{"id":10177,"date":"2010-11-15T16:30:00","date_gmt":"2010-11-15T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10152"},"modified":"2010-11-15T16:30:00","modified_gmt":"2010-11-15T15:30:00","slug":"homeless-35","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/15\/homeless-35\/","title":{"rendered":"Homeless 35."},"content":{"rendered":"
autor: S & Doris<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill skoro celou noc nespal. Nemohl usnout, kdy\u017e byl v byt\u011b s\u00e1m. Byl to nezvyk a bylo mu to<\/div>\n
nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Vypot\u00e1cel se z postele a zapadl do koupelny. Byl pevn\u011b rozhodnut\u00fd, jak str\u00e1v\u00ed dne\u0161n\u00ed den. M\u011bl v pl\u00e1nu zaj\u00edt do d\u011btsk\u00e9ho domova a st\u016fj co st\u016fj zjistit, kde je jeho bratr. S\u00e1m si nebyl jist\u00fd, co ho k tomu vede. Co ho najednou tolik \u017eene k tomu to zjistit. Ale tou\u017eil po tom, v\u011bd\u011bt, kdo to je. Mo\u017en\u00e1 to cht\u011bl ud\u011blat kv\u016fli Tomovi, proto\u017ee to on mu to \u0159ekl, aby se pokusil naj\u00edt sv\u00e9 dvoj\u010de. A kdo jin\u00fd by byl Billovi bl\u00ed\u017e, kdy\u017e ne jeho dvoj\u010de. Toto\u017en\u00e1 krev. Stejn\u00e9 geny. I kdy\u017e se nikdy nevid\u011bli, Bill se t\u011b\u0161il tomu, \u017ee dvoj\u010data maj\u00ed mezi sebou speci\u00e1ln\u00ed pouto. Kdy\u017e najde sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku, ur\u010dit\u011b se na n\u011bj nevyka\u0161le. Nebude s\u00e1m. Bude m\u00edt dvoj\u010d\u00e1tko a nebude tolik myslet na Toma, i kdy\u017e doufal, \u017ee se mu Tom vr\u00e1t\u00ed dom\u016f. Proto\u017ee Tom\u016fv domov byl u Billa.<\/p>\n<\/div>\n
Dokonce ani to l\u00ed\u010den\u00ed ho n\u011bjak nebavilo. M\u011bl pocit, \u017ee snad ani nen\u00ed kv\u016fli komu se l\u00ed\u010dit. Ten, komu se cht\u011bl l\u00edbit nejv\u00edc, u\u017e tu nebyl. Docela to cel\u00e9 odbyl a schoval o\u010di za slune\u010dn\u00ed br\u00fdle. Popadl kabelku a bouchnul za sebou dve\u0159mi. Nikdy ho nenapadlo, \u017ee by se je\u0161t\u011b n\u011bkdy do d\u011bc\u00e1ku vracel. Ne, \u017ee by to tam nem\u011bl r\u00e1d. Ani si to nepamatoval, ale bylo to prost\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. P\u0159ipom\u00ednalo mu to, \u017ee nem\u00e1 rodinu. I kdy\u017e pro n\u011bj Simone a Gordon byli jako biologi\u010dt\u00ed rodi\u010de a nevym\u011bnil by je.<\/div>\n
\n
Nem\u011bl n\u00e1ladu jet ani sv\u00fdm luxusn\u00edm autem. Byl nesoust\u0159ed\u011bn\u00fd. Rad\u011bji si zavolal taxi a poku\u0159oval p\u0159ed domem, dokud nep\u0159ijel a nedovezl jej na ono m\u00edsto. Po cest\u011b se nudil a st\u00e1le v hlav\u011b p\u0159em\u00edtal to, kam mohl Tom j\u00edt. Zda nen\u00ed znova u sebe v \u00fakrytu ve skate parku. Zda nemrzne, jestli m\u00e1 co j\u00edst. Kde sp\u00e1t… Samoz\u0159ejm\u011b ho napadlo, \u017ee by mohl b\u00fdt n\u011bkde na ubytovn\u011b, ale… nemohl se Tomovi ani dovolat. V noci to zkou\u0161el. P\u0159i\u0161lo mu trapn\u00e9 volat, kde je, kdy\u017e jej vyhodil. Ale b\u00e1l se.<\/p>\n<\/div>\n
Tom mu ale ani jeden hovor nep\u0159ijal. Mo\u017en\u00e1 je nesly\u0161el a Bill z toho byl je\u0161t\u011b v\u00edc nerv\u00f3zn\u00ed. Auto zastavilo p\u0159ed zn\u00e1m\u00fdm d\u011btsk\u00fdm domovem. Bill vtiskl taxik\u00e1\u0159i do dlan\u011b n\u011bkolik bankovek a neobt\u011b\u017eoval se \u010dekat, a\u017e mu vr\u00e1t\u00ed. Vystoupil a p\u0159e\u0161lapoval p\u0159ede dve\u0159mi. P\u0159em\u00fd\u0161lel, co vlastn\u011b \u0159ekne, a tak n\u011bjak se u\u010dil sc\u00e9n\u00e1\u0159. Bylo mu ale jasn\u00e9, \u017ee mu to stejn\u011b v z\u00e1v\u011bru bude k ni\u010demu. Nadechl se a stisknul zvonek.<\/p>\n<\/div>\n
Byl \u010das kolem ob\u011bda a p\u00e1r d\u011bt\u00ed l\u00edtalo se sn\u011bhov\u00fdmi koulemi po zahrad\u011b. Hlou\u010dek chlapc\u016f opod\u00e1l stav\u011bl sn\u011bhul\u00e1ka a mal\u00e9 d\u011bti se honily kolem n\u011bj. Bill se musel s\u00e1m pro sebe usm\u00e1t. T\u0159eba si tady zrovna tak hr\u00e1val se sv\u00fdm mal\u00fdm br\u00e1\u0161kou. <\/p>\n

Dve\u0159e vrznuly a otev\u0159ely se. Bill byl vytr\u017een z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed a nadsko\u010dil. Vykoukla na n\u011bj postar\u0161\u00ed d\u00e1ma se \u0161ediv\u00fdmi vlasy. M\u011bla trvalou a velk\u00e9 tlust\u00e9 br\u00fdle.
„Dobr\u00fd den, p\u0159ejete si?“<\/p>\n<\/div>\n

„Ehm… Ano… J\u00e1.“ Zakoktal se Bill a jeho p\u0159ipraven\u00fd proslov se mu n\u00e1hle vykou\u0159il z hlavy.
„Toti\u017e…. Pot\u0159eboval bych se na n\u011bco zeptat. Jsem Bill Tr\u00fcmper a byl jsem tu. Hled\u00e1m br\u00e1\u0161ku.“ Vysv\u011btlil stru\u010dn\u011b a prohl\u00ed\u017eel si obli\u010dej pe\u010dovatelky. Kr\u010dila o\u010di a dlouze si ho prohl\u00ed\u017eela. Po chv\u00edli ustoupila kousek od dve\u0159\u00ed a pustila ho do tepla. P\u0159em\u00fd\u0161lela nad t\u00edm jm\u00e9nem, ale nic j\u00ed ne\u0159\u00edkalo.
„Tady jste byl?“ Zeptala se a po\u0161kr\u00e1bala se ve vlasech. Bill p\u0159ik\u00fdvl.
„Ve dvou letech si m\u011b vzali Simone a Gordon Tr\u00fcmperovi.“ Vysv\u011btlil Bill a n\u00e1sledoval \u017eenu do kancel\u00e1\u0159e. T\u00edm se pro n\u00ed vysv\u011btlovalo, pro\u010d si ho nepamatuje. Byl mal\u00fd a bylo to opravdu d\u00e1vno. Za tu dobu u\u017e tu pro\u0161la spousta jmen.<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e, promluv\u00edme si. Tedy sp\u00ed\u0161 s pan\u00ed \u0159editelkou byste m\u011bl mluvit, ale ta si bohu\u017eel p\u0159ed n\u011bkolika minutami odjela n\u011bco za\u0159\u00eddit. Budete tu muset s n\u00e1mi setrvat, mlad\u00fd pane,“ omluvn\u011b se na n\u011bj pod\u00edvala a vedla jej sm\u011brem ke spole\u010densk\u00e9 m\u00edstnosti. Bill se rozhl\u00ed\u017eel v\u0161ude okolo. Nic si odtud nepamatoval, ale prost\u0159ed\u00ed mu ciz\u00ed nep\u0159ipadalo.
„V po\u0159\u00e1dku. R\u00e1d po\u010dk\u00e1m.“
„Omluv\u00edte mne na moment? Na\u017eenu d\u011bti dom\u016f.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvnul. Prohl\u00ed\u017eel si pr\u00e1zdnou m\u00edstnost a p\u0159edstavoval si, jak\u00e9 to asi bylo, kdy\u017e tu byl s n\u00edm. Posadil se na jednu \u017eidli za st\u016fl. Poklep\u00e1val nehty do desky stolu. Za p\u00e1r minut k n\u011bmu dol\u00e9halo halek\u00e1n\u00ed a d\u011bti se postupn\u011b \u0159\u00edtily dovnit\u0159.
„Ty sis pro n\u011bkoho p\u0159i\u0161el?“ Zatahalo ho za ruk\u00e1v asi p\u011btilet\u00e9 d\u011bv\u010de s dlouh\u00fdmi copy. Bill se jemn\u011b pousm\u00e1l a pohladil jej\u00ed spleten\u00e9 vlasy. C\u00edtil se zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Nikdy tohle ned\u011blal. \u017de by c\u00edtil to, co te\u010f, kdy\u017e se na ni d\u00edval.
„Ne. Jsem moc mlad\u00fd.“ Cvrnkul ji do nosu.<\/p>\n<\/div>\n
„A pro\u010d tu jsi?“ byla zv\u011bdav\u00e1 a kulila na n\u011bj o\u010di. Hned v z\u00e1v\u011bsu za n\u00ed p\u0159i\u0161el je\u0161t\u011b men\u0161\u00ed chlape\u010dek a vylezl zezadu Billovi na z\u00e1da. Bill nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat. <\/p>\n

„Ty si jde\u0161 d\u00e1t s n\u00e1mi ob\u011bd?“ za\u017evatlal mu blon\u010f\u00e1\u010dek do ucha. Sakra. Bill se s d\u011btmi nikdy nest\u00fdkal.<\/p>\n<\/div>\n

Nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat a jak mluvit. Na tohle by byl te\u010f nejlep\u0161\u00ed Tom. On by v\u011bd\u011bl. Billa bodlo u srdce, kdy\u017e na to myslel. \u017div\u011b dok\u00e1zal vid\u011bt Tom\u016fv sladk\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e by si tu s d\u011btmi pov\u00eddal.
„Ne… J\u00e1 tu jen \u010dek\u00e1m na pan\u00ed \u0159editelku.“ P\u0159ipadalo mu, \u017ee jestli ho d\u011bti za\u010dnou je\u0161t\u011b v\u00edc zahrnovat ot\u00e1zkami, bude ztracen\u00fd. Chytil blon\u010f\u00e1\u010dkovy ruce, kter\u00e9 ho dr\u017eely kolem krku, aby n\u00e1hodou nespadl. Mal\u00e9 d\u011bti na n\u011bj koukaly se zv\u011bdavost\u00ed, ti star\u0161\u00ed sp\u00ed\u0161e odm\u011b\u0159en\u011b. Holt i pubert\u00e1ln\u00ed se tu na\u0161li.<\/p>\n<\/div>\n
Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, \u017ee by tu mohl b\u00fdt stejn\u011b jako oni mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b doned\u00e1vna, kdyby si jej Simone s Gordonem nevzali do p\u00e9\u010de. Mo\u017en\u00e1 by byl s t\u011bmito dosp\u00edvaj\u00edc\u00edmi kamar\u00e1d a vzor t\u011bchto mal\u00fdch d\u011bt\u00ed. <\/p>\n

St\u00e1le dr\u017eel mal\u00e9ho chlapce za pa\u017ee a kr\u010dil nos, pon\u011bvad\u017e mu kluk foukal do ucha a sm\u00e1l se. Byl p\u0159\u00edtuln\u00fd a tisknul se k Billovi, i kdy\u017e jej neznal. Ot\u00edral se tv\u00e1\u0159\u00ed o jeho rameno a \u017evatlal nesmysln\u00e1 slova. Bill je sp\u00ed\u0161 nevn\u00edmal. Motal se s n\u00edm sv\u011bt. Pro\u010d k n\u011bmu bylo mil\u00e9 ciz\u00ed d\u00edt\u011b? C\u00edtil to teplo z jeho mal\u00e9ho t\u011bla.<\/p>\n<\/div>\n

Nebyl si jist\u00fd, zda je tohle norm\u00e1ln\u00ed. Pro n\u011bj rozhodn\u011b ne.
„Ale no tak…V\u0161ichni um\u00fdt ruce a ke stolu.“ Zavelela zdej\u0161\u00ed vychovatelka a d\u011bti poslu\u0161n\u011b odb\u00edhaly. Bill si docela vydechnul. V\u00e1\u017en\u011b m\u011bl obavu, \u017ee se v tom doslova ztrat\u00ed.
„Omlouv\u00e1m se. N\u011bkte\u0159\u00ed b\u00fdvaj\u00ed nad\u0161en\u00ed, kdy\u017e sem n\u011bkdo p\u0159ijde.“ Omluvn\u011b koukla po Billovi „Pan\u00ed \u0159editelka tu bude za p\u011bt minut. Pr\u00e1v\u011b jsem s n\u00ed mluvila.“
„Ne.. To nic. D\u011bkuju.“ Vykoktal ze sebe Bill. P\u016fsobilo to tu na n\u011bj zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Trochu depresivn\u011b. Nikdy ho nenapadlo p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, kolik d\u011bt\u00ed vlastn\u011b nem\u00e1 rodinu.<\/p>\n<\/div>\n
Za tu dobu, co potkal Toma, si uv\u011bdomil hodn\u011b v\u011bc\u00ed. Tom byl prvn\u00ed „v\u011bc“. Byl to mlad\u00fd chlapec bez st\u0159echy nad hlavou. Pozd\u011bji zjistil v\u0161e o jeho rodin\u011b. A nyn\u00ed se vr\u00e1til tam, odkud poch\u00e1zel on s\u00e1m. Zdej\u0161\u00ed d\u011bti m\u011bly kde bydlet, ale kdy\u017e se tak zamyslel, p\u0159i\u010dem\u017e se mu na \u010dele tvo\u0159ila siln\u00e1, dvojit\u00e1 vr\u00e1ska, v\u0161ichni na tom byli podobn\u011b, ne-li stejn\u011b. Kdy\u017e se to tedy vzalo tudy a tamtudy. V\u0161ichni byli \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b \u010di \u00fapln\u011b bez rodiny. <\/p>\n

Bill se mra\u010dil do desky stolu, ne\u017e p\u0159ekvapil s\u00e1m sebe a vydechl se slovy: „Ten mal\u00fd chlape\u010dek si m\u011b obl\u00edbil b\u011bhem minuty. Bylo to… P\u0159\u00edjemn\u00e9.“<\/p>\n<\/div>\n

Vychovatelka nad n\u00edm se usm\u00e1la. „Ano. Zdej\u0161\u00ed d\u011bti si \u010dasto n\u011bkoho obl\u00edb\u00ed b\u011bhem chv\u00edle. Proto\u017ee po\u0159\u00e1d \u010dekaj\u00ed, a\u017e si n\u011bkdo p\u0159ijde i pro n\u011b.“ Bill se pousm\u00e1l. P\u0159i\u0161lo mu to cel\u00e9 tak nef\u00e9r. On tu str\u00e1vil pouh\u00e9 dva roky. Nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou vzpom\u00ednku na tohle m\u00edsto. Ve dvou letech si ho vzali Simone s Gordonem, zat\u00edmco jin\u00fdm d\u011btem je u\u017e 5, 6 nebo dokonce 16 a st\u00e1le jsou tady. A\u0165 u\u017e cht\u011bl nebo ne, m\u011bl s nimi hodn\u011b spole\u010dn\u00e9ho. I on na n\u011bkoho \u010dekal, ale kdy\u017e ho na\u0161el, nechal ho odej\u00edt.
„Oh, vy tu ur\u010dit\u011b \u010dek\u00e1te na m\u011b.“ V\u0159\u00edtila se dovnit\u0159 dal\u0161\u00ed \u017eena. Bill j\u00ed tipoval tak kolem p\u011btat\u0159ic\u00edtky. Vlasy m\u011bla spleten\u00e9 do dlouh\u00e9ho ohonu.<\/p>\n<\/div>\n
Bill polknul n\u00e1val slin v \u00fastech a zbrkle vstal, \u0159\u00edt\u00edce se k d\u00e1m\u011b, aby j\u00ed pot\u0159\u00e1sl rukou.
„Do-dobr\u00fd den, madam,“ koktnul a spla\u0161en\u011b mrkal. „J\u00e1-j\u00e1… J\u00e1 jsem Bill Tr\u00fcmper a… Uhm,“ nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. Najedou si p\u0159ipadal mali\u010dkat\u00fd. Snad se i styd\u011bl. <\/p>\n

Mlad\u00e1 d\u00e1ma se zasm\u00e1la a pohladila jej po rameni.
„Klid, mlad\u00fd mu\u017ei. Pan\u00ed vychovatelka mi \u0159ekla, o co jde. Nemus\u00edte se ni\u010deho ob\u00e1vat. Poj\u010fte za mnou do kancel\u00e1\u0159e.“<\/p>\n<\/div>\n

Bill se n\u011bkolikr\u00e1t nadechl a pomalu ji n\u00e1sledoval.
„Posa\u010fte se.“ Pokynula mu do k\u0159esla naproti stolu a sama se za n\u011bj usadila. Otev\u0159ela jeden ze \u0161upl\u00edk\u016f a listovala kartot\u00e9kou.
„Va\u0161e pap\u00edry by tu je\u0161t\u011b m\u011bly b\u00fdt. Schov\u00e1v\u00e1me je hodn\u011b dlouho.“ Povzbudiv\u011b se usm\u00e1la na zara\u017een\u00e9ho Billa a po dal\u0161\u00edch p\u00e1r minut\u00e1ch vyndala jednu slo\u017eku. Otev\u0159ela ji p\u0159ed sebou a v rychlosti p\u0159e\u010detla.
„Oh…“ Vydechla zkrou\u0161en\u011b a Bill n\u011bkolikr\u00e1t zamrkal.
„Co se d\u011bje?“ Do\u017eadoval se vysv\u011btlen\u00ed.
„Vy hled\u00e1te bratra, ale on tu bohu\u017eel nebyl. Do d\u011btsk\u00e9ho domova p\u0159inesli pouze v\u00e1s. Podle toho, co se tu p\u00ed\u0161e, v\u00e1\u0161 bratr z\u016fstal u rodi\u010d\u016f.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill za\u010dal zmaten\u011b mrkat. Zalapal p\u0159ekvapen\u011b po dechu a zavrt\u011bl hlavou. Moment\u00e1ln\u011b nev\u011bd\u011bl, na co myslet d\u0159\u00edv. Zda na to, jak te\u010f br\u00e1\u0161ku najde, nebo pro\u010d zrovna on z\u016fstal v d\u011btsk\u00e9m domov\u011b a nebo… byla toho spousta.
„A-ale… Jakto?“ Up\u00edral na ni zoufale o\u010di vypla\u0161en\u00e9ho kolou\u0161ka.
„Po\u010dkejte…“ Pro\u010d\u00edtala si \u017eena pap\u00edry. „Moment. D\u0159\u00edv, kdy\u017e jste tu pob\u00fdval, byla ve veden\u00ed jin\u00e1 pan\u00ed \u0159editelka. Sice jsem si detailn\u011b pro\u010detla v\u0161echny dokumenty, ale pro\u0161lo n\u00e1m tu docela dost d\u011bt\u00ed… “ <\/p>\n

Bill ji nevn\u00edmal.<\/p>\n<\/div>\n

Pro\u010d zrovna jeho se rodi\u010de vzdali? Pro\u010d on m\u011bl b\u00fdt ten, co nepozn\u00e1 rodinu?
„Kde ho najdu?“ Vyhrkl ze sebe. \u017dena si jen povzdychla.
„Nen\u00ed tu adresa, kde je. P\u0159inesla v\u00e1s sem sousedka a d\u016fvod byl ten, \u017ee va\u0161e matka byla sama a byla nemocn\u00e1. Nezvl\u00e1dla by p\u00e9\u010di o dv\u011b d\u011bti.“ Sna\u017eila se Billovi vysv\u011btlit celou situaci. Bill jen zakroutil hlavou.
„To m\u011b nezaj\u00edm\u00e1. Tak mi dejte adresu na n\u00ed. Mus\u00edm ho naj\u00edt.“ K\u0159iknul a uhodil rukou do stolu. Jeho emoce byly na pokraji vybuchnut\u00ed. Tohle ne\u010dekal. Ne to, \u017ee zrovna on bude ten necht\u011bn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„Mlad\u00fd pane, bu\u010fte, pros\u00edm, v klidu. Ned\u011blejte ukvapen\u00e9 z\u00e1v\u011bry. Mn\u011b je jasn\u00e9, co si nyn\u00ed p\u0159em\u00edt\u00e1te v hlav\u011b. Ale zde je uvedeno, \u017ee va\u0161e matka byla psychicky naru\u0161en\u00e1 a tud\u00ed\u017e se sama nemohla rozhodnout, zda d\u00e1 do d\u011btsk\u00e9ho domova v\u00e1s, nebo bratra.“<\/p>\n<\/div>\n
„Eh… Co\u017ee?“ Nakr\u010dil Bill \u010delo. Psychicky naru\u0161en\u00e1? Jako ta Tomova? Rychle zat\u0159epal hlavou. Hodn\u011b blb\u00e1 n\u00e1hoda.
„A kde je te\u010f? Nemus\u00edte mi to vysv\u011btlovat vy. Chci to sly\u0161et od nich. Od lid\u00ed, co m\u011b sem dali.“ Propaloval ji pohledem a do\u017eadoval se urychlen\u00e9ho p\u0159\u00edjmu informac\u00ed.
„V\u00edte… Je tu uvedeno, \u017ee doty\u010dn\u00e1 si nep\u0159\u00e1la, aby tyhle informace byly d\u00e1le poskytov\u00e1ny.“ Vydechla opatrn\u011b \u0159editelka d\u011btsk\u00e9ho domova.
„Tohle nemysl\u00edte v\u00e1\u017en\u011b. M\u00e1m p\u0159eci pr\u00e1vo v\u011bd\u011bt, kdo je m\u016fj bratr. Co v\u00e1m to ud\u011bl\u00e1, \u0159\u00edct mi jednu blbou adresu na \u017eenskou, co m\u011b sem donesla?“<\/p>\n<\/div>\n
\u0158editelka si povzdechla a pod\u00edvala se na Billa. Moc dob\u0159e znala takov\u00e9to reakce d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 tu vyrostly, nebo cht\u011bly zjistit n\u011bco o sv\u00e9 rodin\u011b. Nes\u010detn\u011bkr\u00e1t \u0159e\u0161ila tyto probl\u00e9my.
„Nejde o to, \u017ee bych v\u00e1m nesm\u011bla \u0159\u00edct jm\u00e9no bratra \u010di matky. Nesm\u00edm uv\u00e9st jm\u00e9no \u017eeny, kter\u00e1 v\u00e1s p\u0159inesla.“ <\/p>\n

Bill zmaten\u011b vrt\u011bl hlavou. Kurva, tak pro\u010d se nevym\u00e1\u010dkla a ne\u0159ekla mu kone\u010dn\u011b jm\u00e9no dvoj\u010dete?!
„Chci to jm\u00e9no!“ zavelel Bill.
„V rodn\u00e9m list\u011b m\u00e1te sv\u00e9 prav\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed Kaulitz. A v z\u00e1znamu m\u00e1m uvedeno, \u017ee v\u00e1\u0161 bratr byl Tom.“<\/p>\n<\/div>\n

S Billem se zamotal sv\u011bt. Nep\u0159\u00edjemn\u00e9 hu\u010den\u00ed v u\u0161\u00edch mu zal\u00e9zalo a\u017e do kost\u00ed a on m\u011bl pocit, \u017ee asi brzo omdl\u00ed. D\u011blalo se mu \u0161patn\u011b. Kaulitz… Tom\u2026 Tohle p\u0159eci nemohla b\u00fdt pravda.
„Jste\u2026 Jste si jist\u00e1?“ Vydechl naprosto neschopen dal\u0161\u00edho uva\u017eov\u00e1n\u00ed. Ten, s kter\u00fdm toho tolik pro\u017eil- ten, kter\u00e9ho miloval a ten kter\u00e9ho vyhnal… Byl jeho bratr.
„Ano. Tak je to tu ps\u00e1no. Ov\u0161em o tom, kde ho najdete… “ Nedokon\u010dila v\u011btu, jeliko\u017e Bill se pr\u00e1v\u011b vr\u00e1vorav\u011b zvedal ze \u017eidle a p\u0159i prvn\u00edm kroku klesnul k zemi.<\/p>\n<\/div>\n
autor: S & Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: S & Doris Bill skoro celou noc nespal. Nemohl usnout, kdy\u017e byl v byt\u011b s\u00e1m. Byl to nezvyk a bylo mu to nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Vypot\u00e1cel se z postele a zapadl do koupelny. Byl pevn\u011b rozhodnut\u00fd, jak str\u00e1v\u00ed dne\u0161n\u00ed den. M\u011bl v pl\u00e1nu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[343],"tags":[],"class_list":["post-10177","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-homeless"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10177","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10177"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10177\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10177"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10177"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10177"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}