{"id":10291,"date":"2010-11-02T15:30:00","date_gmt":"2010-11-02T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10266"},"modified":"2010-11-02T15:30:00","modified_gmt":"2010-11-02T14:30:00","slug":"save-me-from-the-dark-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/02\/save-me-from-the-dark-1\/","title":{"rendered":"Save me from the dark 1."},"content":{"rendered":"
autor: Anett483<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Upozor\u0148uji v\u00e1s, \u017ee tohle rozhodn\u011b nebude proch\u00e1zka r\u016f\u017eovou zahradou… Ostatn\u011b jsme o tom u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t mluvili ve \u0161kole.“ <\/p>\n

Bill podivn\u011b zamru\u010del a zaklonil hlavu. Nen\u00e1vid\u011bl cesty autobusem, nen\u00e1vid\u011bl svoje spolu\u017e\u00e1ky, a hlavn\u011b nen\u00e1vid\u011bl podobn\u00e9 \u0161koln\u00ed exkurze<\/em>, kter\u00e9 mu dok\u00e1zaly zkazit cel\u00fd den. Z posledn\u00ed exkurze v d\u011btsk\u00e9m domov\u011b se vzpamatov\u00e1val je\u0161t\u011b minim\u00e1ln\u011b t\u00fdden. 
U\u017e jen slovo \u00b4exkurze<\/em>\u00b4 mu zp\u016fsobovalo hus\u00ed k\u016f\u017ei. <\/p>\n

Zalitoval, \u017ee se od mamky nechal p\u0159emluvit, aby nastoupil na tuhle \u0161kolu. M\u011bl j\u00edt rad\u0161i studovat v\u00fdtvarku a tohle si nechat jako nouzov\u00fd \u00b4pl\u00e1n B\u00b4… <\/p>\n

„Co se d\u011bje? Nen\u00ed v\u00e1m \u0161patn\u011b?“ profesorka si starostliv\u011b prohl\u00e9dla Billa. M\u011bla ho opravdu r\u00e1da. Byl to snad jedin\u00fd student v t\u00e9hle t\u0159\u00edd\u011b, kter\u00fd p\u0159ipadal v \u00favahu na pr\u00e1ci s lidmi… s lidmi, kte\u0159\u00ed se jednodu\u0161e odli\u0161ovali od \u00b4norm\u00e1ln\u00edch\u00b4.  <\/p>\n

„Ne, nic se ned\u011bje, pan\u00ed profesorko…“  
„Dob\u0159e,“ profesorka se mile usm\u00e1la a znovu se postavila \u010delem do uli\u010dky autobusu, aby mohla d\u00e1le pokra\u010dovat v pov\u00edd\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 stejn\u011b v\u011bt\u0161ina osazenstva autobusu neposlouchala. <\/div>\n

\n
\n

„Poslouchejte! Tohle je jedna z posledn\u00edch exkurz\u00ed, na kter\u00e9 se tento m\u011bs\u00edc pod\u00edv\u00e1me. Upozor\u0148uji v\u00e1s na to, \u017ee po v\u00e1s budu cht\u00edt podrobn\u00e9 z\u00e1pisy, tak\u017ee v\u00e1m rad\u00edm, abyste d\u00e1vali dobr\u00fd pozor a… v\u00edte… z\u00e1m\u011brn\u011b jsem v\u00fdchovn\u00fd \u00fastav<\/em> dala na konec seznamu. Mysl\u00edm, \u017ee te\u010f u\u017e jste na n\u011bj l\u00e9pe psychicky p\u0159ipraven\u00ed a hned tak n\u011bco v\u00e1s nerozh\u00e1z\u00ed…“  <\/p>\n

Profesorka si skousla ret. Tohle bude asi nejv\u011bt\u0161\u00ed zkou\u0161ka, jakou jej\u00ed studenti za\u017eili…  <\/p>\n

*********<\/div>\n

\n

Star\u00fd autobus zastavil p\u0159ed branami opr\u00fdskan\u00e9 \u0161ed\u00e9 budovy, kter\u00e1 za d\u00e1vn\u00fdch dob slou\u017eila, jako s\u00eddlo n\u011bjak\u00e9ho v\u00fdznamn\u00e9ho panovn\u00edka. Budovu z\u00e1mku m\u00edrn\u011b naru\u0161ovaly m\u0159\u00ed\u017ee na oknech.  <\/p>\n

Studenti se zvedli ze sv\u00fdch m\u00edst a l\u00edn\u011b vystoupili.  
Bill vystoupil t\u00e9m\u011b\u0159 jako posledn\u00ed. Oklepal se a zapnul si svoji ko\u017eenou bundi\u010dku a\u017e ke krku. Rozhl\u00e9dl se, aby si mohl prohl\u00e9dnout okol\u00ed, ve kter\u00e9m se nach\u00e1zel. Sledoval v\u011btve strom\u016f, kter\u00e9 se pod n\u00e1valem studen\u00e9ho podzimn\u00edho v\u011btru a\u017e nep\u0159irozen\u011b oh\u00fdbaly. Dolehla na n\u011bj ponur\u00e1 n\u00e1lada. M\u011bl pocit, \u017ee \u0161ed\u00fd mrak je nad v\u00fdchovn\u00fdm \u00fastavem neust\u00e1le, \u017ee sem snad nikdy nezav\u00edtaj\u00ed h\u0159ejiv\u00e9 paprsky slunce. <\/p>\n

„Notak, poj\u010fte…“ Bill se probral z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, kdy\u017e ho profesorka popostrkovala ke zbytku student\u016f, kte\u0159\u00ed u\u017e netrp\u011bliv\u011b \u010dekali u vchodu. Pomalou ch\u016fz\u00ed se vydal za nimi a up\u0159el sv\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di na milou star\u0161\u00ed pan\u00ed. Pohledem zavadil o n\u011bkolik chlapc\u016f, kte\u0159\u00ed pr\u00e1v\u011b proch\u00e1zeli kolem. Jejich od\u011bv napov\u00eddal, \u017ee by m\u011bli pracovat, realita byla jin\u00e1. Kluci obdivn\u011b p\u00edskali a pokyvovali hlavou. 
„Douf\u00e1m, \u017ee tady aspo\u0148 jedna z v\u00e1s z\u016fstane!“ Bill si znechucen\u011b odfrkl, kdy\u017e se oto\u010dil, aby zjistil, na koho je takhle nar\u00e1\u017eka m\u00ed\u0159ena a prokroutil o\u010dima, kdy\u017e za sebou spat\u0159il skupinku jeho spolu\u017ea\u010dek, kter\u00e9 se hih\u0148aly, n\u011bco si \u0161eptaly a ob\u010das po nich hodily o\u010dkem. <\/p>\n

„Dobr\u00fd den. V\u00edt\u00e1m v\u00e1s u n\u00e1s. Jmenuji se Ingrid Weissov\u00e1 a r\u00e1da bych v\u00e1m na \u00favod \u0159ekla p\u00e1r slov.  Jsme v\u00fdchovn\u00fd \u00fastav pro chlapce od 15ti do 18ti let, kter\u00fdm byla na\u0159\u00edzena ochrann\u00e1 nebo \u00fastavn\u00ed p\u00e9\u010de. Mysl\u00edm, \u017ee va\u0161e pan\u00ed profesorka v\u00e1s upozor\u0148ovala, ale \u0159\u00edk\u00e1m to v\u017edy: Nedejte na sob\u011b zn\u00e1t sv\u016fj strach a nev\u011b\u0159te nikomu<\/em> a ni\u010demu<\/em>…“  <\/p>\n

Hrobov\u00e9 ticho, kter\u00e9 se rozprost\u0159elo po cel\u00e9 chodb\u011b, by se dalo s jistotou kr\u00e1jet.  <\/p>\n

„Co se t\u00fd\u010de statistik, tak je pravda, \u017ee nen\u00ed den, kdy se odsud n\u011bkdo nepokus\u00ed ut\u00e9ct. M\u00e1me tu p\u00e1r chlapc\u016f, kte\u0159\u00ed se poh\u0159e\u0161uj\u00ed u\u017e del\u0161\u00ed dobu, ale mysl\u00edm, \u017ee o tom v\u00e1m tak\u00e9 pan\u00ed profesorka vypr\u00e1v\u011bla. Na ka\u017ed\u00e9m pat\u0159e je n\u00e1st\u011bnka, na kter\u00e9 si m\u016f\u017eete p\u0159e\u010d\u00edst ka\u017edodenn\u00ed rozvrh. Mysl\u00edm, \u017ee to by bylo asi na \u00favod v\u0161echno, co jsem v\u00e1m cht\u011bla \u0159\u00edct… Nyn\u00ed v\u00e1s popros\u00edm, abyste \u0161li za mnou. N\u011bco v\u00e1m \u0159eknu, a pot\u00e9 budete m\u00edt voln\u00fd prostor pro va\u0161e dotazy a podobn\u011b.“ <\/p>\n

Bill se rozhl\u00e9dl po m\u00edstnosti, kam je \u0159editelka zavedla. M\u00edstnost byla celkem velk\u00e1. Po jej\u00edm obvodu byly rozestaven\u00e9 \u017eidle, na kter\u00e9 se studenti m\u011bli usadit. <\/p>\n

„Dobr\u00fd den. Jsem r\u00e1da, \u017ee jsme se tu dneska se\u0161li v tak hojn\u00e9m po\u010dtu…“ Studenti na sebe h\u00e1zeli nech\u00e1pav\u00e9 pohledy.  
„Nebojte se. Cht\u011bla jsem v\u00e1m jen uk\u00e1zat, jak se ka\u017edou st\u0159edu v\u00edt\u00e1me v komunit\u011b. Jak mi u\u017e \u0159\u00edkala va\u0161e pan\u00ed profesorka, nejsp\u00ed\u0161 tu n\u011bkte\u0159\u00ed z v\u00e1s budou na odborn\u00e9 praxi, tak jen abyste vy ostatn\u00ed, kte\u0159\u00ed tu nebudete, v\u011bd\u011bli, jak to u n\u00e1s chod\u00ed. Bav\u00edme se tu o tom, co se ud\u00e1lo za p\u0159edchoz\u00ed t\u00fdden, co n\u00e1s naopak \u010dek\u00e1 v tom dal\u0161\u00edm t\u00fddnu, o tom, o \u010dem chlapci cht\u011bj\u00ed mluvit a nebo o tom, co je tr\u00e1p\u00ed…“ <\/p>\n

*********<\/div>\n

\n

Bill vy\u0161el schody do posledn\u00edho, \u010dtvrt\u00e9ho, patra.  <\/p>\n

Rozhl\u00e9dl se.  <\/p>\n

P\u0159ipadal si tady jako v n\u011bjak\u00e9m nekone\u010dn\u00e9m bludi\u0161ti. Nejist\u00fdm krokem p\u0159e\u0161el k n\u00e1st\u011bnce, kter\u00e1 visela vedle okna. Se z\u00e1jmem si \u010detl denn\u00ed rozvrh a napsal si do sv\u00e9ho bloku p\u00e1r pozn\u00e1mek. Op\u0159el se o okno vedle n\u00e1st\u011bnky a pod\u00edval se na obrovskou zahradu, kter\u00e1 k \u00fastavu pat\u0159ila. Pozoroval skupinku chlapc\u016f, kte\u0159\u00ed \u00b4nad\u0161en\u011b\u00b4 hrabali barevn\u00e9 list\u00ed na obrovsk\u00e9 hromady. <\/p>\n

Zarazil se, kdy\u017e usly\u0161el t\u00f3ny rozlad\u011bn\u00e9 kytary. Odmali\u010dka byl zv\u011bdav\u00fd a pr\u00e1v\u011b jeho zv\u011bdavost ho donutila doj\u00edt a\u017e k pootev\u0159en\u00fdm dve\u0159\u00edm jednoho z pokoj\u016f. Nerv\u00f3zn\u011b si skousl ret a pot\u00e9 drze str\u010dil svoji zv\u011bdavou st\u0159apatou hlavi\u010dku mezi dve\u0159e. Se z\u00e1jmem sledoval dredat\u00e9ho klu\u010dinu s kytarou.  <\/p>\n

Trhan\u011b se nadechl, kdy\u017e chlapec zvedl hlavu od sv\u00e9 kytary a zap\u00edchl do n\u011bj sv\u016fj \u010dokol\u00e1dov\u00fd pohled. Bill z\u016fstal nehnut\u011b st\u00e1t. B\u00e1l se pohnout, b\u00e1l se promluvit, a hlavn\u011b se b\u00e1l reakce toho kluka, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b odlo\u017eil svoji kytaru na postel vedle sebe. <\/p>\n

„Ahoj.“  
Bill t\u011bkal pohledem v\u0161ude mo\u017en\u011b, jen aby se nemusel na dredat\u00e9ho klu\u010dinu pod\u00edvat. Znerv\u00f3zn\u011bl, kdy\u017e chlapec vstal z postele a l\u00edn\u00fdm krokem se vydal ke dve\u0159\u00edm, u kter\u00fdch st\u00e1l Bill.  
„Ahoj,“ odpov\u011bd\u011bl kone\u010dn\u011b Bill a poprv\u00e9 se odv\u00e1\u017eil tomu klukovi pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. <\/p>\n

„Co pot\u0159ebuje\u0161?“  
„J\u00e1… ehm… nic, j\u00e1 jen… jen…“ Bill nesmysln\u011b koktal a vyslou\u017eil si pobaven\u00fd po\u0161klebek toho dredat\u00e9ho kluka.  
„Ty tu asi nejsi novej, co?“ Bill popla\u0161en\u011b zamrkal a sledoval jeho vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da. V hlav\u011b mu blikalo \u010derven\u00e9 tla\u010d\u00edtko, kter\u00e9 mu nakazovalo, aby odsud co nejrychleji zmizel.  
Bill ud\u011blal prav\u00fd opak. Rychle n\u00e1sledoval dred\u00e1\u010de nahoru po \u00fazk\u00fdch schodech. Prostor zde byl velmi mal\u00fd a jedin\u00e9, co tu bylo, bylo mal\u00e9 ok\u00e9nko a zamknut\u00e9 schody, kter\u00e9 vedly nezn\u00e1mo kam.  <\/p>\n

Zara\u017een\u011b z\u016fstal st\u00e1t, kdy\u017e se klu\u010dina zastavil pr\u00e1v\u011b u okna a za\u0161trachal rukou v kapse, ze kter\u00e9 vyt\u00e1hl krabi\u010dku cigaret a zapalova\u010d. Zap\u00e1lil si, sedl si na schod a op\u0159el se o zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e. Op\u011bt zabodl sv\u016fj pohled do Billa a l\u00edn\u011b pot\u00e1hl z cigarety. <\/p>\n

„Chce\u0161 taky?“ nat\u00e1hl k Billovi ruku s krabi\u010dkou. Op\u011bt ruku st\u00e1hl, kdy\u017e Bill nesouhlasn\u011b zakroutil hlavou.  
„Jak… jak se jmenuje\u0161?“  
„Sed\u00ed p\u0159ed tebou B\u016fh<\/em>… osobn\u011b…“ <\/p>\n

Ticho<\/em><\/p>\n

Dred\u00e1\u010d\u016fv posm\u011b\u0161n\u00fd \u00fa\u0161klebek Billa dost\u00e1val do \u00fazk\u00fdch. T\u011bkal pohledem v\u0161ude kolem sebe, ale rozhodn\u011b ho nenapadlo odsud zmizet.  <\/p>\n

„Kurva!“  
Bill popla\u0161en\u011b couvl a natla\u010dil se ke zdi, kdy\u017e se dred\u00e1\u010d rychle zvedl ze zem\u011b a za\u0161l\u00e1pl nedopalek. Zvuk podpatk\u016f se zastavil p\u0159\u00edmo pod schody a Bill p\u0159em\u00edstil sv\u016fj pohled na \u0159editelku.  <\/p>\n

„Copak tu d\u011bl\u00e1te?“ mile se usm\u00e1la na Billa. Jej\u00ed mil\u00fd v\u00fdraz se zm\u011bnil hned, jakmile uvid\u011bla druhou osobu na schodech. Zamra\u010dila se, kdy\u017e ji do nosu pra\u0161til nikotinov\u00fd od\u00e9r.  <\/p>\n

„Tome! Kolikr\u00e1t jsem ti \u0159\u00edkala, \u017ee tohle je zak\u00e1zan\u00e9! Kolikr\u00e1t ti to je\u0161t\u011b budu \u0159\u00edkat?!“ 
„V\u017edy\u0165 u\u017e jdu…“ zabublal dred\u00e1\u010d a neohraban\u011b str\u010dil do Billa, kdy\u017e kolem n\u011bj proch\u00e1zel do sv\u00e9ho pokoje.  <\/p>\n

„V\u0161ude jsme v\u00e1s hledali,“ \u0159editelka chytla Billa kolem ramen a pomalu s n\u00edm sch\u00e1zela schody.  <\/p>\n

***********<\/div>\n

\n

„Zde jsou z\u00e1znamy v\u0161ech chlapc\u016f. M\u016f\u017eete se pod\u00edvat do kartot\u00e9ky a prohl\u00e9dnout si, jak se ke ka\u017ed\u00e9mu chlapci zapisuj\u00ed z\u00e1znamy, s jakou diagn\u00f3zou jsme je p\u0159ijali, jak se jejich stav postupn\u011b m\u011bnil, jak jsou na tom te\u010f a podobn\u011b…“  <\/p>\n

Studenti zv\u011bdav\u011b prohl\u00ed\u017eeli naoko vybran\u00e9 z\u00e1znamy.  
Bill p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl prstem po seznamu chlapc\u016f.  
Skousl si ret. Zatracen\u011b zoufale cht\u011bl naj\u00edt toho dred\u00e1\u010de a p\u0159e\u010d\u00edst si jeho slo\u017eku, zjistit jeho diagn\u00f3zu. P\u0159ece nebyl nijak agresivn\u00ed…  <\/p>\n

Roz\u010dilovalo, \u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00e9 druh\u00e9 jm\u00e9no na seznamu obsahovalo jm\u00e9no Thomas. <\/p>\n

Richter Thomas,<\/em> Schwarz Thomas<\/em>, Tr\u00fcmper Thomas<\/em>, Frank Thomas<\/em>… <\/p>\n

Nikdy ho nenajde…<\/div>\n

\n

************ <\/p>\n

„Ticho, pros\u00edm!“ profesorka nastoupila do autobusu jako posledn\u00ed a sna\u017eila se uti\u0161it studenty, kte\u0159\u00ed si ne\u00fanavn\u011b sd\u011blovali svoje z\u00e1\u017eitky a dojmy.  
„Tak\u017ee, tohle bylo posledn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 jsme tento m\u011bs\u00edc nav\u0161t\u00edvili. Co v\u00e1s zaujalo?“  <\/p>\n

Bill jej\u00ed slova v\u016fbec nevn\u00edmal. Nemohl z hlavy dostat Toma. Vypadal celkem mile. Vzpomn\u011bl si na slova \u0159editelky \u00b4nikomu nev\u011b\u0159te\u00b4<\/em>.  <\/p>\n

Polekan\u011b vyt\u0159e\u0161til o\u010di, kdy\u017e se autobus pomalu rozjel. P\u0159ilepil se na ok\u00e9nko a sledoval Toma, kter\u00fd st\u00e1l u jednoho ze strom\u016f. Le\u017e\u00e9rn\u011b se op\u00edral o hr\u00e1b\u011b a civ\u011bl na Billa.  
Tenhle pohled Billa znerv\u00f3z\u0148oval. Byl… zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. <\/p>\n

„Tak\u017ee… m\u011bl by n\u011bkdo z\u00e1jem o praxi v tomhle za\u0159\u00edzen\u00ed?“ Bill kone\u010dn\u011b odlepil sv\u016fj pohled od ok\u00e9nka a jeho ruka automaticky vyst\u0159elila nahoru.  
„Dob\u0159e, tak\u017ee pan Kaulitz a je\u0161t\u011b n\u011bkdo? Nikdo dal\u0161\u00ed? Dob\u0159e. Pot\u0159ebuji sem za\u0159adit minim\u00e1ln\u011b dva studenty, tak\u017ee ti z v\u00e1s, kte\u0159\u00ed zbydou, se p\u0159ipoj\u00ed k Billovi…“ <\/p>\n

**********<\/div>\n

\n

Dny ne\u00faprosn\u011b ub\u00edhaly a Bill Toma nemohl dostat z hlavy. T\u0159\u00e1sl se p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee u\u017e za p\u00e1r dn\u00ed ho \u010dek\u00e1 praxe a on Toma zase uvid\u00ed. A pokud p\u016fjde v\u0161e bez probl\u00e9m\u016f, bude ho v\u00eddat ka\u017edou st\u0159edu.<\/p>\n<\/div>\n

autor: Anett483<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule <\/p>\n

<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Anett483 „Upozor\u0148uji v\u00e1s, \u017ee tohle rozhodn\u011b nebude proch\u00e1zka r\u016f\u017eovou zahradou… Ostatn\u011b jsme o tom u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t mluvili ve \u0161kole.“  Bill podivn\u011b zamru\u010del a zaklonil hlavu. Nen\u00e1vid\u011bl cesty autobusem, nen\u00e1vid\u011bl svoje spolu\u017e\u00e1ky, a hlavn\u011b nen\u00e1vid\u011bl podobn\u00e9 \u0161koln\u00ed exkurze, kter\u00e9 mu dok\u00e1zaly zkazit<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[372],"tags":[],"class_list":["post-10291","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-save-me-from-the-dark"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10291","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10291"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10291\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10291"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10291"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10291"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}