{"id":10220,"date":"2010-11-10T18:00:00","date_gmt":"2010-11-10T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10195"},"modified":"2010-11-10T18:00:00","modified_gmt":"2010-11-10T17:00:00","slug":"remorse-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/10\/remorse-9\/","title":{"rendered":"Remorse 9."},"content":{"rendered":"
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Po t\u00e9 ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed  r\u00e1n\u011b nastalo mrtv\u00e9 ticho. Sly\u0161el jsem jen s\u00e1m sebe trhan\u011b  oddychovat, v u\u0161\u00edch mi neuv\u011b\u0159iteln\u011b hu\u010delo. Hrudn\u00edk m\u011b nev\u00fdslovn\u011b bolel, jak mi srdce spla\u0161en\u011b a nepravideln\u011b tlouklo. Vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima jsem se d\u00edval na BJe, na jeho\u017e obli\u010deji byl zlomysln\u00fd \u00fasm\u011bv. Dokonce i Tomovo na\u0161tvan\u011b ml\u00e1cen\u00ed do dve\u0159\u00ed ustalo. Na n\u011bkolik vte\u0159in se zastavil \u010das.<\/div>\n
Vzpamatov\u00e1val jsem se jen chv\u00edli. Do\u0161lo mi, \u017ee kulka nezas\u00e1hla m\u011b, ale st\u011bnu vedle moj\u00ed  hlavy. Zad\u00edval jsem se do pravideln\u00e9ho otvoru ve st\u011bn\u011b a zalapal jsem po dechu. BJ se m\u011b sna\u017eil jenom vyd\u011bsit, nechce m\u011b zab\u00edt. Tedy, zat\u00edm m\u011b nechce zab\u00edt. Pohled jsem odvr\u00e1til zp\u00e1tky k n\u011bmu. Sledoval m\u011b sv\u00fdma temn\u011b zelen\u00fdma o\u010dima a usm\u00edval se.<\/p>\n<\/div>\n
„Tolik t\u011b to bav\u00ed m\u011b d\u011bsit?“ zeptal jsem se odv\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvl. „L\u00edb\u00ed se mi, kdy\u017e m\u00e1\u0161 obli\u010dej zkroucen\u00fd strachem. A nav\u00edc  – m\u00e1\u0161 po\u0159\u00e1dn\u00fd d\u016fvod ze m\u011b m\u00edt strach. J\u00e1  jsem toti\u017e tvoje zhmotn\u011bl\u00e1 no\u010dn\u00ed m\u016fra,“  zasy\u010del.  <\/div>\n
P\u0159it\u00e1hl jsem si kolena je\u0161t\u011b  v\u00edc k t\u011blu a v obli\u010deji jsem zbledl. \u017daludek mi v b\u0159i\u0161e ud\u011blal kotrmelec a chyb\u011blo m\u00e1lo k tomu, abych se pozvracel. Ka\u017ed\u00fd strach m\u011bl svoji podobu uvnit\u0159 \u010dlov\u011bka. Ten m\u016fj m\u011b chv\u00edli nutil ronit slzy, a te\u010f mi z n\u011bho bylo akor\u00e1t tak zle. Cht\u011bl jsem n\u011bco \u0159\u00edct, ale m\u011bl jsem dojem, \u017ee kdybych jen otev\u0159el pusu, nena\u0161el bych hlas, jako kdybych spolkl jazyk. Nadechl jsem se, pootev\u0159el jsem rty a pak jsem je zase napr\u00e1zdno zav\u0159el a vydechl nosem. Nem\u011blo smysl nic \u0159\u00edkat. A i kdyby, mohlo by to pro m\u011b b\u00fdt jen hor\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed.  <\/div>\n
„Jsi tak \u00fa\u017easn\u011b roztomil\u00fd, kdy\u017e se boj\u00ed\u0161, Bille,“ zavrn\u011bl BJ potichu. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee v t\u011bch slovech je skryt\u00fd smysl n\u011b\u010deho, co mi unik\u00e1, ale rozhodn\u011b to nebylo nic dobr\u00e9ho. Napr\u00e1zdno jsem polkl a d\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. Pohled mi opl\u00e1cel.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Vid\u011bl jsem na n\u011bm, \u017ee mi hodl\u00e1 vm\u00e9st do tv\u00e1\u0159e dal\u0161\u00ed j\u00edzlivou pozn\u00e1mku, ale d\u0159\u00edv, ne\u017e se stihl jen nadechnout na dal\u0161\u00edch p\u00e1r slov, dve\u0159e vyl\u00e9tly z pant\u016f a jejich r\u00e1m byl na t\u0159\u00edsky. T\u011b\u017ece dopadly na postel s hlasit\u00fdm r\u00e1musem a do m\u00edstnosti se nahrnul Tom, v z\u00e1dech m\u011bl Andr\u00e9ho a M\u00e4xe. Nejd\u0159\u00edv se pod\u00edval na m\u011b, a kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee jsem prakticky v po\u0159\u00e1dku, vrhnul se na BJe. Prudce s n\u00edm \u0161vihnul o ze\u010f, a\u017e se cel\u00e1 m\u00edstnost ot\u0159\u00e1sla. Tloukl ho p\u011bstmi do obli\u010deje, do krku, zat\u00edmco zbyl\u00ed dva kluci se je sna\u017eili odtrhnout od sebe. Strhla se ohromn\u00e1 v\u0159ava.<\/p>\n<\/div>\n
Pod\u00edval jsem se sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm a vyc\u00edtil tak neopakovatelnou \u0161anci na \u00fat\u011bk. V tuhle chv\u00edli si m\u011b nikdo ani trochu nev\u0161\u00edmal. Neuv\u011bdomovali si, co jejich neopatrnost zp\u016fsob\u00ed a ne\u017e jsem se stihl doopravdy promyslet to, co d\u011bl\u00e1m a jak\u00e9 to bude m\u00edt n\u00e1sledky, kdy\u017e m\u011b chyt\u00ed, byl jsem pry\u010d z pokoje. Nikdo se po mn\u011b ani neohl\u00e9dl.<\/div>\n
Ani hlavn\u00ed dve\u0159e nebyly zam\u010den\u00e9, za co\u017e jsem mohl jenom d\u011bkovat n\u00e1hod\u011b. Nep\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, kdy\u017e jsem rychle vyb\u011bhl ven. Tma se pomalu sn\u00e1\u0161ela na okoln\u00ed sv\u011bt, ale zat\u00edm bylo v m\u00edrn\u00e9m \u0161eru a posledn\u00edch paprsc\u00edch slunce vid\u011bt. Okolo m\u011b nebylo nic, jen les, tahle d\u0159ev\u011bn\u00e1 budova st\u00e1la doslova na samot\u011b u lesa.  <\/div>\n
<\/div>\n
Nev\u011bd\u011bl jsem, kudy se m\u00e1m d\u00e1t, ale nemohl jsem o tom uva\u017eovat dlouho, proto\u017ee parta si co nevid\u011bt v\u0161imne, \u017ee d\u00e1vno nejsem mezi zdmi srubu a vyd\u00e1 se m\u011b  hledat.<\/div>\n
Rozb\u011bhl jsem se do hou\u0161tin. Odtud vedla jen jedna cesta a d\u00e1t se po n\u00ed bylo p\u0159\u00edli\u0161 riskantn\u00ed. Ani m\u011b nenapadlo vyzkou\u0161et auto, kter\u00e9 na n\u00ed st\u00e1lo, ale jak\u00e1 byla pravd\u011bpodobnost, \u017ee by zapomn\u011bli kl\u00ed\u010de v zapalov\u00e1n\u00ed? Minim\u00e1ln\u00ed. Nem\u011blo smysl se s t\u00edm zdr\u017eovat.  <\/div>\n
<\/div>\n
Nohy se mi zamot\u00e1valy do trnit\u00fdch svazk\u016f ostru\u017ein, zakop\u00e1val jsem o ko\u0159eny strom\u016f a b\u011bhem n\u011bkolika m\u00e1lo metr\u016f jsem upadl hned \u010dty\u0159ikr\u00e1t. S ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm krokem jsem doufal, \u017ee budu m\u00edt \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee se dostanu dost daleko na to, aby m\u011b nena\u0161li. Jedin\u00e9, \u010deho jsem se d\u011bsil, byla noc. Venku rozhodn\u011b nebudu v bezpe\u010d\u00ed. Jsou tu v les\u00edch vlci? Jestli ano, nechci to v\u011bd\u011bt.<\/div>\n
Dech se mi zadrh\u00e1val v krku, nohy m\u011b bolely, ale p\u0159esto jsem se nutil b\u011b\u017eet d\u00e1l. B\u011b\u017eel jsem n\u011bkolik dlouh\u00fdch minut a doufal jsem, \u017ee u\u017e se tam nikdy nebudu muset vr\u00e1tit, kdy\u017e v tom jsem nedaleko od sebe zaslechl zn\u00e1m\u00fd hlas:  <\/div>\n
<\/div>\n
„A\u017e toho zmetka najdu, p\u0159\u00edsah\u00e1m bohu, \u017ee mu zl\u00e1mu ob\u011b nohy a zbiju ho do n\u011bmoty!“<\/div>\n
Srdce se mi zastavilo. Z\u016fstal jsem st\u00e1t a z\u00edral jsem do m\u00edst po sm\u011bru hlasu. BJ. Bl\u00edzko. Z\u0159ejm\u011b  si v\u0161imli skoro okam\u017eit\u011b, \u017ee jsem pry\u010d. Za mnou zapraskaly v\u011btvi\u010dky. Oto\u010dil jsem se a mezi stromy jsem uvid\u011bl Andr\u00e9ho a n\u011bkolik metr\u016f od n\u011bho Toma. M\u00e4xe jsem nevid\u011bl, z\u0159ejm\u011b se vydal po cest\u011b pro p\u0159\u00edpad, \u017ee bych po n\u00ed \u0161el i j\u00e1. Oni t\u0159i se rozd\u011blili a hledali m\u011b mezi hou\u0161t\u00edm.<\/div>\n
Rozb\u011bhl jsem se a do toho b\u011bhu jsem vlo\u017eil v\u0161echnu posledn\u00ed s\u00edlu, co jsem m\u011bl. Necht\u011bl jsem se vr\u00e1tit do srubu a sn\u00e1\u0161et BJovo vyd\u00edr\u00e1n\u00ed a vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed. Necht\u011bl jsem se d\u00edvat, jak M\u00e4x s Andr\u00e9m jen p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00ed tomu, co se d\u011bje. A rozhodn\u011b jsem necht\u011bl, aby se n\u011bco stalo Tomovi.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille!“ zaslechl jsem za sebou jeho hlas. Kdy\u017e promluvil znovu, jeho na\u0161tvan\u00fd \u0159ev pat\u0159il BJovi. „Varuju t\u011b – jestli se mu n\u011bco stane, uml\u00e1t\u00edm t\u011b tvoj\u00ed vlastn\u00ed rukou, BJi!“<\/div>\n
Sna\u017eil jsem se nevn\u00edmat jejich slova a zm\u011bnil jsem prudce sm\u011br. Doufal jsem, \u017ee brzo naraz\u00edm na silnici, odkud bych se mohl dostat dom\u016f. Vlastn\u011b ani nev\u00edm, kde jsem? M\u016f\u017eu b\u00fdt klidn\u011b na jin\u00e9m kontinent\u011b! Ne, tak daleko by m\u011b neodvezli. Pevn\u011b jsem v\u011b\u0159il tomu, \u017ee jsem po\u0159\u00e1d bl\u00edzko domova. \u017de nejsem ani v jin\u00e9m m\u011bst\u011b.  <\/div>\n
<\/div>\n
Znovu jsem zakopl a upadl. Dlan\u011b jsem m\u011bl sed\u0159en\u00e9 a ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed p\u00e1d to jenom zhor\u0161oval. Oble\u010den\u00ed jsem m\u011bl od bl\u00e1ta a jehli\u010d\u00ed, ale to bylo to nejmen\u0161\u00ed, co m\u011b zaj\u00edmalo. Na tv\u00e1\u0159i jsem c\u00edtil n\u011bkolik rozed\u0159en\u00fdch \u0161r\u00e1m\u016f. Ale tohle v\u0161echno mi bylo jedno. Mohl bych m\u00edt obli\u010dej jako krvavou masku, jedin\u00e9, co by m\u011b zaj\u00edmalo, by bylo, abych se odtud dostal \u017eiv\u00fd.<\/div>\n
Z posledn\u00edch sil jsem se za\u010dal zvedat na nohy, kdy\u017e v tom jsem si v\u0161iml, \u017ee z p\u011bti metr\u016f se na m\u011b d\u00edv\u00e1 BJ. Ztuhl jsem v polovin\u011b pohybu a z\u016fstal jsem se mu vyd\u011b\u0161en\u011b d\u00edvat do o\u010d\u00ed jako lapen\u00fd zaj\u00edc.  <\/div>\n
„Tak vida,“ zasm\u00e1l se BJ. „P\u0159ece jsem t\u011b na\u0161el.“<\/div>\n
Zhrozil jsem se nad t\u00edm, co by mi mohl ud\u011blat, a\u017e by m\u011b odvlekl zp\u00e1tky do srubu, a dokonce u\u017e ani Tom by mi nepomohl. Ten strach m\u011b donutil vst\u00e1t a d\u00e1t se na zb\u011bsil\u00fd \u00faprk. BJ za mnou \u0159val, a\u0165 se zastav\u00edm, \u017ee m\u011b jinak zabije. Dokonce jsem zaslechl k\u0159i\u010det i Toma, ale ani to m\u011b nedonutilo zastavit. A pak padl ten v\u00fdst\u0159el.<\/p>\n<\/div>\n
Uc\u00edtil jsem ostrou pal\u010divou bolest v rameni, ne\u017e jsem t\u011b\u017ece dopadl na zem. O tv\u00e1\u0159 se mi ot\u00edraly ostr\u00e9 \u0161pi\u010dky jehli\u010d\u00ed a v\u011btvi\u010dek. Dr\u017eel jsem se za prav\u00e9 rameno a sv\u00edjel jsem se na zemi bolest\u00ed. Krev mi rychle prot\u00e9kala mezi prsty a dopadala v drobn\u00fdch kapk\u00e1ch do mechu. M\u011bl jsem dojem, \u017ee m\u00e1m celou ruku v ohni. Nem\u011bl jsem ani s\u00edlu na to, abych k\u0159i\u010del bolest\u00ed.<\/div>\n
BJ st\u00e1l nade mnou b\u011bhem minuty a je\u0161t\u011b jednou vyst\u0159elil. Kulka se zavrtala t\u011bsn\u011b vedle moj\u00ed hlavy, ale j\u00e1 jsem nevn\u00edmal to ostr\u00e9 zvon\u011bn\u00ed  v u\u0161\u00edch. Bolest p\u0159ehlu\u0161ila v\u0161echno, co se d\u011blo okolo m\u011b. B\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in vedle m\u011b sed\u011bl Tom.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Do prdele, BJi, mohls ho zab\u00edt!“ za\u0159val. „Bille, le\u017e klidn\u011b,“ tiskl m\u011b k zemi, abych sebou tak neh\u00e1zel. „Jse\u0161 norm\u00e1ln\u00ed, ty idiote! A dej tu zatracenou boucha\u010dku z m\u00fdho obli\u010deje!“<\/div>\n
BJ ho poslechl, ale nep\u0159est\u00e1val jsem se tv\u00e1\u0159it pov\u00fd\u0161en\u011b. „Varoval jsem ho. M\u011bl poslechnout.“<\/div>\n
„Nem\u011bl v\u016fbec ut\u00edkat,“ zavr\u010del Tom a pomalu m\u011b vyzvedl do n\u00e1ru\u010de. „Odneseme ho zp\u00e1tky a j\u00e1 ho o\u0161et\u0159\u00edm. Ty jenom doufej,“ pod\u00edval se na BJe, „\u017ee je to pr\u016fst\u0159el, proto\u017ee jinak ho odvezu do nemocnice a pokud to nep\u016fjde jinak, tak t\u011b klidn\u011b ud\u00e1m!“<\/p>\n<\/div>\n
Najednou ho BJ dr\u017eel pod krkem. Tom m\u011b nepou\u0161t\u011bl a pohled mu opl\u00e1cel.<\/div>\n
„Jenom cekne\u0161, Tome a dopadne\u0161 jako tady to tvoje zlat\u00ed\u010dko.“ S t\u011bmi slovy ho zase pustil a vydal se na cestu ke srubu.<\/div>\n
Tom se za n\u00edm chv\u00edli d\u00edval a pak se pod\u00edval na m\u011b. Hlavu jsem m\u011bl op\u0159enou o jeho rameno a jednou rukou jsem si tiskl r\u00e1nu. Bolelo to nev\u00fdslovn\u011b. Pa\u017ei jsem m\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 celou od krve a t\u011blo se mi t\u0159\u00e1slo. Neodv\u00e1\u017eil jsem se k Tomovi zvednout pohled. B\u00e1l jsem se toho, co bych vid\u011bl v jeho o\u010d\u00edch. Tom se ml\u010dky oto\u010dil a odnesl m\u011b zp\u00e1tky do srubu.<\/p>\n<\/div>\n
Trvalo to skoro hodinu, ne\u017e  mi Tom zastavil krv\u00e1cen\u00ed. Nev\u00edm, kdo z n\u00e1s dvou m\u011bl v\u011bt\u0161\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed. Jestli j\u00e1 nebo BJ. Rameno jsem m\u011bl prost\u0159elen\u00e9 skrz, tak\u017ee do \u017e\u00e1dn\u00e9 nemocnice rozhodn\u011b nepojedu. Doufal jsem v to. Tom mi u\u017e pot\u0159et\u00ed p\u0159evazoval ruku \u010dist\u00fdm obvazem. Kdy\u017e skon\u010dil, polo\u017eil l\u00e9k\u00e1rni\u010dku vedle sebe na postel a pod\u00edval se na m\u011b. J\u00e1 jsem se sna\u017eil d\u00edvat kamkoliv jinam.<\/div>\n
„Co t\u011b to napadlo, Bille?“ zeptal se m\u011b potichu.<\/div>\n
D\u00edval jsem se na podlahu. Byl jsem v jin\u00e9 m\u00edstnosti. Tahle byla velk\u00e1 s n\u011bkolika okny a man\u017eelskou postel\u00ed. Bylo to mnohem p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed a \u00fatuln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e ta kom\u016frka p\u0159edt\u00edm. Na Tomovu ot\u00e1zku jsem neodpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Doch\u00e1z\u00ed ti v\u016fbec, \u017ee t\u011b BJ klidn\u011b mohl zab\u00edt?“ ptal se d\u00e1l.<\/div>\n
Tentokr\u00e1t jsem si odpov\u011b\u010f nenechal pro sebe.<\/div>\n
„Stejn\u011b to jednou ud\u011bl\u00e1. Mohli jste to m\u00edt v\u0161ichni z krku,“ odsekl jsem. K vlastn\u00edmu p\u0159ekvapen\u00ed jsem nem\u011bl pot\u0159ebu se o sebe b\u00e1t, na\u0159\u00edkat, nebo se vztekat. S my\u0161lenkou, \u017ee se odtud nejsp\u00ed\u0161 nedostanu, jsem se n\u011bjak za\u010d\u00ednal smi\u0159ovat.  <\/div>\n
<\/div>\n
Tom mi vrazil facku. Ostr\u00e1  bolest se mi rozlila po cel\u00e9 polovin\u011b obli\u010deje. Chv\u00edli jsem dr\u017eel zav\u0159en\u00e9 o\u010di, abych zabr\u00e1nil slz\u00e1m bolesti. Nepovedlo se mi to. I skrze zav\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka se jich p\u00e1r prodralo ven. Kdy\u017e jsem se kone\u010dn\u011b odhodlal na Toma pod\u00edvat, vztekle se mra\u010dil.<\/div>\n
„Najednou je ti jedno? Kde je tvoje odhodlanost a odvaha, Bille?“ zak\u0159i\u010del na m\u011b, jako kdybych provedl n\u011bco stra\u0161n\u00e9ho. Z\u00edral jsem na n\u011bho a nebyl jsem schopen slova. N\u011bco tam uvnit\u0159 mi \u0159\u00edkalo, \u017ee Tom ud\u011bl\u00e1 cokoliv, aby m\u011b odtud dostal, a j\u00e1 mu to te\u010f rozhodn\u011b neuleh\u010duju.<\/div>\n
Naklonil se ke mn\u011b a lehce mnou zat\u0159\u00e1sl. „Sl\u00edbil jsem ti, \u017ee t\u011b odtud dostanu. Tak se p\u0159esta\u0148 chovat jako primadona a zamysli se nad t\u00edm, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161. D\u011bl\u00e1m to pro tebe, Bille. Uv\u011bdom si to.“ S t\u011bmi slovy popadl l\u00e9k\u00e1rni\u010dku a ode\u0161el z m\u00edstnosti, ani\u017e by m\u011b zapomn\u011bl zamknout.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bubbly Po t\u00e9 ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed  r\u00e1n\u011b nastalo mrtv\u00e9 ticho. Sly\u0161el jsem jen s\u00e1m sebe trhan\u011b  oddychovat, v u\u0161\u00edch mi neuv\u011b\u0159iteln\u011b hu\u010delo. Hrudn\u00edk m\u011b nev\u00fdslovn\u011b bolel, jak mi srdce spla\u0161en\u011b a nepravideln\u011b tlouklo. Vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima jsem se d\u00edval na BJe, na jeho\u017e obli\u010deji byl zlomysln\u00fd \u00fasm\u011bv. Dokonce<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[365],"tags":[],"class_list":["post-10220","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-remorse"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10220","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10220"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10220\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10220"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10220"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10220"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}