{"id":10182,"date":"2010-11-14T18:30:00","date_gmt":"2010-11-14T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10157"},"modified":"2010-11-14T18:30:00","modified_gmt":"2010-11-14T17:30:00","slug":"signed-in-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/14\/signed-in-16\/","title":{"rendered":"Signed In 16."},"content":{"rendered":"
autor: Emma Kafrum<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"427\"<\/div>\n
<\/div>\n
A\u0165  pl\u00e1n za\u010dne!<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
David za\u00fap\u011bl frustrac\u00ed, hlavu v rukou. „Tohle je p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd, kluci. Budeme muset na dal\u0161\u00ed dny v\u0161echno ukon\u010dit. Cel\u00e1 crew je nemocn\u00e1! Jak je to v\u016fbec mo\u017en\u00e9?! Jsem opravdu p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee vy nejste! Ten pr\u016fjem \u00fato\u010d\u00ed na v\u0161echny! Je to nechutn\u00fd a stra\u0161ideln\u00fd!“<\/div>\n
Tom vykulil o\u010di a vyd\u011b\u0161en\u011b  se pod\u00edval na sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele.<\/p>\n<\/div>\n
Neeee\u2026 to snad neud\u011blali\u2026!<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Crew? Cel\u00e1\u2026 zasran\u00e1 crew?!?! No do p*****\u2026!<\/div>\n
Jeho kamar\u00e1di ho ale ignorovali, fal\u0161ovali p\u0159ekvapen\u00e9 v\u00fdrazy.<\/div>\n
„Oh m\u016fj bo\u017ee\u2026 to je stra\u0161n\u00e9! V\u017edy\u0165 m\u00e1me d\u016fle\u017eit\u00fd rozhovor!“ zak\u0159i\u010del Georg, jeho prav\u00e1 ruka se zvedla ke krku, aby se podrbal.  <\/div>\n
Co to sakra m\u011blo b\u00fdt?! Nem\u011bli b\u00fdt ve skupin\u011b! M\u011bli by se st\u00e1t herci!<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm! To je stra\u0161\u2026 po\u010dkat\u2026 Kde je Bill? U\u017e jsem ho n\u011bjakou dobu nevid\u011bl. Pro\u010d tu nen\u00ed?“ zeptal se David a pod\u00edval se zp\u0159\u00edma na Toma.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal, \u017ee mu nen\u00ed dob\u0159e.“  \u0158ekl neutr\u00e1ln\u011b Gustav.<\/div>\n
Jo. M\u011bli b\u00fdt herci. D\u011bvky.<\/div>\n
„Oh ne! Co kdy\u017e mu taky bude takhle zle?! Tohle je stra\u0161n\u00e9!“ vyk\u0159ikl David.<\/div>\n
Gustavovy rty se pousm\u00e1ly. Tohle bylo je\u0161t\u011b leh\u010d\u00ed, ne\u017e si myslel.<\/div>\n
No tak, Joste, \u0159ekni to\u2026 \u0159ekni to\u2026!<\/p>\n<\/div>\n
„No kluci\u2026 ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee si budeme muset ud\u011blat pr\u00e1zdniny d\u0159\u00edv, ne\u017e jsem si myslel\u2026! Takhle pokra\u010dovat nem\u016f\u017eeme\u2026“<\/div>\n
T\u0159i p\u00e1ry o\u010d\u00ed z\u00e1\u0159ily jako diamanty.<\/div>\n
„Budeme muset na p\u00e1r dn\u00ed b\u00fdt v nemocnici.“ Povzdychl si smutn\u011b David. „Co jsem komu ud\u011blal?“<\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak uvnit\u0159  n\u011bj roste vina. Argh\u2026 te\u010f mu bylo Davida l\u00edto\u2026  a jejich cel\u00e9ho t\u00fdmu tak\u00e9. Nen\u00e1vid\u011bl nemocnice. Z\u016fstat tam dny muselo b\u00fdt stra\u0161n\u00e9\u2026!<\/div>\n
No\u2026 alespo\u0148 to, co d\u011blali, d\u011blali z dobr\u00e9ho d\u016fvodu\u2026 nebo ne?<\/p>\n<\/div>\n
Tom hanbou sklonil hlavu. Do prdele\u2026<\/div>\n
Byl tak moc sobeck\u00fd\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Dredat\u00fd chlapec se pod\u00edval na sv\u00e9 kamar\u00e1dy, o\u010dek\u00e1val od nich, \u017ee se tak\u00e9 budou tv\u00e1\u0159it provinile, ale\u2026 Tom se zamra\u010dil, kdy\u017e vid\u011bl, jak se do\u0161iroka usm\u00edvaj\u00ed. P\u00e1ni, m\u011bli tak chladn\u00e9 srdce. Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9.<\/div>\n
\n
„Ale m\u016f\u017eeme jet dom\u016f, \u017ee jo?“ objevil se na Gustavov\u011b obli\u010deji z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Jo\u2026 my nejsme nemocn\u00ed!“ pouk\u00e1zal Georg.<\/div>\n
David ti\u0161e za\u00fap\u011bl. „Gaahh! No jo! Jd\u011bte si, kam chcete… stejn\u011b pro n\u00e1s u\u017e jede z\u00e1chranka.“<\/div>\n
„Aawww! D\u00edky, Dave!“ zak\u0159i\u010dela g\u00e9\u010dka, chud\u00e1ka mana\u017eera objali a pocuchali mu vlasy.<\/div>\n
David se za\u0161klebil a zak\u0159i\u010del. „Je\u0161t\u011b v\u00edc m\u011b obejm\u011bte a za dv\u011b vte\u0159iny bude v m\u00fdch kalhot\u00e1ch d\u00e1rek, kter\u00fd bude \u010dekat na va\u0161e uklizen\u00ed!“  <\/div>\n
Chlapci se okam\u017eit\u011b  odt\u00e1hli.<\/div>\n
\n

——————————————————————————<\/p>\n<\/div>\n

Po dlouh\u00e9 chv\u00edli, co jim David vysv\u011btlil, jak maj\u00ed b\u00fdt opatrn\u00ed na ve\u0159ejnosti, bla, bla, bla\u2026 kone\u010dn\u011b mohli chlapci odej\u00edt z m\u00edstnosti. Ale tentokr\u00e1t\u2026 s velk\u00fdm probl\u00e9mem.<\/div>\n
\n

—————- 
Flashback 
—————-<\/p>\n<\/div>\n

„\u2026a nevych\u00e1zejte bez br\u00fdl\u00ed!“ <\/em><\/div>\n
Tom otev\u0159el o\u010di a pod\u00edval se na Georga, kter\u00e9mu po brad\u011b  tekla slina. Te\u010f u\u017e mu nebylo tak zle z toho, \u017ee jde David do nemocnice. V\u0161ichni u\u017e ta pravidla znali, proboha! Tak pro\u010d po\u0159\u00e1d\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„\u2026ale Saki pojede s v\u00e1mi. Nen\u00ed nemocn\u00fd, tak\u017ee\u2026“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom ztuhnul, Georg se probral a Gustav ti\u0161e vyd\u011b\u0161en\u011b vyk\u0159ikl.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
\u2026Oni zapomn\u011bli na bodyguarda!!!!<\/em>  <\/p>\n

———————— 
Konec flashbacku 
————————<\/p>\n<\/div>\n

Chlapci byli zp\u00e1tky u Gustava v pokoji, jejich nov\u00e9 m\u00edstnosti na meetingy, v\u0161ichni t\u0159i tvrd\u011b p\u0159em\u00fd\u0161leli.<\/div>\n
Pot\u0159ebovali se zbavit tak\u00e9  Sakiho. Sakra. Jak to, \u017ee na n\u011bj zapomn\u011bli?!<\/div>\n
Je\u017ei\u0161i! Byl dost velk\u00fd  na to, aby si ho v\u0161imli, ne?!  <\/div>\n
„V\u00edte\u2026 nejsp\u00ed\u0161 bysme toho m\u011bli nechat a \u0159\u00edct pravdu.“ Navrhl Tom.<\/div>\n
Ostatn\u00ed dva se na n\u011bj pod\u00edvali a za\u010dali se sm\u00e1t.<\/div>\n
Dredat\u00fd chlapec nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Co je?“<\/div>\n
„To je ten nejlep\u0161\u00ed vtip, co jsem za cel\u00e9 roky sly\u0161el. Dobr\u00e1 pr\u00e1ce, vole.“ Popl\u00e1cal Gustav Toma po z\u00e1dech.<\/p>\n<\/div>\n
Kytarista si povzdychnul. „Kluci, mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b. Uv\u011bdomujete si v\u016fbec, co jste ud\u011blali?!“<\/div>\n
„Ano, v\u00edme. V\u00edme, \u017ee jsme utratili skoro 200\u20ac za proj\u00edmadlo, to je to, co v\u00edme.“ Odpov\u011bd\u011bl Georg, napil se ze sv\u00e9 lahve s colou.<\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak se jeho mysl proh\u00fdb\u00e1 pod t\u00edhou viny. Chud\u00e1ci nevinn\u00ed lid\u00e9\u2026.<\/div>\n
„A opravdu to nebylo jednoduch\u00e9, za\u0159\u00eddit, aby se v\u0161ichni napili a aby to nevypadalo podez\u0159ele, v\u011b\u0159 mi.“ Dodal Gustav.<\/div>\n
„Jo, Dunja byla moc podez\u0159\u00edvav\u00e1.“  \u0158ekl Georg.<\/div>\n
Tom na sv\u00e9 kamar\u00e1dy z\u00edral, pusu doko\u0159\u00e1n. „Z \u010deho jste sakra vytvo\u0159eni?! To nem\u00e1te srdce?! V\u0161ichni jsou kv\u016fli v\u00e1m nemocn\u00ed!“ <\/div>\n
Georg zamrkal. „A\u2026?“<\/div>\n
Tom se zvedl z gau\u010de a utekl na druh\u00fd konec pokoje. „Oh m\u016fj bo\u017ee, moji kamar\u00e1di jsou monstra! Jd\u011bte sakra ode m\u011b pry\u010d! Nechci b\u00fdt u v\u00e1s!“<\/div>\n
„Aww, Tomi, to ranilo moje city!“ usm\u00e1l se Gustav.<\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak mu na \u010dele nab\u00edh\u00e1 \u017e\u00edla podr\u00e1\u017ed\u011bnosti. „Ne\u0159\u00edkej mi tak\u2026“<\/div>\n
„Jo, to m\u016f\u017ee jenom Bill\u00ednek, co?“ zasm\u00e1l se Georg.<\/p>\n<\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak mu ho\u0159\u00ed tv\u00e1\u0159e a zavrt\u011bl hlavou. „NO STEJN\u011a\u2026! J\u00e1 do toho nejdu! \u0158eknu Davidovi o tomhle \u0161\u00edlenstv\u00ed a\u2026“<\/div>\n
Gustav se napil sv\u00e9ho vlastn\u00edho pit\u00ed a op\u0159el se l\u00edn\u011b o sv\u00e9 k\u0159eslo. „Mus\u00ed\u0161 Billa odn\u00e9st dol\u016f, a\u017e budeme zdrhat.“<\/div>\n
„\u2026vy jste \u0161\u00edlen\u00ed a my tohle mus\u00edme ud\u011blat!“ zak\u0159i\u010del Tom energicky, promnul si o sebe ruce.  <\/div>\n
Georg se oto\u010dil na Gustava a p\u0159ihlouple na n\u011bj koukal. „\u2026Jak tohle d\u011bl\u00e1\u0161\u2026?“<\/div>\n
Gustav se nevinn\u011b usm\u00e1l. „Jak moc mi za tu informaci zaplat\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Kurva, no tak! Jsi bohat\u00fd! Nepot\u0159ebuje\u0161 pen\u00edze!“ za\u00fap\u011bl na\u0161tvan\u011b bas\u00e1k.<\/div>\n
„Pen\u00edze jsou pen\u00edze, m\u016fj p\u0159\u00edteli. Nem\u016f\u017eeme je jen tak nechat odlet\u011bt.“ U\u0161kl\u00edbnul se Gustav.<\/div>\n
Georg na Gustava p\u00e1r vte\u0159in koukal a pak na n\u011bj pomalu uk\u00e1zal prstem. „Ty\u2026 m\u011b znechucuje\u0161.“<\/div>\n
„D\u00edky.“ Zasm\u00e1l se blon\u010f\u00e1k.<\/p>\n<\/div>\n
Tom si povzdychl a posadil se na gau\u010d, vedle Georga. „Ale te\u010f m\u00e1me probl\u00e9m. Velk\u00fd, vysok\u00fd se spoustou sval\u016f a o\u0161kliv\u00fdmi br\u00fdlemi.“ <\/div>\n
„Tohle je \u0161patn\u00fd\u2026“ p\u0159iznal Gustav. „Mus\u00edme zmizet je\u0161t\u011b dnes v noci! Jak se zbav\u00edme Sakiho za tak kr\u00e1tkou dobu?!“<\/div>\n
„Pro\u010d se pt\u00e1\u0161 n\u00e1s? Ty jsi tady ten hlavn\u00ed mozek, ne? To je tv\u016fj \u00fakol, v\u011bd\u011bt tyhle v\u011bci.“ Odpov\u011bd\u011bl bas\u00e1k.<\/div>\n
„M\u016fj mozek m\u011b opustil.“  \u0158ekl jednodu\u0161e Gustav, rozhodil rukama do vzduchu.<\/div>\n
Georg zfal\u0161oval \u0161okovan\u00fd  v\u00fdraz. „\u2026Co? \u017d\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed dokonal\u00e9 n\u00e1pady?“<\/div>\n
„Ne. Moje inspirace si vzala pr\u00e1zdniny.“ Zabru\u010del Gustav, op\u0159el se o pohodln\u00e9 op\u011bradlo.<\/div>\n
„Gustav nem\u00e1 mozek. \u00da\u017easn\u00e9. Te\u010f jsme v\u0161ichni v prdeli!“ zatleskal Georg, na\u010de\u017e na n\u011bj buben\u00edk ud\u011blal vra\u017eedn\u00fd pohled.<\/div>\n
„Dr\u017e hubu a sna\u017e se p\u0159em\u00fd\u0161let.“ Zamru\u010del men\u0161\u00ed chlapec.<\/div>\n
Georg se zlomysln\u011b usm\u00e1l. „Pro\u010d? V\u017edy\u0165 ty jsi \u0159\u00edkal zrovna v\u010dera, \u017ee nem\u00e1m mozek!“<\/p>\n<\/div>\n
Gustav ho probodl pohledem. Oh, taaaaaaaaaak moc si \u0159\u00edkal o nakl\u00e1da\u010dku!<\/div>\n
Blon\u010f\u00e1k se usm\u00e1l. „\u2026Jo, to je pravda, promi\u0148.“ <\/div>\n
Georg se na n\u011bj pod\u00edval, tentokr\u00e1t opravdu p\u0159ekvapen\u00fd. „Omlouv\u00e1\u0161 se, proto\u017ee jsi \u0159ekl, \u017ee jsem blb?“<\/div>\n
Buben\u00edk se u\u0161kl\u00edbnul. „Ne, \u0159\u00edk\u00e1m promi\u0148 jako ‚Oh, zapomn\u011bl jsem, \u017ee nem\u00e1\u0161 mozek. O\u017eehav\u00e9 t\u00e9ma. U\u017e t\u011b nebudu \u017e\u00e1dat o to, abys za n\u00e1s p\u0159em\u00fd\u0161lel‘, ch\u00e1pe\u0161?“<\/div>\n
Georg c\u00edtil, jak se v n\u011bm va\u0159\u00ed krev. „Ob\u010das t\u011b tak stra\u0161n\u011b nen\u00e1vid\u00edm!“<\/div>\n
„Oh, opravdu?“ \u0159ek Gustav, postavil se.<\/div>\n
Tom si povzdychl. Tak oni taky\u2026<\/div>\n
„Jo! Nejrad\u0161i bych ti jednu vlepil!“ zak\u0159i\u010del bas\u00e1k, taky se postavil a vy\u0161el proti Gustavovi.<\/div>\n
„No, tak do toho!“ \u0159ekl Gustav, sev\u0159el p\u011bsti.<\/div>\n
Georg se zasm\u00e1l. „Pro\u010d? Co ud\u011bl\u00e1\u0161?! \u0158ekne\u0161 \u0161\u00edlen\u00fd uklize\u010dce, aby m\u011b  zml\u00e1tila?!“<\/p>\n<\/div>\n
Tom vyvalil o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Oba, Tom a Gustav, se na sebe pod\u00edvali s \u0161okovan\u00fdmi \u00fasm\u011bvy v obli\u010dej\u00edch.<\/div>\n
Georg vypadal zmaten\u011b.  „C-Co\u2026?“<\/div>\n
„Ty\u2026“ \u0159ekl Tom, postavil se a popl\u00e1cal bas\u00e1ka po z\u00e1dech. „\u2026jsi g\u00e9nius!“<\/div>\n
Georg se na sv\u00e9 kamar\u00e1dy podez\u0159\u00edvav\u011b pod\u00edval. „\u2026Jsem?“ <\/div>\n
\n

——————————————————————————<\/p>\n<\/div>\n

Bill byl zmaten\u00fd. Tohle bylo ale sakra divn\u00fd, moc divn\u00fd horor. Nebylo to jako ostatn\u00ed filmy. Tenhle m\u011bl znam\u00e9nko nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed v rohu obrazovky a jeho kvalita obrazu nebyla moc dobr\u00e1. Vypadalo to jako opravdu star\u00e9 dom\u00e1c\u00ed video.<\/p>\n<\/div>\n
Ale i kdyby\u2026 pak\u2026 pro\u010d to bylo v sekci horor\u016f?<\/p>\n<\/div>\n
Bill nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, kdy\u017e  se ve filmu objevila\u2026 jeho star\u00e1 \u0161kola?  <\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Jeho star\u00e1 \u0161kola?<\/div>\n
Bill se uchechtl. Tak proto to bylo v sekci s hororov\u00fdmi filmy.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec z\u00edral na obrazovku, sna\u017eil se rozpoznat lidi, kte\u0159\u00ed chodili p\u0159ed kamerou. Tohle bylo celkem z\u00e1bavn\u00e9, to musel p\u0159iznat.   <\/div>\n
Bill byl fascinovan\u00fd, d\u00edval se, jak mu kamera ukazovala chodby jeho b\u00fdval\u00e9ho ‚v\u011bzen\u00ed‘. Oh na tuhle holku si pamatoval! Nikdy nep\u0159estala nosit svoje cop\u00e1nky. Bylo to celkem divn\u00e9. Bo\u017ee\u2026 byla o\u0161kliv\u00e1 jak prase\u2026! Ooh! Tenhle u\u010ditel! Byl to jeho u\u010ditel na matematiku, argh, nen\u00e1vid\u011bl ho tak\u2026 Andreas?! Ahahaha! No to snad ne!  <\/div>\n
Bill nad\u0161en\u011b zatleskal rukama, kdy\u017e se mal\u00fd blon\u010fat\u00fd chlapec pod\u00edval do kamery se zmaten\u00fdm zamra\u010den\u00edm. Zp\u011bv\u00e1k se sm\u00e1l obli\u010deji jeho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da a c\u00edtil, jak uvnit\u0159 n\u011bj prob\u011bhla vlna nad\u0161en\u00ed. Nikdy si nemyslel, \u017ee by sledov\u00e1n\u00ed jeho minulosti mohlo b\u00fdt tak z\u00e1bavn\u00e9.  <\/div>\n
„Hej! Andy!“ <\/em><\/div>\n
Bill se sm\u00e1l opravdu moc, kdy\u017e usly\u0161el Georg\u016fv hlas. Tohle si tak u\u017e\u00edval!<\/div>\n
„\u010cau, Georgu\u2026 kdes to sebral?“<\/em> zeptal se mal\u00fd Andreas, uk\u00e1zal na kameru.<\/div>\n
„Ta je moje.“<\/em><\/div>\n
Bill se usm\u00e1l, skoro sly\u0161el, jak se Georg hrd\u011b usm\u00edv\u00e1.<\/div>\n
St\u00e1le si pamatoval svoji reakci, kdy\u017e poprv\u00e9 vid\u011bl Georgovu videokameru. Nebyli bohat\u00ed a ta kamera byla nov\u00e1 v\u011bc ve m\u011bst\u011b a sakra\u2026! On mu tak moc z\u00e1vid\u011bl.<\/div>\n
„To je tvoje?! Ty m\u00e1\u0161 kameru?!“<\/em> zak\u0159i\u010del Andreas.<\/div>\n
„Dodal bych, \u017ee naprosto novou! T\u00e1ta mi j\u00ed koupil k narozenin\u00e1m.“<\/em> \u0158ekl Georg zpoza kamery, kdy\u017e se po n\u00ed mlad\u0161\u00ed z chlapc\u016f sna\u017eil nat\u00e1hnout.<\/div>\n
„Wow! Ty \u0161\u0165astliv\u010de zasranej!“ <\/em> kouknul se do kamery. Bill se zasm\u00e1l. Andreas za\u010dal mluvit sprost\u011b opravdu brzo.<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161, kde jsou dvoj\u010data? P\u0159edstaven\u00ed brzo za\u010dne! Nem\u016f\u017eou zme\u0161kat\u2026Hej!“<\/em> Bill se za\u010dal sm\u00e1t opravdu nahlas, kdy\u017e mal\u00fd Andreas za\u010dal ut\u00edkat pry\u010d, po chodb\u011b.<\/div>\n
„Hej, vra\u0165 se sem! V\u00ed\u0161, kde jsou, co?!“<\/em> zak\u0159i\u010del na\u0161tvan\u00fd Georg.  <\/div>\n
Bill se usm\u00e1l. Andreas byl sakra dobr\u00fd kamar\u00e1d.<\/div>\n
Sly\u0161el, jak Georg ve filmu nad\u00e1v\u00e1 a pak zahnul do jin\u00e9 chodby.<\/div>\n
Divn\u00e9\u2026 ve \u0161kole skoro nikdo nebyl. Jen p\u00e1r lid\u00ed ut\u00edkalo t\u00edm sam\u00fdm sm\u011brem.<\/div>\n
To bylo divn\u00e9. Tenhle den si nepamatoval. Co se stalo?  <\/div>\n
„Sakra, je skoro \u010das\u2026!“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Skoro \u010das\u2026? Na co?<\/div>\n
Bill se za\u0161klebil, kdy\u017e  se otev\u0159ely dve\u0159e na p\u00e1nsk\u00e9 z\u00e1chody. Oh ne! Necht\u011bl nahr\u00e1vat, jak vykon\u00e1v\u00e1 pot\u0159ebu, \u017ee ne?!<\/div>\n
Kdy\u017e se Georg nat\u00e1hnul po klice, Bill si cht\u011bl schovat o\u010di, ale p\u0159estal, kdy\u017e Georg nedok\u00e1zal dve\u0159e otev\u0159\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
„Ah! Tady jste! J\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee tam budete, Kaulitzovi!“ <\/em> zak\u0159i\u010del Georg\u016fv hlas tak nahlas, \u017ee si Bill musel zakr\u00fdt u\u0161i.<\/div>\n
„Jdi pry\u010d,“<\/em> \u0159ekl pov\u011bdom\u00fd hlas\u2026 byl tohle\u2026 jeho vlastn\u00ed hlas?! Bill se za\u0161klebil. Zn\u011bl tak divn\u011b\u2026 tak trochu jako hol\u010di\u010d\u00ed\u2026<\/div>\n
„My nejdeme.“<\/em> \u0158ekl dal\u0161\u00ed hlas. Tenhle Bill poznal dokonale. Tom\u016fv hlas.<\/div>\n
„No tak, kluci! P\u0159edstaven\u00ed za\u010d\u00edn\u00e1! Jste u\u017e alespo\u0148 p\u0159evle\u010den\u00ed?!“<\/em><\/div>\n
„My.Nikam.Nejdeme.“<\/em> Bill\u016fv hlas zn\u011bl opravdu na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„Mus\u00edte! Jste\u2026“<\/em><\/div>\n
„Stromy!“<\/em> zak\u0159i\u010dely dva na\u0161tvan\u00e9 hlasy.<\/div>\n
„Jo\u2026 stromy. Hej! Je to velmi d\u016fle\u017eit\u00e1 role, jo?“<\/em> \u0159ekl Georg a vylezl v druh\u00e9 kabince na z\u00e1chod, aby se mohl pod\u00edvat na dvoj\u010data.<\/div>\n
„Jo, v\u0161ichni si v\u0161\u00edmaj\u00ed strom\u016f!“ <\/em>\u0159ekl Tom\u016fv hlas sarkasticky.<\/p>\n<\/div>\n
Kamera chvilku ukazovala jen b\u00edl\u00e9 zdi, ale brzo byla kone\u010dn\u011b nastavena do vertik\u00e1ln\u00ed  pozice, uk\u00e1zala dva bratry.<\/p>\n<\/div>\n
„Jestli se takhle budete chovat i na jevi\u0161ti, v\u011b\u0159te mi, \u017ee si toho v\u0161imnou v\u0161ichni!“<\/em><\/div>\n
Bill se za\u010dervenal. Jeho mal\u00e9  j\u00e1 bylo pohodln\u011b usazen\u00e9 na kl\u00edn\u011b sv\u00e9ho bratra, jeho huben\u00e9 ruce obj\u00edmaly bratr\u016fv krk. Tom m\u011bl ruce na bratrov\u00fdch boc\u00edch, majetnick\u00e1 p\u00f3za.<\/div>\n
Vypadali, \u017ee jim je tak jeden\u00e1ct.<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“ <\/em> zeptal se mal\u00fd Bill, kamera mu trochu vadila, chud\u00e1ka p\u0159\u00edstroj probod\u00e1val pohledem.<\/div>\n
„Pro boha, Bille\u2026 slez z Tomova kl\u00edna! Je to divn\u00fd!“<\/em> \u0159ekl nakonec Georg.  <\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak jeho dech zrychlil, kdy\u017e se mal\u00fd dredat\u00fd chlapec tulil ke sv\u00e9mu bratrovi. Oh bo\u017ee\u2026 takhle se v minulosti chovali\u2026?<\/div>\n
Takhle bl\u00edzko si byli\u2026?<\/p>\n<\/div>\n
„Co kdy\u017e nechci, aby slezl?“<\/em> \u0159ekl Tom, rukou pohladil Billa po jeho kr\u00e1tk\u00fdch vlasech. Mal\u00fd Bill si polo\u017eil hlavu na bratrovo rameno, zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak n\u011bco uvnit\u0159  n\u011bj kleslo. Tohle mazlen\u00ed\u2026 tak trochu mu chyb\u011blo.<\/div>\n
Najednou\u2026 jako by mu v pokoji byla zima. Jako by tam byla a\u017e moc velk\u00e1 tma. A on se c\u00edtil a\u017e moc s\u00e1m.<\/div>\n
Sly\u0161el, jak Georg vydechl. „Budete m\u00edt posran\u00fd my\u0161len\u00ed, v budoucnosti, kluci.“<\/em><\/div>\n
Bill se m\u00e1lem zakuckal. Bo\u017ee\u2026 on m\u011bl pravdu!<\/div>\n
„Nech\u00e1pu to,“ <\/em> \u0159ekl mal\u00fd Tom, o\u010di mu sv\u00edtily nech\u00e1pavost\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 taky ne,“<\/em> \u0159eklo mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de.<\/div>\n
„To nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9. Jen si posp\u011b\u0161te.“ <\/em>Za\u00fap\u011bl Georg.<\/div>\n
„No dob\u0159e.“<\/em> Usm\u00e1l se Tom. „Jsi p\u0159ipraven\u00fd?“<\/em><\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak mu ho\u0159\u00ed obli\u010dej, kdy\u017e jeho mlad\u0161\u00ed j\u00e1 ot\u0159elo sv\u016fj nos o bratrovu tv\u00e1\u0159. „Jsem, pokud jsi ty.“<\/em><\/div>\n
„O \u010dem tu zase mluv\u00edte?“<\/em> zeptal se Georg zmaten\u011b.<\/div>\n
„\u00daT\u011aK!!!!“<\/em> zak\u0159i\u010dela dvoj\u010data ve stejn\u00fd \u010das, zvedla se a utekla ze dve\u0159\u00ed kabinky.<\/div>\n
„CO?! KAULITZOVI!!!!“ <\/em> ZAK\u0158I\u010cEL Georg\u016fv na\u0161tvan\u00fd hlas.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se nad t\u00edmhle musel usm\u00e1t.<\/div>\n
Bylo to trapn\u00e9, ano. Ale\u2026<\/div>\n
N\u011bco na tom bylo\u2026<\/div>\n
Oh bo\u017ee, co si to myslel? \u017de cht\u011bl, aby se ho Tom zase takhle dot\u00fdkal?<\/p>\n<\/div>\n
\u2026Mo\u017en\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Bill za\u00fap\u011bl frustrac\u00ed. <\/div>\n
Mal\u00fd Georg m\u011bl pravdu. Jejich my\u0161lenky te\u010f byly posran\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Zp\u011bv\u00e1k vr\u00e1til pozornost k televizi a vid\u011bl, \u017ee se v\u0161echno naprosto zm\u011bnilo.<\/div>\n
Bylo tohle\u2026<\/div>\n
Vypadalo to jako \u0161koln\u00ed  jevi\u0161t\u011b a vypadalo to, \u017ee Georg byl mezi div\u00e1ky.<\/div>\n
Bill si pamatoval, jak na n\u011b  Simone je\u010dela, proto\u017ee jednou ne\u0161li na \u0161koln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed. Bylo to snad tohle?“<\/div>\n
Bill na\u0161pulil rty, kdy\u017e obrazovka z\u010dernala. Hloup\u00fd Georg zapomn\u011bl vypnout kameru nebo co?<\/p>\n<\/div>\n
Najednou bylo sv\u011btlo zp\u00e1tky a Bill c\u00edtil, \u017ee si to u\u017e\u00edv\u00e1. Cht\u011bl v\u011bd\u011bt, o \u010dem sakra to p\u0159edstaven\u00ed  bylo. Te\u010f u\u017e si to toti\u017e nepamatoval.  <\/div>\n
Kulisy byly ulice, bylo tam zaparkovan\u00e9 r\u016f\u017eov\u00e9 auto.<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l, kdy\u017e  se objevila zv\u00ed\u0159\u00e1tka ve velikosti lid\u00ed, a za\u010dala se h\u00fdbat, kdy\u017e  za\u010dala p\u00edsni\u010dka.<\/div>\n
Divn\u011b oble\u010den\u00fd  chlapec sko\u010dil do auta a blon\u010fat\u00e1 d\u00edvka v minisukni ve\u0161la jeho sm\u011brem.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, Barbie!“ zak\u0159i\u010del chlapec.<\/div>\n
„Ahoj, Kene!“ zam\u00e1vala na n\u011bj nad\u0161en\u011b d\u00edvka.<\/p>\n<\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak se mu obr\u00e1til \u017ealudek. Co to kurva je?!<\/p>\n<\/div>\n
„Chce\u0161 se projet?“<\/div>\n
„Jasn\u011b, Kene!“ p\u0159ik\u00fdvla d\u00edvka s nad\u0161en\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Tak nasko\u010d!“ <\/p>\n<\/div>\n
Bill nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. Tenhle \u00fasm\u011bv znal.<\/div>\n
M\u011bl pocit, \u017ee ho odn\u011bkudy znal\u2026 ale tuhle holku si nepamatoval\u2026! Nikdy p\u0159ed t\u00edm ji nevid\u011bl\u2026 <\/p>\n

I’m a Barbie girl in the Barbie world  
Life in plastic, it’s fantastic  
You can brush my hair, undress me everywhere  
Imagination, life is your creation!<\/em>  <\/p>\n

Bill se te\u010f u\u017e pomalu dot\u00fdkal obrazovky nosem.<\/div>\n

Kdo byla ta d\u00edvka?<\/p>\n<\/div>\n
Ta blon\u010fat\u00e1, v r\u016f\u017eov\u00e9m oble\u010den\u00e1 d\u00edvka, kter\u00e1 tancovala po jevi\u0161ti, \u0161\u0165astn\u011b zp\u00edvala refr\u00e9n t\u00e9 stra\u0161ideln\u00e9 p\u00edsni\u010dky. No\u2026 alespo\u0148 pro Billa byla p\u011bkn\u011b stra\u0161ideln\u00e1. Bo\u017ee, bylo to tak\u2026 hol\u010di\u010d\u00ed!\u2026 Dokonce i na n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
Bill si v\u0161iml n\u011b\u010deho v jej\u00edch vlasech. A\u017e moc to sv\u00edtilo.<\/div>\n
Opravdu a\u017e moc.<\/div>\n
„\u2026Paruka?“ za\u0161eptal si s\u00e1m pro sebe Bill.<\/div>\n
\n

——————————————————————————<\/p>\n<\/div>\n

„J\u00e1?!“ <\/div>\n
Georg hlasit\u011b polknul, kdy\u017e se k n\u011bmu Mexick\u00e1 uklize\u010dka oto\u010dila s ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fdm pohledem. Bas\u00e1k byl r\u00e1d, \u017ee byl dob\u0159e p\u0159evle\u010den\u00fd. Neodv\u00e1\u017eil by se stoupnout si p\u0159ed ni jen tak bez ni\u010deho. M\u011bl na sob\u011b star\u00fd, \u0161ed\u00fd smoking, vlasy m\u011bl sta\u017een\u00e9 do cul\u00edku a na o\u010d\u00edch br\u00fdle. Oh, a nezapome\u0148me na fale\u0161n\u00fd kn\u00edr.  <\/div>\n
Oh bo\u017ee, pro\u010d s t\u00edmhle v\u016fbec souhlasil?<\/div>\n
Tohle v\u0161echno byla Tomova vina! Pro\u010d musel dostat takov\u00fd n\u00e1pad?!<\/div>\n
Hor\u0161\u00ed\u2026 To Georg za\u010dal mluvit o t\u00e9 zl\u00e9 pan\u00ed\u2026! Te\u010f toho litoval.  <\/div>\n
„P\u0159esn\u011b vy! Vyhr\u00e1la jste rande s tajupln\u00fdm gentlemanem z jin\u00e9 zem\u011b!“ zfal\u0161oval Georg velk\u00fd nabub\u0159el\u00fd \u00fasm\u011bv. Cht\u011bl, aby v\u011b\u0159ila tomuhle \u0161\u00edlen\u00fdmu p\u0159\u00edb\u011bhu, aby se odsud mohl dostat.<\/div>\n
„Oh m\u016fj\u2026! Ale j\u00e1 si nepamatuji, \u017ee bych se \u00fa\u010dastnila\u2026“<\/div>\n
„Oh, to si ned\u011blejte starosti, sle\u010dno! Nepot\u0159ebujeme \u017e\u00e1dn\u00e9 pap\u00edry. U\u017e m\u00e1me va\u0161e \u00fadaje.“ Mrknul na ni Georg a usm\u00e1l se na ni v\u011brohodn\u011b, stiskl j\u00ed jedno rameno.<\/div>\n
Roz\u00e1riiny tv\u00e1\u0159e z\u010dervenaly a popl\u00e1cala si z\u00e1st\u011bru, aby ze sebe dostala prach. Nad\u0161en\u011b se usm\u00e1la.<\/div>\n
„Oh\u2026 tak\u2026 kdy je to rande?“<\/div>\n
„Dnes ve\u010der!“ \u0159ekl Georg, rozhodil rukama.<\/div>\n
Mexi\u010danka otev\u0159ela \u0161okovan\u011b  pusu. „Tak brzo?!“<\/div>\n
„V\u00edte\u2026 jsme velmi zam\u011bstnan\u00e1 spole\u010dnost! M\u00e1me ostatn\u00ed v\u011bci, o kter\u00e9 se mus\u00edme starat\u2026!“ \u0159ek Georg omluvn\u00fdm hlasem.<\/div>\n
Rozario vzala nerv\u00f3zn\u011b  svoje ko\u0161t\u011b a hr\u00e1la si s n\u00edm v prstech. „Ch\u00e1pu\u2026 no\u2026 v sedm budu m\u00edt \u010das\u2026 mohla bych\u2026“<\/div>\n
„Super! N\u011bkdo pro v\u00e1s v sedm dojde a pom\u016f\u017ee v\u00e1m s \u0161aty a vlasy!“ usm\u00e1l se p\u0159\u00e1telsky bas\u00e1k.<\/div>\n
\n

——————————————————————————<\/p>\n<\/div>\n

Georg te\u010f nat\u00e1\u010del z\u00e1kulis\u00ed.<\/div>\n
Bylo mal\u00e9; \u00fazk\u00e1  chodba se stolky na l\u00ed\u010den\u00ed a byl tam hrozn\u00fd nepo\u0159\u00e1dek. Byli tu u\u010ditel\u00e9 a studenti, pob\u00edhali, ob\u010das do sebe nar\u00e1\u017eeli a na zemi le\u017eely poh\u00e1zen\u00e9 v\u011bci.<\/p>\n<\/div>\n
Bill zmaten\u011b koukal, jak Gustavovi rodi\u010de vb\u011bhli dovnit\u0159, vrazili do Georga, kter\u00fd  m\u00e1lem upustil kameru. „Opatrn\u011b!<\/em>„<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m s\u2026 oh\u2026 nejsi ty\u2026? Oh, Georgu! Jak se m\u00e1\u0161? Jak se m\u00e1 tv\u016fj otec?“<\/em> usm\u00e1l se do kamery pan Sch\u00e4fer.<\/div>\n
„M\u00e1me se dob\u0159e, d\u011bkuju.“ <\/em><\/div>\n
Gustavova matka, mal\u00e1, ale p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1 pan\u00ed, zam\u00e1vala do kamery a ud\u011blala man\u017eelovi par\u016f\u017eky, culila se.<\/div>\n
Bill se zasm\u00e1l. V\u017edycky m\u011bl Gustavovu matku r\u00e1d. V\u017edycky m\u011bla smysl pro humor a um\u011bla skv\u011ble va\u0159it.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahmm, hled\u00e1me Gustava. V\u00ed\u0161, kde bychom ho mohli naj\u00edt?“<\/em> zeptal se pan Sch\u00e4fer, trochu nerv\u00f3zn\u011b, proto\u017ee do n\u011bj narazilo p\u00e1r d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 se sna\u017eily svl\u00e9knout.<\/div>\n
„Taky jsem ho hledal.“<\/em> \u0158ekl Georg\u016fv hlas.<\/div>\n
„Oh, dnes ve\u010der byl skv\u011bl\u00fd!“<\/em> \u0159ekla Gustavova matka p\u0159\u00edmo do kamery. „M\u016fj syn byl nejlep\u0161\u00ed, lidi! Ten nejlep\u0161\u00ed!“<\/em> houkla do kamery.  <\/div>\n
Bill se zamra\u010dil. Jak Gustav mohl b\u00fdt nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e tam ani nehr\u00e1l? No, alespo\u0148  ho nepoznal. Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli nebyl p\u0159evle\u010den\u00fd za kytku jako ti ostatn\u00ed.<\/div>\n
„Zlato, co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/em> vzal Gustav\u016fv otec svou man\u017eelku za ruku, aby ji zastavil od k\u0159i\u010den\u00ed do kamery.<\/div>\n
„Jestli to nahr\u00e1v\u00e1, tak chci uk\u00e1zat, jak hrd\u00e1 jsem, sakra.“ <\/em> Odpov\u011bd\u011bla blond\u00fdnka.<\/div>\n
„Mami, tati?! Co tady d\u011bl\u00e1te?!“<\/em><\/div>\n
Kamera se oto\u010dila na druhou stranu m\u00edstnosti a Billovi m\u00e1lem vypadly o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
Sundal si paruku, a v r\u016f\u017eov\u00fdch hol\u010di\u010d\u00edch \u0161atech\u2026 tu st\u00e1l Gustav.<\/div>\n
\n

——————————————————————————<\/p>\n<\/div>\n

„CO\u017dE si j\u00ed \u0159ekl?!“ zak\u0159i\u010del \u0161okovan\u011b Gustav, kdy\u017e se bas\u00e1k znovu posadil na gau\u010d<\/div>\n
„Hej, hej! Klid! V \u010dem je probl\u00e9m?“ zeptal se Georg, sundal si kn\u00edrek, kter\u00fd ho \u0161t\u00edpal.<\/div>\n
Gustav si frustrovan\u011b  zatahal za vlasy. „N\u011bkdo, kdo j\u00ed pom\u016f\u017ee s vlasy a oble\u010den\u00edm?! Ze\u0161\u00edlels?! Jsme kluci! Nic o tom nev\u00edme!“<\/div>\n
„M\u00e1me Billa!“ \u0159ekl Georg klidn\u011b, jako by to byla ta nejracion\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tom se pl\u00e1cnul rukou do \u010dela. Oh bo\u017ee\u2026 <\/div>\n
Gustav nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b na Georga z\u00edral. „\u2026\u2026Se\u0161 retardovanej?“<\/div>\n
„Co? Bill tyhle v\u011bci zn\u00e1!“  \u0159ek Georg na svou obranu. <\/div>\n
„A vid\u00ed\u0161 ho tady snad n\u011bkde?!“ zak\u0159i\u010del Gustav.<\/div>\n
Georg vykulil o\u010di. „Oh\u2026“<\/div>\n
„OhM\u016fjBo\u017ee! Jak m\u016f\u017ee\u0161 bejt tak blbej?!?!“ k\u0159i\u010del Gustav, chodil v kruz\u00edch.<\/div>\n
„Zapomn\u011bl jsem na to, ok?!“ skousl si star\u0161\u00ed z chlapc\u016f ret.<\/div>\n
Gustav zalapal po dechu. „On je ten hlavn\u00ed v cel\u00e9m pl\u00e1nu! JAKS NA TO MOHL ZAPOMENOUT?!“<\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak k n\u011bmu nad\u0161en\u011b b\u011b\u017e\u00ed migr\u00e9na. „Hej! P\u0159esta\u0148te kluci! Tak dost! N\u011bco vymysl\u00edme!“<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Gustav z\u00edral na kytaristu, zamy\u0161len\u011b se prstem op\u00edral o bradu.<\/div>\n
Tom se na n\u011bj zmaten\u011b  pod\u00edval. „Co?“ <\/div>\n
„Ty.“ \u0158ekl buben\u00edk, uk\u00e1zal prstem na Toma.<\/div>\n
Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „J\u00e1?“<\/div>\n
„Ty.“<\/div>\n
„Co je se mnou.“<\/div>\n
„Sleduje\u0161 Billa, jak si lakuje nehty a tak, \u017ee jo?“ zeptal se Gustav a \u0161el sm\u011brem ke star\u0161\u00edmu z bratr\u016f.<\/div>\n
„ARgh\u2026 jo. Ob\u010das mu pom\u00e1h\u00e1m\u2026 kdy\u017e on\u2026 po\u010dkat\u2026“ odpov\u011bd\u011bl Tom nerv\u00f3zn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Gustav se usm\u00e1l.<\/div>\n
Tom vykulil o\u010di. „Nenenenenenene, nemysl\u00ed\u0161 na to, co si mysl\u00edm, \u017ee mysl\u00ed\u0161!“<\/div>\n
Georg se za\u0161klebil. „Te\u010f  jsem zmaten\u00fd. Co si mysl\u00ed, \u017ee si mysl\u00ed\u0161, si mysl\u00ed?“<\/div>\n
Gustav se u\u0161kl\u00edbnul. „Do pr\u00e1ce, Tom\u00ednku.“ <\/div>\n
\n

——————————————————————————<\/p>\n<\/div>\n

Bill byl v \u0161oku.<\/div>\n
Ne, \u0161okovan\u00fd bylo moc lehk\u00e9 slovo. Bill byl traumatizovan\u00fd.<\/div>\n
No\u2026 tak nakonec to byl<\/em> horor!<\/p>\n<\/div>\n
Bill z\u00edral na obrazovku, jak Gustavova matka obj\u00edmala sv\u00e9ho syna.<\/div>\n
„Byl jsi ta nejhez\u010d\u00ed holka v m\u00edstnosti! Byl jsi skv\u011b\u011b\u011bl\u00fd, zlato!“<\/em><\/div>\n
Gustav se na ni trochu usm\u00e1l, o\u010dima se a\u017e zoufale pod\u00edval na sv\u00e9ho otce.<\/div>\n
Jeho matka si klekla a narovnala mu jeho r\u016f\u017eovou sukni. „Oh, ta sukn\u011b ti tolik slu\u0161\u00ed! Chce\u0161, aby ti maminka jednu koupila, a\u017e se vr\u00e1t\u00edme dom\u016f?“<\/em><\/div>\n
„Mami, p\u0159esta\u0148\u2026!“ <\/em> za\u00fap\u011bl Gustav pon\u00ed\u017een\u011b, kdy\u017e okolo nich pro\u0161ly n\u011bjak\u00e9 d\u00edvky, sm\u00e1ly se.<\/div>\n
„Oh, Gusti! Byl jsi tam skv\u011bl\u00fd! Nandej si tu paruku! Chci si t\u011b vyfotit!“<\/em> \u0159ekla pan\u00ed, vyt\u00e1hla z kabelky fo\u0165\u00e1k.<\/div>\n
„Ale mami!“<\/em><\/div>\n
„\u0158ekni ‚Barbie‘, zlato!“ <\/em>zazubila se, fo\u0165\u00e1k p\u0159ed o\u010dima.<\/div>\n
Gustav si povzdychl a nandal si svou blon\u010fatou paruku, fale\u0161n\u011b se usm\u00e1l. „Barbieee!“<\/em><\/div>\n
„Hodn\u00fd hoch! Oh! Takov\u00e1 hezk\u00e1 fotka! Tuhle budu cht\u00edt na st\u011bnu na\u0161eho pokoje!“<\/em> nadsko\u010dila nad\u0161en\u011b pan\u00ed.  <\/p>\n

Bill byl uprost\u0159ed hlubok\u00e9ho sm\u00edchu, kdy\u017e na chodb\u011b usly\u0161el hlasy. Kurva.<\/div>\n

\u010cas j\u00edt.  <\/p>\n

——————————————————————————<\/p>\n<\/div>\n

„J\u00e1? Jste si jist\u00ed?“ zeptal se Saki, oto\u010dil se.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b! \u0158\u00edkala N\u011bmec, vysok\u00fd, svalnat\u00fd se sexy br\u00fdlemi. To jsi ty.“ Usm\u00e1l se Gustav.<\/div>\n
„To je a\u017e moc divn\u00fd\u2026!“ za\u0161eptal si s\u00e1m pro sebe Saki.<\/div>\n
„Pro\u010d?! Nikdy sis nemyslel, \u017ee po tob\u011b holky jdou?“ zasm\u00e1l se Georg, popl\u00e1cal bodyguarda po z\u00e1dech. „Jsi taky mu\u017e! Jedna z nich s tebou chce j\u00edt na ve\u010de\u0159i. Tak co?! Jdi do toho! U\u017e jsi single roky!“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161\u2026? Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych se s n\u00ed m\u011bl setkat?“ zakoktal se m\u00e1lem Saki.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuje\u0161 p\u0159\u00edtelkyni, Pelko, v\u011b\u0159 mi.“ P\u0159ik\u00fdvl Gustav.<\/div>\n
„Ale, vy kluci\u2026“<\/div>\n
„My jsme v pohod\u011b! Ned\u011blej si o n\u00e1s starosti! Hele, v\u017edy\u0165 ani nebudeme p\u00edt. P\u016fjdeme rovnou do postele. Bav se!“ zazubil se Georg.<\/div>\n
„Ok\u2026 mysl\u00edm, \u017ee se s n\u00ed tedy setk\u00e1m\u2026“ \u0159ekl bodyguard, promnul si nerv\u00f3zn\u011b krk.<\/div>\n
„JO!“ zak\u0159i\u010del v\u00edt\u011bzoslavn\u011b Gustav, kdy\u017e vysok\u00fd mu\u017e otev\u0159el sv\u00e9 dve\u0159e.<\/div>\n
„Nandej j\u00ed to, tyg\u0159e!“ zak\u0159i\u010del Georg, kdy\u017e se zav\u00edraly dve\u0159e.<\/div>\n
„Oohhh, tohle je skv\u011bl\u00e9!“ vyp\u00edsknul Gustav.<\/div>\n
„Tohle je \u00fa\u017easn\u00fd!“ zaradoval se druh\u00fd, skoro sk\u00e1kal.<\/p>\n<\/div>\n
Dva kamar\u00e1di si pl\u00e1cli. „Zvl\u00e1dli jsme to!“  <\/p>\n

——————————————————————————<\/p>\n<\/div>\n

„Zvl\u00e1dli jsme to!“  \u0159ekl Tom, kdy\u017e nalakoval posledn\u00ed nehet na v\u00ednovou.<\/div>\n
Pan\u00ed vysko\u010dila ze seda\u010dky a ut\u00edkala k zrcadlu, zalapala po dechu. „Ooohh, kouzeln\u00e1 pr\u00e1ce!“<\/div>\n
Tom vydechl, unaven\u00fd, vyt\u00e1hl telefon. „Ok, tak jsme hotovi, zavol\u00e1m sv\u00e9mu kolegovi kv\u016fli dal\u0161\u00edm informac\u00edm.“<\/div>\n
„Oh samoz\u0159ejm\u011b!“  \u0159ekla uklize\u010dka, ani mu moc nev\u011bnovala pozornost. P\u00f3zovala p\u0159ed zrcadlem, usm\u00edvala se. „Oh bo\u017ee, jsi tak \u017dHAV\u00c1, baby! Yeaahhhh! Mexick\u00e1 s\u00edla! Woooo!“  <\/div>\n
Tom ignoroval jej\u00ed divok\u00e9  k\u0159i\u010den\u00ed, \u010dekal, a\u017e to Gustav zvedne.<\/div>\n
„Jo? Gust\u2026 chci \u0159\u00edct\u2026 Johne! Je p\u0159ipraven\u00e1\u2026 ano. Te\u010f? Ok.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom zav\u0159el telefon a pod\u00edval se na tlustou pan\u00ed, kter\u00e1 skoro l\u00edbala chud\u00e1\u010dka zrcadlo. „Oh babe\u2026 pod\u00edvej na ty o\u010di\u2026 oh, m\u00e1\u0161 ty nejlep\u0161\u00ed rty, \u017ee ano? Jo.“<\/div>\n
„Argh\u2026 dovol\u00edte?“ zavolal Tom.<\/div>\n
Pan\u00ed se na n\u011bj nad\u0161en\u011b  pod\u00edvala. „Oh, ano? Co?“<\/div>\n
„Jste p\u0159ipravena j\u00edt?“ <\/p>\n<\/div>\n
Rozario k n\u011bmu \u0161la, chytla ho za ramena, u\u0161kl\u00edbla se. „D\u011bv\u010de\u2026 Nem\u00e1\u0161 tu\u0161en\u00ed jak\u2026“  <\/p>\n

——————————————————————————<\/p>\n<\/div>\n

Gustav a Georg se schov\u00e1vali za gigantickou kytkou v restauraci, sledovali dv\u011b hrdli\u010dky, jak se spolu sm\u011bj\u00ed. Gustav se usm\u00e1l. V budoucnosti by mohl b\u00fdt dohazova\u010d. „Kolik je?“<\/div>\n
„Skoro jeden\u00e1ct. Jak to jde? za\u0161eptal za nima hlas, oba chlapci nadsko\u010dili.<\/div>\n
G\u00e9\u010dka se oto\u010dila a s hororem v o\u010d\u00edch na Toma koukala.<\/p>\n<\/div>\n
„Co?“ zeptal se kytarista.<\/div>\n
Gustav si Toma znechucen\u011b  prohl\u00eddl. „Pro\u010d\u2026 m\u00e1\u0161 na sob\u011b \u0161aty?“<\/div>\n
Georg se uchechtnul. Tom byl v\u00e1\u017en\u011b vtipn\u00fd.<\/div>\n
Dredy m\u011bl na hlav\u011b naaran\u017eovan\u00e9, m\u011bl na sob\u011b \u017elut\u00e9 \u0161aty s modr\u00fdmi kyti\u010dkami. Poznal to jako jedny ze \u0161at\u016f Dunjy. Oh bo\u017ee\u2026 jen se modlit, aby na to nikdy nep\u0159i\u0161la.<\/div>\n
„To jste si mysleli, \u017ee k n\u00ed p\u016fjdu bez p\u0159estrojen\u00ed? M\u00e1lem m\u011b p\u0159inutila sn\u00edst moje vlastn\u00ed zvratky! V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b!“ \u0159ekl star\u0161\u00ed z bratr\u016f, zalo\u017eil ruce.<\/div>\n
„Pravda\u2026“ p\u0159iznal Gustav, znovu se pod\u00edval na ten p\u00e1r.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee spolu vych\u00e1zej\u00ed?“ za\u0161eptal Tom.<\/div>\n
„Fakt dob\u0159e, jestli se pt\u00e1\u0161.“  \u0158ekl mu buben\u00edk.<\/div>\n
„Skv\u011ble.“ Usm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
Gustav si skousnul ret. „Tome?“ <\/div>\n
„Humm?“ <\/div>\n
Nejmen\u0161\u00ed z chlapc\u016f se pod\u00edval na sv\u00e9ho kamar\u00e1da a za\u0161klebil se. „Pro l\u00e1sku bo\u017e\u00ed, jdi se p\u0159evl\u00edknout. \u0160\u00edl\u00edm z tebe.“<\/div>\n
„Oh. Jo. P\u016fjdu k sob\u011b do pokoje.“ \u0158ekl Tom.<\/div>\n
Gustav p\u0159ik\u00fdvl. „Jdeme s tebou. Jen n\u00e1m dej minutu, abychom jim mohli poslat \u0161ampa\u0148sk\u00e9.“<\/div>\n
Tom se u\u0161kl\u00edbnul. „Sna\u017e\u00edte se je op\u00edt?“<\/div>\n
Gustav se nevinn\u011b usm\u00e1l. „Nechceme, aby n\u00e1s n\u011bkdo p\u0159istihl, nebo ne?“<\/div>\n
„Geni\u00e1ln\u00ed.“ \u0158ekl kytarista a popl\u00e1cal kamar\u00e1da po rameni.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
„A skromn\u00fd.“ Zasm\u00e1l se dred\u00e1\u010d.<\/div>\n
„Jsem hned zp\u00e1tky.“ \u0158ekl Gustav, ode\u0161el z k\u0159ov\u00ed sm\u011brem k baru.<\/p>\n<\/div>\n
Tom si povzdychl.<\/div>\n
U\u017e byl skoro \u010das. Te\u010f  jedin\u00e9, co je\u0161t\u011b mus\u00ed ud\u011blat, je zabalit si v\u011bci, un\u00e9st Billa a\u017e bude sp\u00e1t, sehnat auto a odjet k nim do bytu.<\/div>\n
Bo\u017ee\u2026 byl tak nad\u0161en\u00fd. Cht\u011bl, aby v\u0161echno \u0161lo tak, jak m\u011blo.<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l.<\/div>\n
Nemohl se do\u010dkat\u2026! <\/p>\n<\/div>\n
Georg si odka\u0161lal a Tom se na n\u011bj t\u00e1zav\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
Bas\u00e1k se usm\u00e1l, jak nejl\u00edp um\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
„No\u2026 p\u011bkn\u00fd nohy.“  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: Emma Kafrum<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/u><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Emma Kafrum A\u0165  pl\u00e1n za\u010dne! David za\u00fap\u011bl frustrac\u00ed, hlavu v rukou. „Tohle je p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd, kluci. Budeme muset na dal\u0161\u00ed dny v\u0161echno ukon\u010dit. Cel\u00e1 crew je nemocn\u00e1! Jak je to v\u016fbec mo\u017en\u00e9?! Jsem opravdu p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee vy nejste! Ten pr\u016fjem \u00fato\u010d\u00ed na v\u0161echny!<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[348],"tags":[],"class_list":["post-10182","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-signed-in"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10182","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10182"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10182\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10182"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10182"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10182"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}