se malinko opozd\u00edm. Mamka se rozhodla, \u017ee m\u011b bude tr\u00e1pit dom\u00e1c\u00edm \u00faklidem, tak\u017ee si mus\u00edm trochu zkulturnit pokoj,“ zasm\u00e1l se Jo do telefonu.<\/p><\/div>\n

\n

„Jasn\u011b, to v\u016fbec nevad\u00ed, Jonathane, stejn\u011b bys na m\u011b  musel chv\u00edli \u010dekat, nikdy nic nest\u00edh\u00e1m na \u010das,“ usm\u00e1l se Bill zp\u00e1tky.<\/p><\/div>\n

\n

„Dobr\u00e1, vyzvednu t\u011b v p\u016fl des\u00e1t\u00e9.“<\/p><\/div>\n

\n

„Okey, budu t\u011b \u010dekat.“<\/p><\/div>\n

\n

„Zat\u00edm ahoj, Bille.“<\/p><\/div>\n

\n
\n

Bill se usm\u00e1l a zav\u011bsil. T\u011b\u0161il se, opravdu se kone\u010dn\u011b na n\u011bco t\u011b\u0161il. Doufal, \u017ee se nezklame. Pot\u0159eboval m\u00edt v n\u011bkom oporu, a kdy\u017e ji nenach\u00e1zel v bratrovi, doufal, \u017ee ji najde v n\u011bkom jin\u00e9m. Jonathan byl vlastn\u011b zcela dokonal\u00fd pro takovou roli. S\u00e1m m\u011bl mlad\u0161\u00edho sourozence a v\u011bd\u011bl, \u017ee zrovna Abigeil je jedna z m\u00e1la t\u011bch, kte\u0159\u00ed ve sv\u00e9m v\u011bku ne\u010del\u00ed v\u0161em probl\u00e9m\u016fm sv\u011bta. S n\u00ed je \u0159e\u0161it nemusel, proto Bill doufal, \u017ee jej neotr\u00e1v\u00ed, kdy\u017e se mu sv\u011b\u0159\u00ed. Abi mu v\u017edycky \u0159\u00edkala, \u017ee Jo je ten nejlep\u0161\u00ed br\u00e1cha na sv\u011bt\u011b.<\/p><\/div>\n

\n

Takov\u00e9ho m\u011bl Bill kdysi tak\u00e9. Nikdy by na n\u011bj nedal dopustit, ani te\u010f, i kdy\u017e spolu prakticky nekomunikovali. Byl t\u00edm nejlep\u0161\u00edm, co m\u011bl. Tolik si p\u0159\u00e1l, aby se mu vr\u00e1til jeho hodn\u00fd br\u00e1\u0161ka Tomi.<\/p><\/div>\n

\n

„Bille, n\u011bkam se chyst\u00e1\u0161? S t\u00edm chlapcem, kter\u00fd volal?“<\/p><\/div>\n

\n

Mat\u010dina ot\u00e1zka jej zasko\u010dila. Nejen\u017ee zase p\u0159em\u00fd\u0161lel a ona jej vyru\u0161ila, ale zasko\u010dil jej i jej\u00ed t\u00f3n. Nikdy matce ne\u0159ekl, \u017ee se rad\u011bji oto\u010d\u00ed za chlapcem ne\u017e za d\u00edvkou, ale ona to brala jako samoz\u0159ejmost. V jej\u00edm hlase byla pouh\u00e1 mate\u0159sk\u00e1 zv\u011bdavost, ne v\u00fd\u010ditky nebo znechucen\u00ed. Za to j\u00ed byl vd\u011b\u010dn\u00fd. V\u017edy tvrdil, \u017ee m\u00e1 tu nejlep\u0161\u00ed m\u00e1mu na sv\u011bt\u011b.<\/p><\/div>\n

\n

„Ano, Jo m\u011b pozval na pizzu a mo\u017en\u00e1 stihnem i kino,“  usm\u00e1l se Bill mile.<\/p><\/div>\n

\n

„To je dob\u0159e, dlouho jsi nikde nebyl. V kolik pro tebe p\u0159ijde?“<\/p><\/div>\n

\n

„Kolem p\u016fl des\u00e1t\u00e9. D\u0159\u00edv to nestihne, ale to je jedno, je p\u00e1tek, tak\u017ee nemus\u00edm vst\u00e1vat do \u0161koly.“<\/p><\/div>\n

\n

„Dobr\u00e1, zlato, hlavn\u011b na sebe d\u00e1vej pozor, a jak pojedete?“<\/p><\/div>\n

\n

„To ti ani nev\u00edm, ale mysl\u00edm, \u017ee pojedeme autem, Jonathan je ve \u010dtvrt\u00e9m ro\u010dn\u00edku a \u0159idi\u010d\u00e1k ur\u010dit\u011b m\u00e1 a taky m\u00e1 bohat\u00fd rodi\u010de, tak\u017ee auto bude m\u00edt nejsp\u00ed\u0161 taky, i kdy\u017e do \u0161koly jezd\u00ed autobusem. Je to br\u00e1cha Abi, v\u00ed\u0161,“ podal Bill matce vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed odpov\u011b\u010f.<\/p><\/div>\n

\n

Simone za to byla r\u00e1da. Alespo\u0148 jedno jej\u00ed d\u00edt\u011b  j\u00ed \u0159\u00edkalo v\u0161e, byla tu pro oba. V\u017edy tu byla pro oba, nikdy je nesrovn\u00e1vala, necht\u011bla, aby byli stejn\u00ed, jen\u017ee Tom se odli\u0161oval a\u017e moc. Neust\u00e1le p\u0159em\u00fd\u0161lela o tom, kde ud\u011blala chybu. Co se stalo, \u017ee se Tom tak zm\u011bnil. V\u017edy\u0165 to byl p\u0159eci \u0161ikovn\u00fd a mil\u00fd kluk.<\/p><\/div>\n

\n

„Tak hlavn\u011b a\u0165 s tebou jede opatrn\u011b,“ usm\u00e1la se na sv\u00e9ho synka a do\u0161la ke spor\u00e1ku, aby odstavila t\u011bstoviny. Zd\u00e1ly se trochu rozva\u0159en\u00e9, ale to j\u00ed te\u010f bylo jedno. T\u011bstoviny j\u00ed nikdy ne\u0161ly uva\u0159it tak akor\u00e1t. Zam\u00edchala je se s\u00fdrovou om\u00e1\u010dkou s ku\u0159ec\u00edm masem a vypla spor\u00e1k.<\/p><\/div>\n

\n

„D\u00e1\u0161 si?“ oto\u010dila se na Billa.<\/p><\/div>\n

\n

„Jasn\u011b, jen si sko\u010d\u00edm d\u00e1t v\u011bci do pokoje a dojdu pro Toma,“  \u0159ekl Bill m\u011bkce a odkr\u00e1\u010del i se \u0161koln\u00ed ta\u0161kou do patra.<\/p><\/div>\n

\n

Simone se pro sebe zasm\u00e1la. V\u011bd\u011bla, co znamen\u00e1 „jen si sko\u010d\u00edm d\u00e1t v\u011bci do pokoje“. V\u011bt\u0161inou to znamenalo, \u017ee se mus\u00ed p\u0159evl\u00e9knout, poklidit to, co r\u00e1no nestihl, tak\u017ee ustlat postel a hodit \u0161pinav\u00e9 pr\u00e1dlo do prout\u011bn\u00e9ho ko\u0161e na chodb\u011b, otev\u0159\u00edt okno, ale zakr\u00fdt jej z\u00e1clonou tak, by mu do pokoje nikdo nevid\u011bl, pomazlit se s Kazim\u00edrem a pot\u00e9 se znova p\u0159evl\u00e9knout, proto\u017ee Kazim\u00edr se rozhodl, \u017ee bude pou\u0161t\u011bt chlupy. Nedivila se, Bill byl po n\u00ed. Tom se v\u00edce podobal jej\u00edmu b\u00fdval\u00e9mu man\u017eelovi. Ob\u010das j\u00ed t\u00edm \u0161el neuv\u011b\u0159iteln\u011b na nervy a v takov\u00fdch chv\u00edl\u00edch se nedivila, \u017ee po\u017e\u00e1dala o rozvod.<\/p><\/div>\n

\n

Kdy\u017e se Bill kone\u010dn\u011b ocitl ve sv\u00e9m pokoji, odhodil ta\u0161ku do kouta ke sk\u0159\u00edni. Te\u010f ji nebude pot\u0159ebovat. Ur\u010dit\u011b si na ni vzpomene a\u017e v pond\u011bl\u00ed r\u00e1no. Do\u0161el k obrovsk\u00e9 \u0161atn\u00ed sk\u0159\u00edni a za\u010dal hledat n\u011bco pohodln\u00e9ho, co by si mohl vz\u00edt na sebe. Na\u0161el \u010dern\u00e9 tepl\u00e1ky a \u0161ed\u00e9 tri\u010dko s fialov\u00fdm potiskem. Tahle kombinace se mu v\u017edycky l\u00edbila. Nosil ji velmi r\u00e1d a to tri\u010dko obzvl\u00e1\u0161\u0165. Kalhoty, kter\u00e9 m\u011bl na sob\u011b ve \u0161kole, spole\u010dn\u011b s tri\u010dkem a mikinou hodil do ko\u0161e na pr\u00e1dlo a vr\u00e1til se k sob\u011b do pokoje. Kriticky se pod\u00edval na svou neustlanou postel a zakroutil hlavou. Ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no ji nest\u00edhal ustlat, p\u0159itom si ka\u017ed\u00e9 odpoledne \u0159\u00edkal, \u017ee u\u017e od z\u00edt\u0159ka to bude d\u011blat. Jen\u017ee to u\u017e \u0159\u00edkal tolikr\u00e1t. Nikdy se mu necht\u011blo vst\u00e1vat ani o p\u011bt minut d\u0159\u00edv, ne\u017e bylo nutn\u00e9.<\/p><\/div>\n

\n

Do\u0161el k posteli a sehnul se pro pe\u0159inu, aby ji v ruk\u00e1ch pracn\u011b naklepal, ale jen co ji nadzvedl, ozvalo se nep\u0159\u00edjemn\u00e9 prsk\u00e1n\u00ed a z rozestlan\u00fdch pe\u0159in se vyhrabal Kazim\u00edr. 
Hodil po Billovi vy\u010d\u00edtav\u00fd pohled a elegantn\u011b sesko\u010dil na zem, aby si mohl Bill s dovolen\u00edm ustlat. Kazim\u00edr sledoval jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed z bezpe\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti, zachumlal se do sv\u00e9ho pel\u00ed\u0161ku pod topen\u00edm. Miloval teplo. Ale je\u0161t\u011b v\u00edc miloval Billovu postel a taky to d\u00e1val najevo.<\/div>\n

\n

„Kazim\u00edre!“ vyk\u0159ikl Bill, kdy\u017e z pe\u0159iny vyklepal n\u011bkolik granul\u00ed, kter\u00e9 pat\u0159ily do misky v kuchyni. 
Rozzloben\u011b se pod\u00edval na toho \u010dern\u00e9ho \u010f\u00e1bla a dal by za to cokoliv, \u017ee se mu ten kocour sm\u00e1l.<\/div>\n

\n

„Za to t\u011b te\u010f nepochov\u00e1m,“ \u0159ekl Bill, dostlal postel a rozsypan\u00e9 granule vyhodil do odpadkov\u00e9ho ko\u0161e u psac\u00edho stolu. 
Spokojen\u011b se usm\u00e1l na svou velikou a ustlanou postel a sl\u00edbil si, \u017ee si bude r\u00e1no stl\u00e1t. U\u017e zase.<\/div>\n

\n

Bill se zkontroloval ve velk\u00e9 zrcadle vedle sk\u0159\u00edn\u011b a chystal se opustit pokoj, kdy\u017e uc\u00edtil, jak se mu o kotn\u00edky ot\u0159elo cosi chlupat\u00e9ho. 
Pod\u00edval se dol\u016f a \u0161kodolib\u011b se na Kazim\u00edra usm\u00e1l.<\/div>\n

\n

„Mil\u00e1\u010dku, jde\u0161 do kuchyn\u011b a neprotestuj,“  \u0159ekl, vzal Kazim\u00edra do rukou a vynesl jej p\u0159ed schody. 
Kocour se jej z\u0159ejm\u011b chystal ignorovat, proto\u017ee se \u00faprkem vydal zp\u00e1tky k n\u011bmu do pokoje, ale zabr\u00e1nily mu v tom narychlo zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e. 
Bill se d\u00e1l o sv\u00e9ho mil\u00e1\u010dka nestaral. Hlavn\u00ed bylo, \u017ee jej aspo\u0148 na chv\u00edli dostal ze sv\u00e9ho pokoje.<\/div>\n

\n

Do\u0161el ke dve\u0159\u00edm bratrova pokoje a zaklepal. Chv\u00edli \u010dekal, ale nic se neozvalo. Nejsp\u00ed\u0161 m\u00e1 na u\u0161\u00edch sluch\u00e1tka, pomyslel si Bill. Zaklepal proto d\u016frazn\u011bji.<\/p><\/div>\n

\n

„Co je?“ zazn\u011blo otr\u00e1ven\u011b.<\/p><\/div>\n

\n

Bill pootev\u0159el dve\u0159e na malou skulinku a ozn\u00e1mil Tomovi, \u017ee je ob\u011bd hotov\u00fd, tak\u017ee jestli m\u00e1 hlad, a\u0165 si posp\u00ed\u0161\u00ed. 
Pot\u00e9 zase dve\u0159e zav\u0159el a se\u0161el dol\u016f do p\u0159\u00edzem\u00ed. Kdy\u017e proch\u00e1zel ob\u00fdv\u00e1kem, v\u0161iml si, jak se Kazim\u00edr uvelebuje na mat\u010din\u011b nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edm pol\u0161t\u00e1\u0159ku.<\/div>\n

\n

„Jsem tu a m\u00e1m t\u00e1\u00e1\u00e1kov\u00fdhle hlad,“ \u0159ekl Bill s \u00fasm\u011bvem a rozp\u0159\u00e1hl ruce na d\u016fkaz, \u017ee m\u00e1 opravdu velik\u00fd hlad.<\/p><\/div>\n

\n

„Tak velk\u00fd tal\u00ed\u0159 tu bohu\u017eel nem\u00e1m, ale j\u00eddla je dost,“  usm\u00e1la se Simone a nandala Billovi po\u0159\u00e1dnou porci t\u011bstovin, zalila je s\u00fdrovou om\u00e1\u010dkou a postavila tal\u00ed\u0159 p\u0159ed Billa. R\u00e1da sv\u00e9  d\u011bti ope\u010dov\u00e1vala. A Bill se nech\u00e1val rozmazlovat velmi r\u00e1d.<\/p><\/div>\n

\n

Jakmile se p\u0159ed n\u00edm objevila hromada t\u011bstovin, vzal si vidli\u010dku a za\u010dal se l\u00e1dovat, a\u017e se mu d\u011blaly boule za u\u0161ima. Simone se pousm\u00e1la, ale z\u00e1rove\u0148 posmutn\u011bla. To, \u017ee za\u010dal Bill okam\u017eit\u011b  j\u00edst, nazna\u010dovalo, \u017ee jej\u00ed star\u0161\u00ed syn ob\u011bdvat nebude. Bill na n\u011bj v\u017edycky \u010dekal, a\u0165 se d\u011blo cokoliv, nikdy bez n\u011bj neza\u010dal j\u00edst. Tohle byl jasn\u00fd sign\u00e1l, \u017ee dnes by se jeho p\u0159\u00edtomnosti nedo\u010dkal.<\/p><\/div>\n

\n

„Tom ob\u011bdvat nebude, \u017ee?“ zeptala se sp\u00ed\u0161e pro sebe. Vlastn\u011b  to ani nezn\u011blo jako ot\u00e1zka, jen konstatov\u00e1n\u00ed.<\/p><\/div>\n

\n

Bill odtrhl pohled od sv\u00e9ho tal\u00ed\u0159e a zad\u00edval se na matku. Op\u011bt ji p\u0159epadly v\u00fd\u010ditky. Op\u011bt si d\u00e1vala vinu za to, jak\u00fd Tom je.<\/p><\/div>\n

\n

„Byla jsem moc p\u0159\u00edsn\u00e1. Mus\u00edm se mu omluvit.“<\/p><\/div>\n

\n

Bill nic ne\u0159ekl. Ano, mat\u010dina reakce byla p\u0159ehnan\u00e1 a neuv\u00e1\u017eliv\u00e1, ale ona nebyla ta, kter\u00e1 by se m\u011bla omlouvat. Omluvit by se m\u011bl ten, kdo zp\u016fsobil, \u017ee ka\u017edou noc pl\u00e1\u010de.<\/p><\/div>\n

\n

Vzala tal\u00ed\u0159 a nandala dal\u0161\u00ed velkou porci t\u011bstovin. Z p\u0159\u00edborn\u00edku vzala vidli\u010dku a ode\u0161la z kuchyn\u011b. Rozhodla se Tomovi odn\u00e9st ob\u011bd. I kdy\u017e ji dnes moc zklamal, nemohla jej nechat trp\u011bt hlady, v\u011bd\u011bla, \u017ee maj\u00ed oba rychl\u00fd metabolismus a pot\u0159ebuj\u00ed j\u00edst \u010dast\u011bji ne\u017e ostatn\u00ed v jejich v\u011bku.<\/p><\/div>\n

\n

Kdy\u017e do\u0161la p\u0159ed Tomovy dve\u0159e, zasekla se. Mus\u00ed to zvl\u00e1dnout, je to jej\u00ed syn. P\u0159eci ji nem\u016f\u017ee nen\u00e1vid\u011bt.<\/p><\/div>\n

\n

„Tome, to jsem j\u00e1, m\u00e1ma, m\u016f\u017eu dovnit\u0159?“ \u0159ekla hned po tom, co zaklepala. 
Odpov\u011bd\u00ed ji byly otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e a p\u0159ekvapen\u00fd Tom stoj\u00edc\u00ed v nich.<\/div>\n

\n

„Donesla jsem ti ob\u011bd,“ \u0159ekla potichu a nepatrn\u011b  se usm\u00e1la. Tom ustoupil stranou, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee by matka r\u00e1da \u0161la dovnit\u0159.<\/p><\/div>\n

\n

Simone ve\u0161la, donesla tal\u00ed\u0159 na st\u016fl a posadila se na Tomovu postel.<\/p><\/div>\n

\n

„Omlouv\u00e1m se.“<\/p><\/div>\n

\n

Tom nemluvil. Nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 \u0159\u00edct? Bylo mu do breku. On matce tak moc ubli\u017euje a ona se mu omlouv\u00e1. 
Do\u0161el k posteli a klekl si p\u0159ed ni. 
Simone chytla jeho ruce do sv\u00fdch a stiskla je.<\/div>\n

\n

„Tome, co se to jenom d\u011bje? U\u010den\u00ed ti nikdy ned\u011blalo probl\u00e9my. Ale od t\u00e9 doby, co m\u00e1\u0161 tu svou partu, zm\u011bnil jsi se. M\u00e1\u0161 sv\u00e9 p\u0159\u00e1tel\u00e9 a j\u00e1 jsem r\u00e1da, \u017ee je m\u00e1\u0161, ale tak\u00e9  chod\u00ed\u0161 do \u0161koly, zlato. Nem\u011bl bys na to zapom\u00ednat. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsi \u0161ikovn\u00fd kluk, zvl\u00e1dne\u0161 to, v\u011b\u0159\u00edm ti. Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem tak vyl\u00edtla, ale zn\u00e1\u0161 m\u011b, n\u011bkdy se holt neudr\u017e\u00edm. Moc m\u011b mrz\u00ed, co jsem \u0159ekla. Nikdy bych nebyla schopn\u00e1 t\u011b vyhodit. M\u00e1m t\u011b moc r\u00e1da,“ usm\u00e1la se na n\u011bj se slzama v o\u010d\u00edch.<\/p><\/div>\n

\n

Tom ztratil \u0159e\u010d. Tohle od matky ne\u010dekal. Kdy\u017e mu Bill venku \u0159\u00edkal, \u017ee kv\u016fli n\u011bmu bre\u010d\u00ed, nebylo to tak hrozn\u00e9 jako vid\u011bt to. Srdce se mu sev\u0159elo a nemohl mluvit. Zni\u010dil svou matku. T\u00edm, jak o\u0161kliv\u011b se k n\u00ed choval. Tohle se mus\u00ed zm\u011bnit. Takhle to nem\u016f\u017ee d\u00e1l pokra\u010dovat. Ona se mus\u00ed zase sm\u00e1t jako d\u0159\u00edv. Jako d\u0159\u00edv. Spousta v\u011bc\u00ed nen\u00ed jako d\u0159\u00edv, ale Tom se rozhodl v\u0161e zm\u011bnit. Nem\u016f\u017ee ztratit to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, co v \u017eivot\u011b m\u00e1. Nem\u016f\u017ee ztratit svou rodinu. Tohle nedovol\u00ed. Nikdy.<\/p>\n<\/div>\n

autor: Vanity<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Vanity Bill skoro zkamen\u011bl. Opravdu mu Tom pod\u011bkoval? Zmaten\u011b se oto\u010dil a cht\u011bl se Toma zeptat na spoustu ot\u00e1zek, kter\u00e9 m\u011bl z ni\u010deho\u017e nic v mysli, ale spat\u0159il jen Tomova vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da. Co tohle m\u011blo znamenat? Hr\u00e1l to na n\u011bj Tom,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[376],"tags":[],"class_list":["post-10162","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-riots"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10162","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10162"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10162\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10162"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10162"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10162"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}