{"id":10174,"date":"2010-11-15T18:00:00","date_gmt":"2010-11-15T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10149"},"modified":"2010-11-15T18:00:00","modified_gmt":"2010-11-15T17:00:00","slug":"me-myself-and-romeo-28","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/15\/me-myself-and-romeo-28\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 28."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"420\"<\/div>\n
<\/div>\n
„A jsme tady.“ Pronese Bill skoro a\u017e slavnostn\u00edm hlasem a vypne motor. Tady? Tady kde? Bo\u017ee, kam m\u011b to zase zavezl? V\u017edy\u0165 tu nen\u00ed ani noha! To by m\u011b zaj\u00edmalo, jak\u00fd d\u00e1rek se tu pro m\u011b m\u016f\u017ee naj\u00edt\u2026 Prvn\u011b jsem tipoval exotick\u00fd zv\u00ed\u0159ectvo, ale to bychom bu\u010f skon\u010dili v ZOO a nebo v n\u011bjak\u00fdm doup\u011bti p\u0159ekupn\u00edk\u016f. Proto\u017ee n\u011bkter\u00e1 zv\u00ed\u0159\u00e1tka jaksi voln\u011b a v souladu se z\u00e1konem k prodeji nejsou. Na ty jsem vs\u00e1zel ze v\u0161eho nejv\u00edc a celou cestu jsem se t\u0159\u00e1sl hr\u016fzou p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee otev\u0159u krabici a vysko\u010d\u00ed z n\u00ed na m\u011b lev. Te\u010f bych to vid\u011bl sp\u00ed\u0161 na n\u011bjakou srnu vzhledem k m\u00edstu, kde se pr\u00e1v\u011b nach\u00e1z\u00edme.<\/div>\n
<\/div>\n
„No co kouk\u00e1\u0161? Vystupujeme.“ Otv\u00edr\u00e1m pusu, abych mu odseknul, ale ne\u017e to stihnu, vysko\u010d\u00ed z auta a zabouchne dv\u00ed\u0159ka. N\u011bkolikr\u00e1t se zhluboka nadechnu a vydechnu, pak teprve vystoup\u00edm taky.<\/div>\n
„Tak kde to m\u00e1\u0161?“ Zept\u00e1m se s absolutn\u00edm nez\u00e1jmem a op\u0159u se o st\u0159echu auta.<\/div>\n
„Nen\u00ed tu n\u00e1dhern\u011b? Klid, \u010derstv\u00fd vzduch, nikde nikdo.“ Bill se zhluboka nadechne a s nad\u0161en\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i se na m\u011b oto\u010d\u00ed. S t\u00edm posledn\u00edm bych souhlasil. Ale klid tu nen\u00ed rozhodn\u011b, nad hlavou mi \u0159vou n\u011bjac\u00ed pt\u00e1ci. A \u010derstv\u00fd vzduch? To u\u017e v\u016fbec ne. Pokud teda nem\u00e1 na mysli ten smrad, co m\u011b uhodil do nosu hned, co jsem vylezl.<\/div>\n
„To se ti zase n\u011bco povedlo.“ Za\u0161kleb\u00edm se na n\u011bho. Bill to ale p\u0159ejde, neozve se \u017e\u00e1dn\u00fd ‚Ned\u011blej to na m\u011b.‘<\/em>, co\u017e je typick\u00e1 reakce na moje \u0161kleben\u00ed. Naopak se na m\u011b zase z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u011bje, jako by nic nesly\u0161el. Dojde a\u017e ke mn\u011b, popadne m\u011b za ruk\u00e1v a t\u00e1hne m\u011b nezn\u00e1mo kam.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tro\u0161ku se projdeme.“ Ozn\u00e1m\u00ed mi, kdy\u017e na n\u011bj nep\u0159est\u00e1v\u00e1m p\u0159iblble civ\u011bt, proto\u017ee nech\u00e1pu, kam m\u011b vl\u00e1\u010d\u00ed. Ten malej hajzl\u00edk! Podvedl m\u011b! Nic tu pro m\u011b nem\u00e1. Zat\u00e1hnul m\u011b do t\u011bchhle kon\u010din a m\u00e1 v \u00famyslu se mnou \u0161pac\u00edrovat. Kdybych to v\u011bd\u011bl, nikam nejedu. K tomu Bill ml\u00e1t\u00ed pantem dokonce v\u00edc ne\u017e norm\u00e1ln\u011b, co\u017e nen\u00ed nic pro du\u0161evn\u011b slab\u0161\u00ed jedince. O\u010dividn\u011b je nad\u0161en zelen\u00ed, ptactvem a m\u00e1 pot\u0159ebu se o to se mnou pod\u011blit. J\u00e1 pro zm\u011bnu ml\u010d\u00edm, jednak se ke slovu nedostanu a jednak jsem znechucen v\u0161\u00edm okolo. Cour\u00e1m se n\u011b\u010d\u00edm na zp\u016fsob lesa, nad hlavou mi v\u0159e\u0161t\u00ed ope\u0159enci. Je\u0161t\u011b \u017ee m\u00e1m toho Billa, lep\u0161\u00ed program na dne\u0161n\u00ed odpoledne bych nevymyslel. Zrovna, kdy\u017e se mu chyst\u00e1m navrhnout, \u017ee bychom se mohli vr\u00e1tit zp\u00e1tky, proto\u017ee jsme se podle m\u00e9ho nachodili u\u017e dost, pust\u00ed se moj\u00ed pa\u017ee a n\u011bkam se rozb\u011bhne. Z\u016fstanu st\u00e1t jako opa\u0159en\u00fd a s pusou doko\u0159\u00e1n civ\u00edm na vzdaluj\u00edc\u00ed se postavu m\u00e9ho dvoj\u010dete.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak pohni, ty lenochu!“ Zavol\u00e1 na m\u011b a zab\u011bhne za n\u011bjak\u00fd ke\u0159. J\u00e1 ho fakt zabiju! Vyt\u00e1hne m\u011b na dal\u0161\u00ed t\u00faru a je\u0161t\u011b po mn\u011b chce, abych b\u011bhal. To tak! Nem\u016f\u017eu. Bol\u00ed m\u011b po\u0159\u00e1d noha, a i kdyby m\u011b nebolela, tak m\u011b ani nenapadne honit se jak n\u011bjak\u00fd pako. Na tenhle typ hon\u011bn\u00e9 si s n\u00edm opravdu hr\u00e1t nehodl\u00e1m. Hezky pomalou\u010dku kr\u00e1\u010d\u00edm sm\u011brem, kter\u00fdm b\u011b\u017eel m\u016fj \u0161\u00edlen\u00fd bratr, a rozhl\u00ed\u017e\u00edm se. To bych r\u00e1d v\u011bd\u011bl, co zrovna my dva pohled\u00e1v\u00e1me v t\u011bchto kon\u010din\u00e1ch\u2026<\/div>\n
\n
<\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„To je dost!“ za\u0161kleb\u00ed se na m\u011b Bill stoj\u00edc\u00ed na cest\u011b, kdy\u017e se k n\u011bmu kone\u010dn\u011b dobelh\u00e1m. Takov\u00e1 \u0161treka! Nejprve les, pak jsem se musel p\u0159ebrodit jak\u00fdmsi hou\u0161t\u00edm, za n\u00edm\u017e m\u011b \u010dekala pol\u0148a\u010dka nebo co to bylo. U\u017e jsem se za\u010d\u00ednal b\u00e1t, \u017ee ho ani nenajdu. M\u016fj n\u00e1stroj zk\u00e1zy se rozhl\u00e9dne kolem sebe a nep\u0159est\u00e1v\u00e1 se p\u0159ipitom\u011ble culit. Hur\u00e1! Nejsme v pustin\u011b. P\u0159ece jen tu n\u011bjak\u00e1 civilizace je, pokud mi t\u0159eba nep\u0159esko\u010dilo a nen\u00ed to jen fata morg\u00e1na. Kolem n\u00e1s toti\u017e vid\u00edm zn\u00e1mky os\u00eddlen\u00ed, jsou tu domy. To znamen\u00e1 i lidi. Jestli mi cht\u011bl uk\u00e1zat tohle, tak nech\u00e1pu, pro\u010d jsme sem nezajeli autem, ale museli jsme l\u00e9zt lesem a k\u0159ov\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co mu \u0159\u00edk\u00e1\u0161? Nen\u00ed \u00fa\u017easn\u00fd?“ Uk\u00e1\u017ee n\u011bkam za m\u011b. Kdy\u017e se ohl\u00e9dnu, vyjeknu zd\u011b\u0161en\u00edm. S hr\u016fzou t\u0159e\u0161t\u00edm o\u010di na bar\u00e1k p\u0159ede mnou a m\u00e1m chu\u0165 vz\u00edt nohy na ramena.<\/div>\n
„Koupil jsem ho.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Vyhrknu a oto\u010d\u00edm se zp\u00e1tky. Bill jen k\u00fdvne a usm\u011bje se. Tak\u017ee se p\u0159ece jen toho bl\u00e1zniv\u00e9ho n\u00e1padu nevzdal. To bych mo\u017en\u00e1 p\u0159e\u017eil, ale pro\u010d mi ud\u011blal tohle?<\/div>\n
„Tys koupil s\u00eddlo Freddieho Kruegera?“ On se musel zbl\u00e1znit doopravdy. Kdyby investoval do norm\u00e1ln\u00edho bar\u00e1ku, tak bych ho se\u0159val, \u017ee m\u011b neposlechl a zase si d\u011blal, co chce. Ale kdy\u017e byl schopnej po\u0159\u00eddit tohle,<\/em> mus\u00ed b\u00fdt du\u0161evn\u011b labiln\u00ed. Norm\u00e1ln\u00ed jedinec by nikdy ani neuva\u017eoval o koupi domu hr\u016fzy. Bill o n\u011bm nejen uva\u017eoval, on ho dokonce i koupil a je\u0161t\u011b mi to ozn\u00e1mil, jako by se nechumelilo. Vypad\u00e1 to jako obydl\u00ed n\u011bjak\u00fdho masov\u00fdho vraha. Hor\u0161\u00ed jak ten d\u016fm z Halloweenu, jeho\u017e chodbami b\u011bhal Michael Myers a usek\u00e1val hlavy sv\u00fdm ob\u011btem. Za \u010d\u00ed h\u0159\u00edchy j\u00e1 trp\u00edm?<\/div>\n
<\/div>\n
„Co to mele\u0161? Ne, tenhle, ten je ur\u010den k demolici. T\u00e1mhleten, ty pako!“ Jeho prst m\u00ed\u0159\u00ed na d\u016fm opod\u00e1l. No super, tak\u017ee po mn\u011b nechce, abych s Fredou\u0161em us\u00ednal, ale chce ze m\u011b ud\u011blat „jen“ jeho souseda. To se mi fakt ulevilo! Aspo\u0148 ale v\u00edm, \u017ee je po\u0159\u00e1d norm\u00e1ln\u00ed, l\u00e9pe \u0159e\u010deno st\u00e1le je to m\u016fj norm\u00e1ln\u00ed Bill. D\u016fkladn\u011b si prohl\u00ed\u017e\u00edm, co za skvost to br\u00e1\u0161ka koupil a sna\u017e\u00edm se n\u011bjak uklidnit. Z \u0161oku, co jsem prod\u011blal p\u0159ed chvilkou, jsem se jak\u017e tak\u017e vzpamatoval. Te\u010f m\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 ovl\u00e1dat vztek, \u017ee naprosto ignoroval, jak jsem mu n\u011bkolikr\u00e1t zd\u016fraznil, \u017ee se nest\u011bhuji a po\u0159\u00eddil n\u00e1m bar\u00e1k za m\u00fdmi z\u00e1dy.<\/div>\n
<\/div>\n
„Aha, a to m\u00e1 b\u00fdt jako ten d\u00e1rek pro m\u011b?“<\/div>\n
„No, vlastn\u011b nen\u00ed jen pro tebe. Je to n\u00e1\u0161 nov\u00fd d\u016fm.“ Vysv\u011btl\u00ed mi, jak to doopravdy je. Ovl\u00e1dnu se a nesko\u010d\u00edm po krku, p\u0159esto\u017ee to u\u017e p\u0159ehnal. M\u00edsto toho se to\u010d\u00edm na pat\u011b a vyd\u00e1m se sm\u011brem, o n\u011bm\u017e se domn\u00edv\u00e1m, \u017ee jsme j\u00edm p\u0159i\u0161li. A jestli se ztrat\u00edm, bude ze m\u011b jedin\u00e1\u010dek, proto\u017ee Billa u\u017e doopravdy zabiju. Pokud se mi ho v t\u00e9 d\u017eungli v\u016fbec poda\u0159\u00ed naj\u00edt. Ignoruji to, \u017ee na m\u011b vol\u00e1, abych se vr\u00e1til, abych na n\u011bj po\u010dkal. Tohle nem\u011bl!<\/div>\n
„Tommy!“<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Tommy, nem\u016f\u017eeme si v klidu\u2026“<\/div>\n
„Promluvit?“ Dopln\u00ed m\u011b. U\u017e jsem myslel, \u017ee v t\u00e9 lo\u017enici str\u00e1v\u00ed zbytek \u017eivota. Protentokr\u00e1t se p\u0159ede mnou zav\u0159el tam a ne v koupeln\u011b, jak je jeho zvykem. Celou cestu dom\u016f se mnou nepromluvil, pak kolem m\u011b chodil, jako bych byl neviditeln\u00fd, a kdy\u017e jsem se pokou\u0161el s n\u00edm mluvit, pr\u00e1sknul mi dve\u0159mi p\u0159ed obli\u010dejem a zamknul. Tak\u017ee jsem cel\u00fd zbytek odpoledne str\u00e1vil s Absinthem, kter\u00fd je na m\u011b ve srovn\u00e1n\u00ed s jeho p\u00e1nem je\u0161t\u011b mil\u00fd.<\/div>\n
„Pokud se chce\u0161 bavit o tom bar\u00e1ku, tak ne, nem\u016f\u017eeme si promluvit.“ Tom se z\u0159ejm\u011b chyst\u00e1 d\u011blat ve\u010de\u0159i, proto\u017ee otev\u0159el lednici, okam\u017eik do n\u00ed hled\u00ed a nakonec vzal jen vejce a ml\u00e9ko. Vypad\u00e1 to na pala\u010dinky, kter\u00fdch jsem se u n\u011bj do\u017eadoval, ne\u017e si svou vlastn\u00ed ne\u0161ikovnost\u00ed zvrtnul nohu. Co\u017e o to, ud\u011blal bych si je i s\u00e1m, ale je to moc pr\u00e1ce a stejn\u011b Tom um\u00ed lep\u0161\u00ed. Aspo\u0148 mi to po\u0159\u00e1d opakuje.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ti ud\u011blat radost!“ Podotknu a vstanu. Dojdu a\u017e k lince a op\u0159u se o ni, pozoruj\u00edc Toma, jak se chyst\u00e1 ud\u011blat mi vytou\u017een\u00e9 j\u00eddlo.<\/div>\n
„Mn\u011b?“ Podiv\u00ed se, projde kolem m\u011b, vyt\u00e1hne ze sk\u0159\u00ed\u0148ky mouku a vr\u00e1t\u00ed se na sv\u00e9 m\u00edsto.<\/div>\n
„A komu jin\u00e9mu?“ Zept\u00e1m se ho pohor\u0161en\u011b. Co se div\u00ed? Copak bych se nam\u00e1hal kupovat takov\u00fd bar\u00e1k, abych se zavd\u011b\u010dil Absinthovi? Toho bych na svou stranu nedostal, ani kdybych koupil Buckinghamsk\u00fd pal\u00e1c.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, oba v\u00edme, jak to je.“ Pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b, usm\u011bje se a zase se vr\u00e1t\u00ed ke sv\u00e9 pr\u00e1ci.<\/div>\n
„No to nev\u00edme. Mohl byste se o svou ideu se mnou pod\u011blit, pane D\u011bsn\u011b-chytr\u00fd?“ Roz\u010diluje m\u011b. Nejprve je\u010d\u00ed jak pominut\u00fd a te\u010f si tu s klidem Angli\u010dana m\u00edch\u00e1 t\u011bsto, zat\u00edmco mnou cloum\u00e1 vztek.<\/div>\n
„Nejde o n\u00e1s, jde o tebe.“ Tom namo\u010d\u00ed prst do misky a ol\u00edzne jej. Hned na to p\u0159isype trochu cukru, asi to bylo m\u00e1lo sladk\u00e9. J\u00e1 tu misku vezmu a vyliju mu to na hlavu. Sice se nedo\u010dk\u00e1m pala\u010dinek, ale aspo\u0148 ze sebe dostanu vztek. Co\u017ee to \u0159ekl?<\/div>\n
„Co pros\u00edm?“<\/div>\n
„Chyb\u00ed tu luxus, na kterej jsi zvyklej. Je tu pro tebe m\u00e1lo prostoru.“ Klid, Bille, d\u00fdchej! Kdy\u017e se bude\u0161 h\u00e1dat, ni\u010deho nedos\u00e1hne\u0161.<\/div>\n
„Ne, tak to nen\u00ed. Ty to nech\u00e1pe\u0161!“ P\u0159eru\u0161\u00edm ho a p\u0159istoup\u00edm o krok k n\u011bmu. Bo\u017ee, on je \u00fa\u017easn\u00fd, fakt \u017ee jo, ale jsou i momenty, kdy je na zabit\u00ed. Jeden z nich je pr\u00e1v\u011b tento. Tohle jeho vyvozov\u00e1n\u00ed z\u00e1v\u011br\u016f nesn\u00e1\u0161\u00edm, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e jsou takov\u00e9, v nich\u017e vypad\u00e1m jak neuv\u011b\u0159iteln\u00fd sobec a nelida.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 n\u00e1hodou jeden bar\u00e1k?“ Vzpomene si najednou na m\u016fj d\u016fm, ve kter\u00e9m se mi s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed pr\u00e1v\u011b roztahuje Pete. Douf\u00e1m, \u017ee nen\u00ed tak po\u0161etil\u00fd, aby v\u011b\u0159il, \u017ee je tam napo\u0159\u00e1d\u2026<\/div>\n
„A ty bys tam cht\u011bl bydlet?“ Zept\u00e1m se ho sladk\u00fdm hlasem a s \u00fasm\u011bvem na rtech. U\u017e ho vid\u00edm, jak se nad\u0161en\u011b st\u011bhuje do domu, v n\u011bm\u017e bydlel Pete.<\/div>\n
„Ne.“ \u0158ekne stroze a za\u0161kleb\u00ed se. Jist\u011b, to jsem p\u0159esn\u011b \u010dekal. U\u017e vid\u00edm toho m\u00fdho vrahouna, jak se radostn\u011b st\u011bhuje do domu, jeho\u017e chodbami se proch\u00e1zel m\u016fj ex, jak si leh\u00e1 do postele, ve kter\u00e9 spal on. Nebo se koupe ve van\u011b, ve kter\u00e9 jsme si to spolu rozd\u00e1vali, co\u017e Tom p\u0159irozen\u011b nev\u00ed a j\u00e1 ani nem\u00e1m v pl\u00e1nu mu to \u0159\u00edkat, ale ur\u010dit\u011b by ho to jednou, d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji, napadlo\u2026 Tom by po\u017eadoval d\u016fkladnou chemickou o\u010distu a \u0159ekl bych, \u017ee ani pak bych ho tam nedostal.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak vid\u00ed\u0161. Proto jsem\u2026“<\/div>\n
„A zeptal ses, co chci j\u00e1?“ Sko\u010d\u00ed mi do \u0159e\u010di. Znovu za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt protivn\u00fd. Jemu se fakt nikdo nezavd\u011b\u010d\u00ed. A\u0165 d\u011bl\u00e1m, co d\u011bl\u00e1m, po\u0159\u00e1d je to \u0161patn\u011b.<\/div>\n
„B\u00fdt se mnou.“ Odpov\u00edm pohotov\u011b. Zbyte\u010dn\u00e1 ot\u00e1zka. Tom chce bydlet se mnou a j\u00e1 s n\u00edm. Te\u010dka.<\/div>\n
„To ano, ale nechci tohle. Pro\u010d jsi to se mnou prvn\u011b neprobral?“<\/div>\n
„Proto\u017ee bys to zavrhnul a n\u011bkdo by n\u00e1s p\u0159edb\u011bhl! V\u00ed\u0161, kolik lid\u00ed o n\u011bj m\u011blo z\u00e1jem?“ On si asi mysl\u00ed, \u017ee koupit d\u016fm je jako j\u00edt do trafiky pro sirky nebo co? Neb\u00fdt toho, \u017ee m\u00e1m styky, vyfoukl by mi ho n\u011bkdo p\u0159ed nosem.<\/div>\n
„Nev\u00edm a je mi to jedno. Bille, dal jsem ti jednu podm\u00ednku a tys na ni p\u0159istoupil. Tou podm\u00ednkou bylo, \u017ee budeme bydlet tady. P\u0159istoupil jsi na ni a j\u00e1 doufal, \u017ee jednou jedinkr\u00e1t bude\u0161 respektovat, co chci j\u00e1. Ale ty jsi m\u011b nezklamal! Zase jsi myslel jen s\u00e1m\u2026“<\/div>\n
„Tome, ale j\u00e1\u2026“ Moje pokusy br\u00e1nit se, jsou marn\u00e9. Nepust\u00ed m\u011b ke slovu.<\/div>\n
„Pro\u010d se n\u011bkdy nezaj\u00edm\u00e1\u0161 o to, co cht\u011bj\u00ed ostatn\u00ed? Ale pro\u010d bys to d\u011blal, co?“ Tom ztr\u00e1c\u00ed kontrolu a u\u017e na m\u011b zase \u0159ve. Je na\u0161tvan\u00fd, hodn\u011b na\u0161tvan\u00fd. Takhle jsem ho dlouho neza\u017eil. A\u010d se podle m\u00e9ho tolik nestalo. Kv\u016fli tomu, \u017ee jsem ho v\u00fdjime\u010dn\u011b neposlechl, na m\u011b nemus\u00ed je\u010det. Mohlo by se to vy\u0159e\u0161it v klidu a ne k\u0159ikem a nad\u00e1v\u00e1n\u00edm. Jen\u017ee Tom z\u0159ejm\u011b v klidu jednat neum\u00ed. „Tebe to toti\u017e nezaj\u00edm\u00e1, Bille! Ty se zaj\u00edm\u00e1\u0161 jen s\u00e1m o sebe!!!“<\/div>\n
<\/div>\n
„Okay, j\u00e1 ho prod\u00e1m, kdy\u017e chce\u0161.“ Pronesu rezignovan\u011b a odlep\u00edm se od linky. „Sm\u016fla, hochu.“ V\u011bnuji pohled Absinthovi, kolem n\u011bho\u017e proch\u00e1z\u00edm, kdy\u017e se chyst\u00e1m zapadnout do lo\u017enice. „Cht\u011bl jsem pro tebe lep\u0161\u00ed podm\u00ednky, ale nepovedlo se. Pod\u011bkuj t\u00e1mhle sv\u00fdmu p\u00e1ne\u010dkovi.“ Soucitn\u011b se zahled\u00edm na zv\u00ed\u0159e, samoz\u0159ejm\u011b jen na oko, a uk\u00e1\u017eu na Toma, aby ten chlupat\u00fd zmetek v\u011bd\u011bl, \u017ee tentokr\u00e1t na vin\u011b nejsem j\u00e1, jak by se jist\u011b r\u00e1d domn\u00edval, ale \u010dlov\u011bk, kter\u00fd si \u0159\u00edk\u00e1 jeho p\u00e1n. Hned na to za sebou zav\u0159u dve\u0159e. Cht\u011bl jsem jimi pr\u00e1sknout, ale tohle m\u011blo zaru\u010den\u011b lep\u0161\u00ed efekt.<\/div>\n
\n<\/div>\n
Tom si ur\u010dit\u011b mysl\u00ed, \u017ee jsem \u0161el zavolat do realitky, \u017ee d\u016fm nechci. V\u016fbec ne! Dostanu ho tam, a\u0165 to stoj\u00ed, co to stoj\u00ed. Dojde mu, \u017ee to je pro n\u00e1s v\u0161echny nejlep\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed a nakonec mi je\u0161t\u011b pod\u011bkuje. Nehodl\u00e1m str\u00e1vit zbytek \u017eivota tady s d\u011bdkem, co n\u00e1m ka\u017edou chvilku zvon\u00ed u dve\u0159\u00ed, a se st\u00edha\u010dkou p\u0159es chodbu. Lehnu si na postel a nat\u00e1hnu se po \u010dasopisu. N\u011bjak si to \u010dek\u00e1n\u00ed na Toma, co se co nevid\u011bt zjev\u00ed mezi dve\u0159mi, zkr\u00e1tit mus\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Poj\u010f j\u00edst.“ Nakouknu do lo\u017enice. Billovi nestoj\u00edm ani za jedin\u00fd pohled, pomalinku oto\u010d\u00ed list a d\u00e1l civ\u00ed do \u010dasopisu. To je u\u017easn\u00fd, fakt! Jedin\u00fd, kdo m\u00e1 pr\u00e1vo se zlobit, jsem j\u00e1. Jen\u017ee to by nebyl on, kdyby v\u0161echno nepodal tak, abych byl j\u00e1 ten nejhor\u0161\u00ed a on chud\u00e1\u010dek, kter\u00fdmu po\u0159\u00e1d n\u011bkdo ubli\u017euje. Kdyby n\u00e1s n\u011bkdo pozoroval p\u0159i h\u00e1dk\u00e1ch, na nich\u017e m\u00e1 v\u011bt\u0161inou hlavn\u00ed pod\u00edl viny Bill, dosp\u011bl by k z\u00e1v\u011bru, \u017ee jsem hroznej a ned\u011bl\u00e1m nic jin\u00fdho, ne\u017e \u017ee na n\u011bj bezd\u016fvodn\u011b \u0159vu. Jo, p\u0159esn\u011b to by si ka\u017edej myslel. Br\u00e1\u0161ka je neuv\u011b\u0159itelnej \u0161ikulka a dok\u00e1\u017ee \u010dlov\u011bka tak zblbnout, \u017ee nakonec i doty\u010dn\u00fd s\u00e1m uv\u011b\u0159\u00ed, \u017ee mu ubl\u00ed\u017eil a m\u00e1 pot\u0159ebu se mu okam\u017eit\u011b omluvit.<\/div>\n
<\/div>\n
„Billy, sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b?“ Zase mi neodpov\u00ed, oto\u010d\u00ed list a nat\u00e1hne si nohy. M\u00e1 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee nejsem cholerik, to u\u017e bych ho toti\u017e d\u00e1vno zamordoval.<\/div>\n
„J\u00e1 s tebou mluv\u00edm, Bille.“ Sednu si na postel k n\u011bmu. Jemu jsem ale o\u010dividn\u011b naprosto ukradenej. P\u00e1n je ura\u017eenej a \u010dek\u00e1, a\u017e se pon\u00ed\u017e\u00edm a odpros\u00edm ho.<\/div>\n
„Hm.“ Pokr\u010d\u00ed rameny a lehne si na b\u0159icho.<\/div>\n
„To se se mnou nebav\u00ed\u0161 kv\u016fli tomu bar\u00e1ku?“<\/div>\n
„Ne.“ Odsekne mi. Panebo\u017ee! Co si zase vymyslel? \u010c\u00edm jsem Jeho Jasnost mohl na\u0161tvat tentokr\u00e1t?<\/div>\n
„A pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsi \u0159ekl, \u017ee jsem sobec.“ Vysv\u011btl\u00ed mi, odhod\u00ed \u010dasopis a s\u00e1hne po pol\u0161t\u00e1\u0159i, kter\u00fd si nacpe pod hlavu. A je to tady! Tom nejv\u011bt\u0161\u00ed tyran a Bill ubo\u017e\u00e1\u010dek.<\/div>\n
„To jsem ne\u0159ekl.“ Ohrad\u00edm se. N\u011bjak si nevzpom\u00edn\u00e1m, \u017ee bych n\u011bco takov\u00e9ho vypustil z pusy. A\u010d m\u011b to n\u011bkolikr\u00e1t ve spojitosti s Billem napadlo. Nikdy jsem to ale nevyslovil nahlas. Ve sv\u00fdm vlastn\u00edm z\u00e1jmu\u2026<\/div>\n
„Ale jo, \u0159ekl. \u0158ekl jsi, \u017ee mysl\u00edm jen s\u00e1m na sebe.“ P\u0159ipomene mi v\u011btu, co jsem nestihl dokon\u010dit, proto\u017ee mi sko\u010dil do \u0159e\u010di. „Tak\u017ee jsem podle tebe hnusn\u00fd sobec.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Billy, zlato, tak jsem to nemyslel\u2026“<\/div>\n
„Ale myslel, myslel.“ Vede si d\u00e1l svou a ucukne, kdy\u017e si lehnu vedle n\u011bj a pokus\u00edm se jej obejmout. Mrskne po mn\u011b pol\u0161t\u00e1\u0159, nakva\u0161en\u011b se posad\u00ed do tureck\u00e9ho sedu a zalo\u017e\u00ed si ruce na hrudi. Napodob\u00edm ho, ale nesednu si, kleknu si kousek od n\u011bho.<\/div>\n
„Nemyslel.“<\/div>\n
„Myslel a k\u0159i\u010del jsi na m\u011b.“ P\u0159ipomene mi dal\u0161\u00ed h\u0159\u00edch, jeho\u017e jsem se dopustil. Ale copak by se n\u011bkdo po tom v\u0161em dok\u00e1zal ovl\u00e1dat? To nejde, je toho p\u0159\u00edli\u0161. U\u017e jen Bill s\u00e1m o sob\u011b by leckoho p\u0159ipravil o nervy. Jen to, \u017ee ho miluju, ho chr\u00e1n\u00ed p\u0159ed t\u00edm, abych mu n\u011bco ud\u011blal. Kdyby to tak nebylo, je po n\u011bm.<\/div>\n
„Na\u0161tval jsi m\u011b. Nejprve jsi m\u011b str\u010dil na molo, pak to bl\u00e1zniv\u00fd focen\u00ed a te\u010f p\u0159ijde\u0161 s bar\u00e1kem. A to nemluv\u00edm o moj\u00ed noze. To je na jednoho trochu moc, nemysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale j\u00e1 to nemyslel zle.“ Up\u0159e na m\u011b o\u010di, jejich\u017e pohledu nikdy nedok\u00e1\u017eu odolat. A kdy\u017e na m\u011b dlouh\u00e9 \u0159asy n\u011bkolikr\u00e1t zamrkaj\u00ed, jsem zase ztracen. J\u00e1 ho snad na kolenou odpros\u00edm, aby mi odpustil.<\/div>\n
„Jen\u017ee jsou v\u011bci, co se mnou mus\u00ed\u0161 nap\u0159ed probrat. T\u0159eba ten d\u016fm\u2026 Nep\u0159ijde ti to trochu postaven\u00fd na hlavu? Ty si koup\u00ed\u0161 nov\u00fd a toho chc\u00edp\u00e1ka klidn\u011b nech\u00e1\u0161 v tom star\u00fdm.“<\/div>\n
„Tak to pozor!“ Zamra\u010d\u00ed se a zvedne ukazov\u00e1\u010dek. „Bu\u010f ho ode m\u011b koup\u00ed, a nebo ho vyst\u011bhuji. Nejsem \u017e\u00e1dn\u00e1 arm\u00e1da sp\u00e1sy a nenech\u00e1m si z domu d\u011blat azyl\u00e1k.“ \u017de m\u011b v\u016fbec n\u011bco takov\u00fdho napadlo! Bill a n\u011bjak\u00fd samarit\u00e1nsk\u00fd sklony. To absolutn\u011b nejde dohromady!<\/div>\n
„Aspo\u0148 v n\u011b\u010dem se shodneme\u2026“ U\u017e jsem se b\u00e1l, \u017ee tam budu muset nab\u011bhnout s\u00e1m a osobn\u011b Kena vyprovodit. I kdy\u017e by to nebylo \u0161patn\u00fd\u2026 Mohl bych to tomu sv\u00fdmu ura\u017een\u00fdmu mil\u00e1\u010dkovi navrhnout.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co teda?“ Znovu na m\u011b zamrk\u00e1 a m\u00edrn\u011b se pousm\u011bje, co\u017e m\u00e1 za \u00fakol m\u011b obm\u011bk\u010dit. V\u00edm, co chce sly\u0161et. Chce, abych mu odsouhlasil jeho bl\u00e1zniv\u00fd n\u00e1pad. Ale to p\u0159ece neud\u011bl\u00e1m. Aspo\u0148 ne okam\u017eit\u011b, proto\u017ee by m\u011bl pak naprostou jistotu, \u017ee poka\u017ed\u00e9 ud\u011bl\u00e1m, co si um\u00edn\u00ed. I kdy\u017e tohle asi d\u00e1vno v\u00ed. Sk\u00e1\u010du, jak on p\u00edsk\u00e1.<\/div>\n
„Nech\u00e1m si to je\u0161t\u011b proj\u00edt hlavou, ale nic ti\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 to v\u011bd\u011bl!“ Sko\u010d\u00ed mi kolem krku. Moc jsem si nepomohl, op\u011bt si to p\u0159ebral po sv\u00e9m. Podle jeho m\u00edn\u011bn\u00ed je st\u011bhov\u00e1n\u00ed v\u00edc ne\u017e jist\u00fd a konec. Ale co. Aspo\u0148 bude chvilku klid. Nem\u00e1m sebemen\u0161\u00ed chu\u0165 d\u00edvat se na jeho kysel\u00fd obli\u010dej a \u010delit jeho dot\u010den\u00fdm pohled\u016fm.<\/div>\n
<\/div>\n
Za\u010dnu se nakl\u00e1n\u011bt, abych jej pol\u00edbil na rty a tak proces usmi\u0159ov\u00e1n\u00ed nebo sp\u00ed\u0161e dopro\u0161ov\u00e1n\u00ed z moj\u00ed strany dokon\u010dil. Kdy\u017e u\u017e na\u0161e obli\u010deje d\u011bl\u00ed milimetry, zav\u0159u o\u010di a\u2026 p\u0159istanu obli\u010dejem na matraci. Urychlen\u011b otev\u0159u o\u010di, abych zjistil, kam se tak znenad\u00e1n\u00ed pod\u011bl. Ten u\u017e ale stoj\u00ed mezi dve\u0159mi a potla\u010duje sm\u00edch. No, to je ohromn\u00e1 sranda!<\/div>\n
„M\u00e1m hlad.“ Pokr\u010d\u00ed rameny a vysm\u00e1t\u00fd jako slun\u00ed\u010dko zmiz\u00ed z lo\u017enice. S povzdechnut\u00edm se seberu a n\u00e1sleduji ho. Ve dve\u0159\u00edch se st\u0159etnu s Absinthem, kter\u00fd mi d\u00e1 pohledem jasn\u011b najevo, \u017ee mi pr\u00e1v\u011b p\u0159ipsal dal\u0161\u00ed m\u00ednusov\u00fd body.<\/div>\n
„Sorry, k\u00e1mo, ale\u2026“ Odml\u010d\u00edm se. Pes odb\u011bhne, co\u017e si vylo\u017e\u00edm tak, abych si trhnul nohou a \u0161et\u0159il dechem. V jeho o\u010d\u00edch jsem prost\u011b slaboch, jeho\u017e si vt\u011brka omotala kolem prstu a d\u011bl\u00e1 si s n\u00edm, co chce. Aha, tak ne\u2026 Absinth toti\u017e stoj\u00ed u Billa a l\u00e1duje se pala\u010dinkami, co mu \u010f\u00e1bel s obli\u010dejem and\u011bla h\u00e1z\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„P\u00e1n je \u0161ikula, vi\u010f?“ Bill \u017evatl\u00e1 na psa, drbe ho za u\u0161ima a d\u011bl\u00ed se s n\u00edm o svou porci. Mo\u017en\u00e1 bych si m\u011bl sednout a sn\u00edst tu svou, ne\u017e se na ni zam\u011b\u0159\u00ed jejich pozornost.<\/div>\n
„Nebyly n\u00e1hodou \u010dty\u0159i?“ Obr\u00e1t\u00edm se s dotazem na br\u00e1chu, kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1m na sv\u016fj tal\u00ed\u0159 Ten se zazub\u00ed a mrkne na psa, kter\u00fd je s n\u00edm najednou ohromnej k\u00e1mo\u0161.<\/div>\n
„Jo, ale jednu jsem dal Absimu.“ \u017de m\u011b to nenapadlo! Pro\u010d by mu d\u00e1val ze sv\u00fdho, kdy\u017e mu m\u016f\u017ee d\u00e1t ode m\u011b, \u017ee? P\u0159ece si nebude utrh\u00e1vat od pusy.<\/div>\n
„Bude\u0161 m\u00edt velkou zahradu jen a jen pro sebe, Absi. P\u00e1ne\u010dek souhlasil.“ Pes za\u010dne vrt\u011bt ocasem a oddan\u011b se na m\u011b zahled\u00ed. Skv\u011bl\u00fd! Te\u010f se asi fakt budu muset odst\u011bhovat, proto\u017ee jinak m\u011b bu\u010f Bill umu\u010d\u00ed v\u00fd\u010ditkami, nebo m\u011b Absi se\u017eere.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„No poj\u010f d\u00e1l, u\u017e na tebe \u010dek\u00e1m.“ Vyzvu pr\u00e1v\u011b p\u0159\u00edchoz\u00edho, aby vstoupil a zav\u0159el za sebou dve\u0159e.<\/div>\n
„Kde je?“<\/div>\n
„Tom? M\u00e1\u0161 kliku, p\u0159ed chvilkou ode\u0161el. Kdyby tu byl, zl\u00e1mal by ti vaz.“ Kone\u010dn\u011b se oto\u010d\u00edm a zabodnu o\u010di do Peta, kter\u00fd si mezit\u00edm u\u017e sednul, ani\u017e bych ho k tomu vyzval. Budu ale slu\u0161n\u00fd, na n\u011bm si ni\u010dit nervy nehodl\u00e1m. Dneska jsem u\u017e tot\u00e1ln\u011b utahan\u00fd, je tu hrozn\u00fd bl\u00e1zinec a po\u0159\u00e1d za mnou n\u011bkdo leze.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee sis u\u017e ud\u011blal pohodl\u00ed. Co t\u011b sem p\u0159iv\u00e1d\u00ed? Pr\u00e1ci pro tebe ale \u017e\u00e1dnou nem\u00e1m, pokud ti jde o tohle.“<\/div>\n
„Tohle jsi p\u0159ehnal! Okam\u017eit\u011b to zastav\u00ed\u0161 a ve\u0159ejn\u011b se mi omluv\u00ed\u0161!“ \u0160t\u011bkne na m\u011b a p\u0159edklon\u00ed se.<\/div>\n
„J\u00e1? A za co bych se m\u011bl j\u00e1 tob\u011b omlouvat?“ Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zakrout\u00edm hlavou a posad\u00edm se naproti n\u011bmu. Cel\u00fd se t\u0159ese, asi to m\u00e1 od nerv\u016f. Div\u00edm se, \u017ee nep\u0159i\u0161el d\u0159\u00edv. Chud\u00e1k, vypad\u00e1 zoufale. Ale co je mi do toho, nem\u011bl si se mnou hr\u00e1t.<\/div>\n
„Za ty pomluvy! Ud\u011blal jsi ze m\u011b nebezpe\u010dn\u00fdho maniaka! Beatrice se mnou nepodepsala smlouvu, u Armaniho m\u011b slu\u0161n\u011b poslali do h\u00e1je a tv\u016fj drah\u00fd p\u0159\u00edtel Karl jakbysmet. A v\u0161echno je jen tvoje vina!“ Pete vstane a zap\u0159e se rukama o desku stolu. Nen\u00e1vistn\u011b mi hled\u00ed do o\u010d\u00ed a zrychlen\u011b d\u00fdch\u00e1.<\/div>\n
„Nebudu se za nic omlouvat. Nem\u00e1m za\u010d. Nic jsem ti neud\u011blal. Zapom\u00edn\u00e1\u0161, \u017ee jsi to byl ty, kdo m\u011b uhodil?“<\/div>\n
<\/div>\n
Pete se zhluboka nadechne a vydechne. Teprve pak pokra\u010duje v rozhovoru.<\/div>\n
„Ne? A kdo to m\u00e1 asi na sv\u011bdom\u00ed, co? Kdo jinej ne\u017e ty?“<\/div>\n
„Petee, hele, nev\u00edm, o \u010dem je tu \u0159e\u010d. Nem\u00e1m pot\u0159ebu t\u011b pomlouvat, a nev\u00edm, co t\u011b vedlo k tomu, abys to hodil na m\u011b. Ale kdy\u017e u\u017e t\u011b tu m\u00e1m, cht\u011bl bych t\u011b o n\u011bco poprosit. Sbal si v\u011bci, pros\u00edm, a odst\u011bhuj se. R\u00e1d bych ten d\u016fm toti\u017e prodal.“ Pete zakrout\u00ed hlavou a znechucen\u011b si m\u011b prohl\u00eddne. T\u00edmhle jsem ho z\u0159ejm\u011b u\u017e dorazil. A kdy\u017e mu ozn\u00e1m\u00edm, \u017ee m\u00e1 t\u00fdden, aby si na\u0161el n\u00e1hradn\u00ed bydlen\u00ed, \u010dek\u00e1m, \u017ee mi p\u0159ilet\u00ed dal\u0161\u00ed facka. Tentokr\u00e1t se ale ovl\u00e1dne. Sklon\u00ed hlavu a okam\u017eik hled\u00ed na svoje ruce. Kdy\u017e se na m\u011b znovu pod\u00edv\u00e1, jeho o\u010di jsou sklen\u011bn\u00e9.<\/div>\n
„Nikdy by m\u011b tohle nenapadlo\u2026 Miloval jsem t\u011b, v\u00e1\u017eil si t\u011b, zbo\u017e\u0148oval t\u011b. D\u011blal jsem v\u0161echno, co jsi cht\u011bl. Vzdal jsem se mnoha v\u011bc\u00ed, proto\u017ee ty sis to p\u0159\u00e1l. Doslova jsem ti zasv\u011btil sv\u016fj \u017eivot. A jak jsem skon\u010dil? Bylo to m\u00e1lo, tob\u011b<\/em> to bylo m\u00e1lo. Ty jsi toti\u017e z\u00e1ke\u0159n\u00e1 d\u011bvka, co m\u00e1 r\u00e1da jen sama sebe a sere na city druh\u00fdch!“<\/div>\n
„P\u0161\u0161t. Mil\u00e1\u010dku, to by u\u017e sta\u010dilo, ne?“ Usm\u011bji se na n\u011bj a detailn\u011b si prohl\u00ed\u017e\u00edm jeho obli\u010dej. Ten jeho v\u00fdraz\u2026 Tu d\u011bvku jsem jako\u017ee nesly\u0161el. Ale jinak skv\u011bl\u00fd hereck\u00fd v\u00fdkon, Pete by si zaslou\u017eil potlesk.<\/div>\n
„M\u00edt tebe za bratra je bo\u017e\u00ed trest. Up\u0159\u00edmn\u011b ho lituju!“ Chyst\u00e1m se mu vp\u00e1lit do obli\u010deje, \u017ee Toma nem\u00e1 pro\u010d litovat, \u017ee o jeho l\u00edtost nikdo nestoj\u00ed, ale nedostanu k tomu prostor.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kohopak lituje\u0161?“<\/div>\n
<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „A jsme tady.“ Pronese Bill skoro a\u017e slavnostn\u00edm hlasem a vypne motor. Tady? Tady kde? Bo\u017ee, kam m\u011b to zase zavezl? V\u017edy\u0165 tu nen\u00ed ani noha! To by m\u011b zaj\u00edmalo, jak\u00fd d\u00e1rek se tu pro m\u011b m\u016f\u017ee naj\u00edt\u2026 Prvn\u011b jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-10174","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10174","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10174"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10174\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10174"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10174"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10174"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}