{"id":1022,"date":"2017-09-09T16:00:00","date_gmt":"2017-09-09T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1016"},"modified":"2017-09-09T16:00:00","modified_gmt":"2017-09-09T15:00:00","slug":"uzavreny-kruh-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/09\/09\/uzavreny-kruh-11\/","title":{"rendered":"Uzav\u0159en\u00fd kruh 11."},"content":{"rendered":"
autor: Mal\u00e1m\u00faza<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

D\u00fdchej<\/strong><\/div>\n

\n

Bill nevypadal, jako by v\u011bd\u011bl, kde za\u010d\u00edt, ale a\u0165 jde do h\u00e1je, pokud si mysl\u00ed, \u017ee za\u010dne Tom. Bill o tom cht\u011bl mluvit, bude muset d\u00e1t Tomovi n\u011bjak\u00fd v\u00fdchoz\u00ed bod. Tom byl v sou\u010dasn\u00e9 chv\u00edli p\u0159\u00edli\u0161 zanepr\u00e1zdn\u011bn snahou neza\u010d\u00edt vy\u0161ilovat.<\/p><\/div>\n

„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Zeptal se Bill a znepokojen\u011b p\u0159imhou\u0159il o\u010di, a teprve a\u017e v tu chv\u00edli si Tom uv\u011bdomil, \u017ee mo\u017en\u00e1 je jeho nepohodl\u00ed daleko zjevn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e p\u016fvodn\u011b p\u0159edpokl\u00e1dal.<\/div>\n
Tomovi se poda\u0159ilo zavrt\u011bt hlavou. Ne, nebyl v po\u0159\u00e1dku. Rozhodn\u011b nebyl v po\u0159\u00e1dku. Nam\u00e1hav\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed bylo norm\u00e1ln\u00ed, ale te\u010f u\u017e nemohl d\u00fdchat v\u016fbec. Bylo to, jako by mu ztuhnul krk, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u00e1 astma.<\/div>\n
„Tome?“<\/div>\n
Byl si docela jist\u00fd, \u017ee Bill je\u0161t\u011b nepochopil, jak v\u00e1\u017en\u00e9 to je. Proto\u017ee to nebylo tak, jako by mu to Tom mohl \u0159\u00edct. Nemohl d\u011blat nic. Naklonil se kup\u0159edu a sev\u0159el okraje gau\u010de, jak se sna\u017eil uklidnit, ale bylo t\u011b\u017ek\u00e9 d\u00fdchat pravideln\u011b, kdy\u017e nemohl d\u00fdchat v\u016fbec.<\/div>\n
„Ach bo\u017ee, Tome.“<\/div>\n
N\u00e1hle si byl v\u011bdom toho, \u017ee je Bill vedle n\u011bj, \u017ee u\u017e to ch\u00e1pe, ale byl vzd\u00e1len\u00fd. Je\u017e\u00ed\u0161i Kriste, on um\u0159e. Pr\u00e1v\u011b tady, v bratrov\u011b ob\u00fdvac\u00edm pokoji. Dostane infarkt d\u0159\u00edv, ne\u017e mu bude t\u0159icet, v\u011bd\u011bl to.<\/div>\n
\n

„Tome.“ Billovy ruce se ocitly na jeho ramenech. „Tome!“ Zat\u0159\u00e1sl j\u00edm tak, \u017ee by jej to norm\u00e1ln\u011b polekalo, kdyby mohl jasn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161let. „Pod\u00edvej se na m\u011b!“<\/p><\/div>\n

Tom znovu hore\u010dnat\u011b zavrt\u011bl hlavou. C\u00edtil, jak lap\u00e1 po dechu, ale nebylo to uklid\u0148uj\u00edc\u00ed. Nebylo to dost. „Nem\u016f\u017eu d\u00fdchat,“ vytla\u010dil ze sebe, ani\u017e by pomyslel, \u017ee jeho prohl\u00e1\u0161en\u00ed je samo se sebou v rozporu.<\/div>\n
„Pod\u00edvej se na m\u011b.“<\/div>\n
„J\u00e1 um\u0159u.“ N\u011bkde hluboko v jeho mysli se to zd\u00e1lo b\u00fdt jako dramatick\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed, ale byla to pravda.<\/div>\n
„Ty neum\u0159e\u0161,“ nal\u00e9hal Bill, nehty zaryl do Tomov\u00fdch ramen. Znovu s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl a p\u0159esunul ruce k Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i. „Tomi, pod\u00edvej se na m\u011b.“<\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak se jeho hlava zvedla a jeho o\u010di se st\u0159etly s Billov\u00fdmi. „D\u00fdchej,“ na\u0159\u00eddil mu Bill pevn\u011b. „Prost\u011b jen vy\u0161iluje\u0161. D\u00fdchej.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161.“ Bill p\u0159ejel prsty p\u0159es Tomovy l\u00edcn\u00ed kosti. „D\u00fdchej.“<\/div>\n
\n
Tom na Billa z\u00edral, p\u0159\u00edmo do jeho o\u010d\u00ed, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill necht\u011bl, aby sv\u016fj pohled odvr\u00e1til. Bylo to jednodu\u0161\u0161\u00ed, p\u0159ipou\u0161t\u011bl, d\u00edvat se na Billa m\u00edsto toho, aby sed\u011bl se sklopenou hlavou. Bylo to n\u011bco st\u00e1l\u00e9ho, n\u011bco opravdov\u00e9ho, a on mohl c\u00edtit, jak se tlukot jeho srdce nepatrn\u011b zpomalil.<\/div>\n
Kdy\u017e se to stalo, n\u00e1hle se my\u0161lenka na prvn\u00ed n\u00e1dech nezd\u00e1la b\u00fdt tak nemo\u017en\u00e1.<\/div>\n
„D\u00fdchej,“ zopakoval Bill nal\u00e9hav\u011b, tentokr\u00e1t ti\u0161eji.<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a naprostou silou v\u016fle si vtla\u010dil vzduch do plic, nekone\u010dn\u011b \u0161okovan\u00fd, kdy\u017e jeho t\u011blo spolupracovalo. Bill ho o to po\u017e\u00e1dal a to znamenalo, \u017ee m\u016f\u017ee. Stejn\u011b, jako kdy\u017e se po ve\u010derce vkr\u00e1dali do pokoje toho druh\u00e9ho, jako p\u0159i u\u010den\u00ed hry na kytaru, jako p\u0159i zalo\u017een\u00ed kapely, stejn\u011b jako p\u0159i proslaven\u00ed<\/em> t\u00e9 kapely. M\u016f\u017ee. Pokud je tam Bill s n\u00edm, tak m\u016f\u017ee.<\/div>\n
Znovu se nadechl. A znovu. S ka\u017ed\u00fdm n\u00e1dechem se jeho srdce uklid\u0148ovalo. Billovy prsty na jeho tv\u00e1\u0159\u00edch to za\u010daly zaznamen\u00e1vat.<\/div>\n
\n

„A je to.“ Bill p\u0159itiskl k sob\u011b jejich \u010dela a srovnal sv\u016fj dech s Tomov\u00fdm. N\u00e1hle bylo je\u0161t\u011b jednodu\u0161\u0161\u00ed soust\u0159edit se na spr\u00e1vn\u00e9 na\u010dasov\u00e1n\u00ed. Prost\u011b nemohl nechat Billa d\u00fdchat samotn\u00e9ho.<\/p><\/div>\n

„Lep\u0161\u00ed?“ Zeptal se Bill opatrn\u011b.<\/div>\n
Tom se znovu nadechl a p\u0159ik\u00fdvl. Billova bl\u00edzkost za\u010dala b\u00fdt registrov\u00e1na, stejn\u011b jako jeho ruce, a d\u00fdchali ten sam\u00fd vzduch. Ale aspo\u0148 d\u00fdchal. „\u2026 \u0158ekl jsi mi Tomi,“ informoval Billa, jako by to snad nev\u011bd\u011bl. Jeho rty se s ka\u017ed\u00fdm slovem ot\u0159ely o rty jeho dvoj\u010dete a on se n\u00e1hle cht\u011bl naklonit bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
A pak byly Billovy rty pry\u010d, jeho ruce taky, a on sed\u011bl na kolenou p\u0159ed Tomem a Tom s\u00e1m sebe nen\u00e1vid\u011bl i miloval, \u017ee ten okam\u017eik p\u0159eru\u0161il. „Tak\u017ee u\u017e jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„Jo,“ \u0159ekl Tom, za\u010daly j\u00edm pronikat rozpaky. B\u00fdt zraniteln\u00fd b\u00fdvalo s Billem v po\u0159\u00e1dku. Nyn\u00ed to bylo trochu jin\u00e9. „D\u00edky.“<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m,“ \u0159ekl Bill a trochu nerv\u00f3zn\u011b se zasm\u00e1l. „Jen jsem to u\u017e n\u011bjakou dobu d\u011blat nemusel.“<\/div>\n
\n

A ta slova osv\u011b\u017eila Tomovu pam\u011b\u0165, jak to kolikr\u00e1t musel d\u011blat jeden z nich pro jejich matku, p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b ji vyt\u00e1hnout z n\u00e1hl\u00e9ho z\u00e1chvatu b\u011bhem cel\u00e9ho roku pot\u00e9, co od nich ode\u0161el jejich otec. Tak tohle bylo ono? Z\u00e1chvat \u00fazkosti? Tom s\u00e1m nikdy \u017e\u00e1dn\u00fd nem\u011bl. Kdyby ano, mo\u017en\u00e1 by rozpoznal p\u0159\u00edznaky stejn\u011b jako Bill.<\/p><\/div>\n

\n

„Mo\u017en\u00e1 bychom m\u011bli po\u010dkat,“ \u0159ekl Bill, vstal a z\u00edral dol\u016f na Toma. „Ne\u017e si promluv\u00edme.“<\/p><\/div>\n

„Ne,“ protestoval Tom a vzhl\u00e9dl. „Ne, je mi fajn.“ A pak si v duchu vynadal, \u017ee se znovu rozhodl potvrdit svou du\u0161evn\u00ed s\u00edlu m\u00edsto zjevn\u00e9 cesty ven, kterou mu Bill p\u0159edkl\u00e1dal.<\/div>\n
„\u2026 Okay.“ Bill se znovu posadil, tentokr\u00e1t na okraj konferen\u010dn\u00edho stolku, p\u0159\u00edmo p\u0159ed Toma, a rukama se zap\u0159el o kolena. Vypadal je\u0161t\u011b nepohodln\u011bji ne\u017e p\u0159edt\u00edm, jako by se snad Tom mohl rozpadnout, kdyby ud\u011blal n\u011bjak\u00fd n\u00e1hl\u00fd pohyb. Tom to nen\u00e1vid\u011bl.<\/div>\n
„Je mi fajn,“ ujistil Billa, pravd\u011bpodobn\u011b trochu p\u0159\u00edli\u0161 vynucen\u011b.<\/div>\n
„Pak mi \u0159ekni, pro\u010d jsi ode\u0161el.“<\/div>\n
Tom si slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed, proto\u017ee byl st\u00e1le je\u0161t\u011b trochu rozt\u0159esen\u00fd a nyn\u00ed i lehce roz\u010dilen\u00fd. „U\u017e jsem ti to \u0159ekl, ty v\u00ed\u0161 pro\u010d.“<\/div>\n
Nastalo ticho a Tom to nepova\u017eoval za neobvykl\u00e9, ale pak ho Bill p\u0159eru\u0161il n\u011b\u010d\u00edm, co rozhodn\u011b neo\u010dek\u00e1val. „\u2026 J\u00e1 myslel to r\u00e1no.“<\/div>\n
Tom vzhl\u00e9dl, ne\u017e o tom stihl pop\u0159em\u00fd\u0161let, jen z \u010dir\u00e9ho p\u0159ekvapen\u00ed. Na\u0161t\u011bst\u00ed, Billovy o\u010di byly odvr\u00e1cen\u00e9 k podlaze, tak\u017ee m\u011bl \u010das znovu pohl\u00e9dnout jinam.<\/div>\n
„\u2026 Proto\u017ee jsem si myslel, \u017ee probudit se tam beze m\u011b bude mo\u017en\u00e1 jednodu\u0161\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„A ty by ses rad\u011bji vzbudil beze m\u011b<\/em>?“<\/div>\n
„Ano.“ Nechystal se Billovi lh\u00e1t. Celou situaci by to jen zhor\u0161ilo. Ale v\u00fdraz, kter\u00fd se objevil na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i, jej tak trochu nutil si p\u0159\u00e1t, aby zalhal.<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou. „Byl jsem zmaten\u00fd, a tys tam nebyl.“<\/div>\n
„No, j\u00e1 jsem si nemyslel, \u017ee bys m\u011b cht\u011bl vid\u011bt.“<\/div>\n
„To je hloupost.“<\/div>\n
\n

„Bille,“ \u0159ekl Tom nerv\u00f3zn\u011b. „M\u016f\u017ee\u0161 o tom pros\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let jako norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk?“ D\u0159\u00edve to tak b\u00fdvalo, \u017ee obvin\u011bn\u00ed Billa z toho, \u017ee je nenorm\u00e1ln\u00ed nebo gay, byly ty nejhor\u0161\u00ed ur\u00e1\u017eky, alespo\u0148 od Toma. Nyn\u00ed Bill vypadal, \u017ee to docela bere. Mo\u017en\u00e1 te\u010f je norm\u00e1ln\u00ed, pomyslel si Tom, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na jeho modern\u00ed okoln\u00ed prost\u0159ed\u00ed a d\u00edval se p\u0159\u00edmo na Billovy rovn\u00e9 vlasy a sotva viditeln\u00fd make-up. Tom si nebyl jist\u00fd, jestli se mu ta mo\u017enost l\u00edbila.<\/p><\/div>\n

„Norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk by si uv\u011bdomil, \u017ee byl prost\u011b jen opil\u00fd,“ st\u0159elil Bill nazp\u00e1tek.<\/div>\n
Kdyby to jen bylo tak jednoduch\u00e9. Ale i kdyby bylo, opilost by st\u00e1le nijak neomluvila ty v\u011bci, kter\u00e9 Tom evidentn\u011b provedl sv\u00e9mu dvoj\u010deti. „A byl jsem?“ \u0158ekl.<\/div>\n
Billovy o\u010di se zm\u011bnily. V\u016fbec se nepohnul, ale Tom mohl t\u00e9m\u011b\u0159 vid\u011bt, jak zbledl. „Co\u017ee?“<\/div>\n
Tom pot\u0159\u00e1sl hlavou a pohnul se, aby vstal, ale Bill sev\u0159el jeho pa\u017ei s v\u011bt\u0161\u00ed silou, ne\u017e by si Tom myslel, \u017ee m\u00e1. „Ne,“ \u0159ekl a zat\u00e1hl jej zp\u00e1tky. „\u0158ekni mi, co t\u00edm mysl\u00ed\u0161. Bo\u017ee, aspo\u0148 jednou<\/em>.“<\/div>\n
„Bille, \u0159\u00edk\u00e1m ti, nech to b\u00fdt.“<\/div>\n
„Nechali jsme to b\u00fdt \u010dty\u0159i roky!“ Vyk\u0159ikl Bill a uvolnil sv\u00e9 sev\u0159en\u00ed, aby mohl Toma pra\u0161tit do ramene. „A p\u0159ineslo n\u00e1m to zatracen\u011b spoustu dobr\u00e9ho!“<\/div>\n
„No, a co kdy\u017e je to hor\u0161\u00ed?“ Vyk\u0159ikl Tom nazp\u011bt. „Napadlo t\u011b to n\u011bkdy?“<\/div>\n
„Byli jsme opil\u00ed,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Bill znovu. „Neud\u011blali jsme nic \u0161patn\u00e9ho.“<\/div>\n
\n

„Bille, bo\u017ee, my\u2026 J\u00e1-Je\u017e\u00ed\u0161i<\/em>, na ni\u010dem z toho u\u017e nez\u00e1le\u017e\u00ed!“<\/div>\n

„Pokud na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed, tak pro\u010d mi to nem\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct?“<\/div>\n
„Proto\u017ee je to \u0161patn\u00e9<\/em>!“ Tentokr\u00e1t Tom vstal, u\u017e nedok\u00e1zal vydr\u017eet b\u00fdt s Billem na stejn\u00e9 \u00farovni o\u010d\u00ed. „To, co jsem ti ud\u011blal, bylo \u0161patn\u00e9<\/em>! Opil\u00fd nebo ne!“<\/div>\n
Bill na n\u011bj pohl\u00e9dl s n\u011b\u010d\u00edm v o\u010d\u00edch, co Tom a\u017e po chv\u00edli rozpoznal jako zmatek. „Co jsi mi ty<\/em> ud\u011blal?“ Zopakoval mnohem ti\u0161eji.<\/div>\n
„Bo\u017ee.“ Tom se oto\u010dil a obe\u0161el gau\u010d, byl rozhodnut\u00fd naj\u00edt sv\u00e9 boty.<\/div>\n
„Tome,“ \u0159ekl Bill znovu t\u00edm<\/em> hlasem. Cht\u011bl, aby se oto\u010dil. Ale on u\u017e se dostal ke sv\u00fdm bot\u00e1m a jeho c\u00edlem bylo dostat se odsud pry\u010d. Co nejrychleji. Nez\u016fstal pry\u010d po \u010dty\u0159i roky jen proto, aby se to te\u010f cel\u00e9 rozpadlo.<\/div>\n
„Tome!“ Billova ruka byla op\u011bt na jeho rameni, ot\u00e1\u010dela jej, ale Tom se br\u00e1nil. „Tome, p\u0159esta\u0148,“ p\u0159ik\u00e1zal Bill. „P\u0159esta\u0148 s t\u00edm!“<\/div>\n
Billova druh\u00e1 ruka se p\u0159ipojila k prvn\u00ed na jeho druh\u00e9m rameni a jeho nal\u00e9h\u00e1n\u00ed bylo tak siln\u00e9, \u017ee Tom poslechl, p\u0159estal se h\u00fdbat, ale na sv\u00e9ho bratra se nepod\u00edval.<\/div>\n
\n

„To je to, co si mysl\u00ed\u0161?“ Zeptal se Bill, v jeho t\u00f3nu byl evidentn\u00ed \u0161ok.<\/p><\/div>\n

Tom se ne\u0161\u0165astn\u011b setkal s Billov\u00fdm pohledem. Nebude bre\u010det. Bo\u017ee, nebre\u010del u\u017e od\u2026 ani nev\u011bd\u011bl, jak dlouho. V\u0161iml si, \u017ee se mu op\u011bt t\u0159\u00e1sl dech.<\/div>\n
„Kriste,“ vydechl Bill. „Kolik si toho pamatuje\u0161?“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou a vytrhl se z Billova sev\u0159en\u00ed, ne hrub\u011b. „Dost.“<\/div>\n
„Tomi, ne,“ \u0159ekl Bill, p\u0159esunul sv\u00e9 ruce zp\u00e1tky, tentokr\u00e1t s nimi p\u0159ist\u00e1l na Tomov\u00fdch ramenech. „Ne,“ zopakoval stejn\u00fdm zp\u016fsobem, jako Toma d\u0159\u00edve instruoval, aby d\u00fdchal, jako by se cht\u011bl ujistit, \u017ee ho sly\u0161el. Znovu spojil jejich \u010dela a pokra\u010doval. „D\u011blal jsi n\u011bco se mnou, a ne mn\u011b\u2026 Okay?“<\/div>\n
Tom pevn\u011b zav\u0159el o\u010di, proto\u017ee tomu nemohl uv\u011b\u0159it, stejn\u011b tak moc, jak by cht\u011bl. Bill by mu to stejn\u011b ne\u0159ekl. To byl jeden z d\u016fvod\u016f, pro\u010d se nikdy necht\u011bl zeptat.<\/div>\n
„Tome.“ Tom si opravdu p\u0159\u00e1l, aby p\u0159estal \u0159\u00edkat jeho jm\u00e9no. Jen to v\u0161echno zhor\u0161ovalo. Ale otev\u0159el o\u010di. Bill znovu zavrt\u011bl hlavou, ten pohyb pohnul i Tomovou. „Neubl\u00ed\u017eil jsi mi,“ \u0159ekl. „To jsi neud\u011blal.“<\/div>\n
„Bille-„<\/div>\n
„Ne,“ p\u0159eru\u0161il ho Bill ne\u00fastupn\u011b. „Neubl\u00ed\u017eil jsi mi.“<\/div>\n
\n

Nechal Toma, aby to vst\u0159ebal, zat\u00edmco oba dva st\u00e1li v Billov\u011b p\u0159eds\u00edni. Dokonce i kdyby Billovi mohl v\u011b\u0159it, bylo tam toho st\u00e1le o tolik v\u00edc, o \u010dem se nedok\u00e1zal p\u0159im\u011bt mluvit, mo\u017en\u00e1 v\u016fbec, nato\u017e dnes ve\u010der. M\u011bl by j\u00edt.<\/p><\/div>\n

Tomovy o\u010di byly op\u011bt zav\u0159en\u00e9, tak\u017ee na okam\u017eik nev\u011bd\u011bl, co se d\u011bje, kdy\u017e se n\u011bco zm\u011bnilo. Kdy\u017e zjistil, \u017ee to, co c\u00edt\u00ed, jsou rty p\u0159itisknut\u00e9 k t\u011bm jeho, jeho prvn\u00edm instinktem bylo Billa odstr\u010dit, nedovolit, aby se to stalo znovu, rozhodn\u011b ne za st\u0159\u00edzliva. Bill m\u011bl nejsp\u00ed\u0161 v \u00famyslu, aby to bylo jen kr\u00e1tk\u00e9, jako zp\u016fsob \u00fat\u011bchy, jako kdy\u017e byli mal\u00ed. Ale Tom nedok\u00e1zal odolat a zatla\u010dil nazp\u011bt, uchopil zadn\u00ed stranu Billovy hlavy a nato\u010dil sv\u00e1 \u00fasta, dokud ten polibek nebyl pevn\u00fd, nepopirateln\u00fd.<\/div>\n
\n

N\u00e1hle vzduch roz\u0159\u00edznul nesnesiteln\u00fd hip-hop je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e m\u011bl Tom mo\u017enost zjistit Billovu reakci, a rychle se odt\u00e1hl, dr\u017eel sv\u016fj pohled pry\u010d od sv\u00e9ho bratra a nat\u00e1hl se do zadn\u00ed kapsy pro sv\u016fj telefon, zat\u00edmco nesly\u0161n\u011b zaklel.<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Vol\u00e1 Vanessa mobil<\/em><\/div>\n

\n

„Kdo je to?“ zeptal se Bill bez dechu.<\/p><\/div>\n

Tom vzdychl. „Aah – znamen\u00ed,“ zamumlal, poodstoupil a p\u0159ijal hovor. „Ahoj,“ \u0159ekl do telefonu, na\u0161tvan\u00fd na sv\u016fj p\u0159i\u0161krcen\u00fd hlas.<\/div>\n
„Ahoj, zlato, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsme spolu m\u011bli mluvit a\u017e z\u00edtra, ale tenhle d\u016fm je bez tebe tak velk\u00fd. Bude\u0161 na m\u011b mluvit, ne\u017e usnu?<\/em>„<\/div>\n
„Jo, okay,“ souhlasil. Byla to v\u00fdmluva, kter\u00e9 se dychtiv\u011b zachytil. M\u011bl j\u00ed rovnou zavolat, nam\u00edsto toho, aby \u0161el za Billem. P\u0159ikryl dlan\u00ed mikrofon a za\u010dal si nazouvat boty. „Odch\u00e1z\u00edm,“ \u0159ekl sm\u011brem k Billovi.<\/div>\n
„Tome-„<\/div>\n
„Pozd\u011bji,“ p\u0159eru\u0161il ho a nat\u00e1hl si druhou botu. Otev\u0159el dve\u0159e, ne\u017e jej Bill mohl zastavit, a vy\u0161el na chodbu, dve\u0159e za sebou zav\u0159el a zt\u011b\u017eka se o n\u011b op\u0159el.<\/div>\n
„D\u00fdchej,“ \u0159ekl s\u00e1m sob\u011b a p\u0159edstavoval si, \u017ee to byl Bill\u016fv hlas, aby to skute\u010dn\u011b ud\u011blal.<\/div>\n
„Tome?<\/em>“ Usly\u0161el vzd\u00e1len\u011b. „Tome, jsi tam<\/em>?“<\/div>\n
Tom polkl. „Jo,“ \u0159ekl, zvedl si telefon zp\u00e1tky k \u00fast\u016fm a druhou ruku k \u010delu. „Jo, jsem tady.“<\/p>\n

autor: Mal\u00e1m\u00faza<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mal\u00e1m\u00faza D\u00fdchej Bill nevypadal, jako by v\u011bd\u011bl, kde za\u010d\u00edt, ale a\u0165 jde do h\u00e1je, pokud si mysl\u00ed, \u017ee za\u010dne Tom. Bill o tom cht\u011bl mluvit, bude muset d\u00e1t Tomovi n\u011bjak\u00fd v\u00fdchoz\u00ed bod. Tom byl v sou\u010dasn\u00e9 chv\u00edli p\u0159\u00edli\u0161 zanepr\u00e1zdn\u011bn snahou neza\u010d\u00edt<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[681],"tags":[],"class_list":["post-1022","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-uzavreny-kruh"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1022","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1022"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1022\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1022"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1022"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1022"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}