{"id":10310,"date":"2010-10-31T16:00:00","date_gmt":"2010-10-31T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10284"},"modified":"2010-10-31T16:00:00","modified_gmt":"2010-10-31T15:00:00","slug":"love-death-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/31\/love-death-21\/","title":{"rendered":"Love & Death 21."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/span><\/strong><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Tom:<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Tommy,“ tich\u00e9, m\u011bkk\u00e9 zavrn\u011bn\u00ed se doline k m\u00fdm u\u0161\u00edm v podob\u011b zdrobn\u011bliny m\u00e9ho jm\u00e9na a r\u00e1zn\u011b tak ukon\u010d\u00ed tok my\u0161lenek, proud\u00edc\u00edch v m\u00e9 hlav\u011b.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Odtrhnu pohled od m\u00edsta p\u0159ed sebou a sto\u010d\u00edm jej na Caroline, sed\u00edc\u00ed na m\u00e9m kl\u00edn\u011b. Na tu kr\u00e1tkou chv\u00edli, co jsem byl duchem mimo, jsem \u00fapln\u011b zapomn\u011bl na to, kde jsem a s k\u00fdm. Zat\u00edmco v\u010dera jsme si za\u0161li do cukr\u00e1rny a do parku, dnes jsem Caroline pozval k n\u00e1m dom\u016f. Jsme spolu sotva p\u016fl hodiny, a p\u0159esto nech\u00e1pu, pro\u010d mi my\u0161lenky st\u00e1le odb\u00edhaj\u00ed jinam, pry\u010d od toho, na co by se te\u010f m\u011bly soust\u0159edit.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Ano,“ odv\u011bt\u00edm na znamen\u00ed, \u017ee j\u00ed v\u011bnuji v\u0161echnu mou pozornost, odpov\u011bdi se mi v\u0161ak dostane hned vz\u00e1p\u011bt\u00ed. Zmocn\u00ed se m\u00fdch rt\u016f t\u011bmi sv\u00fdmi a rozpout\u00e1 tak dlouh\u00e9, \u017ehav\u00e9 l\u00edb\u00e1n\u00ed.<\/span><\/div>\n
M\u00edrn\u011b se o\u0161iju, a p\u0159esto nem\u00e1m dost odvahy na to, abych vyj\u00e1d\u0159il aspo\u0148 tu nejmen\u0161\u00ed zn\u00e1mku nesouhlasu. Moje dla\u0148 st\u00e1le spo\u010d\u00edv\u00e1 na jej\u00edm stehn\u011b, po kter\u00e9m samovoln\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed, m\u00e9 rty p\u0159ij\u00edmaj\u00ed jej\u00ed polibky a samy je zkou\u0161\u00ed opl\u00e1cet… p\u0159esto se v\u0161ak nedok\u00e1\u017eu uvolnit a nechat my\u0161lenky stranou tak jako obvykle.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
M\u00edsto toho jen strnule sed\u00edm na gau\u010di a zat\u00edmco se sebou nech\u00e1v\u00e1m manipulovat, zkoumav\u00fdma o\u010dima se jen nevrle rozhl\u00ed\u017e\u00edm kolem sebe. Nev\u00edm, jestli je dobr\u00e9 d\u011blat tohle<\/em> zrovna v na\u0161em dom\u011b a zrovna tady, v ob\u00fdv\u00e1ku, kde n\u00e1s ka\u017ed\u00fd m\u016f\u017ee vid\u011bt, a\u0165 u\u017e z kuchyn\u011b, ze schod\u016f nebo z terasy. Mamka je sice na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b u kamar\u00e1dky a Bill je u sebe v pokoji, i p\u0159esto m\u00e1m v\u0161ak tendenci se st\u00e1le rozhl\u00ed\u017eet kolem a o\u010dima kontrolovat, jestli se na n\u00e1s n\u011bkdo zpoza roh\u016f ned\u00edv\u00e1. Zrovna na tohle, co se mnou te\u010f Caroline prov\u00e1d\u00ed, nen\u00ed n\u00e1\u0161 ob\u00fdv\u00e1k dvakr\u00e1t vhodn\u00e9 m\u00edsto. Kdybysme byli u m\u011b v pokoji, za zav\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi, ne\u0159eknu ani slovo. Tady v ob\u00fdv\u00e1ku mi to p\u0159ijde hloup\u00e9 a nav\u00edc… ani se ned\u00e1 \u0159\u00edct, \u017ee by se mi jen kv\u016fli tomu<\/em> do m\u00e9ho pokoje zrovna cht\u011blo. Ne, \u017ee bych na cokoli souvisej\u00edc\u00edho se sexem zm\u011bnil n\u00e1zor, nebo se mi dnes mimo\u0159\u00e1dn\u011b necht\u011blo, jen… P\u0159ijde mi, \u017ee se bez t\u011bchhle v\u011bc\u00ed<\/em> dok\u00e1\u017eu dnes obej\u00edt.<\/span><\/div>\n
\n

<\/span><\/div>\n
Ale Caroline je nejsp\u00ed\u0161 jin\u00e9ho n\u00e1zoru. Pomalu se odpoj\u00ed od m\u00fdch rt\u016f a hladov\u011b se p\u0159em\u00edst\u00ed k m\u00e9mu krku. Podle jemn\u00e9ho skous\u00e1v\u00e1n\u00ed a neust\u00e1l\u00e9ho s\u00e1n\u00ed m\u00e9 k\u016f\u017ee rozpozn\u00e1m, \u017ee se nejsp\u00ed\u0161 pokou\u0161\u00ed o vytvo\u0159en\u00ed ne zrovna mal\u00fdch namodral\u00fdch fl\u00ed\u010dk\u016f. P\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka a ti\u0161e vydechnu, kdy\u017e se rty p\u0159em\u00edst\u00ed k m\u00e9mu uchu a zlehka jej ol\u00edzne.<\/span><\/div>\n
„Tommy… p\u016fjdeme do tv\u00e9ho pokoje, zamkneme za sebou… a budeme si hr\u00e1t, co ty na to?“ za\u0161ept\u00e1 mi sv\u00e1div\u011b do ucha, zat\u00edmco jej\u00ed prsty ne\u010dekaj\u00ed ani vte\u0159inu. Obratn\u011b sjedou ke knofl\u00ed\u010dk\u016fm na m\u00e9 ko\u0161ili a bez ostychu je za\u010dnou jeden po druh\u00e9m rozep\u00ednat.<\/span><\/div>\n
Prudce otev\u0159u o\u010di doko\u0159\u00e1n, p\u0159ekvapen\u00fd Carolinin\u00fdm rychl\u00fdm tempem a rychle si v hlav\u011b smol\u00edm odpov\u011b\u010f, jak se dnes z toho co nejl\u00e9pe vykroutit. M\u00e9 \u00favahy v\u0161ak ne\u010dekan\u011b p\u0159eru\u0161\u00ed tich\u00e9 kroky… a o pozn\u00e1n\u00ed hlasit\u011bj\u0161\u00ed odka\u0161l\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 p\u0159inut\u00ed Caroline p\u0159estat… a m\u011b vzhl\u00e9dnout k osob\u011b, stoj\u00edc\u00ed jen kousek opod\u00e1l.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Ehm… neru\u0161\u00edm?“ Billovo tich\u00e9 \u0161pitnut\u00ed se ke mn\u011b doline d\u0159\u00edv, ne\u017e si stihnu alespo\u0148 trochu upravit u\u017e rozepnutou ko\u0161ili. Nerv\u00f3zn\u011b si odka\u0161l\u00e1m a z nevysv\u011btliteln\u00e9ho d\u016fvodu zrudnu a\u017e po u\u0161i. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee si netrouf\u00e1m odhadnout, jak dlouho tam Bill takhle st\u00e1l.<\/span><\/div>\n
„N-ne… v pohod\u011b,“ vykokt\u00e1m rychle a poposednu si na gau\u010di do lep\u0161\u00ed polohy. Billovi to nejsp\u00ed\u0161 jako uji\u0161t\u011bn\u00ed sta\u010d\u00ed, alespo\u0148 tak soud\u00edm podle jeho pok\u00fdv\u00e1n\u00ed hlavou.<\/span><\/div>\n
„J\u00e1 jen… \u017ee z\u00edtra jedeme do Dr\u00e1\u017e\u010fan u\u017e ve \u010dty\u0159i hodiny,“ nejist\u011b \u0161eptne d\u016fvod sv\u00e9ho p\u0159\u00edchodu a popojde bl\u00ed\u017e ke gau\u010di. M\u00edrn\u011b svra\u0161t\u00edm \u010delo, ne\u017e si d\u00e1m dv\u011b a dv\u011b dohromady, vz\u00e1p\u011bt\u00ed mi v\u0161ak dojde, co m\u00e1 na mysli.<\/span><\/div>\n
„Aha… tak ok, super. Stra\u0161n\u011b moc u\u017e se t\u011b\u0161\u00edm. Ale \u0159\u00edd\u00edm j\u00e1, v\u00ed\u0161 to!“ p\u0159\u00edsn\u011b mu p\u0159ipomenu svou podm\u00ednku a vyvol\u00e1m tak na jeho tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv. Nem\u016f\u017eu se do\u010dkat, a\u017e se po dlouh\u00e9 dob\u011b projedu, auto jsem nikdy nem\u011bl, i kdy\u017e bych si jich za ty vyd\u011blan\u00e9 pen\u00edze v Ameru mohl koupit i deset. Nevad\u00ed, z\u00edtra si \u0159\u00edzen\u00ed po dlouh\u00e9 dob\u011b u\u017eiju dost.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Po\u010dkat, co se to tu d\u011bje?“ Carolinina ot\u00e1zka m\u011b vr\u00e1t\u00ed zp\u00e1tky do reality a p\u0159inut\u00ed m\u011b se tak zad\u00edvat na svou l\u00e1sku, kter\u00e1 nad na\u0161\u00edm rozhovorem jen nech\u00e1pav\u011b kr\u010d\u00ed \u010delo. Usm\u011bji se a stisknu jej\u00ed dla\u0148 ve sv\u00e9.<\/span><\/div>\n
„Chceme se jet s Billem z\u00edtra pod\u00edvat na v\u00fdstavu impresionismu v Dr\u00e1\u017e\u010fanech. Bill mi sl\u00edbil, \u017ee m\u016f\u017eu \u0159\u00eddit auto,“ rychle dod\u00e1m to, co se mi na cel\u00e9m tom n\u00e1padu l\u00edb\u00ed nejv\u00edc, a usm\u011bju se na Caroline, kter\u00e1 v\u0161ak m\u016fj \u00fasm\u011bv neop\u011btuje. Vytrhne svou ruku z t\u00e9 m\u00e9 a k m\u00e9mu nezm\u011brn\u00e9mu \u00fa\u017easu svra\u0161t\u00ed \u010delo.<\/span><\/div>\n

„Ale Tommy, z\u00edtra p\u0159eci jdeme na tu pl\u00e1novanou ve\u010de\u0159i s m\u00fdmi rodi\u010di, v\u017edy\u0165 jsme se na tom v\u010dera spolu domlouvali! Snad mi nechce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee jsi na to zapomn\u011bl?!“ zept\u00e1 se nazloben\u011b a m\u011b\u0159\u00ed si m\u011b pohledem, kter\u00fd nev\u011bst\u00ed nic dobr\u00e9ho. Rychle p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, nad jej\u00edmi slovy\u2026 a kdy\u017e mi v mysli vyvstane ona skute\u010dnost, kdy jsem j\u00ed v\u010dera tu ve\u010de\u0159i sl\u00edbil, m\u016f\u017eu se jenom v duchu fackovat za to, \u017ee jsem j\u00ed ne\u0159ekl, \u017ee u\u017e n\u011bco m\u00e1m. Nezb\u00fdv\u00e1 mi, ne\u017e zatloukat, ani za nic na sv\u011bt\u011b bych j\u00ed te\u010f nep\u0159iznal, \u017ee se mi n\u011bjak\u00e1 ve\u010de\u0159e s jej\u00ed matkou a otcem \u00fapln\u011b vykou\u0159ila z hlavy. Z jej\u00edho pohledu m\u016f\u017eu snadno vy\u010d\u00edst, \u017ee kdy\u017e j\u00ed \u0159eknu pravdu, ne\u010dek\u00e1 m\u011b nic dobr\u00e9ho.<\/span><\/div>\n
„N-ne, t-to… to ne, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsem nezapomn\u011bl. Sakra,“ zamuml\u00e1m si s\u00e1m pro sebe a sklop\u00edm pohled p\u0159ed t\u00edm Carolinin\u00fdm, kter\u00fdm m\u011b neust\u00e1le propaluje. Zb\u00fdv\u00e1 mi u\u017e jen jedin\u00e9, to nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed…<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Nasucho polknu a pomalu vzhl\u00e9dnu k Billovi, st\u00e1le stoj\u00edc\u00edmu kousek opod\u00e1l. Nedok\u00e1\u017eu se mu pod\u00edvat do o\u010d\u00ed, natolik jsem zbab\u011bl\u00fd a v\u00edm to. V\u00edm, co bych v nich na\u0161el. Smutek a zklam\u00e1n\u00ed… a to j\u00e1 nechci. Nechci vid\u011bt to, jak je smutn\u00fd a zklaman\u00fd… mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee to c\u00edt\u00edm. C\u00edt\u00edm v\u0161e, co se v n\u011bm te\u010f odehr\u00e1v\u00e1.<\/span><\/div>\n
„Bille, promi\u0148, ale…“<\/span><\/div>\n
„Ne… ne, to je v po\u0159\u00e1dku,“ slab\u011b se usm\u011bje a p\u0159eru\u0161\u00ed tak ve\u0161ker\u00e9 moje omluvy. V\u00edm stejn\u011b dob\u0159e jako on, \u017ee mu nejsou nic platn\u00e9… p\u0159esto jej v\u0161ak te\u010f nechci nechat jen tak odej\u00edt. Nechci, aby byl zase s\u00e1m a tr\u00e1pil se.<\/span><\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, j-j\u00e1…,“ nesta\u010d\u00edm v\u0161ak ani do\u0159\u00edct a u\u017e op\u011bt m\u011b uml\u010d\u00ed jeho zavrt\u011bn\u00ed hlavou. Sklop\u00ed pohled p\u0159ed t\u00edm m\u00fdm, jako by m\u011b ani necht\u011bl vid\u011bt. Znova nesouhlasn\u011b zavrt\u00ed hlavou.<\/span><\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 se za co omlouvat, tak u\u017e se neomlouvej. Je to v po\u0159\u00e1dku,“ odv\u011bt\u00ed a ne\u017e sta\u010d\u00edm cokoli nam\u00edtnout, oto\u010d\u00ed se a zam\u00ed\u0159\u00ed zp\u00e1tky ke schod\u016fm nahoru.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
D\u00edv\u00e1m se za n\u00edm se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm pocitem \u00fazkosti, s pocitem, \u017ee jsem op\u011bt zkazil, co jsem mohl. A p\u0159itom se v\u0161echno vyv\u00edjelo tak slibn\u011b, v\u0161echno vypadalo tak dob\u0159e… a j\u00e1 to v\u0161echno, co mezi n\u00e1mi v posledn\u00edch dnech vzrostlo, zma\u0159il jedinou hloupost\u00ed, za kterou bych si te\u010f nejrad\u011bji nafackoval. Zase se mi jednou potvrdilo, \u017ee jsem kret\u00e9n, kter\u00fd si nezaslou\u017e\u00ed nic jin\u00e9ho ne\u017e p\u00e1r facek… i ty jsou v\u0161ak lep\u0161\u00ed a o tolik m\u00e9n\u011b bolestiv\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e bolest, kterou ve mn\u011b vyvol\u00e1v\u00e1 pohled na Billovu vzdaluj\u00edc\u00ed se postavu. Odch\u00e1z\u00ed ti\u0161e, s hlavou pora\u017een\u011b sklopenou a se sv\u011b\u0161en\u00fdmi rameny. Srdce se mi sev\u0159e l\u00edtost\u00ed a nenad\u00e1l\u00fdm smutkem, najednou m\u00e1m chu\u0165 vst\u00e1t a j\u00edt za n\u00edm, zavolat na n\u011bj, aby se vr\u00e1til. \u010c\u00edm v\u00edc se mi v\u0161ak vzdaluje, t\u00edm v\u00edc mi ta my\u0161lenka p\u0159ijde nemo\u017en\u00e1 a neuskute\u010dniteln\u00e1.<\/span><\/div>\n
Ti\u0161e vydechnu a sklop\u00edm pohled, kdy\u017e mi nadobro zmiz\u00ed z o\u010d\u00ed. Pro\u010d m\u00e1m pocit, \u017ee jsem zkazil, co se dalo?<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Trhnu sebou a oto\u010d\u00edm se na Caroline, st\u00e1le sed\u00edc\u00ed na m\u00e9m kl\u00edn\u011b. \u00dapln\u011b jsem zapomn\u011bl, \u017ee tu je. Sed\u00ed mi na kl\u00edn\u011b, pohr\u00e1v\u00e1 si s m\u00fdmi cop\u00e1nky a o\u010dividn\u011b vypad\u00e1, na rozd\u00edl ode m\u011b, \u0161\u0165astn\u011b a spokojen\u011b, alespo\u0148 soud\u011b podle \u00fasm\u011bvu na jej\u00ed tv\u00e1\u0159i. Zamrk\u00e1 dlouh\u00fdmi \u0159asami… a kdy\u017e zachyt\u00ed m\u016fj pohled, l\u00edsav\u011b se ke mn\u011b p\u0159itul\u00ed a polo\u017e\u00ed si hlavu na m\u00e9 rameno.<\/span><\/div>\n
„Tommy, m\u00e1m na tu ve\u010de\u0159i \u00fa\u017easn\u00fd n\u00e1pad…“<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Bill:<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Ti\u0161e vejdu do sv\u00e9ho pokoje a ani u\u017e se neodva\u017euji oto\u010dit a jen se pod\u00edvat zp\u00e1tky k ob\u00fdv\u00e1ku, ze kter\u00e9ho jsem p\u0159ed chv\u00edl\u00ed ode\u0161el. Zav\u0159u za sebou dve\u0159e, pl\u00e1cnu sebou na postel a zabo\u0159\u00edm svou, od prvn\u00edch slz vlhkou tv\u00e1\u0159 do pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/span><\/div>\n
Co jsem si to proboha zase vzal do hlavy? Co jsem si myslel? Mohlo mi b\u00fdt jasn\u00e9, ne, m\u011blo mi b\u00fdt jasn\u00e9, \u017ee to nep\u016fjde jen tak. Vypadalo a \u0161lo to v\u0161echno a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 hladce a dob\u0159e na to, aby to mohla b\u00fdt pravda. Nejrad\u011bji bych v duchu s\u00e1m sob\u011b nafackoval za to, jak naivn\u00ed jsem idiot. V\u017edycky, kdy\u017e se na n\u011bco tak t\u011b\u0161\u00edm a nem\u016f\u017eu se toho do\u010dkat… v\u017edycky pak p\u0159ijde n\u011bco, co mi moji radost a nad\u0161en\u00ed nadobro zkaz\u00ed, co mi sebere v\u0161echny iluze a sny, kter\u00fdm chyb\u011bl u\u017e jen mal\u00fd kr\u016f\u010dek na to, aby se staly skute\u010dnost\u00ed. Mn\u011b po nich potom z\u016fstane u\u017e jen zklam\u00e1n\u00ed, bolest a slzy, kter\u00e9 te\u010f samovoln\u011b st\u00e9kaj\u00ed na m\u016fj pol\u0161t\u00e1\u0159. Av\u0161ak nechci jim te\u010f br\u00e1nit. Pro\u010d se mi jednou nem\u016f\u017ee st\u00e1t to, co doopravdy chci?<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
M\u011blo m\u011b napadnout, \u017ee d\u00e1 p\u0159ednost j\u00ed<\/em> p\u0159ede mnou, \u017ee d\u00e1 p\u0159ednost kr\u00e1sn\u00e9, slavnostn\u00ed ve\u010de\u0159i s jej\u00edmi rodi\u010di a s n\u00ed p\u0159ed n\u011bjakou hloupou v\u00fdstavou a mlad\u0161\u00edm bratrem, kter\u00fd se jeho p\u0159\u00edtelkyni v\u016fbec nem\u016f\u017ee rovnat. A chci se j\u00ed vlastn\u011b rovnat? Chci se rovnat n\u011bkomu takov\u00e9mu, jako je ona, n\u011bkomu, kdo si m\u00e9ho bratra \u00fapln\u011b zmanipuloval a zm\u011bnil jej k nepozn\u00e1n\u00ed?<\/span><\/div>\n
Ne, nehn\u011bv\u00e1m se na ni proto, \u017ee mi zkazila moji p\u0159edstavu o v\u00fdlet\u011b s Tomem, jen… jen c\u00edt\u00edm smutek a zklam\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 mi to p\u0159ineslo. C\u00edt\u00edm l\u00edtost n\u011bkde uvnit\u0159 sebe, kter\u00e1 m\u011b napl\u0148uje st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc a odch\u00e1z\u00ed z m\u00e9ho nitra v mal\u00fdch, drobn\u00fdch slz\u00e1ch ven. L\u00edtost a zklam\u00e1n\u00ed nad sebou sam\u00fdm, zklam\u00e1n\u00ed, \u017ee jsem op\u011bt nalet\u011bl s\u00e1m sob\u011b, \u017ee se op\u011bt projevila moje naivita, a proto jsem byl op\u011bt potrest\u00e1n. Potrest\u00e1n za to, \u017ee jsem cht\u011bl b\u00fdt alespo\u0148 na chvili\u010dku \u0161\u0165astn\u00fd…<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
P\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka a posad\u00edm se na posteli do tureck\u00e9ho sedu. P\u0159itul\u00edm si do n\u00e1ru\u010de velk\u00e9ho ply\u0161\u00e1ka, kter\u00e9ho jsem kdysi dostal od Jeffa, a h\u0159betem ruky si ot\u0159u slzu, kter\u00e1 se mi kut\u00e1l\u00ed po l\u00edci. Nechci te\u010f bre\u010det a truchlit, rad\u011bji bych se m\u011bl rozmyslet, co se z\u00edt\u0159kem. Nebudu u\u017e nikoho prosit, aby jel se mnou. Pojedu s\u00e1m, jen se sv\u00fdmi my\u0161lenkami a daleko ode v\u0161ech a od v\u0161eho. Asi to tak bude nejlep\u0161\u00ed.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
autor: Rachel<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/span><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Tom: „Tommy,“ tich\u00e9, m\u011bkk\u00e9 zavrn\u011bn\u00ed se doline k m\u00fdm u\u0161\u00edm v podob\u011b zdrobn\u011bliny m\u00e9ho jm\u00e9na a r\u00e1zn\u011b tak ukon\u010d\u00ed tok my\u0161lenek, proud\u00edc\u00edch v m\u00e9 hlav\u011b. Odtrhnu pohled od m\u00edsta p\u0159ed sebou a sto\u010d\u00edm jej na Caroline, sed\u00edc\u00ed na m\u00e9m kl\u00edn\u011b.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[358],"tags":[],"class_list":["post-10310","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-love-death"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10310","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10310"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10310\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10310"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10310"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10310"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}