{"id":10252,"date":"2010-11-06T18:00:00","date_gmt":"2010-11-06T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10227"},"modified":"2010-11-06T18:00:00","modified_gmt":"2010-11-06T17:00:00","slug":"the-forbidden-city-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/06\/the-forbidden-city-7\/","title":{"rendered":"The Forbidden City 7."},"content":{"rendered":"
autor: Deni & Saj\u00fc<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"458\"<\/div>\n
<\/div>\n
St\u00e1le jsem mezi prsty sv\u00edral sv\u00edtek s n\u00e1kresem Zak\u00e1zan\u00e9ho m\u011bsta a nebyl jsem schopen od n\u011bj odtrhnout pohled. Pro\u010d jej tady na\u0161e pan\u00ed m\u00e1? K \u010demu j\u00ed je, kdy\u017e se tam nikdy nem\u016f\u017ee pod\u00edvat?<\/div>\n
<\/div>\n
\"59\"<\/div>\n
<\/div>\n
Za dve\u0159mi se ozval jak\u00fdsi \u0161ramot, pan\u00ed Li Xuejian se jist\u011b vrac\u00ed do sv\u00e9ho pokoje.  <\/div>\n
Rychl\u00fdm pohybem jsem svitek op\u011bt smotal a ve chv\u00edli, kdy se za m\u00fdmi z\u00e1dy odsunuly dve\u0159e, jsem jej ukryl do uzounk\u00e9ho ruk\u00e1vu sv\u00e9ho kimona.  <\/div>\n
Urychlen\u011b jsem se postavil na nohy a s hlavou sklopenou mezi ramena, s pohledem up\u0159en\u00fdm k zemi, jsem se pokorn\u011b Li Xuejian poklonil tak, jak se slu\u0161\u00ed a pat\u0159\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Co tady d\u011bl\u00e1\u0161, K\u00f4ji?“ <\/p>\n<\/div>\n
Poklonil jsem se je\u0161t\u011b  o kousek n\u00ed\u017ee. „Omlouv\u00e1m se, m\u00e1 pan\u00ed, jen jsem ukl\u00edzel.“<\/p>\n<\/div>\n
Hodnou chv\u00edli si m\u011b  p\u0159em\u011b\u0159ovala ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fdm pohledem, ne\u017e nakonec nepatrn\u011b  p\u0159ik\u00fdvla a vyk\u00e1zala mne ze sv\u00e9ho pokoje. Nev\u00e1hal jsem a rychl\u00fdmi drobn\u00fdmi kr\u016f\u010dky jsem posp\u00edchal pry\u010d. Rozhl\u00e9dl jsem se po \u00fazk\u00e9 chodbi\u010dce, a kdy\u017e jsem nikoho nevid\u011bl, zab\u011bhl jsem do sv\u00e9ho a Yuina pokoje, kde jsem pl\u00e1nek m\u011bsta bezpe\u010dn\u011b ukryl pod nejspodn\u011bj\u0161\u00ed vrstvu p\u0159ikr\u00fdvek na m\u00e9 posteli, kam se nikdy nikdo ned\u00edv\u00e1. Je\u0161t\u011b mne \u010dek\u00e1 spousta povinnost\u00ed, tak\u017ee pl\u00e1nek bude muset je\u0161t\u011b p\u00e1r hodin, a\u017e do z\u00e1padu slunka, po\u010dkat.<\/div>\n
\n
—————–<\/p>\n<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b jsem si na\u0161el chvilku, kdy se mohu neru\u0161en\u011b usadit v zahrad\u011b na\u0161eho domku a nech\u00e1vat slunce zaplavovat mou tv\u00e1\u0159 sv\u00fdm p\u0159\u00edjemn\u00fdm teplem. Od chv\u00edle, kdy jsem u pan\u00ed Li Xuejian na\u0161el pl\u00e1nek Zak\u00e1zan\u00e9ho m\u011bsta, ub\u011bhlo ji\u017e n\u011bkolik dn\u00ed, a j\u00e1 m\u00e1m teprve dnes mo\u017enost zjistit bl\u00ed\u017ee, co v\u0161e na kusu papyru je. A\u017e do t\u00e9to chv\u00edle mne v\u0161ichni pln\u011b zam\u011bstn\u00e1vali, denn\u011b jsem musel le\u0161tit v\u0161echny misky na r\u00fd\u017ei, pozlacen\u00e9 sv\u00edcny, drhnout podlahu a zametat dv\u016fr. Pro samou \u00fanavu jsem na svitek pozapom\u00ednal a\u017e do dne\u0161n\u00edho odpoledne, kdy m\u00e1m chvilku volna jen s\u00e1m pro sebe.<\/div>\n
Na\u0161e pan\u00ed vzala malou Yu spole\u010dn\u011b se Sayuri do m\u011bsta, aby mou malou sest\u0159i\u010dku p\u0159ihl\u00e1sila do \u0161koly pro Gej\u0161i. Matka tvrd\u00ed, \u017ee z na\u0161\u00ed mal\u00e9 Yu bude nejslavn\u011bj\u0161\u00ed Gej\u0161a v\u0161ech dob, a j\u00e1 bych j\u00ed to r\u00e1d v\u011b\u0159il, Yu si zaslou\u017e\u00ed lep\u0161\u00ed \u017eivot, ne\u017e m\u00e1m j\u00e1 nebo matka.  <\/div>\n
S m\u00edrn\u00fdm vydechnut\u00edm jsem zalovil v ruk\u00e1vu kimona, a do kl\u00edna mi spadl na\u017eloutl\u00fd svitek. Propaloval jsem jej pohledem a najednou jsem si nebyl tak jist\u00fd, jestli chci v\u011bd\u011bt, za jak\u00fdm \u00fa\u010delem jej pan\u00ed m\u00e1. Co kdy\u017e je to n\u011bco \u0161patn\u00e9ho? Nebylo by to poprv\u00e9, kdy by n\u011bkdo z m\u00e9n\u011b v\u00fdznamn\u00fdch rodin pl\u00e1noval n\u011bco proti c\u00edsa\u0159i a jeho rodin\u011b. Ale to by p\u0159eci na\u0161e pan\u00ed nemohla, Li Xuejian je moudr\u00e1 \u017eena, jist\u011b by neriskovala trest smrti, kter\u00fd padne na hlavu ka\u017ed\u00e9ho, kdo pomysl\u00ed by\u0165 i jen na tu nejmen\u0161\u00ed kr\u00e1de\u017e, nato\u017e pak na n\u011bco hor\u0161\u00edho.<\/p>\n<\/div>\n
Ani\u017e by m\u00e9 prsty souhlasily s bojem uvnit\u0159 m\u00e9 hlavy, samy uchopily svitek a rozmotaly jej. O\u010di mi za\u010daly p\u0159el\u00e9t\u00e1vat jednotliv\u00e1 z\u00e1kout\u00ed pl\u00e1nku m\u011bsta, a a\u010d jsem necht\u011bl, \u00fadivem nad jeho velikost\u00ed se mi lehce pootev\u0159ely rty.<\/p>\n<\/div>\n
„Je tak obrovsk\u00e9,“ za\u0161eptal jsem a prsty p\u0159ejel p\u0159es soukromou \u010d\u00e1st m\u011bsta, kde se nach\u00e1z\u00ed c\u00edsa\u0159sk\u00fd pal\u00e1c, kde se pr\u00e1v\u011b te\u010f nejsp\u00ed\u0161 nach\u00e1z\u00ed i m\u016fj T’chi-moro. Ach ano, m\u016fj. Nemohu si pomoci, dnem i noc\u00ed na n\u011bj st\u00e1le mysl\u00edm, tou\u017e\u00edm po setk\u00e1n\u00ed s n\u00edm.  <\/div>\n
Rty se mi zvlnily do m\u00edrn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu p\u0159i vzpom\u00ednce na n\u011bj. Co bych dal za jedno dal\u0161\u00ed setk\u00e1n\u00ed  s n\u00edm? Abych z\u00edskal \u010derstvou vzpom\u00ednku na jeho pln\u00e9, r\u016f\u017eov\u00e9 rty a kr\u00e1sn\u00e9, zlatav\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di, je\u017e se na mne za svitu m\u011bs\u00edce tak usm\u00edvaly.<\/p>\n<\/div>\n
\u00dasm\u011bv zmizel, kdy\u017e jsem je\u0161t\u011b jednou o\u010dima p\u0159ejel po pl\u00e1nku m\u011bsta. V rohu papyru, v sam\u00e9m samotink\u00e9m rohu, kde to lze snadno p\u0159ehl\u00e9dnout, bylo drobn\u00fdmi znaky naps\u00e1no K\u00f4ji. K\u00f4ji? Ale pro\u010d? Co j\u00e1 s t\u00edm m\u00e1m spole\u010dn\u00e9ho?<\/div>\n
S nakr\u010den\u00fdm \u010delem jsem \u0161pi\u010dkou prstu p\u0159ejel p\u0159es z\u00e1hyb, kde \u010dern\u011b z\u00e1\u0159ilo m\u00e9 jm\u00e9no. N\u011bco se d\u011bje, a j\u00e1 nem\u00e1m nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, co.  <\/div>\n
„K\u00f4ji? K\u00f4ji!“ <\/p>\n<\/div>\n
Rychle jsem papyr schoval za z\u00e1hyb kimona a vymr\u0161til se na nohy akor\u00e1t ve chv\u00edli, kdy se v zahrad\u011b objevila postava m\u00e9 matky. Je\u0161t\u011b st\u00e1le mi ani po n\u011bkolika dnech neodpustila m\u016fj omyl, a jej\u00ed pohled byl ledov\u011b ostr\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„K\u00f4ji, jdi uklidit do Sayurina pokoje, sle\u010dna \u0160an-si p\u0159evrhla pud\u0159enku.“<\/p>\n<\/div>\n
Jen jsem p\u0159ik\u00fdvl a poslu\u0161n\u011b  ode\u0161el zp\u011bt do domu, kam nedosvitne jedin\u00fd paprsek slunce.  <\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
N\u00e1pl\u0148 m\u00fdch dn\u00ed  byla posledn\u00ed dva t\u00fddny jednotv\u00e1rn\u00e1; za \u00fasvitu vst\u00e1t, tr\u00e9novat Kung Fu, posn\u00eddat s c\u00edsa\u0159ovou rodinou, u\u010dit se s d\u011btmi o historii \u010c\u00edny a Zak\u00e1zan\u00e9ho m\u011bsta, u\u010dit se polygrafii a dal\u0161\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bci, ob\u011bd, chv\u00edle klidu pro mne samotn\u00e9ho, odpoledn\u00ed tr\u00e9nink Kung Fu a nakonec ve\u010dern\u00ed hork\u00e1 l\u00e1ze\u0148, po kter\u00e9 se z\u00e1padem slunce ul\u00e9h\u00e1m vy\u010derpan\u011b do postele. Ve chv\u00edli, kdy se m\u00e1 hlava dotkne pol\u0161t\u00e1\u0159e, poklidn\u011b oddychuji.  <\/div>\n
Dnes, po dlouh\u00e9m a n\u00e1ro\u010dn\u00e9m dni, kter\u00fd prob\u00edhal \u00fapln\u011b stejn\u011b jako v\u0161echny p\u0159edchoz\u00ed, se v\u0161ak nec\u00edt\u00edm tak unaven\u00fd jako obvykle. V noci se mi zd\u00e1l n\u00e1dhern\u00fd sen, o mal\u00e9m K\u00f4ji, kter\u00fd mne nabil neuv\u011b\u0159itelnou energi\u00ed.  <\/div>\n
Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jak moc na toho chlapce mysl\u00edm. Od oslavn\u00e9ho dne uplynul ji\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00fd jeden \u00fapln\u011bk a j\u00e1 jej je\u0161t\u011b st\u00e1le nedok\u00e1zal zcela vyt\u011bsnit pry\u010d ze sv\u00fdch my\u0161lenek. V\u017edy, a nej\u010dast\u011bji v tu nejnevhodn\u011bj\u0161\u00ed chv\u00edli, mi p\u0159ed o\u010dima vyvstane jeho plach\u00fd \u00fasm\u011bv, a v tu chv\u00edli jsem ztracen.<\/p>\n<\/div>\n
Je\u0161t\u011b nikdy jsem na nikoho nemyslel tak usilovn\u011b, jako se m\u00e1 mysl zaob\u00edr\u00e1 j\u00edm. Co je na n\u011bm tak zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, \u017ee zrovna on mus\u00ed b\u00fdt v m\u00fdch snech? Jeho hlubok\u00e9, hn\u011bd\u00e9 o\u010di? Nebo snad ten plach\u00fd \u00fasm\u011bv? Mo\u017en\u00e1 jeho bled\u00e1 tv\u00e1\u0159 mne natolik zaujala\u2026<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159i vzpom\u00ednce na na\u0161e kr\u00e1tk\u00e9  setk\u00e1n\u00ed v parku si vybav\u00edm svitek pergamenu, jen\u017e mi tehdy v noci K\u00f4ji s d\u016fv\u011brou p\u0159edal. \u00dapln\u011b jsem na n\u011bj zapomn\u011bl, nebyl pro mne d\u016fle\u017eit\u00fd, a ani Sasce se po n\u011bm ji\u017e znovu net\u00e1zala.<\/div>\n
S lehk\u00fdm povzdechem spust\u00edm nohy z tepla sv\u00e9ho l\u016f\u017eka a s tich\u00fdm plesk\u00e1n\u00edm bos\u00fdch chodidel po d\u0159ev\u011bn\u00e9 podlaze dojdu a\u017e k rohu m\u00edstnosti, kde se ukr\u00fdv\u00e1 truhli\u010dka s m\u00fdmi poklady. S nehlasit\u00fdm klapnut\u00edm ji otev\u0159u a lehce se pousm\u011bji, kdy\u017e si v\u0161imnu barevn\u00fdch pap\u00edrk\u016f, kter\u00e9 jsem nasb\u00edral v ulic\u00edch m\u011bsta po sv\u00e9m prvn\u00edm oslavn\u00e9m dni.  <\/div>\n
—————–<\/p>\n<\/div>\n
„Pod\u00edvej, pap\u00e1! Pod\u00edvej!“ k\u0159i\u010del mal\u00fd chlapec jazykem v\u0161em lidem kolem nezn\u00e1m\u00fdm, a hrd\u011b ukazoval otci hrstku barevn\u00fdch pap\u00edrk\u016f, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b posb\u00edral. „Je jich tady tolik, pap\u00e1! Pomo\u017e mi je pros\u00edm sesb\u00edrat, cht\u011bl bych si je nechat.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Mu\u017e  s \u00fasm\u011bvem zavrt\u011bl hlavou. „Nech si jen ty, co ji\u017e m\u00e1\u0161, Tomi, jist\u011b ti to jako pam\u00e1tka bude sta\u010dit.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Ale pap\u00e1-„<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 ale, mlad\u00fd mu\u017ei,“ usm\u00e1l se na n\u011bj otec a k\u00e1rav\u011b p\u0159ed n\u00edm zam\u00e1val prstem. „V\u00ed\u0161, \u017ee dnes se m\u00e1me op\u011bt sej\u00edt s c\u00edsa\u0159em, nem\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt kapsy pln\u00e9 pap\u00edrk\u016f, kter\u00e9 by za tebou vytv\u00e1\u0159ely cesti\u010dky,“ cvrknul jej jemn\u011b po mal\u00e9m nose, na\u010de\u017e se chlapec \u0161\u0165astn\u011b rozesm\u00e1l.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Budu si zase moct hr\u00e1t s princem, pap\u00e1?“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Nen\u00ed to\u2026“ Mu\u017e zakroutil hlavou; nem\u011blo smysl jeho synkovi vysv\u011btlovat rozd\u00edl mezi kr\u00e1lovsk\u00fdm princem a c\u00edsa\u0159ov\u00fdm synem. „Mo\u017en\u00e1, Tomi. Ale te\u010f u\u017e poj\u010f, nesm\u00edme p\u0159ij\u00edt pozd\u011b.“<\/em>  <\/div>\n
Jemn\u011b  uchopil \u0161\u0165astn\u00e9ho chlapce za ruku a vedl jej do s\u00edn\u011b  Baohe Dian*, kde se m\u011bli s c\u00edsa\u0159em op\u011bt setkat.<\/em>  <\/div>\n
—————–<\/p>\n<\/div>\n
Barevn\u00e9 vybledl\u00e9  pap\u00edrky jsem nechal na sv\u00e9m m\u00edst\u011b a spolu se svitkem v rukou jsem se pohodln\u011b usadil na m\u011bkkou ko\u017ee\u0161inu, je\u017e zah\u0159\u00edvala zemi pod mou postel\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
M\u00e1m jej rozbalit? M\u00e1m si p\u0159e\u010d\u00edst, co v n\u011bm stoj\u00ed, nebo jej m\u00e1m prost\u011b p\u0159edat\u2026 tomu chlapci, bratrovi Sasce?  <\/div>\n
M\u00e9 prsty jednaly samy za sebe. Ladn\u011b zatahaly za \u010dernou stuhu, j\u00ed\u017e byl svitek p\u0159ev\u00e1z\u00e1n, a jakmile byl papyrus uvoln\u011bn\u00fd, rozlo\u017eily mi jej v kl\u00edn\u011b tak, \u017ee jsem snadno mohl p\u0159e\u010d\u00edst slova, je\u017e na n\u011bm st\u00e1la.<\/p>\n<\/div>\n
O\u010di mi st\u00e1le p\u0159el\u00e9t\u00e1valy jednotliv\u00e9 znaky a j\u00e1 nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee to, co \u010dtu, je skute\u010dn\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Ale\u2026 jak? Pro\u010d? Pro\u010d  on?  <\/div>\n
Ne, to nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda, ur\u010dit\u011b ne! Jak by\u2026 jak by on, m\u016fj mil\u00fd K\u00f4ji, mohl cht\u00edt ud\u011blat n\u011bco takov\u00e9ho? A pro\u010d by byl takov\u00fd hlup\u00e1k, aby p\u0159ed\u00e1val svitek mn\u011b, kdy\u017e\u2026 ne, to jist\u011b nen\u00ed pravda.  <\/div>\n
R\u00e1zn\u011b jsem svitek op\u011bt smotal do ruli\u010dky a p\u0159ev\u00e1zal jej stuhou tak, jak je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed byl.  <\/div>\n
Mus\u00edm s t\u00edm chlapcem mluvit, a mus\u00edm s n\u00edm mluvit hned. M\u016f\u017ee b\u00fdt v nebezpe\u010d\u00ed, a to nesm\u00edm dopustit.  <\/div>\n
* Baohe Dian („S\u00ed\u0148 Harmonie“), kde se v minulosti p\u0159ij\u00edmali zahrani\u010dn\u00ed velvyslanci a obchodn\u00edci.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Deni & Saj\u00fc<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni & Saj\u00fc St\u00e1le jsem mezi prsty sv\u00edral sv\u00edtek s n\u00e1kresem Zak\u00e1zan\u00e9ho m\u011bsta a nebyl jsem schopen od n\u011bj odtrhnout pohled. Pro\u010d jej tady na\u0161e pan\u00ed m\u00e1? K \u010demu j\u00ed je, kdy\u017e se tam nikdy nem\u016f\u017ee pod\u00edvat? Za dve\u0159mi se ozval jak\u00fdsi \u0161ramot,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[370],"tags":[],"class_list":["post-10252","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-forbidden-city"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10252","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10252"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10252\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10252"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10252"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10252"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}