{"id":10328,"date":"2010-10-28T18:30:00","date_gmt":"2010-10-28T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10302"},"modified":"2010-10-28T18:30:00","modified_gmt":"2010-10-28T17:30:00","slug":"me-myself-and-romeo-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/28\/me-myself-and-romeo-23\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 23."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"420\"<\/div>\n
Ubo\u017e\u00e1k jeden ubohej! Takhle se mnou jednat nebude. To teda ne! Copak jsem n\u011bjak\u00e1 d\u011bvka, co d\u00e1v\u00e1 ka\u017ed\u00fdmu, kdo si o to \u0159ekne? Nejsem! Bo\u017ee, j\u00e1 jsem ale v\u016fl! Zaslou\u017eil bych po\u0159\u00e1dn\u011b nafackovat za to, jak naivn\u00ed jsem byl. Drahej Pete m\u00e1 kliku, \u017ee nechci, aby mi br\u00e1chu zav\u0159eli za vra\u017edu, a tak mu nic ne\u0159eknu. Zn\u00e1m Toma. Kdyby se dohm\u00e1tl, \u017ee na m\u011b Pete s\u00e1hl, v\u00e1lel by se mu m\u016fj mil\u00fd p\u0159\u00edtel\u00ed\u010dek pod nohama a prosil o smilov\u00e1n\u00ed. Tom nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e se na m\u011b n\u011bkdo jen k\u0159iv\u011b pod\u00edval. Vzt\u00e1hnout na m\u011b ruku byl sebevra\u017eedn\u00fd \u010din.  <\/div>\n
„Pane Kaulitzi, za chv\u00edli p\u0159ijde\u2026“ Vysko\u010d\u00ed Marion na nohy, kdy\u017e zaregistruje, \u017ee jsem vy\u0161el z kancel\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Odch\u00e1z\u00edm. P\u0159esu\u0148te mi to.“ Uml\u010d\u00edm ji a pod\u00edv\u00e1m se na ni tak, aby pochopila, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1mitky nep\u0159ipadaj\u00ed v \u00favahu. N\u011bjak\u00fd v\u00fdb\u011br l\u00e1tek mi je te\u010f up\u0159\u00edmn\u011b ukraden\u00fd. V tomhle stavu tu nem\u016f\u017eu z\u016fstat, stejn\u011b se nem\u016f\u017eu na nic soust\u0159edit. Bu\u010f jsem my\u0161lenkami u Toma, nebo u Peta.<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, ale\u2026“<\/div>\n
„N\u011bjak si pora\u010fte.“ Rozk\u00e1\u017eu a oto\u010d\u00edm se k n\u00ed z\u00e1dy. Tahle debata je pro m\u011b u konce. Plat\u00edm ji v\u00edc ne\u017e dob\u0159e, tak a\u0165 to n\u011bjak vy\u0159e\u0161\u00ed. Od \u010deho j\u00ed tu m\u00e1m? Na par\u00e1du rozhodn\u011b ne.  <\/div>\n
Nastoup\u00edm do v\u00fdtahu a op\u0159u se o st\u011bnu. V mysli mi \u010derstvou vzpom\u00ednku na facku od Peta p\u0159ebije jin\u00e1, o n\u011bco star\u0161\u00ed. Vid\u00edm s\u00e1m sebe, jak sed\u00edm na zemi, a Toma. Natahuji k n\u011bmu ruce a douf\u00e1m, \u017ee m\u011b obejme, ale bratr bez jedin\u00e9ho slova vstane a zam\u00ed\u0159\u00ed ke dve\u0159\u00edm. Ne\u017e z nich vyjde, v\u011bnuje mi pohled, jeho\u017e skryt\u00fd v\u00fdznam nedok\u00e1\u017eu definovat. Zklam\u00e1n\u00ed? To nehroz\u00ed. V posteli jsem dobrej, aspo\u0148 mi to Pete neust\u00e1le opakoval a t\u011bch n\u011bkolik t\u00fdpk\u016f, se kter\u00fdmi jsem m\u011bl jen af\u00e9rky na dv\u011b t\u0159i noci, si taky nest\u011b\u017eovalo. Nikdo z nich ne\u0161et\u0159il chv\u00e1lou na moje postelov\u00e9 v\u00fdkony a ka\u017ed\u00fd se sna\u017eil, aby se mi alespo\u0148 z poloviny vyrovnal. Tak\u017ee zklam\u00e1n\u00ed to b\u00fdt rozhodn\u011b nem\u016f\u017ee. Tom se sp\u00ed\u0161 tv\u00e1\u0159il, jako bych mu kdov\u00ed jak ubl\u00ed\u017eil. A z toho jsem je\u0161t\u011b zmaten\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee mi dost dob\u0159e nedoch\u00e1z\u00ed, \u010d\u00edm bych ho mohl ranit\u2026 Chvilku se p\u0159ede mnou schov\u00e1val v koupeln\u011b, jak je jeho zvykem. Ten kl\u00ed\u010d bych m\u011bl u\u017e kone\u010dn\u011b n\u011bkam schovat\u2026 A kdy\u017e vylezl, mru\u010del a byl podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd, tak\u017ee jsem se s n\u00edm rad\u0161i moc nevybavoval. M\u011bl bych si s n\u00edm asi\u2026<\/div>\n
  <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Panebo\u017ee!!! Co to je?! Ne, j\u00e1 ne. Nem\u016f\u017eu p\u0159ece\u2026 J\u00e1 nechci! Nev\u00edm, jestli m\u00e1m za\u010d\u00edt je\u010det nebo bre\u010det. M\u016fj jindy n\u00e1dhern\u00fd obli\u010dej, respektive jeho lev\u00e1 polovina za\u010d\u00edn\u00e1 ot\u00e9kat a hraje mi v\u0161emi mo\u017en\u00fdmi barvami. Do prdele! J\u00e1 nechci b\u00fdt hnusnej! V\u017edy\u0165 nebudu moci vyl\u00e9zt na ulici. No, po\u010dkej, ho\u0161\u00e1nku, tohle ti nedaruji! Bude\u0161 litovat, \u017ee sis se mnou kdy n\u011bco za\u010dal! Pete t\u00edmhle dnem skon\u010dil, u\u017e si ani ne\u0161krtne, o to se postar\u00e1m. U\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 titulky, \u017e\u00e1dn\u00e9 presti\u017en\u00ed nab\u00eddky a tv\u00e1\u0159 r\u016fzn\u00fdch zna\u010dek. Nic, bude r\u00e1d, kdy\u017e si ho n\u011bkdo najme na pod\u0159adnou pr\u00e1ci. Mus\u00edm n\u011bjak zamaskovat tenhle d\u016fkaz jeho „l\u00e1sky“, proto\u017ee Tom je hor\u0161\u00ed jak policajt a tohoto by si v\u0161imnul, jen co bych se objevil ve dve\u0159\u00edch. I kdy\u017e\u2026 Toho by si v\u0161imnul i slep\u00fd. Snad ka\u017edou sekundou je to oteklej\u0161\u00ed. Super! To m\u00e1m za dva dny fotit tu zak\u00e1zku pro Karla. S t\u00edmhle budu neodolateln\u00fd! Kret\u00e9n jeden blon\u010fatej! Zni\u010d\u00ed mi \u017eivot a je\u0161t\u011b ze m\u011b ud\u011bl\u00e1 p\u0159\u00ed\u0161eru.<\/p>\n<\/div>\n
Nad\u00e1vaj\u00edc na Peta vystoup\u00edm z v\u00fdtahu a podzemn\u00ed gar\u00e1\u017e\u00ed kr\u00e1\u010d\u00edm ke sv\u00e9mu autu. Tichem se rozl\u00e9h\u00e1 jen klapot m\u00fdch bot a cink\u00e1n\u00ed n\u00e1ramk\u016f na z\u00e1p\u011bst\u00ed. Divn\u00fd, \u017ee tu nikdo nen\u00ed. V tuhle dobu spousta lid\u00ed odch\u00e1z\u00ed na ob\u011bd, a te\u010f tu nen\u00ed ani noha. V ta\u0161ce se mezit\u00edm sna\u017e\u00edm naj\u00edt kl\u00ed\u010de, jen\u017ee jsem tak vyto\u010den\u00fd, \u017ee se mi t\u0159esou ruce a n\u011bkolikr\u00e1t je upust\u00edm zp\u00e1tky. Kdy\u017e je kone\u010dn\u011b vylov\u00edm a chyst\u00e1m se odemknout, ozve se za mnou \u0161\u00edlen\u00e1 r\u00e1na. Okam\u017eit\u011b se oto\u010d\u00edm, ale nikde nic nevid\u00edm. Odemknu a chyst\u00e1m se odhodit ta\u0161ku na sedadlo spolujezdce, ale za m\u00fdmi z\u00e1dy se ozve jin\u00fd zvuk. Tentokr\u00e1t mi to p\u0159ipom\u00edn\u00e1 lidsk\u00e9 kroky. Popla\u0161en\u011b se ohl\u00e9dnu. Tohle bylo jen kousek ode m\u011b. Sakra, zase nic. U\u017e asi bl\u00e1zn\u00edm. Kdy\u017e u\u017e se chyst\u00e1m nasednout, ozvou se kroky znovu, ale te\u010f je to, jako kdyby mi n\u011bkdo prob\u011bhnul za z\u00e1dy. \u017de m\u011b to nenapadlo d\u0159\u00edv\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Pete, jsi trapnej! Neboj\u00edm se t\u011b!“ Tohle u\u017e p\u0159eh\u00e1n\u00ed. Nejprve mi jednu nat\u00e1hne, a pak m\u011b tu d\u011bs\u00ed. Infantiln\u00ed n\u00e1siln\u00edk! To je ale kombinace! \u010cek\u00e1m, \u017ee se mi uk\u00e1\u017ee, ale marn\u011b. Rozhodnu se tedy vykro\u010dit ke sloupu, za kter\u00fdm se podle m\u011b skr\u00fdv\u00e1. Jen a\u0165 po\u010dk\u00e1, nem\u00e1m na \u017eerty n\u00e1ladu a taky mu to hezky od plic \u0159eknu. A nejen to, dozv\u00ed se, i co si o n\u011bm mysl\u00edm, a to si za r\u00e1me\u010dek ned\u00e1.<\/div>\n
„To jsem bl\u00e1zen\u2026“ Zamuml\u00e1m. Byl jsem p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee tam je a spletl jsem se. P\u0159ece se mi to nezd\u00e1lo, jasn\u011b jsem sly\u0161el, jak\u2026<\/div>\n
„Tak tohle ne.“ Velice rychle se vr\u00e1t\u00edm k autu, neust\u00e1le se ohl\u00ed\u017eej\u00edc za sebe. Zase jsem to sly\u0161el a nebyla to halucinace. Posad\u00edm se za volant a vysypu obsah ta\u0161ky. Kde je ten kr\u00e1m? Pro\u010d ho nem\u016f\u017eu naj\u00edt, kdy\u017e ho nejv\u00edc pot\u0159ebuji? Kdy\u017e kone\u010dn\u011b sev\u0159u mobil v rozt\u0159esen\u00e9 dlani, vyto\u010d\u00edm Tomovo \u010d\u00edslo.<\/div>\n
„Tak zvedni to, Tommy.“ Sku\u010d\u00edm, zat\u00edmco se sna\u017e\u00edm nastartovat. Rozt\u0159esenou rukou to jde opravdu \u0161patn\u011b, ale nakonec se mi to p\u0159ece jen povede a auto se rozjede. Pro\u010d to nebere, sakra?  <\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„A\u017e se narod\u00edm p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, tak chci b\u00fdt pes.“ Pod\u00edv\u00e1m se na Absintha, kter\u00e9mu kouk\u00e1 jen hlava. Za\u010dalo l\u00edt jak z konve, proto jsem si jej musel nacpat pod mikinu, aby moc nezmokl. Tak\u017ee zat\u00edmco j\u00e1 klu\u0161u po chodn\u00edku s kapuc\u00ed na hlav\u011b, milostp\u00e1n se nese. A dom\u016f je to je\u0161t\u011b p\u011bkn\u00e1 \u0161treka. Nejrad\u011bji bych meteorolog\u016fm nakopal. Pr\u00fd jasno a\u017e polojasno! To by m\u011b zaj\u00edmalo, kde to sebrali?! Kdy\u017e jsme vy\u0161li, bylo pod mrakem, ale nenapadlo by m\u011b, \u017ee by za\u010dalo takhle lejt. Chytlo n\u00e1s to sakra daleko od bar\u00e1ku. Ne\u017e se vr\u00e1t\u00edme dom\u016f, budeme jak my\u0161i.<\/div>\n
„Ode dne\u0161ka dr\u017e\u00ed\u0161 dietu, k\u00e1mo.“ Je p\u011bkn\u011b t\u011b\u017ekej! A to je Billova vina. Po\u0159\u00e1d mu p\u0159ilep\u0161uje, \u010d\u00edm\u017e se z\u0159ejm\u011b sna\u017e\u00ed koupit si jeho p\u0159\u00edze\u0148. Na Absiho to ale neplat\u00ed, ten m\u00e1 prost\u011b na br\u00e1chu pifku a konec. Vezme si od n\u011bj nab\u00edzenou dobrotu, ale d\u00e1l ho vesele nesn\u00e1\u0161\u00ed a d\u011bl\u00e1 mu naschv\u00e1ly. Jakmile se zm\u00edn\u00edm o diet\u011b, Absik za\u0161t\u011bk\u00e1. Jasn\u011b se vyj\u00e1d\u0159il, co si o m\u00e9m n\u00e1padu mysl\u00ed.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd protesty. Kdo se s tebou pak m\u00e1 tahat, \u0161pekoune?“ Dal\u0161\u00ed nesouhlasn\u00e9 za\u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed. Panebo\u017ee, a\u0165 u\u017e jsme tam! Kdy\u017e jsem u t\u00e9 zm\u011bny \u017eivotn\u00edho stylu. Tak Absi dr\u017e\u00ed dietu a j\u00e1 p\u0159est\u00e1v\u00e1m kou\u0159it. Sotva popad\u00e1m dech. Za chvilku vyflusnu pl\u00edce.<\/div>\n
  <\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 jsem nezamknul?“ Zept\u00e1m se Absika, a\u010d v\u00edm, \u017ee mi neodpov\u00ed. Chlup\u00e1\u010d se tv\u00e1\u0159\u00ed taky docela zara\u017een\u011b. Str\u010d\u00edm do dve\u0159\u00ed a pomalu vejdu dovnit\u0159. V\u0161ude je ticho, nikde nic podez\u0159el\u00e9ho. Asi jsem fakt zapomn\u011bl. \u017de bych st\u00e1rnul? Ne, to m\u00e1m z Billa\u2026 Od v\u010derej\u0161ka nem\u00e1m v hlav\u011b nic v\u00edc ne\u017e jeho dokonal\u00e9 t\u011blo. St\u00e1le vid\u00edm s\u00e1m sebe, jak jej p\u0159idr\u017euji za boky a p\u0159ir\u00e1\u017e\u00edm. Sly\u0161\u00edm, jak st\u00e9n\u00e1 moje jm\u00e9no a\u2026 Absinth, kter\u00fd kolem m\u011b proklouznul do nitra bytu, aby vyrazil na pr\u016fzkum, se po chvilce vr\u00e1t\u00ed a \u0161\u00edlen\u011b k\u0148u\u010d\u00ed. Co se mu stalo?  <\/div>\n
<\/div>\n
„Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ Vyjeknu, kdy\u017e spat\u0159\u00edm Billa u kuchy\u0148sk\u00e9 linky. Te\u010f u\u017e ch\u00e1pu, pro\u010d Absik sku\u010del. Jist\u011b se t\u011b\u0161il, \u017ee si m\u011b u\u017eije a bude m\u011b m\u00edt jen pro sebe, ale moje „\u017eena“ mu pl\u00e1ny p\u0159ekazila.<\/div>\n
„Co by? Va\u0159\u00edm.“ P\u00e1nb\u016fh s n\u00e1mi! Bill va\u0159\u00ed. Jakt\u011b\u017eiv si nepamatuju, \u017ee by st\u00e1l u plotny. V\u017edy\u0165 sp\u00e1l\u00ed i vodu na \u010daj! D\u00edky Bohu, \u017ee jsme se vr\u00e1tili d\u0159\u00edv, ne\u017e stihl nap\u00e1chat n\u011bjak\u00e9 \u0161kody. To by byla bomba, kdybych se vr\u00e1til a zrovna u m\u011b ho\u0159elo!<\/div>\n
<\/div>\n
„Ty va\u0159\u00ed\u0161?“ Asi ten t\u00f3n, kter\u00fdm jsem pou\u017eil, nebyl zrovna nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed. Bill po mn\u011b  \u0161lehne o\u010dima, tak\u017ee dal\u0161\u00ed nar\u00e1\u017eku na jeho kucha\u0159sk\u00e9 dovednosti spolknu. Rad\u0161i ho nebudu moc dr\u00e1\u017edit, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e m\u00e1 n\u016f\u017e v ruce\u2026 Mohl bych zle skon\u010dit.<\/div>\n
„No a? Mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem to nikdy ned\u011blal?! Jemu jsem taky ob\u010das va\u0159il.“ Tak to je moc! Sp\u00ed\u0161 bych \u0159ekl, \u017ee ten mamlas sk\u00e1kal kolem Billa, a ono to bylo naopak. No m\u00e1 \u00facta! Diva va\u0159ila Kenovi! Tomu bych nedal ani suchej chleba, nato\u017e se nam\u00e1hat s va\u0159en\u00edm. J\u00f3, tady \u010dlov\u011bk vid\u00ed, co d\u011bl\u00e1 zamilovanost\u2026 Zapla\u0165p\u00e1nb\u016fh, \u017ee to br\u00e1chu u\u017e p\u0159e\u0161lo a vid\u00ed, co je ten jeho p\u0159\u00edtel\u00ed\u010dek za po\u0161uka. My chyt\u0159ej\u0161\u00ed jsme ho prokoukli hned, t\u011bm zab\u011bdn\u011bn\u011bj\u0161\u00edm to trvalo o n\u011bco d\u00e9le. Bill mu nestoj\u00ed ani za to, aby mu napsal. Kdy\u017e pominu tu jeho akci\u010dku na chodb\u011b ve firm\u011b, nedal o sob\u011b v\u016fbec v\u011bd\u011bt. Kret\u00e9n jeden napom\u00e1dovanej!<\/div>\n
  <\/div>\n
„Jak to, \u017ee jsi doma tak brzo?“<\/div>\n
„A jak to, \u017ee ty nele\u017e\u00ed\u0161, kdy\u017e ti r\u00e1no bylo zle?“ Odpov\u00ed mi na ot\u00e1zku ot\u00e1zkou. Sna\u017e\u00edm se mu nakouknout p\u0159es rameno, abych zjistil, co za z\u00e1zrak se mi chyst\u00e1 naserv\u00edrovat. On i Pe\u0165\u00e1nek jist\u011b jedli jen sam\u00fd zrn\u00ed a tr\u00e1vu, a t\u00edm by u m\u011b Bill moc nepochodil.<\/div>\n
„Nemotej se mi tady!“ Ok\u0159ikne m\u011b a str\u010d\u00ed do m\u011b. No, rad\u0161i se dekuju. Nerad bych m\u011bl tu kudlu v b\u0159i\u0161e. Ne\u017e dova\u0159\u00ed ten blaf, d\u00e1m si horkou sprchu. Jsem promo\u010den\u00fd na kost a taky bych m\u011bl odchytit Absika a vysu\u0161it ho. Sice byl pod mou mikinou, ale i tak je mokrej. Jen ho naj\u00edt. Ur\u010dit\u011b zase n\u011bkde trucuje. Jako by to snad byla moje vina!<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Absi, j\u00e1 \u017eiju!“ Mrknu se dol\u016f, kde se mi u nohou uvelebil m\u016fj p\u0159\u00edtel.<\/div>\n
„Pitome\u010dku, \u010dlov\u011bk se sna\u017e\u00ed a ty\u2026“<\/div>\n
„Bylo to v\u00fdborn\u00fd.“ Uzn\u00e1m, a\u010d nerad. Na\u0161tval m\u011b. Celou dobu ho m\u00e1m za kucha\u0159sk\u00fd st\u0159evo a on p\u0159ece jen n\u011bco ukuchtit um\u00ed. Sice nejsou lasagne nic slo\u017eit\u00e9ho, ale i naprosto primitivn\u00ed j\u00eddlo se d\u00e1 zkazit, a mus\u00edm uznat, \u017ee je m\u011bl skv\u011ble dochucen\u00fd, dokonce l\u00edp ne\u017e j\u00e1, ale to mu \u0159\u00edkat nebudu. Moc by si myslel.<\/div>\n
„A zvedej zadek. P\u016fjdeme se proj\u00edt.“ Sakra, co je zas tohle? Je\u0161t\u011b proch\u00e1zky n\u00e1m chyb\u011bly! Bill mi va\u0159\u00ed, j\u00e1 mu peru. M\u00edsto d\u011bcka m\u00e1me Absintha. Takov\u00e1 idylick\u00e1 rodinn\u00e1 pohodi\u010dka.<\/div>\n
„Te\u010f?! Kam bychom lezli?“ To nem\u016f\u017ee pr\u0161et? Jak na potvoru se vyjasnilo. Kdyby d\u00e1l lilo, mohl bych sed\u011bt doma na zadku a m\u011bl bych pokoj. M\u00edsto relaxov\u00e1n\u00ed budu \u0161pac\u00edrovat po venku.<\/div>\n
„Je tam hezky, sv\u00edt\u00ed slun\u00ed\u010dko.“<\/div>\n
„Nen\u00ed mi dob\u0159e. Bol\u00ed m\u011b hlava.“ Zkus\u00edm to na n\u011bj jinak. Bill se prudce oto\u010d\u00ed od kuchy\u0148sk\u00e9 linky. A je zle! Asi jsem m\u011bl rad\u011bji ml\u010det.<\/div>\n
„Nekecej, p\u0159ed chvilkou ti bylo dob\u0159e.“<\/div>\n
„To je takov\u00e1 n\u00e1hl\u00e1 slabost.“ Zatv\u00e1\u0159\u00edm se, jako bych m\u011bl za chvilku zhebnout, jen\u017ee na Billa to nezabere.<\/div>\n
„Tomane!“ Ok\u0159ikne m\u011b moje staronov\u00e1 hospody\u0148ka. Fajn, vzd\u00e1v\u00e1m se. Budu muset tu proch\u00e1zku p\u0159e\u017e\u00edt. Jeho to stejn\u011b dlouho bavit nebude, je l\u00edn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, a to u\u017e je co \u0159\u00edct.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Koukaj\u00ed na m\u011b. V\u0161ichni.“ Pod\u00edv\u00e1m se na dvoj\u010de, kr\u00e1\u010d\u00edc\u00ed po m\u00e9m boku. Jen co jsme vylezli z bar\u00e1ku, zav\u011bsil se do m\u011b. Absiho vyto\u010dil Bill natolik, \u017ee se dokonce dobrovoln\u011b vzdal proch\u00e1zky, a kdy\u017e jsem jej k sob\u011b volal, zalezl si ura\u017een\u011b do rohu a ani se na m\u011b nepod\u00edval. Moje vina to nebyla, s\u00e1m jsem se t\u011b\u0161il, \u017ee si od br\u00e1chy chvilku d\u00e1chnu a n\u011bjak si to urovn\u00e1m v hlav\u011b. Od v\u010derej\u0161ka tam m\u00e1m p\u011bkn\u00fd maglajz.  <\/div>\n
„Nekoukaj\u00ed na tebe, ale na m\u011b.“ Op\u011bt mi p\u0159edvede sv\u016fj z\u00e1\u0159iv\u011b b\u00edl\u00fd chrup a v\u00edc mi stiskne pa\u017ei. My jsme jak milenci. Co jak? My jsme. Nebo v\u010dera jsme aspo\u0148 byli.<\/div>\n
„Ne, d\u00edvaj\u00ed se na m\u011b, proto\u017ee ty vypad\u00e1\u0161\u2026“<\/div>\n
„Jak?“ Bill se prudce zastav\u00ed, \u017ee sebou a\u017e m\u00e1lem plesknu. „Tak jak vypad\u00e1m?“<\/div>\n
„Jsi kr\u00e1s\u2026 n\u00e1dhernej jako v\u017edycky, Billy. Ale uznej, \u017ee m\u00edt na hlav\u011b\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
„A ty jsi n\u011bjak\u00fd expert nebo co?“ Na tohle nemus\u00edm b\u00fdt odborn\u00edk p\u0159es m\u00f3du. \u010clov\u011bk, co si naraz\u00ed na hlavu kulicha v takov\u00fdm hicu, je podle m\u011b padlej na hlavu a vypad\u00e1 jak po\u0161uk. Jen\u017ee tohle nahlas \u0159\u00edct nem\u016f\u017eu. Br\u00e1cha by byl poprv\u00e9 oble\u010den\u00fd oby\u010dejn\u011b, poprv\u00e9 by vypadal jako norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk. Vzal si d\u017e\u00edny, ko\u0161ili a k tomu kotn\u00edkov\u00e9 tenisky. Jen\u017ee nebyl by to on, aby sv\u016fj vzhled n\u011b\u010d\u00edm neozvl\u00e1\u0161tnil. Tohle je ov\u0161em brut\u00e1ln\u00ed extr\u00e9m, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e \u010dlov\u011bk uv\u00e1\u017e\u00ed, \u017ee m\u00e1 slune\u010dn\u00ed br\u00fdle a k tomu kulicha! Ka\u017edej se na n\u00e1s tlem\u00ed. Kdybych se dotknul \u017eensk\u00fd, m\u011bl bych tichou dom\u00e1cnost. Kdybych ale \u0159ekl Billovi, \u017ee vypad\u00e1 sm\u011b\u0161n\u011b, jsem synem smrti. Kritizovat jeho styl rovn\u00e1 se sebevra\u017ed\u011b. \u0158val by jak pominutej a znovu by m\u011b pou\u010doval, \u017ee z n\u00e1s dvou je to on, kdo rozum\u00ed m\u00f3d\u011b, a \u017ee j\u00e1 jsem naprost\u00fd m\u00f3dn\u00ed st\u0159evo.<\/div>\n
„Jen m\u011b napadlo, jestli ti t\u0159eba nen\u00ed horko.“<\/div>\n
„Ne.“ Podruh\u00e9 jsem m\u00e1lem skon\u010dil na zemi, proto\u017ee m\u00f3dn\u00ed guru vykro\u010dil kup\u0159edu velice ne\u010dekan\u011b. Tak\u017ee debatu nad outfitem jsme vy\u0159e\u0161ili docela rychle. Nebude to dlouho trvat a ud\u011bl\u00e1 si m\u00f3dn\u00ed dopln\u011bk i ze m\u011b. Ani by m\u011b to nep\u0159ekvapilo.  <\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jsi mi ne\u0159ekl, pro\u010d jsi p\u0159i\u0161el tak brzy?“ Nahod\u00edm t\u00e9ma, proto\u017ee m\u011b ticho deprimuje. K tomu m\u011b bol\u00ed nohy jak \u010dert. Nejprve marat\u00f3n s Absim, pak tahle proch\u00e1zka s Billem. Vsad\u00edm se, \u017ee jsme nachodili u\u017e minim\u00e1ln\u011b p\u011bt kil\u00e1k\u016f. Podcenil jsem ho. Zase. Dneska ho to bav\u00ed a\u017e moc.<\/div>\n
„Aby ti nebylo samotn\u00e9mu smutno. Poj\u010f, sedneme si.“ Bo\u017ee, d\u00edky. U\u017e jsem myslel, \u017ee budeme v t\u00e9 p\u011b\u0161\u00ed t\u00fa\u0159e pokra\u010dovat. Posad\u00edm se tedy vedle n\u011bj na lavi\u010dku. Prvotn\u00ed nutk\u00e1n\u00ed vz\u00edt jej kolem pasu zavrhnu, m\u00edsto toho se k n\u011bmu jen p\u0159isunu. To je \u0161\u00edlen\u00fd! Pro\u010d se tv\u00e1\u0159\u00ed, jako by v\u0161echno bylo v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku? Nic ne\u0159e\u0161\u00ed, na rozd\u00edl ode m\u011b. Pot\u0159ebuji v\u011bd\u011bt, jak na tom u n\u011bj jsem, nechci takhle t\u00e1pat v nejistot\u011b. Tak\u017ee nakonec o tom budu muset za\u010d\u00edt j\u00e1. Dod\u00e1m si odvahy a zlehka se dotknu Billovy ruky.<\/p>\n<\/div>\n
„Billy?“ Jen p\u0159ik\u00fdvne, jako\u017ee mi naslouch\u00e1, ale d\u00e1l se d\u00edv\u00e1 n\u011bkam p\u0159ed sebe. „Cht\u011bl bych s tebou o n\u011b\u010dem mluvit.“<\/div>\n
Bill je\u0161t\u011b okam\u017eik hled\u00ed do d\u00e1lky, skoro bych se domn\u00edval, \u017ee moji ot\u00e1zku v\u016fbec nepost\u0159ehl. Opatrn\u011b si sund\u00e1 slune\u010dn\u00ed br\u00fdle, a kone\u010dn\u011b se oto\u010d\u00ed na m\u011b. Na rtech se mu usadil ten jeho odzbrojuj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv, d\u00edk n\u011bmu\u017e moje srdce za\u010d\u00edn\u00e1 tlouct na poplach. \u00dasm\u011bv mu v\u0161ak vydr\u017e\u00ed jen krati\u010dkou chv\u00edli, proto\u017ee v\u00fdraz jeho obli\u010deje postupn\u011b nab\u00edr\u00e1 na v\u00e1\u017enosti. A je to tady\u2026 Pot\u00ed se mi ruce, srdce mi chce mermomoc\u00ed vysko\u010dit z hrudi, mozek odm\u00edt\u00e1 spolupracovat, klepou se mi kolena a hrdlo m\u00e1m \u0161eredn\u011b sev\u0159en\u00e9. \u017de jsem rad\u011bji nebyl zticha! Kdybych nem\u011bl z nohou rosol, u\u017e bych tu d\u00e1vno nesed\u011bl a zdrhl bych. Jsem to ale srab, m\u00e1m v\u00edtr z vlastn\u00edho br\u00e1chy. Nav\u00edc si v\u0161imnu, \u017ee se Bill nadechuje, co\u017e m\u016f\u017ee znamenat jen jedin\u00e9. Nezd\u00e1 se mu, \u017ee tak dlouho ml\u010d\u00edm, a tak se m\u011b zept\u00e1, co bych s n\u00edm cht\u011bl probrat. Ne\u017e to v\u0161ak ud\u011bl\u00e1, polo\u017e\u00ed mi dla\u0148 na t\u0159esouc\u00ed se koleno, p\u0159edklon\u00ed se a dlouze se mi pod\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 s tebou taky, Tommy.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay Ubo\u017e\u00e1k jeden ubohej! Takhle se mnou jednat nebude. To teda ne! Copak jsem n\u011bjak\u00e1 d\u011bvka, co d\u00e1v\u00e1 ka\u017ed\u00fdmu, kdo si o to \u0159ekne? Nejsem! Bo\u017ee, j\u00e1 jsem ale v\u016fl! Zaslou\u017eil bych po\u0159\u00e1dn\u011b nafackovat za to, jak naivn\u00ed jsem byl. Drahej<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-10328","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10328","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10328"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10328\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10328"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10328"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10328"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}