{"id":10251,"date":"2010-11-06T18:30:00","date_gmt":"2010-11-06T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10226"},"modified":"2010-11-06T18:30:00","modified_gmt":"2010-11-06T17:30:00","slug":"lace-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/06\/lace-19\/","title":{"rendered":"Lace 19."},"content":{"rendered":"
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
\"414\"<\/div>\n
<\/div>\n
V\u00e9voda byl nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fd. Tom st\u00e1le p\u0159ehr\u00e1val a nechoval se ani slu\u0161n\u011b ani s gr\u00e1ci\u00ed jako dob\u0159e vytr\u00e9novan\u00e1 lady, tak jako Bill. Tom se nesna\u017eil chovat \u0161patn\u011b naschv\u00e1l, vlastn\u011b se moc sna\u017eil, aby mu to \u0161lo, jen prost\u011b nedok\u00e1zal srovnat svoje nervy a byl cel\u00fd vyklepan\u00fd z toho, \u017ee m\u00e1 b\u00fdt prod\u00e1n. V tomhle moment\u011b se c\u00edtil osamocen\u011bji ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm.  <\/div>\n
„Tome, nechci t\u011b vystavovat lidem s t\u011bmi \u0161kr\u00e1banci na ruk\u00e1ch, ale p\u0159\u00edsah\u00e1m, jestli se neurovn\u00e1\u0161, a neza\u010dne\u0161 se chovat p\u0159im\u011b\u0159en\u011b\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 se sna\u017e\u00edm, opravdu. To je t\u00edm zatracen\u00fdm korzetem,“ \u0159ekl Tom skrz za\u0165at\u00e9 zuby. „Mimo to, kdybych mohl d\u00fdchat\u2026“<\/div>\n
„Sna\u017e\u00ed\u0161 se zkazit celou aukci.“ Zavr\u010del v\u00e9voda a Tom proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Ano, proto\u017ee tu chci b\u00fdt je\u0161t\u011b d\u00e9le. Chci, aby mamka trp\u011bla v t\u00e9 zatracen\u00e9 cele.“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jednou mi bude\u0161 odmlouvat, Tomasi, a p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee to bude to posledn\u00ed, co ud\u011bl\u00e1\u0161.“<\/div>\n
Lucia naposledy zat\u00e1hla za Tom\u016fv korzet a pod\u00edvala se opatrn\u011b na svou pr\u00e1ci. Ka\u017ed\u00e1  krajka, ka\u017ed\u00e1 \u0161\u0148\u016frka byla perfektn\u011b narovn\u00e1na, \u0161aty byly perfektn\u00ed. Tomovy vlasy byly na\u010des\u00e1ny tak, aby nevypadaly, \u017ee jsou to dredy, a jeho make-up byl ud\u011bl\u00e1n do perfektn\u00ed masky.<\/div>\n
„D\u011bkuji, Lucio. Kdyby tak Tom mohl b\u00fdt taky tak n\u00e1pomocn\u00fd.“ Odpov\u011bd\u011bl v\u00e9voda a Lucia se mali\u010dko usm\u00e1la, pak ode\u0161la z lo\u017enice a se\u0161la schody dol\u016f do s\u00e1lu, kde bylo a\u017e sm\u011b\u0161n\u011b m\u00e1lo lid\u00ed.  <\/div>\n
Lorenz byl jeden z m\u00e1la, kte\u0159\u00ed tam \u010dekali na Vilhelminu<\/em>, aby na ni ud\u011blali dobr\u00fd dojem. M\u011bl dojem, \u017ee jakmile ji uvid\u00ed zbl\u00edzka, tak \u017ee se \u010d\u00edslo je\u0161t\u011b zmen\u0161\u00ed. Tahle nov\u00e1 Vilhelmina bude op\u00e1len\u00e1, svalnat\u00e1, dredat\u00e1, a zvl\u00e1\u0161tn\u00ed na sle\u010dnu; Lorenz m\u011bl vysok\u00e9 \u0161ance.<\/div>\n
\n
Tom byl pod dlouh\u00fdmi \u0161aty bos, aby mohl alespo\u0148 trochu dob\u0159e chodit. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli Vilhelminu budou cht\u00edt n\u011bjac\u00ed ne a\u017e tak vysoc\u00ed mu\u017ei; v\u017edy\u0165 ona m\u011bla skoro dva metry. M\u00e1lem spadl ze schod\u016f, kdy\u017e zakopl o l\u00e1tku vedle nohou, s\u00e1m pro sebe se uculil, kdy\u017e n\u00e1padn\u00edci zalapali po dechu.<\/div>\n
Davem putovalo tich\u00e9  mru\u010den\u00ed, diskutovali, pro\u010d je Vilehlmina tak\u2026 Jin\u00e1<\/em>. Vlastn\u011b, p\u00e1r mu\u017e\u016f ode\u0161lo, \u010d\u00edm\u017e zanechali mezeru v davu. Lorenz sly\u0161el, jak p\u00e1r mu\u017e\u016f mluv\u00ed o Vilhelminin\u011b<\/em> op\u00e1len\u00ed a mu\u017esk\u00e9 postav\u011b, dal\u0161\u00edch n\u011bkolik mluvilo o tom, jak p\u00e1r lid\u00ed odm\u00edtalo p\u0159ij\u00edt na aukci kv\u016fli jej\u00edmu \u00fat\u011bku; necht\u011bli m\u00edt doma \u017eenu, kter\u00e1 nedok\u00e1zala z\u016fstat na m\u00edst\u011b.<\/div>\n
„Tohle nen\u00ed Vilhelmina!“ vyk\u0159ikl jeden mu\u017e. „Tohle je podvod!“ Lorenz sledoval, jak na\u0161tvan\u011b ode\u0161el z domu, p\u00e1r n\u00e1padn\u00edk\u016f ho n\u00e1sledovalo.<\/div>\n
Sc\u00e9na byla jasn\u00e1; ne moc lid\u00ed si cht\u011blo koupit takovouhle \u017eenu<\/em>. A jak \u010d\u00edsla lid\u00ed drasticky upadala, u\u017e jen tucet nebo mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b m\u00ed\u0148 z\u016fstalo, aby se h\u00e1dali o v\u00e9vodovu dceru.  <\/div>\n
Tom se pod\u00edval na Lorenze a p\u0159estal c\u00edtit jak\u00fdkoliv strach. Lorenz nelhal, kdy\u017e \u0159\u00edkal, \u017ee je Simone ve v\u011bzen\u00ed a \u017ee j\u00ed hroz\u00ed smrt, a vlna nad\u011bje ho omyla, kdy\u017e si pomyslel, \u017ee by si ho mohl koupit Lorenz a znovu ho spojit s Billem. Vlastn\u011b, to byl ten jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d se sna\u017eil ned\u011blat probl\u00e9my a d\u011blat to, co mu jeho otec \u0159ekl; necht\u011bl u\u017e d\u00e1l b\u00fdt bez Billa a necht\u011bl, aby jeho matka je\u0161t\u011b trp\u011bla ve v\u011bzen\u00ed.<\/div>\n
V\u00e9voda se\u0161el po schodech, hned po Tomovi, a stoupl si vedle n\u011bj; \u0161t\u00edpnul ho do ruky, aby se Tom narovnal. Ten ti\u0161e za\u00fap\u011bl, kdy\u017e to ud\u011blal, ramena i hrudn\u00edk ho stra\u0161n\u011b bolely, jak mu korzet pomalu posouval kosti.<\/div>\n
Mu\u017ei k\u0159i\u010deli \u010d\u00edsla cen, p\u0159edh\u00e1n\u011bli se. V\u00e9voda si myslel, \u017ee je cena st\u00e1le hrozn\u011b  n\u00edzk\u00e1, ale mu\u017ei si mysleli, \u017ee Vilhelmina po\u0159\u00e1d vypad\u00e1 tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b, \u017ee necht\u011bli j\u00edt s cenou v\u00fd\u0161. Tom si trochu oddychl, mo\u017en\u00e1, \u017ee Lorenz \u010dek\u00e1, a\u017e bude moct \u0159\u00edct tu nejv\u011bt\u0161\u00ed cenu, tak \u010dekal.  <\/div>\n
N\u00e1vrhy za\u010daly na deseti a p\u016fl kousc\u00edch zlata, co\u017e v\u00e9vodu neuv\u011b\u0159iteln\u011b vyt\u00e1\u010delo, ale te\u010f u\u017e byly na devades\u00e1ti kousc\u00edch zlata, a polovina mu\u017e\u016f byla pry\u010d nebo nad\u00e1vali, \u017ee Vilhelmina u\u017e nebyla hodna t\u00e9 ceny. Byla p\u0159eci jen ute\u010denec; p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd typ \u017eeny, kter\u00fd byste mohli m\u00edt za man\u017eelku.<\/div>\n
„Devades\u00e1t dva zlat\u00fdch cihel!“ mal\u00fd mu\u017e ve velmi elitn\u00edm obleku zavolal a v\u00e9voda si oddychl, \u017ee je\u0161t\u011b nep\u0159estali.<\/div>\n
„V\u00edc.“ Zavr\u010del v\u00e9voda a dal\u0161\u00ed mu\u017e, vysok\u00fd a ve st\u0159edn\u00edch letech, zvedl ruku a zak\u0159i\u010del devades\u00e1t dva a p\u016fl cihel.<\/div>\n
Celou dobu, co to prob\u00edhalo, Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, kolik by opravdov\u00e1 Vilhelmina st\u00e1la; Ta, kter\u00e1 m\u011bla \u017eensk\u00fd dotek a \u0161arm, ta, co byla p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1, a m\u011bla tak b\u00edlou k\u016f\u017ei. On a Lorenz se ne sebe celou dobu koukali, kdy\u017e na n\u011bj Lorenz k\u00fdvnul, Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee hodl\u00e1 nab\u00eddnout nejv\u00edc.<\/div>\n
V m\u00edstnosti bylo ticho a v\u00e9voda \u0161\u00edlel. Cht\u011bl pen\u00edze, cht\u011bl jich hodn\u011b, ale oni u\u017e nenab\u00edzeli. Nam\u00edsto toho jen st\u00e1li a koukali na n\u011bj a Vilhelminu<\/em>.<\/div>\n
„N\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed nab\u00eddky?“ zavr\u010del V\u00e9voda nen\u00e1vistn\u011b a Lorenz zvedl ruku do vzduchu.<\/p>\n<\/div>\n
„Dv\u011b st\u011b zlat\u00fdch cihel.“ Zavolal a ostatn\u00ed zalapali po dechu.<\/div>\n
Po m\u00edstnosti se za\u010dal n\u00e9st \u0161epot, v\u0161ichni se ptali na to sam\u00e9; ze\u0161\u00edlel<\/em>? Mo\u017en\u00e1 Lorenz mohl b\u00fdt \u0161\u00edlen\u00fd, ale byl si jist\u00fd jednou v\u011bc\u00ed; nevzd\u00e1val se bez boje. Koupil by si Toma, i kdyby to m\u011bla b\u00fdt posledn\u00ed v\u011bc, co by kdy ud\u011blal. V\u00e9voda byl ohromen, dostal dvakr\u00e1t tolik, kolik byla nab\u00eddka p\u0159edt\u00edm, a jen d\u00edky jednomu \u010dlov\u011bku.<\/div>\n
„N\u011bjak\u00e9 vy\u0161\u0161\u00ed nab\u00eddky?“ zeptal se hami\u017en\u011b a v\u0161ichni couvli. „Lorenzi?“ zeptal se V\u00e9voda, vid\u011bl, kdo si koupil jeho dceru.<\/em><\/div>\n
„Dobr\u00fd den, Sethe.“  Poklonil se trochu Lorenz. „M\u00e1\u0161 p\u0159ekr\u00e1snou dceru.“<\/div>\n
„Mhm, to jsme si jist\u00fd.“ V\u00e9voda vypadal nezainteresovan\u011b, kdy\u017e vzal Lorenze za ruku a str\u010dil ho Tomov\u00fdm sm\u011brem.<\/div>\n
„Lucio, dosta\u0148 odsud pry\u010d ty chud\u00e1ky.“ Syknul a Lucia p\u0159ik\u00fdvla, ode\u0161la odv\u00e9st v\u0161echny n\u00e1padn\u00edky ven.<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, Vilhelmino.“ \u0158ekl Lorenz s mrknut\u00edm, vzal Toma za ruku a poklonil se. „Slibuji ti \u017eivot pln\u00fd \u0161t\u011bst\u00ed, pocty a bezmezn\u00e9 l\u00e1sky.“<\/div>\n
„Ano, ano, to je v\u0161echno moc hezk\u00e9. Te\u010f se vra\u0165me k pen\u011bz\u016fm.“ \u0158ek v\u00e9voda rychle, zat\u00e1hl Lorenze do kancel\u00e1\u0159e. „Odm\u00edt\u00e1m m\u00e9 dce\u0159i a tob\u011b<\/em> strojit svatbu,“ tvrd\u011b se na n\u011bj pod\u00edval. „Ale ud\u011bl\u00e1m to ofici\u00e1ln\u00ed. Te\u010f jdi.“<\/div>\n
„A co moje matka?“ zak\u0159i\u010del Tom, m\u00e1lem spadl, jak se celou tu dobu sna\u017eil neud\u011blat nic \u0161patn\u011b.<\/div>\n
„Po\u0161lu pro ni Claru, aby ji propustila, slibuji.“ Proto\u010dil v\u00e9voda o\u010di a Tom d\u011bkovn\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Na hami\u017en\u00e9ho a n\u00e1silnick\u00e9ho mu\u017ee alespo\u0148 dodr\u017eel sv\u00e9 slovo. Zd\u00e1lo se, \u017ee navzdory otcov\u00fdm z\u00e1kon\u016fm ud\u011blal, co sl\u00edbil, a tak si Tom i Lorenz oddychli \u00falevou.<\/div>\n
„Pen\u00edze, te\u010f.“ \u0158ekl Seth a Lorenz dal na st\u016fl bal\u00edk pln\u00fd zlat\u00fdch kus\u016f.<\/div>\n
„M\u011bl bys tam naj\u00edt v\u00edc, ne\u017e za kolik jsem ji koupil, nech si to.“<\/div>\n
„Sbohem.“ Odpov\u011bd\u011bl v\u00e9voda, vystr\u010dil Lorenze i s Tomem z kancel\u00e1\u0159e a t\u0159\u00edskl dve\u0159mi.<\/div>\n
„Sbohem.“ Odpov\u011bd\u011bl Lorenz zav\u0159en\u00fdm dve\u0159\u00edm a \u0161el s n\u00edm naj\u00edt Claru.  <\/div>\n
Kdy\u017e ji na\u0161li, Clara se na Lorenze p\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b pod\u00edvala, p\u0159em\u00fd\u0161lela toti\u017e, kdo by se zamiloval do fale\u0161n\u00e9 Vilhelminy, a je\u0161t\u011b aby si ji cht\u011bl vz\u00edt, musel to b\u00fdt bl\u00e1zen. Ale jeliko\u017e byl Lorenz str\u00e1\u017ece po mnoho let, bylo jasn\u00e9, \u017ee mu dojde, \u017ee tahle Vilhelmina je fale\u0161n\u00e1, stejn\u011b j\u00ed ale nedoch\u00e1zelo, pro\u010d by si ji cht\u011bl vz\u00edt.  <\/div>\n
„Je Bill v bezpe\u010d\u00ed?“ zeptal se Tom ti\u0161e, \u0161li p\u00e1r krok\u016f za Clarou, aby je nesly\u0161ela.<\/div>\n
„M\u011bl by b\u00fdt. Stejn\u011b jako ty a tvoje matka.“<\/div>\n
„Tak\u017ee to je v\u0161echno? Chci \u0159\u00edct, je tohle kone\u010dn\u011b konec?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee ano.“ <\/div>\n
„Nikdy se v\u00e1m nebudu moct odvd\u011b\u010dit za to, co jste pro m\u011b ud\u011blal, Lorenzi. Nejde to vyj\u00e1d\u0159it slovy ani materi\u00e1ln\u00edmi d\u00e1rky.“<\/div>\n
„Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, co mi d\u00e1\u0161, Tome, proto\u017ee u\u017e jsi mi dal svou d\u016fv\u011bru, a to u\u017e n\u011bco znamen\u00e1.“<\/div>\n
Ti t\u0159i \u0161li cesti\u010dkou do cely a Tom zadr\u017eel dech. Bylo to tak nere\u00e1ln\u00e9, \u017ee v\u0161echno to m\u00e1 najednou dopadnout dob\u0159e. Vypadalo to, jako by se milost bo\u017e\u00ed na n\u011bj a na jeho rodinu kone\u010dn\u011b usm\u00e1la a on se nikdy nec\u00edtil \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 o\u010dek\u00e1vat od toho, a\u017e spolu s Billem zase budou. Nev\u011bd\u011bl, jestli ho Bill bude je\u0161t\u011b milovat nebo jestli s n\u00edm bude cht\u00edt b\u00fdt, ale sna\u017eil se myslet pozitivn\u011b, \u017ee jeho \u017eivot bude kone\u010dn\u011b kompletn\u00ed.  <\/div>\n
„Simone,“ \u0159ekl str\u00e1\u017en\u00fd po tom, co si kr\u00e1tce promluvil s Clarou.<\/div>\n
Simone okam\u017eit\u011b zvedla pohled, chytla se m\u0159\u00ed\u017e\u00ed. Z\u00edrala na Toma s Lorenzem a pak odpov\u011bd\u011bla.<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„M\u016f\u017eete j\u00edt.“ Odemkl str\u00e1\u017en\u00fd vrata do cely, kter\u00e9 zap\u00edskaly a m\u00e1lem uhodily Simone, kter\u00e1 p\u0159eb\u011bhla k Tomovi a objala ho pevn\u011bji ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
„Mami, tohle je Lorenz. M\u016fj\u2026 man\u017eel.“ Tom se musel zasm\u00e1t Simone do vlas\u016f, kdy\u017e ji obj\u00edmal.<\/div>\n
„Ne, pros\u00edm, \u0159ekni mi, \u017ees to neud\u011blal\u2026“<\/div>\n
„Zachr\u00e1nilo to tv\u016fj \u017eivot, mami.“ Odpov\u011bd\u011bl Tom a Simone se zamra\u010dila.<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e se nikdy nebude\u0161 moct o\u017eenit.“ Za\u0161eptala.<\/div>\n
„Nepot\u0159ebuju man\u017eelku k tomu, abych byl \u0161\u0165astn\u00fd.“ Odpov\u011bd\u011bl s povzdechem. „Mus\u00edme si o spoust\u011b v\u011bc\u00ed promluvit, o v\u0161em, co se stalo\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„N\u00e1\u0161 d\u016fm je pry\u010d, Tome.“ Zana\u0159\u00edkala Simone a Tom p\u0159ik\u00fdvl, pohladil ji po vlasech, aby ji uklidnil.<\/div>\n
„Pan\u00ed, jestli to ode m\u011b nebude moc troufal\u00e9, pros\u00edm, z\u016fsta\u0148te u m\u011b, dokud se nedostanete zp\u00e1tky do \u017eivota. Bill u\u017e tam te\u010f bydl\u00ed a nevadilo by mi, kdybyste tam byli s n\u00edm.“ \u0158ekl Lorenz mile a Simone si skousla ret.<\/div>\n
„Ne, to nem\u016f\u017eeme\u2026 nebo ano? Vypad\u00e1 to, \u017ee u\u017e tak jste ud\u011blal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 a\u2026“<\/div>\n
„Mami, jestli jsem se tady n\u011bco nau\u010dil, tak to, \u017ee je nejlep\u0161\u00ed nechat ty, co nab\u00edzej\u00ed pomoc, aby ti pomohli. Nen\u00ed snad lep\u0161\u00ed \u017e\u00edt u m\u00e9ho,“ Tom zaka\u0161lal, „man\u017eela doma ne\u017e na ulici? Alespo\u0148 budeme m\u00edt j\u00eddlo, st\u0159echu nad hlavou a n\u011bjakou stabilitu.“<\/div>\n
„Opravdu by to pro m\u011b znamenalo hodn\u011b, kdybyste se rozhodli z\u016fstat,“ \u0159ekl Lorenz a i s Tomem se pod\u00edval na Simone pro potvrzen\u00ed.<\/div>\n
„Bill tam je?“ zeptala se ti\u0161e a Lorenz p\u0159ik\u00fdvl. Ob\u011bma, Tomovi i Simone bylo okam\u017eit\u011b l\u00e9pe. Bill byl v bezpe\u010d\u00ed, Vilhelmina<\/em> byla provd\u00e1na a v\u011bci jako by se vyjasnily.<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee ano. Vlastn\u011b, pro\u010d tu pl\u00fdtv\u00e1me \u010dasem, kdy\u017e u\u017e m\u016f\u017eeme b\u00fdt u n\u011bj a \u0159\u00edkat mu ty dobr\u00e9 zpr\u00e1vy?“ <\/div>\n
\n

Simone vzala Tomovu ruku a ode\u0161la s n\u00edm z domu v rekordn\u00ed rychlosti. V\u0161ichni byli voln\u00ed, Lorenz, Tom, Simone ani Bill u\u017e nebyli v nebezpe\u010d\u00ed. Tomovi bylo divn\u011b, kdy\u017e \u0161el ulic\u00ed v dlouh\u00fdch \u0161atech a korzetu, ale nevn\u00edmali pohledy ostatn\u00edch, kte\u0159\u00ed si mysleli, \u017ee je Lady Vilhelmina. Takhle velkou \u00falevu nec\u00edtil u\u017e hodn\u011b dlouho.<\/p><\/div>\n

Lorenz jim podr\u017eel dve\u0159e do domu, a sledoval, jak se nen\u00e1padn\u011b sna\u017eili porozhl\u00ed\u017eet po dom\u011b. Lorenz vzal Simone n\u011b\u017en\u011b za ruku a odt\u00e1hl ji zrychla od Toma.<\/div>\n
„Bylo by ode m\u011b moc drz\u00e9, kdybych v\u00e1s poprosil, abyste nechal na Tomovi, aby Billa na\u0161el a \u0159ekl mu, nebo uk\u00e1zal, ty skv\u011bl\u00e9 zpr\u00e1vy? Bill m\u00e1 zlomen\u00e9 srdce a mysl\u00edm, \u017ee tohle by mu ud\u011blalo dob\u0159e. Opravdu Toma pot\u0159ebuje, v\u00edte?“<\/div>\n
„Oh, ale\u2026“ Simone necht\u011bla \u010dekat, ne\u017e Billa uvid\u00ed, cht\u011bla se mazlit mluvit se sv\u00fdmi d\u011btmi, ale do\u0161la k z\u00e1v\u011bru, \u017ee mo\u017en\u00e1 bude opravdu jenom lep\u0161\u00ed nechat Toma mu v\u0161echno \u0159\u00edct, zat\u00edmco j\u00ed Lorenz v\u0161echno, co se stalo, vysv\u011btl\u00ed. „Dob\u0159e. Ano. Souhlas\u00edm, pokud mi \u0159eknete, co se stalo.“<\/div>\n
„Tome, Bill mus\u00ed b\u00fdt naho\u0159e. M\u016f\u017ee\u0161 se v m\u00e9m pokoji p\u0159evl\u00edknout. Jdi nahoru, prvn\u00ed dve\u0159e nalevo. Je tam koupelna s vodou, aby ses mohl um\u00fdt.“ \u0158ekl Lorenz rychle, m\u00e1vnul na n\u011bj, nab\u00eddl Simone m\u00edsto a posadil se vedle n\u00ed, aby j\u00ed pov\u011bd\u011bl v\u0161echno, co o situaci v\u00ed; vynechal \u010d\u00e1st o romanci mezi Billem a Tomem.  <\/div>\n
Tom vy\u0161el opatrn\u011b schody, sna\u017eil se nezakopnout o \u0161aty, vyu\u017eil toho, \u017ee mu Lorenz nab\u00eddl oble\u010den\u00ed. Chvilku se pral s korzetem, ale nakonec se mu povedlo ho rozepnout, a tak na sebe nat\u00e1hnul voln\u00e9 kalhoty a ko\u0161ili. Bylo mu tak dob\u0159e, \u017ee m\u016f\u017ee kone\u010dn\u011b d\u00fdchat, i kdy\u017e ho hrudn\u00ed ko\u0161 po\u0159\u00e1d p\u011bkn\u011b bolel. Rychle si umyl obli\u010dej a odb\u011bhl za sv\u00fdm bratrem.  <\/div>\n
„Bille?“ zeptal se ti\u0161e, ode\u0161el z Lorenzovy lo\u017enice a proch\u00e1zel chodbou. Nahl\u00e9dl do ka\u017ed\u00e9ho pokoje, hledal Billa, ne\u017e do\u0161el k druh\u00fdm dve\u0159\u00edm na konci chodby, kde ho na\u0161el schoulen\u00e9ho na posteli uprost\u0159ed pokoje.<\/div>\n
„Bille?“ za\u0161eptal Tom, posadil se na postel a pohladil Billa po boku.<\/div>\n
Bill p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal, nechal sv\u00e9 ospal\u00e9 o\u010di si zvyknout na sv\u011btlo a zaz\u00edval; st\u00e1le si nev\u0161iml, kdo ho z jeho span\u00ed probudil. Nepamatoval si, \u017ee by v tomhle pokoji usnul, ale byl r\u00e1d, \u017ee neskon\u010dil n\u011bkde na zemi. Te\u010f poprv\u00e9 c\u00edtil n\u00e1sledky alkoholu, a i kdy\u017e byl r\u00e1d, \u017ee mu to pomohlo zvl\u00e1dnout nervy, nebyl a\u017e tak r\u00e1d za tu ukrutnou bolest hlavy, kterou m\u011bl.<\/div>\n
„Vr\u00e1til jsem se.“  \u0158ekl Tom ti\u0161e, vlezl si vedle Billa a lehl si; p\u0159itulil si Billa do n\u00e1ru\u010de a zabo\u0159il se obli\u010dejem do zad sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ky.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se p\u0159evalil na druh\u00fd  bok, o\u010di vykulen\u00e9 a pln\u00e9 slz. Tom se pro n\u011bj opravdu vr\u00e1til, srdce mu za\u010dalo v hrudi bu\u0161it jako o z\u00e1vod. Vyp\u00edsknul smutkem i \u0161t\u011bst\u00edm, byl to n\u00e1\u0159ek sm\u00ed\u0161en\u00fdch pocit\u016f, zabo\u0159il si obli\u010dej do Toma; byl tak r\u00e1d, \u017ee ho vid\u00ed, \u017ee se ho dot\u00fdk\u00e1, \u017ee ho c\u00edt\u00ed. Tentokr\u00e1t to byl doopravdy Tom. U\u017e nebyl jenom snem, vr\u00e1til se pro n\u011bj a Lorenz\u016fv pl\u00e1n vy\u0161el.<\/div>\n
„Tolik jsi mi chyb\u011bl.“ Zavzlykal Bill a hore\u010dn\u011b l\u00edbal Toma na krk. „Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee to vy\u0161lo, vy\u0161lo to! Je to doopravdy?“<\/div>\n
„Jsem opravdov\u00fd.“ Zasm\u00e1l se Tom, naklonil hlavu a pol\u00edbil Billa na rty. „Jsem opravdov\u00fd.“<\/div>\n
„A, a kde je mamka?“<\/div>\n
„Je dole s Lorenzem. Ud\u011blal jsem s Otcem<\/em> dohodu, \u017ee se nech\u00e1m prodat, kdy\u017e mamku pust\u00ed. Souhlasil, \u0159\u00edkal n\u011bco o tom, \u017ee poprava by ho st\u00e1la pen\u00edze, a no\u2026 dlouh\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, jsme v\u0161ichni v bezpe\u010d\u00ed, Bille. Ty, j\u00e1 a mamka jsme v bezpe\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„To je to opravdu tak jednoduch\u00e9? Jsme\u2026 je to doopravdy konec?“<\/div>\n
„To \u0159ekne jen \u010das, drahou\u0161ku, ale jak to je te\u010f, jsme v bezpe\u010d\u00ed a jsme spolu.“  <\/div>\n
„Tomi?“ za\u0161eptal Bill a Tom ho rychle pol\u00edbil.<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„Miluje\u0161 m\u011b?“<\/div>\n
„Ned\u011blal bych tohle v\u0161echno, kdyby ne. Jsi moje srdce, m\u00e1 l\u00e1sko.“<\/div>\n
Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel tak moc o v\u0161ech kdyby, \u017ee nedok\u00e1zal ani logicky myslet. Kdyby ho Tom nemiloval, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee by v\u0161echno tohle neriskoval. Tom Billa opravdu miloval, stejn\u011b tak, jako Bill miloval jeho; oba si to dok\u00e1zali a stejn\u011b se oba dva neust\u00e1le v mysli ptali na ot\u00e1zky, kter\u00e9 nebylo pot\u0159eba vyslovit nahlas.<\/div>\n
„Nedok\u00e1\u017eu ti dostate\u010dn\u011b za tohle v\u0161echno pod\u011bkovat, Tome.“ Billovy rty se t\u0159\u00e1sly a on si p\u0159ipadal tak mal\u00fd, ale i tak v bezpe\u010d\u00ed, v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„M\u00e1me zbytek \u017eivota na to, abychom si za v\u0161echno d\u011bkovali.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se p\u0159evalil na Billa a usm\u00e1l se na n\u011bj, ut\u0159el mu slzu z tv\u00e1\u0159e a rty nazna\u010dil ‚neplakej‘. Tomova sladk\u00e1 gesta ho rozbre\u010dela je\u0161t\u011b v\u00edc, nemohl si pomoci, p\u0159em\u00fd\u0161lel, co by se stalo, kdyby Lorenz na aukci ne\u0161el. Nakonec to p\u0159eci jen bylo jako poh\u00e1dka, v\u0161echno se ule\u017eelo a pracovalo v jejich prosp\u011bch. Lorenz pomohl Tomovi v tom, aby mohl Billovi d\u00e1t jeho poh\u00e1dkov\u00fd konec.  <\/div>\n
„Co si te\u010f po\u010dneme?“ zeptal se Bill ti\u0161e.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme za\u010d\u00edt p\u0159\u00edmo tady,“ za\u010dal l\u00edbat Tom Billa po jeho dlouh\u00e9m krku, a jeho bratr se pod n\u00edm ot\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ne, Tome. J\u00e1 jen, jen m\u011b obejmi.“ <\/div>\n
Bill se skoro b\u00e1l, aby se ho Tom je\u0161t\u011b n\u011bkdy dotkl. Necht\u011bl se najednou probudit, aby zjistil, \u017ee je to jen sen, a aby mu Lorenz \u0159ekl, \u017ee aukci prohr\u00e1l. Tom to musel ch\u00e1pat, proto je oba posunul do lep\u0161\u00ed polohy a objal ho tak pevn\u011b, \u017ee mu m\u00e1lem zastavil d\u00fdch\u00e1n\u00ed. Pot\u0159eboval, aby Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee tu doopravdy je.   <\/div>\n
Tom byl p\u0159esn\u011b tak n\u011b\u017en\u00fd, miluj\u00edc\u00ed a opatrn\u00fd, jak si ho Bill pamatoval, stejn\u011b tak tepl\u00fd a jemn\u00fd a delik\u00e1tn\u00ed. Von\u011bl jako Tom, ne jako podivn\u00fd make-up nebo m\u00fddla nebo parf\u00e9my. Von\u011bl prost\u011b jako Tom. Byl to nejsp\u00ed\u0161 ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed pach na sv\u011bt\u011b, pro Billa ano, bylo to n\u011bco, na co se sna\u017eil tak dlouho up\u00ednat, kdy\u017e byl Tom pry\u010d; ale te\u010f u\u017e na tom nez\u00e1le\u017eelo, proto\u017ee m\u011bl Toma zase cel\u00e9ho u sebe.<\/div>\n
Le\u017eeli spolu, tulili se a ti\u0161e vydechovali. Oba p\u0159em\u00fd\u0161leli nad t\u00edm, co \u0159\u00edct o nich jejich matce, nebo jestli by j\u00ed to v\u016fbec \u0159\u00edkat m\u011bli. Byly to ne moc p\u0159\u00edjemn\u00e9 my\u0161lenky a necht\u011bli se s nimi te\u010f zab\u00fdvat, ale bylo to n\u011bco, co nemohli jen tak odm\u00edtat, proto\u017ee o tom budou muset mluvit tak jako tak.  <\/div>\n
„Tomi, chci vid\u011bt mamku.“  \u0158ekl Bill ti\u0161e. Pot\u0159eboval ji obejmout a v\u011bd\u011bt, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
„J\u00e1 taky.“<\/p>\n<\/div>\n
Oba chlapci \u0161li dol\u016f  ruku v ruce, do\u0161li do ob\u00fdv\u00e1ku, kde Lorenz a Simone hovo\u0159ili. Lorenz si myslel, \u017ee je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee se dr\u017e\u00ed za ruce i p\u0159ed svou matkou, ale Simone si myslela, \u017ee je to sladk\u00e9, jak jsou si bl\u00edzc\u00ed po tom, jak dlouho byli bez sebe. Do\u0161iroka otev\u0159ela n\u00e1ru\u010d a chlapci k n\u00ed p\u0159eb\u011bhli, pevn\u011b ji objali a rozvzlykali se.<\/div>\n
„M\u00e1me toho spoustu o \u010dem mluvit.“ \u0158ekla Simone ti\u0161e, oba sv\u00e9 chlapce pol\u00edbila na \u010delo.<\/div>\n
„Nech\u00e1me si to na z\u00edtra,“ za\u010dal Tom.<\/div>\n
„Budeme cel\u00fd den jen spolu.“  <\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/u><\/span><\/a> <\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics V\u00e9voda byl nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fd. Tom st\u00e1le p\u0159ehr\u00e1val a nechoval se ani slu\u0161n\u011b ani s gr\u00e1ci\u00ed jako dob\u0159e vytr\u00e9novan\u00e1 lady, tak jako Bill. Tom se nesna\u017eil chovat \u0161patn\u011b naschv\u00e1l, vlastn\u011b se moc sna\u017eil, aby mu to \u0161lo, jen prost\u011b nedok\u00e1zal srovnat svoje nervy a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[335],"tags":[],"class_list":["post-10251","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lace"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10251","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10251"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10251\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10251"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10251"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10251"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}