{"id":10249,"date":"2010-11-07T15:00:00","date_gmt":"2010-11-07T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10224"},"modified":"2010-11-07T15:00:00","modified_gmt":"2010-11-07T14:00:00","slug":"obsession-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/07\/obsession-20\/","title":{"rendered":"Obsession 20."},"content":{"rendered":"
autor: Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"438\"<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Po celou dobu jsem byl v koupeln\u011b. Necht\u011bl jsem sed\u011bt v ob\u00fdv\u00e1ku, kde na m\u011b dost dob\u0159e Tom vid\u011bl, ale stejn\u011b nep\u0159i\u0161el. Proto jsem se rad\u011bji sebral a \u0161el aspo\u0148 do t\u00e9 koupelny, i kdy\u017e bych b\u00fdval nejrad\u011bji \u0161el ven. Odjel pry\u010d, daleko. P\u0159ipadal jsem si tady tak zbyte\u010dn\u00fd. Na co jsem s\u00e1hnul, to jsem zkazil. Tom se mi vzdaloval. \u010c\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc. A j\u00e1 p\u0159i tom tou\u017eil po prav\u00e9m opaku. Abychom se jen v\u00edc a v\u00edc sbli\u017eovali.<\/em>  <\/div>\n
Zvedl jsem se ze zem\u011b  a pod\u00edval se na sebe do zrcadla. O\u010di jsem m\u011bl u\u017e zase \u010derven\u00e9  a otekl\u00e9. Byl jsem tak nehezk\u00fd. P\u0159ejel jsem si po tv\u00e1\u0159i… l\u00edcn\u00ed kosti jsem m\u011bl vystoupl\u00e9, \u010delist taky. Bylo to p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f, co jsem je\u0161t\u011b vypadal norm\u00e1ln\u011b. Hubnul jsem p\u0159ed o\u010dima. Ale j\u00e1 ten pocit nem\u011bl, c\u00edtil jsem se dob\u0159e. Jen jsem byl na pohled je\u0161t\u011b zraniteln\u011bj\u0161\u00ed. Mo\u017en\u00e1 m\u011bl Tom pravdu, kdy\u017e nar\u00e1\u017eel na toho psychopata. Kdybych se mu vydal, v\u0161e by skon\u010dilo, Tom by klidn\u011b \u017eil d\u00e1l. Uleh\u010dil bych mu to \u017eit\u00ed. Skon\u010dily by v\u011b\u010dn\u00e9 h\u00e1dky, v\u011b\u010dn\u00e9 ur\u00e1\u017een\u00ed, tich\u00e1 dom\u00e1cnost. Ale copak ho dok\u00e1\u017eu opustit? M\u00e1m pocit, \u017ee ne. Jsem slaboch, srab. Ale nedok\u00e1\u017eu bez n\u011bj b\u00fdt. Sebe bych ob\u011btoval, nez\u00e1le\u017e\u00ed mi na sob\u011b. Ale p\u0159edstava, \u017ee bych o n\u011bm nev\u011bd\u011bl, mi nah\u00e1n\u00ed v\u00edc ne\u017e hr\u016fzu. Nezvl\u00e1dl bych to.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Opl\u00e1chnul jsem si obli\u010dej studenou vodou a lehce si ho pak osu\u0161il ru\u010dn\u00edkem. A co te\u010f? M\u00e1m za n\u00edm j\u00edt? M\u00e1m jet pry\u010d, nebo se m\u00e1m zav\u0159\u00edt u sebe v pokoji. Byl jsem dezorientovan\u00fd.<\/em><\/div>\n
\n
<\/div>\n
Po\u0159\u00e1d jsem si prom\u00edtal posledn\u00edch n\u011bkolik okam\u017eik\u016f s n\u00edm. To, co se mezi n\u00e1mi v posledn\u00ed dob\u011b d\u011blo, se mnou doslovn\u011b cvi\u010dilo. Nemohl jsem myslet na nic jin\u00e9ho, ne\u017e-li na n\u011bj. Na to, jak bych ho cht\u011bl m\u00edt. M\u00edt pro sebe. Zn\u011blo to nechutn\u011b, mo\u017en\u00e1 a\u017e zvr\u00e1cen\u011b, ale j\u00e1 tou\u017eil po tom, b\u00fdt jeho. Jsme brat\u0159i, jednovaje\u010dn\u00e9 dvoj\u010data, ale on ve mn\u011b probudil n\u011bco, co m\u011blo do m\u00e9 smrti sp\u00e1t a nem\u011blo to hlavn\u011b nikdy vyj\u00edt na povrch a za\u010d\u00edt m\u011bnit m\u011b, m\u016fj sv\u011bt, tuhle situaci, vztah mezi mnou a j\u00edm.<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e  m\u011b n\u011bkdy l\u00edbal, dot\u00fdkal se m\u011b, m\u011bl jsem tak obrovskou chu\u0165 zak\u0159i\u010det ta dv\u011b slova. Ale ne\u0161lo to, b\u00e1l jsem se. Necht\u011bl jsem, aby m\u011b od sebe odhodil a \u0159ekl mi, jak jsem nechutn\u00fd, \u017ee tohle u\u017e se nebude nikdy opakovat. Proto jsem dnes rad\u011bji s\u00e1m \u0159ekl, \u017ee se to nikdy opakovat nebude. Nav\u00edc, sn\u00ed\u017eilo to jeho ego. A to mi sta\u010dilo k tomu, abych dosp\u011bl k tomu n\u00e1zoru, \u017ee to, co d\u011bl\u00e1me, nen\u00ed asi pro n\u011bj dobr\u00e9, nevyhovuje mu to, nel\u00edb\u00ed se mu to a j\u00e1 na n\u011bj asi moc tla\u010d\u00edm.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Proto jsem u\u017e pom\u00fd\u0161lel i na to, \u017ee dobrovoln\u011b odejdu. Nechci mu d\u00e1l ni\u010dit \u017eivot. On si zaslou\u017e\u00ed kone\u010dn\u011b p\u0159ij\u00edt k rozumu, naj\u00edt si hodnou holku a b\u00fdt s n\u00ed. A ne se kurvit se sv\u00fdm bratrem… s bratrem, kter\u00fd po n\u011bm tou\u017e\u00ed v\u00edc ne\u017e po \u010demkoli jin\u00e9m.<\/em><\/div>\n
V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee stejn\u011b nep\u0159ijdu na \u017e\u00e1dn\u00e9 dobr\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed. Jen jsem si v\u0161echno pot\u0159eboval urovnat v hlav\u011b. Byl jsem si jist\u00fd pouze t\u0159emi v\u011bcmi. Zaprv\u00e9 – mus\u00edm se Tomovi znovu omluvit a \u0159\u00edct mu, jak moc ho pot\u0159ebuju, \u017ee se ho nechci vzd\u00e1t, ale \u017ee mu nechci ubli\u017eovat. Zadruh\u00e9 – mus\u00edm se n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem zbavit toho psychopata, kter\u00fd ni\u010d\u00ed \u017eivot mn\u011b i Tomovi. A zat\u0159et\u00ed – mus\u00edm v sob\u011b bu\u010f potla\u010dit ten cit, kter\u00fd ve mn\u011b po\u0159\u00e1d roste, nebo ho naopak nechat rozv\u00edjet. Nechat rozv\u00edjet l\u00e1sku, kter\u00e1 ji\u017e nen\u00ed jen bratrsk\u00e1.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Zhluboka jsem se nadechnul a vy\u0161el ven z koupelny. Pro\u0161el jsem ob\u00fdvac\u00ed pokoj, ale Tom tam nebyl. Zam\u00ed\u0159il jsem do kuchyn\u011b. Kdy\u017e jsem tam p\u0159i\u0161el, zhrozil jsem se. Rozbit\u00e1 skleni\u010dka?<\/em><\/div>\n
Hned jsem ji sebral a \u0161el nahoru. Za\u0165ukal jsem na Tomovy dve\u0159e, ale neozval se. Hned jsem ve\u0161el dovnit\u0159 a ten and\u00edlek jen ti\u0161e spal. S\u00e1m pro sebe jsem se ti\u0161e usm\u00e1l. Pomalu a ti\u0161e jsem se tedy oto\u010dil a \u0161el zp\u011bt. Dve\u0159e do koupelny byly otev\u0159en\u00e9 – jak nezvykl\u00e9. \u0160el jsem je tedy zav\u0159\u00edt, ale v\u0161iml jsem si lahvi\u010dky polo\u017een\u00e9 na umyvadle. Hned jsem se na ni pod\u00edval. Prothazin. Pane Bo\u017ee!<\/em><\/div>\n
Polo\u017eil jsem tu lahvi\u010dku a \u0161el za n\u00edm znovu. Kolik toho sn\u011bdl? Pro\u010d?! Tome!<\/em><\/div>\n
Jakmile jsem k n\u011bmu do\u0161el, za\u010dal jsem na n\u011bj ti\u0161e mluvit a hladit ho po ruce.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome… Tome, no tak, prober se, nespi. Tome…“ po\u0159\u00e1d jsem to opakoval dokola, ale zbyte\u010dn\u011b. Sem tam jsem s n\u00edm skoro a\u017e zat\u0159\u00e1sl. Tom ale v\u016fbec nereagoval. Proto jsem s n\u00edm za\u010dal t\u0159\u00e1st v\u00edc a v\u00edc. Ale po\u0159\u00e1d marn\u011b. Posadil jsem se k n\u011bmu na postel a vyt\u00e1hnul ho do sedu a proplesknul ho p\u0159es tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Prober se, Tome!“ Jenom na m\u011b bezvl\u00e1dn\u011b padnul hlavou.<\/div>\n
„Sakra,“ k\u0159iknu. Moment\u00e1ln\u011b m\u011b nezaj\u00edm\u00e1, \u017ee m\u011b p\u00e1l\u00ed o\u010di od slz a jemu st\u00e9kaj\u00ed na krk. Po\u0159\u00e1d se ho sna\u017e\u00edm probudit. Vyjde z n\u011bj jen n\u011bjak\u00fd p\u0159idu\u0161en\u00fd zvuk, ale nijak nereaguje. Nakonec ho zase opatrn\u011b polo\u017e\u00edm a seb\u011bhnu schody. Vezmu si skleni\u010dku a ut\u00edk\u00e1m zase nahoru. Nato\u010d\u00edm do n\u00ed ledovou vodu a jdu k n\u011bmu. Cht\u011b necht\u011b mu tu vodu vyc\u00e1knu p\u0159\u00edmo do obli\u010deje.<\/div>\n
„Hmm,“ pooto\u010d\u00ed jen hlavu a v\u00edc nic. U\u017e to je tro\u0161ku \u00fasp\u011bch. Proplesknu ho znovu a posad\u00edm ho, op\u0159u si ho o sebe. L\u00edn\u011b se na m\u011b polo\u017e\u00ed a n\u011bco zak\u0148u\u010d\u00ed.<\/div>\n
„No tak, Tome,“ \u0159eknu nahlas a znovu mu d\u00e1m p\u00e1r facek.<\/div>\n
„Hmm,“ zabru\u010d\u00ed a spadne bezvl\u00e1dn\u011b na postel jako by byl hadrov\u00e1 panenka. Kdybych v\u011bd\u011bl, kolik toho sn\u011bdl, klidn\u011b ho nech\u00e1m sp\u00e1t, ale takhle si nem\u016f\u017eu b\u00fdt jist\u00fd ni\u010d\u00edm. Dojdu znovu pro tu vodu a ud\u011bl\u00e1m tot\u00e9\u017e, co p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Se zabru\u010den\u00edm se trochu pooto\u010d\u00ed a zavrt\u00e1 hlavu pod pol\u0161t\u00e1\u0159. On se mi snad vysm\u00edv\u00e1 do ksichtu, ne?<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Pros\u00edm, prober se… „p\u0159ivinu se k n\u011bmu s brekem. M\u00e1m strach, kolik toho sn\u011bdl.<\/div>\n
„Nech toho,“ zamuml\u00e1 sotva srozumiteln\u011b a lehce m\u00e1vne rukou, kter\u00e1 mu zas bezvl\u00e1dn\u011b spadne na postel. Ihned ho oto\u010d\u00edm k sob\u011b a zvednu ho do sedu.<\/div>\n
„Okam\u017eit\u011b se na m\u011b pod\u00edvej. Tome!“ \u0159eknu nahlas a ot\u0159u si tv\u00e1\u0159e. „Pros\u00edm,“  \u0159eknu ti\u0161e.<\/div>\n
„Hm,“ broukne a za\u010dne na m\u011b padat.<\/div>\n
„Jo, spadni na m\u011b, ale otev\u0159i o\u010di…“ \u0159eknu a plesknu ho p\u0159es tv\u00e1\u0159, trochu v\u00edc.<\/div>\n
„Hmmm,“ zak\u0148our\u00e1 jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b a nakr\u010d\u00ed nos.<\/div>\n
„Bo\u017ee m\u016fj, za co…? Pros\u00edm, otev\u0159i ty svoje \u010dokol\u00e1dov\u00fd o\u010di a pod\u00edvej se na m\u011b,“ \u0159eknu ubre\u010den\u011b. Jen si n\u011bco zafrf\u0148\u00e1 a zabo\u0159\u00ed mi hlavu mezi krk a rameno. Za\u010dnu mu d\u00e1vat n\u011b\u017en\u00e9 pusinky na ou\u0161ko, i kdy\u017e bych nem\u011bl.<\/div>\n
„Tome… pros\u00edm,“ hlad\u00edm ho po z\u00e1dech a zved\u00e1m mu tu hlavi\u010dku.<\/div>\n
„Nech m\u011b, Bille, sp\u00e1t,“ zamuml\u00e1 a zavrt\u00ed se.<\/p>\n<\/div>\n
„Kolik jsi m\u011bl pr\u00e1\u0161k\u016f?“ zept\u00e1m se z\u0159eteln\u011b.<\/div>\n
„Mhmm,“ zamra\u010d\u00ed se.<\/div>\n
„Kolik jsi m\u011bl pr\u00e1\u0161k\u016f?“ \u0159eknu znovu a nahlas, p\u0159idr\u017e\u00edm mu hlavu a kouk\u00e1m na n\u011bj. Vid\u00edm, jak se sna\u017e\u00ed rozlepit o\u010di, ale v\u016fbec mu to nejde.<\/div>\n
„…t\u0159i,“ vydechne nakonec.<\/div>\n
„Opravdu t\u0159i?“ \u0159eknu a obejmu jej, aby mi nespadl. Pokud mluv\u00ed pravdu, tak bude sp\u00e1t hodn\u011b dlouho a bude trochu mimo.<\/div>\n
„Hmm,“ p\u0159ik\u00fdvne jen nepatrn\u011b a zas se mi zabo\u0159\u00ed hlavou mezi krk a rameno. Tentokr\u00e1t m\u00e1 ov\u0161em obli\u010dej nato\u010den\u00fd ke mn\u011b a jeho rty i nos m\u00e1 na m\u00e9m krku.<\/div>\n
„Tome, ty m\u011b jednou zabije\u0161,“ povzdechnu si a hlad\u00edm ho po z\u00e1dech. Tisknu si ho k sob\u011b. V\u011b\u0159\u00edm mu, \u017ee sn\u011bdl t\u0159i, ale nem\u00e1m jistotu. Z\u016fstanu u n\u011bj, dokud se neprobud\u00ed. Po chv\u00edli mi za\u010dne ti\u0161e chr\u00e1pat do ucha. Aspo\u0148 m\u00e1m jistotu, \u017ee \u017eije. Jen nahlas oddechnu a pomalu ho polo\u017e\u00edm na postel, tak, aby se mu dob\u0159e d\u00fdchalo nebo nebyl nijak zkroucen\u00fd. Posad\u00edm se na zem vedle postele a sleduju ho. V\u011bt\u0161inu \u010dasu sp\u00ed klidn\u011b, ob\u010das n\u011bco zamuml\u00e1 nebo zamlask\u00e1 nebo zachr\u00e1pe. N\u011bkdy se i zadus\u00ed, dokonce snad i n\u011bkdy zask\u0159\u00edpe zuby.<\/p>\n<\/div>\n
Tohle trv\u00e1 a\u017e do ve\u010dera. Ani jsem se od n\u011bj nehnul, krom toho, \u017ee jsem si odsko\u010dil jednou na z\u00e1chod. Je mi to divn\u00e9, \u017ee po\u0159\u00e1d sp\u00ed, ale po t\u0159ech pr\u00e1\u0161c\u00edch by spal dlouho asi i k\u016f\u0148.<\/div>\n
Nakonec to dopadne tak, \u017ee jeho v\u011b\u010dn\u00e9 chr\u00e1p\u00e1n\u00ed a pomlask\u00e1v\u00e1n\u00ed poslouch\u00e1m a\u017e do druh\u00e9ho dne. Do odpoledne. Ani na minutu jsem nezamhou\u0159il oko. Zn\u00ed to asi \u0161\u00edlen\u011b, ale b\u00e1l jsem se o n\u011bj a boj\u00edm. Nechci cokoli prome\u0161kat, nechci riskovat, \u017ee by se mu n\u011bco stalo. Byl jsem tot\u00e1ln\u011b vy\u010derpan\u00fd, sotva jsem udr\u017eel hlavu. U\u017e jsem v\u00edc jak dv\u011b noci nespal.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e bylo chvilku p\u0159ed \u010dtvrtou hodinou odpoledn\u00ed, Tom se za\u010dal protahovat a pomlask\u00e1vat si v\u00edc, probouzel se. Jen jsem ho d\u00e1l ti\u0161e sledoval. Dal jsem s\u00e1m sob\u011b i jemu strop – pokud se do p\u011bti ve\u010der neprobud\u00ed, jdu ho budit znovu a pop\u0159\u00edpad\u011b vol\u00e1m sanitku. Zas se p\u0159eval\u00ed a zafun\u00ed. Hod\u00ed prudce rukou a zabru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tome…“ \u0159eknu a vy\u0161kr\u00e1bu se na postel k n\u011bmu.<\/div>\n
„Hmm… hm,“ zak\u0148u\u010d\u00ed, pooto\u010d\u00ed hlavu a za\u010dne v ruce pevn\u011b sv\u00edrat pol\u0161t\u00e1\u0159, st\u00e1le sp\u00ed. Chytnu ho za rameno a tro\u0161ku s n\u00edm zah\u00fdbu.<\/div>\n
„No tak, prober se u\u017e. Tomi…“ nahnu se nad n\u011bj znepokojen\u011b. Jsem u\u017e vy\u010derpan\u00fd k smrti. Najednou hlasit\u011b vydechne a cel\u00e9 t\u011blo se mu povol\u00ed.<\/div>\n
„Brou\u010dku, Tome…“ po\u0161ept\u00e1m a podep\u0159u ho, vezmu si ho do n\u00e1ru\u010d\u00ed jako v\u010dera.<\/div>\n
„Bille…?“ otev\u0159e udiven\u011b o\u010di. „Kurva, m\u011b bol\u00ed z\u00e1da!“<\/div>\n
„Pane bo\u017ee, d\u011bkuju,“  \u0159eknu potichu a p\u0159iv\u0159u na chvilku o\u010di. „A budou t\u011b bolet… jen… bo\u017ee,“ po\u0161ept\u00e1m a p\u0159itisknu si ho k sob\u011b. Ospale zam\u017eour\u00e1 na hodiny.<\/div>\n
„…v\u017edy\u0165 jsem spal sotva hodinu. Co je?“<\/div>\n
„Spal jsi od v\u010derej\u0161\u00edho odpoledne,“ odpov\u00edm mu jen a obejmu ho.<\/div>\n
„…to jako v\u00e1\u017en\u011b?“ vydechne udiven\u011b.<\/div>\n
„Ano… a j\u00e1 od tebe od t\u00fd doby sed\u011bl…“ \u0161eptnu.  <\/div>\n
„Bille, promi\u0148. J\u00e1…“ nakonec jen vydechne a p\u0159itiskne si m\u011b k sob\u011b.<\/div>\n
„Ty idiote! V\u00ed\u0161, jak jsem se o tebe b\u00e1l?“ Sykne bolest\u00ed. „Co je ti, co t\u011b bol\u00ed?“ zept\u00e1m se hned po \u0159\u00e1dn\u00e9m pok\u00e1r\u00e1n\u00ed a p\u0159itisknu si ho opatrn\u011b na sebe a pom\u016f\u017eu mu do sedu. Je z\u0159ejm\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b rozl\u00e1man\u00fd.<\/div>\n
„To jen ty z\u00e1da, dobr\u00fd,“ povzdechne provinile a sklon\u00ed hlavu.<\/div>\n
„To p\u0159ejde, rozh\u00fdbe\u0161 to…“ \u0159eknu a obejmu ho. „Tohle u\u017e mi ned\u011blej, pros\u00edm…“<\/div>\n
„\u0158ekl jsi, abych \u0161el sp\u00e1t, tak jsem \u0161el sp\u00e1t. Nic \u0161patn\u00fdho jsem neud\u011blal,“ \u0161eptne.<\/div>\n
Zamra\u010d\u00edm se. „Ale ne\u0159\u00edkal jsem u\u017e nic o tom, abys sn\u011bdl pr\u00e1\u0161ky na span\u00ed.“<\/div>\n
„J\u00e1 bych bez nich neusnul…“ \u0159ekne potichu.<\/div>\n
„Nemusel sis jich br\u00e1t tolik. Ale to je fuk, hlavn\u00ed je, \u017ee ses mi probudil a jsi v po\u0159\u00e1dku,“ pohlad\u00edm ho po z\u00e1dech a zav\u0159u o\u010di.<\/div>\n
„Nemusel ses b\u00e1t,“ polo\u017e\u00ed si mi hlavu na rameno. Za tyhle v\u011bty bych mu nejrad\u0161i te\u010f hned nafackoval.<\/em><\/div>\n
„Ale b\u00e1l jsem se… Proto\u017ee mi na tob\u011b asi trochu z\u00e1le\u017e\u00ed, v\u00ed\u0161.“ \u00dapln\u011b ho sly\u0161\u00edm, jak prot\u00e1\u010d\u00ed o\u010di.<\/div>\n
„Copak mn\u011b na tob\u011b snad nez\u00e1le\u017e\u00ed?“ On to tak r\u00e1d p\u0159ekrucuje!<\/em><\/div>\n
„To jsem ne\u0159ekl a nep\u0159ekrucuj to. Prost\u011b m\u00e1m o tebe starost. Kdybys mi byl ukradenej, nesed\u011bl bych tu cel\u00fd den a noc v kuse. Tak u\u017e ne\u0159\u00edkej, \u017ee jsem se b\u00e1t nemusel…“<\/div>\n
„Hm,“ broukne u\u017e jen na znamen\u00ed, \u017ee se nehodl\u00e1 dohadovat a jemn\u011b m\u011b pol\u00edb\u00ed na krk. P\u0159ivine m\u011b v\u00edc k sob\u011b. Docela m\u011b t\u00edm p\u0159ekvap\u00ed. Ne\u010dekal bych, \u017ee se bude tulit. Jen ti\u0161e oddechnu a nech\u00e1m ho.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischa* :o* & Turmawenne BILL Po celou dobu jsem byl v koupeln\u011b. Necht\u011bl jsem sed\u011bt v ob\u00fdv\u00e1ku, kde na m\u011b dost dob\u0159e Tom vid\u011bl, ale stejn\u011b nep\u0159i\u0161el. Proto jsem se rad\u011bji sebral a \u0161el aspo\u0148 do t\u00e9 koupelny, i kdy\u017e bych b\u00fdval nejrad\u011bji<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[356],"tags":[],"class_list":["post-10249","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-obsession"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10249","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10249"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10249\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10249"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10249"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10249"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}