{"id":10271,"date":"2010-11-04T18:00:00","date_gmt":"2010-11-04T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10246"},"modified":"2010-11-04T18:00:00","modified_gmt":"2010-11-04T17:00:00","slug":"homeless-33","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/04\/homeless-33\/","title":{"rendered":"Homeless 33."},"content":{"rendered":"
autor: S & Doris<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Listopad se p\u0159ehoupnul v prosinec, a sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky byly st\u00e1le \u010dast\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed. Bohu\u017eel pro Billa to ale tak\u00e9 znamenalo obdob\u00ed ne zrovna dobr\u00e9 n\u00e1lady. Pochmurn\u00e9 po\u010das\u00ed nem\u011bl r\u00e1d a nyn\u00ed k jeho nabru\u010denosti napom\u00e1hal fakt, \u017ee Tom u\u017e n\u011bjakou dobu chodil do \u0161koly. B\u00fdval proto doma jen v odpoledn\u00edch hodin\u00e1ch, a m\u00edsto toho, aby se v\u011bnoval Billovi, si na n\u011bkter\u00e9 dny na\u0161el n\u011bjakou hloupou brig\u00e1du. \u017de pr\u00fd kv\u016fli V\u00e1noc\u016fm a celkov\u011b dobr\u00e9mu pocitu.<\/p>\n<\/div>\n
Bill sed\u011bl zamotan\u00fd do deky v k\u0159esle a up\u00edjel \u010daj. Nebyl zvykl\u00fd na takov\u00e9 ticho v byt\u011b. Ne, co tu m\u011bl Toma. M\u011bl by se z Toma radovat. Tom byl ji\u017e pln\u011b samostatn\u00fd, ale Billovi chyb\u011bl. Uv\u011bdomoval si, \u017ee u\u017e mu nepat\u0159\u00ed tak, jako n\u011bkomu pat\u0159\u00ed hra\u010dka nebo poslu\u0161n\u00fd pejsek. Z\u016fst\u00e1vali spolu jen proto, \u017ee cht\u011bli. Nemuseli.<\/p>\n<\/div>\n
Billa tak\u00e9 \u0161tvalo to, \u017ee Tom sed\u011bl po pr\u00e1ci celou v\u011bcnost nad dom\u00e1c\u00edmi \u00fakoly a u\u010den\u00edm se na druh\u00fd den. Nezb\u00fdval jim t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00fd \u010das pro sebe. Billovi zdaleka nesta\u010dilo no\u010dn\u00ed pomilov\u00e1n\u00ed se, po kter\u00e9m Tom hned usnul, a\u010d se k n\u011bmu v noci tisknul. N\u011bkdy na sex ani nedo\u0161lo, a to byl Bill na\u0161tvan\u00fd je\u0161t\u011b v\u00edc. St\u00e1le v\u00edce mu doch\u00e1zelo, \u017ee mu chyb\u00ed Tomovo celodenn\u00ed hlazen\u00ed a pov\u00edd\u00e1n\u00ed si. Bill chodil ji\u017e z\u0159\u00eddka do pr\u00e1ce a tr\u00e1vil sv\u016fj voln\u00fd \u010das u televize s j\u00eddlem, nebo v n\u00e1kupn\u00edm centru na n\u00e1kupech oble\u010den\u00ed a dopl\u0148k\u016f. Bill se tak \u010dasto nudil, \u017ee za\u010dal kupovat i v\u00fdbavu do bytu, kter\u00fd byl u\u017e v\u00edc ne\u017e luxusn\u011b za\u0159\u00edzen\u00fd.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Nerv\u00f3zn\u011b si poklep\u00e1val nehty do kolene a prohl\u00ed\u017eel si je. Byly dnes nov\u011b ud\u011blan\u00e9 a on doufal, \u017ee se Tomovi budou l\u00edbit. Nechal se \u0159\u00eddit jeho \u017e\u00e1dostmi o sv\u011btlosti laku, a tak \u010dern\u00fd vym\u011bnil za \u0161ed\u00fd. Te\u010f si ale uv\u011bdomoval, \u017ee to cel\u00e9 mo\u017en\u00e1 d\u011bl\u00e1 vcelku zbyte\u010dn\u011b. U\u017e si mohl cel\u00fd sc\u00e9n\u00e1\u0159 p\u0159ehr\u00e1t v hlav\u011b jako film. Krok po kroku, jak to bude. Tom p\u0159ijde, naj\u00ed se, sedne si k u\u010den\u00ed a skon\u010d\u00ed n\u011bkdy v noci. D\u00e1 si sprchu a unaven\u00fd p\u016fjde sp\u00e1t. Bill si povzdychl a odnesl pr\u00e1zdn\u00fd hrnek do kuchyn\u011b. „Oh kurva, Bille, prober se. D\u011bl\u00e1\u0161, jako byste byli man\u017eel\u00e9.“ Napomenul s\u00e1m sebe a t\u0159\u00edsknul hrnkem do d\u0159ezu trochu siln\u011bji, ne\u017e cht\u011bl – a ten se tak rozlet\u011bl na n\u011bkolik st\u0159ep\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
„Kurva,“ zaklel potichu a posb\u00edral opatrn\u011b st\u0159epy. Hodil je do ko\u0161e, kter\u00fd z\u00e1hy na to \u0161el ven vysypat. Nat\u00e1hnul na sebe rychle Tomovu mikinu, kterou m\u011bl dred\u00e1\u010dek na v\u011b\u0161\u00e1ku, a zaplul do bot. S bundou \u010di kab\u00e1tem se neobt\u011b\u017eoval. <\/p>\n

Jakmile vy\u0161el na mraziv\u00fd \u010derstv\u00fd vzduch, okam\u017eit\u011b jeho porcel\u00e1nov\u011b bled\u00fd obli\u010dej zas\u00e1hl n\u00e1val sn\u011bhov\u00fdch vlo\u010dek, je\u017e roznesl prudk\u00fd v\u00edtr. Bill se zimou ot\u0159\u00e1sl a h\u0159betem ruky si set\u0159el onu ledovou vlhkost z tv\u00e1\u0159e, kdy\u017e m\u00ed\u0159il ke kontejner\u016fm. \u00dapln\u011b zapomn\u011bl, \u017ee si na o\u010di nevzal slune\u010dn\u00ed br\u00fdle. Nebyl nal\u00ed\u010den\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n

V posledn\u00ed dob\u011b \u010dasto zapom\u00ednal na svoji dokonalost. Dokonce se mu stala i takov\u00e1 katastrofa, \u017ee \u0161el do m\u011bsta bez slad\u011bn\u00fdch zna\u010dek kalhot, bot a kabelky. Do\u0161lo mu to, a\u017e kdy\u017e se vr\u00e1til. Odsunul v\u00edko plechov\u00e9 popelnice a pytel do n\u00ed hodil. Dlouh\u00e9 ruce si omotal kolem t\u011bla, aby si tak p\u0159itiskl mikinu pevn\u011bji k sob\u011b. Sklonil hlavu, aby mu sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky ne\u0161lehaly obli\u010dej, a z\u00e1rove\u0148 tak vdechoval Tomovu v\u016fni z kusu l\u00e1tky. Nohy \u0161oupal po sn\u011bhu. Bylo mu smutno. Nerozhl\u00ed\u017eel se, tak\u017ee ani nepost\u0159ehl Toma na konci ulice, kter\u00fd se vracel ze \u0161koly.<\/p>\n<\/div>\n
Sklesle \u0161pulil rty a p\u0159edstavoval si v hlav\u011b, jak\u00e9 by to bylo, kdyby Tom nechodil do \u0161koly. Kdyby spolu bydleli… Na z\u00e1mku. Jako princ a princezna. Kdyby se spole\u010dn\u011b starali o Tomovu soukromou \u0161kolku. Sm\u00e1li se. Milovali se. Ooh. Billa p\u00edchlo u srdce. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad l\u00e1skou? N\u011bco se muselo zm\u011bnit, u\u017e k sob\u011b nemaj\u00ed tak v\u0159el\u00fd vztah. V\u0161echno bylo tak \u0161ed\u00e9 a ne tak duhov\u011b pestr\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Jeho \u017eivot za\u010d\u00ednal b\u00fdt stejn\u00e1 rutina jako p\u0159edt\u00edm. Ne\u017e Toma poznal. Jen\u017ee tenkr\u00e1t mu to nevadilo. Dneska ho to tr\u00e1pilo. Na jednu stranu to ch\u00e1pal a p\u0159\u00e1l Tomovi dobr\u00e9 v\u00fdsledky ve \u0161kole, ale na druhou se nedok\u00e1zal sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee u\u017e nen\u00ed na prvn\u00edm m\u00edst\u011b. A nebo \u017ee tam nen\u00ed pouze on. Vplaho\u010dil se zp\u00e1tky do domu a zapadl do bytu. Ani\u017e by se zul nebo cokoliv jin\u00e9ho, sjel v zamy\u0161len\u00ed po st\u011bn\u011b do rohu p\u0159eds\u00edn\u011b. Kolena si p\u0159it\u00e1hl k t\u011blu a polo\u017eil na n\u011b bradu. \u010c\u00edm v\u00edc na to myslel a vracel se k minulosti, t\u00edm v\u00edc smutno mu bylo a po jeho tv\u00e1\u0159\u00edch ti\u0161e sklouzly prvn\u00ed slan\u00e9 kapky.<\/p>\n<\/div>\n
Jeho hru\u010f zat\u00ed\u017eil ohromn\u00fd balvan bolesti a Bill ml\u010dky plakal. Dlouho nebre\u010del, tak dlouho se nec\u00edtil zraniteln\u00fd a takto zoufal\u00fd. Nev\u011bd\u011bl, co si po\u010d\u00edt, co d\u011blat. Bez Toma u\u017e \u017e\u00edt nedok\u00e1zal, to si uv\u011bdomil snad u\u017e d\u00e1vno. D\u0159\u00edv bylo v\u0161e tak v po\u0159\u00e1dku, byl s Tomem po\u0159\u00e1d. Tom se o n\u011bj zaj\u00edmal a Bill o n\u011bj. A te\u010f to bylo v\u0161echno pry\u010d. Tom se podle Billa o n\u011bj u\u017e v\u016fbec nezaj\u00edmal. Mo\u017en\u00e1 na n\u011bj p\u0159estal i myslet.<\/p>\n<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 to byla i jeho chyba. \u017de u\u017e d\u0159\u00edv ne\u0159ekl to, co Tom tou\u017eil sly\u0161et. A te\u010f u\u017e to bylo zbyte\u010dn\u00e9. Nestarali se. Bill hlasit\u011b popot\u00e1hnul a do ruk\u00e1vu voln\u00e9 mikiny si ot\u00edral o\u010di a tv\u00e1\u0159e. V z\u00e1mku zachrastily kl\u00ed\u010de a o p\u00e1r vte\u0159in pozd\u011bji u\u017e dovnit\u0159 ve\u0161el Tom. Zav\u0159el za sebou a strnul, kdy\u017e uvid\u011bl Billa sed\u011bt na podlaze. Tak\u017ee to venku byl Bill. Nebyl si t\u00edm na tu d\u00e1lku jist\u00fd.
„Bille… co se d\u011bje?“ P\u0159id\u0159epl si p\u0159ed n\u011bj a starostliv\u011b na n\u011bj koukal.<\/p>\n<\/div>\n
Tom docela nestihl pobrat Billovo rozpolo\u017een\u00ed. Nestihl se ani svl\u00e9knout nebo zout. V prvn\u00ed chv\u00edli jej napadla \u0161\u00edlenost – t\u0159eba, \u017ee Bill ztratil kabelku, nebo si zlomil podpatek u sv\u00fdch \u010derven\u00fdch bot.<\/p>\n<\/div>\n
Bill sebou jen \u0161kubnul a zavzlykal. Tomova starost. Jak dlouho tohle nesly\u0161el?<\/div>\n
„Tak Bille, co se stalo?“ Nakr\u010dil Tom \u010delo. U\u017e dlouho nevid\u011bl Billa v n\u011bjak\u00e9m takov\u00e9m rozpolo\u017een\u00ed. Tak, \u017ee by Bill plakal. Bill se c\u00edtil dot\u010den\u00fd a zran\u011bn\u00fd.<\/div>\n
„Nic. Nic se ned\u011bje.“ Zakroutil hlavou a postavil se na nohy. Jak se ho vlastn\u011b Tom mohl takhle pt\u00e1t? Copak on to nevid\u011bl? Nevid\u011bl, jak moc se od sebe vzd\u00e1lili? Nebo to prost\u011b u\u017e vid\u011bt necht\u011bl? Bill ze sebe st\u00e1hnul mikinu a pov\u011bsil ji zp\u00e1tky na v\u011b\u0161\u00e1k, na\u010de\u017e se vr\u00e1til do ob\u00fdv\u00e1ku. M\u011bl pocit, \u017ee se jeho \u017eivot st\u00e1le v\u00edce omezuje na tuhle jednu m\u00edstnost a bohu\u017eel, tenhle pocit m\u011bl jen on s\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 to Tom p\u0159est\u00e1val vn\u00edmat a spokojil se s t\u00edm, jak\u00fd vztah k sob\u011b m\u011bli. Pouze jednostrann\u00e1 l\u00e1ska. Mo\u017en\u00e1 Tom p\u0159estal doufat, \u017ee jej Bill bude milovat, a proto mu nech\u00e1val voln\u00fd prostor a nenutil jej k ni\u010demu. Ot\u00e1zka nedostatku \u010dasu byla v\u0161ak st\u00e1le nep\u0159\u00edjemn\u00e1, ale Tom se necht\u011bl Billovi vt\u00edrat.<\/p>\n<\/div>\n
Tom v\u017edy p\u0159i\u0161el dom\u016f a Bill jej ignoroval. Tom se b\u00e1l, \u017ee by jej mohl roz\u010d\u00edlit a poh\u00e1dali by se, co\u017e necht\u011bl. Necht\u011bl mezi nimi nic nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille?“ tohle osloven\u00ed Billovi za\u010d\u00ednalo l\u00e9zt krkem. U\u017e tak \u010dasto nesl\u00fdch\u00e1val \u02c7P\u0159\u00edzraku\u00b4, jako by se p\u0159\u00edzrak snad rozplynul. „Za\u010daly n\u00e1m v\u00e1no\u010dn\u00ed pr\u00e1zdniny.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill st\u00e1l z\u00e1dy k n\u011bmu a jen bolestn\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di. K \u010demu mu to vlastn\u011b bylo platn\u00e9?<\/div>\n
„A co? M\u00e1\u0161 pr\u00e1ci.“ Nam\u00edtnul, pokud mo\u017eno ledabyle. V\u011bd\u011bl, \u017ee tohle neznamen\u00e1, \u017ee spolu te\u010f budou cel\u00e9 dny. Na to u\u017e Toma znal. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee se Tom bude sna\u017eit vyd\u011blat si co nejv\u00edc, kdy\u017e se nebude muset u\u010dit.<\/div>\n
Toma tohle zarazilo. O\u010dek\u00e1val opravdu jinou reakci. Ne takovouhle.<\/p>\n<\/div>\n
„Ty nejsi r\u00e1d, \u017ee m\u00e1m volno?“ zkusil to takhle. Te\u010f Bill stoprocentn\u011b odpov\u00ed kladn\u011b. To bylo snad samoz\u0159ejmost\u00ed.<\/div>\n
„K \u010demu mi je tvoje volno?“ pokr\u010dil rameny. Tom se zamra\u010dil. Billovi je jedno, \u017ee m\u00e1 \u010das? \u017de se nebude muset \u0161rotit do \u0161koly a odpo\u010dine si!?<\/div>\n
„Odpo\u010dinu si,“ nam\u00edtnul Tom a sednul si na \u017eidli. Bill byl op\u0159en\u00fd dlan\u011bmi o kuchy\u0148skou linku a m\u00edrn\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Neodpo\u010dine\u0161, bude\u0161 pracovat.“<\/div>\n
„Nebudu! Jsem bl\u00e1zen, abych chodil do pr\u00e1ce p\u0159ed V\u00e1noci a o sv\u00e1tc\u00edch?!“<\/p>\n<\/div>\n
Bill si ironicky odfrknul. To tvrdil Tom te\u010f. Mo\u017en\u00e1 to bude tvrdit je\u0161t\u011b z\u00edtra, ale pak stejn\u011b p\u016fjde.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee to nen\u00ed pravda.“ Nato\u010dil lehce hlavu p\u0159es rameno. „P\u016fjde\u0161 tam a m\u011b tu zase nech\u00e1\u0161. Jako u\u017e b\u011b\u017en\u011b.“ Vzdychnul. Byl zklaman\u00fd. Tom to ch\u00e1pal \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm m\u00ed\u0148. Na Billovy n\u00e1lady u\u017e byl zvykl\u00fd, ale tohle dost dob\u0159e nech\u00e1pal.<\/div>\n
„Bille… M\u016f\u017ee\u0161 mi vysv\u011btlit, co se ti stalo?“ Promnul si sp\u00e1nky.<\/p>\n<\/div>\n
„To bys mohl v\u011bd\u011bt s\u00e1m.“ Pozvedl Bill obo\u010d\u00ed a nadnesen\u011b odkr\u00e1\u010del do ob\u00fdv\u00e1ku. Nem\u011bl n\u00e1ladu poslouchat plan\u00e9 \u0159e\u010di. Necht\u011bl Tomovi nic vysv\u011btlovat. Tom se prudce oto\u010dil na \u017eidli.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak to m\u00e1m v\u011bd\u011bt, kdy\u017e jsem te\u010f p\u0159i\u0161el?!“ Zak\u0159i\u010del m\u00edrn\u011b Tom a vstal od stolu. Bill v ob\u00fdvac\u00edm pokoji jen trp\u011bl bolest srdce v hrudi a kroutil hlavou. Nic mu nedoch\u00e1z\u00ed. V\u016fbec nic. Nic. M\u00e1 ho snad za v\u011bc bez cit\u016f?<\/p>\n<\/div>\n
„Snad jsi tak inteligentn\u00ed, abys to dok\u00e1zal \u00b4vymyslet.“ Na jejich situaci se nedalo nic vym\u00fd\u0161let. Jejich sou\u017eit\u00ed bylo zanedb\u00e1v\u00e1no. Musel by to vid\u011bt i slep\u00fd.<\/div>\n
„Sakra, Bille,“ zase to Tomovo „Bille“… „P\u0159i\u0161el jsem tot\u00e1ln\u011b vy\u0159\u00edzen\u00fd ze \u0161koly, bol\u00ed m\u011b hlava… A ty po mn\u011b chce\u0161, abych lu\u0161til tvoje pod\u011blan\u00e9 n\u00e1lady?!“ Tom st\u00e1l mezi dve\u0159mi s rukama zalo\u017een\u00fdma na hrudi a mra\u010dil se.<\/p>\n<\/div>\n
„Jo tak pod\u011blan\u00e9 n\u00e1lady? Pod\u011blan\u00e9 n\u00e1lady?!“ Zvy\u0161oval Bill hlas. Doch\u00e1zela mu trp\u011blivost. P\u0159ehupovalo se to v h\u00e1dku. „Tak j\u00e1 tu jsem jak kokot po\u0159\u00e1d s\u00e1m, cel\u00e9 dny, proto\u017ee se\u0161 ve \u0161kole. Trp\u00edm tu bez tebe je\u0161t\u011b d\u00fdl, proto\u017ee chod\u00ed\u0161 od p\u011bti hodin makat n\u011bkam do obcho\u010f\u00e1ku. A B\u016fhv\u00ed, co tam d\u011bl\u00e1\u0161!“ Neodpustil si Bill \u017e\u00e1rlit. „Pak p\u0159ijde\u0161 dom\u016f, sed\u00ed\u0161 nad u\u010den\u00edm do noci, a kdy\u017e se ti zachce, p\u0159efikne\u0161 m\u011b n\u011b\u017en\u011b na gau\u010di a jde\u0161 po spr\u0161e chr\u00e1pat!“<\/p>\n<\/div>\n
„A te\u010f \u010dek\u00e1\u0161, \u017ee budu nad\u0161en\u00fd z toho, \u017ee m\u00e1\u0161 volno?“ Rozhodil rukama. Pr\u00e1v\u011b te\u010f si p\u0159ipadal sp\u00ed\u0161e on jako hra\u010dka. Jako n\u011bco, co si Tom bere, kdy\u017e chce. Byly to myln\u00e9 domn\u011bnky, ale to v tuhle chv\u00edli nejsp\u00ed\u0161e nedoch\u00e1zelo ani jednomu.<\/div>\n
„No, skv\u011ble…“ U\u0161kl\u00edbl se Tom. „Tak\u017ee co t\u011b p\u0159esn\u011b \u017eere? \u017d\u00e1rlivost, \u017ee bych t\u011b snad podv\u00e1d\u011bl se spolu\u017ea\u010dkou? Nebo s prodava\u010dkou na kase? Nebo to, \u017ee se s dovolen\u00edm sna\u017e\u00edm v klidu dostat do dal\u0161\u00edho ro\u010dn\u00edku?“ Zv\u00fd\u0161il hlas te\u010f u\u017e i Tom. Bill si o\u010dividn\u011b neum\u011bl rozmyslet, co vlastn\u011b chce. Kdy\u017e se Tom sna\u017eil z\u00edsk\u00e1vat ho, tak to Bill v podstat\u011b jenom ignoroval. A te\u010f, kdy\u017e se tedy sm\u00ed\u0159il s t\u00edm, \u017ee jin\u00e9 u\u017e to nebude, tak se mu to nel\u00edb\u00ed.<\/div>\n
„Kurva, Tome, tady nejde o n\u011bjakou posranou \u017e\u00e1rlivost. Tady jde o to, \u017ee na m\u011b dlabe\u0161. Jsem ti dobrej tak akor\u00e1t na to, abys m\u011bl do koho zasunout.“ V Billovi v\u0161echno explodovalo. P\u0159i posledn\u00ed v\u011bt\u011b do Toma na\u0161tvan\u011b str\u010dil a znovu se rozbre\u010del. A\u010d necht\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
„Co to mele\u0161 za sra\u010dky?!“ Vyjeknul popuzen\u011b a p\u0159ekvapen\u011b Tom. Lapal t\u00e9m\u011b\u0159 po dechu. Jak si tohle mohl Bill o n\u011bm myslet? V\u017edy\u0165… Bill moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom takov\u00fd nen\u00ed. Tom si necht\u011bl v hlav\u011b nechat za\u0161eptat hl\u00e1sek, \u017ee by tohle naopak \u010dekal od Billa, ale…<\/div>\n
„Jo sra\u010dky, aha… U\u017e jsi na m\u011b i sprost\u00fd?!“<\/p>\n<\/div>\n
Bill bre\u010del a vztekal se z\u00e1rove\u0148. Dokonce i te\u010f z\u016fst\u00e1val Tom tak nep\u0159\u00edstupn\u00fd. Ani nem\u011bl snahu Billa ut\u011b\u0161it a utvrdit ho o opaku jeho domn\u011bnek.<\/div>\n
„Nejsem na tebe sprost\u00fd, ale ty jsi tu po mn\u011b za\u010dal vyj\u00ed\u017ed\u011bt s naprost\u00fdmi kravinami. Nev\u00edm, co ti houklo v hlav\u011b, ale jestli si mysl\u00ed\u0161, \u017ee si pro m\u011b dobrej jen na sex, jsi hodn\u011b na omylu. A zrovna ty bys to m\u011bl v\u011bd\u011bt nejl\u00edp.“ Ohnal se Tom rukama, kdy\u017e se ho Bill sna\u017eil znovu str\u010dit. To \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed si pot\u0159ebovalo vyb\u00edt zlost a to nejl\u00e9pe na Tomovi. Proto\u017ee to byla jeho vina. To jeho vinou se c\u00edtil mizern\u011b.<\/div>\n
„Copak jsi slep\u00fd? To nevid\u00ed\u0161, jak na m\u011b sere\u0161?“ Pod\u00edval se Bill vy\u010d\u00edtav\u011b na Toma. „Jist\u011b, \u017ee nevid\u00ed\u0161… Proto\u017ee v u\u010debnic\u00edch a v pr\u00e1ci to nevykouk\u00e1\u0161.“<\/p>\n<\/div>\n
„Sakra!“ Zak\u0159i\u010del Tom. Vyp\u011bnil. „Bude\u0161 mi vy\u010d\u00edtat to, \u017ee jsem se d\u00edky TOB\u011a postavil skoro na vlastn\u00ed nohy a studuju? \u017de se sna\u017e\u00edm si p\u0159ivyd\u011blat, abych ti mohl za sv\u00fdch p\u00e1r \u0161up\u016f koupit n\u011bjakou oby\u010dejnou cetku pod strome\u010dek?! \u017de to budou moje prvn\u00ed V\u00e1noce?!“<\/p>\n<\/div>\n
Billa tohle v dan\u00fd moment v\u016fbec nezaj\u00edmalo. Ne\u0161lo p\u0159eci o jeden den. Tohle byla ot\u00e1zka n\u011bkolika t\u00fddn\u016f.<\/div>\n
„Nevy\u010d\u00edt\u00e1m ti, \u017ee chod\u00ed\u0161 do \u0161koly. Ani to, \u017ee chod\u00ed\u0161 do pr\u00e1ce. Vy\u010d\u00edt\u00e1m ti to, \u017ee na \u00fakor t\u011bchhle dvou v\u011bc\u00ed sere\u0161 na m\u011b. A up\u0159\u00edmn\u011b… Nepot\u0159ebuju od tebe v\u016fbec nic. Ani pod strome\u010dek, ani nikdy jindy. Seru na n\u011bjak\u00fd cetky. To, co j\u00e1 chci, je, aby sis m\u011b zase v\u0161\u00edmal. Ale asi toho chci p\u0159\u00edli\u0161.“ Zaprskal Bill jedovat\u011b a na\u0161tvan\u011b za\u010dal pochodovat po ob\u00fdv\u00e1ku.<\/p>\n<\/div>\n
„Jo, ty chce\u0161, abych ti kupoval zlato, co? Abych t\u011b obl\u00edkal do hedv\u00e1b\u00ed!“ St\u011b\u017eoval si Tom. Tohle \u0159\u00edct necht\u011bl, ale… Uniklo mu to.<\/div>\n
„Nechci nic! Nic!“ Zatahal se Bill vzteky za vlasy.<\/div>\n
„Te\u010f bude\u0161 hr\u00e1t ura\u017een\u00e9ho?!“ Tom o\u010dividn\u011b nic nech\u00e1pal.<\/div>\n
„J\u00e1 ti seru na d\u00e1rky! J\u00e1 nepot\u0159ebuju \u017e\u00e1dn\u00fd d\u00e1rek! Nic drah\u00e9ho ani levn\u00e9ho! J\u00e1 chci tvou pozornost!“<\/p>\n<\/div>\n
Billa se tohle hodn\u011b dotklo. Ano, mo\u017en\u00e1 byl rozmazlen\u00fd a zvykl\u00fd na luxus a nespokojil se jen tak s n\u011b\u010d\u00edm, ale tohle od Toma nikdy necht\u011bl a nikdy ho to ani nenapadlo. Jeho slova ho zabolela mo\u017en\u00e1 v\u00edc ne\u017e samotn\u00fd fakt nez\u00e1jmu.<\/div>\n
„Jo chce\u0161 moj\u00ed pozornost, abys pak po mn\u011b mohl \u0161t\u011bkat?“ Vyjel Tom. „Te\u010f jsem projevil dost velkou pozornost na tvoje ubl\u00ed\u017een\u00fd ego a co se stalo… Je\u010d\u00ed\u0161 tu po mn\u011b jako hysterka kv\u016fli kravin\u00e1m, kter\u00fd si nedok\u00e1\u017ee\u0161 srovnat v hlav\u011b.“ Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee by svoje slova m\u011bl volit \u0161etrn\u011bji, ale te\u010f to jednodu\u0161e ne\u0161lo. Bill ho roz\u010d\u00edlil zrovna tak, jako Tom roz\u010d\u00edlil Billa. Bill najednou naprosto zv\u00e1\u017en\u011bl. Zastavil se a ml\u010dky Toma pozoroval. M\u011bl za to, \u017ee pr\u00e1v\u011b te\u010f je to snad poprv\u00e9, co si v hlav\u011b n\u011bco srovn\u00e1val a co svoje ego vy\u0159adil ze hry – a Tom mu takhle vym\u00e1ch\u00e1 hubu.<\/div>\n
„Nech m\u011b na pokoji.“ Vydechl skl\u00ed\u010den\u011b a dosedl do k\u0159esla z\u00e1dy k Tomovi, aby mohl ti\u0161e vzlykat.<\/p>\n<\/div>\n
„Jo, nech\u00e1m,“ Zabrblal Tom a sebral ze stolu krabi\u010dku cigaret. Poprv\u00e9 si p\u016fjde zap\u00e1lit z nerv\u016f cig\u00e1ro, i kdy\u017e se mu mo\u017en\u00e1 ud\u011bl\u00e1 \u0161patn\u011b. Tohle ho dostalo. „Jdu se u\u010dit a d\u011blat aspo\u0148 n\u011bco u\u017eite\u010dn\u00e9ho! Ty se zat\u00edm rozj\u00edmej nad t\u00edm, jak\u00e9 boty od Diora si koup\u00ed\u0161 a kter\u00e9 jsou u\u017e o\u0161oupan\u00e9. To je opravdu plnohodnotn\u00e1 pr\u00e1ce.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill zalapal po dechu. Tohle p\u0159eci nemohl Tom myslet v\u00e1\u017en\u011b. Tohle by z pusy nevypustil.<\/div>\n
„Tak u\u017eite\u010dn\u00fdho… Ty jde\u0161 d\u011blat n\u011bco u\u017eite\u010dn\u00fdho.“ Z\u00fa\u017eil o\u010di a tak, jak rychle p\u0159edt\u00edm dosedl do k\u0159esla, tak rychle z n\u011bj te\u010f zase vstal. Te\u010f u\u017e nebyl smutn\u00fd. Byl na\u0161tvan\u00fd. Tohle ho opravdu roz\u010d\u00edlilo. „V\u00ed\u0161 co… Jsem opravdu moc r\u00e1d, \u017ee jsi mi dal jasn\u011b v\u011bd\u011bt, jak d\u011bsn\u011b ned\u016fle\u017eit\u00fd pro tebe jsem. Jak ti n\u011bjak\u00e1 posran\u00e1 u\u010debnice p\u0159ijde u\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00ed.“ Bill vypadal, \u017ee Tomovi ka\u017edou chv\u00edli sko\u010d\u00ed po krku. „A v\u00ed\u0161 co… Fajn… Kdy\u017e jsem ti u prdele, tak ty mn\u011b taky.“ Tom se nadechoval, \u017ee mu slovn\u00ed \u00fatok vr\u00e1t\u00ed. Na\u0161tvan\u00fd zrovna tak jako Bill. Ale jeho prvn\u00ed vlna v\u00fd\u010ditek byla ztracena v Billov\u011b v\u00fdk\u0159iku. „Vypadni!“<\/p>\n<\/div>\n
autor: S & Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: S & Doris Listopad se p\u0159ehoupnul v prosinec, a sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky byly st\u00e1le \u010dast\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed. Bohu\u017eel pro Billa to ale tak\u00e9 znamenalo obdob\u00ed ne zrovna dobr\u00e9 n\u00e1lady. Pochmurn\u00e9 po\u010das\u00ed nem\u011bl r\u00e1d a nyn\u00ed k jeho nabru\u010denosti napom\u00e1hal fakt, \u017ee Tom u\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[343],"tags":[],"class_list":["post-10271","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-homeless"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10271","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10271"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10271\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10271"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10271"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10271"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}