{"id":10166,"date":"2010-11-16T18:00:00","date_gmt":"2010-11-16T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10141"},"modified":"2010-11-16T18:00:00","modified_gmt":"2010-11-16T17:00:00","slug":"kapky-deste-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/16\/kapky-deste-8\/","title":{"rendered":"Kapky de\u0161t\u011b 8."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"459\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Odm\u00edtl se schovat pod bratrem nab\u00edzen\u00fd de\u0161tn\u00edk, kdy\u017e spolu vy\u0161li z klubu. Ten jeho z\u016fstal nejsp\u00ed\u0161 zapomenut\u00fd v kasinu, kde \u010dekal, a\u017e si pro n\u011bj p\u0159ijede Bobo s limuz\u00ednou. Beztak u\u017e jen drobn\u011b poprch\u00e1valo. Nebe pota\u017een\u00e9 tmavou \u0161ed\u00ed vyplakalo u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny svoje slzy a z t\u011bch posledn\u00edch p\u00e1r kapek si Bill t\u011b\u017ekou hlavu ned\u011blal. Nav\u00edc, co z\u00e1le\u017eelo na tom, jestli mu trochu zplihnout vlasy? Nem\u011bl tu koho osl\u0148ovat. Byl tu p\u0159eci jenom se sv\u00fdm bratrem.  <\/div>\n
Obdivn\u011b zrakem p\u0159ejel kontury luxusn\u00edho Tomova auta, muselo st\u00e1t jm\u011bn\u00ed, nedal ale na sob\u011b  nic zn\u00e1t a jen zapadl do m\u011bkk\u00e9 polstrovan\u00e9 seda\u010dky spolujezdce. Zapnul si p\u00e1s a t\u00e9m\u011b\u0159 se a\u017e nalisoval na dve\u0159e, jak se sna\u017eil od bratra co nejv\u00edce odklonit. Ten si ale jeho labiln\u00edho chov\u00e1n\u00ed nev\u0161\u00edmal, nebo to alespo\u0148 ned\u00e1val najevo. Vlastn\u011b na n\u011bj po\u0159\u00e1dn\u011b nepromluvil od chv\u00edle, co ukon\u010dil jejich h\u00e1dku, a pak t\u00e9m\u011b\u0159 hodinu datloval n\u011bco do po\u010d\u00edta\u010de. Bill myslel, \u017ee po tu dobu snad ze\u0161\u00edl\u00ed nudou.  <\/div>\n
A ani te\u010f to nebylo o moc lep\u0161\u00ed. Sice tu bylo ur\u010dit\u00e9 rozechv\u011bn\u00ed, proto\u017ee nedok\u00e1zal odhadnout, jak asi m\u016f\u017ee Tom bydlet, a sv\u00fdm zp\u016fsobem se t\u011b\u0161il, a\u017e mu ten nehezk\u00fd brloh, zajist\u00e9 pln\u00fd blech, bude moci zkritizovat, ale na druhou stranu ho deptalo to ml\u010den\u00ed. Nem\u00e1 mi snad co \u0159\u00edct?<\/em> Durdil se v sob\u011b dot\u010den\u011b. Ne\u010dek\u00e1, douf\u00e1m, \u017ee ho budu bavit j\u00e1, kdy\u017e mu m\u00e1m te\u010f d\u011blat jako\u017ee tu spole\u010dnost? To by teda chlapec tvrd\u011b narazil. Nikomu ka\u0161p\u00e1rka d\u011blat nehodl\u00e1m. <\/em><\/div>\n
\n
<\/div>\n
Neubr\u00e1nil jsem se pooto\u010den\u00ed  hlavy a z\u016fstal jsem pohledem viset na jeho profilu. Byl soust\u0159ed\u011bn\u00fd a pozorn\u011b sledoval silnici p\u0159ed sebou. Tolik zmu\u017en\u011bl. Malinko se mi p\u0159i tom pohledu zastesklo po tom mal\u00e9m klukovi s blon\u010fat\u00fdmi \u010derstv\u011b spleten\u00fdmi dredy, kter\u00e9 mu ro\u0161\u0165\u00e1cky tr\u010dely do v\u0161ech stran, a nezbedn\u00e9 ohn\u00ed\u010dky v o\u010d\u00edch to jen podtrhovaly. I kdy\u017e tohle ale tak\u00e9 nebylo tak \u00fapln\u011b k zahozen\u00ed. Sv\u011btl\u00e9 vlasy byly vym\u011bn\u011bny za \u010dern\u00e9 a spleteny do cop\u00e1nk\u016f. Dod\u00e1valo mu to na tvrdosti a nep\u0159\u00edstupnosti. Zmu\u017en\u011bl a sv\u00fdm zp\u016fsobem i zkr\u00e1sn\u011bl. Blbost! Nic takov\u00e9ho. Bille, p\u0159esta\u0148 bl\u00e1znit! Ok\u0159ikl jsem s\u00e1m sebe. To by tak hr\u00e1lo, abych se tu za\u010dal rozpl\u00fdvat nad vzez\u0159en\u00edm sv\u00e9ho dvoj\u010dete.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Rychle uhnul pohledem, kdy\u017e  se Tom p\u0159i odbo\u010dov\u00e1n\u00ed vpravo mrknul jeho sm\u011brem a rad\u011bji se pono\u0159il do naprost\u00e9ho nez\u00e1jmu. Zak\u00e1zal si znovu se na n\u011bj pod\u00edvat. Nam\u00edsto toho z\u00edral ven, ov\u0161em nic z toho tam nevn\u00edmal. Nem\u011bl v\u016fbec p\u0159edstavu, kam je vezen, a kupodivu si s t\u00edm ani ned\u011blal velk\u00e9 starosti. Nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9, jak tvrdou slupkou nep\u0159\u00edstupnosti a zatvrzel\u00e9ho odm\u00edt\u00e1n\u00ed se obalil na povrchu, v hloubi du\u0161e z\u016fst\u00e1val t\u00edm mal\u00fdch chlape\u010dkem, kter\u00fd bezmezn\u011b d\u016fv\u011b\u0159oval sv\u00e9mu star\u0161\u00edmu bratrovi. S n\u00edm byl v bezpe\u010d\u00ed, a\u0165 u\u017e jeli kamkoli.<\/p>\n<\/div>\n
Auto se vymotalo z hust\u00e9ho provozu centra m\u011bsta a za p\u00e1r dal\u0161\u00edch minut vjelo zdobnou mosaznou br\u00e1nou na \u0161t\u011brkem vysypanou cesti\u010dku, kter\u00e1 se v p\u00e1r zat\u00e1\u010dk\u00e1ch klikatila mezi vzrostl\u00fdmi jehli\u010dnat\u00fdmi stromy. Ty se nakonec rozestoupily a Billovi tak poskytly v\u00fdhled na elegantn\u00ed vilku, kterou i p\u0159es tmu, kter\u00e1 u\u017e panovala venku, shledal n\u00e1dhernou. Bylo to, jako kdyby se mu jeho vysn\u011bn\u00e9 bydlen\u00ed zhmotnilo p\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima. Mal\u00e9, zhruba metr vysok\u00e9 zahradn\u00ed lampy ji osv\u011btlovaly kolem vchodu a vytv\u00e1\u0159ely tak efektn\u00ed hru sv\u011btel a st\u00edn\u016f. Om\u00edtka byla kr\u00e9mov\u011b \u017elut\u00e1 a st\u0159e\u0161n\u00ed \u0161t\u00edty oblo\u017een\u00e9 d\u0159evem. D\u00fdchala z toho p\u0159\u00edjemn\u00e1 atmosf\u00e9ra tepla.<\/p>\n<\/div>\n
„Tady bydl\u00ed\u0161?“ Ujelo Billovi obdivn\u011b, a hned na to se div nekousnul do jazyka, \u017ee se nedok\u00e1zal ovl\u00e1dnout. Tomovi p\u0159ejel p\u0159es tv\u00e1\u0159 rychl\u00fd, nesnadno post\u0159ehnuteln\u00fd \u00fasm\u011bv. Tak trochu p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee to bratra ohrom\u00ed, a nespletl se.<\/div>\n
„Hmm,“ prot\u00e1hl jen, aby zachoval dekorum ml\u010denlivosti. Zaparkoval v\u016fz p\u0159ed vjezdem do gar\u00e1\u017ee, zhasl motor a d\u0159\u00edve, ne\u017e vystoupil, nat\u00e1hl se na zadn\u00ed sedadlo pro Billovu ta\u0161ku.<\/div>\n
„J\u00e1 to unesu!“ Vyrval mu ji Bill z rukou a s hlasit\u00fdm t\u0159\u00edsknut\u00edm za sebou zav\u0159el dve\u0159e auta. Tom jen zask\u0159\u00edpal zuby a musel se opanovat, aby i bolestn\u011b nezana\u0159\u00edkal. M\u011bl r\u00e1d svoje auto a nebyl zv\u011bdav\u00fd na to, aby ho Bill jakkoli po\u0161kodil. Kdyby ho ale napomenul, jen by se do sebe znovu pustili a na dal\u0161\u00ed h\u00e1dku rozhodn\u011b nebyl zv\u011bdav\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Nechal Billa vej\u00edt dovnit\u0159  prvn\u00edho, co\u017e byla chyba, kterou si uv\u011bdomil velice z\u00e1hy. Bratr vyjekl a couvl, kdy\u017e se na n\u011bj z \u00fatrob domu vy\u0159\u00edtili dva pom\u011brn\u011b velc\u00ed psi. Vrazil do Toma a oba z\u016fstali na p\u00e1r okam\u017eik\u016f vr\u00e1voraj\u00edc\u00ed, ne\u017e se Tomovi povedlo zachytit se futer a oba tak zachr\u00e1nil od p\u00e1du.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b blb\u00fd vtipy, Tome!“ Prsknul Bill a kousek od sebe bratra odstr\u010dil. U\u017e zase byl moc bl\u00edzko a to \u010dinilo Billa nevysv\u011btliteln\u011b nerv\u00f3zn\u00edm. O\u0161il se a o\u010distil si z kab\u00e1tu neviditeln\u00e9 smet\u00ed.<\/div>\n
„Promi\u0148, neuv\u011bdomil jsem si to. Jsou zvykl\u00ed m\u011b v\u00edtat.“ T\u00edm, \u017ee se omluvil, vzal Billovi v\u00edtr z plachet.<\/div>\n
„V pohod\u011b.“ Vzmohl se pouze.<\/p>\n<\/div>\n
„U\u017e nepr\u0161\u00ed. B\u011b\u017ete se prob\u011bhnout ven,“ mluvil Tom na psy vl\u00eddn\u011b a pustil je na zahradu. „Tady si m\u016f\u017ee\u0161 odlo\u017eit kab\u00e1t,“ uk\u00e1zal Billovi na v\u011b\u0161\u00e1k, „a tady jsou n\u011bjak\u00e9 n\u00e1hradn\u00ed p\u0159ez\u016fvky.“ Otev\u0159el botn\u00edk pod n\u00edm. „Jinak boty potom odkl\u00e1d\u00e1m tady.“ Otev\u0159el Tom prvn\u00ed dve\u0159e vedouc\u00ed do m\u00edstnosti hned z p\u0159eds\u00edn\u011b. Rozsv\u00edtil tam a Bill tak mohl vid\u011bt nemalou m\u00edstnost plnou polic a hlavn\u011b bot. Tenisek v\u0161ech mo\u017en\u00fdch barev, design\u016f a zna\u010dek. Cht\u011bl vydechnout: p\u00e1ni, ale v\u010das se zarazil. Je\u0161t\u011b venku se za\u0159ekl, \u017ee se tu nebude ni\u010demu divit a na nic nebude uchv\u00e1cen\u011b z\u00edrat, proto se jen vyzul ze sv\u00fdch koza\u010dek a postavil je tam ke st\u011bn\u011b. Nat\u00e1hl si na nohy pantofle, kter\u00e9 na\u0161t\u011bst\u00ed vypadaly nov\u011b, rozhodn\u011b nehodlal m\u00edt na noze n\u011bco, co u\u017e p\u0159ed n\u00edm n\u011bkdo nosil, a n\u00e1sledoval Toma d\u00e1l do domu.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00edt\u00e1m t\u011b, chlap\u010de.“ Zahalekala star\u0161\u00ed d\u00e1ma, kter\u00e1 se n\u011b\u010demu v\u011bnovala v kuchyni. Byla snad o dv\u011b hlavy men\u0161\u00ed ne\u017e oba mlad\u00ed mu\u017ei, zavalit\u00e1, a v boubelat\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch se j\u00ed d\u011blaly dva \u010fol\u00ed\u010dky, jak se na oba vesele usm\u00edvala. Objala se s Tomem a pak se jej\u00ed pozornost sto\u010dila na nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00edho. „P\u0159ivedl sis p\u016fvabnou n\u00e1v\u0161t\u011bvu.“ Prohl\u00e9dla si Billa od hlavy a\u017e k pat\u011b a nep\u0159est\u00e1vala se usm\u00edvat. Bill se o\u0161il a pousm\u00e1l se taky. Na tuhle \u017eenu se snad ani ne\u0161lo tv\u00e1\u0159it jinak. P\u016fsobila tak v\u0159ele, pokojn\u011b, vych\u00e1zelo z n\u00ed teplo domova, kter\u00e9 jinak tomuhle, a\u010d p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9mu m\u00edstu, chyb\u011blo. Ona tu byla to jedin\u00e9 mil\u00e9 a sympatick\u00e9, jinak z t\u011bch st\u011bn d\u00fdchala samota.<\/p>\n<\/div>\n
„Marie, tohle je m\u016fj bratr Bill.“ Tom j\u00ed bez okolk\u016f prozradil chlapcovu identitu. Nebylo pro\u010d cokoli zast\u00edrat. Ona stejn\u011b o existenci ztracen\u00e9ho bratra v\u011bd\u011bla. Byla Tomovou jedinou d\u016fv\u011brnic\u00ed, kter\u00e9 se neb\u00e1l sv\u011b\u0159it, co t\u00ed\u017e\u00ed jeho srdce. Znal ji u\u017e dobr\u00fdch deset let, vlastn\u011b po celou tu dobu, kdy byl pry\u010d z domu. Byla pro n\u011bj takovou hodnou babi\u010dkou. \u017denin \u00fasm\u011bv se rozt\u00e1hl do je\u0161t\u011b \u0161ir\u0161\u00edho a v o\u010d\u00edch se j\u00ed odrazilo n\u011bco, co Bill nedok\u00e1zal identifikovat. Bylo to dojet\u00ed a up\u0159\u00edmn\u00e1 radost, \u017ee se jej\u00edmu chlape\u010dkovi, jak \u0159\u00edk\u00e1vala Tomovi, splnilo jeho tajn\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Bille, tohle je moje hospodyn\u011b,“ p\u0159edstavil je\u0161t\u011b ji. Bill k n\u00ed nat\u00e1hl pravici, aby si s n\u00ed pouze form\u00e1ln\u011b pot\u0159\u00e1sl rukou, Marie ho ale p\u0159evezla. P\u0159it\u00e1hla si ho do n\u00e1ru\u010de a pevn\u011b ho objala jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed Toma.<\/div>\n
„V\u00edtej doma, chlap\u010de.“  \u0158ekla pro Billa tak trochu nepochopiteln\u011b, on byl doma p\u0159eci n\u011bkde jinde. Nebo snad ne? „Tom se na tebe tolik t\u011b\u0161il.“ Dodala polohlasem, aby to zachytilo jen ucho toho, komu ta v\u011bta pat\u0159ila. Teprve potom byl Bill propu\u0161t\u011bn\u00fd z jej\u00edho dechberouc\u00edho sev\u0159en\u00ed. Trochu rozpa\u010dit\u011b zkontroloval Toma, ten se ale tv\u00e1\u0159il neutr\u00e1ln\u011b. Rozhodn\u011b se z jeho v\u00fdrazu nedalo vy\u010d\u00edst vysv\u011btlen\u00ed toho „t\u011b\u0161en\u00ed se“, o kter\u00e9m mluvila Marie.  <\/div>\n
Uvnit\u0159 n\u011bj se ale po t\u011bch slovech n\u011bco zm\u011bnilo. Vyprchala z n\u011bj valn\u00e1 v\u011bt\u0161ina jeho odm\u00edtavosti v\u016f\u010di bratrovi, a jeho \u00fatrobami se rozlila p\u0159\u00edjemn\u011b sladk\u00e1 doj\u00edmavost. Nedok\u00e1zal p\u0159ij\u00edt na to pro\u010d, ale byl pot\u011b\u0161en\u00fd faktem, \u017ee bratr se t\u011b\u0161il na jeho p\u0159\u00edtomnost. Znamenalo to snad, \u017ee mu chyb\u011bl? Nebyl mu d\u00e1n ale prostor nad ni\u010d\u00edm hloubat. Byl toti\u017e usazen k vkusn\u011b prost\u0159en\u00e9mu stolu a o p\u00e1r chvil pozd\u011bji p\u0159ed n\u00edm p\u0159ist\u00e1l tal\u00ed\u0159 pln\u00fd vo\u0148av\u00fdch lasagn\u00ed. Marie si k nim se svoj\u00ed porc\u00ed p\u0159isedla tak\u00e9 a jej\u00ed p\u0159\u00e1telsk\u00e1 upov\u00eddan\u00e1 a bezprost\u0159edn\u00ed povaha naprosto uvolnila i ty posledn\u00ed zbyte\u010dky nap\u011bt\u00ed. Oba je zapojila do nenucen\u00e9ho rozhovoru, pov\u00eddali si o hudb\u011b, filmech, j\u00eddle – ona byla v\u00e1\u0161niv\u00e1 kucha\u0159ka, proto se to dost v\u00fdrazn\u011b prom\u00edtalo do v\u0161eho, o \u010dem mluvila, a dokonce se i spolu sm\u00e1li.  <\/div>\n
Po j\u00eddle uklidila ze stolu a rychle umyla n\u00e1dob\u00ed. Sice tu m\u011bla k dispozici my\u010dku, ale ona nerada pou\u017e\u00edvala tyhle, jak \u0159\u00edkala, zbyte\u010dn\u00e9 vymo\u017eenosti techniky, tak\u017ee ta byla v provozu, jen kdy\u017e tu byl Tom s\u00e1m.<\/div>\n
„Tak, chlapci, j\u00e1 b\u011b\u017e\u00edm dom\u016f. P\u0159eju hezk\u00fd ve\u010der.“ Lou\u010dila se s nimi, kdy\u017e bylo v\u0161echno hotov\u00e9.<\/div>\n
„I tob\u011b, Marie,“ l\u00edbnul ji Tom na tv\u00e1\u0159. „Z\u00edtra necho\u010f, my se o sebe postar\u00e1me.“ P\u0159ik\u00fdvla a kr\u00e1tce se zamyslela.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak poz\u00edt\u0159\u00ed. Bude tu ur\u010dit\u011b pot\u0159eba uklidit a d\u00e9le jak den v\u00e1s rozhodn\u011b nenech\u00e1m na t\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 fastfoodov\u00e9 strav\u011b.“ Zatv\u00e1\u0159ila se k\u00e1rav\u011b, kdy\u017e se Tom chystal n\u011bco nam\u00edtnout. „Ani slovo, j\u00e1 moc dob\u0159e v\u00edm, \u010d\u00edm se l\u00e1duje\u0161, kdy\u017e na tebe nikdo nedohl\u00eddne.“ Bill se za nimi zachichotal. Byla \u00fa\u017easn\u00e1, takov\u00fd mal\u00fd \u00fakaz, kter\u00fd na slovo poslechl i tak velk\u00fd boss, jak\u00fdm byl Tom.<\/div>\n
„R\u00e1d jsem v\u00e1s poznal,“ rozlou\u010dil se s n\u00ed i Bill a vyslou\u017eil si tak od n\u00ed \u017e\u010fuchanec do ramene. Chytnul se za posti\u017een\u00e9 m\u00edsto a p\u0159ekvapen\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Co jsem ti u ve\u010de\u0159e nejm\u00ed\u0148 dvakr\u00e1t \u0159\u00edkala? Tykej mi, jasn\u00fd.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ pok\u00fdval. „Tak tedy, m\u011bj se p\u011bkn\u011b, Marie.“<\/div>\n
„I ty,“ pocuchala ho ve vlasech, m\u00e1lem \u017ee si na to nemusela stoupnout na \u0161pi\u010dky. „Ur\u010dit\u011b si m\u00e1te o \u010dem pov\u00eddat, tak\u017ee do\u017ee\u0148te ten ztracen\u00fd \u010das, d\u011bti.“ Mrkla na n\u011b a odch\u00e1zela. V Billovi malinko hrklo, kdy\u017e k n\u011bmu tlumen\u011b dolehlo, jak za sebou v p\u0159eds\u00edni zav\u0159ela hned potom, co zp\u011bt do domu pustila psy. S n\u00ed bylo v\u0161echno p\u0159irozen\u011b uvoln\u011bn\u00e9 a te\u010f byla pry\u010d a z\u016fstal jen bratr.<\/p>\n<\/div>\n
Bill nasucho polkl a oto\u010dil se na Toma, kter\u00fd se le\u017e\u00e9rn\u011b op\u00edral o kuchy\u0148skou linku. Ten ale nevypadal, \u017ee by pro\u017e\u00edval n\u011bco podobn\u00e9ho. P\u016fsobil nevzru\u0161en\u011b. Bill p\u0159e\u0161l\u00e1pl z nohy na nohu a zahoupal pod\u00e9l t\u011bla rukama, aby se n\u011bjak zam\u011bstnal. \u0158ekni n\u011bco, pros\u00edm.<\/em> \u00dap\u011bl v duchu.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si v\u00edno?“ Tom ne\u010dekal na odpov\u011b\u010f, odp\u00edchl se od linky a otev\u0159el lednici. Vyt\u00e1hl odtamtud l\u00e1hev b\u00edl\u00e9ho, chv\u00edli do n\u00ed v zamy\u0161len\u00ed hled\u011bl a pak s\u00e1hl je\u0161t\u011b po druh\u00e9 s \u010derven\u00fdm.<\/div>\n
„Chce\u0161 m\u011b op\u00edt?“<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1.<\/em> Nahlas Tom ale ne\u0159ekl nic a odch\u00e1zel pry\u010d z kuchyn\u011b. Do ob\u00fdv\u00e1ku, jak zjistil Bill velice z\u00e1hy, proto\u017ee za n\u00edm cupkal, nespou\u0161t\u011bje ho z o\u010d\u00ed. „Tak ano nebo ne?“ Zeptal se trp\u011bliv\u011b znovu, kdy\u017e z baru vyb\u00edral vhodn\u00e9 skleni\u010dky.<\/div>\n
„Jo,“ dostalo se mu stru\u010dn\u00e9 odpov\u011bdi. Vzal tedy dv\u011b, ba\u0148at\u00e9 a na vysok\u00e9 no\u017ece, spolu s v\u00fdvrtkou.<\/div>\n
„Kter\u00fd si d\u00e1\u0161?“ Uk\u00e1zal na lahve, kter\u00e9 postavil na sklen\u011bnou desku konferen\u010dn\u00edho stolku, a usadil se na pohovku. Bratr neodpov\u00eddal. Zaujal ho krb, ve kter\u00e9m tan\u010div\u011b pl\u00e1polal ohe\u0148. Ta v\u011bc mu vykouzlila na tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv. Krb byl dal\u0161\u00ed polo\u017eka, kterou si jednozna\u010dn\u011b p\u0159\u00e1l m\u00edt jednou ve sv\u00e9m vlastn\u00edm dom\u011b. Zasn\u011bn\u00fd se d\u00edval do t\u00e9 \u017eivouc\u00ed oran\u017eov\u00e9 z\u00e1\u0159e. D\u0159evo praskalo a m\u00edstnost\u00ed se \u0161\u00ed\u0159ilo teplo.<\/div>\n
\"69\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille,“ oslovil ho hlasit\u011bji Tom.                                             <\/div>\n
„Jo?“ Probral se osloven\u00fd.<\/div>\n
„Kter\u00fd?“<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b nejd\u0159\u00edv b\u00edl\u00fd.“ Odpov\u011bd\u011bl Bill a t\u011bkal o\u010dima mezi v\u00e1lendou a velk\u00fdm pohodln\u00fdm tmav\u00fdm k\u0159eslem s podno\u017ekou, kter\u00fd byl um\u00edst\u011bn\u00fd na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b stolku. Byl bych tak dost daleko od n\u011bj, ale ocenil by, kdybych si dr\u017eel tak velk\u00fd odstup? Nejsp\u00ed\u0161 ne a t\u0159eba by ho to urazilo. Pra\u0161iv\u00fd p\u0159eci nen\u00ed.<\/em> \u0158e\u0161il si Bill svoje mal\u00e9 dilema, zat\u00edmco Tom se sna\u017eil dostat korkov\u00fd \u0161punt ven z fla\u0161ky.  <\/div>\n
„Vem to \u010dert,“ zamumlal si pro sebe a kecnul si vedle Toma.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi n\u011bco?“ P\u00eddil se star\u0161\u00ed z dvoj\u010dat, kter\u00e9ho tak vytrhl z jeho soust\u0159ed\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„V\u016fbec nic,“ ujistil ho a Tom mu podal napln\u011bnou sklenici.<\/div>\n
„Na zdrav\u00ed,“ zamumlali oba unisono, proto\u017ee ani jeden se nevzmohl na vysloven\u00ed vhodn\u011bj\u0161\u00edho p\u0159\u00edpitku. Tenk\u00e9 sklo o sebe decentn\u011b cinklo a n\u00e1sledn\u011b oba upili mal\u00fd dou\u0161ek, kter\u00fd pov\u00e1leli v \u00fastech.<\/p>\n<\/div>\n
„Je v\u00fdborn\u00fd,“ ohodnotil Bill pit\u00ed, proto\u017ee ho nenapadlo nic jin\u00e9ho, co by \u0159ekl.<\/div>\n
„To nejlep\u0161\u00ed,“ p\u0159itakal Tom. „M\u00e1m r\u00e1d drah\u00e1 dobr\u00e1 v\u00edna.“<\/div>\n
„Hmm.“ Snobe.<\/em> Rozhostilo se ticho. Bill si p\u00e1rkr\u00e1t rychle po sob\u011b loknul v\u00edna, aby vypadal zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd a Tom klopil zrak do kl\u00edna, kde si \u017emoulal lem trika.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 to tu docela hezk\u00fd,“ po notn\u00e9 chv\u00edli Bill pl\u00e1cnul prvn\u00ed, co mu p\u0159i\u0161lo na jazyk. Za\u010d\u00ednalo b\u00fdt trapn\u00e9 jen tu tak sed\u011bt a r\u00e1doby nen\u00e1padn\u011b po sob\u011b pokukovat. Letm\u00fdm pohled\u016fm se toti\u017e neubr\u00e1nil ani jeden z nich a nez\u00e1le\u017eelo, jak\u00e9 sympatie \u010di antipatie k sob\u011b chovali. Po\u0159\u00e1d z\u016fst\u00e1vali sourozenci, kte\u0159\u00ed se nevid\u011bli dlouh\u00fdch deset let, a te\u010f se jen sna\u017eili zmapovat a zvyknout si na v\u0161echny ty zm\u011bny, kter\u00e9 se s nimi za ten \u010das ud\u00e1ly.<\/div>\n
„D\u00edk. Nen\u00ed to je\u0161t\u011b hotov\u00fd. Spousta m\u00edstnost\u00ed je pr\u00e1zdn\u00fdch.“ Za\u0159\u00eddit je u\u017e bude na tob\u011b, proto\u017ee tohle jsem nechal postavit jako n\u00e1\u0161 d\u016fm. A j\u00e1 ud\u011bl\u00e1m v\u0161echno pro to, abys tu se mnou jednou cht\u011bl \u017e\u00edt.<\/em> „P\u0159est\u011bhoval jsem se sem asi p\u0159ed m\u011bs\u00edcem. Jinak jsem p\u0159ed t\u00edm m\u011bl takov\u00fd v\u011bt\u0161\u00ed byt v centru.“ Malinko se rozpov\u00eddal.<\/div>\n
„A pro\u010d jsi tam nez\u016fstal?“ Tom pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Tohle je lep\u0161\u00ed ne?“ Na to Bill nemohl nic nam\u00edtnout. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee bylo. „Nav\u00edc ps\u016fm je tady l\u00edp. Maj\u00ed se alespo\u0148 kde prob\u011bhnout.“ S t\u011bmi slovy podrbal \u010dern\u00e9ho z nich za uchem. Ten si k nim toti\u017e vysko\u010dil na pohovku a polo\u017eil si hlavu Tomovi do kl\u00edna. Druh\u00fd, se sv\u011btl\u00fdmi fleky na srsti, se nat\u00e1hl p\u0159ed krb. Byli r\u00e1di ve spole\u010dnosti, tak\u017ee za Tomem v\u017edycky chod\u00edvali v\u0161ude tam, kam jen se po dom\u011b pohnul.<\/div>\n
„A jak se jmenuj\u00ed?“<\/div>\n
„Ulf,“ uk\u00e1zal na flekat\u00e9ho, „a Zarin,“ doplnil i jm\u00e9no \u010dern\u00e9ho, kter\u00fd spokojenost\u00ed p\u0159iv\u00edral o\u010di, jak ho Tom drbal za uchem.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u016f\u017eu pustit n\u011bjakou hudbu?“ Billa l\u00e1kala skv\u011bl\u00e1 stereo souprava s ohromn\u00fdmi vysok\u00fdmi repr\u00e1ky, kter\u00e9 st\u00e1ly ve v\u0161ech \u010dty\u0159ech roz\u00edch pokoje. Byla to naprosto luxusn\u00ed elektronika. Ani Fabian nic podobn\u00e9ho ve sv\u00e9m byt\u011b nem\u011bl.<\/div>\n
„Jasn\u011b, n\u011bco si vyber.“ Bill se zvedl a malinko se zakym\u00e1cel. Tu prvn\u00ed skleni\u010dku do sebe nalil p\u0159\u00edli\u0161 rychle, tak\u017ee nebylo divu, \u017ee se to projevilo na jeho stabilit\u011b. M\u011bl zt\u011b\u017ekl\u00e9 nohy a c\u00edtil horkost, kter\u00e1 mu stoupla do tv\u00e1\u0159\u00ed. Zahih\u0148al se a pokra\u010doval ke t\u0159em stojan\u016fm t\u00e9m\u011b\u0159 dva metry vysok\u00fdm, kter\u00e9 byly um\u00edst\u011bny za pohovkou a byly doslova narvan\u00e9 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edmi c\u00e9d\u00e9\u010dky.  <\/div>\n
„Hmm, m\u00e1\u0161 r\u00e1d hip hop.“ Zkonstatoval Bill, kdy\u017e zb\u011b\u017en\u011b p\u0159el\u00e9tl o\u010dima jednotliv\u00e9 tituly. Co si naposledy pamatoval, tak bratrov\u00fdm favoritem byla Metalica nebo Aerosmith. Na\u0161t\u011bst\u00ed tu nebyl jenom rap, co\u017e byl \u017e\u00e1nr, kter\u00fd Bill moc skousnout neum\u011bl. Tahalo ho to za u\u0161i. Nakonec se m\u00edstnost\u00ed rozezn\u011bl mix n\u011bjak\u00fdch rockov\u00fdch balad. Spokojen\u00fd s v\u00fdb\u011brem se vr\u00e1til, posadil se a ani si neuv\u011bdomil, \u017ee to bylo k Tomovi o n\u011bco bl\u00ed\u017ee, ne\u017e sed\u011bl p\u0159ed t\u00edm. Jeho sklenice byla znovu pln\u00e1 a prvn\u00ed vypr\u00e1zdn\u011bn\u00e1 l\u00e1hev ze stolu zmizela.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak si k tomu v\u0161emu vlastn\u011b p\u0159i\u0161el?“ Vr\u00e1til se k jejich p\u0159edchoz\u00edmu rozhovoru a rozm\u00e1chl se rukou prostorem.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 k domu?“ Ujas\u0148oval si Tom, co je p\u0159esn\u011b my\u0161leno. „Nechal jsem ho postavit.“ Bylo jeho jednoduchou odpov\u011bd\u00ed.<\/div>\n
„Nene,“ za\u0161ermoval Bill vzty\u010den\u00fdm ukazov\u00e1kem a zmizel v n\u011bm dal\u0161\u00ed lok zkva\u0161en\u00e9ho n\u00e1poje. Potla\u010dil \u0159\u00edhnut\u00ed a pak uvedl na pravou m\u00edru: „Ke v\u0161em t\u011bm podnik\u016fm.“<\/div>\n
„Ach tak,“ Tom se nostalgicky uculil. „Je to k nev\u00ed\u0159e, ale zd\u011bdil jsem to.“ Billovi vyl\u00e9tlo obo\u010d\u00ed a\u017e n\u011bkam do p\u016flky \u010dela.<\/div>\n
„To mi vysv\u011btli.“ <\/div>\n
„Kdy\u017e jsem\u2026 jak jsem\u2026“ odka\u0161lal si, proto\u017ee se mu v krku utvo\u0159il nep\u0159\u00edjemn\u00fd knedl\u00edk. Necht\u011blo se mu to v\u016fbec zmi\u0148ovat, ale jak jinak za\u010d\u00edt, aby Billovi vysv\u011btlil cel\u00fd sv\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh. „Utekl z domu,“ zahuhlal rychle a rad\u011bji se zad\u00edval jinam, aby nevid\u011bl, jak se Bill p\u0159i t\u00e9hle zm\u00ednce bude tv\u00e1\u0159it, „m\u011bl jsem v kapse p\u00e1r drobn\u00fdch, d\u00edky kter\u00fdm jsem se dostal sem do Berl\u00edna. P\u00e1r dn\u00ed jsem se tu jen tak toulal, ob\u010das mi n\u011bkdo n\u011bco dal, ale nebyly to zrovna r\u016f\u017eov\u00fd \u010dasy.“ U\u0161kl\u00edbl se nad tou nep\u0159\u00edjemnou vzpom\u00ednkou, a proto tuhle \u010d\u00e1st hodn\u011b zkr\u00e1til.  <\/div>\n
„A pak jsem takhle \u0161el kolem n\u011bjak\u00fdho auta, kter\u00fd bylo otev\u0159en\u00fd, a na sedadle spolujezdce m\u011blo polo\u017eenej s\u00e1\u010dek s n\u011bjak\u00fdm pe\u010divem. Mnoho lid\u00ed kolem nebylo a majitel taky nikde, a j\u00e1 byl hladovej, tak\u017ee jsem tam vlezl. Jen\u017ee on se zrovna vr\u00e1til, ani nev\u00edm, kam si tenkr\u00e1t odsko\u010dil, ale musel to b\u00fdt moment, kdy\u017e tam tu k\u00e1ru nechal jen tak. Vyd\u011bsil jsem se k smrti. Byl to chlap jak hora.“ Tom rozp\u0159\u00e1hl ruce, aby nazna\u010dil velikost doty\u010dn\u00e9ho. Usm\u00edval se. Tohle byla \u010d\u00e1st p\u0159\u00edb\u011bhu, na kterou u\u017e nevzpom\u00ednal s tak velkou ho\u0159kost\u00ed. Vlastn\u011b naopak, tenhle okam\u017eik mu zm\u011bnil \u017eivot. „Nejd\u0159\u00edv m\u011b cht\u011bl zmalovat, ale pak se mi za\u010dal stra\u0161n\u011b sm\u00e1t, nazval m\u011b otrhan\u00fdm pohubl\u00fdm vrab\u010d\u00e1kem a nalo\u017eil m\u011b do toho sv\u00fdho bour\u00e1ku. V podstat\u011b si m\u011b vzal pod k\u0159\u00eddlo. Postaral se o m\u011b a hodn\u011b jsme se za ten \u010das sbl\u00ed\u017eili. Um\u0159el p\u0159ed \u010dty\u0159mi lety. Autonehoda. A proto\u017ee nem\u011bl d\u011bti a ve mn\u011b tak trochu vid\u011bl syna, v\u0161echno odk\u00e1zal mn\u011b. Tenkr\u00e1t to byly jen dv\u011b men\u0161\u00ed kasina a jeden bar. No a j\u00e1 z kapit\u00e1lu, kter\u00fd mi to poskytovalo, jsem to star\u00e9 postupn\u011b zmodernizoval a vybudoval je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed podniky. Dnes to \u010d\u00edt\u00e1 t\u0159i velk\u00fd disko kluby, jeden non stop bar a dv\u011b kasina z\u016fstaly. Ty jsem jen roz\u0161\u00ed\u0159il, ale dal\u0161\u00ed lok\u00e1ly tohohle typu jsem u\u017e necht\u011bl. Nechal jsem si je jen jako pam\u00e1tku na Bernarda, ale jinak ten byznys moc nemus\u00edm.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom dokon\u010dil sv\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh a teprve potom se odv\u00e1\u017eil zkontrolovat, co Bill na to. Ten na n\u011bj ale jen p\u00e1r vte\u0159in z\u00edral a pak se nat\u00e1hl po l\u00e1hvi s \u010derven\u00fdm. Tom je\u0161t\u011b nikdy nikoho nevid\u011bl tak rychle dostat korek ven z lahve. Nalil si plnou sklenici a dobrou polovinu jej\u00edho obsahu do sebe obr\u00e1til na ex.<\/div>\n
„P\u00e1ni,“ vydechl pak a poulil o\u010di p\u0159ed sebe. V tu chv\u00edli se m\u011b zmocnil drobn\u00fd pocit m\u00e9n\u011bcennosti. Samoz\u0159ejm\u011b, Tom m\u011bl ze za\u010d\u00e1tku \u0161t\u011bst\u00ed a v podstat\u011b k \u010d\u00e1sti sv\u00e9ho majetku p\u0159i\u0161el jako slep\u00fd k housl\u00edm, to ale nem\u011bnilo nic na skute\u010dnosti, \u017ee se dok\u00e1zal vypracovat o mnoho v\u00fd\u0161, ne\u017e odkud startoval. A kde jsem byl j\u00e1? V gar\u00e1\u017ei s ne\u00fasp\u011b\u0161nou kapelou. Par\u00e1da. Sv\u00fdm zp\u016fsobem jsem mu dost z\u00e1vid\u011bl. J\u00e1 byl d\u0159\u00ed\u010d, s vyp\u011bt\u00edm sil jsem se sna\u017eil n\u011b\u010deho dos\u00e1hnout a v\u0161echno zaset\u00e9 mi shnilo je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e to sta\u010dilo vzkl\u00ed\u010dit, a jemu kvetlo v\u0161e, co se mu dostalo pod ruku. Ano, z\u00e1vist tu byla. Vedle toho st\u00e1l ale i obdiv.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Ou, prr.“ Tom p\u0159ekryl mou sklenici dlan\u00ed, kdy\u017e jsem ji dopil a chystal se znovu si dol\u00edt. „Nebl\u00e1zni. Nem\u016f\u017ee\u0161 to do sebe takhle klopit.“ Bl\u00e1z\u00ednek. Nejd\u0159\u00edv m\u011b tu podez\u0159\u00edv\u00e1 z toho, \u017ee ho chci op\u00edt, a pak se mi tu zl\u00edsk\u00e1 s\u00e1m. Nejsp\u00ed\u0161 hodn\u011b uva\u017eoval nad t\u00edm, co jsem mu tu \u0159ekl, i kdy\u017e jsem si v\u016fbec nedovedl p\u0159edstavit, jak\u00fdm sm\u011brem se jeho my\u0161lenky mohou ub\u00edrat, kdy\u017e je pot\u0159eba prol\u00edvat je takov\u00fdm mno\u017estv\u00edm v\u00edna.<\/em> S\u00e1hl po l\u00e1hvi, aby ji pro jistotu dostal z bratrova dosahu. Dotkli se kone\u010dky prst\u016f. Tom uchopil hrdlo fla\u0161ky a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b p\u0159ekryl bratrovu ruku. Om\u00e1menost t\u00edm dotykem zp\u016fsobila, \u017ee tak setrval mnohem d\u00e9le, ne\u017e bylo pot\u0159eba k tomu, aby ji Billovi vzal. Vzpamatoval se teprve, a\u017e kdy\u017e c\u00edtil, \u017ee Bill za\u010d\u00edn\u00e1 tu svoji odtahovat.<\/p>\n<\/div>\n
„Asi bych\u2026 j\u00e1\u2026 \u0161el bych si u\u017e lehnout. Je docela pozd\u011b.“ Koktnul Bill.<\/div>\n
„To je dobr\u00fd n\u00e1pad,“ nedo\u010dkal se ani v nejmen\u0161\u00edm protestu v\u016f\u010di sv\u00e9mu n\u00e1vrhu. Tom se roztr\u017eit\u00fd zvednul ze seda\u010dky a p\u0159ekotn\u011b si do rukou naskl\u00e1dal u\u0161pin\u011bn\u00e9 sklo a pr\u00e1zdn\u00e9 l\u00e1hve od alkoholu. „Uk\u00e1\u017eu ti, kde bude\u0161 sp\u00e1t.“ Cestou si v kuchyni odlo\u017eil sv\u016fj n\u00e1klad a pokra\u010doval d\u00e1l. Lo\u017enice byla prostorn\u00e1 m\u00edstnost s velk\u00fdm francouzsk\u00fdm oknem a vybaven\u00ed bylo lad\u011bn\u00e9 do sv\u011btl\u00fdch barev. V\u00e9vodila tomu naprosto \u00fachvatn\u00e1 postel, kter\u00e1 svou velikost\u00ed p\u0159ipom\u00ednala mal\u00e9 leti\u0161t\u011b. Bill si soukromn\u011b odhadoval, \u017ee by se v n\u00ed v pohod\u011b vyspali i \u010dty\u0159i lidi. Pak si ale podle p\u00e1r v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 se v m\u00edstnosti ledabyle povalovaly, jeho m\u00edrn\u011b ov\u00edn\u011bn\u00fd mozek uv\u011bdomil, \u017ee tu n\u011bco nehraje.<\/p>\n<\/div>\n
„Tohle je ale tvoje lo\u017enice,“ zasko\u010den\u00fd poznamenal. Ani si nev\u0161iml, \u017ee Tom se za jeho z\u00e1dy potm\u011b\u0161ile uculuje.<\/div>\n
„To je pravda,“ potvrdil mu jeho podez\u0159en\u00ed. Bill se k n\u011bmu oto\u010dil \u010delem a zalo\u017eil si ruce v bok.<\/div>\n
„A to mi chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee s tebou m\u00e1m sp\u00e1t v jedn\u00fd posteli?“ Na\u010dep\u00fd\u0159il se.<\/div>\n
„No pokud nechce\u0161 sp\u00e1t na zemi, tak jo,“ odv\u011btil mu s naprosto neot\u0159esiteln\u00fdm klidem Tom. „Jak jsem \u0159ekl, d\u016fm nen\u00ed je\u0161t\u011b pln\u011b za\u0159\u00edzen\u00fd. Tohle je jedin\u00e1 postel, kter\u00e1 je tu k dispozici.“ Bill si ji znovu a podrobn\u011b prohl\u00e9dl, byla v\u00e1\u017en\u011b velik\u00e1, tud\u00ed\u017e by mu p\u0159\u00edtomnost druh\u00e9ho \u010dlov\u011bka v n\u00ed nem\u011bla nijak p\u0159ek\u00e1\u017eet, a pak se pohledem vr\u00e1til k Tomovi. Za\u0161karedil se na n\u011bj a vyslovil svoji podm\u00ednku:<\/div>\n
„Nehne\u0161 se ze sv\u00e9  poloviny, je to jasn\u00fd?“ Tom se uchechtl.<\/div>\n
„Pro\u010d? Boj\u00ed\u0161 se, \u017ee bys mi neodolal?“ Dob\u00edral si ho. Podobn\u00e9 nar\u00e1\u017eky by si nejsp\u00ed\u0161 nedovolil, ne tak brzy, ale v\u00edno odbouralo p\u00e1r jeho z\u00e1bran. Jen a\u0165 se br\u00e1\u0161ka trochu \u010dert\u00ed. Stejn\u011b je nehor\u00e1zn\u011b sexy, jak tu nasupen\u011b \u0161pul\u00ed rty v t\u00e9 sv\u00e9 bojovnosti a nesouhlasu.<\/em><\/div>\n
„To ur\u010dit\u011b. Nem\u011bl bys \u0161a\u2026“ ne\u017e to sta\u010dil dopov\u011bd\u011bt, Tom ho dokonale uml\u010del. Za t\u00fdl si ho p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b a spojil jejich rty. Necht\u011bl si p\u0159\u00edli\u0161 zahr\u00e1vat se sv\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm a Billovou trp\u011blivost\u00ed, proto nic v\u00edc ned\u011blal. Nechal to tak a p\u0159itisknut\u00fd na bratrov\u00fdch pln\u00fdch m\u011bkk\u00fdch rtech \u010dekal, co on na to. Bill nejsp\u00ed\u0161 sam\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm dlouh\u00e9 vte\u0159iny nereagoval v\u016fbec nijak. Jen jeho p\u0159iv\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka se nepatrn\u011b chv\u011bla a ruce m\u011bl zvednut\u00e9 v \u00farovni Tomov\u00fdch ramen, kde zamrznuly v nedokon\u010den\u00e9m odstr\u010den\u00ed.<\/div>\n
„Tohle u\u017e nikdy v\u00edckr\u00e1t ned\u011blej!“ Usko\u010dil od n\u011bj, jako by se pop\u00e1lil, kdy\u017e mu nejsp\u00ed\u0161 uv\u011bdom\u011bn\u00ed si situace dorazilo k t\u011bm spr\u00e1vn\u00fdm obvod\u016fm.<\/div>\n
„Cokoli si p\u0159eje\u0161,“ k\u0159enil se Tom a zvedl ruce v kapitulaci. Bill proti n\u011bmu nasupen\u011b oddechoval a ostra\u017eit\u011b sledoval ka\u017ed\u00fd bratr\u016fv pohyb, kdyby se snad m\u00ednil o to pokusit znovu.<\/p>\n<\/div>\n
To ale Tom nem\u011bl v \u00famyslu. Na \u00favod mu to sta\u010dilo. Jen nad Billem pobaven\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Tady ty dve\u0159e jsou koupelna. M\u016f\u017ee\u0161 ji pou\u017e\u00edt. J\u00e1 jdu do t\u00e9 pro hosty. Taky nen\u00ed je\u0161t\u011b komplet, ale voda u\u017e tam te\u010de.“ A s t\u011bmito slovy nechal naprosto z m\u00edry vyveden\u00e9ho Billa samotn\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Odm\u00edtl se schovat pod bratrem nab\u00edzen\u00fd de\u0161tn\u00edk, kdy\u017e spolu vy\u0161li z klubu. Ten jeho z\u016fstal nejsp\u00ed\u0161 zapomenut\u00fd v kasinu, kde \u010dekal, a\u017e si pro n\u011bj p\u0159ijede Bobo s limuz\u00ednou. Beztak u\u017e jen drobn\u011b poprch\u00e1valo. Nebe pota\u017een\u00e9 tmavou \u0161ed\u00ed vyplakalo u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny svoje slzy a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[371],"tags":[],"class_list":["post-10166","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-kapky-deste"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10166","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10166"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10166\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10166"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10166"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10166"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}