{"id":10207,"date":"2010-11-12T15:00:00","date_gmt":"2010-11-12T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10182"},"modified":"2010-11-12T15:00:00","modified_gmt":"2010-11-12T14:00:00","slug":"no-love-3-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/12\/no-love-3-3\/","title":{"rendered":"No love 3\/3"},"content":{"rendered":"
autor: SchRei<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"65\"<\/div>\n
<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed den \u0161el Tom do \u0161koly s\u00e1m. Bill byl hned r\u00e1no na dou\u010dov\u00e1n\u00ed z matiky. Tom si myslel, \u017ee m\u00e1 aspo\u0148 v\u011bt\u0161\u00ed jistotu, \u017ee se mu je\u0161t\u011b p\u0159ed vyu\u010dov\u00e1n\u00edm nic nestane, kdy\u017e bude ve t\u0159\u00edd\u011b s u\u010ditelem. Opravdu jen… Myslel?! \u0160el po chodn\u00edku u\u017e kousek od \u0161koly. M\u011bl stra\u0161n\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00fd a zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, kter\u00fd mu nah\u00e1n\u011bl strach. Znerv\u00f3z\u0148ovalo ho to, ale necht\u011bl p\u0159ij\u00edt na p\u0159\u00ed\u010dinu toho, pro\u010d se tak c\u00edt\u00ed. Nech\u00e1 to b\u00fdt, p\u0159ejde to. Za\u010dal \u0161pi\u010dkou tenisky kopat do kam\u00ednku p\u0159ed n\u00edm. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co se stalo p\u0159edchoz\u00ed den.<\/div>\n
Kdy\u017e Bill ode\u0161el, byl u\u017e ve\u010der, byla tma. Simone i s Tomem ho \u0161li doprovodit dom\u016f. Podle Tomovy matky je Bill stra\u0161n\u011b mil\u00fd a hodn\u00fd kluk, a to Tom moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl. Ale byla tu v\u011bc, na kterou nemohl p\u0159ij\u00edt. Pro\u010d ho Bill vzru\u0161il? Byl to p\u0159ece jeho… Kamar\u00e1d, ne? Ale pol\u00edbili se, tak moc se mu to l\u00edbilo. V\u011bd\u011bl, \u017ee jsou i chlapci, kter\u00e9 kluci vzru\u0161uj\u00ed, pat\u0159il mezi n\u011b? Vzru\u0161ovali ho chlapci? Jist\u00e9 ale bylo, \u017ee Bill ho vzru\u0161oval. Tak zatracen\u011b moc! Skoro celou noc kv\u016fli tomu nespal. Dred\u00e1\u010d si povzdechnul, st\u00e1l p\u0159ed budovou \u0161koly. Kdyby ho tam ne\u010dekal Bill, v\u016fbec by se mu tam necht\u011blo.<\/p>\n<\/div>\n
Byla prvn\u00ed hodina. V\u0161echno bylo tak jako v\u017edy. Star\u00e1 profesorka \u010de\u0161tiny rozdala ka\u017ed\u00e9mu u\u010debnici, a n\u00e1sledovala nudn\u00e1 dlouh\u00e1 skoro nekone\u010dn\u00e1 hodina. Ano, v\u0161echno bylo jak m\u011blo, a\u017e na jednu v\u011bc. Nebyl tady Bill. Tom\u016fv \u0161patn\u00fd pocit byl \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm hor\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed. M\u011bl o n\u011bho strach, co kdy\u017e se mu n\u011bco stalo? Nebo je jen t\u0159eba… Nemocn\u00fd? Okaj, je nemocn\u00fd a z\u016fstal doma. Ale pro\u010d by mu v tom p\u0159\u00edpad\u011b nedal aspo\u0148 n\u011bjak v\u011bd\u011bt? Pevn\u011b si skousnul ret. Z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed o tom, kde se Bill pravd\u011bpodobn\u011b mohl zdr\u017eet, ho vyru\u0161ilo pr\u00e1sknut\u00ed dve\u0159mi. Do t\u0159\u00eddy ve\u0161el Andreas se \u0161kodolib\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. Toma zamrazilo.<\/div>\n
\n
„Omlouv\u00e1m se, pan\u00ed pofesorko, \u017ee v\u00e1m ru\u0161\u00edm hodinu, ale pan \u0159editel by si cht\u011bl promluvit s Tr\u00fcmperem,“ u\u0161kl\u00edbnul se blon\u010f\u00e1k a zabodnul pohled do dred\u00e1\u010de. Tom nasucho polknul a pod\u00edval se na svou u\u010ditelku.<\/div>\n
„Dob\u0159e, Andy. Tome? B\u011b\u017e,“ \u0159ekla jednodu\u0161e. Tom p\u0159ik\u00fdvnul a pomalu vstal ze \u017eidle. Loudav\u00fdm krokem do\u0161el a\u017e za Andrease.<\/div>\n
„Nem\u00e1m na tebe celej den,“ sykl Andy a postr\u010dil Toma dop\u0159edu. Tom ani neceknul a \u0161el poslu\u0161n\u011b sm\u011brem k \u0159editeln\u011b. Andreas mezit\u00edm zav\u0159el dve\u0159e od t\u0159\u00eddy a vedl mlad\u00e9ho dred\u00e1\u010de k \u0159editeli. Tom byl nerv\u00f3zn\u00ed. Co po n\u011bm mohl cht\u00edt? Je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed bylo, \u017ee s t\u00edm m\u00e1 asi n\u011bco spole\u010dn\u00e9 i Andreas. Tom m\u011bl strach.<\/p>\n<\/div>\n
„Posa\u010f se, Tome,“ k\u00fdvnul star\u0161\u00ed mu\u017e na seda\u010dku v jeho kancel\u00e1\u0159i. Sed\u011bla tam je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e1 pan\u00ed a Andreas si tak\u00e9 p\u0159isednul. Ta pan\u00ed m\u011bla hodn\u011b kr\u00e1tk\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy a na nose br\u00fdle. Byla dokonale upraven\u00e1, m\u011bla sukni a s\u00e1\u010dko s b\u00edlou halenkou. S\u00e1\u010dko a sukn\u011b byly slad\u011bn\u00e9 do tmav\u011b zelen\u00e9 barvy. Tom zakroutil hlavou a poslu\u0161n\u011b se posadil. Za\u010dal si nerv\u00f3zn\u011b hr\u00e1t s lemem sv\u00e9ho dlouh\u00e9ho tri\u010dka.<\/div>\n
„Tak, abys pochopil, Tome, pozval jsem si t\u011b i s Andreasem kv\u016fli Billovi,“ za\u010dal \u0159editel. Tom zalapal po dechu. Billovi? Pro\u010d kv\u016fli n\u011bmu? Stalo se mu n\u011bco? Nasucho polknul.<\/div>\n
„Kv\u016fli\u2026 B-illovi? Co je mu? Stalo se mu n\u011bco?“ vyjekl Tom.<\/div>\n
„Dnes r\u00e1no nep\u0159i\u0161el do \u0161koly. Podle toho, \u017ee jste posledn\u00ed dobou hodn\u011b velc\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, ur\u010dit\u011b v\u00ed\u0161, jak na tom Bill celkov\u011b je. Zn\u00e1mky, minulost… Vi\u010f?“ ot\u00e1zal se \u0159editel. Tom jen p\u0159ik\u00fdvnul.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u011bl dneska posledn\u00ed  \u0161anci doj\u00edt na matematiku, aby se mohl nau\u010dit v\u0161echno, co zame\u0161kal a dopsal si p\u00edsemky. Byl za mnou pan u\u010ditel, Bill nep\u0159i\u0161el. Na prvn\u00ed hodinu tak\u00e9 h\u00e1d\u00e1m nebyl, \u017ee?“<\/div>\n
„N-ne. Nep\u0159i\u0161el,“ p\u00edpl potichu Tom. M\u011bl strach. O Billa.<\/div>\n
„Jde o to, \u017ee se toul\u00e1 n\u011bkde venku, ale \u010deho se boj\u00edme, \u017ee se mu mohlo n\u011bco p\u0159ihodit.“<\/div>\n
„Bill se celou noc u\u010dil, pom\u00e1hala mu s t\u00edm jedna pe\u010dovatelka,“ \u0159ekla sle\u010dna.<\/div>\n
„Pochybuji o tom, \u017ee by \u0161el za \u0161kolu, to nen\u00ed Kaulitz\u016fv styl,“ pokra\u010dovala. Tom sklopil pohled.<\/div>\n
„A-a… Co pot\u0159ebujete od-ode m\u011b?“ p\u00edpl Tom.<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161 n\u00e1hodou, kde by mohl Bill b\u00fdt?“ zeptal se star\u0161\u00ed mu\u017e a pod\u00edval se v\u00e1\u017en\u011b na Toma. Tom m\u011bl o\u010di pln\u00e9 slz. Nemohlo se mu nic st\u00e1t, \u017ee ne? To jako m\u00e1 p\u0159ij\u00edt o nejlep\u0161\u00edho a jedin\u00e9ho p\u0159\u00edtele? O \u010dlov\u011bka, do kter\u00e9ho se… Zamiloval? Po\u010dkat, zamiloval? Zamiloval se do n\u011bj, opravdu? Oh, ano, zamiloval. Tom potichu zavzlykal.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome?“ Tom prudce zkroutil hlavou.<\/div>\n
„Nechci… N-ne!“ k\u0159iknul a vstal. Pod\u00edval se na v\u0161echny t\u0159i osoby. T\u0159i p\u00e1ry o\u010d\u00ed na n\u011bj ostra\u017eit\u011b koukaly. V Andreasov\u011b tv\u00e1\u0159i byl posm\u011b\u0161n\u00fd \u00fa\u0161klebek, star\u0161\u00ed p\u00e1n za stolem na n\u011bj koukal tro\u0161ku s \u00fadivem a sle\u010dna vedle Andyho m\u011bla st\u00e1le kamenn\u00fd v\u00fdraz v tv\u00e1\u0159i. Tom jen zakroutil hlavou. Jestli se Bill ztratil nebo se mu n\u011bco stalo, bude ho muset naj\u00edt, dokud nen\u00ed p\u0159ece jenom p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b. Bez ohledu na cokoliv, Tom vyb\u011bhl ven z \u0159editelny. Rozb\u011bhnul se po chodb\u011b ke schodi\u0161ti. Byl v posledn\u00edm pat\u0159e budovy,  ve \u010dtvrt\u00e9m. Mus\u00ed Billa za ka\u017edou cenu naj\u00edt, mus\u00ed b\u00fdt n\u011bkde ve \u0161kole nebo okolo. Nem\u00e1 \u010das na to, aby se n\u011bkdy zbyte\u010dn\u011b zdr\u017eoval, rozhl\u00eddne se po ka\u017ed\u00e9m z pater a to rychle.<\/p>\n<\/div>\n
Tom prohledal ka\u017ed\u00e9  z pater. Z\u00e1chody a pr\u00e1zdn\u00e9 t\u0159\u00eddy. Nikde Billa nena\u0161el. Tv\u00e1\u0159e od slz, zhluboka d\u00fdchal a lapal po dechu, bolelo ho b\u0159icho, celou dobu jen b\u011b\u017eel. Bylo to \u0161\u00edlen\u00e9, \u017ee dok\u00e1zal tak rychle prob\u011bhnout celou \u0161kolu. Ale stejn\u011b… Bill tady nebyl. Je n\u011bkde venku? Prohledal u\u017e celou \u0161kolu. Vlastn\u011b a\u017e na…<\/div>\n
„Sklep,“ povzdechnul si a kousnul se do rtu. Pomalu se\u0161el n\u011bkolik schod\u016f, kter\u00e9 vedly do sklepa. Okolo n\u011bj byla tma, m\u011bl strach. \u0160el hloub\u011bji po chodb\u011b, byly tady star\u00e9 toalety. Mohl b\u00fdt tam? Schovan\u00fd? T\u0159eba… T\u0159eba ho otravoval Andreas s klukama a \u0161el se tam schovat. Hm? Se skousnut\u00fdm spodn\u00edm rtem pomalu otev\u0159el rozvrzan\u00e9 dve\u0159e. Tom se rozhl\u00e9dnul okolo sebe. Sv\u00edtila tam z\u00e1\u0159ivka, kter\u00e1 neust\u00e1le blikala. Byla to \u0161pinav\u00e1 m\u00edstnost pln\u00e1 prachu, pavu\u010din. Nab\u011bhla mu z toho hus\u00ed k\u016f\u017ee.<\/div>\n
„Billi?“ p\u00edpl potichu a ve\u0161el \u00fapln\u011b dovnit\u0159.<\/div>\n
„Billi, jsi tu?“ \u0161eptal Tom. Sem tam se do slova vloudil vzlyk.<\/div>\n
„Bille no tak,“ zavzlykal. Chodil po cel\u00e9 m\u00edstnosti. Zastavil se, kdy\u017e z jedn\u00e9 z kabinek zaslechnul zalapan\u00ed po dechu.<\/div>\n
„Bille?“ Tom se roze\u0161el ke kabink\u00e1m. Byly t\u0159i. V\u0161echny byly zav\u0159en\u00e9, t\u011b\u017eko \u0159\u00edct, ze kter\u00e9 to bylo, ale… dal\u0161\u00ed zalapan\u00ed po dechu. Prost\u0159edn\u00ed kabinka, to u\u017e v\u011bd\u011bl jist\u011b.<\/p>\n<\/div>\n