{"id":10198,"date":"2010-11-13T14:30:00","date_gmt":"2010-11-13T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10173"},"modified":"2010-11-13T14:30:00","modified_gmt":"2010-11-13T13:30:00","slug":"prosinec-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/13\/prosinec-2\/","title":{"rendered":"Prosinec 2."},"content":{"rendered":"
autor: Catherine & Kerli<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"460\"<\/div>\n
<\/div>\n
Venku se pomalu rozedn\u00edvalo. Nast\u00e1val nov\u00fd den. Prvn\u00ed den z posledn\u00edho m\u011bs\u00edce \u010dernovl\u00e1skova \u017eivota. Dvoj\u010d\u00e1tka proplakala cel\u00fd den a celou noc. Ani jeden tomu necht\u011bl v\u011b\u0159it. V u\u0161\u00edch jim po\u0159\u00e1d zn\u011bla slova doktora, kdy\u017e jim oznamoval, \u017ee je Bill tak v\u00e1\u017en\u011b nemocn\u00fd. Ne\u0161lo to vypustit z hlavy. Fungovalo to jako zl\u00e1 ozv\u011bna. Slova bodala v mozku, ale p\u0159edev\u0161\u00edm u srdce obou kluk\u016f. Ani jeden si to necht\u011bl p\u0159ipustit. Necht\u011bli se sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee m\u00e1 Bill p\u0159ed sebou posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed \u017eivota.<\/p>\n<\/div>\n
Venku mrzlo a d\u016fm bratr\u016f Kaulitzov\u00fdch byl tich\u00fd. Klid neru\u0161ily ani p\u0159er\u00fdvan\u00e9 vzlyky, kter\u00e9 vych\u00e1zely z jejich hrdel. Spali a tulili se k sob\u011b. Vychutn\u00e1vali si vz\u00e1jemnou p\u0159\u00edtomnost. Vypadali ztr\u00e1pen\u011b, ale p\u0159esto zamilovan\u011b. Byli si jisti, \u017ee ani smrt jejich siln\u00e9 pouto nerozd\u011bl\u00ed. Nav\u017edy budou jeden pro druh\u00e9ho.<\/div>\n
Dvoj\u010data tvrd\u011b spala. Byla zmo\u017een\u00e1 pl\u00e1\u010dem. P\u0159edchoz\u00ed den pro n\u011b byl velmi t\u011b\u017ek\u00fd. 
Star\u0161\u00ed z nich se pomalu probouzelo. \u0160imraly jej paprsky vych\u00e1zej\u00edc\u00edho slunce na tv\u00e1\u0159i a Tom byl nucen\u00fd pomalu rozlepit v\u00ed\u010dka. P\u00e1rkr\u00e1t zamrkal, a pak si dlouze z\u00edvnul. M\u00edrn\u011b se nadzvedl na loktech a pod\u00edval se na jeho sp\u00edc\u00ed hv\u011bzdi\u010dku vedle sebe. Te\u010f si uv\u011bdomil, \u017ee toho \u010dernovlas\u00e9ho and\u011bla doslova a\u017e k smrti miluje a nedok\u00e1\u017ee jen tak bez n\u011bj \u017e\u00edt. Jednou si n\u011bco sl\u00edbili, a tak to taky hodl\u00e1 dodr\u017eet. 
Dred\u00e1\u010dek vylezl opatrn\u011b z postele, aby nevzbudil br\u00e1\u0161ku, a tich\u00fdmi kroky vy\u0161el z pokoje. Se\u0161el po d\u0159ev\u011bn\u00fdch schodech pota\u017een\u00fdch kobercem a\u017e dol\u016f do chodby, odkud zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b. Rozhodl se, \u017ee Billa probud\u00ed sladkou sn\u00eddan\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Jakmile opustil postel, Bill vyc\u00edtil volnost. Na man\u017eelsk\u00e9m l\u016f\u017eku se rozt\u00e1hl a spokojen\u011b  si n\u011bco zamru\u010del. Dneska mu bylo o moc l\u00e9pe ne\u017e p\u0159edchoz\u00ed den. Nebudil se bolest\u00ed, nem\u011bl no\u010dn\u00ed m\u016fry. Kdyby ho kdokoliv vid\u011bl takhle le\u017eet na posteli a neznal hrozivou diagn\u00f3zu, \u0159ekl by, \u017ee je \u00fapln\u011b zdrav\u00fd. Do obli\u010deje se mu pomalu vracela zdrav\u00e1 barva. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Tom nechal otev\u0159en\u00e9  dve\u0159e v cel\u00e9m dom\u011b. Zapomn\u011bl je pozav\u00edrat. P\u0159ipravoval sv\u00e9 l\u00e1sce sn\u00eddani a dumal nad cel\u00fdm m\u011bs\u00edcem\u2026<\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1skovy \u010dichov\u00e9 bu\u0148ky to rozhodn\u011b nenech\u00e1valo v klidu. Po chv\u00edli zav\u011bt\u0159il ve vzduchu sladkou v\u016fni. Za\u0161imrala ho v mal\u00e9m, sk\u0159\u00edtkovsk\u00e9m nose. Usm\u00e1l se a pomalu otv\u00edral o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka. Byl r\u00e1d, \u017ee se nesv\u00edj\u00ed v bolestech jako p\u0159ede\u0161l\u00fd den. V tu chv\u00edli si op\u011bt p\u0159ipomn\u011bl smutnou chv\u00edli v ordinaci, kter\u00e1 p\u0159evr\u00e1tila \u017eivot jeho a i jeho milence naruby. \u0160\u0165astn\u00fd v\u00fdraz se r\u00e1zem zm\u011bnil na posmutn\u011bl\u00fd. Nedok\u00e1zal, nebo sp\u00ed\u0161e necht\u011bl pochopit krutost lidsk\u00e9ho \u017eivota. Zvednul se z postele a vklouznul do sv\u00fdch chlupat\u00fdch papu\u010d\u00ed, kter\u00e9 mu zah\u0159\u00edvaly nohy. Po r\u00e1nu byl za n\u011b opravdu r\u00e1d.<\/p>\n<\/div>\n
Bill si naposledy povzdechnul a vydal se vst\u0159\u00edc omamn\u00e9 v\u016fni.<\/div>\n
Tom mezit\u00edm s \u00fasm\u011bvem na rtech p\u0159ipravoval vafle s javorov\u00fdm sirupem. Dal dva tal\u00ed\u0159ky na st\u016fl a pomalu vzhl\u00e9dl k horn\u00edmu patru, odkud bylo sly\u0161et tich\u00e9 \u0165apk\u00e1n\u00ed. Zv\u011bdav\u00e9 kr\u016f\u010dky byly sly\u0161et \u010d\u00edm d\u00e1l bl\u00ed\u017e a t\u00edm se roz\u0161i\u0159oval i Tom\u016fv \u00fasm\u011bv. P\u0159e\u0161el ke schod\u016fm a setkal se s bratrov\u00fdm rozespal\u00fdm roztomil\u00fdm obli\u010dejem. „Dobr\u00e9 r\u00e1no, l\u00e1sko.“ Usm\u00e1l se a m\u00edrn\u011b se naklonil, aby se mohl rty setkat s t\u011bmi sladk\u00fdmi, bratrov\u00fdmi.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, medv\u00eddku.“  \u010cernovl\u00e1skovo srd\u00ed\u010dko poposko\u010dilo radost\u00ed, jakmile spat\u0159il sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku a n\u00e1sledovn\u011b se pol\u00edbili. Bylo mu hned kr\u00e1sn\u011bji. Odt\u00e1hl se a sna\u017eil se zv\u011bdav\u011b zjistit, co tak kr\u00e1sn\u011b provon\u011blo cel\u00fd d\u016fm. Mlsn\u011b si ol\u00edzl rty, jakmile zjistil, \u017ee to jsou vafle. Zbo\u017e\u0148oval je. „Ty jsi p\u0159ipravil vafle?“ usm\u00e1l se a vrhl se kolem Tomova krku. Za\u010dal ho l\u00edbat n\u011b\u017en\u011b na tv\u00e1\u0159e. Byl tak \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee nebyl s\u00e1m.<\/div>\n
Dred\u00e1\u010dek se potichu zasm\u00e1l. „V\u00edm, \u017ee je m\u00e1\u0161 moc r\u00e1d. P\u016fjdeme se naj\u00edst, ko\u0165\u00e1tko?“  pohladil br\u00e1\u0161ku po havran\u00edch vlasech a l\u00edbnul ho na nos\u00edk. Vzal jeho dla\u0148 do sv\u00e9 a propletl s n\u00edm prsty. Pomalu ho vedl sm\u011brem ke stolu. S\u00e1m Tom se posadil na seda\u010dku, pot\u00e1hnutou \u010dernou l\u00e1tkou a st\u00e1hl si br\u00e1\u0161ku na sv\u016fj vlastn\u00ed kl\u00edn. Polo\u017eil Billovi jednu ruku na z\u00e1da a za\u010dal ho po nich hladit. Opatrn\u011b. Aby ho nerozbil na tis\u00edce kousk\u016f jako porcel\u00e1novou panenku.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed proti tomu nic nenam\u00edtalo. Ochotn\u011b se usadilo na bratr\u016fv kl\u00edn a jen vn\u00edmalo n\u011b\u017en\u00e9 doteky na z\u00e1dech. Podv\u011bdom\u011b se do nich op\u00edral a p\u0159iv\u00edral o\u010dka. Pozoruhodn\u00e9 bylo to, \u017ee m\u011bl neuv\u011b\u0159itelnou chu\u0165 k j\u00eddlu. Byl za to r\u00e1d. U\u017e p\u00e1r dn\u00ed do sebe nedostal t\u00e9m\u011b\u0159 nic. Jen hork\u00fd \u010daj a such\u00e9 pe\u010divo. To opravdu nebyla norm\u00e1ln\u00ed ob\u017eiva.<\/div>\n
Nechutenstv\u00ed k j\u00eddlu bylo na Billovi poznat. M\u011bl t\u011blo vyhubl\u00e9 v\u00edce ne\u017e kdy jindy a tv\u00e1\u0159e<\/div>\n
m\u011bl propadl\u00e9. Vypadal jako chod\u00edc\u00ed reklama na hlad. Tom se o n\u011bj tak stra\u0161n\u011b moc b\u00e1l. Usmyslel si, \u017ee dokud nesn\u00ed sv\u016fj p\u0159\u00edd\u011bl vafl\u00ed,  \u017ee ho nepust\u00ed. Necht\u011bl o n\u011bj p\u0159ij\u00edt d\u0159\u00edve, ne\u017e musel. Nep\u0159\u00e1l si, aby um\u0159el na n\u00e1sledky nezdrav\u011b huben\u00e9ho t\u011bla.<\/div>\n
„Otev\u0159i pusinku.“ Usm\u00e1l se star\u0161\u00ed z bratr\u016f a vzal jednu vafli do ruky. P\u0159ilo\u017eil ji \u010dernovl\u00e1skovi p\u0159ed \u00fasta, a kdy\u017e se ona hradba b\u00edl\u00fdch zub\u016f pootev\u0159ela, Tom dovnit\u0159 vlo\u017eil prvn\u00ed sousto. Musel se usm\u00e1t nad t\u00edm, \u017ee m\u011bl Bill kone\u010dn\u011b zase chu\u0165 k j\u00eddlu. Hladov\u011b p\u0159e\u017evykoval a \u017e\u00e1dal o dal\u0161\u00ed kousek vafle. Tom mu s \u00fasm\u011bvem ochotn\u011b vyhovoval.<\/div>\n
Takhle ho nakrmil t\u00e9m\u011b\u0159 celou sn\u00eddan\u00ed. Ob\u010das si tak\u00e9 ukousl, ale cht\u011bl co nejv\u00edce nakrmit br\u00e1\u0161ku, kter\u00fd jedl po dlouh\u00e9 dob\u011b. O sebe se neb\u00e1l. Byl si jist, \u017ee si n\u011bco ud\u011bl\u00e1 pro uspokojen\u00ed sv\u00e9ho \u017ealudku d\u00e9le. Mazlil se s Billov\u00fdmi vlasy a l\u00edbal ho na tv\u00e1\u0159e. Vlastn\u011b… Cel\u00e1 sn\u00eddani pat\u0159ila polibk\u016fm. Nebylo chv\u00edle, aby se jejich \u00fasta nespojila v jedna.  <\/div>\n
Ani jeden z chlapc\u016f nepot\u0159eboval mluvit. Necht\u011bli kazit tento kouzeln\u00fd okam\u017eik. Nepot\u0159ebovali slova. V\u011bd\u011bli v\u0161echno. Mluvili spolu vz\u00e1jemn\u00fdmi pohledy do o\u010d\u00ed. Nazpam\u011b\u0165 znali sv\u00e9 vz\u00e1jemn\u00e9 v\u00fdrazy, v\u011bd\u011bli, co jak\u00e1 grimasa znamen\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi, chci si posledn\u00ed dny s tebou u\u017e\u00edt. Chci d\u011blat to, co jsme nikdy ned\u011blali.“ Protnul hrobov\u00e9 ticho \u010dernovl\u00e1sek. Jeho zn\u011bl\u00fd hlas okam\u017eit\u011b rozezn\u011bl st\u011bny kuchyn\u011b. Pohladil br\u00e1\u0161ku jemn\u011b po tv\u00e1\u0159i a usm\u00e1l se. L\u00edbnul ho na l\u00ed\u010dko.<\/p>\n<\/div>\n
Druh\u00e9 dvoj\u010de po t\u011bch slovech trochu posmutn\u011blo. Necht\u011blo se mu na to myslet. \u017de jeden jedin\u00fd, posledn\u00ed m\u011bs\u00edc bude m\u00edt svou l\u00e1sku u sebe. Pomalu k Billovi vzhl\u00e9dl, zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. „Cht\u011bl bys? Co t\u0159eba?“ naklonil hlavu na stranu a hledal odpov\u011b\u010f v bratrov\u00fdch o\u010d\u00edch. Moc ho zaj\u00edmala odpov\u011b\u010f.  <\/div>\n
„Je toho spousta, co bych cht\u011bl ud\u011blat. T\u0159eba te\u010f\u2026 bych moc cht\u011bl j\u00edt do m\u011bsta. Pot\u0159ebuji n\u011bco koupit.“ Usm\u00e1l se Bill. M\u011bl toho v pl\u00e1nu dostatek, ale te\u010f myslel na jedin\u00e9. Cht\u011bl si koupit n\u011bjak\u00fd blok, kter\u00fd bude v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dnech vyu\u017e\u00edvat jako den\u00ed\u010dek. Dlouho nad t\u00edm dumal. Nakonec se rozhodl, \u017ee to bude p\u011bkn\u00e1 v\u011bc. Ud\u011bl\u00e1 t\u00edm radost sob\u011b i Tomovi. Byl rozhodnut\u00fd, \u017ee posledn\u00ed ve\u010der mu se\u0161it se sv\u00fdmi poznatky a z\u00e1pisky p\u0159ed\u00e1.  <\/div>\n
Tom s m\u00edrn\u00fdm s \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvnul a pol\u00edbil bratra na rty. „U\u017e jsi dost najeden\u00fd?“ pot\u0159eboval se ujistit. Neodpustil by si, kdyby nechal br\u00e1\u0161ku nenajeden\u00e9ho.  
Pohladil Billa po z\u00e1dech a m\u00edrn\u011b ho popl\u00e1cal po zade\u010dku, aby se tedy mohli oba zvednout. Kdy\u017e se mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de zvedlo, star\u0161\u00ed se zvedlo s n\u00edm a \u0161lo uklidit pr\u00e1zdn\u00e9, za\u0161pin\u011bn\u00e9 tal\u00ed\u0159ky.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsem najeden\u00fd v\u00edc ne\u017e dost. D\u011bkuji. Bylo to moc dobr\u00e9.“ Ujistil \u010dernovlas\u00fd mu\u017e\u00ed\u010dek br\u00e1\u0161ku a<\/div>\n
z\u00e1rove\u0148 ho pochv\u00e1lil za dob\u0159e vykonanou pr\u00e1ci. Usm\u00e1l se. „P\u016fjdu se nachystat.“ Ozn\u00e1mil a se \u0161\u0165astn\u00fdm \u00fasm\u011bvem vypochodoval z kuchyn\u011b. Prohl\u00ed\u017eel si ze\u010f u schod\u016f. V\u0161ude byly zar\u00e1movan\u00e9 jeho a Tomovy fotky. Sundal tu, kde byli jako miminka. Posadil se na schody a vzpom\u00ednal. Na dobu, kdy je nic netr\u00e1pilo, kdy nemuseli nic \u0159e\u0161it. V\u0161e jim za\u0159\u00eddili rodi\u010de a oni se nemuseli t\u00e9m\u011b\u0159 o nic starat. Povzdechnul si a po fotce p\u0159ejel n\u011b\u017en\u011b prsty.<\/p>\n<\/div>\n
Dredat\u00fd  chlapec se usm\u00e1l a \u0161el um\u00fdt n\u00e1dob\u00ed. Na\u0161lapoval po chladn\u00e9  zemi, a\u017e do\u0161el k b\u00edl\u00e9  mramorov\u00e9 lince se d\u0159ezem. Vlo\u017eil do n\u011bj tal\u00ed\u0159ky a pustil teplou vodu. Po\u0159\u00e1dn\u011b je v\u0161echny omyl a dal je do odkap\u00e1va\u010de. U toho p\u0159em\u00fd\u0161lel. O v\u0161em mo\u017en\u00e9m. Jako by se mu prom\u00edtal cel\u00fd \u017eivot s Billem p\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima. Musel se na chv\u00edli op\u0159\u00edt o linku a sna\u017eit se na to nemyslet. Ne pr\u00e1v\u011b te\u010f<\/em>.  <\/div>\n
Na obr\u00e1zek dopadaly slan\u00e9  slzy. Slzy, kter\u00e9 pat\u0159ily Billovi. Tak moc cht\u011bl vr\u00e1tit tyto chv\u00edle. Chv\u00edle bezstarostn\u00e9ho d\u011btstv\u00ed. Nemusel nad ni\u010d\u00edm takhle dumat, nemusel t\u00e9m\u011b\u0159 nic. Jen si u\u017e\u00edval sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku. U\u017e od d\u011btstv\u00ed byli velmi siln\u011b propojeni. V\u011bd\u011bli, co ten druh\u00fd chce, co c\u00edt\u00ed. Pamatoval si chv\u00edli, kdy si poprv\u00e9 od\u0159el koleno. Tom se o n\u011bj staral jako o nejcenn\u011bj\u0161\u00ed hra\u010dku. B\u00e1l se, aby ho to p\u0159\u00edli\u0161 nebolelo. P\u016fj\u010doval mu sv\u00e9 hra\u010dky, ti\u0161e kolem n\u011bj na\u0161lapoval. I p\u0159es slzy se musel usm\u00e1t. Ta vzpom\u00ednka ho to nutila ud\u011blat.<\/p>\n<\/div>\n
Po n\u011bjak\u00e9 chvilce se Tom odt\u00e1hnul od linky a vy\u0161el z kuchyn\u011b. Zam\u00ed\u0159il na chodbu. U schodi\u0161t\u011b se zastavil pohledem na Billovi. Nejen pohledem. Zastavil se v p\u016fli pohybu a pomal\u00fdmi kroky p\u0159e\u0161el ke sv\u00e9mu bratrovi. Posadil se vedle n\u011bj a ten k n\u011bmu jen s leskl\u00fdma o\u010dima vzhl\u00e9dl. Usm\u00edval se. Tom se zam\u011b\u0159il pohledem na v\u011bc, co jeho br\u00e1\u0161ka dr\u017eel v dlan\u00edch. Musel se smutn\u011b pousm\u00e1t.  <\/div>\n
„Tomi, br\u00e1\u0161ko, pamatuje\u0161? U\u017e odmali\u010dka jsme byli siln\u011b propojen\u00ed.“ Za\u0161eptal Bill a op\u0159el si hlavu o ramena chlapce, kter\u00fd sed\u011bl vedle n\u011bj. Ti\u0161e vzlyknul a nahmatal mu\u017enou ruku. Propletli spolu prsty a d\u00edvali se na fotografii. N\u011b\u017en\u011b se k sob\u011b tulili a nemluvili. Pro tuto kouzelnou chv\u00edli nebyla slova pot\u0159eba. Oba mysleli na to stejn\u00e9. P\u0159iv\u00edrali o\u010dka a vzpom\u00ednali.<\/p>\n<\/div>\n
Dredat\u00fd chlapec vn\u00edmal bratrovu p\u0159\u00edtomnost ka\u017ed\u00fdm sv\u00fdm smyslem. U toho si pozorn\u011b  prohl\u00ed\u017eel v\u00edce ne\u017e deset let starou fotografii a vzpom\u00ednal. Nerozum\u011bl tomu. Pro\u010d zrovna oni dva, kte\u0159\u00ed maj\u00ed p\u0159edur\u010deno \u017e\u00edt spolu a zem\u0159\u00edt si v n\u00e1ru\u010d\u00ed, mus\u00ed m\u00edt takov\u00fdto osud? Tolik nespravedliv\u00fd? Bylo to tak nef\u00e9r! Z\u0159ejm\u011b byli spolu a\u017e moc \u0161\u0165astn\u00ed. A b\u016fh b\u00fdv\u00e1 n\u011bkdy a\u017e moc \u017e\u00e1rliv\u00fd na ty, kte\u0159\u00ed se maj\u00ed v\u00edce ne\u017e dob\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
„Br\u00e1\u0161ko, pro\u010d mus\u00ed b\u00fdt osud tak nespravedliv\u00fd? Nikomu jsme nic neud\u011blali.“ Vzlyknul \u010dernovl\u00e1sek a znovu pohladil opatrn\u011b fotografii. Jako by se b\u00e1l, \u017ee se pod hrub\u0161\u00edm dotekem rozpadnou i v\u0161echny kr\u00e1sn\u00e9 vzpom\u00ednky. Nepoznateln\u011b oto\u010dil hlavu a p\u0159itiskl rty na bratr\u016fv krk. Nas\u00e1l do nosu jeho osobit\u00e9 pi\u017emo, kter\u00e9 tolik miloval. Kr\u00e1sn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit se mu za\u010dal okam\u017eit\u011b rozl\u00e9vat do v\u0161ech bun\u011bk huben\u00e9ho t\u011bla. Usm\u00e1l se a vtiskl na krk letmou pusinku.  <\/div>\n
Tom sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ku pohladil po dlouh\u00fdch vlasech. „Zvl\u00e1dneme to spolu. Jako v\u017edycky, ano? Kdy\u017e sko\u010d\u00ed\u0161, sko\u010d\u00edm i j\u00e1.“ \u0160eptnul a zvedl k \u010dernovl\u00e1skovi sv\u016fj slzav\u00fd pohled. Objal ho ochranitelsky kolem drobn\u00fdch ramen a pomalu se s n\u00edm za\u010dal pohupovat. Ti\u0161e mu \u0161eptal.<\/p>\n<\/div>\n
Vzlykali si navz\u00e1jem do n\u00e1ru\u010de. Hladili se po z\u00e1dech a pohupovali se. Byli jeden pro druh\u00e9ho, ostatn\u011b  tak jako v\u017edy. 
„Nechci, abys um\u0159el. M\u00e1m um\u0159\u00edt j\u00e1, ne ty.“ Za\u0161eptal Bill do Tomova ou\u0161ka a pol\u00edbil ho na rty.  <\/div>\n
„To ne\u0159\u00edkej.“ Napomenul ho star\u0161\u00ed z bratr\u016f. „Nezaslou\u017e\u00ed\u0161 si to. Nav\u00edc, sl\u00edbili jsme si, \u017ee zem\u0159eme spolu a j\u00e1 tu bez tebe nep\u0159e\u017eiju. Rozum\u00ed\u0161?“ pod\u00edval se na n\u011bj Tom trochu p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00edm pohledem, a p\u0159itiskl si \u010dernovl\u00e1ska bl\u00ed\u017e k sob\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale j\u00e1 chci, abys \u017eil d\u00e1l. I beze m\u011b. Zvl\u00e1dne\u0161 to. Budu si na tebe d\u00e1vat seshora pozor a jednou se tam setk\u00e1me. Pamatuj, \u017ee na\u0161e l\u00e1ska neskon\u010d\u00ed, ani kdy\u017e budeme ka\u017ed\u00fd v jin\u00e9m sv\u011bt\u011b. Po\u0159\u00e1d se budeme milovat a jednou se op\u011bt setk\u00e1me. V nebi. Budeme tam spolu a \u0161\u0165astn\u00ed. I kdy\u017e tady nebudu, budu s tebou po\u0159\u00e1d. Tady.“ Za\u0161eptal \u010dernovl\u00e1sek a p\u0159ilo\u017eil dla\u0148 na mu\u017en\u00fd hrudn\u00edk. Pohladil m\u00edste\u010dko, kde bylo srdce. D\u00edval se odhodlan\u011b do o\u010d\u00ed, kter\u00e9 byly t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u00e9 jako ty jeho<\/p>\n<\/div>\n
Jejich majitel t\u011b\u017ece vydechl a pohladil \u010dernovl\u00e1ska po dlouh\u00e9 pa\u017ei. „Jsme jedna du\u0161e. Pochybuji, \u017ee bych to bez tebe zvl\u00e1dl. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee bude\u0161 po\u0159\u00e1d u m\u011b. Ale kdov\u00ed, jak dlouho budu muset \u010dekat? N\u011bkolik des\u00edtek let?“ \u0161eptl Tom smutn\u011b. „Nebudu na sv\u011bt\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, pokud t\u011b nebudu moct u\u017e nikdy obejmout a pol\u00edbit t\u011b.“ Dodal a sklopil pohled. Bolelo ho to. V\u0161echno. Hrozn\u011b moc.<\/p>\n<\/div>\n
„Tommy, nebudeme te\u010f na to myslet, ano? U\u017eijeme si tenhle m\u011bs\u00edc jak nejv\u00edc to p\u016fjde. Chci s tebou str\u00e1vit ka\u017ed\u00fd okam\u017eik.“ Usm\u00e1l se \u010dernovlas\u00fd mu\u017e\u00ed\u010dek a ot\u0159el si uslzen\u00e1 o\u010dka. Necht\u011bl se zbyte\u010dn\u011b tr\u00e1pit. „P\u016fjdeme te\u010f do toho m\u011bsta?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom ti\u0161e p\u0159ik\u00fdvnul a pomalu se zvednul. „Tak se poj\u010f obl\u00edknout.“ K\u00fdvnul a vy\u0161el schody nahoru, kde zam\u00ed\u0159il do jejich spole\u010dn\u00e9ho pokoje. P\u0159e\u0161el ke sk\u0159\u00edni a vyt\u00e1hl z n\u00ed \u010dist\u00e9 boxerky, pono\u017eky, kalhoty, tri\u010dko a mikinu. P\u0159evl\u00e9kl se a v\u0161e zavr\u0161il \u010depic\u00ed s k\u0161iltem. \u010cekal je\u0161t\u011b na Billa, ne\u017e se doobl\u00e9kne.<\/p>\n<\/div>\n
„Op\u011bt vypad\u00e1\u0161 neodolateln\u011b, l\u00e1sko.“ Usm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek ode dve\u0159\u00ed a \u0161el k velk\u00e9 sk\u0159\u00edni. Nem\u011bl n\u00e1ladu oble\u010den\u00ed n\u011bjak moc kombinovat, a tak si vzal jen \u010dern\u00e9 tri\u010dko a d\u017e\u00edny. Na krk si dal obojek s lebkou. Ud\u011blal krok ke sk\u0159\u00edni a kalhoty mu spadly. Zamru\u010del. V\u017edy mu byly nat\u011bsno. Nat\u00e1hl si je a vyndal si p\u00e1sek.<\/div>\n
„Pom\u016f\u017ee\u0161 mi pros\u00edm ten p\u00e1sek prostr\u010dit vzadu?“ usm\u00e1l se na Toma a podal mu ho.<\/p>\n<\/div>\n
Dred\u00e1\u010d p\u0159ik\u00fdvnul a p\u0159e\u0161el k bratrovi. P\u0159evzal od n\u011bj p\u00e1sek a za\u010dal ho prostrkovat jednotliv\u00fdma poutkama v Billov\u00fdch kalhot\u00e1ch. Kdy\u017e mu p\u00e1sek zapnul, vzhl\u00e9dl k n\u011bmu a pousm\u00e1l se. „Hotovo? M\u016f\u017eeme?“<\/p>\n<\/div>\n
Bill si jen obl\u00e9kl mikinu a na n\u00ed bundu. Propletl se sv\u00fdm star\u0161\u00edm br\u00e1\u0161kou prsty. „M\u016f\u017eeme.“  P\u0159itakal a ruku v ruce se\u0161li dol\u016f do chodby, kde si obuli sv\u00e9 boty. Jakmile vy\u0161li ven, uhodil je do obli\u010deje siln\u00fd mr\u00e1z. \u010cernovl\u00e1sek ruku v\u00edce stisknul a d\u016fm zamknul.<\/p>\n<\/div>\n
Tom byl r\u00e1d za svou mikinu s ko\u017e\u00ed\u0161kem. Chlad ho tolik netr\u00e1pil. Nezaj\u00edmal se o sebe, ale o to \u010dernovlas\u00e9 pt\u00e1\u010de, \u0165apaj\u00edc\u00ed vedle n\u011bj. M\u00edrn\u011b  se naklonil a pol\u00edbil br\u00e1\u0161ku na rty, dokud byly jejich rty je\u0161t\u011b tepl\u00e9, neo\u0161lehan\u00e9 mraziv\u00fdm vzduchem.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1skovy ale nesta\u010dil jen jeden polibek. Obto\u010dil sv\u00e9 dlouh\u00e9, \u0161t\u00edhl\u00e9 pa\u017ee kolem Tomova krku a hladov\u011b se mu p\u0159is\u00e1l na rty. Ob\u010das mu ret skousnul. Nakonec je obkrou\u017eil jazykem a \u010dekal, a\u017e je d\u00e1 v\u00edce od sebe, aby mohl pokra\u010dovat d\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
Star\u0161\u00ed dvoj\u010de om\u00e1men\u011b  povolilo a pootev\u0159elo rty. Reakc\u00ed na to byl Bill\u016fv hork\u00fd jazyk, kter\u00fd ihned vklouzl dovnit\u0159. Tom mu vy\u0161el sv\u00fdm jazykem vst\u0159\u00edc, a kdy\u017e se oba setkaly, brat\u0159i si vz\u00e1jemn\u011b povzdechli do \u00fast.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovlas\u00e9 ku\u0159\u00e1tko spokojen\u011b vzdychalo do br\u00e1\u0161kovy pusinky a laskalo jeho rty. Propl\u00e9talo s n\u00edm jazyk a dr\u00e1\u017edilo ho kouskem kovu, kter\u00fd zdobil jeho jazyk. Za t\u00fdl si ho v\u00edc p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b a prohraboval mu dredy. Jeden z nich si nato\u010dil na \u0161t\u00edhl\u00fd prst a jemn\u011b za n\u011bj zatahal.<\/p>\n<\/div>\n
Dred\u00e1\u010dek byl om\u00e1men\u00fd. Om\u00e1men\u00fd  v\u0161emi pocity. St\u00e1l jako p\u0159imrzl\u00fd a jen si tiskl sv\u00e9 dvoj\u010de bl\u00ed\u017e ke sv\u00e9mu mu\u017en\u00e9mu h\u0159ej\u00edc\u00edmu t\u011blu. U\u017e\u00edval si n\u011b\u017en\u00e9 doteky a p\u0159iv\u00edral o\u010di. Kdy\u017e se oba chlapci od sebe kone\u010dn\u011b odtrhli, zrychlen\u011b d\u00fdchali. Lapali po dechu a nab\u00edrali kysl\u00edk zp\u00e1tky do plic.<\/p>\n<\/div>\n
Jakmile se vzpamatovali, za\u010dal Bill popisovat v\u0161echny sv\u00e9 pocity. Shodovaly se s t\u011bma br\u00e1\u0161kov\u00fdma. Ob\u011bma se polibek l\u00edbil. Tento polibek, byl za\u0159azen mezi nej\u017ehav\u011bj\u0161\u00ed chvilky, kter\u00e9 mezi nima prob\u011bhly, a oba si to dost dob\u0159e uv\u011bdomovali.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b te\u010f mi b\u011bh\u00e1 z toho polibku mr\u00e1z po z\u00e1dech.“ Usm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek a znovu propletl s br\u00e1\u0161kou zk\u0159ehl\u00e9 prsty.<\/p>\n<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a tak\u00e9 se usm\u00e1l. Oba chlapci se zase pomalu vydali na cestu. Nem\u011bli to daleko do m\u011bsta. Jen p\u00e1r minut. Asi tak deset, v\u00edc ne. Dvoj\u010data to velice oce\u0148ovala, zvl\u00e1\u0161\u0165 v tuto ro\u010dn\u00ed dobu, kdy si ka\u017ed\u00fd p\u0159\u00e1l b\u00fdt co nejd\u0159\u00edve doma ve vyh\u0159\u00e1t\u00e9 posteli s hrn\u00ed\u010dkem hork\u00e9 \u010dokol\u00e1dy v promrzl\u00fdch dlan\u00edch.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e. Vezmu si tenhle se\u0161it.“ Uk\u00e1zal po chv\u00edli rozm\u00fd\u0161len\u00ed na \u010dern\u00fd se\u0161it s b\u00edl\u00fdma prou\u017ekama, kter\u00fd m\u011bl tvrd\u00e9 desky. L\u00edbil se mu\u2026 Moc.<\/div>\n
„A je\u0161t\u011b n\u011bco jin\u00e9ho?“ Usm\u00e1la se profesion\u00e1ln\u011b \u017eena u kasy a cenu zadala do kasy. \u010cernovlas\u00e1 hlava zakroutila hlavou a usm\u00e1la se. Bylo to v\u0161e. Nic v\u00edc nepot\u0159eboval. Prodava\u010dka tedy poprosila o p\u0159\u00edslu\u0161nou \u010d\u00e1stku. Bill j\u00ed to dal a slu\u0161n\u011b se rozlou\u010dil. Schoval se\u0161it do sv\u00e9 bundy. Bylo to p\u0159ekvapen\u00ed. Necht\u011bl, aby Tom o tom v\u011bd\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
„To, co jsem pot\u0159eboval, m\u00e1m za\u0159\u00edzen\u00fd,“ usm\u00e1l se na Toma a znovu s n\u00edm propletl prsty. „Chce\u0161 n\u011bco ty?“  <\/div>\n
Druh\u00fd z chlapc\u016f  zavrt\u011bl s \u00fasm\u011bvem hlavou. „Nene. No… i kdy\u017e. Mo\u017en\u00e1 tu n\u011bco bude.“ Usm\u00e1l se je\u0161t\u011b v\u00edc a naklonil se k br\u00e1\u0161kovi. N\u011b\u017en\u011b ho pol\u00edbil na rty, a pak se odt\u00e1hl. „Spln\u011bno.“ Zaculil se Tom a rozhl\u00e9dl se po n\u00e1m\u011bst\u00ed.  <\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Byl ve\u010der a chlapci se k sob\u011b tulili na pohovce. Sledovali v televizi film a cpali se r\u016fzn\u00fdma sladkostma. Bill byl schoulen\u00fd v n\u00e1ru\u010di sv\u00e9ho dvoj\u010d\u00e1tka a ka\u017edou chv\u00edli ho l\u00edbnul na n\u011bjakou \u010d\u00e1st t\u011bla. Hladil ho po tv\u00e1\u0159i a nev\u011bdomky se vrt\u011bl. P\u0159iv\u00e1d\u011bl mu tak neskute\u010dn\u00fd pocit vzru\u0161en\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Tom za\u010d\u00ednal b\u00fdt nerv\u00f3zn\u00ed  z toho, jak se jeho bratr ot\u00edral o jeho intimn\u00ed partie. Sna\u017eil se to ignorovat, ale moc to ne\u0161lo. Sem tam mu z \u00fast uteklo n\u011bjak\u00e9  to zavzdych\u00e1n\u00ed, ale doufal, \u017ee nen\u00ed moc n\u00e1padn\u00fd. Bill si neuv\u011bdomoval, co sv\u00fdm t\u0159en\u00edm a vrt\u011bn\u00edm bratrovi zp\u016fsobuje. Dred\u00e1\u010dovi za\u010daly b\u00fdt kalhoty najednou trochu t\u011bsn\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Bill po\u0159\u00e1d ne\u00famysln\u011b  tla\u010dil na kl\u00edn pod sebou. L\u00edbal Toma na krku, a tak si myslel, \u017ee vzru\u0161en\u00e9 vzdechy zp\u016fsobuje pr\u00e1v\u011b to. V\u016fbec by ho nenapadlo, \u017ee za to m\u016f\u017ee n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho. P\u0159ejel mu jazykem po vystoupl\u00e9 \u017e\u00edle. „Tomi… P\u016fjdeme z\u00edtra k rodi\u010d\u016fm?“ za\u0161eptal mu Bill do ou\u0161ka a pak ho jemn\u011b kousnul.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cervenaj\u00edc\u00ed se, tvrdnouc\u00ed Tom, nev\u011bd\u011bl, kam s o\u010dima. Byl vzru\u0161en\u00fd a\u017e na p\u016fdu. Do toho je\u0161t\u011b to Billovo lask\u00e1n\u00ed na krku. Sna\u017eil se, aby jeho hlas vyzn\u011bl norm\u00e1ln\u011b a ne rozt\u0159esen\u011b a vzru\u0161en\u011b jako mal\u00e9 puber\u0165a\u010dce. „Jestli chce\u0161… klidn\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl sp\u011b\u0161n\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek p\u0159ik\u00fdvnul a usm\u00e1l se. Za\u010dal se pomalu zvedat. Z\u00edvnul si. „P\u016fjdu se um\u00fdt. Jsem opravdu unaven\u00fd.“ Podotknul a prot\u00e1hnul se. Na\u010dasoval si to akor\u00e1t. Film pr\u00e1v\u011b kon\u010dil a Tom sv\u00e9 vzru\u0161en\u00ed dok\u00e1zal je\u0161t\u011b dr\u017eet. Bill si toho ani nev\u0161imnul. Mo\u017en\u00e1… To tak bylo lep\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Dred\u00e1\u010d p\u0159ik\u00fdvnul. „Bude\u0161  \u010dekat v posteli na m\u011b? P\u0159ijdu hned za tebou.“ Usm\u00e1l se na bratra a upravil si kalhoty, aby nebyla tolik vid\u011bt, jeho zna\u010dn\u011b se r\u00fdsuj\u00edc\u00ed boule pod nimi. Tlak byl opravdu nep\u0159\u00edjemn\u00fd, ale sna\u017eil se potla\u010dit nutk\u00e1n\u00ed si s\u00e1hnout do kalhot a uspokojit se.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd tvor zmizel s \u00fasm\u011bvem v koupeln\u011b. Zav\u0159el za sebou dve\u0159e a pomalu si svl\u00e9kal oble\u010den\u00ed. Bosky do\u0161el do sprchov\u00e9ho kouta a zat\u00e1hl poj\u00edzdnou st\u011bnu. Uchopil do ruky hadici se sprchou a nechal dopadat na sv\u00e9 t\u011blo hork\u00e9 kapky vody. Zaklonil hlavu a jen tak si to u\u017e\u00edval. Prom\u00edtal si ve sv\u00e9 hlavi\u010dce cel\u00fd ub\u011bhl\u00fd den. Usm\u00edval se s\u00e1m pro sebe a vodu vypnul.<\/p>\n<\/div>\n
Nat\u00e1hl se pro sv\u016fj vanilkov\u00fd  sprchov\u00fd gel a vym\u00e1\u010dkl si ho na ruku. P\u0159i\u010dichl k n\u011bmu a om\u00e1men\u011b se usm\u00e1l. Zbo\u017e\u0148oval tuhle v\u016fni. Pomalu si ho rozt\u00edral po cel\u00e9m sv\u00e9m huben\u00e9m t\u011ble. \u017debra by se dala klidn\u011b spo\u010d\u00edtat. Ano, a\u017e takhle byl \u010dernovl\u00e1sek huben\u00fd\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Vydechnul. Byl si v\u011bdom toho, \u017ee mus\u00ed p\u0159ibrat na v\u00e1ze. Do vlas\u016f si vet\u0159el \u0161ampon a za\u010dal mydlinky ze sebe om\u00fdvat teplou vodou.  <\/div>\n
Po p\u00e1r minut\u00e1ch vylezl z koupelny. Vyvalil se za n\u00edm okam\u017eit\u011b velk\u00fd oblak p\u00e1ry. P\u0159itiskl si osu\u0161ku v\u00edce k t\u011blu a odcupital do lo\u017enice. Ze zrcadlov\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b vyt\u00e1hl \u010dern\u00e9 boxerky a obl\u00e9kl je na sv\u00e9 nah\u00e9 t\u011blo. P\u0159es \u017eidli p\u0159elo\u017eil b\u00edlou, hebkou osu\u0161ku a zalezl do postele. Rozsv\u00edtil lampi\u010dku a z \u0161upl\u00edku a no\u010dn\u00edho stolu vyt\u00e1hl \u010dern\u00fd se\u0161it. Sv\u016fj den\u00ed\u010dek.  <\/div>\n
* *<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom mezit\u00edm urputn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jestli svoj\u00ed erekci bude d\u00e1l ignorovat, nebo se toho t\u011bsn\u00e9ho pocitu zbav\u00ed. Po chvilce se tedy rozhodl pro mo\u017enost druhou. St\u00e1hl si voln\u00e9 kalhoty p\u0159es boky spolu s boxerkami a nechal je sklouznout se za\u0161ust\u011bn\u00edm dol\u016f na zem. Pohledem sklouznul na svoj\u00ed bolestiv\u011b nateklou erekci a usykl. Pomalu vzt\u00e1hl ruku a pohladil se dlan\u00ed po cel\u00e9 d\u00e9lce. U ko\u0159ene sv\u016fj penis siln\u011b stiskl a z \u00fast mu vy\u0161el p\u0159idu\u0161en\u00fd sten. Dlouze p\u0159ejel sv\u00fdmi zku\u0161en\u00fdmi prsty po sv\u00e9m penisu a p\u0159et\u00e1hl si p\u0159edko\u017eku. Znovu se mu dostal z \u00fast sten, kdy\u017e za\u010dal pohybovat rukou, aby se toho nep\u0159\u00edjemn\u011b vzru\u0161iv\u00e9ho tlaku zbavil. P\u0159edstavoval si u toho, jako by to d\u011blal Bill. Po p\u00e1r minut\u00e1ch zrychloval pohyby ruky. P\u0159ir\u00e1\u017eel si s\u00e1m do dlan\u011b a mnul si palcem a ukazov\u00e1\u010dkem vlhkou nateklou \u0161pi\u010dku. Po n\u011bkolika dal\u0161\u00edch rychlej\u0161\u00edch pohybech ruky, se Tom se zast\u00e9n\u00e1n\u00edm bratrova jm\u00e9na ud\u011blal do sv\u00e9 dlan\u011b. Ot\u0159el si ji pap\u00edrov\u00fdmi ubrousky, le\u017e\u00edc\u00edmi na stolku a navl\u00e9kl si zp\u00e1tky boxerky s kalhotama. Kone\u010dn\u011b byl tlak pry\u010d. \u00dalevn\u011b si oddychl a vypnul televizi.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
**<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill den\u00ed\u010dek otev\u0159el. Hned na prvn\u00ed stranu namaloval velk\u00e9 srdce a usm\u00e1l se. Napsal do n\u011bj okrasn\u00fdm p\u00edsmem ‚Tom & Bill‘. Oto\u010dil na \u010distou stranu. Mohl za\u010d\u00edt ps\u00e1t.  <\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec si napsal do den\u00ed\u010dku okrasn\u011b datum a za\u010dal popisovat z\u00e1\u017eitky s pro\u017eit\u00e9ho dne.<\/p>\n<\/div>\n
1. prosince<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Mil\u00fd  Tome.<\/em><\/div>\n
Toto je ta v\u011bc, kterou jsem si cht\u011bl koupit ve m\u011bst\u011b. Cht\u011bl jsem si koupit den\u00ed\u010dek, abych mohl popisovat v\u0161echny pro\u017eit\u00e9  dny a pak to tob\u011b posledn\u00ed  den p\u0159edat, jako pam\u00e1tku na posledn\u00ed  dny. Ano, v\u00edm, \u017ee je bude\u0161 m\u00edt nav\u017edy zaryt\u00e9 v srdci, ale toto je n\u011bco jin\u00e9ho. Ber to jako m\u00e9 srdce, kter\u00e9 tu je nad\u00e1le s tebou. I kdy\u017e jsme te\u010f ka\u017ed\u00fd jinde, bije jen pro tebe a nav\u017edy to tak bude. Budu si t\u011b z nebe hl\u00eddat a ochra\u0148ovat. Nedopust\u00edm, aby se ti n\u011bco stalo. Jsem tv\u016fj str\u00e1\u017en\u00fd and\u011bl. Miluji t\u011b\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
R\u00e1no m\u011b  probudila samota a v\u016fn\u011b vafl\u00ed. Tom v\u00ed, jak je miluji. Je to m\u00e9 snad nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed j\u00eddlo\u2026  Vyhrabal jsem se z na\u0161\u00ed velik\u00e9 postele a pomalu se\u0161el dol\u016f ze schod\u016f. Nas\u00e1l jsem v\u016fni v\u00edce do sv\u00e9ho nosu. Dnes mi bylo opravdu dob\u0159e a m\u011bl jsem \u0161\u00edlenou chu\u0165 k j\u00eddlu. Do\u0161el jsem za svoj\u00ed l\u00e1skou a hned jsem dostal pol\u00edben\u00ed na dobr\u00e9 r\u00e1no. Bylo mi okam\u017eit\u011b je\u0161t\u011b o n\u011bco l\u00e9pe. Posadili jsme se spole\u010dn\u011b ke stolu a br\u00e1\u0161ka si m\u011b vzal na kl\u00edn. Za\u010dal m\u011b krmit t\u00edm vo\u0148avou\u010dk\u00fdm j\u00eddlem. Vychutn\u00e1val jsem si ka\u017edi\u010dk\u00e9 sousto t\u00e9to pochoutky\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Jakmile jsme dojedli, \u0161el jsem se obl\u00e9kat, abychom mohli j\u00edt do m\u011bsta. Zastavil jsem se ale na schodech. Prohl\u00ed\u017eel jsem si v\u0161echny fotografie. V mozku se mi otv\u00edraly slo\u017eky se vzpom\u00ednkami na nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed d\u011btstv\u00ed. Rozplakalo m\u011b to. Nemuseli jsme nic \u0159e\u0161it\u2026 Tom za mnou p\u0159i\u0161el. Posadil se vedle m\u011b a p\u0159itulil k sob\u011b do n\u00e1ru\u010de. Bylo mi najednou je\u0161t\u011b l\u00e9pe. Miluji v\u0161echna jeho objet\u00ed a n\u011b\u017enosti\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
P\u0159i cest\u011b  do m\u011bsta jsem se klepal zimou. Opravdu u\u017e  p\u0159ituhuje a to je\u0161t\u011b nesn\u011b\u017e\u00ed. Douf\u00e1m, \u017ee se do\u017eiju prvn\u00edho leto\u0161n\u00edho sn\u011bhu. Chci b\u00fdt venku s Tomem a c\u00edtit, jak mi budou prvn\u00ed sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky dopadat na t\u011blo. Tak moc si to p\u0159eji\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Zbytek dne pat\u0159il jen a jen n\u011b\u017enostem. Uva\u0159ili jsme si spole\u010dn\u011b ob\u011bd a u filmu jsme ho sn\u011bdli. Mazlili jsme se a \u0161eptali do ou\u0161ek zamilovan\u00e1 sl\u016fvka.<\/em>  <\/div>\n
Te\u010f  je ve\u010der a my se chyst\u00e1me j\u00edt sp\u00e1t. Mysl\u00edm si, \u017ee stejn\u011b neusneme hned\u2026 Nebylo tomu tak nikdy. Tedy… Pokud mi nebylo zle. Douf\u00e1m, \u017ee z\u00edtra to bude stejn\u00e9\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Sv\u016fj z\u00e1pis dokon\u010dil \u010dernovl\u00e1sek srd\u00ed\u010dkem a str\u00e1nku pohladil. Za\u010daly se otev\u00edrat dve\u0159e, do kter\u00fdch vch\u00e1zel Tom. Bill tak akor\u00e1t stihnul den\u00ed\u010dek schovat. Usm\u00e1l se na Toma a p\u0159ivolal si ho k sob\u011b. Pol\u00edbili se na dobrou noc a p\u0159itulili se ke sv\u00fdm t\u011bl\u016fm. Hladili se a oba pomalu oddechovali.<\/p>\n<\/div>\n
„Dobrou noc, l\u00e1sko.“ Za\u0161eptal dred\u00e1\u010dek, jakmile sly\u0161el tich\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed vedle sebe.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Catherine & Kerli<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine & Kerli Venku se pomalu rozedn\u00edvalo. Nast\u00e1val nov\u00fd den. Prvn\u00ed den z posledn\u00edho m\u011bs\u00edce \u010dernovl\u00e1skova \u017eivota. Dvoj\u010d\u00e1tka proplakala cel\u00fd den a celou noc. Ani jeden tomu necht\u011bl v\u011b\u0159it. V u\u0161\u00edch jim po\u0159\u00e1d zn\u011bla slova doktora, kdy\u017e jim oznamoval, \u017ee je Bill tak v\u00e1\u017en\u011b nemocn\u00fd.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[374],"tags":[],"class_list":["post-10198","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prosinec"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10198","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10198"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10198\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10198"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10198"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10198"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}