{"id":10301,"date":"2010-11-01T15:30:00","date_gmt":"2010-11-01T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10276"},"modified":"2010-11-01T15:30:00","modified_gmt":"2010-11-01T14:30:00","slug":"krvavy-krest","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/01\/krvavy-krest\/","title":{"rendered":"Krvav\u00fd k\u0159est"},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tak v\u00e1\u017een\u00ed  a mil\u00ed, nemohla jsem si ve va\u0161ich koment\u00e1\u0159\u00edch nev\u0161imnout, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed z v\u00e1s od m\u00fdch pov\u00eddek v\u011bt\u0161inou o\u010dek\u00e1vaj\u00ed po\u0159\u00e1dnou v\u00e1rku sadismu. Jeliko\u017e u\u017e p\u00e1r dn\u00ed m\u00e1m chu\u0165 napsat jednod\u00edlovku a p\u0159itom nen\u00ed moc origin\u00e1ln\u00ed n\u00e1pad (a ps\u00e1t jenom jen tak zb\u016fhdarma o morbidit\u011b nehodl\u00e1m, aby to bylo bez hlavy a paty, to tak \ud83d\ude00 ), tak jsem zap\u00e1trala tro\u0161ku do minulosti. Vzpomn\u011bla jsem si na jednu ze sv\u00fdch \u00fapln\u011b prvn\u00edch pov\u00eddek, kter\u00e9 jsem kdy o TH a twinsk\u00e1ch psala, nedala bych nic za to, \u017ee to byla jednod\u00edlka \u00fapln\u011b prvn\u00ed ze v\u0161ech. Tehdy jsem ani neznala twincestblog, pov\u00eddka, kterou jsem pova\u017eovala za dloooouhat\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1nskou, m\u011bla ve wordu jednu a p\u016fl str\u00e1nky… d\u011bsn\u00e9 to doby \ud83d\ude00<\/em><\/div>\n
Ka\u017edop\u00e1dn\u011b  pov\u00eddka (ta prvn\u00ed verze) vznikla v l\u00e9t\u011b 2008, kdy jsem se byla pod\u00edvat v ZOO Brno na na\u0161e popul\u00e1rn\u00ed ledn\u00ed medv\u00ed\u010f\u00e1tka. No a proto\u017ee te\u010f o v\u00edkendu jsem se tam byla pod\u00edvat znovu a n\u011bjak na m\u011b padla melancholie, kdy\u017e jsem vid\u011bla jejich maminku tak samotnou (partner ji ok\u00e1zale ignoroval, m\u00edsto aby se sna\u017eil o potomstvo), tak jsem si \u0159\u00edkala, pro\u010d tu pov\u00eddku neopr\u00e1\u0161it, nep\u0159idat zku\u0161enosti nabyt\u00e9 m\u00fdm u\u017e dvoulet\u00fdm psan\u00edm (he\u010d, te\u010f v \u0159\u00edjnu v\u00e1s tu prud\u00edm u\u017e dva roky!) a nedat ji sem, kdy\u017e jsem tohle t\u00e9ma tady je\u0161t\u011b nepsala… <\/em><\/div>\n
Tak se kochejte inovac\u00ed  moj\u00ed jednor\u00e1zov\u00e9 prvotiny a… nelekejte se!!! \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
PS: Ainikki, ty zn\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b  i tu p\u016fvodn\u00ed verzi, tak m\u016f\u017ee\u0161  porovn\u00e1vat \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n<\/div>\n
PS2:<\/em> Po p\u0159e\u010dten\u00ed jsem usoudila, \u017ee je\u0161t\u011b p\u00edsnu varov\u00e1n\u00ed. \u010cten\u00ed je skute\u010dn\u011b na va\u0161e vlastn\u00ed riziko. A\u010d to za\u010d\u00edn\u00e1 idylicky, konec docela vyd\u011bsil i m\u011b samotnou. Tak\u017ee bacha na to, a\u0165 se u toho nepozvrac\u00edte!!! Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b…<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tik tak, tik tak, tik tak…<\/div>\n
Tom u\u017e del\u0161\u00ed dobu poslouchal tichoulink\u00e9 odtik\u00e1v\u00e1n\u00ed hodin, kter\u00e9 visely na st\u011bn\u011b  hotelu, a p\u0159el\u00e9t\u00e1val pohledem z kmitaj\u00edc\u00ed vte\u0159inov\u00e9 ru\u010di\u010dky na sv\u00e9 dvoj\u010de, kter\u00e9 se pr\u00e1v\u011b \u0161lechtilo v koupeln\u011b. P\u00e1rkr\u00e1t si dramaticky netrp\u011bliv\u011b povzdechnul, v\u00fdznamn\u011b poklepal na sv\u00e9 masivn\u00ed hodinky, a\u017e nehet o skl\u00ed\u010dko pom\u011brn\u011b hlasit\u011b zacinkal, a nakonec prudce dupnul.<\/div>\n
„Bille… mus\u00ed\u0161 to tak protahovat? P\u0159ijedem tam pozd\u011b!“<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161i, ne\u0161il, se neposerou,“ odv\u011btil Bill a nevzru\u0161en\u011b pokra\u010doval s formov\u00e1n\u00edm havran\u00edch vlas\u016f do podoby dikobraze. „\u010casu je dost.“<\/div>\n
„No to bych ne\u0159ekl,“ zavrt\u011bl Tom hlavou, a\u017e se mu dlouh\u00e9 hn\u011bd\u00e9 dredy, provl\u00e9knut\u00e9 pod \u010depic\u00ed do cul\u00edku, rozhoupaly do v\u0161ech stran. „Za p\u011bt minut m\u00e1me bejt p\u0159ed hotelem.“<\/div>\n
\n
„No a? Kdy\u017e jsem cht\u011bl j\u00edt v\u010dera sp\u00e1t, abych se vzbudil zav\u010dasu, tak m\u011b n\u011bkdo za\u010dal sexu\u00e1ln\u011b obt\u011b\u017eovat, a dokonce se mu i povedlo m\u011b zn\u00e1silnit, tak se pak nediv, \u017ee jsem nemohl usnout a te\u010f jsem zaspal.“<\/p>\n<\/div>\n
„Ale zn\u00e1silnit ses nechal dobrovoln\u011b, jen to p\u0159iznej!“ u\u0161kl\u00edbnul se Tom a neubr\u00e1nil se obdivn\u00e9mu pohledu na Bill\u016fv drobou\u010dk\u00fd zade\u010dek, vt\u011bsnan\u00fd do XXS d\u017e\u00edn, obepnut\u00fd \u010dern\u00fdm p\u00e1skem s mnoha st\u0159\u00edb\u0159it\u00fdmi cvo\u010dky. D\u017e\u00edny byly bled\u011b modr\u00e9 a kr\u00e1sn\u011b tak kontrastovaly s jednoduch\u00fdm \u010dern\u00fdm trikem s dlouh\u00fdm ruk\u00e1vem, kter\u00e9 Bill doplnil o snad p\u011bt, \u0161est, sedm, ne-li v\u00edc st\u0159\u00edbrn\u00fdch \u0159et\u00edzk\u016f. Vypadal jednodu\u0161e \u00fachvatn\u011b, a kdy\u017e si te\u010f do po\u0159\u00e1dn\u011b prolakovan\u00fdch vlas\u016f, s nimi\u017e by moment\u00e1ln\u011b nehnulo ani torn\u00e1do, nast\u0159\u00edkal lesk, vypadal prost\u011b neodolateln\u011b. Nebylo to d\u00e1vno, co si dvoj\u010data navz\u00e1jem p\u0159iznala sv\u00e9 city, kter\u00e9 by se daly popsat jako mnohem v\u00edc ne\u017e bratrsk\u00e9, a oba kluci za to byli nesm\u00edrn\u011b \u0161\u0165astn\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b i p\u0159esto se ob\u010das nepohodli jako t\u0159eba zrovna te\u010f.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, tak hodl\u00e1\u0161 u\u017e opustit tu koupelnu?“ za\u00fap\u011bl Tom, kdy\u017e si Bill je\u0161t\u011b nutn\u011b<\/em> musel p\u0159ejet sv\u00e9 balz\u00e1mem h\u00fd\u010dkan\u00e9 rty bezbarv\u00fdm leskem. „Sakra, dy\u0165 to nestihnem!“<\/div>\n
Tomova nervozita se dala docela snadno ch\u00e1pat. Bylo to asi p\u0159ed dv\u011bma t\u00fddny, co jim z \u010desk\u00e9ho fanclubu do\u0161la zpr\u00e1va, \u017ee v zoologick\u00e9 zahrad\u011b ve m\u011bst\u011b Brno se narodila dvoj\u010data ledn\u00edho medv\u011bda. Jako by to samo o sob\u011b nebylo roztomil\u00e9 a kouzeln\u00e9, proto\u017ee je n\u00e1ro\u010dn\u00e9 odchovat v\u016fbec jedno ml\u00e1d\u011b tak vz\u00e1cn\u00e9ho zv\u00ed\u0159ete, nato\u017e dv\u011b, byla ve zpr\u00e1v\u011b i informace, \u017ee podle v\u00fdsledk\u016f hlasov\u00e1n\u00ed se budou medv\u00ed\u010f\u00e1tka jmenovat Bill a Tom. A na z\u00e1v\u011br textu byl zkop\u00edrovan\u00fd e-mail p\u0159\u00edmo od \u0159editele ZOO, v n\u011bm\u017e byla pozv\u00e1nka na k\u0159est medv\u00eddk\u016f.<\/div>\n
\u0158editelem navrhovan\u00fd  \u010das kluk\u016fm bohu\u017eel nevyhovoval, ale proto\u017ee by takov\u00e1hle akce dvoj\u010data vytrhla z toho stereotypu, kter\u00fd mus\u00ed d\u00edky sv\u00fdm z\u00e1vazk\u016fm v\u016f\u010di kapele dodr\u017eovat, a nav\u00edc by si oba zavzpom\u00ednali na d\u011btsk\u00e1 l\u00e9ta, kdy do ZOO r\u00e1di chod\u00edvali, nev\u00e1hali a okam\u017eit\u011b akci p\u0159ijali. Jenom to teda posunuli na \u010das po zav\u00edrac\u00ed dob\u011b (vzhledem k tomu, \u017ee bylo l\u00e9to, zav\u00edra\u010dka v \u0161est ve\u010der a sv\u011btlo do dev\u00edti, tak to nikomu nevadilo) a vy\u017e\u00e1dali si, kdy\u017e u\u017e to vy\u0161lo \u010dasov\u011b takhle, utajen\u00ed, aby tam nebylo zbyte\u010dn\u011b mnoho m\u00e9di\u00ed, lid\u00ed nebo tak n\u011bjak. Bylo jim ve v\u0161em vyhov\u011bno k v\u0161estrann\u00e9 spokojenosti. Kluci byli \u0161\u0165astn\u00ed, \u017ee se budou moct vr\u00e1tit do d\u011btsk\u00fdch let a \u0159editel m\u011bl radost, \u017ee takov\u00e9hle celebrity projdou jeho zoologickou zahradou.<\/p>\n<\/div>\n
Jen\u017ee te\u010f u\u017e byl \u010das, kdy m\u011bli podle dohody nasedat do auta, a Bill si teprve dod\u011bl\u00e1val posledn\u00ed \u00fapravy…<\/div>\n
„No kone\u010dn\u011b!“ proto\u010dil Tom o\u010di v sloup, ch\u0148apnul Billa za ruk\u00e1v tak festov\u011b, \u017ee ten chud\u00e1k jen st\u011b\u017e\u00ed sta\u010dil drapnout svou kabelku, a u\u017e se hnali chodbou a\u017e k recepci, kde u\u017e na n\u011b \u010dekali \u010dty\u0159i lidi z jejich ochranky a p\u0159ed hotelem p\u0159istaven\u00e9 auto.<\/p>\n<\/div>\n
…<\/p>\n<\/div>\n
„Je\u017eiiiii\u0161, to je n\u00e1dhera!!!“ rozpl\u00fdval se Bill. V o\u010d\u00edch mu skoro st\u00e1ly slzi\u010dky, nabl\u00fdskanou pusinku m\u011bl rozta\u017eenou od ucha k uchu a n\u011bjak\u00e1 d\u016fstojnost \u010di hrdost v chov\u00e1n\u00ed \u0161la pro tuhle chv\u00edli absolutn\u011b mimo n\u011bj, a to pros\u00edm st\u00e1li u medv\u011bd\u00edho v\u00fdb\u011bhu ani ne t\u0159i minuty. Akor\u00e1t si s \u00fasm\u011bvem pot\u0159\u00e1sl rukou s \u0159editelem, nucen\u011b, ale s hran\u00fdm \u00fasm\u011bvem p\u0159etrp\u011bl p\u00e1r spole\u010dn\u00fdch fotek, a pak u\u017e m\u011bl o\u010di jenom pro medv\u011bd\u00ed rodinku. Byl absolutn\u011b nalepen\u00fd na z\u00e1bradl\u00ed, shl\u00ed\u017eel dol\u016f a nemohl se vynad\u00edvat.  <\/div>\n
Jako prvn\u00ed ho samoz\u0159ejm\u011b  zaj\u00edmalo, kter\u00e9 z t\u011bch medv\u00ed\u010fat se jmenuje po n\u011bm,<\/em> ale stejn\u011b si to nezapamatoval, z jeho laick\u00e9ho hlediska vypadali oba m\u00e9\u010fov\u00e9 navlas stejn\u011b. Dv\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 roztomil\u00e9 b\u00edl\u00e9 kuli\u010dky s nad\u00fdchanou srst\u00ed, u\u017e od pohledu hebou\u010dkou jako samet. Je\u0161t\u011b nem\u011bli jistotu stability, v jejich pohybech byla zn\u00e1t d\u011btsk\u00e1 nemotornost, ob\u010das i ztratili rovnov\u00e1hu, ale ani to jim nebr\u00e1nilo v rozko\u0161n\u00e9m dov\u00e1d\u011bn\u00ed. Packovali se, honili se po v\u00fdb\u011bhu, ob\u010das zaplakali, kdy\u017e se jim p\u0159i honi\u010dce podsmekly tlapky a oni s\u00edlou setrva\u010dnosti ud\u011blali p\u00e1r kotrmelc\u016f. Ob\u010das bok po boku zalezli do kouta, s \u010dum\u00e1\u010dky u sebe a vypadalo to, jako by kuli pikle, kter\u00e9 krom\u011b nich rozhodn\u011b nikdo nesm\u00ed sly\u0161et, nebo se se z\u00e1ke\u0159n\u00fdm v\u00fdrazem ne\u010dekan\u011b vrhli na maminku, kter\u00e1 je hrd\u011b pozorovala. Nechala se od nich zlobit a tr\u00e1pit, a kdy\u017e toho na ni bylo moc, nat\u00e1hla se na bok a nechala sv\u00e9 drobe\u010dky, aby se nakrmili jej\u00edm dobrou\u010dk\u00fdm ml\u00ed\u010dkem. N\u00e1sledovalo poctiv\u00e9 obl\u00edz\u00e1n\u00ed, zase chvilka dov\u00e1d\u011bn\u00ed a ob\u010das se dokonce i n\u011bkter\u00e9 z medv\u00ed\u010f\u00e1tek odv\u00e1\u017eilo namo\u010dit packu v baz\u00e9nu. To druh\u00e9 ho v\u017edycky pozorn\u011b sledovalo, ale stejn\u011b to v\u017edycky skon\u010dilo sourozeneckou bitvou.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsou n\u00e1dhern\u00ed,“  \u0161eptnul Tom a tak, aby to \u0159editel, kter\u00fd se dmul p\u00fdchou (t\u011b\u017eko \u0159\u00edct, zda z toho, koho<\/em> se mu to povedlo do ZOO pozvat, nebo zda radost\u00ed nad \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm odchovem vz\u00e1cn\u00e9ho druhu) nevid\u011bl, se nen\u00e1padn\u011b ot\u0159el rukou o tu Billovu. Byl v\u0161ak nekompromisn\u011b set\u0159esen, proto\u017ee Billa pr\u00e1v\u011b posedla fotografick\u00e1 v\u00e1\u0161e\u0148. Cvakal do sv\u00e9ho fo\u0165\u00e1ku jeden sn\u00edmek za druh\u00fdm a radoval se z toho jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b z v\u00e1no\u010dn\u00edch d\u00e1re\u010dk\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
„Tahle je \u00fa\u017easn\u00e1, Tomi! A tahle je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed! Hele – no ale ta je dokonal\u00e1!“ hodnotil nad\u0161en\u011b sv\u00e1 um\u011bleck\u00e1 fotod\u00edla, vtom ale upoutal jeho pozornost medv\u00eddek, kter\u00fd vy\u0165apkal po kamenech a\u017e na vrchol dekorativn\u00edch skal, p\u0159\u00edmo pod oba sourozence, kde se usadil a zv\u011bdav\u011b si n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky prohl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
„Jejk\u016f\u016f\u016f, to je muc\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed!“ vyp\u00edsknul Bill a\u017e nep\u0159irozen\u011b vysok\u00fdm hl\u00e1skem, na\u010de\u017e na medv\u00eddka za\u010dal mlaskat a roztomile \u0161i\u0161lat v\u0161elijak\u00e9 zdrobn\u011bliny. Natahoval p\u0159itom fo\u0165\u00e1k, kter\u00fd dr\u017eel ob\u011bma rukama, v\u00edc a v\u00edc do v\u00fdb\u011bhu, nakl\u00e1n\u011bl se \u010d\u00edm d\u00e1l hloub\u011bji, kam a\u017e jenom dos\u00e1hnul, aby m\u011bl co nejkvalitn\u011bj\u0161\u00ed fotku. Zd\u00e1lo se, \u017ee drobn\u00e1 b\u00edl\u00e1 kuli\u010dka se zv\u011bdav\u00fdmi kukadly je t\u00e9m\u011b\u0159 na dosah, kdy\u017e vtom…<\/div>\n
„\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1!“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se prudce oto\u010dil, kdy\u017e  sly\u0161el Bill\u016fv zd\u011b\u0161en\u00fd \u0159ev, ale na m\u00edst\u011b, kde bylo jeho dvoj\u010de je\u0161t\u011b p\u0159ed vte\u0159inou, ho nena\u0161el. Vid\u011bl jenom jeho t\u011blo, jak p\u0159epad\u00e1 p\u0159es z\u00e1bradl\u00ed, aby vz\u00e1p\u011bt\u00ed tvrd\u011b dopadlo na skalnat\u00fd, betonem m\u00edsty vydl\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd povrch v\u00fdb\u011bhu. Hr\u016fzou na chv\u00edli tot\u00e1ln\u011b zkamen\u011bl, tak jako \u0159editel, zoufale se modl\u00edc, aby to byl jenom sen nebo halucinace…<\/div>\n
Byla to v\u0161ak krut\u00e1 skute\u010dnost. Billa o s\u00edle zemsk\u00e9 gravitace p\u0159esv\u011bd\u010dila nejen prudk\u00e1  bolest, pramen\u00edc\u00ed z jeho n\u00e1razem zlomen\u00fdch obou rukou, ale i to, \u017ee najednou bylo mal\u00e9 b\u00edl\u00e9 klub\u00ed\u010dko… a\u017e moc bl\u00edzko. Ani nedok\u00e1zal vyjeknout bolest\u00ed, jen zd\u011b\u0161en\u011b lapal po dechu a kulil o\u010di.  <\/div>\n
Ten moment v\u0161ak trval ani ne vte\u0159inu. Medv\u00edd\u011b se nezn\u00e1m\u00e9ho ve v\u00fdb\u011bhu neuv\u011b\u0159iteln\u011b  leklo a panicky zapi\u0161t\u011blo. Jako okam\u017eit\u00e1 odpov\u011b\u010f se v\u00fdb\u011bhem rozlehl hlasit\u00fd, vztekl\u00fd \u0159ev dosp\u011bl\u00e9 medv\u011bdice, kter\u00e1 se b\u011bhem p\u00e1r moment\u016f svi\u017en\u011b dostala a\u017e na vrchn\u00ed \u010d\u00e1st v\u00fdb\u011bhu. Strach v hlase jej\u00edho potomka ji vyd\u011bsil, a z\u00e1rove\u0148 rozzu\u0159il a ona hledala vin\u00edka, kter\u00fd jim zp\u016fsobil tuhle \u00fazkost. A taky, \u017ee ho na\u0161la…<\/p>\n<\/div>\n
Ne\u017e kdokoliv stihnul cokoliv ud\u011blat, s nen\u00e1vistn\u00fdm rykem se rozeb\u011bhla k Billovi, jemu\u017e se z tv\u00e1\u0159e vytratila ve\u0161ker\u00e1 barva. Krom medv\u011bd\u00edho \u0159evu se vzduchem taky rozlehly pokyny \u0159editele o\u0161et\u0159ovatel\u016fm medv\u011bd\u016f, aby po medv\u011bdici st\u0159elili usp\u00e1vac\u00ed \u0161piky, ne\u017e se tak ale stihlo st\u00e1t, vyk\u0159ikl Bill bolest\u00ed, kdy\u017e se mu do hrudi zaryly ostr\u00e9 zuby. Jako hadrovou panenku ho rozl\u00edcen\u00e1 medv\u011bdice zvedla do vzduchu, kde s n\u00edm za\u010dala klepat ze strany na stranu. Bylo j\u00ed p\u0159itom samoz\u0159ejm\u011b jedno, \u017ee Bill hlavou nar\u00e1\u017e\u00ed z jedn\u00e9 strany do zdi. P\u00e1rkr\u00e1t s n\u00edm zat\u0159epala, na\u010de\u017e ho pustila a za\u010dala jeho t\u011blo dr\u00e1sat sv\u00fdmi dlouh\u00fdmi dr\u00e1py. Po chvilce p\u0159idala i zuby a jej\u00ed srst zabarvovaly st\u0159\u00edkance jasn\u011b rud\u00e9 krve. V chaosu, kter\u00fd doprov\u00e1zel usp\u00e1vac\u00ed st\u0159elu a zejm\u00e9na v jej\u00edm hlasit\u00e9m \u0159evu nikdo nepost\u0159ehl, \u017ee Bill, kter\u00fd zeza\u010d\u00e1tku k\u0159i\u010del spaluj\u00edc\u00ed bolest\u00ed a zm\u00edtal se v nep\u0159\u00ed\u010detn\u00e9 ag\u00f3nii, u\u017e nek\u0159i\u010d\u00ed…<\/p>\n<\/div>\n
Odhodila jeho bezvl\u00e1dn\u00e9  t\u011blo ze sk\u00e1ly a sama se po sch\u016fdn\u00e9 cesti\u010dce rozeb\u011bhla za n\u00edm, \u010d\u00edm\u017e unikla prvn\u00ed v\u00e1rce \u0161ipek. Znovu za\u010dala cupovat svou ko\u0159ist, ale to u\u017e se do n\u00ed zap\u00edchla injekce a usp\u00e1vac\u00ed s\u00e9rum ji dokonale znehybnilo.<\/p>\n<\/div>\n
A\u017e p\u0159\u00edjezd sanitky a jej\u00ed \u017ealostn\u00e9 kv\u00edlen\u00ed probralo Toma z tranzu. Rozeb\u011bhl se \u0159editeli a z\u00e1chran\u00e1\u0159\u016fm v pat\u00e1ch ke vchodu do v\u00fdb\u011bhu. Jako d\u011blov\u00e1 koule minul medv\u00ed\u010fata, kter\u00e1 se zd\u011b\u0161en\u011b tiskla k sob\u011b v rohu v\u00fdb\u011bhu, boj\u00e1cn\u011b sleduj\u00edc d\u011bn\u00ed kolem sebe. Ale kdy\u017e dorazil a\u017e k m\u00edstu, kde le\u017eel Bill…<\/p>\n<\/div>\n
„NEEEEEEE!“<\/p>\n<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 snad do v\u00fdb\u011bhu ani nem\u011bl chodit. Mo\u017en\u00e1 by jeho fantazie, kter\u00e1 malovala ty nejhr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdjevy v jeho du\u0161i u\u017e kdy\u017e Bill p\u0159epadnul, byla i p\u0159es svou d\u011bsivost mnohem milosrdn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e byla realita.<\/div>\n
Ale u\u017e bylo pozd\u011b. Z\u016fstal bez dechu a s pocitem bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edch se mdlob st\u00e1t a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edrat na to, co z jeho dvoj\u010dete zbylo. I kdy\u017e se ze v\u0161ech sil sna\u017eil odvr\u00e1tit tv\u00e1\u0159 nebo aspo\u0148 zav\u0159\u00edt o\u010di, jeho t\u011blo ho zrazovalo a on byl nucen\u00fd hled\u011bt na l\u00e9ka\u0159e, kte\u0159\u00ed se seb\u011bhli kolem zkrvaven\u00e9ho t\u011bla. Z hrudi byla vid\u011bt dv\u011b napraskl\u00e1 \u017eebra, na jednom visel kousek k\u016f\u017ee. Ruce byly na zemi v nep\u0159irozen\u00fdch poloh\u00e1ch, jak byly jejich kosti pol\u00e1man\u00e9, tak jako hlava. Od p\u00e1du ze sk\u00e1ly, zavin\u011bn\u00e9ho medv\u011bdic\u00ed, byl jeho obli\u010dej cel\u00fd sed\u0159en\u00fd. Kolem prav\u00e9ho boku k zemi voln\u011b visela \u010d\u00e1st st\u0159eva, jak mu jej medv\u011bdice vyhr\u00e1bla a v\u0161ude kolem byly c\u00e1ry masa a tak moc krve…<\/div>\n
L\u00e9ka\u0159i ani nemuseli sd\u011blovat diagn\u00f3zu. V\u0161em p\u0159\u00edtomn\u00fdm bylo v\u00edce ne\u017e jasn\u00e9, \u017ee Billovi u\u017e nepom\u016f\u017ee nic, \u017ee jeho du\u0161e u\u017e je daleko mimo t\u011blo, kdesi na hv\u011bzdn\u00e9m podiu ve sv\u011bt\u011b v\u011b\u010dnosti. A\u017e po chv\u00edli si v\u0161imli, \u017ee Tom le\u017e\u00ed opod\u00e1l v mdlob\u00e1ch a jedno z medv\u00ed\u010fat ho b\u00e1zliv\u011b o\u010dmuch\u00e1v\u00e1…<\/p>\n<\/div>\n
…<\/p>\n<\/div>\n
Trvalo to p\u0159es dva roky, ne\u017e  Toma mohli propustit z psychiatrick\u00e9 l\u00e9\u010debny. Po Billov\u011b smrti se nervov\u011b zhroutil a dva roky \u010dist\u00e9ho \u010dasu musel b\u00fdt pod neust\u00e1l\u00fdm dohledem l\u00e9ka\u0159\u016f, aby si neubl\u00ed\u017eil. A\u017e potom mu postupn\u011b za\u010dali sni\u017eovat d\u00e1vky utlumovac\u00edch pr\u00e1\u0161k\u016f a polevovali v dozoru, proto\u017ee Tom za\u010dal velmi pomalou\u010dku, p\u0159esto ale jist\u011b vykazovat zn\u00e1mky norm\u00e1ln\u00edho \u017eivota, i kdy\u017e vyhasl\u00e9ho a zni\u010den\u00e9ho.<\/div>\n
Byly tomu p\u0159esn\u011b na den dva roky a \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce, kdy se l\u00e9ka\u0159i odv\u00e1\u017eili propustit Toma do dom\u00e1c\u00edho l\u00e9\u010den\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Dozor nad n\u00edm okam\u017eit\u011b  p\u0159ejala ne\u0161\u0165astn\u00e1 Simone, ale nemusela se v\u016fbec sna\u017eit. Tom nehodlal sp\u00e1chat sebevra\u017edu, jako tomu bylo p\u0159edchoz\u00ed dva roky, kdy se o ni sna\u017eil ka\u017edou volnou chv\u00edli, a \u017ee se mu to p\u00e1rkr\u00e1t m\u00e1lem i povedlo. I kdy\u017e velmi nerad, uv\u011bdomoval si, \u017ee Bill by necht\u011bl, aby si kv\u016fli n\u011bmu ubl\u00ed\u017eil, aby si kv\u016fli n\u011bmu vzal \u017eivot.<\/div>\n
Jen\u017ee k \u010demu \u017e\u00edt, kdy\u017e v\u00edte, \u017ee osoba, kterou milujete, a kter\u00e1 pro v\u00e1s tolik znamenala, je nen\u00e1vratn\u011b pry\u010d a vy ji u\u017e nikdy neuvid\u00edte? Nikdy u\u017e nespat\u0159\u00edte jej\u00ed \u00fasm\u011bv. Nikdy na v\u00e1s nezaz\u00e1\u0159\u00ed ty zn\u00e1m\u00e9 o\u010di. Nikdy nepohlad\u00edte vy ji, ani ona v\u00e1s, a p\u0159itom byste pro ten dotyk, pro jeden jedin\u00fd pohled, pro jedin\u00fd \u00fasm\u011bv, \u0161li a\u017e na konec sv\u011bta… a p\u0159itom v\u00edte, \u017ee je to beznad\u011bjn\u00e9?  <\/div>\n
\u017de existuje jenom jedno jedin\u00e9  \u0159e\u0161en\u00ed, kter\u00e9 by ale doty\u010dnou osobu tr\u00e1pilo a mrzelo? Te\u010f si vyberte, co je pro v\u00e1s spr\u00e1vn\u00e9, abyste neubl\u00ed\u017eili t\u00e9 milovan\u00e9 bytosti, ale p\u0159itom v\u00edte, \u017ee cesta, kterou by v\u00e1s vedla ona, vede jenom k tomu, abyste se tr\u00e1pili v\u00edc a v\u00edc… Stejn\u011b se se svou l\u00e1skou u\u017e nesetk\u00e1te. V\u00edte, \u017ee je p\u0159i v\u00e1s, ale po\u0159\u00e1d v\u00e1s odd\u011bluje hranice \u017eivota a smrti. A d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji v\u00e1s stejn\u011b ona cesta zavede a\u017e na sam\u00fd konec…<\/p>\n<\/div>\n
Pono\u0159en do t\u011bchto my\u0161lenek Tom ani nevn\u00edmal, kudy jde, kdy\u017e osam\u011ble kr\u00e1\u010del no\u010dn\u00ed  ulic\u00ed ke gar\u00e1\u017e\u00edm, kde se nat\u00e1\u010del jejich klip Spring nicht. Jako ve snu se vyt\u00e1hnul na kovov\u00fd \u017eeb\u0159\u00ed\u010dek, kter\u00fd byl na zadn\u00ed stran\u011b budov p\u0159ipevn\u011bn\u00fd, a vy\u0161plhal na st\u0159echu. Zapadl\u00fdma o\u010dima se nep\u0159\u00edtomn\u011b rozhl\u00e9dnul kolem sebe. Znal to tady. U\u017e jednou tady byl, tehdy je\u0161t\u011b se v\u0161emi, kter\u00e9 m\u011bl r\u00e1d, aby zde nat\u00e1\u010deli pokus o sebevra\u017edu. V\u011bd\u011bl, \u017ee by to d\u011blat nem\u011bl, \u017ee se na n\u011bj Bill bude zlobit, a\u017e se spolu znovu potkaj\u00ed. Jen\u017ee on vydr\u017e\u00ed cokoliv. Hlavn\u00ed je, \u017ee budou spolu. Ud\u011blal ten posledn\u00ed osudn\u00fd krok, kter\u00fd ho odd\u011bloval od pevn\u00e9 st\u0159echy a z\u00e1rove\u0148 od rychl\u00e9 smrti, kterou si ani nestihne uv\u011bdomit…<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Tak v\u00e1\u017een\u00ed  a mil\u00ed, nemohla jsem si ve va\u0161ich koment\u00e1\u0159\u00edch nev\u0161imnout, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed z v\u00e1s od m\u00fdch pov\u00eddek v\u011bt\u0161inou o\u010dek\u00e1vaj\u00ed po\u0159\u00e1dnou v\u00e1rku sadismu. Jeliko\u017e u\u017e p\u00e1r dn\u00ed m\u00e1m chu\u0165 napsat jednod\u00edlovku a p\u0159itom nen\u00ed moc origin\u00e1ln\u00ed n\u00e1pad (a ps\u00e1t jenom jen<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-10301","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10301","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10301"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10301\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10301"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10301"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10301"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}