{"id":10239,"date":"2010-11-08T16:00:00","date_gmt":"2010-11-08T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10214"},"modified":"2010-11-08T16:00:00","modified_gmt":"2010-11-08T15:00:00","slug":"eternity-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/08\/eternity-20\/","title":{"rendered":"Eternity 20."},"content":{"rendered":"
autor: Neilinka & Cerike<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"444\"<\/div>\n
<\/div>\n
Selh\u00e1n\u00ed<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se Tom probudil, byl trochu mimo, ale to mi bylo jedno. Jemn\u011b se m\u011b zeptal, co se d\u011bje. Za\u0159val jsem na n\u011bj, a\u0165 ned\u011bl\u00e1 blb\u00fdho. Pot\u0159eboval jsem d\u00e1vku, hned. Sna\u017eil se m\u011b uklidnit, ale j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee le\u017een\u00ed v posteli k ni\u010demu nevede.  <\/div>\n
<\/div>\n
Nakonec se uvolil k tomu, abychom \u0161li n\u011bco sehnat. Moje srdce posko\u010dilo radost\u00ed a j\u00e1 se bleskurychle obl\u00e9kl. Let\u011bl jsem ulicemi na d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00e9 m\u00edsto. I Tom ho znal, ale m\u011bl co d\u011blat, aby mi sta\u010dil. Prol\u00e9tl jsem zadn\u00edm vchodem a uvid\u011bl ho. Moji z\u00e1chranu.  <\/div>\n
<\/div>\n
Tom z\u016fstal st\u00e1t opod\u00e1l, nestaral jsem se o n\u011bj. Sedli jsme si. Pot\u0159eboval jsem odl\u00e1kat Tomovu pozornost. Poslal jsem za n\u00edm posunkem ruky kluky, aby ho zabavili. Zat\u00edm jsme nepozorovan\u011b pro\u0161li.  <\/div>\n
<\/div>\n
Rychlost, s jakou jsem si p\u0159ipravil d\u00e1vku, byla neuv\u011b\u0159iteln\u00e1. P\u00edchnul jsem si a uc\u00edtil p\u0159\u00edval blaha. U\u017e nikdy jsem necht\u011bl za\u017e\u00edt ten pocit odvyka\u010dky, kdy m\u011b bolelo cel\u00e9 t\u011blo. Te\u010f jsem si u\u017e\u00edval, jak jsem byl sjet\u00fd a l\u00edbilo se mi to. Zase mi bylo dob\u0159e jako nikdy p\u0159edt\u00edm. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
A\u017e po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli jsem si vzpomn\u011bl na Toma, ale tam, kde jsem ho zanechal, nebyl. Kluci ho z\u0159ejm\u011b vyhodili ven. „\u010cist\u00ed“ lid\u00e9 tady zkr\u00e1tka nem\u011bli co pohled\u00e1vat. Ch\u00e1pal jsem to. Vy\u0161el jsem na ulici a uvid\u011bl ho tam. S natr\u017een\u00fdm rtem, vyd\u011b\u0161en\u00e9ho, ale s tak n\u011bjak klidn\u011bj\u0161\u00edma o\u010dima, \u017ee mn\u011b vid\u00ed, i kdy\u017e m\u016fj stav mu byl asi trochu l\u00edto.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Bille…“ Pod\u00edval se na m\u011b \u017ealostn\u00fdm pohledem. Zklamal. M\u011b, sebe, i svoje p\u0159edsevzet\u00ed. V\u011bd\u011bl to, nemusel jsem mu to p\u0159ipom\u00ednat, bylo to dost o\u010dividn\u00e9. Chytil jsem ho za ruku a s dostatkem matro\u0161e v kapse si to zam\u00ed\u0159il do kr\u00e1mu. M\u011bl jsem d\u011bsn\u00fd hlad.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Dal sis to, co obvykle, \u017ee jo?“ Poznamenal smutn\u00fdm hlasem. Najednou mi to bylo l\u00edto, \u017ee jsem si p\u00edchnul. Ale nemohl jsem jinak, bylo to siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. P\u0159ik\u00fdvl jsem a \u0161el d\u00e1l ulic\u00ed. P\u00e1r krok\u016f se Tom opo\u017e\u010foval, ale pak dohnal sv\u00e9 kroky na mou \u00farove\u0148, jako bych mu snad cht\u011bl n\u011bkam ut\u00e9ct.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nezvl\u00e1dne\u0161 to, Tome. Nem\u016f\u017ee\u0161 to s\u00e1m zvl\u00e1dnout. Nem\u016f\u017ee m\u011b cel\u00fdch 24 hodin hl\u00eddat jedin\u00fd \u010dlov\u011bk. U\u017e te\u010f m\u00e1\u0161 kruhy pod o\u010dima, jsi jako pes po v\u00fdprasku a nejrad\u011bji by sis lehnul do postele. Vid\u00edm to na tob\u011b. A\u017e bude\u0161 na tu opravdovou bitvu p\u0159ipraven\u00fd, tak to mo\u017en\u00e1 zkusme znovu. Ale te\u010f ten \u010das je\u0161t\u011b nenade\u0161el.“  <\/div>\n
<\/div>\n
D\u00edval jsem se mu celou dobu do o\u010d\u00ed. Mrzelo ho to. Ta slova ho bodala do srdce, to jsem v\u011bd\u011bl, pokud to tedy myslel v\u00e1\u017en\u011b. Tenhle prvn\u00ed pokus o uhl\u00edd\u00e1n\u00ed m\u011b byl jako v\u00fdk\u0159ik do tmy. Zbyte\u010dn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Vypadal, \u017ee usilovn\u011b  p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, a tak jsme mezit\u00edm ml\u010dky do\u0161li k Tescu.<\/div>\n
<\/div>\n
Sice jsem supermarkety moc nemusel, bylo tu hodn\u011b lid\u00ed, d\u011bt\u00ed a d\u016fchodc\u016f, ale byl tu slu\u0161n\u00fd v\u00fdb\u011br a bylo to bl\u00edzko. Zabloudil jsem do ml\u00e9\u010dn\u00fdch v\u00fdrobk\u016f a rozm\u00fd\u0161lel se, jakou p\u0159\u00edchu\u0165 jogurtu zvol\u00edm.  <\/div>\n
<\/div>\n
Tom se mezit\u00edm jen \u0161oural za mnou. T\u00e9\u017e vypadal hladov\u011b, ale na ot\u00e1zku, jestli n\u011bco chce, odpov\u011bd\u011bl z\u00e1porn\u011b. Asi nem\u011bl po tom selh\u00e1n\u00ed na j\u00eddlo chu\u0165.  <\/div>\n
Vzal jsem si n\u011bjakou tropickou p\u0159\u00edchu\u0165, kter\u00e1 byla novinkou, a pro jistotu je\u0161t\u011b jahodovou klasiku, pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by se to prvn\u00ed nedalo j\u00edst V chlad\u00edc\u00edm boxu jsem \u010dapnul velkou Vittelku a zam\u00ed\u0159il k pokladn\u011b. Tom st\u00e1le ml\u010del. Vypadalo to, \u017ee nestoj\u00ed o rozhovory se mnou. Mo\u017en\u00e1 byl na\u0161tvan\u00fd, ale mohl b\u00fdt jen tak na sebe.  <\/div>\n
<\/div>\n
Choval jsem se jako kter\u00fdkoli jin\u00fd zajet\u00fd fe\u0165\u00e1k, kter\u00e9mu seberete drogu, nebylo v tom nic osobn\u00edho, to si musel uv\u011bdomit. Mrzelo m\u011b, jak jsem na n\u011bj r\u00e1no vyjel, pamatoval jsem si to, ale jen matn\u011b. Cht\u00ed\u010d po pervitinu ovl\u00e1dal mou mysl i t\u011blo. Bylo to kurva t\u011b\u017ek\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Do\u0161li jsme ke mn\u011b dom\u016f. Jako v\u017edy tu bylo lidupr\u00e1zdno. V kuchyni jsem si vzal malou l\u017ei\u010dku a ochutnal exotick\u00fd jogurt. Nechutnal tak \u0161patn\u011b, jak jsem \u010dekal. Vlastn\u011b byl docela dobr\u00fd. S ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm soustem jsem v\u00edc myslel na to, jestli to v\u016fbec dok\u00e1\u017eu. Zda je mo\u017en\u00e9 pro mou osobu vzd\u00e1t se drog. Nebo m\u011b od nich alespo\u0148 udr\u017eet v bezpe\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti.  <\/div>\n
<\/div>\n
V\u017edycky budu m\u00edt u sebe pen\u00edze, v\u017edycky budu m\u00edt dost na kont\u011b na to, abych si koupil dal\u0161\u00ed materi\u00e1l. Netu\u0161il jsem, jak m\u011b chce Tom nad\u00e1le hl\u00eddat. Cht\u011blo to n\u011bjak\u00e9 posily, ale n\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed lidi jsem ve sv\u00e9m okol\u00ed kupodivu necht\u011bl.  <\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159epadla m\u011b jak\u00e1si \u00fazkost, a\u010dkoliv jsem si p\u00edchl sotva p\u0159ed hodinou a takov\u00e9hle stavy se m\u011bly dostavovat mnohem pozd\u011bji. Vztekle jsem zbytek jogurtu vyhodil do ko\u0161e i se l\u017ei\u010dkou, a ani jsem se nezaob\u00edral my\u0161lenkami, jak se matka bude vztekat, \u017ee m\u00e1 ne\u00fapln\u00fd servis.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Tom byl ve sv\u00e9m sv\u011bt\u011b. Asi mu p\u0159ipadalo d\u016fle\u017eit\u00e9 b\u00fdt se mnou fyzicky, aby jakoby v\u011bd\u011bl, co d\u011bl\u00e1m, ale psychicky byl tutov\u011b jinde.  <\/div>\n
M\u011bl jsem nutkavou pot\u0159ebu se mu za ten incident omluvit.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Tome. Je mi l\u00edto, co se dneska stalo. Mysl\u00edm, \u017ee jsme se oba p\u0159ecenili.“<\/p>\n<\/div>\n
Chytnul jsem ho za ruku. Najednou jsem tou\u017eil b\u00fdt norm\u00e1ln\u00edm \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd nen\u00ed  z\u00e1visl\u00fd na ni\u010dem jin\u00e9m ne\u017e na spole\u010dnosti druh\u00fdch.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Neilinka & Cerike<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Neilinka & Cerike Selh\u00e1n\u00ed Bill Kdy\u017e se Tom probudil, byl trochu mimo, ale to mi bylo jedno. Jemn\u011b se m\u011b zeptal, co se d\u011bje. Za\u0159val jsem na n\u011bj, a\u0165 ned\u011bl\u00e1 blb\u00fdho. Pot\u0159eboval jsem d\u00e1vku, hned. Sna\u017eil se m\u011b uklidnit, ale j\u00e1 v\u011bd\u011bl,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[363],"tags":[],"class_list":["post-10239","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-eternity"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10239","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10239"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10239\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10239"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10239"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10239"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}