{"id":10206,"date":"2010-11-12T15:30:00","date_gmt":"2010-11-12T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10181"},"modified":"2010-11-12T15:30:00","modified_gmt":"2010-11-12T14:30:00","slug":"love-death-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/12\/love-death-25\/","title":{"rendered":"Love & Death 25."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/span><\/strong><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Tom:<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Nepatrn\u011b se o\u0161iju… a pevn\u011b p\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka nad ostr\u00fdmi slune\u010dn\u00edmi paprsky, kter\u00e9 m\u011b do ospal\u00fdch, unaven\u00fdch o\u010d\u00ed ude\u0159\u00ed hned, jakmile jen na okam\u017eik pozvednu \u0159asy od sebe. Oto\u010d\u00edm se na druh\u00fd bok, z\u00e1dy k oknu, a kone\u010dn\u011b se odv\u00e1\u017e\u00edm pozvednout v\u00ed\u010dka. Z\u00e1\u0159iv\u00e9 sv\u011btlo se odr\u00e1\u017e\u00ed na b\u00edl\u00e9 st\u011bn\u011b a sv\u00fdm slab\u00fdm teplem zah\u0159\u00edv\u00e1 m\u00e9, ni\u010d\u00edm nep\u0159ikryt\u00e9 t\u011blo, kter\u00e9 se jen m\u00edrn\u011b ot\u0159ese zimou. Aby taky ne, kdy\u017e jsem p\u0159es sebe nep\u0159ehodil ani tenkou deku. Usnul jsem je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e moje unaven\u00e9 t\u011blo spadlo do pe\u0159in, moc brzy nato, abych si zpod pol\u0161t\u00e1\u0159e vyt\u00e1hl teplou deku.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
L\u00edn\u011b se p\u0159eto\u010d\u00edm na z\u00e1da a ti\u0161e vydechnu, kdy\u017e m\u016fj \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00fd \u017ealudek zaprotestuje proti hladu prvn\u00edm tich\u00fdm zakru\u010den\u00edm. Pomalu se vy\u0161plh\u00e1m do sedu a nato\u010d\u00edm pohled k z\u00e1padu za oknem. Slunce rozl\u00e9v\u00e1 svou posledn\u00ed z\u00e1\u0159, pomalu se bl\u00ed\u017e\u00ed k obzoru a zanech\u00e1v\u00e1 na ve\u010dern\u00ed, tmavnouc\u00ed obloze r\u016f\u017eov\u00e9 \u010derv\u00e1nky, skrze n\u011b\u017e pr\u00e1v\u011b probleskla prvn\u00ed mal\u00e1 hv\u011bzda. M\u00e9 o\u010di jen pomalu vzhl\u00e9dnou k mal\u00e9 t\u0159pyt\u00edc\u00ed se te\u010dce a p\u0159es m\u00e9 rty se alespo\u0148 na mal\u00fd okam\u017eik mihne \u00fasm\u011bv. \u00dasm\u011bv… Jak ciz\u00ed a nezn\u00e1m\u00e9 mi to slovo te\u010f p\u0159ipad\u00e1. Vlastn\u011b u\u017e si ani nepamatuji, kdy jsem se usm\u00edval naposledy…<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Prot\u00e1hnu se a ospale zaz\u00edv\u00e1m s posledn\u00edmi dozvuky sp\u00e1nku. Usnul jsem \u010dasn\u011b nad r\u00e1nem… a p\u0159itom se mi zd\u00e1, jako bych usnul teprve p\u0159ed hodinkou…<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Celou noc, od chv\u00edle, kdy jsme se vr\u00e1tili z nemocnice, jsem ani na okam\u017eik nezamhou\u0159il oka. Mamku jsem po dlouh\u00e9m p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010dil, aby si \u0161la alespo\u0148 na p\u00e1r hodin lehnout, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee \u010dasn\u011b r\u00e1no vst\u00e1v\u00e1 do pr\u00e1ce. S\u00e1m jsem se usadil k velk\u00e9mu oknu v m\u00e9m pokoji a n\u011bkolik dlouh\u00fdch hodin jsem jen bezmy\u0161lenkovit\u011b pozoroval no\u010dn\u00ed oblohu a tis\u00edce hv\u011bzd, t\u0159pyt\u00edc\u00edch se do hust\u00e9, \u010derno\u010dern\u00e9 tmy. My\u0161lenky byly na m\u011b moc, nedok\u00e1zal jsem si ani po\u0159\u00e1dn\u011b uv\u011bdomit skute\u010dnost n\u011bkolika posledn\u00edch hodin, nato\u017e o n\u00ed je\u0161t\u011b p\u0159em\u00fd\u0161let. Proto jsem jen uvolnil svou mysl a pozornost a dovolil j\u00ed se toulat, kde je j\u00ed libo.<\/span><\/div>\n
\n

<\/span><\/div>\n
St\u00e1le jsem v dlan\u00edch dr\u017eel telefon, ka\u017edou minutu jsem o\u010dek\u00e1val nov\u00e9 zpr\u00e1vy, kter\u00e9 mi doktor p\u0159isl\u00edbil. A \u010d\u00edm d\u00e9le jsem sed\u011bl a sv\u00edral mobil v dlani, t\u00edm v\u00edc jsem se b\u00e1l. Za t\u011bch n\u011bkolik hodin, kdy jsem jen sed\u011bl a \u010dekal a nedok\u00e1zal ani zamhou\u0159it oka, mi v\u0161ak nep\u0159i\u0161lo v\u016fbec nic. \u017d\u00e1dn\u00e1 zpr\u00e1va, \u017e\u00e1dn\u00fd hovor, doktor jako by na sv\u016fj slib zapomn\u011bl. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee si m\u00e1m st\u00e1t na sv\u00e9m a neopou\u0161t\u011bt nemocnici, a tak\u00e9 jsem si hned um\u00ednil, \u017ee brzy r\u00e1no se do nemocnice pojedu zeptat na nov\u00e9 zpr\u00e1vy ohledn\u011b Billa. Je\u0161t\u011b, ne\u017e vy\u0161lo slunce, jsem se unaven\u011b doplazil k posteli a vys\u00edlen\u011b se na ni polo\u017eil. Pamatuji si jen sv\u00edt\u00e1n\u00ed a to, jak rychle se mi zkl\u00ed\u017eila v\u00ed\u010dka.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Prsty si promnu st\u00e1le slepen\u00e1 v\u00ed\u010dka a jen velmi pomalu se nat\u00e1hnu pro sv\u016fj telefon, le\u017e\u00edc\u00ed na no\u010dn\u00edm stolku. Vezmu jej do dlan\u011b a zad\u00edv\u00e1m se na rozsv\u00edcen\u00fd displej, o\u010dek\u00e1vaj\u00edc p\u0159\u00edpadn\u00e9 zpr\u00e1vy z nemocnice. Do o\u010d\u00ed m\u011b v\u0161ak ude\u0159\u00ed asi t\u0159icet zame\u0161kan\u00fdch hovor\u016f a v\u0161echny od jedn\u00e9 osoby – Caroline. M\u016fj sp\u00e1nek musel b\u00fdt asi opravdu hodn\u011b tvrd\u00fd, kdy\u017e jsem t\u0159icetkr\u00e1t p\u0159eslechl vibrov\u00e1n\u00ed. Nev\u00edm, jestli m\u011b ty zame\u0161kan\u00e9 hovory maj\u00ed mrzet nebo ne. Nejsem si jist\u00fd, zda bych je doopravdy p\u0159ijmul, kdybych o nich v\u011bd\u011bl.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
\u00dakosem se zad\u00edv\u00e1m znova na displej… a pohledem se zam\u011b\u0159\u00edm na malou ob\u00e1lku, kter\u00e1 mi st\u00e1le blik\u00e1 p\u0159ed o\u010dima, \u010dekaj\u00edc a\u017e ji otev\u0159u. Rychle ji rozkliknu a za\u010dtu se do jej\u00edho textu.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
V\u00edm, \u017ee se otec nezachoval dob\u0159e, ale co j\u00e1? Miluje\u0161 m\u011b p\u0159ece, nebo snad ne?<\/span><\/em><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Rychle zpr\u00e1vu zase zav\u0159u a ledabyle hod\u00edm mobil na pol\u0161t\u00e1\u0159 za sebou, ani\u017e bych se sna\u017eil o n\u011bjakou smysluplnou a pravdivou odpov\u011b\u010f.<\/span><\/div>\n
\u017de se otec nezachoval dob\u0159e? A jak se zachovala ona? Ud\u011blala ze m\u011b p\u0159ede v\u0161emi \u00fapln\u00e9ho hlup\u00e1ka, kter\u00fd dokonce ani nev\u00ed o sv\u00fdch vlastn\u00edch z\u00e1snub\u00e1ch. P\u0159ipadal jsem si jako ten nejv\u011bt\u0161\u00ed idiot, kdy\u017e to na m\u011b p\u0159ede v\u0161emi vybalila a j\u00e1 z\u016fstal s pusou doko\u0159\u00e1n jako loutka, se kterou si m\u016f\u017ee manipulovat jak chce. Z\u0159ejm\u011b ani nepova\u017eovala za nutn\u00e9 si o tomhle se mnou promluvit. V\u016fbec se neptala, co chci a co ne, cht\u011bla m\u011b postavit p\u0159ed hotovou v\u011bc, co\u017e se j\u00ed tak\u00e9 poda\u0159ilo.<\/span><\/div>\n
Nikdy jsme se spolu nebavili na t\u00e9ma svatba, a pro\u010d taky? Jsme spolu t\u0159i m\u011bs\u00edce, oba jsme je\u0161t\u011b mlad\u00ed, tak pro\u010d n\u011bkam posp\u00edchat? Krom\u011b toho, nejsem si \u00fapln\u011b jist\u00fd, jestli se chci v\u016fbec n\u011bkdy \u017eenit… a tak\u00e9 nev\u00edm, jestli je Caroline pro m\u011b opravdu ta prav\u00e1. Nedok\u00e1\u017eu to posoudit po pouh\u00fdch t\u0159ech m\u011bs\u00edc\u00edch… a po v\u010derej\u0161ku u\u017e v\u016fbec ne. Nem\u00e1m pra\u017e\u00e1dnou chu\u0165 to te\u010f \u0159e\u0161it a odpov\u00eddat j\u00ed. To m\u00e1 \u010das.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Te\u010f… te\u010f je pro m\u011b nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho. To, aby byl Bill v po\u0159\u00e1dku a zdrav\u00fd, abych co nejd\u0159\u00edv v\u011bd\u011bl, jak na tom je. A\u017e te\u010f si uv\u011bdomuji, jak moc pro m\u011b znamen\u00e1. Jak moc se o to mal\u00e9 t\u0159e\u0161tidlo, kter\u00e9 kolem sebe um\u00ed prskat jako k\u0159e\u010dek, ur\u00e1\u017eet se nad ka\u017edou moj\u00ed \u0161kodolibou pozn\u00e1mkou k jeho osob\u011b, a nato se p\u0159itrouble sm\u00e1t a d\u011blat sv\u00e9mu star\u0161\u00edmu br\u00e1\u0161kovi naschv\u00e1ly, boj\u00edm. Jak moc mi chyb\u00ed ta jistota, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku.<\/span><\/div>\n
Opravdu ji c\u00edt\u00edm jen tehdy, kdy\u017e sly\u0161\u00edm jeho sm\u00edch, kdy\u017e sly\u0161\u00edm, jak si zp\u00edv\u00e1 ve spr\u0161e, jak pi\u0161t\u00ed radost\u00ed… nebo kdy\u017e se ke mn\u011b tul\u00ed v m\u00e9 n\u00e1ru\u010di a \u0161ept\u00e1, jak moc m\u011b m\u00e1 r\u00e1d. Jen\u017ee te\u010f… te\u010f se mi tahle jistota \u00fapln\u011b ztr\u00e1c\u00ed p\u0159ed o\u010dima a je mi ciz\u00ed st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc. A j\u00e1, a\u010d se sna\u017e\u00edm, nedok\u00e1\u017eu naj\u00edt zp\u016fsob, jak ji vr\u00e1tit zp\u011bt. Je\u0161t\u011b nikdy mi nebylo h\u016f\u0159, jako te\u010f bez n\u00ed.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Pomalu se zvednu z postele a p\u0159ehod\u00edm si p\u0159es sebe jednu z ko\u0161il povaluj\u00edc\u00edch se na \u017eidli. M\u00e1ma by m\u011bla b\u00fdt u\u017e d\u00e1vno z pr\u00e1ce doma, chci se j\u00ed zeptat, co je nov\u00e9ho. Ur\u010dit\u011b toho v\u00ed o Billovi v\u00edc ne\u017e j\u00e1, na to vezmu jed. V\u00edm jen, \u017ee rozhodn\u011b nen\u00ed v ohro\u017een\u00ed \u017eivota, co\u017e je to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Pokud nen\u00ed v ohro\u017een\u00ed \u017eivota, to nejhor\u0161\u00ed m\u00e1 snad za sebou. Nebo ne?<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Ti\u0161e za sebou zav\u0159u dve\u0159e sv\u00e9ho pokoje a jen pomalu, jako my\u0161ka se vyd\u00e1m po schodech dol\u016f. Ti\u0161e p\u0159ejdu ke dve\u0159\u00edm kuchyn\u011b a jen nesm\u011ble se v nich zastav\u00edm. Pohled m\u00fdch o\u010d\u00ed se okam\u017eit\u011b sto\u010d\u00ed na osobu, sed\u00edc\u00ed ke mn\u011b z\u00e1dy u stolu.<\/span><\/div>\n
„Mami?“ ti\u0161e \u0161pitnu do ticha kuchyn\u011b, m\u00e9 tich\u00e9 osloven\u00ed v\u0161ak z\u0159ejm\u011b nezap\u016fsobilo tak, jak by m\u011blo. Mamka sebou jen prudce \u0161kubne… a polekan\u011b se oto\u010d\u00ed ke dve\u0159\u00edm, ve kter\u00fdch neust\u00e1le p\u0159e\u0161lapuji. Zaraz\u00edm se, kdy\u017e o\u010dima p\u0159el\u00e9tnu jej\u00ed vyd\u011b\u0161enou tv\u00e1\u0159.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Promi\u0148, necht\u011bl jsem t\u011b vylekat,“ omluv\u00edm se hned, jakmile se m\u00e1 sm\u011blost vr\u00e1tila a o\u010dima se vr\u00e1t\u00edm k mamce, jej\u00ed\u017e odpov\u011bd\u00ed je jen kr\u00e1tk\u00e9 zavrt\u011bn\u00ed hlavou.<\/span><\/div>\n
„N-ne… to je v po\u0159\u00e1dku,“ vydechne trhav\u011b a slab\u011b se pousm\u011bje. Ani \u00fasm\u011bv na jej\u00edch rtech, p\u0159es kter\u00e9 se jen letmo mihl, v\u0161ak nedok\u00e1\u017ee skr\u00fdt slzy, kter\u00e9 nach\u00e1z\u00edm v jej\u00edch o\u010d\u00edch, s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm pohledem do nich. Ur\u010dit\u011b plakala… a to j\u00e1 nechci. Nechci, aby se kdokoli z n\u00e1s tr\u00e1pil, nechci c\u00edtit jen strach, bolest a bezmoc, nechci str\u00e1vit dal\u0161\u00ed probd\u011blou noc a b\u00e1t se, co p\u0159inese z\u00edt\u0159ek. A to, co nejv\u00edc nechci je, aby to sam\u00e9 pro\u017e\u00edvala m\u00e1ma.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Nevolali mi z nemocnice. Je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“ ot\u00e1zka protne to kr\u00e1tk\u00e9 ticho mezi n\u00e1mi a zept\u00e1 se na to, kv\u016fli \u010demu jsem sem p\u0159i\u0161el. Pohledem se zam\u011b\u0159\u00edm na m\u00e1mu, kter\u00e1 v\u0161ak jen zavrt\u00ed hlavou.<\/span><\/div>\n
„Ano… ned\u011blej si starosti,“ odv\u011bt\u00ed nevrle a oto\u010d\u00ed se ke mn\u011b z\u00e1dy, zp\u011bt ke stolu.<\/span><\/div>\n
Pozorn\u011b se na ni zad\u00edv\u00e1m a jen nesm\u011ble popojdu o kr\u016f\u010dek bl\u00ed\u017e. I v tom tmavnouc\u00edm \u0161eru, kter\u00e9 v kuchyni panuje, vid\u00edm, \u017ee pl\u00e1\u010de. T\u0159esouc\u00ed se ramena a tich\u00e9, potla\u010dovan\u00e9 vzlyky m\u011b jen uji\u0161\u0165uj\u00ed v tom, \u017ee nemluvila pravdu. V\u00edm, \u017ee se n\u011bco d\u011bje, pozn\u00e1m to na n\u00ed. Jej\u00ed slzy mi \u0159\u00edkaj\u00ed to, co se p\u0159ede mnou sna\u017e\u00ed utajit…<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Pomalu, ti\u0161e p\u0159istoup\u00edm bl\u00ed\u017e a ti\u0161e, rozt\u0159esen\u011b se nadechnu. Dlan\u00ed lehce spo\u010dinu na jej\u00edch vlasech a pohlad\u00edm ji… a kdy\u017e ke mn\u011b vzhl\u00e9dnou jej\u00ed uslzen\u00e9 o\u010di, m\u016f\u017eu si v nich p\u0159e\u010d\u00edst tu bolest a tr\u00e1pen\u00ed, kter\u00e9 c\u00edt\u00ed stejn\u011b jako j\u00e1.<\/span><\/div>\n
„Mami… j\u00e1 v\u00edm, \u017ee se n\u011bco d\u011bje. V\u00edm, \u017ee to p\u0159ede mnou taj\u00ed\u0161. Pozn\u00e1m to. Stalo se n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho?“ zept\u00e1m se znova a odhodlan\u011b se d\u00edv\u00e1m do jej\u00edch o\u010d\u00ed. C\u00edt\u00edm, jak jej\u00ed dlan\u011b sev\u0159ou ty m\u00e9 a lehce je pohlad\u00ed. Kleknu si na podlahu a st\u00e1le vzhl\u00ed\u017eej\u00edc k jej\u00ed tv\u00e1\u0159i, pohledem vis\u00edm na jej\u00edch n\u011bm\u00fdch rtech, o\u010dek\u00e1vaj\u00edc ka\u017ed\u00e9 jejich sl\u016fvko. Ti\u0161e vydechne a pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i, v jej\u00edch o\u010d\u00edch se lesknou dal\u0161\u00ed slzy. Jako by mi cht\u011bla \u0159\u00edct… ale n\u011bco j\u00ed v tom br\u00e1nilo.<\/span><\/div>\n
„Pov\u011bz, pros\u00edm,“ vyb\u00eddnu ji \u0161eptem a t\u00e9m\u011b\u0159 bez mrk\u00e1n\u00ed vzhl\u00ed\u017e\u00edm k jej\u00edm o\u010d\u00edm. Ml\u010dky mi stiskne ruku… a sklop\u00ed sv\u016fj pohled pln\u00fd slz p\u0159ed t\u00edm m\u00fdm, k na\u0161im propleten\u00fdm dlan\u00edm.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Bill… Bill p\u0159i\u0161el o zrak,“ jej\u00ed hlas protrhne to t\u00ed\u017eiv\u00e9 ticho v kuchyni a jen nemilosrdn\u011b se dostane k m\u00fdm u\u0161\u00edm, do m\u00e9ho podv\u011bdom\u00ed, kter\u00e9 si jej u\u017e nav\u017edy bude pamatovat. Pootev\u0159u rty… a vzhl\u00e9dnu k jej\u00edm o\u010d\u00edm hned, jakmile mi dojde v\u00fdznam slov, tolik stra\u0161liv\u00fdch. Ne, to nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda.<\/span><\/div>\n
„Co\u017ee? A-ale… T-to… t-to p\u0159eci nejde. Nem\u016f\u017ee b\u00fdt… Chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee je…,“ neodv\u00e1\u017e\u00edm se dokon\u010dit v\u011btu, m\u00edsto toho jen pohledem vis\u00edm na mam\u010din\u00fdch rtech. V\u0161echno kolem m\u011b se za\u010d\u00edn\u00e1 motat, slzy se mi nemilosrdn\u011b derou do o\u010d\u00ed a j\u00e1 u\u017e nedok\u00e1\u017eu nic… jen vn\u00edmat mam\u010dinu odpov\u011b\u010f, kter\u00e1 se doline k m\u00fdm u\u0161\u00edm.<\/span><\/div>\n
„Slep\u00fd. U\u017e nikdy nic neuvid\u00ed… Nikdy,“ odv\u011bt\u00ed mi tich\u00fdm, zlomen\u00fdm hlasem… kter\u00fd se mi odr\u00e1\u017e\u00ed v u\u0161\u00edch jako ozv\u011bna. Najednou mi to p\u0159ipad\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161… p\u0159\u00edli\u0161 na to, abych to mohl zvl\u00e1dnout. Abychom to my<\/em> mohli zvl\u00e1dnout.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Nedok\u00e1\u017eu b\u00fdt siln\u00fd, ne te\u010f, kdy\u017e se mi mam\u010dina slova odr\u00e1\u017e\u00ed v hlav\u011b a st\u00e1le zn\u00ed v u\u0161\u00edch. Nedok\u00e1\u017eu se tomu postavit, ne te\u010f. Pomalu polo\u017e\u00edm svou hlavu do mam\u010dina kl\u00edna, bolestiv\u011b p\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka… a nech\u00e1m prvn\u00ed hork\u00e9 slzy st\u00e9kat po m\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
autor: Rachel<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/span><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Tom: Nepatrn\u011b se o\u0161iju… a pevn\u011b p\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka nad ostr\u00fdmi slune\u010dn\u00edmi paprsky, kter\u00e9 m\u011b do ospal\u00fdch, unaven\u00fdch o\u010d\u00ed ude\u0159\u00ed hned, jakmile jen na okam\u017eik pozvednu \u0159asy od sebe. Oto\u010d\u00edm se na druh\u00fd bok, z\u00e1dy k oknu, a kone\u010dn\u011b se odv\u00e1\u017e\u00edm pozvednout<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[358],"tags":[],"class_list":["post-10206","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-love-death"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10206","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10206"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10206\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10206"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10206"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10206"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}