{"id":10205,"date":"2010-11-12T16:30:00","date_gmt":"2010-11-12T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10180"},"modified":"2010-11-12T16:30:00","modified_gmt":"2010-11-12T15:30:00","slug":"save-me-from-the-dark-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/12\/save-me-from-the-dark-2\/","title":{"rendered":"Save me from the dark 2."},"content":{"rendered":"
autor: Anett483 <\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill bezmy\u0161lenkovit\u011b  vy\u0161el ze t\u0159\u00eddy a m\u00ed\u0159il ke sk\u0159\u00ednk\u00e1m. Hodil do n\u00ed tlustou u\u010debnici matematiky a pomalu se loudal dom\u016f. Od t\u00e9 zatracen\u00e9 exkurze<\/em> ub\u011bhl u\u017e t\u00fdden a on Toma nedok\u00e1zal dostat z hlavy. Ne\u0161lo to, i kdy\u017e se sebev\u00edc sna\u017eil. P\u0159ipadal mu sp\u00ed\u0161 mil\u00fd, a ne jako n\u011bjak\u00fd n\u00e1silnick\u00fd delikvent nebo zlod\u011bj.   
  
Mo\u017en\u00e1 se jen dok\u00e1\u017ee perfektn\u011b p\u0159etva\u0159ovat.  <\/em><\/p>\n

  
Z\u00edtra m\u011bl j\u00edt poprv\u00e9 na praxi a za\u010dal litovat sv\u00e9ho rozhodnut\u00ed. Mo\u017en\u00e1 byl siln\u00e1 osobnost, ale k \u010demu je, kdy\u017e m\u00e1te pevnou v\u016fli a siln\u00fd \u00b4vnit\u0159ek\u00b4, kdy\u017e v\u00e1\u017e\u00edte pades\u00e1t kilo i s postel\u00ed?   
B\u00e1l se p\u0159edstavy, \u017ee by m\u011bl zvl\u00e1dnout skupinu kluk\u016f ve stejn\u00e9m v\u011bku.   
  
***********  <\/div>\n

„Ahoj, mami.“  
„Zlat\u00ed\u010dko, jak to, \u017ee jde\u0161 tak pozd\u011b?“ Simone vykoukla z kuchyn\u011b s va\u0159e\u010dkou v ruce.  
„Prot\u00e1hla se n\u00e1m v\u00fdtvarka a m\u011bli jsme n\u011bco jako \u0161kolen\u00ed na z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed praxi,“ huhlal Bill, kdy\u017e si rozvazoval boty, kter\u00e9 n\u00e1sledn\u011b jen tak ledabyle hodil pod topen\u00ed.   
  
„M\u00e1\u0161 praxi u\u017e z\u00edtra?“    
„Jo…“ Bill se pomal\u00fdm krokem vydal do kuchyn\u011b. Simone ho hned n\u00e1sledovala. Sedl si na svoje obvykl\u00e9 m\u00edsto.  
„T\u011b\u0161\u00ed\u0161 se?“  
„Jak se to vezme. Bude to trapas, kdy\u017e si tam budu hr\u00e1t na n\u011bjak\u00fdho velitele a budu jim rozkazovat, co maj\u00ed a nemaj\u00ed d\u011blat…“ Bill vzal do ruky vidli\u010dku a ot\u00e1\u010del s n\u00ed v\u0161emi sm\u011bry. Tohle d\u011blal v\u017edycky, kdy\u017e byl nerv\u00f3zn\u00ed. V\u00e1\u017en\u011b se z\u00edt\u0159ku d\u011bsil.  
„Ale no tak. Praxe je d\u016fle\u017eit\u00e1, a jestli se ti tam nebude l\u00edbit, profesorka t\u011b ur\u010dit\u011b p\u0159e\u0159ad\u00ed jinam, a ty aspo\u0148 bude\u0161 v\u011bd\u011bt, \u017ee o tohle m\u00edsto se po \u0161kole ur\u010dit\u011b nebude\u0161 uch\u00e1zet.“ <\/div>\n
\n
  
Simone Billovi dala na tal\u00ed\u0159 v\u00e1rku \u0161paget a sedla si naproti n\u011bmu.  
„Asi m\u00e1\u0161 pravdu..“  
„Ur\u010dit\u011b. A te\u010f u\u017e jez, nebo ti to vystydne.“ <\/div>\n
\n

***********  
  
Bill se zhluboka nadechl a zazvonil na zvonek. Dve\u0159e se kone\u010dn\u011b otev\u0159ely a jedna z vychovatelek ho s \u00fasm\u011bvem zavedla dovnit\u0159.   
  
„Ty jsi ur\u010dit\u011b Bill, \u017ee?“ Bill n\u011bm\u011b p\u0159ik\u00fdvl na souhlas a t\u011bkal pohledem po cel\u00e9 \u00b4kancel\u00e1\u0159i\u00b4, kam ho vychovatelka zavedla. Oproti pokoj\u016fm, kter\u00e9 byly vybaveny pouze seda\u010dkou a televiz\u00ed, tahle m\u00edstnost p\u016fsobila a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 luxusn\u011b. T\u011bkal pohledem kolem sebe a zabodl pohled do obrovsk\u00e9 n\u00e1st\u011bnky, kter\u00e1 visela p\u0159\u00edmo nad stolem z masivn\u00edho d\u0159eva. P\u0159imhou\u0159il o\u010di a nerv\u00f3zn\u011b si skousl ret. Na n\u00e1st\u011bnce visela jm\u00e9na t\u011bch \u00b4h\u0159\u00ed\u0161n\u00edk\u016f\u00b4, kte\u0159\u00ed se jednodu\u0161e rozhodli opustit tohle \u00b4peklo\u00b4. Ut\u00e9ct odsud, od p\u0159\u00edsn\u00fdch re\u017eim\u016f, pravidel, od sv\u00e9ho trestu a \u017e\u00edt<\/em> na svobod\u011b…  
  
\u017d\u00edt… jak mohou \u017e\u00edt, kdy\u017e je po\u0159\u00e1d n\u011bkdo hled\u00e1? <\/em><\/p>\n

  
Bill sebou trhl, kdy\u017e na n\u011bj vychovatelka promluvila, a kone\u010dn\u011b odlepil o\u010di od n\u00e1st\u011bnky.  
  
„Dob\u0159e, tak\u017ee\u2026 pot\u0159ebuju, abys mi tady podepsal n\u011bkolik pap\u00edr\u016f, a pak se m\u016f\u017eeme j\u00edt sezn\u00e1mit s tvoj\u00ed novou skupinou…“   
  
Bill vyt\u0159e\u0161til o\u010di. Je tu prvn\u00ed den a u\u017e bude m\u00edt svoji vlastn\u00ed skupinu? Jen to ne!<\/em> \u010cekal, \u017ee tahle chv\u00edle nastane, ale rozhodn\u011b ne tak brzy.   
S lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem vzal n\u011bkolik pap\u00edr\u016f, na kter\u00e9 na\u0161kr\u00e1bal sv\u016fj podpis. Narovnal se a \u0161el ke dve\u0159\u00edm.   
  
„M\u016f\u017ee\u0161 mi tykat. Jsi te\u010f n\u011bco jako m\u016fj kolega. Jsem Angela.“ Bill p\u0159ijal jej\u00ed ruku a jemn\u011b s n\u00ed zat\u0159\u00e1sl.   
„Bill.“  
„Dob\u0159e, Bille, tak\u017ee m\u016f\u017eeme j\u00edt?“  
  
***********  <\/div>\n

„Kluci, r\u00e1da bych v\u00e1m n\u011bkoho p\u0159edstavila. Tohle je Bill a chv\u00edli tu s n\u00e1mi bude. \u010casem se k n\u011bmu je\u0161t\u011b n\u011bkdo p\u0159id\u00e1, ale prozat\u00edm si mus\u00edme vysta\u010dit s Billem.“   
V\u0161echny pohledy v m\u00edstnosti se up\u0159ely na Billa a zv\u011bdav\u011b si ho prohl\u00ed\u017eely.   
„Ahoj.“ Bill vystr\u010dil svoji hubenou ru\u010dku a lehce s n\u00ed zak\u00fdval.   
\u017d\u00e1dn\u00e1 odezva<\/em>. \u017d\u00e1dn\u00e9 sebemen\u0161\u00ed \u00b4zahu\u010den\u00ed\u00b4, kter\u00e9 by mohlo p\u0159ipom\u00ednat pozdrav.  
„Dob\u0159e, tak\u017ee za\u010dneme.“  
  
Bill si sedl do rohu m\u00edstnosti a doufal, \u017ee alespo\u0148 pro dne\u0161ek z\u016fstane neviditeln\u00fd.  
„Bille, poj\u010f taky k n\u00e1m do krou\u017eku.“ Angela Billovi v\u011bnovala jeden ze sv\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f a ochotn\u011b se posunula, aby m\u011bl Bill m\u00edsto. Nejsp\u00ed\u0161 si myslela, \u017ee Billovi ud\u011blala velkou laskavost, kdy\u017e ho pozvala do jejich \u00b4krou\u017eku\u00b4, ale Bill byl zjevn\u011b \u00fapln\u011b opa\u010dn\u00e9ho n\u00e1zoru.  
Protestn\u011b zamru\u010del, vzal \u017eidli a sedl si vedle Angely.  
  
„Tak\u017ee, Bill v\u00e1s je\u0161t\u011b nezn\u00e1, tud\u00ed\u017e by to cht\u011blo, abyste se aspo\u0148 p\u0159edstavili a p\u0159\u00edpadn\u011b \u0159ekli p\u00e1r slov o sob\u011b. Kdo za\u010dne? Markusi, pros\u00edm, za\u010dni.“   
  
……  
  
Tohle p\u0159edstavov\u00e1n\u00ed bylo k ni\u010demu. Bill si stejn\u011b nepamatoval skoro ani jedno jm\u00e9no. Tedy\u2026 jednoho kluka si zapamatoval dob\u0159e.   
  
Alex<\/em>   <\/div>\n
Pravd\u011bpodobn\u011b pat\u0159il k t\u011bm bore\u010dk\u016fm, kter\u00fdm pat\u0159il sv\u011bt a kter\u00e9 tady ka\u017ed\u00fd  poslouchal. Billovi se zje\u017eily chloupky na krku, jen co promluvil a up\u0159el na n\u011bj svoje zl\u00e9 zelen\u00e9 o\u010di. Bill se sna\u017eil p\u016fsobit mile, kamar\u00e1dsky, ale ne\u0161lo to. Tenhle kluk u\u017e na prvn\u00ed pohled budil dojem, \u017ee je tu zaslou\u017een\u011b. Tak r\u00e1d by v\u011bd\u011bl, co se t\u011bm kluk\u016fm hon\u00ed v hlav\u011b, a hlavn\u011b ho zaj\u00edmalo, co si o n\u011bm mysl\u00ed.   
  
Byli vyru\u0161eni r\u00e1zn\u00fdm zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. V\u0161echny pohledy se nasm\u011brovaly ke dve\u0159\u00edm, do kter\u00fdch nakoukla dredat\u00e1 hlava.   
  
„Kde jsi byl, Tome?“   
„Pom\u00e1hal jsem v arch\u00edvu.“   
„Na tohle se, Tome, vymlouv\u00e1\u0161 poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e p\u0159ijde\u0161 pozd\u011b. Sedni si, pros\u00edm t\u011b. Kdyby tu byla pan\u00ed Weissov\u00e1, nejsp\u00ed\u0161 by sis tohle nedovolil. Mus\u00edme jim p\u0159it\u00e1hnout obojky, Bille.“   
  
Angela na Billa spiklenecky mrkla a Billovi bylo jasn\u00e9, \u017ee ho bude tohle \u00b4seskupen\u00ed\u00b4 z cel\u00e9 du\u0161e nen\u00e1vid\u011bt.   
  
Bill ani tak moc nevn\u00edmal jej\u00ed slova. Zara\u017een\u011b sledoval Toma, kter\u00fd si vzal \u017eidli a suver\u00e9nn\u011b ji polo\u017eil vedle Alexe, na\u010de\u017e mu Alex s pohledem zabodnut\u00fdm do Billa n\u011bco \u0161eptl do ucha. Bill nasucho polkl a nebyl zjevn\u011b jedin\u00fd, kter\u00fd si Alexova po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed v\u0161iml.  
  
„Kdyby jsi nep\u0159i\u0161el pozd\u011b, Tome, v\u011bd\u011bl bys, \u017ee tu m\u00e1me n\u011bkoho nov\u00e9ho…“   
„U\u017e jsem n\u011bco zaslechl.“ Alex se uchechtl a nespou\u0161t\u011bl z Billa pohled.   
„To je Tom, Bille. N\u011bkdy je s n\u00edm docela \u0159e\u010d, ale to se mu mus\u00ed cht\u00edt. Dokonce um\u00ed b\u00fdt mil\u00fd, vi\u010f, Tome?“   
„Jak ke komu…“  
  
„To u\u017e by sta\u010dilo. Tak\u2026 chce n\u011bkdo \u0159\u00edct n\u011bco zaj\u00edmav\u00e9ho? T\u0159eba zrovna ty, Tome. Za\u017eil jsi v posledn\u00edch dnech n\u011bco zaj\u00edmav\u00e9ho, o co by ses s n\u00e1mi r\u00e1d pod\u011blil?“  
„Nev\u00edm, jestli je celodenn\u00ed hrab\u00e1n\u00ed list\u00ed zaj\u00edmav\u00e9, ale budi\u017e… hrabal jsem list\u00ed…“ N\u011bkolik kluk\u016f se pobaven\u011b uchechtlo a Tom pov\u00fd\u0161en\u011b zvedl hlavu, na\u010de\u017e se tetelil, \u017ee v\u0161echna pozornost je up\u0159ena na n\u011bj. V tomhle kolektivu bylo t\u011b\u017ek\u00e9 na sebe upoutat pozornost.   
„Vid\u00edm, \u017ee Tom dneska nejsp\u00ed\u0161 nem\u00e1 moc n\u00e1ladu na pov\u00edd\u00e1n\u00ed. Ostatn\u011b, hrab\u00e1n\u00ed list\u00ed je v\u011bt\u0161inou za trest, tak\u017ee p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee sis ho zaslou\u017eil… Tak co t\u0159eba Martin?“  
  
…… <\/div>\n
Cel\u00e9 tohle, pro Billa, nesmysln\u00e9 \u017evatl\u00e1n\u00ed, trvalo a\u017e nep\u0159im\u011b\u0159en\u011b dlouho. Bill pohledem posouval rafi\u010dku na n\u00e1st\u011bnn\u00fdch hodin\u00e1ch, kter\u00e9 visely nad dve\u0159mi, a t\u011b\u0161il se na chv\u00edli, kdy odsud zmiz\u00ed.   
  
Nav\u00edc ho znerv\u00f3z\u0148oval Tom, kter\u00fd ho neust\u00e1le hypnotizoval pohledem. Vlastn\u011b ho hypnotizovali v\u0161ichni. Nedivil se. Byli ur\u010dit\u011b zvykl\u00ed na \u00b4star\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 tv\u00e1\u0159e\u00b4 a Bill byl n\u011bco jako nov\u00e1\u010dek, parazit, kter\u00fd naru\u0161oval jejich kolektiv. Byl n\u011bco jako nev\u00edtan\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk z jin\u00e9 planety, kter\u00fd se sna\u017eil vet\u0159\u00edt do jejich \u017eivota a zkoumat je jako pokusn\u00e9 kr\u00e1l\u00edky.   
  
„No, pro dne\u0161ek bych to rozpustila.“ Bill zat\u0159epal hlavou a kone\u010dn\u011b se op\u011bt pod\u00edval na Angelu. Ta se l\u00edn\u011b zvedla a vr\u00e1tila \u017eidli na p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto za st\u016fl.   
  
„Bille, pokud chce\u0161 prokonzultovat dne\u0161ek, tak poj\u010f se mnou. Pokud ne, m\u016f\u017ee\u0161 se tu je\u0161t\u011b porozhl\u00e9dnout. M\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b \u010das. Nerada bych t\u011b honila a n\u011bjak p\u0159\u00edsn\u011b t\u011b hodnotila, ale p\u0159eci jen, kdyby se tvoje profesorka rozhodla ud\u011blat nam\u00e1tkovou kontrolu, tak abys tu byl.“ Bill p\u0159ik\u00fdvl a sna\u017eil se vst\u0159ebat v\u0161echny informace, kter\u00e9 mu Angela sd\u011blila.   
  
„J\u00e1\u2026 j\u00e1 bych se tu je\u0161t\u011b trochu porozhl\u00e9dl.“  
„Dob\u0159e, d\u00e1vej na sebe pozor<\/em> a ne\u017e p\u016fjde\u0161 dom\u016f, tak se stav u m\u011b a j\u00e1 ti \u0159eknu, co t\u011b \u010dek\u00e1 p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, okej?“ Angela na Billa vychrlila dal\u0161\u00ed v\u00e1rku slov, a p\u0159itom ho bezmy\u0161lenkovit\u011b vystrkovala z m\u00edstnosti.   
„Okej…“ vydechl Bill a sledoval Angelu, kter\u00e1 zamkla m\u00edstnost a vydala se, bez dal\u0161\u00edch slov, ke sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i. Bill z\u016fstal st\u00e1t na chodb\u011b. Je\u0161t\u011b chv\u00edli se rozhl\u00ed\u017eel, ne\u017e se pomalu vydal nezn\u00e1mo kam. Nem\u011bl z\u00e1jem se tu rozhl\u00ed\u017eet, sp\u00ed\u0161 necht\u011bl str\u00e1vit dal\u0161\u00ed \u010das s Angelou, kter\u00e1 byla na jeho pom\u011bry tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b… ukecan\u00e1? Ale to nejsp\u00ed\u0161 pat\u0159ilo k jej\u00ed pr\u00e1ci…  
  
L\u00edn\u011b se proch\u00e1zel po chodb\u011b a sledoval obrazy na st\u011bn\u00e1ch. Zarazil se, kdy\u017e usly\u0161el hlasy. Z\u016fstal st\u00e1t a nat\u00e1hl krk, aby jeho zv\u011bdav\u00e1 ou\u0161ka sly\u0161ela, o \u010dem si doty\u010dn\u00ed pov\u00eddali. Zamra\u010dil se. K jeho u\u0161\u00edm se dostalo jen nesrozumiteln\u00e9 huhl\u00e1n\u00ed a \u0161um\u011bn\u00ed a Bill nepochytil jedin\u00e9 slovo. Pomalu se pl\u00ed\u017eil bl\u00ed\u017ee k hlas\u016fm. Popla\u0161en\u011b se rozhl\u00e9dl, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee tu byl p\u0159esn\u011b p\u0159ed t\u00fddnem. Stoupl si pod schody…  
  
„Vid\u011bli jste dneska starou Weissovou? Bo\u017ee, ta \u017eensk\u00e1 se obl\u00edk\u00e1 jako n\u011bjak\u00e1 dvac\u00edtka.“   
„Ona snad douf\u00e1, \u017ee ji n\u011bkdo ve\u010der v parku ohne nebo co…“   
„Ob\u010das m\u00e1m strach, kdy\u017e si m\u011b pozve na kobere\u010dek. Vypad\u00e1, \u017ee u\u017e chud\u00e1k nev\u00ed, jak vypad\u00e1 po\u0159\u00e1dnej chlap…“  
„Jako, \u017ee by t\u011b fikla?“  
„Ne, vole! Asi by se mnou hr\u00e1la karty!“   
  
Bill se zarazil, kdy\u017e usly\u0161el Tom\u016fv hlas. Jeho hlas byl nepopsateln\u00fd, tak snadno rozli\u0161iteln\u00fd od jin\u00fdch. P\u0159ejel mu mr\u00e1z po z\u00e1dech, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na jeho pohled.   
P\u0159idu\u0161en\u011b vydechl. Hned pot\u00e9 se chytil za \u00fasta. Jeho u\u0161i zaregistrovaly, \u017ee ve\u0161ker\u00fd pohyb i \u0159e\u010d ustaly. Usly\u0161el n\u011bkolik p\u00e1r\u016f bot, kter\u00e9 dupaly po schodech dol\u016f. Rychle se p\u0159em\u00edstil k oknu a p\u0159edst\u00edral nev\u00eddan\u00fd z\u00e1jem o rozlehlou zahradu, kter\u00e1 vypadala jako ka\u017ed\u00e1 druh\u00e1.   
  
„Oh, to je ten kluk. Lekl jsem se, \u017ee je to Weissov\u00e1.“ Bill si v mysli vybavoval, jak\u00e9 jm\u00e9no tomuhle klukovi p\u0159i\u0159adit.   <\/div>\n
Max  <\/p>\n

<\/em><\/p>\n

„No, n\u00e1\u0161 nov\u00fd objev… Co na n\u011bj \u0159\u00edk\u00e1te? Tome, ty jsi z n\u00e1s takovej nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159eborn\u00edk..“  
„Nem\u00e1m r\u00e1d \u0161picly a bonz\u00e1ky.“ Tom zatnul zuby a probod\u00e1val Billa pohledem. Billa vyd\u011bsila zm\u011bna Tomova hlasu. Byl jako vym\u011bn\u011bn\u00fd. Popla\u0161en\u011b se ot\u00e1\u010del kolem sv\u00e9 osy, kdy\u017e se kolem n\u011bj za\u010dal tvo\u0159it nebezpe\u010dn\u00fd kruh.  
  
„J\u00e1\u2026 j\u00e1 nem\u00e1m v pl\u00e1nu na v\u00e1s bonzovat nebo tak n\u011bco…“ Max se zasm\u00e1l.  
„To bych ti ani neradil…“<\/p>\n<\/div>\n

autor: Anett483<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Anett483  Bill bezmy\u0161lenkovit\u011b  vy\u0161el ze t\u0159\u00eddy a m\u00ed\u0159il ke sk\u0159\u00ednk\u00e1m. Hodil do n\u00ed tlustou u\u010debnici matematiky a pomalu se loudal dom\u016f. Od t\u00e9 zatracen\u00e9 exkurze ub\u011bhl u\u017e t\u00fdden a on Toma nedok\u00e1zal dostat z hlavy. Ne\u0161lo to, i kdy\u017e se sebev\u00edc sna\u017eil.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[372],"tags":[],"class_list":["post-10205","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-save-me-from-the-dark"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10205","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10205"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10205\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10205"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10205"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10205"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}