{"id":10183,"date":"2010-11-14T18:00:00","date_gmt":"2010-11-14T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10158"},"modified":"2010-11-14T18:00:00","modified_gmt":"2010-11-14T17:00:00","slug":"enter-the-dragon","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/14\/enter-the-dragon\/","title":{"rendered":"Enter the dragon"},"content":{"rendered":"
autor: PoorMedea<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Na tuhle pov\u00eddku jsem narazila n\u00e1hodou, kdy\u017e jsem si na THF proj\u00ed\u017ed\u011bla profil autorky PoorMedea, kter\u00e1 napsala jednu z m\u00fdch obl\u00edben\u00fdch pov\u00eddek. Prvn\u00ed mne zaujal banner k 4 d\u00edln\u00e9 pov\u00eddce, u kter\u00e9 ov\u0161em bylo varov\u00e1n\u00ed, \u017ee prvn\u00ed je lep\u0161\u00ed si p\u0159e\u010d\u00edst pov\u00eddku „Enter the dragon“. A tak jsem to ud\u011blala a mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee se mi to opravdu zal\u00edbilo. I ono 4 d\u00edln\u00e9 pokra\u010dov\u00e1n\u00ed se mi l\u00edbilo, a pokud budete m\u00edt z\u00e1jem a tato pov\u00eddka se v\u00e1m zal\u00edb\u00ed, r\u00e1da ji pro v\u00e1s tak\u00e9 p\u0159elo\u017e\u00edm \ud83d\ude42<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Deni<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
==========<\/p>\n<\/div>\n
Tom se u\u010d\u00ed na tren\u00e9ra drak\u016f, ale nikdy \u017e\u00e1dn\u00e9ho je\u0161t\u011b  osobn\u011b nepotkal\u2026 a\u017e  do dne\u0161n\u00ed noci.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom je krotitelem drak\u016f. Bill je drak. B\u011bhem p\u00e1\u0159\u00edc\u00ed  sez\u00f3ny se draci transformuj\u00ed  a Billovy \u017e\u00e1douc\u00ed o\u010di utkv\u00ed  na Tomovi a jeho<\/em> lidsk\u00e9 \u0161\u0165\u00e1v\u011b<\/em><\/strong>.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil nad knihou le\u017e\u00edc\u00ed p\u0159ed n\u00edm, p\u00e1rkr\u00e1t poklepal tu\u017ekou o st\u016fl, jak si \u010detl onu str\u00e1nku podruh\u00e9.  <\/div>\n
„Pane?“ Tom zvedl ruku do vzduchu a p\u0159eru\u0161il tak klidn\u00fd tok lekce.<\/p>\n<\/div>\n
„Kaulitz?“ Povzdechl si instruktor.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se za\u010dervenal. V\u011bd\u011bl, \u017ee jejich u\u010ditel nem\u00e1 r\u00e1d, kdy\u017e je p\u0159eru\u0161ov\u00e1n; preferoval, kdy\u017e si studenti nech\u00e1vali sv\u00e9 ot\u00e1zky a\u017e na konec hodiny. Ale Tom se p\u0159ed p\u00e1r okam\u017eiky zasekl, a nebude schopn\u00fd se nad\u00e1le koncentrovat, dokud nedostane svou odpov\u011b\u010f.  <\/div>\n
„Jestli\u017ee jsou draci v\u0161ichni stejn\u00e9ho pohlav\u00ed, jak se rozmno\u017euj\u00ed?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom za\u010dal nav\u0161t\u011bvovat Akademii na v\u00fdcvik tren\u00e9r\u016f teprve p\u0159ed t\u00fddnem, a je\u0161t\u011b st\u00e1le cel\u00fd bublal nad\u0161en\u00edm z onoho p\u0159edm\u011btu.<\/div>\n
Mnoho lid\u00ed toho o drac\u00edch moc nev\u011bd\u011blo, jen to, co zaslechli ti\u0161e \u0161eptat, kdy\u017e  se jim vznosn\u00e1 stvo\u0159en\u00ed p\u0159ehnala nad hlavou. Ale na Akademii se Tom nau\u010d\u00ed v\u0161echno, co lidsk\u00fd druh o prav\u011bk\u00fdch plazech v\u011bd\u011bl, dost na to, aby byl certifikov\u00e1n pro pr\u00e1ci s nimi, pro nahl\u00e9dnut\u00ed do studn\u00ed jejich moci.<\/p>\n<\/div>\n
Instruktor nakr\u010dil obo\u010d\u00ed p\u0159i jeho ot\u00e1zce a Toma a\u017e p\u0159ekvapilo, \u017ee lehce z\u010dervenal. „Tohle je opravdu sp\u00ed\u0161e ot\u00e1zka pro va\u0161eho u\u010ditele Anatomie drak\u016f,“ odpov\u011bd\u011bl mu\u017e.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale\u2026“ st\u011b\u017eoval si Tom. Byl maxim\u00e1ln\u011b zv\u011bdav\u00fd a nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e se jeho ot\u00e1zky odsunuly stranou.<\/p>\n<\/div>\n
„Draci jsou velmi adaptabiln\u00ed stvo\u0159en\u00ed, jak v\u00edte,“ odpov\u011bd\u011bl mu\u017e velmi neochotn\u011b, vyh\u00fdbaje se Tomov\u00fdm o\u010d\u00edm. „Jejich kouzeln\u00e1 moc jim d\u00e1v\u00e1 mo\u017enost rozmno\u017eit se i s ohledem na jejich stejn\u00e1 pohlav\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom si povzdechl, kdy\u017e  se instruktor oto\u010dil zp\u011bt ke sv\u00fdm pozn\u00e1mk\u00e1m. Tohle nebyla v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee to je v\u0161e, co dostane.<\/p>\n<\/div>\n
Myslel si, \u017ee to z\u00e1hadno kolem drak\u016f se zm\u011bn\u00ed, kdy\u017e nastoup\u00ed na Akademii, ale zat\u00edm to vypadalo, jako by jejich u\u010ditel\u00e9 byli rozhodnuti st\u016fj co st\u016fj udr\u017eet sv\u00e9 studenty v nev\u011bdomosti. Je\u0161t\u011b ke v\u0161emu Anatomii drak\u016f Tom bude m\u00edt a\u017e<\/em> p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed semestr, a p\u0159esto to vypadalo, \u017ee jeho ot\u00e1zka bude muset po\u010dkat. <\/div>\n
\n
~<\/p>\n<\/div>\n
Ten ve\u010der se Tom vr\u00e1til do sv\u00e9ho pokoje vy\u010derpan\u00fd a v\u00edce ne\u017e je trochu frustrovan\u00fd. Jeho otec nashrom\u00e1\u017edil v\u0161e, co mohl ob\u011btovat, aby mohl Tom j\u00edt na Akademii, a zat\u00edm to v\u011bt\u0161inu dn\u00ed vypadalo, \u017ee to za to nest\u00e1lo. Odmali\u010dka si Tom p\u0159\u00e1l dostat se k drak\u016fm, v\u011bd\u011bt o nich v\u0161echno. B\u00fdt jedn\u00edm z t\u011bch vyvolen\u00fdch, kte\u0159\u00ed mohou vstoupit do jeskyn\u00ed, je\u017e draci ob\u00fdvaj\u00ed, a vyu\u017e\u00edt jejich kouzlo.<\/p>\n<\/div>\n
Jeho otec byl proti. Je\u0161t\u011b  st\u00e1le si pamatoval \u010dasy p\u0159ed draky, a pr\u00e1v\u011b proto ho tato stvo\u0159en\u00ed napl\u0148ovala v\u00edce strachem, ne\u017e-li obdivem, kter\u00fd c\u00edtil Tom. Ale Tom prosil a \u0161kemral, a jeho otec se nakonec vzdal.<\/p>\n<\/div>\n
Bylo to pades\u00e1t let od doby, co draci vyl\u00e9tli z \u00fatrob zem\u011b, plivali ohe\u0148 okolo a vzl\u00e9tali k nebes\u016fm. Nikdo nev\u011bd\u011bl, odkud p\u0159i\u0161li nebo pro\u010d. Lid\u00e9 byli pochopiteln\u011b vyd\u011b\u0161en\u00ed. Spojili se ve v\u00e1lce proti mystick\u00fdm stvo\u0159en\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Cel\u00e1 m\u011bsta byla zni\u010dena, ne\u017e si lid\u00e9 uv\u011bdomili, \u017ee jejich lidskost je bez \u0161ance proti drak\u016fm. Po p\u00e1r d\u011bsiv\u00fdch let to vypadalo, \u017ee lidsk\u00fd  druh m\u00ed\u0159\u00ed k z\u00e1niku, odsouzen k likvidaci na prvn\u00ed pohled vypadaj\u00edc\u00edm nezni\u010diteln\u00fdm druhem divok\u00fdch zv\u00ed\u0159at.<\/p>\n<\/div>\n
Bylo jen p\u00e1r mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed se rozhodli zalo\u017eit Akademii – mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed byli rozhodnut\u00ed zjistit v\u0161e, co se dalo, o t\u011bchto nov\u00fdch nep\u0159\u00e1tel\u00edch. Lid\u00e9 je naz\u00fdvali \u0161\u00edlen\u00fdmi bl\u00e1zny, kdy\u017e se rozhodli setkat se s draky, pokusit se je studovat, nau\u010dit se jejich zp\u016fsob\u016fm.<\/p>\n<\/div>\n
A nakonec to byli pr\u00e1v\u011b  tito mu\u017ei, kte\u0159\u00ed zachr\u00e1nili lidskou populaci. Nejen, \u017ee si uv\u011bdomili, \u017ee draci necht\u011bj\u00ed krveprolit\u00ed a ni\u010den\u00ed, kter\u00e9  lidsk\u00fd druh za\u010dal, ale tak\u00e9 objevili potenci\u00e1l jejich nevyu\u017e\u00edvan\u00e9ho, dra\u010d\u00ed kouzlo.  <\/div>\n
Kouzlo, kter\u00e9 m\u016f\u017ee b\u00fdt propojeno, uzav\u0159eno a u\u017eito pro pr\u00e1ci.<\/p>\n<\/div>\n
A pr\u00e1v\u011b proto se Akademie rozrostla, u\u010dila chlapce dost state\u010dn\u00e9 na to, b\u00fdt Dra\u010d\u00edmi Tren\u00e9ry.<\/p>\n<\/div>\n
Bylo to jedno z nejv\u00edce prosperuj\u00edc\u00edch povol\u00e1n\u00ed na planet\u011b, ale z\u00e1rove\u0148 i nejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. Bylo st\u00e1le tolik, co lidsk\u00fd druh o drac\u00edch \u010di jejich kouzlu nev\u011bd\u011bl, ta fat\u00e1lnost byla v\u016f\u010di Tren\u00e9r\u016fm nesrovnateln\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Ale m\u00edt mo\u017enost b\u00fdt bl\u00edzko t\u011bmto stvo\u0159en\u00edm, dotknout se jednoho, alespo\u0148 jednou. Pro Toma to m\u011blo cenu.<\/p>\n<\/div>\n
„Hey, Kaulitz,“ jeden ze star\u0161\u00edch kluk\u016f str\u010dil hlavu mezi dve\u0159e, \u00fa\u0161klebek na rtech.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil a vyhoupl se do sedu. To byla jedna z nejhor\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed na Akademii. Byly ot\u00e1zky, na kter\u00e9 jste se nesm\u011bli pt\u00e1t – ot\u00e1zky, kter\u00e9 nebudou zodpov\u011bzeny – dokud nebudete ve vy\u0161\u0161\u00edch ro\u010dn\u00edc\u00edch v\u00fdcviku. Proto mohli star\u0161\u00ed studenti vl\u00e1dnout nad mlad\u0161\u00edmi, vm\u00e9st jim do tv\u00e1\u0159e v\u00fdhodu jejich vy\u0161\u0161\u00edho postaven\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Co?“ zeptal se popuzen\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Chlapec se op\u0159el mezi dve\u0159mi, \u00fa\u0161klebek st\u00e1le na rtech. „Sly\u0161el jsem, \u017ee ses dnes o hodin\u011b ptal na dra\u010d\u00ed rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom zrudnul. P\u0159edt\u00edm mu to nep\u0159ipadalo jako jedna z ot\u00e1zek, za kter\u00e9 by se m\u011bl styd\u011bt, ale te\u010f, kdy\u017e to sly\u0161el z \u00fast \u0161kleb\u00edc\u00edho se chlapce, trochu se styd\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
Ale nehodlal to na sob\u011b  nechat zn\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
„A?“<\/p>\n<\/div>\n
Star\u0161\u00ed kluk se zasm\u00e1l. „A, akor\u00e1t je dra\u010d\u00ed sez\u00f3na p\u00e1\u0159en\u00ed. J\u00e1 a p\u00e1r kluk\u016f na to chceme ud\u011blat projekt, zrovna m\u00ed\u0159\u00edme do jesky\u0148 a napadlo n\u00e1s, jestli se nechce\u0161 p\u0159idat, kdy\u017e jsi tak zv\u011bdav\u00fd<\/em>.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee si z n\u011bj utahuje, ale ani tak to nedok\u00e1zalo zastavit jeho srdce od divok\u00e9ho bu\u0161en\u00ed. „V\u00e1\u017en\u011b?“ vykoktl.<\/p>\n<\/div>\n
Nikdy je\u0161t\u011b nebyl v jeskyn\u00edch, nikdy se k drakovi nedostal zbl\u00edzka. Nes\u010detn\u011bkr\u00e1t je sledoval p\u0159el\u00e9tat po obloze, ale to jen mlhav\u011b d\u00e1valo p\u0159edstavu o jejich velikosti, o jejich moci. Vid\u011bt jednoho zbl\u00edzka\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Jasn\u011b, pokud jsi dost state\u010dn\u00fd,“ za\u0161klebil se star\u0161\u00ed student.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se hrabal z postele je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e stihl v\u011btu dokon\u010dit. „Jsem stejn\u011b tak state\u010dn\u00fd jako ty!“ br\u00e1nil se Tom ve\u0161kerou silou sv\u00e9ho \u0161estn\u00e1ctilet\u00e9ho j\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Druh\u00fd kluk se nevl\u00eddn\u011b  zasm\u00e1l. „Dobr\u00e1 tedy, poj\u010f,“ nazna\u010dil Tomovi sm\u011brem do haly.<\/p>\n<\/div>\n
Tom zalapal po dechu, najednou zahlcen\u00fd nervy. Ale odm\u00edtal se vr\u00e1tit zp\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee ten druh\u00fd  je p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o Tomov\u011b \u00fat\u011bku d\u0159\u00edve, ne\u017e budou m\u00edt \u0161anci se k n\u011bjak\u00e9mu drakovi dostat. Ale to neznal Toma; nev\u011bd\u011bl o s\u00edle, kterou jej k sob\u011b ta mystick\u00e1 stvo\u0159en\u00ed p\u0159itahovala.<\/p>\n<\/div>\n
Venku v hale \u010dekala skupinka t\u0159e\u0165\u00e1k\u016f, spole\u010dn\u011b se sm\u00e1li a bavili, kdy\u017e Tom vykoukl ze sv\u00e9ho pokoje. P\u00e1r z nich znal od vid\u011bn\u00ed, ale ani jednoho jm\u00e9nem. Akademie dostate\u010dn\u011b nepovzbuzovala m\u00edsen\u00ed se mezi ro\u010dn\u00edkov\u00fdmi skupinami, pravd\u011bpodobn\u011b proto, aby tak v\u00edce vzbudili obdiv u mlad\u0161\u00edch student\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Tom nebyl ohromen\u00fd, v\u011bt\u0161inou mu star\u0161\u00ed studenti p\u0159ipadali jako naprost\u00ed blbci.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee ses rozhodl j\u00edt s n\u00e1mi?“ posm\u00edval se jeden z nich, kdy\u017e se Tom postavil p\u0159ed jejich zraky.<\/p>\n<\/div>\n
„Nejsi vyd\u011b\u0161en\u00fd?“ zeptal se dal\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne, ty jo?“ vr\u00e1til mu to Tom.<\/p>\n<\/div>\n
„Dr\u00e1\u010dek, to se mi l\u00edb\u00ed,“  \u0159ekl zrzav\u00fd kluk, kter\u00fd se odrazil od zdi a stoupl si p\u0159ed n\u011bj. „Vid\u011bl jsi v\u016fbec n\u011bkdy draka zbl\u00edzka?“ zeptal se.<\/p>\n<\/div>\n
Tom cht\u011bl lh\u00e1t, \u0159\u00edct, \u017ee je vid\u011bl nejm\u00e9n\u011b tis\u00edckr\u00e1t, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee to nem\u00e1 v\u00fdznam. Jen zavrt\u011bl hlavou.<\/p>\n<\/div>\n
„A to chce\u0161 v\u011bd\u011bt, jak se mno\u017e\u00ed?“ zeptal se, a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Jen jsem byl zv\u011bdav\u00fd,“ zamumlal Tom, otr\u00e1ven\u00fd t\u00edm, jak si v\u0161ichni mysleli, \u017ee jeho ot\u00e1zka je natolik divn\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne, je to dobr\u00e1 ot\u00e1zka,“ ujistil ho zrzek. „A dnes v noci to zjist\u00ed\u0161.“<\/p>\n<\/div>\n
Chytil Toma za pa\u017ei a vedl jej chab\u011b osv\u011btlen\u00fdmi chodbami jejich ubytovny. Petrolejov\u00e9  lampy blikaly proti kamenn\u00fdm zdem, osv\u011btlovaly praskliny a vybouleniny ve star\u00fdch zdech budovy, v n\u00ed\u017e byla Akademie.<\/p>\n<\/div>\n
„Nem\u00e1me dovoleno chodit do jeskyn\u00ed sami,“ za\u0161eptal zrzek Tomovi do ucha, jak jejich skupinka m\u00ed\u0159ila d\u00e1l chodbami. „Tak\u017ee jestli se n\u011bkdo zept\u00e1, kde jsme byli, tak jsme procvi\u010dovali na astronomii.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom zb\u011bsile p\u0159ik\u00fdvl, dola\u010foval si v hlav\u011b le\u017e pro budouc\u00ed pou\u017eit\u00ed. Cokoliv, co jej dostane bl\u00edzko k drak\u016fm.<\/p>\n<\/div>\n
Jeskyn\u011b byly celkem bl\u00edzko ke \u0161kole, to je jeden z hlavn\u00edch d\u016fvod\u016f, pro\u010d byla Akademie zbudov\u00e1na v polorozpadaj\u00edc\u00ed se budov\u011b. P\u0159esn\u011b tyto jeskyn\u011b byly domovem pro klan Tokijsk\u00fdch drak\u016f; hladk\u00e1 dlouh\u00e1 \u010dern\u00e1 stvo\u0159en\u00ed s ostny. Tom je vid\u011bl prol\u00e9tat oblohou, jejich dlouh\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 ocasy vln\u00edc\u00ed se za nimi, jak se propl\u00e9tali mezi mraky.<\/p>\n<\/div>\n
Byli n\u00e1dhern\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Byla to chladn\u00e1 noc, Tom okam\u017eit\u011b litoval, \u017ee si nevzal mikinu, kdy\u017e skupinka opustila budovu \u0161koly. Omotal kolem sebe ruce, kdy\u017e mu zuby za\u010daly drkotat, a t\u0159\u00e1sl se jen v tenk\u00e9m tri\u010dku.<\/p>\n<\/div>\n
„Nerv\u00f3zn\u00ed?“ zeptal se zrzek.<\/p>\n<\/div>\n
„Jen zmrzl\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl Tom mezi drkotaj\u00edc\u00edmi zuby.<\/p>\n<\/div>\n
Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jeho nervy pracovaly, chv\u011bly se vzru\u0161en\u00edm a strachem. Ale Tom se nechystal tohle \u0159\u00edct nikomu z jeho spole\u010dn\u00edk\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne na dlouho,“ zasm\u00e1l se zrzek.<\/p>\n<\/div>\n
Tom po n\u011bm st\u0159elil zmaten\u00fdm pohledem, ale jeho spole\u010dn\u00edk ani nemrknul.<\/p>\n<\/div>\n
S povzdechem se Tom soust\u0159edil na strmou cestu p\u0159ed n\u00edm, je\u017e vedla k jeskyn\u00edm. Alespo\u0148 m\u011bs\u00edc v \u00fapl\u0148ku, jen\u017e z\u00e1\u0159il na no\u010dn\u00ed obloze, osv\u011btloval sv\u011bt p\u0159ed nimi. Nikdo z nich si nep\u0159inesl lucernu, a p\u0159ed t\u00edm Tom neuva\u017eoval nad t\u00edm, jak si budou sv\u00edtit na cestu. Cesta byla nebezpe\u010dn\u00e1, klikatila se mezi st\u011bnami skal.<\/p>\n<\/div>\n
K\u00e1men byl \u010dern\u00fd a hladk\u00fd, bez jak\u00e9koliv zn\u00e1mky n\u011bjak\u00e9ho \u017eivota; v\u0161e \u017eiv\u00e9 zni\u010dil ohe\u0148, jen\u017e draci vypou\u0161t\u011bli.<\/div>\n
Zp\u016fsobilo to, \u017ee oblast kolem \u0161koly byla pr\u00e1zdn\u00e1, vypadala a\u017e d\u011bsiv\u011b, obzvl\u00e1\u0161\u0165  te\u010f v noci, kdy \u017elut\u00fd m\u011bs\u00edc vytv\u00e1\u0159el d\u011bsiv\u00e9 obrazce na kamenn\u00e9 st\u011bn\u011b.  <\/div>\n
Tom se op\u011bt ot\u0159\u00e1sl a p\u0159idal do kroku.<\/p>\n<\/div>\n
Akademie byla na p\u016fli cesty k jeskyn\u00edm, se vstupem hluboko pod skaln\u00edm \u00fabo\u010d\u00edm. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee jeskyn\u011b jsou hluboko pod nimi, tunely vedou p\u0159\u00edmo pod jejich nohama a\u017e do sam\u00e9ho st\u0159edu zem\u011b. P\u0159edstava, \u017ee draci byli p\u0159\u00edmo pod nimi<\/em>, pod m\u00edstem, kde studovali, jedli, spali a pracovali, vyslala elektrick\u00fd impulz do Tomova t\u011bla.  <\/div>\n
D\u0159\u00edve, ne\u017eli byl Tom p\u0159ipraven\u00fd, do\u0161li ke vstupu do jeskyn\u00ed. Srdce jeskyn\u011b se rozprost\u00edralo daleko p\u0159ed nimi, temn\u011b \u010dern\u00e9 v porovn\u00e1n\u00ed se sv\u011btle \u0161edou pokr\u00fdvkou noci.<\/p>\n<\/div>\n
Skupinka zpomalila, kdy\u017e se dostali k velk\u00e9mu vstupu, a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee i p\u0159es v\u0161echny \u0159e\u010di star\u0161\u00edch kluk\u016f, nen\u00ed on ten jedin\u00fdm, kdo je nerv\u00f3zn\u00ed. Nakl\u00e1n\u011bli se ke vstupu do jeskyn\u011b, a viditeln\u011b nebyli ochotn\u00ed j\u00edt d\u00e1l do temnoty.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159es ve\u0161ker\u00e9 \u010derno, je\u017e je obklopovalo, Tom si byl jist, \u017ee zahl\u00e9dl z\u00e1blesk sv\u011btla, jen\u017e jej t\u00e1hl dovnit\u0159, hloub\u011bji do tunelu p\u0159ed nimi.  <\/div>\n
„No, tak jdeme d\u00e1l?“ vyzval nakonec ostatn\u00ed vzpurn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
N\u011bkte\u0159\u00ed z chlapc\u016f vypadali, \u017ee se po jeho slovech rozt\u0159\u00e1sli, ale jejich v\u016fdce se jen usm\u00e1l. „Samoz\u0159ejm\u011b, a\u017e po tob\u011b,“ uk\u00e1zal p\u0159ed sebe.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil, tohle rozhodn\u011b  byl n\u011bjak\u00fd trik. Ale byl tak bl\u00edzko\u2026 nen\u00ed \u0161ance, \u017ee by se te\u010f oto\u010dil zp\u011bt. Ne, kdy\u017e prakticky mohl c\u00edtit<\/em>, jak jej draci zevnit\u0159 volaj\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Fajn,“ prskl Tom a pohnul se dovnit\u0159. Usly\u0161el za sebou tich\u00e9, obdivn\u00e9 hv\u00edzdnut\u00ed a nadmul se p\u00fdchou. A\u0165 je tohle pro n\u011b pou\u010den\u00edm, pomyslel si samolib\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Sly\u0161el, jak ho ostatn\u00ed  n\u00e1sleduj\u00ed daleko obez\u0159etn\u011bj\u0161\u00edm tempem. Jak se dost\u00e1val hloub\u011bji do jeskyn\u011b, z\u00e1\u0159e sv\u011btla se rozjas\u0148ovala, oza\u0159ovala okoln\u00ed prostor. Pod jeho nohama byly hlubok\u00e9 vypoukliny, a k\u00e1men byl poset\u00fd \u010dernotou.<\/p>\n<\/div>\n
Tom zalapal po dechu.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u00edvejte!“ usly\u0161el z velk\u00e9 vzd\u00e1lenosti za n\u00edm jednoho z kluk\u016f. „N\u011bco sem jde!“<\/p>\n<\/div>\n
Tom zamrzl, o\u010di se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily, kdy\u017e si tak\u00e9 v\u0161iml nepatrn\u00e9ho pohybu p\u0159ed n\u00edm. V\u0161echno uvnit\u0159 n\u011bj k\u0159i\u010delo, aby utekl, ale n\u011bco jej dr\u017eelo na m\u00edst\u011b. Jeho srdce divoce bilo, kdy\u017e se ta v\u011bc bl\u00ed\u017eila.<\/p>\n<\/div>\n
„Pane bo\u017ee,“ rozeznal Tom zrzk\u016fv hlas a tak n\u011bjak se uklidnil pod pobaven\u00edm, kter\u00e9 v jeho hlase zaslechnul. „Je to kluk<\/em>.“<\/p>\n<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je Kaulitz teplou\u0161,“ zasm\u00e1l se dal\u0161\u00ed z nich. Tom se zamra\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n
O \u010dem to mluv\u00ed?<\/p>\n<\/div>\n
Oto\u010dil se, aby se zeptal, aby se br\u00e1nil, ale jedin\u00e9, co sly\u0161el, byly zvuky zdrhajic\u00edch nohou, nech\u00e1vaj\u00edce ho za sebou.<\/p>\n<\/div>\n
Tomovy o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily, oni ho tady nechali!<\/p>\n<\/div>\n
Ud\u011blal krok vp\u0159ed, ale byl zadr\u017een pohybem za n\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„Po\u010dkej, necho\u010f,“  \u0159ekl zp\u011bvn\u00fd hlas.<\/p>\n<\/div>\n
Tom zamrznul v pohybu, srdce se mu zastavilo, kdy\u017e ho p\u0159epadla panika. Kdo dal\u0161\u00ed byl je\u0161t\u011b dole v jeskyn\u00edch?<\/p>\n<\/div>\n
Pomalu se oto\u010dil, p\u0159ipraven \u010delit komukoliv byl za n\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Nebo \u010demukoliv<\/em>.<\/p>\n<\/div>\n
Tomovy o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e spat\u0159il bytost p\u0159ed sebou. Jak jeden z kluk\u016f \u0159ekl, byl to chlapec.<\/p>\n<\/div>\n
Tak n\u011bjak.<\/p>\n<\/div>\n
Vysok\u00e1 a \u0161t\u00edhl\u00e1, ta bytost m\u011bla d\u011bsiv\u011b bledou tv\u00e1\u0159 a tmav\u00e9 vlasy, kter\u00e9  j\u00ed spadaly pod ramena. Byl to v podstat\u011b chlapec, ale i v mlhav\u00e9m sv\u011btle by si ho Tom nikdy nespletl s \u010dlov\u011bkem.<\/p>\n<\/div>\n
Ne s \u00fazk\u00fdm, slizk\u00fdm ocasem, kter\u00fd se vlnil za n\u00edm, nebo se zlat\u00fdma o\u010dima, kter\u00e9 se vp\u00edjely do t\u011bch jeho.  <\/div>\n
„Jak se jmenuje\u0161?“ zeptala se bytost, jej\u00ed hlas jako by proplouval kolem Toma a dr\u017eel ho na m\u00edst\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e  Tom zachytil z\u00e1blesk rozdvojen\u00e9ho jazyka, v\u011bd\u011bl, co p\u0159ed n\u00edm stoj\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Drak.<\/p>\n<\/div>\n
„Tom,“ za\u0161eptal ohromen\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Nerozum\u011bl tomu, pro\u010d  vypad\u00e1 jako \u010dlov\u011bk, ale p\u0159esto s jistotou v\u011bd\u011bl, \u017ee jen p\u00e1r krok\u016f od n\u011bj stoj\u00ed Tokijsk\u00fd drak.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 jsem Bill,“ nadhodil drak a p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e.<\/p>\n<\/div>\n
Byl n\u00e1dhern\u00fd, s tv\u00e1\u0159\u00ed skoro tak delik\u00e1tn\u00ed, jako je d\u00edv\u010d\u00ed; mandlov\u011b tvarovan\u00e9 zlat\u00e9 o\u010di, a vysok\u00e9 l\u00edcn\u00ed kosti. Rozp\u016flen\u00fd jazyk p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed p\u0159es pln\u00e9, rud\u00e9 rty.  <\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee bude\u0161 vypadat takhle,“ promluvil Tom a jeho o\u010di si prohl\u00ed\u017eely drakovu postavu.<\/p>\n<\/div>\n
„No,“ promluvila bytost a rezervovan\u011b sklopila zrak; jej\u00ed dlouh\u00e9, tmav\u00e9 \u0159asy se ot\u0159ely o jej\u00ed bledou tv\u00e1\u0159. „Konec konc\u016f je<\/em> p\u00e1\u0159\u00edc\u00ed sez\u00f3na.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil, nejist\u00fd  t\u00edm, co si z tohoto ozn\u00e1men\u00ed m\u00e1 odn\u00e9st. Bytost na n\u011bj mrkla zpod hust\u00fdch \u0159as, jej\u00ed rty se na\u0161pulily. „L\u00edb\u00ed se ti, jak vypad\u00e1m, \u017ee ano?“<\/p>\n<\/div>\n
„Jsi p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd,“ Tom si nemohl pomoct, musel to p\u0159iznat. Mnohem kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kter\u00fdkoliv jin\u00fd kluk – nebo drak – kter\u00e9ho Tom doposud vid\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
Drak se usm\u00e1l, jeho \u00fasm\u011bv rozz\u00e1\u0159il celou jeho tv\u00e1\u0159. „D\u011bkuji,“ vydechl a p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e. Zkusmo vzt\u00e1hl ruku a Tom si v\u0161imnul ostr\u00fdch, \u010dern\u00fdch neht\u016f. Bytost p\u0159ed n\u00edm p\u0159idr\u017eela jeho tv\u00e1\u0159 a palcem pohladila konturu Tomova obli\u010deje.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsi velmi p\u011bkn\u00fd,“  \u0159eklo to pla\u0161e.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se hrd\u011b za\u010dervenal. Nikdy p\u0159edt\u00edm doopravdy neuva\u017eoval o vlastn\u00edm vzhledu, krom\u011b  v\u00fdjimek, kdy se mu posm\u00edvali za jeho zvl\u00e1\u0161tn\u011b upraven\u00e9 zlat\u00e9 vlasy; nosil je spleten\u00e9 do pramen\u016f, kter\u00e9 mu spadaly p\u0159es z\u00e1da.<\/p>\n<\/div>\n
Za cel\u00fdch \u0161estn\u00e1ct let nem\u011bl moc \u010dasu na d\u00edvky; uji\u0161\u0165oval se, \u017ee je to jen t\u00edm, jak moc je zaujat\u00fd draky, nem\u011bl ani pomy\u0161len\u00ed na flirtov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Ale te\u010f, podle reakc\u00ed, kter\u00e9  jeho t\u011blo m\u011blo na mu\u017esk\u00fd druh p\u0159ed n\u00edm, napadlo Toma, jestli to opravdu byl hlavn\u00ed d\u016fvod.<\/p>\n<\/div>\n
Bytost – Bill –  se p\u0159itiskl t\u011bsn\u011bji k n\u011bmu a chlad, kter\u00fd obklopoval Tomovo t\u011blo od chv\u00edle, kdy opustil budovu \u0161koly, zmizel. Drak byl jako roz\u017ehaven\u00e1 pec, jeho k\u016f\u017ee p\u00e1lila tam, kde se Toma dotknul.<\/p>\n<\/div>\n
A p\u0159esto se Tom netou\u017eil odt\u00e1hnout.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d jsi p\u0159i\u0161el sem dol\u016f?“ zeptal se drak.<\/p>\n<\/div>\n
„Chod\u00edm na Akademii. U\u010d\u00edm se na Tren\u00e9ra drak\u016f.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill se zasm\u00e1l, vysok\u00fdm zvoniv\u00fdm hlasem, kter\u00fd rozechv\u011bl Tomovo srdce. „Pot\u0159ebujeme b\u00fdt tr\u00e9novan\u00ed?“<\/p>\n<\/div>\n
„Oh!“ Tomovy o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily. „Nemyslel jsem to – to jen -„<\/p>\n<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku, Tome,“ zasm\u00e1la se bytost. „Nevadilo by mi b\u00fdt tr\u00e9novan\u00fd tebou<\/em>.“<\/p>\n<\/div>\n
Ta slova rozeslala Tomov\u00fdm t\u011blem t\u0159as a horko, kter\u00e9 nem\u011blo nic do \u010din\u011bn\u00ed s drakovou ho\u0159\u00edc\u00ed k\u016f\u017e\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Byl to p\u0159esn\u011b t\u00fd\u017e pocit, kter\u00fd m\u011bl Tom jen tehdy, kdy\u017e byl s\u00e1m ve sv\u00e9m pokoji, p\u0159\u00edli\u0161 zam\u011bstnan\u00fd, aby spal. Ale i p\u0159esto si v\u017edy udr\u017eoval pr\u00e1zdnou hlavu, pln\u011b se soust\u0159edil na pot\u011b\u0161en\u00ed, kter\u00e9 c\u00edtil.<\/p>\n<\/div>\n
Nikdy nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad jin\u00fdm klukem b\u011bhem t\u011bchto chvil, ale p\u0159esto, kdy\u017e se d\u00edval na Billa, vzru\u0161ovalo ho to zp\u016fsobem, jako nikdy p\u0159ed t\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
P\u00e1\u0159\u00edc\u00ed  sez\u00f3na<\/em>, pomyslel si mlhav\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Bytost byla tak bl\u00edzko, \u017ee by mezi jejich t\u011bly nepro\u0161el jedin\u00fd vl\u00e1sek. Teplo, kter\u00e9  vys\u00edlalo t\u011blo bytosti, bylo nezvladateln\u00e9, a p\u0159esto tak p\u0159\u00edjemn\u011b mu\u010div\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome?“ za\u0161eptalo to a vzhl\u00e9dlo sv\u016fdn\u011b nahoru. „M\u016f\u017eu t\u011b pol\u00edbit?“<\/p>\n<\/div>\n
Se zast\u00e9n\u00e1n\u00edm se Tom nahnul kup\u0159edu a p\u0159it\u00e1hl si tv\u00e1\u0159 bytosti k sob\u011b, jej\u00ed rty polapil t\u011bmi sv\u00fdmi.<\/p>\n<\/div>\n
Nikdy p\u0159ed t\u00edm nikoho nepol\u00edbil, a p\u0159esto, jak se drak prop\u00ednal a st\u00e9nal proti n\u011bmu, se Tom c\u00edtil natolik sebejist\u00fd ve sv\u00fdch \u010dinech, \u017ee rozev\u0159el pln\u00e9  rty a pronikl jazykem dovnit\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159i prvn\u00edm vlhk\u00e9m dotyku jejich jazyk\u016f se ruce bytosti obepnuly kolem jeho pa\u017e\u00ed. Jazyk bytosti byl dlouh\u00fd, hladk\u00fd, mnohem del\u0161\u00ed ne\u017e by si p\u0159edstavil, kdy\u017e se sinusov\u011b ov\u00edjel kolem toho Tomova, kdy\u017e p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po jeho horn\u00edm pat\u0159e, po jeho zubech.<\/p>\n<\/div>\n
Bylo to tot\u00e1ln\u011b nelidsk\u00e9, a maxim\u00e1ln\u011b sv\u016fdn\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Tom zast\u00e9nal hluboko v hrdle a p\u0159itiskl si bytost t\u011bsn\u011b na sebe, t\u0159el o sebe jejich vzru\u0161en\u00e1 t\u011bla. Drak vydal vlastn\u00ed sten a zhoupnul boky vp\u0159ed, \u017ee Tom mohl c\u00edtit jeho touhu.<\/p>\n<\/div>\n
M\u011bl by b\u00fdt vyd\u011b\u0161en\u00fd, v\u011bd\u011bl to, kdy\u017e proti sob\u011b c\u00edtil Billovo tvrdnouc\u00ed vzru\u0161en\u00ed. Bylo to nevhodn\u00e9 – \u0161patn\u00e9 – c\u00edtit tohle pro jin\u00e9ho mu\u017ee. A p\u0159esto jeho t\u011blo odpov\u00eddalo, kdy\u017e si Tom uv\u011bdomil, \u017ee i on je pln\u011b tvrd\u00fd, pulzuj\u00edc\u00ed cht\u00ed\u010dem.<\/p>\n<\/div>\n
Jeho ruce p\u0159ejely po Billov\u00fdch z\u00e1dech, vyhrnuj\u00edce tenk\u00e9 bavln\u011bn\u00e9 triko, aby se mohl dotknout jeho hol\u00e9 k\u016f\u017ee. V moment\u011b se odv\u00e1\u017eil sjet dlan\u011bmi je\u0161t\u011b n\u00ed\u017ee, troufnul si zajet za kraj kalhot, kter\u00e9 ona bytost m\u011bla. Delik\u00e1tn\u00ed vyboulenina ve form\u011b zade\u010dku se p\u0159itiskla proti Tomov\u00fdm prst\u016fm, p\u0159iv\u00e1d\u011bje jej k \u0161\u00edlenstv\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Odtrhl se od jeho rt\u016f, lapal po dechu. „J\u00e1 ne – j\u00e1 nikdy -“ divoce zat\u0159\u00e1sl hlavou, i p\u0159esto, \u017ee jeho boky se sunuly kup\u0159edu.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0161\u0161t,“ zasy\u010del Bill a jemn\u011b hladil jeho tv\u00e1\u0159. „Postar\u00e1m se o tebe,“ sl\u00edbil, chytil Tomovu ruku a vedl jej d\u00e1le do hloubky jeskyn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Tom jej slep\u011b n\u00e1sledoval, neschopen vid\u011bt nic jin\u00e9ho ne\u017e Bill\u016fv n\u00e1dhern\u00fd obli\u010dej.<\/p>\n<\/div>\n
„Postar\u00e1m se o tebe,“  \u0159ekl drak znovu, a najednou byl Tom zatla\u010den na stoh sena, jak se bytost nah\u00fdbala p\u0159es n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
„Co d\u011bl\u00e1\u0161?“ vykoktnul Tom, jak se bytost plazila p\u0159es jeho t\u011blo.<\/p>\n<\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161?“ zasy\u010dela bytost do jeho ucha, jej\u00ed jazyk chutnal Tomovu k\u016f\u017ei. „Nakonec, je p\u00e1\u0159\u00edc\u00ed sez\u00f3na.“<\/p>\n<\/div>\n
A pak jej nal\u00e9hav\u00e9 ruce zbavovaly oble\u010den\u00ed. Rozep\u00ednaly knofl\u00ed\u010dky jeho tri\u010dka a tahaly za opasek. Tom byl dezorientovan\u00fd, m\u011bl z\u00e1vra\u0165, c\u00edtil se, jako by m\u011bl v\u016fbec tu nejhor\u0161\u00ed hore\u010dku.<\/p>\n<\/div>\n
B\u011bhem okam\u017eiku, kter\u00fd  mu p\u0159ipadal jako mrknut\u00ed oka, byl nah\u00fd, a bytost se nakl\u00e1n\u011bla nad n\u00edm, ost\u0159e o\u017edibuj\u00edc\u00ed jeho rty.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se nat\u00e1hl nahoru, zjistil, \u017ee Bill je tak\u00e9 nah\u00fd, poko\u017eka na jeho boc\u00edch, kde se usadily Tomovy ruce, jej p\u00e1lila.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome,“ vydechl drak, jeho dech byl lehce c\u00edtit po kou\u0159i. Nadzvedl se v Tomov\u011b sev\u0159en\u00ed a najednou Tom zjistil, \u017ee jeho mu\u017estv\u00ed se tiskne proti nezvladateln\u00e9mu horku, p\u0159irovn\u00e1vaj\u00edc\u00edmu se k ohni mezi Billov\u00fdmi \u0161t\u00edhl\u00fdmi nohami.  <\/div>\n
Zast\u00e9nal, kdy\u017e se bytost posunula dol\u016f, rozev\u00edraje se kolem n\u011bj, jak ho brala dovnit\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
Nemyslel si, \u017ee to bude takov\u00e9hle, uv\u011bdomil si Tom mlhav\u011b, kdy\u017e Bill zaklonil hlavu pod p\u0159\u00edvalem blaha. Jeho ocas se vlnil za n\u00edm, jak se zvedal a klesal, jak bez dechu Toma oj\u00ed\u017ed\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
Tom dr\u017eel ruce na jeho boc\u00edch a bezmocn\u011b le\u017eel pod n\u00edm, kompletn\u011b p\u0159emo\u017een\u00fd  a neschopen ud\u011blat cokoliv jin\u00e9ho, ne\u017e slab\u011b pohybovat boky proti Billov\u00fdm p\u0159\u00edraz\u016fm.  <\/div>\n
Na\u0161t\u011bst\u00ed drak nevypadal na to, \u017ee by mu vadilo d\u011blat v\u0161echno s\u00e1m, pokud mohl Tom soudit podle jeho vzr\u016fstaj\u00edc\u00edch sten\u016f. Pohyboval se st\u00e1le rychleji a rychleji, boky fixovan\u00e9 kolem Tomova t\u011bla. Jednu ruku m\u011bl zap\u0159enou o Tomovu hru\u010f, druh\u00e1 se ztr\u00e1cela v jeho vlastn\u00edch, tmav\u00fdch vlasech.<\/p>\n<\/div>\n
Jeho boky se vlnily nad Tomem, jejich pohyby p\u0159ipom\u00ednaly propl\u00e9t\u00e1n\u00ed se drak\u016f na obloze.<\/p>\n<\/div>\n
S touto my\u0161lenkou, s p\u0159edstavou, \u017ee mu jeden z majest\u00e1tn\u00edch drak\u016f problikl p\u0159ed o\u010dima, vepsan\u00fd do Billovy extra \u0161t\u00edhl\u00e9, zvln\u011bn\u00e9 postavy, Tom c\u00edtil, jak jej p\u0159epadla vlna orgasmu, a s hlasit\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem nechal proudit vlnu za vlnou v\u0161e do horka drakova t\u011bla.<\/p>\n<\/div>\n
Bill s\u00e1hnul po sv\u00e9m vlastn\u00edm vzru\u0161en\u00ed a s p\u00e1r tahy n\u00e1sledoval Toma, st\u0159\u00edkaj\u00edc v\u0161e na jeho k\u016f\u017ei.<\/p>\n<\/div>\n
„Oh m\u016fj bo\u017ee,“ vykoktal Tom a zvr\u00e1til hlavu zp\u011bt proti stohu sena, a pokou\u0161el se chytit sv\u016fj dech. Bill se na n\u011bj neznateln\u011b pousm\u00e1l, t\u00edm sam\u00fdm nevinn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fdm jej p\u0159iv\u00edtal u vstupu do jeskyn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Bytost se nadzvedla a sklonila se, jej\u00ed hork\u00fd dech se ot\u0159el o Tomovo ucho. „Uvid\u00edme se p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed p\u00e1\u0159\u00edc\u00ed sez\u00f3nu,“ vydechl sv\u00fdm kou\u0159ov\u00fdm dechem, kter\u00fd po\u0161imral Tomovy nosn\u00ed d\u00edrky.<\/p>\n<\/div>\n
~<\/p>\n<\/div>\n
Ostatn\u00ed kluci na n\u011bj  \u010dekali, jak se vlekl zp\u011bt ke \u0161kole. Sta\u010dil jim jeden pohled na jeho zarudl\u00fd, rozcuchan\u00fd vzhled, a v\u0161ichni se hlasit\u011b rozesm\u00e1li.<\/p>\n<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to, \u017ee Kaulitz bude na ja\u0159e hrd\u00fd pap\u00e1,“ zavyl jeden z nich.<\/p>\n<\/div>\n
„A tohle,“ \u0159ekl zrzek a popl\u00e1cal jej po z\u00e1dech, „je zp\u016fsob, jak se draci rozmno\u017euj\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: PoorMedea<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: PoorMedea Na tuhle pov\u00eddku jsem narazila n\u00e1hodou, kdy\u017e jsem si na THF proj\u00ed\u017ed\u011bla profil autorky PoorMedea, kter\u00e1 napsala jednu z m\u00fdch obl\u00edben\u00fdch pov\u00eddek. Prvn\u00ed mne zaujal banner k 4 d\u00edln\u00e9 pov\u00eddce, u kter\u00e9 ov\u0161em bylo varov\u00e1n\u00ed, \u017ee prvn\u00ed je lep\u0161\u00ed si p\u0159e\u010d\u00edst pov\u00eddku „Enter<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-10183","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10183","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10183"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10183\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10183"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10183"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10183"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}