{"id":10304,"date":"2010-10-31T18:30:00","date_gmt":"2010-10-31T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10279"},"modified":"2010-10-31T18:30:00","modified_gmt":"2010-10-31T17:30:00","slug":"signed-in-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/31\/signed-in-14\/","title":{"rendered":"Signed In 14."},"content":{"rendered":"
autor: Emma Kafrum<\/strong>  <\/div>\n
\"427\"<\/div>\n
<\/div>\n
L\u00e1ska nen\u00ed  nikdy jednoduch\u00e1 na pochopen\u00ed<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\u010cern\u00e1 Escalade st\u00e1la zaparkovan\u00e1 vedle silnice, uprost\u0159ed ni\u010deho. Ostatn\u00ed auta jezdila okolo, absolutn\u011b ji ignorovala.<\/div>\n
\u2026uvnit\u0159 luxusn\u00edho auta sed\u011bla dech popadaj\u00edc\u00ed dvoj\u010data.<\/p>\n<\/div>\n
Tom\u016fv v\u00fdraz se moc nezm\u011bnil.<\/div>\n
St\u00e1le byl bled\u00fd jako mrtvola, o\u010di m\u011bl dvakr\u00e1t tak v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e norm\u00e1ln\u011b a jeho pusa byla lehce otev\u0159en\u00e1, rty zak\u0159iven\u00e9 v tich\u00e9m v\u00fdk\u0159iku. St\u00e1le siln\u011b sv\u00edral volant, jako by auto m\u011blo vybuchnout, kdyby se ho m\u011bl pustit.<\/div>\n
Jeho hlavu a mysl zaplnily jako jed obrazy obrovsk\u00e9ho n\u00e1kla\u010f\u00e1ku jedouc\u00edho jejich sm\u011brem neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed, a zvuk Billov\u00fdch k smrti vystra\u0161en\u00fdch v\u00fdk\u0159ik\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Po obli\u010deji mu tekly kapi\u010dky potu, jeho rozt\u0159esen\u00e9 t\u011blo bylo v jednom ohni, a pak\u2026 a\u017e moc chladn\u00e9, a pak, znovu a\u017e moc hork\u00e9. Vlny rozd\u00edln\u00fdch teplot ho rozechv\u00edvaly a on bolestn\u011b vyk\u0159ikl.<\/div>\n
Dokonce ani nec\u00edtil, jak se jeho ruky chytla dal\u0161\u00ed t\u0159esouc\u00ed se ruka.  <\/div>\n
Bill chytnul Toma za ruku, sundal mu ji z volantu. V\u011bd\u011bl, \u017ee je Tom paralyzovan\u00fd.<\/div>\n
Tuhle v\u011bc objevili, kdy\u017e  byli mal\u00ed. Kdy\u017e se Bill b\u00e1l, za\u010dal zrychlen\u011b d\u00fdchat. Kdy\u017e se b\u00e1l Tom, jeho t\u011blo ztuhlo, nedok\u00e1zalo se pohnout ani o p\u00ed\u010f. Za\u010dalo to nohama a pak rukama, ud\u011blalo to z n\u011bj d\u00fdchaj\u00edc\u00ed mumii.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Ta vtipn\u00e1 v\u011bc na tom byla\u2026 \u017ee o tom nev\u011bd\u011bla dokonce ani jejich matka.<\/p>\n<\/div>\n
Bill byl s\u00e1m sebou p\u0159ekvapen\u00fd. Je\u0161t\u011b neza\u010dal m\u00edt panick\u00fd z\u00e1chvat, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli je to kv\u016fli Tomovi. Nemohl tomu pomoci, ale kdy\u017e byl jeho bratr v takov\u00e9mhle stavu, hodil v\u0161echno za hlavu. Tom tak\u00e9 pot\u0159eboval n\u011bkoho, kdo by ho ochra\u0148oval. Byl to p\u0159eci tak\u00e9 jenom \u010dlov\u011bk.  <\/div>\n
„T-Tomi\u2026“<\/div>\n
Tomova hlava se nepohnula. Dredat\u00fd chlapec st\u00e1le z\u00edral do nekone\u010dna, cel\u00e1 ta sc\u00e9na se mu neust\u00e1le opakovala v mysli, u\u017e po miliont\u00e9.<\/div>\n
„Tomi\u2026 pod\u00edvej se na m\u011b\u2026“<\/div>\n
Bill uvid\u011bl, jak se jeden z Tomov\u00fdch prst\u016f pohnul.<\/div>\n
Mlad\u0161\u00ed z bratr\u016f to vzal jako sign\u00e1l a vzal Toma za ramena, p\u0159inutil ho, se na n\u011bj pod\u00edvat.<\/div>\n
Billova prvn\u00ed reakce bylo p\u0159ekvapen\u00ed. A potom\u2026 smutek.<\/div>\n
Tenhle v\u00fdraz u\u017e jednou vid\u011bl. V minulosti.<\/p>\n<\/div>\n
Tomovy o\u010di byly pr\u00e1zdn\u00e9, chladn\u00e9 a leskl\u00e9. Jeho vyd\u011b\u0161en\u00fd obli\u010dej neukazoval \u017e\u00e1dnou emoci.<\/div>\n
\u2026\u00fapln\u011b jako rozbit\u00e1 panenka.<\/div>\n
Ale, panenky nebre\u010d\u00ed.<\/div>\n
Lid\u00e9 ano.<\/div>\n
Diamantov\u00e9, k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u011b  \u010dist\u00e9 kapky b\u011bhaly po porcel\u00e1nov\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch, Bill usyknul bolest\u00ed.<\/div>\n
Byl to ten typ bolesti, kter\u00e1  roste uvnit\u0159 va\u0161eho krku a d\u011bl\u00e1 si cestu skrz srdce.<\/p>\n<\/div>\n
Billova ruka se pomalu dotkla Tomovy vlhk\u00e9 tv\u00e1\u0159e, ukradl si ji pro sebe. Kone\u010dn\u011b, Tomovy o\u010di se trochu pohnuly, ud\u011blaly si cestu k Billov\u00fdm ustaran\u00fdm.<\/p>\n<\/div>\n
„Billi\u2026“ za\u0161eptal Tom.<\/div>\n
Ve zlomku sekundy, Tom vzal Billa siln\u011b za ramena, a p\u0159it\u00e1hl si ho, jak jen bl\u00edzko to \u0161lo, zabo\u0159il si obli\u010dej do Billova krku.<\/div>\n
Bill ho obj\u00edmal zp\u00e1tky, jak jen to \u0161lo, sna\u017eil se nebre\u010det. Z t\u011bch panick\u00fdm z\u00e1chvat\u016f, co Tom kdy m\u011bl, tenhle z nich byl nejhor\u0161\u00ed.<\/div>\n
Bill si skousnul ret, mal\u00e1  slza utekla z jeho lev\u00e9ho oka.<\/div>\n
Ruce mu \u0161kr\u00e1baly z\u00e1da, skoro a\u017e zoufale, \u010d\u00edm\u017e p\u0159inutily tu bolest uvnit\u0159 n\u011bj r\u016fst je\u0161t\u011b v\u00edc. Nedok\u00e1zal vid\u011bt Toma takhle slab\u00e9ho. Tolik ho to zra\u0148ovalo\u2026!  <\/div>\n
Schovan\u00fd uprost\u0159ed Billov\u00fdch vlas\u016f, Tomovy o\u010di byly obrovsk\u00e9, slzy mu z nich unikaly, jako by to byla ta nejp\u0159irozen\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, co se m\u016f\u017ee st\u00e1t, d\u00e1valy mu vzhled \u0161\u00edlence.<\/div>\n
Vystra\u0161en\u00e9 vzlyky unikaly z jeho \u00fast, Bill se znovu c\u00edtil jako mal\u00fd\u2026  <\/div>\n
————— 
=Flashback= 
————— <\/div>\n
„Tomi!“ zak\u0159i\u010del Bill, kdy\u017e uvid\u011bl bratra tak bl\u00edzko u schod\u016f. U\u017e byla tma, a to ho d\u011bsilo\u2026 obzvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e jejich rodi\u010de dole tolik k\u0159i\u010deli.<\/p>\n<\/div>\n
Mal\u00fd Bill p\u0159eb\u011bhl ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti a vzal jednu z Tomov\u00fdch rukou, \u017eadonil o pozornost.<\/div>\n
„Tome! Mluv se mnou\u2026!“<\/div>\n
A\u0165 se d\u011blo cokoliv\u2026 Tom byl zticha, jeho t\u011blo se neh\u00fdbalo, jeho \u0161okovan\u00e9 o\u010di neopou\u0161t\u011bly schodi\u0161t\u011b.<\/div>\n
„D\u011bs\u00ed\u0161 m\u011b, Tomi…!“ vyk\u0159ikl Bill, stiskl Tomovu ruku. Pro\u010d mu neodpov\u00eddal?!<\/div>\n
„Billi\u2026“<\/div>\n
„Tome…!“ zak\u0159i\u010del Bill, objal sv\u00e9ho bratra. Pak to uvid\u011bl. Slzy. Slzy, kter\u00e9 tekly po Tomov\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
„Tomi…?“ Bill nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat. Nikdy Toma nevid\u011bl bre\u010det. Byl p\u0159ekvapen\u00fd a zmaten\u00fd. A tak ud\u011blal to, co s n\u00edm v\u017edycky d\u011blal Tom. Dr\u017eel Toma ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„On n\u00e1s n-nesn\u00e1\u0161\u00ed\u2026 ode\u0161el\u2026 ode\u0161el\u2026 ode\u0161el!“ bl\u00e1bolil Tom.<\/div>\n
„\u2026co\u017ee?“<\/div>\n
„Nesn\u00e1\u0161\u00ed, nesn\u00e1\u0161\u00ed, nesn\u00e1\u0161\u00ed, on ode\u0161el\u2026 nesn\u00e1\u0161\u00ed n\u00e1s…! Nesn\u00e1\u0161\u00ed\u2026!“<\/div>\n
\n

————————— 
=Konec Flashbacku= 
—————————<\/div>\n

\n

Bill cestu na hotel do\u0159\u00eddil, nechal Toma sp\u00e1t v sedadle spolujezdce. Bylo mu jedno, jestli ho chyt\u00ed bez \u0159idi\u010d\u00e1ku. Nenechal by Toma \u0159\u00eddit. Ne v tomhle stavu.<\/p>\n<\/div>\n

Bill se zhluboka nadechl.<\/div>\n
Wow, to byl ale den.<\/p>\n<\/div>\n
Mal\u00fd Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee den teprve za\u010dal.  <\/p>\n

—————————————————————————— <\/div>\n

Bylo skoro 9 hodin ve\u010der, kdy\u017e G\u00e9\u010dka za\u010d\u00ednala b\u00fdt na\u0161tvan\u00e1.<\/div>\n
Tom se choval divn\u011b.<\/div>\n
Bill tak\u00e9.<\/div>\n
Ale Tom byl je\u0161t\u011b divn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e Bill. A tohle, m\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, bylo u\u017e opravdu divn\u00e9. OPRAVDU divn\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Skupina zrovna ve\u010de\u0159ela a G\u00e9\u010dka se rozhodla, \u017ee Toma nav\u0161t\u00edv\u00ed. Pot\u0159ebovali v\u011bd\u011bt, co se to sakra d\u011bje.<\/div>\n
Tom byl na ve\u010de\u0159i stra\u0161n\u011b  zticha a Bill se na n\u011bj celou dobu ustaran\u011b koukal, nerv\u00f3zn\u011b  \u0161\u0165ouchal do sv\u00e9ho j\u00eddla.<\/div>\n
N\u011bco se o\u010dividn\u011b d\u011blo. A G\u00e9\u010dka musela zjistit co.  <\/div>\n
„Tome, jsi tam?“ zeptal se Gustav mile, za\u0165ukal na Tomovy dve\u0159e.<\/div>\n
„Co je?“ ozval se z druh\u00e9 strany unaven\u00fd hlas.<\/div>\n
„Bu\u010f hodn\u00fd a otev\u0159i ty zatracen\u00fd dve\u0159e, ty \u010depico-mrda\u010di.“ \u0158ekl Georg.<\/div>\n
„Jd\u011bte pry\u010d!“ zak\u0159i\u010del Tom.<\/div>\n
„To v\u016fbec nebylo hezk\u00e9.“ Okomentoval Gustav, op\u0159el se o ze\u010f. M\u011bl dojem, \u017ee tohle chvilku potrv\u00e1.<\/div>\n
„Jd\u011bte v\u0161ichni do prdele.“ Ozvalo se na\u0161tvan\u00e9 za\u00fap\u011bn\u00ed z druh\u00e9 strany dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„D\u00edky, to nepot\u0159ebujeme, jen otev\u0159i ty dve\u0159e.“ Povzdychl si Georg.<\/div>\n
„Pro\u010d bych m\u011bl?“<\/div>\n
„\u0158eknu tvoj\u00ed matce, kdo rozbil tu indickou v\u00e1zu p\u0159ed \u0161esti lety.“ Uculil se \u010f\u00e1belsky Georg. Simone byla \u010f\u00e1bel, kdy\u017e byla na\u0161tvan\u00e1. To by m\u011blo Toma vyd\u011bsit\u2026 <\/div>\n
„Koho to zaj\u00edm\u00e1. Jd\u011bte sakra pry\u010d.“<\/div>\n
\u2026nebo mo\u017en\u00e1 ne.<\/div>\n
„\u0158eknu tisku, \u017ee ti slu\u0161\u00ed cul\u00ed\u010dky.“ Zkusil to Georg znovu.<\/div>\n
„Tak to \u0159ekni. Uvid\u00edme, jestli m\u011b to zaj\u00edm\u00e1.“<\/p>\n<\/div>\n
G\u00e9\u010dka se na sebe pod\u00edvala.<\/div>\n
Dob\u0159e, situace byla hor\u0161\u00ed, ne\u017e si mysleli.<\/div>\n
„Ka\u0161lem na to, jdeme se zeptat Billa.“ \u0158ekl Gustav a ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f k pokoji Billa.<\/p>\n<\/div>\n
„PO\u010cKAT!“ usly\u0161eli znovu Tom\u016fv hlas.<\/div>\n
Gustav vypadal p\u0159ekvapen\u011b, kdy\u017e sly\u0161el, jak Tom b\u011b\u017e\u00ed ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
Aha, tohle byl p\u0159\u00edpad pro Detektiva Gustava!  
Dob\u0159e. Prvn\u00ed divn\u00e1 reakce.<\/div>\n
Jestli Tom necht\u011bl, aby mluvili s Billem, pak n\u011bco p\u0159ed zp\u011bv\u00e1kem tajil.<\/div>\n
Jackpot.<\/p>\n<\/div>\n
„Tady. \u0160\u0165astn\u00fd?“ otev\u0159el Tom dve\u0159e.<\/div>\n
„…kurva, dneska se\u0161 fakt divnej. Co se d\u011bje?“ zeptal se Georg a ve\u0161el do pokoje.<\/div>\n
„Nic.“ Syknul dredat\u00fd chlapec, posadil se pohodln\u011b na gau\u010d.<\/div>\n
„Moje prdel. No tak, Tom\u00ednku, jsme tvoji p\u0159\u00e1tel\u00e9. M\u016f\u017ee\u0161 n\u00e1m v\u011b\u0159it, k\u00e1mo! Nebudeme se sm\u00e1t\u2026 moc.“ Zazubil se Georg, pohladil Toma po z\u00e1dech.<\/div>\n
Tom ho probodl pohledem.<\/div>\n
Gustav za\u00fap\u011bl.<\/div>\n
Tahle mise nebude lehk\u00e1. Obzvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e si Georg pohr\u00e1val s jeho pl\u00e1nem.<\/p>\n<\/div>\n
„Nech m\u011b si s n\u00edm promluvit. Ty debile.“ Vystr\u010dil Gustav Georga z gau\u010de a posadil se vedle Toma, kde p\u0159edt\u00edm sed\u011bl Georg.<\/div>\n
„A u\u017e je to tady. Pan perfektn\u00ed jde do pr\u00e1ce.“ Za\u0161eptal bas\u00e1k s\u00e1m sob\u011b, posadil se do k\u0159esla.<\/div>\n
Gustav se mile usm\u00e1l. „Tome?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Ne co?“<\/div>\n
„Nebudu odpov\u00eddat na \u017e\u00e1dn\u00e9 z tv\u00fdch ot\u00e1zek.“ Varoval ho Tom, dal si obli\u010dej do dlan\u00ed. U\u017e te\u010f ho bolela hlava.<\/div>\n
„Ou! Pan Perfektn\u00ed pr\u00e1v\u011b dostal velkou R\u00c1NU p\u0159\u00edmo do obli\u010deje!“ uchechtnul se Georg.<\/div>\n
„Tome, nev\u00edm jak Georg, ale j\u00e1 to mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b. Chci ti pomoct.“ \u0158ekl Gustav, ignoroval Georg\u016fv koment\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Jestli mi chce\u0161 pomoct, tak m\u011b nechte b\u00fdt.“ <\/div>\n
Georg zalo\u017eil ruce na hrudn\u00edku a uculil se. „Za\u010d\u00edn\u00e1\u0161 b\u00fdt emo, co, Tome?“<\/p>\n<\/div>\n
Kytarista ho probodl pohledem.<\/div>\n
Gustav stresovan\u011b za\u00fap\u011bl. GEORG MU V\u016eBEC NEPOM\u00c1HAL! „Tak dost! Je\u0161t\u011b jedno slovo a vykopnu t\u011b ze dve\u0159\u00ed!“<\/div>\n
Tom zatleskal a p\u0159eb\u011bhl ke dve\u0159\u00edm. „Tak m\u011b nech ti pomoct. Proto\u017ee z t\u011bch dve\u0159\u00ed jdete oba dva\u2026!“<\/div>\n
„Tome. Opravdu, chci tak\u00e9 pomoct.“ Povzdychl si Georg. „Dok\u00e1\u017eeme vyst\u00e1t Billa, kter\u00fd se chov\u00e1 divn\u011b 24hodin denn\u011b, ale ne tebe.“<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b…!“ okomentoval Gustav.<\/div>\n
Tom se trochu zasm\u00e1l, vr\u00e1til se ke gau\u010di. „Nem\u016f\u017eete.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“ zeptal se buben\u00edk. Nehodlal se vzd\u00e1t.<\/div>\n
„Jo, \u0159ekni n\u00e1m, co t\u011b tolik tr\u00e1p\u00ed.“ \u0158ekl Georg, mali\u010dko popl\u00e1cal Toma po z\u00e1dech, tentokr\u00e1t mnohem jemn\u011bji ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
„Budeme se sna\u017eit, jen co to jde, abychom ti pomohli.“<\/div>\n
„To to nech\u00e1pete? Nepochopili byste to.“ Za\u00fap\u011bl Tom frustrovan\u011b.<\/div>\n
„Hloupost.“ Zak\u0159i\u010del Gustav.<\/div>\n
„Rouh\u00e1n\u00ed!“ souhlasil Georg.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se pousm\u00e1l.<\/div>\n
Georg za\u010dal tleskat a sm\u00e1t se. „AH! Usm\u00e1l se! D\u011bl\u00e1me to spr\u00e1vn\u011b! \u0158ekne n\u00e1m to!“<\/div>\n
Tom proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
Gustav se u\u0161kl\u00edbnul a pod\u00edval se na Toma. „Tak\u2026 \u0159ekni n\u00e1m to.“<\/div>\n
„Budete \u0161\u00edlet.“ Varoval je Tom, zhluboka se nadechl.<\/div>\n
„Nebudeme.“ <\/div>\n
„No dob\u0159e\u2026“  <\/p>\n

—————————————————————————— <\/div>\n

„CO\u017dE?!“ Georg\u016fv hlas byl sly\u0161et a\u017e na chodb\u011b. Bas\u00e1k se zvedl z k\u0159esla a za\u010dal b\u011bhat dokola. „OHBO\u017dE!BO\u017dE!BO\u017dE! TY VYJEBANEJ SR\u00c1\u010cI! TY ZASRANEJ PERVERZ\u00c1KU!“<\/div>\n
Tom si dal hlavu do rukou. Jo, budou to ch\u00e1pat. To ur\u010dit\u011b.<\/div>\n
„Georgu, zmlkni. D\u011bl\u00e1\u0161 to je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed.“ Za\u0161eptal Gustav. Byl t\u011bmi zpr\u00e1vami tak zasko\u010den, ale\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Georg se na sv\u00e9ho kamar\u00e1da nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b pod\u00edval. „VOLE, on n\u00e1m zrovna \u0159ekl, \u017ee\u2026!!!“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“ P\u0159eru\u0161il ho Gustav.<\/div>\n
„To nejsi ani \u0161okovan\u00fd?!“ <\/div>\n
Gustav zavrt\u011bl hlavou a trochu se usm\u00e1l. „Abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, ne.“<\/div>\n
Tom na Gustava z\u00edral, P\u0159ibyle zamrkal. „Ne?“<\/div>\n
„NE?!“ zak\u0159i\u010del Georg. „Pros\u00edm, bu\u010f JEDNOU norm\u00e1ln\u00ed a u\u017e bu\u010f \u0161okovan\u00fd!!!“<\/p>\n<\/div>\n
Tom nev\u011bd\u011bl, jak se c\u00edtit nebo jak reagovat. Pr\u00e1v\u011b \u0159ekl sv\u00fdm kamar\u00e1d\u016fm, co se stalo po tom, co si Bill vypil sv\u016fj \u010daj. Jak dostal erekci ze sv\u00e9ho bratra, proto\u017ee ho p\u0159itahoval, a jak se ohledn\u011b n\u011bho c\u00edt\u00ed. \u0158ekl mu tak\u00e9 o dne\u0161n\u00edm incidentu. Jak mohli um\u0159\u00edt jen proto, \u017ee se Tom nechal Billem rozptylovat, \u017ee o n\u011bm snil s otev\u0159en\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
D\u00edky bohu, moc se ho ohledn\u011b  toho neptali. V\u011bd\u011bli, jak Tom reagoval, kdy\u017e se mluvilo o smrti.  <\/div>\n
Gustav trochu pro\u0161el po pokoji. „Tohle je jako symptomy. A Tom m\u00e1 symptomy t\u00e9 nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed nemoci na sv\u011bt\u011b!“<\/div>\n
Tom s Georgem se na sebe t\u00e1zav\u011b pod\u00edvali. „Co\u017e je…?“<\/p>\n<\/div>\n
Gustav se na n\u011b oto\u010dil a z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
„L\u00e1ska<\/strong>.“<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Co\u017ee…?“  <\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Ty vole\u2026“ vyprsknul Georg sm\u00edchy. „J\u00e1 nev\u00edm, jestli ti je dob\u0159e, ale zapomn\u011bls? Jsou to braaaaaaaaaaat\u0159i!“ \u0159ekl bas\u00e1k zp\u011bvn\u00fdm hl\u00e1skem, sm\u00e1l se je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„A\u2026?“ \u0159ekl Gustav jednodu\u0161e.<\/div>\n
Georg vykulil o\u010di. „No do prdele! Tvoje hlava je je\u0161t\u011b v\u00edc posran\u00e1 ne\u017e Tomova!“<\/div>\n
„D\u00edky.“ Usm\u00e1l se Gustav, oto\u010dil se na Toma. „Tome? Miluje\u0161 Billa?“<\/div>\n
Dredat\u00fd chlapec c\u00edtil, jak se mu bo\u0159\u00ed sv\u011bt. Tohle bylo \u0161\u00edlen\u00e9! Gustav tohle NEMOHL v\u011bd\u011bt! „C-Co?! To je… Hloup\u00fd! Jsi kurva bl\u00e1zen!“<\/div>\n
„\u010cerven\u00e1\u0161 se.“<\/div>\n
„T-To to letn\u00ed horko.“ Zakoktal se Tom.<\/div>\n
„Jsme uprost\u0159ed zimy.“<\/div>\n
Tom se za\u010dervenal je\u0161t\u011b  v\u00edc. „Och.“<\/p>\n<\/div>\n
Gustav byl \u0161\u0165astn\u00fd. Ale ne uspokojen\u00fd. Pot\u0159eboval v\u00edc.<\/div>\n
Cht\u011bl, aby to Tom \u0158EKL.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome…? Co bys d\u011blal, kdyby tam Bill um\u0159el?“ zeptal se Gustav, v\u011bd\u011bl, \u017ee te\u010f Tom bude vy\u0161ilovat. Mluvilo se p\u0159eci jenom o smrti.<\/div>\n
A byly dv\u011b v\u011bci, kter\u00e9 byste nem\u011bli spojit v jedn\u00e9 v\u011bt\u011b: ‚Bill‘ a ‚smrt‘. Tak\u017ee, pokud nejste tak sebevra\u017eedn\u00ed jako Gustav, pros\u00edm, nezkou\u0161ejte to.<\/p>\n<\/div>\n
Tom vykulil o\u010di, ostr\u00e1  bolest pro\u0165ala jeho srdce. „Dr\u017e hubu.“<\/div>\n
„Co bys d\u011blal?“ pokra\u010doval Gustav.<\/div>\n
Georg se pod\u00edval na buben\u00edka a pak na hodinky.<\/div>\n
P\u00e1ni.<\/div>\n
Gustav je\u0161t\u011b nebyl mrtv\u00fd. Nov\u00fd rekord.  <\/div>\n
„DR\u017d HUBU!!!!“ Zaje\u010del Tom, o\u010di se mu v m\u017eiku sekundy za\u010daly lesknout.<\/div>\n
Kurva, vyrostla mu uvnit\u0159n\u00ed  font\u00e1na nebo n\u011bco?! Nebude bre\u010det jen proto, \u017ee n\u011bjak\u00fd blon\u010fat\u00fd sr\u00e1\u010d o\u017eivoval v hlav\u011b jeho dne\u0161n\u00ed vzpom\u00ednky. „MYSL\u00cdM TO V\u00c1\u017dN\u011a!“<\/div>\n
Gustav se na n\u011bj trochu usm\u00e1l. „To vid\u00edm\u2026“<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148. Zn\u00ed\u0161 jako psycholog. Nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e m\u011b n\u011bkdo analyzuje!“ syknul Tom.<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 blb\u00fd, proto\u017ee t\u011b analyzuju.“ Zasm\u00e1l se trochu Gustav, vyndal si b\u00edl\u00fd not\u00fdsek a pero.<\/div>\n
Georg se uchechtl a Tom se vyd\u011b\u0161en\u011b pod\u00edval na men\u0161\u00edho z chlapc\u016f. „Co\u017ee?!“<\/div>\n
„Kdybych nebyl buben\u00edk, byl bych psycholog nebo soukrom\u00fd detektiv. Te\u010f zmlkni. J\u00e1 jsem ten, co se tu bude pt\u00e1t.“ Usm\u00e1l se Gustav mile. Ten druh \u00fasm\u011bvu, kter\u00fd d\u00e1val ka\u017ed\u00fd doktor sv\u00e9mu pacientovi, ten, kter\u00fd v\u00e1s dok\u00e1zal nasrat.<\/div>\n
Oh kurva, byl to zkurvenej parchant…!<\/div>\n
„CO\u017dE?!“<\/div>\n
„\u0158ekl jsem, zmlkni, Kaulitzi. Nech m\u011b pracovat.“ \u0158ekl Gustav, n\u011bco si poznamenal.<\/p>\n<\/div>\n
Co komu ud\u011blal, aby si zaslou\u017eil takov\u00fd osud?!?!?!<\/div>\n
AAAAAAAAHHHHH!!!!!!!!!!<\/p>\n<\/div>\n
Gustav se na n\u011bj znovu oto\u010dil a usm\u00e1l se. „Co bys ud\u011blal, kdyby se Bill opil a byl nadr\u017een\u00fd? Co kdyby s tebou flirtoval? Nechal bys h\u2026“<\/div>\n
„Ud\u011blal to.“ P\u0159eru\u0161il ho Tom.<\/div>\n
Gustav zamrkal, p\u0159ekvapen\u011b. Tohle ne\u010dekal. „\u2026? Ud\u011blal to?“<\/div>\n
„To snad kurva ne!“ za\u010dal se Georg sm\u00e1t, jeho o\u010di byly tak velk\u00e9, \u017ee m\u00e1lem vypadly.<\/div>\n
„V tom baru\u2026 Tancovali jsme. On\u2026 v\u017edy\u0165 si to mus\u00edte pamatovat! Byl tu noc opravdu opil\u00fd. On prost\u011b\u2026 odt\u00e1hl m\u011b na parket.“ Tom c\u00edtil, jak se trochu \u010derven\u00e1. Jen b\u016fh v\u00ed, jak moc se mu to l\u00edbilo.<\/div>\n
„Cos ud\u011blal?“ zeptal se Gustav pomalu, zv\u011bdav\u011b si Toma prohl\u00ed\u017eel. Tom se dost\u00e1val do n\u00e1lady.<\/div>\n
To bylo opravdu dobr\u00e9.<\/div>\n
Buben\u00edk se pod\u00edval na Georga.<\/div>\n
Bas\u00e1k v\u0161echno pozorn\u011b poslouchal. No, alespo\u0148 byl zticha.  <\/div>\n
„On prost\u011b\u2026 po\u0159\u00e1d se na m\u011b boky tla\u010dil a\u2026 tancoval tak bl\u00edzko\u2026 Po\u0159\u00e1d se \u0161klebil a \u0161eptal mi hudbu do u\u0161\u00ed\u2026“ p\u0159iznal Tom, skous\u00e1val si ret, jeho ruce si spolu hr\u00e1ly, tak byl nerv\u00f3zn\u00ed.<\/div>\n
„Jako fakt?“ \u0159ekl Gustav ti\u0161e. Tohle nebyla ot\u00e1zka. Bylo to jen znamen\u00ed, aby Tom pokra\u010doval.<\/div>\n
„O-On cht\u011bl, abych mu dal ruce na boky\u2026“ zakoktal se Tom trochu, p\u0159itiskl se z\u00e1dy na gau\u010d. Kurva, pot\u0159eboval relaxovat.<\/div>\n
„A dals mu je tam?“<\/div>\n
„J-J\u00e1\u2026 Dal. Chci \u0159\u00edct\u2026 vzal m\u011b za ruce\u2026! Nebylo to mnou! On\u2026! On byl\u2026 J\u00e1\u2026 J\u00e1 nemohl\u2026“<\/div>\n
„Nebra\u0148 se. Nikdo t\u011b tu nebude soudit.“ Usm\u00e1l se trochu Gustav, n\u011bco si znovu zapsal do z\u00e1pisn\u00edku.<\/div>\n
Georg se za\u0161klebil.<\/div>\n
Gustav byl fakt divnej debil.<\/p>\n<\/div>\n
„Byla to ta hudba, to prost\u0159ed\u00ed\u2026 a Bill byl… J\u00e1 nev\u00edm… mo\u017en\u00e1 j\u00e1\u2026 j\u00e1\u2026 bo\u017ee, to jak se h\u00fdbal\u2026 a\u2026 ten rytmus\u2026“<\/div>\n
„Vole, mluv jako norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk.“ \u0158ekl Georg, za\u010d\u00ednalo ho sr\u00e1t, jak Tom nedokon\u010doval v\u011bty.<\/div>\n
„V\u00e1l\u010d\u00ed v mysli s\u00e1m se sebou. Tak dr\u017e hubu.“ Zasy\u010del Gustav.<\/div>\n
„Och?“<\/div>\n
„Mluv\u00ed a sna\u017e\u00ed si vzpomenout. Nen\u00ed to jednoduch\u00e9, kdy\u017e jsi zamilovan\u00fd. Obzvl\u00e1\u0161\u0165 ne, kdy\u017e je to do vlastn\u00edho bratra. Je to n\u011bco, co se ti opravdu za\u017eere do vnit\u0159nost\u00ed. Tak ml\u010d.“ Za\u0161eptal Gustav, nespou\u0161t\u011bl z Toma o\u010di, ten opravdu \u017evatlal blbosti.<\/div>\n
„Jen si pros\u00edm t\u011b bu\u010f jist\u00fd t\u00edm, \u017ee si nevzpomene A\u017d moc. Proto\u017ee by m\u011b nep\u0159ekvapilo, kdyby se mu z toho postavil.“ Za\u0161eptal mu zp\u00e1tky Georg.<\/p>\n<\/div>\n
Do prdele. To d\u00e1valo smysl.<\/div>\n
Wow. Georg kone\u010dn\u011b pou\u017e\u00edval sv\u016fj dlouho ztracen\u00fd mozek.<\/div>\n
Amen.  <\/div>\n
„Co se stalo potom? Odvezl jsi ho na hotel, \u017ee jo?“<\/div>\n
Tom vydechl. „No, jo\u2026 J\u00e1\u2026 umyl jsem ho a\u2026“<\/div>\n
„Co\u017ee jsi ud\u011blal?“ p\u0159eru\u0161il ho Gustav.<\/div>\n
„Umyl jsem ho.<\/div>\n
Gustav se cht\u011bl za\u010d\u00edt triumf\u00e1ln\u011b  sm\u00e1t, ale ponechal si cool v\u00fdraz. „Vid\u00edm\u2026 dotkl ses ho\u2026?“<\/div>\n
„N-E!!!“ zak\u0159i\u010del Tom p\u0159ekvapen\u011b. O co se to sakra Gustav sna\u017eil?!<\/div>\n
„Humm\u2026 pro\u010d? Mohls. Byl p\u0159eci opil\u00fd. A dal\u0161\u00ed r\u00e1no by si nepamatoval ani jednu v\u011bc. Mohl si ho vo\u0161ukat.“ Hr\u00e1l Gustav roli kru\u0165\u00e1ka. Kdy\u017e bude kl\u00e1st takov\u00e9hle ot\u00e1zky, Tom p\u0159izn\u00e1 sv\u00e9 city. Bo\u017ee, byl v tom dobr\u00fd. Sakra.<\/div>\n
„Co\u017ee?! Nikdy! D\u011bl\u00e1\u0161 si srandu?! To bych mu neud\u011blal! V\u017edy\u0165 nebyl st\u0159\u00edzliv\u00fd!“ Tom byl nasran\u00fd. Jak se Gustav mohl opov\u00e1\u017eit tohle \u0159\u00edct?! „Nejsme takhle chladnokrevn\u00fd! S holkou mo\u017en\u00e1, ale ne s n\u00edm! On je\u2026 speci\u00e1ln\u00ed\u2026“<\/div>\n
Gustavovy rty se zkroutily do \u00fasm\u011bvu. Oh yeah\u2026<\/div>\n
Skoro tam u\u017e byl\u2026 <\/p>\n<\/div>\n
„Co kdyby nebyl opil\u00fd a ty ses ho cht\u011bl dotknout?“ zeptal se Gustav jakoby nic.<\/div>\n
Georg se na Toma v tichosti pod\u00edval, byl zv\u011bdav\u00fd, co odpov\u00ed.<\/div>\n
Dredat\u00fd chlapec otev\u0159el \u00fasta, aby odpov\u011bd\u011bl, ale pomalu je zase zav\u0159el, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee nev\u00ed, co m\u00e1 \u0159\u00edct – na tohle odpov\u011b\u010f nem\u011bl\u2026 on\u2026<\/div>\n
Gustav sledoval star\u0161\u00edho z dvoj\u010dat, kter\u00fd zkoumal podlahu, Tomovy rty se zak\u0159ivily do mal\u00e9ho smutn\u00e9ho pousm\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Ch\u00e1pu\u2026“ \u0159ekl si Gustav pro sebe. Tom si opravdu myslel, \u017ee by m\u011bl u Billa \u0161anci?<\/div>\n
„Pros\u00edm, p\u0159esta\u0148 s t\u00edm.“ \u0158ekl Tom a zvedl se z gau\u010de.<\/div>\n
„P\u0159itahuje t\u011b, ano. Ale\u2026 jde ti i o jeho du\u0161i, r\u00e1d se o n\u011bj star\u00e1\u0161, miluje\u0161, kdy\u017e ho dok\u00e1\u017ee\u0161 rozesm\u00e1t\u2026 je ti divn\u011b, kdy\u017e jsi s n\u00edm. Dob\u0159e divn\u011b\u2026“ \u010detl Gustav pozn\u00e1mky ze sv\u00e9ho not\u00fdsku. „Nechce\u0161 ho prost\u011b jen\u2026 vo\u0161ukat. Respektuje\u0161 ho\u2026 to je opravdu kr\u00e1sn\u00e1 v\u011bc, Tome.“<\/div>\n
„Dr\u017e hubu\u2026“ zamru\u010del ten druh\u00fd, slo\u017eil si obli\u010dej do dlan\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Miluje\u0161 ho.“ <\/div>\n
Tom se zhluboka nadechl a sundal si \u010depici, polo\u017eil ji na postel. To je teda den.<\/div>\n
„Tak\u2026? Co \u0159\u00edk\u00e1\u0161\u2026? M\u00e1m pravdu?“ Gustav po\u0159\u00e1d mluvil sv\u00fdm klidn\u00fdm hlasem. Kdy\u017e Tom neopov\u011bd\u011bl, zkusil to buben\u00edk znovu. „Tome?“<\/div>\n
Tom p\u0159e\u0161el k oknu, oto\u010dil se z\u00e1dy ke sv\u00fdm kamar\u00e1d\u016fm. „J\u00e1\u2026 J\u00e1 ho miluju.“<\/div>\n
Ta slova z n\u011bj vy\u0161la tak n\u011b\u017en\u011b a lehce. Emoce k nim byly p\u0159ipoutan\u00e9 st\u0159\u00edbrn\u00fdmi prov\u00e1zky. „Tak moc ho miluju\u2026“<\/div>\n
„To jsem si myslel.“ Usm\u00e1l se Gustav pravdiv\u011b. Jeho role byla u konce.<\/div>\n
Dokonce i Georg se usm\u00edval.<\/div>\n
Tohle nemohlo b\u00fdt \u0161patn\u00e9\u2026 oni prost\u011b\u2026 pro sebe byli stvo\u0159eni.  <\/div>\n
„Oh bo\u017ee\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Gustav ztuhnul a pevn\u011b si p\u0159itiskl ruce k obli\u010deji. Ne. Tohle ne. V\u0160ECHNO, jen ne tohle.<\/p>\n<\/div>\n
Bill pomalu ve\u0161el do m\u00edstnosti, o\u010di \u0161okovan\u011b vykulen\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Gustav se na tohle nemohl d\u00edvat. Nem\u011bl na to srdce\u2026!<\/div>\n
Georg m\u011bl otev\u0159enou pusu jako ryba a cel\u00fd se schoulil do k\u0159esla, sna\u017eil se vypa\u0159it.<\/div>\n
Tom se od Billova p\u0159\u00edchodu nepohnul ani o p\u00ed\u010f, a to Gustava trochu d\u011bsilo. Tom byl v prdeli\u2026!<\/div>\n
Oh kurva, byl tot\u00e1ln\u011b  v prdeli\u2026!<\/div>\n
…Je\u017e\u00ed\u0161i, co to byl za kamar\u00e1da? Takhle nemohl p\u0159em\u00fd\u0161let\u2026! Tom by te\u010f nem\u011bl dost\u00e1vat \u017e\u00e1dn\u00e9 negativn\u00ed vlny\u2026!<\/div>\n
„Vole, jsi v prdeli.“<\/div>\n
Brilantn\u00ed pr\u00e1ce, Georgu.<\/div>\n
Prost\u011b \u00fa\u017easn\u00fd. <\/p>\n<\/div>\n
Ale\u2026 zd\u00e1lo se, \u017ee Tom ten koment\u00e1\u0159 ignoruje.<\/div>\n
Divn\u00e9\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„\u2026Tome\u2026?“ \u0159ekl Bill nerv\u00f3zn\u011b, srdce se mu roztlouklo je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Je to pravda.“ \u0158ekl Tom, nespou\u0161t\u011bl o\u010di z okna.<\/div>\n
„…Co?“<\/div>\n
„Miluju t\u011b.“<\/div>\n
Bill ve sv\u00e9m srdci c\u00edtil n\u011bco siln\u00e9ho. „Ne\u0159\u00edkej to, jako by to byla ta nejjednodu\u0161\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b\u2026!“ za\u0161eptal mlad\u0161\u00ed chlapec.<\/div>\n
„No, pro m\u011b to tak je. Proto\u017ee te\u010f jsem si jist\u00fd, \u017ee-„<\/div>\n
„Ne…“<\/div>\n
„-t\u011b miluju.“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej to\u2026“ \u017eadonil Bill, c\u00edtil v o\u010d\u00edch n\u011bco mokr\u00e9ho.<\/div>\n
„J\u00e1 se za to nestyd\u00edm, Bille\u2026“ \u0159ekl Tom, oto\u010dil se ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti \u010delem. Tom se koukal na Billa, p\u0159\u00edmo jemu do o\u010d\u00ed. P\u0159\u00edmo do jeho du\u0161e.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148\u2026“<\/div>\n
„Miluju-„<\/div>\n
„P\u0158ESTA\u0147!!!“<\/div>\n
„-t\u011b.“<\/div>\n
Bill vyb\u011bhl ze dve\u0159\u00ed, nechal t\u0159i chlapce znovu o samot\u011b. <\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Au,“ \u0159ekl Georg, pokusil se rozb\u00edt to hrozn\u00e9 ticho.<\/div>\n
„Tome\u2026? Jsi v pohod\u011b?“ zeptal se ti\u0161e Gustav.<\/div>\n
„Te\u010f m\u011b bude nesn\u00e1\u0161et.“ Zasm\u00e1l se Tom. Velmi smutn\u00fdm sm\u00edchem.<\/div>\n
Gustav se u\u0161kl\u00edbnul. „No tak, Tome. Jsi lep\u0161\u00ed ne\u017e tohle!“<\/div>\n
Tom se na Gustava zmaten\u011b  pod\u00edval. „O \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Gustav do\u0161el k Tomovi. „P\u0159esta\u0148 p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, co Bill \u0159ekl, a mysli na to, co NE\u0158EKL.“<\/div>\n
„Nech\u00e1pu to.“<\/div>\n
„J\u00e1 taky ne.“ Ozval se Georg.<\/div>\n
Gustav se na Toma usm\u00e1l velk\u00fdm  \u00fasm\u011bvem a popl\u00e1cal ho po z\u00e1dech. „Tome! M\u00e1\u0161 \u0161anci!“<\/div>\n
Tom Gustava probodl pohledem. „P\u0159esta\u0148 si z toho d\u011blat prdel-„<\/div>\n
„Ned\u011bl\u00e1m!!! P\u0159em\u00fd\u0161lej o tom trochu!“ \u0159ekl buben\u00edk nad\u0161en\u011b. „Georgu, co bys \u0159ekl, kdybys byl na Billov\u011b m\u00edst\u011b?“<\/div>\n
Bas\u00e1k se zasm\u00e1l. „To je lehk\u00e9: ‚Co to, kurva, pl\u00e1c\u00e1\u0161, Tome?! Je mi z tebe \u0161patn\u011b! U\u017e se ke mn\u011b nep\u0159ibli\u017euj…!!!! Rad\u0161i um\u0159u ne\u017e-„<\/div>\n
„Okay, to sta\u010d\u00ed, Geo, d\u00edky.“ Pod\u00edval se Gustav na Toma, \u0161iroce se usm\u00edval. „Tak\u2026? \u0158ekni mi, v \u010dem je rozd\u00edl.“<\/div>\n
Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „On\u2026 nenad\u00e1val?“<\/div>\n
Gustav\u016fv \u00fasm\u011bv zmizel, pl\u00e1cnul se rukou do \u010dela. „Ugh! Vy bando idiot\u016f! Neuk\u00e1zal, \u017ee je z toho znechucen\u00fd! Byl jen p\u0159ekvapen\u00fd!“<\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161\u2026?“ zeptal se Tom, srdce mu nad\u0161en\u011b poskakovalo p\u0159i vidin\u011b dal\u0161\u00ed \u0161ance.<\/p>\n<\/div>\n
Gustav se zlomysln\u011b zazubil.<\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00edm, je\u2026  \u017ee odm\u00edt\u00e1n\u00ed je zatracen\u00e1 kurva.“ <\/p>\n<\/div>\n
autor: Emma Kafrum<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/u><\/span><\/a><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Emma Kafrum   L\u00e1ska nen\u00ed  nikdy jednoduch\u00e1 na pochopen\u00ed \u010cern\u00e1 Escalade st\u00e1la zaparkovan\u00e1 vedle silnice, uprost\u0159ed ni\u010deho. Ostatn\u00ed auta jezdila okolo, absolutn\u011b ji ignorovala. \u2026uvnit\u0159 luxusn\u00edho auta sed\u011bla dech popadaj\u00edc\u00ed dvoj\u010data. Tom\u016fv v\u00fdraz se moc nezm\u011bnil. St\u00e1le byl bled\u00fd jako mrtvola, o\u010di m\u011bl dvakr\u00e1t<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[348],"tags":[],"class_list":["post-10304","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-signed-in"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10304","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10304"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10304\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10304"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10304"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10304"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}