{"id":10217,"date":"2010-11-11T15:00:00","date_gmt":"2010-11-11T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10192"},"modified":"2010-11-11T15:00:00","modified_gmt":"2010-11-11T14:00:00","slug":"riots-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/11\/riots-3\/","title":{"rendered":"Riots 3."},"content":{"rendered":"
autor: Vanity<\/strong><\/div>\n
\n

Bill ve\u0161el do sv\u00e9 t\u0159\u00eddy a posadil se na sv\u00e9 obvykl\u00e9  m\u00edsto. \u0158ada u okna, posledn\u00ed lavice. Na st\u016fl si vyt\u00e1hl pokreslen\u00fd blok a \u010derno-b\u00edl\u00fd kosti\u010dkovan\u00fd pen\u00e1l. P\u0159ehodil si nohu p\u0159es nohu a lokty se op\u0159el o lavici. Matematiku nesn\u00e1\u0161el. Co chv\u00edli zabloudil pohledem ke dve\u0159\u00edm, v\u011bd\u011bl sice, \u017ee profesorka Dieterov\u00e1 chod\u00ed v\u017edy pozd\u011b, ale Abi tak\u00e9 nebyla zrovna p\u0159esn\u00e1, co se doch\u00e1zky t\u00fd\u010de. Na\u0161t\u011bst\u00ed v\u0161ak poka\u017ed\u00e9 p\u0159i\u0161la d\u0159\u00edv ne\u017e ona. 
A bylo tomu tak i dnes. Jen co dosedla na \u017eidli vedle Billa, otev\u0159ely se dve\u0159e a do t\u0159\u00eddy ve\u0161la postar\u0161\u00ed d\u00e1ma s natup\u00edrovan\u00fdm \u00fa\u010desem neur\u010dit\u00e9ho tvaru. Profesorka Dietrov\u00e1 byla p\u011btapades\u00e1tilet\u00e1 d\u00e1ma v kv\u011btovan\u00fdch \u0161atech, do kter\u00fdch by se ve\u0161la t\u0159ikr\u00e1t.<\/div>\n

\n

„Dobr\u00fd den, t\u0159\u00eddo. Posa\u010fte se,“ \u0159ekla, ani\u017e  by se na t\u0159\u00eddu pod\u00edvala. Dobelhala se ke kated\u0159e, odlo\u017eila si na ni sv\u00e9 v\u011bci a usedla za st\u016fl. Otev\u0159ela t\u0159\u00eddn\u00ed knihu a nalistovala p\u0159\u00edslu\u0161nou str\u00e1nku.<\/p><\/div>\n

\n

„Slu\u017eba, Kernerov\u00e1, kdo chyb\u00ed?“<\/p><\/div>\n

\n

Bill musel do Abi drcnout, aby se probrala. Obvykle o hodiny matematiky sledovala d\u011bn\u00ed za okny jako nyn\u00ed.<\/p><\/div>\n

\n

„Ehm… Mayer a Prestleyov\u00e1,“ vysoukala ze sebe, kdy\u017e  pohledem p\u0159el\u00e9tla t\u0159\u00eddu.<\/p><\/div>\n

\n<\/div>\n
\n
„Jo, maj na starosti lep\u0161\u00ed v\u011bci ne\u017e matiku,“ k\u0159ikl do t\u0159\u00eddy Andreas a vym\u011bnil si s Tomem v\u00fdznamn\u00fd pohled. Joe Mayer a Kathrin Prestleyov\u00e1 byli vyhl\u00e1\u0161en\u00fd p\u00e1re\u010dek, kter\u00fd to d\u011blal z\u00e1sadn\u011b ve \u0161kole.<\/div>\n
\n

„Ano jist\u011b, pane Denforte. Vy o to jist\u011b v\u00edte sv\u00e9, \u017ee?“ r\u00fdpla si profesorka a zasm\u00e1la se sv\u00e9mu vtipu. Jej\u00ed sm\u00edch zanikl ve zvuku oznamuj\u00edc\u00edho \u0161koln\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed.<\/p><\/div>\n

\n

„Nech\u0165 se do \u0159editelny dostav\u00ed dvoj\u010data Kaulitzova, opakuji, dvoj\u010data Kaulitzova se dostav\u00ed do \u0159editelny. D\u011bkuji.“<\/p><\/div>\n

\n

Bill se zmaten\u011b pod\u00edval na bratra a hledal odpov\u011b\u010f na nevyslovenou ot\u00e1zku. Tom jen frajersky pokr\u010dil rameny a ani\u017e by na Billa \u010dekal, odch\u00e1zel ze t\u0159\u00eddy. 
Bill se rychle zvedl ze \u017eidle a n\u00e1sledov\u00e1n pohledem v\u0161ech ve t\u0159\u00edd\u011b, m\u00edstnost opustil, aby se p\u0159ipojil k Tomovi. Ml\u010dky jej n\u00e1sledoval do \u0159editelny.<\/div>\n

\n

„Co si proved?“ vyjel Tom na Billa nep\u0159\u00edjemn\u011b, kdy\u017e  vystoupali schody do patra, kde se nach\u00e1zela \u0159editelna.<\/p><\/div>\n

\n

„J\u00e1? Nesna\u017e se to hodit na m\u011b. Sp\u00ed\u0161 se jedn\u00e1 o tebe a m\u011b chce \u0159editelka jen proto, abych ti domluvil. Jako bys m\u011b snad n\u011bkdy poslouchal,“ \u0159ekl Bill a v\u011bnoval bratrovi zklaman\u00fd pohled. Ano, c\u00edtil se zklaman\u00fd, zklaman\u00fd vlastn\u00edm bratrem, kter\u00fd se mu \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc vzdaloval a on nenach\u00e1zel zp\u016fsob, jak si jej op\u011bt p\u0159it\u00e1hnout k sob\u011b.<\/p><\/div>\n

\n

Tom ani nezaklepal a rovnou ve\u0161el do \u0159editelny.<\/p><\/div>\n

\n

„Kaulitzi, neum\u00edte klepat? To v\u00e1s opustily nejen dobr\u00e9 zn\u00e1mky, ale i slu\u0161n\u00e9 chov\u00e1n\u00ed?“ ot\u00e1zala se p\u0159\u00edk\u0159e \u0159editelka a stoupla si p\u0159ed sv\u016fj st\u016fl.<\/p><\/div>\n

\n

„Posa\u010fte se,“ vyb\u00eddla oba dva a rukou jim pokynula sm\u011brem ke k\u0159esl\u016fm pod okny. Po\u010dkala, ne\u017e se usadili a sv\u00e9 pracovn\u00ed k\u0159eslo na kole\u010dk\u00e1ch p\u0159it\u00e1hla p\u0159ed n\u011b a tak\u00e9 se posadila.<\/p><\/div>\n

\n

„Tak\u017ee, douf\u00e1m Tome, \u017ee v\u00edte pro\u010d jste tady. Jedn\u00e1  se o va\u0161e dosavadn\u00ed zn\u00e1mky. V\u00e1\u0161 pr\u016fm\u011br se velice zhor\u0161il. B\u00fdvaly doby, mil\u00fd chlap\u010de, kdy jste m\u00edval pr\u016fm\u011br 1,3 a nyn\u00ed  jste klesl na 3,8. Co se to s v\u00e1mi d\u011bje, Tome? V dotazn\u00edku m\u00e1te, \u017ee byste cht\u011bl j\u00edt studovat d\u00e1l, ale s t\u00edmto p\u0159\u00edstupem se v\u00e1m mo\u017enosti den za dnem zu\u017euj\u00ed. M\u00e1te velk\u00fd potenci\u00e1l, hochu, ale m\u011bl byste jej vyu\u017e\u00edt ve \u0161kole a ne na zdech m\u00edstn\u00edho s\u00eddli\u0161t\u011b.“<\/p><\/div>\n

\n

„Nebav\u00ed m\u011b to. M\u00e1m spoustu mimo\u0161koln\u00edch aktivit a ty m\u011b zam\u011bstn\u00e1vaj\u00ed mnohem v\u00edc ne\u017e u\u010den\u00ed. Na to nezb\u00fdv\u00e1 \u010das. V dne\u0161n\u00ed dob\u011b jsou d\u00edvky velmi netrp\u011bliv\u00e9 a nerady \u010dekaj\u00ed. Kdybych jim \u0159ekl, \u017ee se nejd\u0159\u00edv mus\u00edm nau\u010dit biologii \u010di cokoliv jin\u00e9ho, nejsp\u00ed\u0161 by se mi vysm\u00e1ly. Odpus\u0165te, ale nechci skon\u010dit jako m\u016fj ct\u011bn\u00fd bratr,“ odfrknul si Tom a pov\u00fd\u0161en\u011b se na Billa pod\u00edval.<\/p><\/div>\n

\n

Ten na n\u011bj jen nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b valil o\u010di. Jak je mo\u017en\u00e9,  \u017ee se \u010dlov\u011bk dok\u00e1\u017ee tak zm\u011bnit? V\u017edy\u0165 ned\u00e1vno byli nejlep\u0161\u00edmi p\u0159\u00e1teli, nepot\u0159ebovali nikoho jin\u00e9ho. Vysta\u010dili si sami a kolikr\u00e1t za\u017eili v\u00edce legrace ne\u017e s ostatn\u00edmi p\u0159\u00e1teli. Bill to necht\u011bl jen tak zahodit, ale vypadalo to, jako by Tom na v\u0161echno, co spolu pro\u017eili zapomn\u011bl. Jako by jej Maxova parta \u00fapln\u011b pohltila a nezanechala jedin\u00fd kousek Toma, kter\u00fd mu byl kdysi oporou.<\/p><\/div>\n

\n

„Tak \u010di tak, Tome, budete chodit na dou\u010dov\u00e1n\u00ed. U\u017e jsem v\u00e1m i sehnala mlad\u00edka, kter\u00fd se s v\u00e1mi bude mordovat, va\u0161e v\u00fdsledky v matematice, fyzice, biologii a d\u011bjepisu jsou katastrofick\u00e9,“<\/p><\/div>\n

\n

„Co\u017ee?!?“ Tom\u016fv v\u00fdk\u0159ik probral Billa z nep\u011bkn\u00fdch my\u0161lenek. Ani nev\u011bd\u011bl pro\u010d Tom tak vyjekl, n\u011bjak zapomn\u011bl \u0159editelku Collinsovou poslouchat.<\/p>\n<\/div>\n

„Sly\u0161\u00edte spr\u00e1vn\u011b, Tome. Oliver James v\u00e1s bude pravideln\u011b dou\u010dovat podle osnov, kter\u00e9 mu profeso\u0159i na vybran\u00e9 p\u0159edm\u011bty poskytnou. Je vid\u011bt, \u017ee vyu\u010dovac\u00ed hodina je pro v\u00e1s \u017ealostn\u011b  m\u00e1lo,“ uzav\u0159ela p\u0159\u00edpad Tom Kaulitz a sv\u016fj zrak up\u0159ela na Billa.<\/div>\n
\n

„V\u00e1s jsem si pozvala z jin\u00e9ho d\u016fvodu, Bille. V prv\u00e9 \u0159ad\u011b  v\u00e1m chci vyj\u00e1d\u0159it sv\u016fj obdiv nad va\u0161imi kresbami, kter\u00e9 jsem m\u011bla mo\u017enost shl\u00e9dnout na n\u00e1st\u011bnk\u00e1ch v budov\u011b \u0161koly. V\u010dera odpoledne p\u0159i\u0161el e-mail od p\u0159edn\u00ed n\u011bmeck\u00e9 um\u011bleck\u00e9  \u0161koly v Berl\u00edn\u011b. Z ka\u017ed\u00e9 \u0161koly, do kter\u00e9 sv\u00e9 pozv\u00e1n\u00ed poslali, po\u017eaduj\u00ed jen jednoho jedin\u00e9ho z\u00e1stupce z ka\u017ed\u00e9ho oboru, tedy hudebn\u00ed, v\u00fdtvarn\u00e9 a dramatick\u00e9 obory. Z hudebn\u00ed t\u0159\u00eddy jsem vybrala Margarithu Liederhausovou, z dramatick\u00e9ho krou\u017eku to je pan Jacob Richter a z v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed bych r\u00e1da jmenovala v\u00e1s. Va\u0161e d\u00edla jsou n\u011b\u010d\u00edm velmi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a nut\u00ed \u010dlov\u011bka p\u0159em\u00fd\u0161let. Va\u0161e profesorka v\u00fdtvarn\u00e9 v\u00fdchovy se mnou souhlas\u00ed. A pokud si obh\u00e1j\u00edte sv\u00e1 d\u00edla p\u0159ed p\u011bti\u010dlennou komis\u00ed, nevid\u00edm d\u016fvod, pro\u010d byste nemohl stipendium z\u00edskat pr\u00e1v\u011b vy.“<\/p><\/div>\n

\n

Bill p\u0159ekvapen\u00ed jen napr\u00e1zdno otev\u0159el pusu a op\u011bt ji zase zav\u0159el. To p\u0159eci nen\u00ed mo\u017en\u00e9. Univerzita v Berl\u00edn\u011b? To byl p\u0159eci jeho sen, a te\u010f jej m\u00e1 na dosah ruky. Sta\u010d\u00ed se nat\u00e1hnou a chytit p\u0159\u00edle\u017eitost za pa\u010desy.<\/p><\/div>\n

\n

„To je… J\u00e1 ani nev\u00edm, co na to \u0159\u00edct. Snad jen, p\u00e1ni, to je neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. J\u00e1\u2026“ zakokt\u00e1val se a \u010d\u00edm v\u00edce se sna\u017eil vyj\u00e1d\u0159it sv\u00e9 pocity, t\u00edm v\u00edce koktal.<\/p><\/div>\n

\n

\u0158editelka se pousm\u00e1la, co\u017e byl velmi v\u00fdjime\u010dn\u00fd okam\u017eik.<\/p><\/div>\n

\n

„Vid\u00edm, \u017ee jsem v\u00e1s zaujala. Ov\u0161em na podrobnosti te\u010f  nen\u00ed \u010das. V\u0161e se dozv\u00edte od profesorky Neumannov\u00e9. A je\u0161t\u011b jednu v\u011bc, Bille. Dohl\u00e9dn\u011bte na sv\u00e9ho bratra. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee na v\u00e1s d\u00e1 v\u00edce ne\u017e-li na m\u011b. A nyn\u00ed m\u016f\u017eete j\u00edt. A vy, Tome, zde je\u0161t\u011b po\u010dkejte, sezn\u00e1m\u00edm v\u00e1s s panem Jamesem,“ \u0159ekla a pokynula Billovi na znamen\u00ed, \u017ee m\u016f\u017ee odej\u00edt.<\/p><\/div>\n

\n

Bill se s nep\u0159\u00edtomn\u00fdm \u00fasm\u011bvem postavil a vy\u0161el z \u0159editelny na chodbu. Po\u0159\u00e1d tomu nemohl uv\u011b\u0159it. tenhle den byl \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc bl\u00e1zniv\u011bj\u0161\u00ed. Nejprve Jonathan, a te\u010f jeho vysn\u011bn\u00e1 \u0161kola. Om\u00e1men\u011b se svezl podl\u00e9 zdi a sedl si na zem. Na tv\u00e1\u0159i se mu usazoval st\u00e1le \u0161ir\u0161\u00ed a \u0161ir\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv. 
Ani si nev\u0161iml, \u017ee kolem n\u011bj pro\u0161el n\u011bjak\u00fd kluk a rychle zapadl do \u0159editelny.<\/div>\n

\n

Tom se st\u00e1le nemohl vzpamatovat z toho \u0161oku. Tak on bude m\u00edt povinn\u00e9  dou\u010dov\u00e1n\u00ed? A co jeho voln\u00fd \u010das? V\u017edy\u0165 mu \u017e\u00e1dn\u00fd  nezbude. A Bill mu m\u00e1 domluvit? To ur\u010dit\u011b, jeho tak bude poslouchat.<\/p><\/div>\n

\n

Bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed jej probralo do p\u0159\u00edtomnosti. V\u0161iml si p\u0159ikr\u010den\u00e9ho kluka v jeho v\u011bku s kulat\u00fdma brejli\u010dkama a ko\u0161il\u00ed po d\u011bde\u010dkovi. Musel se s\u00e1m pro sebe zasm\u00e1t. Tak tohle bude hra\u010dka. S t\u00edmhle klukem \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9my nebudou a u\u010den\u00ed u\u017e v\u016fbec ne.<\/p><\/div>\n

\n

„Olivere, tohle je Tom Kaulitz, v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee se zn\u00e1te. Budete jej dou\u010dovat, osnovy v\u00e1m budou profeso\u0159i pr\u016fb\u011b\u017en\u011b p\u0159ed\u00e1vat. Pan Kaulitz m\u00e1 velmi nep\u011bkn\u00fd prosp\u011bch a na v\u00e1s je, aby se to zlep\u0161ilo. V\u011b\u0159\u00edm ve va\u0161i odhodlanost, Olivere. Hodn\u011b  \u0161t\u011bst\u00ed. M\u016f\u017eete j\u00edt,“ \u0159ekla pan\u00ed Collinsov\u00e1 za zvuku zvon\u011bn\u00ed na p\u0159est\u00e1vku.<\/p><\/div>\n

\n

Tom v\u011bnoval chlapci jeden ze sv\u00fdch posm\u011b\u0161n\u00fdch pohled\u016f a opustil \u0159editelnu. Na chodb\u011b narazil na Billa. \u010cekal na n\u011bj. Ale Tom na n\u011bj nem\u011bl n\u00e1ladu.<\/p><\/div>\n

\n

„Zapome\u0148 na to, \u017ee m\u011b bude\u0161 kontrolovat. Jse\u0161  mi ukradenej,“ syknul, obe\u0161el jej a ztratil se v davu.<\/p><\/div>\n

\n

„Tome\u2026“ vydechl Bill a nem\u011bl daleko k slz\u00e1m. Neplakal \u010dasto, sp\u00ed\u0161e v\u016fbec, a ji\u017e mnohokr\u00e1t chyb\u011blo m\u00e1lo k tomu, aby se rozplakal jako mal\u00e9 d\u011bcko. Pro\u010d jen byl Tom tak krut\u00fd? Uv\u011bdomoval si to?<\/p><\/div>\n

\n

S pr\u00e1zdn\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i se vr\u00e1til do t\u0159\u00eddy, ve kter\u00e9 m\u011bli matematiku, sebral sv\u00e9 v\u011bci a odebral se do u\u010debny biologie. Tu na\u0161t\u011bst\u00ed nem\u011bl spole\u010dnou s Tomem. Nejsp\u00ed\u0161 by nevydr\u017eel b\u00fdt vedle n\u011bj a udr\u017eet jazyk za zuby. Tolik se mu cht\u011blo vzteky k\u0159i\u010det. Nejrad\u011bji by svou frustraci vyk\u0159i\u010del do sv\u011bta, ale copak mohl? V tak konzervativn\u00edm sv\u011bt\u011b, ve kter\u00e9m \u017eil, tohle nebylo mo\u017en\u00e9.<\/p><\/div>\n

\n

„Co ti cht\u011bla?“ zazn\u011bla mu u ucha jemn\u00e1 ot\u00e1zka. Abi si stoupla na svou stranu velik\u00e9ho stolu, kter\u00e9 v u\u010debn\u011b  byly, a pozorn\u011b se na n\u011bj zad\u00edvala.<\/p><\/div>\n

\n

Bill jako by si najednou uv\u011bdomil, co se stalo, se rozz\u00e1\u0159il jako slun\u00ed\u010dko a s \u00fasm\u011bvem j\u00ed v\u0161echno pov\u011bd\u011bl. M\u00e1 \u0161anci dostat se na nejlep\u0161\u00ed um\u011bleckou \u0161kolu. 
Najednou jej nic nezat\u011b\u017eovalo, nechal se naplno pohltit my\u0161lenkou na sebe, jak stoj\u00ed p\u0159ed stovkami lid\u00ed, kte\u0159\u00ed se p\u0159i\u0161li pod\u00edvat na v\u00fdstavu jeho obraz\u016f do galerie. Byla to tak n\u00e1dhern\u00e1 p\u0159edstava, \u017ee si byl jist, \u017ee mu ji nic nem\u016f\u017ee zkazit.<\/div>\n

\n

Po zbytek dne mu \u00fasm\u011bv z tv\u00e1\u0159e nezmizel, ani kdy\u017e jej angli\u010dtin\u00e1\u0159ka vyt\u00e1hla na zkou\u0161en\u00ed z p\u0159edp\u0159\u00edtomn\u00e9ho \u010dasu a dostal za t\u0159i. Trojka byla p\u0159eci dobr\u00e1 zn\u00e1mka.<\/p><\/div>\n

\n

\u00b0*\u00b0*\u00b0*\u00b0<\/p><\/div>\n

\n

Cestu autobusem str\u00e1vil Bill t\u00edm, \u017ee poslouchal Abigeil, jak pl\u00e1novala, co bude d\u011blat o v\u00edkendu. Ov\u0161em jedn\u00edm uchem to \u0161lo tam a druh\u00fdm zase ven. On s\u00e1m byl r\u00e1d, \u017ee bylo kone\u010dn\u011b po \u0161kole \u010dekal jej zaslou\u017een\u00fd prodlou\u017een\u00fd v\u00edkend, v pond\u011bl\u00ed toti\u017e bylo \u0159editelsk\u00e9 volno a v \u00fater\u00fd st\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek. \u010cty\u0159i dny, dost \u010dasu na to, aby za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, jak\u00e9 t\u00e9ma si vybere pro svou pr\u00e1ci p\u0159ed komis\u00ed berl\u00ednsk\u00e9 univerzity.<\/p><\/div>\n

\n

Dv\u011b zast\u00e1vky od jeho v\u00fdstupn\u00ed, se rozlou\u010dil s Abigeil a neu\u0161el mu ani rozz\u00e1\u0159en\u00fd pohled jej\u00edho bratra, kter\u00fd jej celou cestu v autobuse pozoroval. Nesm\u011ble zam\u00e1val tedy i jemu, nasadil si br\u00fdle na o\u010di a zad\u00edval se z ok\u00e9nka na ub\u00edhaj\u00edc\u00ed krajinu. Vypadalo to na slune\u010dn\u00fd v\u00edkend.<\/p>\n<\/div>\n

autor: Vanity<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Vanity Bill ve\u0161el do sv\u00e9 t\u0159\u00eddy a posadil se na sv\u00e9 obvykl\u00e9  m\u00edsto. \u0158ada u okna, posledn\u00ed lavice. Na st\u016fl si vyt\u00e1hl pokreslen\u00fd blok a \u010derno-b\u00edl\u00fd kosti\u010dkovan\u00fd pen\u00e1l. P\u0159ehodil si nohu p\u0159es nohu a lokty se op\u0159el o lavici. Matematiku nesn\u00e1\u0161el. Co chv\u00edli<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[376],"tags":[],"class_list":["post-10217","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-riots"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10217","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10217"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10217\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10217"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10217"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10217"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}