{"id":10254,"date":"2010-11-06T17:00:00","date_gmt":"2010-11-06T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10229"},"modified":"2010-11-06T17:00:00","modified_gmt":"2010-11-06T16:00:00","slug":"kapky-deste-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/06\/kapky-deste-5\/","title":{"rendered":"Kapky de\u0161t\u011b 5."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"459\"<\/div>\n
Blond\u00fdna na m\u00e9m kl\u00edn\u011b  se zachichotala a velice p\u0159eochotn\u011b  odhodila stranou svoji podprsenku. P\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima se mi zhouply jej\u00ed bujar\u00e9 \u010dty\u0159ky a ona se je\u0161t\u011b  v\u00edc vyprsila, aby mi je nab\u00eddla.<\/em><\/div>\n
„Sally\u2026 Sally, ty neposlu\u0161n\u00e1  \u010d\u00ed\u010do. Nevr\u0165 se a dr\u017e.“ Napomenul jsem ji, kdy\u017e se mi zhoupla na kl\u00edn\u011b. Nem\u011bl jsem r\u00e1d p\u0159\u00edli\u0161n\u011b horliv\u00e9 holky. R\u00e1d si podobn\u00e9 hr\u00e1tky re\u017e\u00edruju s\u00e1m, jejich \u00fakolem je se pouze pod\u0159\u00eddit a vyhov\u011bt ka\u017ed\u00e9mu m\u00e9mu p\u0159\u00e1n\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, \u0161\u00e9fe.“ Poslu\u0161n\u011b nechala toho blb\u00e9ho poskakov\u00e1n\u00ed, kr\u00e1tce, zato \u017ehav\u011b, m\u011b pol\u00edbila a zase se zp\u016fsobn\u011b usadila, abych mohl pokra\u010dovat ve svoj\u00ed z\u00e1bav\u011b.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Jakej debil, zase?!“ Zanad\u00e1val jsem, kdy\u017e se na dve\u0159e m\u00e9 pracovny v jednom z nejluxusn\u011bj\u0161\u00edch klub\u016f, kter\u00fd jsem vlastnil, ozvalo zaklep\u00e1n\u00ed. Jasn\u011b jsem Erikovi, dal\u0161\u00edmu z m\u00fdch poskok\u016f, na\u0159\u00eddil, aby hl\u00eddal a nikoho ke mn\u011b nepou\u0161t\u011bl. „Co je?“ Houknul jsem neochotn\u011b, aby m\u011b sly\u0161el i ten za dve\u0159mi. M\u011bl by se jen modlit, aby to bylo skute\u010dn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, proto\u017ee jinak s n\u00edm vyt\u0159u podlahu.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Do m\u00edstnosti ve\u0161el Bobo a j\u00e1 se r\u00e1zem uklidnil. Jeho jsem \u010dekal, a hlavn\u011b on byl jedin\u00fd, kter\u00fd si mohl dovolit za mnou p\u0159ij\u00edt i bez d\u016fvodu. Dnes ale jeden m\u011bl a j\u00e1 jsem samou netrp\u011blivost\u00ed, ne\u017e usly\u0161\u00edm, co mi nese za zpr\u00e1vy, zm\u00e1\u010dknul Sally necht\u011bn\u011b prav\u00e9 prso malinko v\u00edc razantn\u011bji, a\u017e chud\u011bra vyp\u00edskla.<\/em><\/div>\n
„Sorry, brouku,“ nedbale jsem vysypal omluvu sm\u011brem k n\u00ed, a pak u\u017e jsem sto\u010dil zrak na Boba. Hromotluk jen p\u0159e\u0161l\u00e1pl z nohy na nohu a ml\u010del. Sice byl loaj\u00e1ln\u00ed a j\u00e1 se na n\u011bj mohl v \u010demkoli spolehnout, ale taky to byl moula s nevelk\u00fdm mozkem. St\u00e1l tu a \u010dekal jak tvrd\u00e9 y, dokud nedostane pokyn n\u011bco \u0159\u00edct.<\/em><\/div>\n
\n
„Tak Bobo, vysyp to. Jak to dopadlo? M\u011bl n\u011bjak\u00e9 n\u00e1mitky, kdy\u017e jsi mu \u0159ekl, aby n\u00e1m zap\u016fj\u010dil sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele?“ Byl jsem nedo\u010dkav\u00fd a d\u011bsn\u011b netrp\u011bliv\u00fd. D\u00edky tomu taky ten \u010derven\u00e1\u010dek narazil na Bobovu p\u011bst d\u0159\u00edv, ne\u017e jsme mu p\u016fvodn\u011b sl\u00edbili. Beztak na \u010dase nez\u00e1le\u017eelo. Ty pen\u00edze nemohl sehnat, ani kdyby se rozkr\u00e1jel, t\u00edm jsem si byl jist\u00fd. A j\u00e1 se tak stra\u0161n\u011b nadchnul pro svou malou odm\u011bnu, \u017ee u\u017e se mi jen st\u011b\u017e\u00ed da\u0159ilo \u010dekat. Te\u010f jen doufat, \u017ee na to m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka p\u0159istoup\u00ed a bude ochotn\u00fd sv\u00e9ho boyfrenda zachr\u00e1nit. V opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b bych byl nucen mu uk\u00e1zat, \u017ee kdy\u017e to neud\u011bl\u00e1, u\u017e nejsp\u00ed\u0161 nikdy neuvid\u00ed drah\u00e9ho Fabiana pohromad\u011b a k tomu jsem se uchylovat necht\u011bl. Nejsem \u017e\u00e1dn\u00fd sadista, a hlavn\u011b, nikdy jsem nikoho nem\u011bl na sv\u011bdom\u00ed. Ne \u017ee bych m\u011bl s tou malou nulou skute\u010dn\u011b v pl\u00e1nu skoncovat, kdyby Bill tvrdohlav\u011b odm\u00edtal, ale p\u0159eci jen u\u017e jsem nem\u011bl ani velk\u00fd z\u00e1jem zboulovat toho kluka je\u0161t\u011b v\u00edc, ne\u017e musel b\u00fdt nyn\u00ed po Bobov\u011b z\u00e1sahu.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„No, on nem\u011bl mnoho p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed n\u011bjak\u00e9 n\u00e1mitky ze sebe vym\u00e1\u010dknout,“ p\u0159iznal Bobo.<\/em><\/div>\n
„Aha,“ prot\u00e1hl jsem. „Ale no tak, chlape, jsi profesion\u00e1l, tak mi alespo\u0148 \u0159ekni, jak\u00fd jsi z toho m\u011bl pocit? Byla na jeho stran\u011b ochota to ud\u011blat, nebo si sp\u00ed\u0161 bude hr\u00e1t na ryt\u00ed\u0159e a p\u0159\u00edtel\u00ed\u010dka si chr\u00e1nit?“<\/em><\/div>\n
„Tak to t\u011b uji\u0161\u0165uju, \u017ee ten m\u00e1 do hrdiny hodn\u011b daleko. Ten ud\u011bl\u00e1 v\u0161echno proto, aby ten jeho na to k\u00fdvnul.“<\/em><\/div>\n
„Bezva,“ zazubil jsem se radostn\u011b a rozvern\u011b Sally \u0161t\u00edpnul do bradavky.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Pa, mami.“ Houknul z kuchyn\u011b na matku, kter\u00e1 r\u00e1no odch\u00e1zela do pr\u00e1ce. Pr\u00e1v\u011b dova\u0159enou vodou zalil dva hrnky s k\u00e1vou, a do obou p\u0159idal vrchovat\u00e9 t\u0159i l\u017ei\u010dky cukru, a nakonec p\u0159ilil ml\u00e9ko. Bylo vcelku \u010dasn\u011b, tedy ur\u010dit\u011b alespo\u0148 pro Billa, kter\u00fd si st\u00e1le neru\u0161en\u011b pochrup\u00e1val v jeho pokoji na posteli pro n\u00e1v\u0161t\u011bvy. Gustav se ale rozhodl to ignorovat a p\u0159ipravit mu sn\u00eddani tak\u00e9. P\u0159eci ji potom nebude d\u011blat dodate\u010dn\u011b, a\u017e se drah\u00fd p\u00e1n ur\u00e1\u010d\u00ed pro\u0161kr\u00e1bnout o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
Do p\u0159edem rozp\u00e1len\u00e9ho m\u00e1sla, kter\u00e9 si u\u017e spolu s najemno nakr\u00e1jenou cibulkou prskalo na p\u00e1nvi\u010dce, rozklepl \u0161est vaj\u00ed\u010dek a v\u0161echno pe\u010dliv\u011b prom\u00edchal. Kdy\u017e bylo hotovo, rozd\u011blil je na dva mal\u00e9 tal\u00ed\u0159e, jejich\u017e okraje dozdobil p\u00e1r cherry raj\u010d\u00e1tky. Spolu s pe\u010divem a k\u00e1vou to vyskl\u00e1dal na t\u00e1c a v\u0161echno odn\u00e1\u0161el k sob\u011b do pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
Jak\u00e9 bylo jeho p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e nam\u00edsto Billa na\u0161el jen pr\u00e1zdnou postel a deku skopanou na zemi. Kdy\u017e u\u017e se cht\u011bl za\u010d\u00edt po sv\u00e9m kamar\u00e1dovi sh\u00e1n\u011bt, z koupelny k n\u011bmu dolehlo \u0161um\u011bn\u00ed vody, co\u017e nemohl b\u00fdt nikdo jin\u00fd ne\u017e Bill, proto\u017ee v\u0161ichni ostatn\u00ed obyvatel\u00e9 domu u\u017e byli pry\u010d. T\u00e1c s j\u00eddlem postavil na psac\u00ed st\u016fl a s\u00e1m se pustil do sv\u00e9 porce. O p\u00e1r minut pozd\u011bji, s ru\u010dn\u00edkem omotan\u00fdm kolem pasu a z\u00edvaj\u00edc\u00ed na cel\u00e9 kolo, do m\u00edstnosti ve\u0161el Bill. C\u00edtil se, jako kdyby v noci v\u016fbec nezamhou\u0159il oko a podle toho i vypadal, otekl\u00e9 o\u010di s tmav\u00fdmi kruhy pod nimi byly v\u0161e \u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed. Ani ta sprcha ho nedok\u00e1zala vzpru\u017eit.   <\/div>\n
„Co \u017ee dneska tak brzo? \u010cekal jsem, \u017ee prosp\u00ed\u0161 p\u016fl dne, tak jako obvykle.“ Vypt\u00e1val se Gustav, kdy\u017e se mu povedlo se\u017ev\u00fdkat, co m\u011bl pr\u00e1v\u011b v puse.<\/div>\n
„Moc jsem toho nenaspal. M\u011bl jsem plnou hlavu v\u010derej\u0161ka.“ Vysv\u011btlil Bill a vysypal na postel cestovn\u00ed ta\u0161ku, kterou si s sebou donesl, aby v n\u00ed na\u0161el n\u011bco na sebe. To oble\u010den\u00ed, ve kter\u00e9m p\u0159i\u0161el, bylo u\u017e sice such\u00e9, ale d\u00edky de\u0161ti nevon\u011blo zrovinka v\u00e1bn\u011b a chlapec byl na podobn\u00e9 v\u011bci h\u00e1kliv\u00fd. Odhodil ru\u010dn\u00edk a nat\u00e1hl na sebe spodn\u00ed pr\u00e1dlo, na\u010de\u017e zjistil, \u017ee tu m\u00e1 t\u0159i tri\u010dka, n\u011bjak\u00e9 \u010dern\u00e9 ko\u017eenkov\u00e9 kalhoty, jedny tepl\u00e1ky a mikinu, a nic z toho se nehod\u00ed k sob\u011b.<\/div>\n
„Ach jo,“ vzdychnul si zmu\u010den\u011b a nah\u00e1zel na sebe n\u011bco n\u00e1hodn\u00fdm v\u00fdb\u011brem. Oslniv\u00fd model z toho spl\u00e1cat ne\u0161lo, ale on se dnes beztak nechystal mezi lidi.<\/p>\n<\/div>\n
„Chce\u0161 o tom mluvit?“  \u00da\u010dastn\u00fdm hlasem se ptal br\u00fdlat\u00fd blon\u010f\u00e1k, kdy\u017e si k n\u011bmu Bill kone\u010dn\u011b p\u0159isedl a zkusmo usrknul trochu k\u00e1vy.<\/div>\n
„Promi\u0148, ale ani ne.“ <\/div>\n
„Jasn\u011b, ch\u00e1pu,“ nesna\u017eil se u\u017e v\u00edc Gustav nal\u00e9hat. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee a\u017e bude m\u00edt z\u00e1jem se mu sv\u011b\u0159it, za\u010dne s t\u00edm s\u00e1m.  <\/div>\n
Bill \u010foubnul do sv\u00e9  porce vaj\u00ed\u010dek a ochutnal.<\/div>\n
„Hmm, m\u00e1\u0161 to dobr\u00fd. D\u00edk.“<\/div>\n
„No nem\u00e1\u0161 za\u010d,“ ujistil ho Gustav, zat\u00edmco vy\u0161kraboval posledn\u00ed zbyte\u010dky na sv\u00e9m tal\u00ed\u0159i. „Ale nevypad\u00e1\u0161, \u017ee bys m\u011bl n\u011bjak v\u00fdraznou chu\u0165 na j\u00eddlo.“<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 pravdu. Ale hladov\u011bt kv\u016fli sv\u00fdm starostem taky nehodl\u00e1m. Tak\u017ee t\u011b uji\u0161\u0165uju, \u017ee nic po mn\u011b vyhazovat nebude\u0161,“ vyloudil Bill na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i zaculen\u00ed.<\/div>\n
„To by nehrozilo. Mn\u011b by se to ur\u010dit\u011b n\u011bkam je\u0161t\u011b ve\u0161lo.“ Pl\u00e1cl se Gustav do sv\u00e9ho pln\u00e9ho b\u0159icha, a pak do sebe na ex vyklopil cel\u00fd zbytek sv\u00e9 k\u00e1vy, kter\u00e1 u\u017e byla za tu dobu vla\u017en\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
„Mohli bychom si ale dnes ud\u011blat d\u0159\u00edv zkou\u0161ku s kapelou, kdy\u017e u\u017e jsem tady,“ navrhnul Bill. Ta p\u0159\u00edle\u017eitost se p\u0159\u00edmo nab\u00edzela. Jejich skromn\u00e1 zku\u0161ebna se toti\u017e nach\u00e1zela v gar\u00e1\u017ei Gustavovy rodiny, proto\u017ee pronaj\u00edmat si k tomu n\u011bkde n\u011bjak\u00fd prostor, si nemohli dovolit. „J\u00e1 se alespo\u0148 trochu odreaguju,“ huhlav\u011b dodal Bill s plnou pusou j\u00eddla.<\/div>\n
„Jasn\u011b, pro\u010d ne. Georg se p\u0159i nejhor\u0161\u00edm uleje s p\u0159edn\u00e1\u0161ky, ale ur\u010dit\u011b se z\u00fa\u010dastn\u00ed, jen teda Derika sem asi d\u0159\u00edv nedostaneme.“ Ne v\u0161ichni \u010dlenov\u00e9 kapely \u017eili jen hudbou. Jejich basista nem\u00ednil vs\u00e1zet v\u0161echno pouze na budoucnost plnou sl\u00e1vy, uje\u010den\u00fdch fanynek a koncert\u016f ve vyprodan\u00fdch hal\u00e1ch, tak jako se pro tu p\u0159edstavu nadchnul Bill s Gustavem, tak\u017ee se p\u0159i tom jejich muzic\u00edrov\u00e1n\u00ed v\u011bnoval je\u0161t\u011b vysok\u00e9 \u0161kole. Kytarista pracoval jako bankovn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edk, a nav\u00edc toho to v\u016fbec nijak nebralo, a kluci ho vlastn\u011b ani nikdy nepova\u017eovali za plnohodnotn\u00e9ho \u010dlena kapely. Za tu dobu jejich gar\u00e1\u017eov\u00e9 existence u\u017e byl t\u0159et\u00ed, kdo se na tom postu vyst\u0159\u00eddal a spokojen\u00ed s n\u00edm nebyli po\u0159\u00e1dn\u011b nikdy. Nejen\u017ee nem\u011bl dostatek talentu pro hudbu, ale hlavn\u011b mu chyb\u011blo dostate\u010dn\u00e9 zap\u00e1len\u00ed pro v\u011bc. Chud\u00e1k netu\u0161il, \u017ee bude vym\u011bn\u011bn hned, jak se naskytne n\u011bjak\u00fd jin\u00fd z\u00e1jemce. A to ne, \u017ee by se k nim hrnul dlouh\u00fd z\u00e1stup uchaze\u010d\u016f, kte\u0159\u00ed by za n\u011bco st\u00e1li. To bylo to, co Billa nejv\u00edc tr\u00e1pilo a \u010demu\u017e p\u0159i\u010d\u00edtal nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u00edl jejich dosavadn\u00edho ne\u00fasp\u011bchu, ov\u0161em odstranit tuhle skvrnu na kr\u00e1se jejich bandu se mu ani trochu neda\u0159ilo.  <\/div>\n
Bill polknul a m\u00e1vl rukou.<\/div>\n
„To je jedno, zvl\u00e1dnem to i bez n\u011bj. Stejn\u011b mus\u00edme domyslet a doladit ty nov\u00e9 songy a p\u0159i tom by n\u00e1m byl k ni\u010demu. D\u00e1me mu jen noty s akordama, a\u017e to bude hotov\u00fd.“<\/div>\n
„OK,“ p\u0159ik\u00fdvl Gustav. „J\u00e1 ho rozhodn\u011b postr\u00e1dat nebudu. Jdu brknout Geemu.“ <\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
V\u00fdtah v jejich dom\u011b st\u00e1le je\u0161t\u011b nebyl v provozu, a tak Fabianovi nezb\u00fdvalo nic jin\u00e9ho, ne\u017e sej\u00edt schody p\u011b\u0161ky. A co by vlastn\u011b ne, alespo\u0148 si po t\u011bch p\u00e1r dnech, kter\u00e9 str\u00e1vil v posteli s\u00e1m a bez Billa, trochu prot\u00e1hne t\u011blo. P\u00e1rkr\u00e1t mu za tu dobu zkou\u0161el volat, ale bez \u00fasp\u011bchu. P\u0159i\u0161la mu jen stroh\u00e1 smska, \u017ee je tam, kde obvykle, a nakonec k tomu dodal, \u017ee si p\u0159eje, aby ho nechal b\u00fdt. Fabimu bylo smutno, ale respektoval to. V\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159\u00edli\u0161n\u00e9 vnucov\u00e1n\u00ed se, by s Billem stejn\u011b nehnulo, jen by se je\u0161t\u011b v\u00edce zatvrdil. A netv\u00e1\u0159ilo se to ani obzvl\u00e1\u0161\u0165 nad\u011bjn\u011b. Bill je\u0161t\u011b nikdy netrucoval tak dlouho, tak\u017ee se opravdu za\u010d\u00ednal b\u00e1t, \u017ee by ho mohl opustit, a z t\u00e9 p\u0159edstavy se mu ned\u011blalo dvakr\u00e1t nejl\u00e9pe. A nebylo to jen d\u00edky tomu, \u017ee by mu pak nem\u011bl kdo zachr\u00e1nit zadek, ale tak\u00e9 proto, \u017ee ho m\u011bl nep\u0159edst\u00edran\u011b r\u00e1d. Nebyla to sice takov\u00e1 ta l\u00e1ska v prav\u00e9m slova smyslu, modr\u00e9 z nebe by mu rozhodn\u011b nesnesl, ale byl pro n\u011bj d\u016fle\u017eit\u00fd, ten jedin\u00fd, kdo mu zbyl. Jeho pova\u017eoval za svou rodinu, proto\u017ee matka mu um\u0159ela, kdy\u017e byl mal\u00fd, sourozenci \u017e\u00e1dn\u00ed a s otcem se p\u0159\u00edli\u0161 v l\u00e1sce nem\u011bli, a tak se s n\u00edm p\u00e1r let v\u016fbec nest\u00fdkal. Beztak bydlel na opa\u010dn\u00e9m konci N\u011bmecka.<\/p>\n<\/div>\n
Je\u0161t\u011b ne\u017e opustil d\u016fm, zkontroloval schr\u00e1nku s po\u0161tou, ale byla pr\u00e1zdn\u00e1. Mohl tedy pokra\u010dovat d\u00e1l do nejbli\u017e\u0161\u00edho obchodu s potravinami. Obvykle pravideln\u00e9 n\u00e1kupy obstar\u00e1val Bill, ale za jeho nep\u0159\u00edtomnosti musel tyhle drobnosti ud\u011blat on. A \u017ee u\u017e tedy bylo na \u010dase. Za tu dobu, co byl s\u00e1m a neopou\u0161t\u011bl byt, stihl vyj\u00edst t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161e, co se tam dalo naj\u00edt. Ov\u0161em to leno\u0161en\u00ed a klid byly tak\u00e9 k n\u011b\u010demu dobr\u00e9 – vyhojila se mu zran\u011bn\u00ed, kter\u00e1 mu u\u0161t\u011bd\u0159il ten boucha\u010d z kasina. Jen p\u00e1r podlitin na obli\u010deji moment\u00e1ln\u011b hr\u00e1lo v\u0161emi barvami, ale jinak se c\u00edtil vcelku fajn.  <\/div>\n
Tou\u017eil po \u010derstv\u00e9m vzduchu a mal\u00e9 proch\u00e1zce. Ned\u011blal si t\u011b\u017ekou hlavu nad sv\u00fdmi probl\u00e9my, jeho byt byl \u00fato\u010di\u0161t\u011bm, kde se c\u00edtil v bezpe\u010d\u00ed, a bezstarostnost se ho dr\u017eela, i kdy\u017e vykro\u010dil na chodn\u00edk p\u0159ed jejich domem, na tv\u00e1\u0159i m\u00edrn\u00fd \u00fasm\u011bv. Ten mu ale zmrzl v okam\u017eiku, kdy na prot\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b silnice post\u0159ehl Boba s je\u0161t\u011b dal\u0161\u00edm mu\u017eem. Pr\u00e1v\u011b vystupovali z auta. To jejich setk\u00e1n\u00ed bylo tedy skv\u011ble na\u010dasovan\u00e9, a kdyby se jednalo o kohokoli jin\u00e9ho, nejsp\u00ed\u0161 by byl Fabian pobaven\u00fd tou n\u00e1hodou. Pozd\u011b mu do\u0161lo, jak lehkov\u00e1\u017en\u00fd byl. Po \u00fasm\u011bvu nez\u016fstala ani pam\u00e1tka, jen v o\u010d\u00edch se odrazil \u00falek a strach. Oni p\u0159eci \u0159\u00edkali, \u017ee si p\u0159ijdou pro odpov\u011b\u010f velice brzy. M\u011bl je o\u010dek\u00e1vat za ka\u017ed\u00fdm rohem, b\u00fdt ostra\u017eit\u00fd, a p\u0159edev\u0161\u00edm se m\u011bl sej\u00edt nejprve je\u0161t\u011b jednou s Billem, aby ho umluvil k pomoci d\u0159\u00edv, ne\u017e dojde ke kontaktu s t\u011bmihle chlapy.  <\/div>\n
Donutil d\u011bsem zchroml\u00e9  nohy k pohybu a co mo\u017en\u00e1 nejrychleji se oto\u010dil zp\u011bt ke vchodov\u00fdm dve\u0159\u00edm. To u\u017e se ale k n\u011bmu rozeb\u011bhli i oba dva mu\u017ei.<\/div>\n
\"68\"<\/div>\n
<\/div>\n
„St\u016fj, ty \u0161mejde!“ Sly\u0161el, jak na n\u011bho jeden z nich k\u0159iknul, ale nem\u011bl ani v nejmen\u0161\u00edm chu\u0165 ho uposlechnout. Povedlo se mu rychle oto\u010dit kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku, rozrazil dve\u0159e, ale ne\u017e je za sebou sta\u010dil zabouchnout a b\u011b\u017eet do sv\u00e9ho bytu, chytil ho Bobo zezadu za vlasy a sm\u00fdknul s n\u00edm nazp\u011bt. Fabian vykv\u00edkl, na\u010de\u017e se pokusil rozk\u0159i\u010det z pln\u00fdch plic, ale to u\u017e jeho \u00fasta byla ucp\u00e1na ohromnou Bobovou tlapou.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Myslel sis, \u017ee n\u00e1m ute\u010de\u0161, chlape\u010dku?“ Zasy\u010del mu posm\u011b\u0161n\u011b do ucha, a je\u0161t\u011b pevn\u011bji ho druhou rukou sev\u0159el kolem trupu, kdy\u017e sebou neboh\u00fd vypla\u0161en\u00fd Fabi zazm\u00edtal, v marn\u00e9m pokusu se mu vyprostit. „P\u0159i\u0161li jsme si jen popov\u00eddat. Kdy\u017e n\u00e1m \u0159ekne\u0161, co chceme sly\u0161et, nic se ti nestane,“ dodal ten druh\u00fd, kter\u00e9ho Fabian vid\u011bl poprv\u00e9.<\/div>\n
„Jdem s n\u00edm do sklepa, nebo do jeho bytu?“ Domlouvali se mezi sebou, kde by mohli m\u00edt klid.<\/div>\n
„Sklep.“ Jen marn\u011b se Fabian vzp\u00edral, kdy\u017e byl t\u00e1hnut do suter\u00e9nu. Odtamtud se pomoci nedovol\u00e1, a \u017ee by je n\u011bkdo vyru\u0161il, tak\u00e9 nebylo moc pravd\u011bpodobn\u00e9. Lid\u00e9 si tam usklad\u0148ovali jen p\u00e1r kr\u00e1m\u016f, kter\u00e9 jim doma p\u0159ek\u00e1\u017eely, tak\u017ee nebyl d\u016fvod, aby se tu n\u011bkdo n\u011bjak zvl\u00e1\u0161\u0165 frekventovan\u011b coural.<\/p>\n<\/div>\n
„Te\u010f ti sund\u00e1m ruku z pusy, jasn\u00e9?“ Mluvil na n\u011bj Bobo, kdy\u017e u\u017e byli v chodb\u011b sklepa, kde byla spousta dve\u0159\u00ed od k\u00f3j\u00ed, kter\u00e9 pat\u0159ily jednotliv\u00fdm n\u00e1jemn\u00edk\u016fm. „Jestli bude\u0161 vyv\u00e1d\u011bt, tak si m\u011b nep\u0159ej, rozum\u00ed\u0161?“ Fabian jen k\u00fdvl.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee,“ za\u010dal ten druh\u00fd mu\u017e. „Jak to vypad\u00e1? Souhlasil ten tv\u016fj s podm\u00ednkami?“ Fabianovi se v o\u010d\u00edch zat\u0159pytily slzy a rozt\u0159\u00e1sla se mu brada po t\u00e9 ot\u00e1zce. Samoz\u0159ejm\u011b hned, jak je dnes uvid\u011bl, v\u011bd\u011bl, kv\u016fli \u010demu p\u0159i\u0161li, p\u0159esto ho je\u0161t\u011b v\u00edce zachv\u00e1tila panika a strach, kdy\u017e tu ot\u00e1zku te\u010f i usly\u0161el. A proto\u017ee na ni nem\u011bl kladnou odpov\u011b\u010f, d\u011bsil se toho, jak \u0161patn\u011b to s n\u00edm dopadne.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 on\u2026“ koktal. „My jsme spolu o tom mluvili a\u2026“ zasekl se a t\u011bkal vyd\u011b\u0161en\u00fdma o\u010dima z jednoho mu\u017ee na druh\u00e9ho.<\/div>\n
„To t\u011b chv\u00e1l\u00edme, a k \u010demu jste dosp\u011bli?“ Vyb\u00eddl ho Bobo a oba se docela dob\u0159e bavili chlapcovou vystra\u0161enost\u00ed.<\/div>\n
„My\u2026 my jsme se malinko poh\u00e1dali a\u2026 a on\u2026 j\u00e1 pot\u0159ebuju trochu v\u00edc \u010dasu, abych si s n\u00edm znovu promluvil a\u2026“ Ve sv\u00e9 b\u00e1zlivosti jim popravd\u011b vyklopil, jak to cel\u00e9 prob\u011bhlo, ani\u017e by se snad pokusil cokoli zast\u00edrat, co\u017e byla v dan\u00e9 situaci chyba.<\/div>\n
„Zadr\u017e,“ utnul jeho snahu Bob\u016fv asistent. „Shr\u0148me to. Prost\u011b jsi ho nep\u0159esv\u011bd\u010dil?“<\/div>\n
„Ne,“ p\u00edpnul. „Ale j\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Ticho!“ U\u0161kl\u00edbl se Bobo a oba mu\u017ei se na sebe pod\u00edvali. Ten pohled jim sta\u010dil, aby si potvrdili, \u017ee se p\u0159ech\u00e1z\u00ed na druhou variantu pl\u00e1nu, kter\u00e1 m\u011bla nastat, kdy\u017e se jim dostane t\u00e9hle odpov\u011bdi. „Nejsp\u00ed\u0161 budeme muset donutit toho tv\u00e9ho chlape\u010dka, aby se o tebe za\u010dal trochu v\u00edc b\u00e1t a byl tak svoln\u00fd k na\u0161im po\u017eadavk\u016fm.“ Bylo mu vysv\u011btleno, zat\u00edmco ho ta hora svaloviny pevn\u011b sv\u00edrala pod krkem. A pak u\u017e jen tlumen\u011b zakn\u00edkal, kdy\u017e na jeho hlavu dopadla prvn\u00ed nep\u0159edstaviteln\u011b tvrd\u00e1 r\u00e1na.<\/p>\n<\/div>\n
Za n\u00ed se na n\u011bj sesypalo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 mno\u017estv\u00ed j\u00ed podobn\u00fdch a p\u0159idaly se k nim mnohem hor\u0161\u00ed surov\u00e9 kopance, to kdy\u017e u\u017e se neudr\u017eel na noh\u00e1ch a svezl se na zem, kde se jen marn\u011b sna\u017eil sto\u010dit do ochrann\u00e9ho klub\u00ed\u010dka. Polykal slzy bolesti a svou vlastn\u00ed krev a\u017e do chv\u00edle, kdy ztratil v\u011bdom\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Blond\u00fdna na m\u00e9m kl\u00edn\u011b  se zachichotala a velice p\u0159eochotn\u011b  odhodila stranou svoji podprsenku. P\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima se mi zhouply jej\u00ed bujar\u00e9 \u010dty\u0159ky a ona se je\u0161t\u011b  v\u00edc vyprsila, aby mi je nab\u00eddla. „Sally\u2026 Sally, ty neposlu\u0161n\u00e1  \u010d\u00ed\u010do. Nevr\u0165 se a dr\u017e.“ Napomenul<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[371],"tags":[],"class_list":["post-10254","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-kapky-deste"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10254","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10254"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10254\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10254"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10254"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10254"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}