{"id":10334,"date":"2010-10-27T18:00:00","date_gmt":"2010-10-27T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10308"},"modified":"2010-10-27T18:00:00","modified_gmt":"2010-10-27T17:00:00","slug":"pain-of-love-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/27\/pain-of-love-3\/","title":{"rendered":"Pain of Love 3."},"content":{"rendered":"
autor: xoxo_Lady<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
D\u011bkuju za koment\u00e1\u0159e a nemus\u00edte se b\u00e1t, \u010dasem v\u0161echno pochop\u00edte… \ud83d\ude09<\/em><\/p>\n<\/div>\n
\"455\"<\/div>\n
<\/div>\n
Na p\u00edse\u010dnou pl\u00e1\u017e, je\u017e om\u00fdvaly vlny klidn\u00e9ho mo\u0159e, dopadalo n\u011bkolik posledn\u00edch paprsk\u016f zapadaj\u00edc\u00edho slunce. Jeho ost\u0159e \u017elut\u00e1 barva razila siln\u011b do o\u010d\u00ed. V m\u00edst\u011b, kde kon\u010dilo nebe a za\u010d\u00ednalo mo\u0159e, jej obklopovala \u010derve\u0148. Lehce se zvedaj\u00edc\u00ed vlny se t\u0159pytily, jako by byly pos\u00e1zen\u00e9 diamanty. Voda ti\u0161e \u0161um\u011bla, lehk\u00fd tepl\u00fd v\u00e1nek nar\u00e1\u017eel do n\u00edzk\u00fdch vln. P\u0159\u00edliv om\u00fdval okraje ostr\u00fdch skal, naskrz prom\u00e1\u010del jemn\u00fd p\u00edsek a tak\u00e9 nar\u00e1\u017eel do Billov\u00fdch bos\u00fdch nohou.<\/div>\n
Nez\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdm pohledem p\u0159ihl\u00ed\u017eel z\u00e1padu slunce. Navenek p\u016fsobil vyrovnan\u011b, ale jeho nitro ovl\u00e1dala osam\u011blost. Pot\u0159eboval, aby vedle n\u011bj sed\u011bla osoba s n\u00e1dhern\u011b o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdma o\u010dima, stejn\u011b hn\u011bd\u00fdma, jako m\u011bl on. Pot\u0159eboval c\u00edtit jeho p\u0159\u00edtomnost.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159isti\u017een\u011b trhl rameny a ohl\u00e9dl se za sebe, aby se ujistil, \u017ee nikdo nesleduje jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed. N\u011bkolikr\u00e1t zavrt\u011bl hlavou, jako by to pom\u00e1halo k odstr\u010den\u00ed h\u0159\u00ed\u0161n\u00fdch my\u0161lenek, je\u017e se mu p\u0159ed o\u010dima neodkladn\u011b objevovaly ve chv\u00edl\u00edch, kdy to cht\u011bl nejm\u00e9n\u011b. Nem\u011blo to v\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00fd \u00fa\u010dinek, naopak, st\u00e1le se vracely, tentokr\u00e1t je\u0161t\u011b tou\u017eebn\u011bj\u0161\u00ed. Obrazy vypustil z hlavy a\u017e p\u0159i zvuku vyzv\u00e1n\u011bc\u00ed melodie jeho mobilu.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Nemotorn\u011b prohledal kapsy sv\u00fdch \u010dern\u00fdch \u00fazk\u00fdch kalhot, a\u017e ho kone\u010dn\u011b vylovil. Je\u0161t\u011b ne\u017e se sta\u010dil pod\u00edvat na displej, z jeho rozpraskan\u00fdch rt\u016f, to jak si je ka\u017edou chv\u00edli skous\u00e1val p\u0159i zm\u011bti sv\u00e9 nehor\u00e1zn\u00e9 fantazie, vy\u0161el povzdech n\u00e1sledovan\u00fd jm\u00e9nem jeho bratra. Ani se nedivil p\u0159i pohledu na blikaj\u00edc\u00ed jm\u00e9no na mobilu. Jejich my\u0161len\u00ed bylo dokonale propojeno, o tom se p\u0159esv\u011bd\u010doval u\u017e roky.<\/p>\n<\/div>\n
„Co je?“ zavr\u010del otr\u00e1ven\u011b do telefonu. Nejrad\u011bji by sk\u00e1kal radost\u00ed, \u017ee sly\u0161\u00ed hlas sv\u00e9ho dvoj\u010dete, ale d\u00e1vat najevo mu to v tu chv\u00edli nem\u011bl zapot\u0159eb\u00ed. Akor\u00e1t by je\u0161t\u011b za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, co mu \u0159ekl.<\/div>\n
„Jen se chci informovat, jestli u\u017e jsi na\u0161el zp\u016fsob, jak opustit tenhle ostrov,“ Tom\u016fv hlas nevypadal v\u016fbec na\u0161tvan\u011b. Nena\u0161el se v n\u011bm ani n\u00e1znak ironie. Nedal v\u0161ak ani n\u00e1znak smutku nebo l\u00edtosti. Negativn\u00ed postoj Billa v\u017edy doh\u00e1n\u011bl k \u0161\u00edlenstv\u00ed, jeliko\u017e pak nev\u011bd\u011bl, na \u010dem je, proto ho tak\u00e9 pou\u017eil.<\/div>\n
„Oh, ano, tv\u016fj geni\u00e1ln\u00ed bratr je u\u017e v polovin\u011b cesty do Ameriky. Ty si tam klidn\u011b z\u016fsta\u0148,“ pokra\u010doval Bill v bratrov\u011b h\u0159e, ani\u017e by si uv\u011bdomoval, \u017ee skoro k\u0159i\u010del. V hrudi uc\u00edtil jemn\u00fd n\u00e1znak p\u00edchnut\u00ed. Provinile si povzdechl. Necht\u011bl na n\u011bj b\u00fdt zl\u00fd, ale situace, ve kter\u00e9 se nach\u00e1zel, mu nedovolovala nic jin\u00e9ho. Nem\u011bl na vybranou. Bu\u010f prozradit sv\u00e9 prav\u00e9 city, nebo zarputile ml\u010det a schov\u00e1vat se za masku tvrdosti. Prvn\u00ed mo\u017enost vylou\u010dil okam\u017eit\u011b. Bylo zcela nemo\u017en\u00e9 jen tak p\u0159ij\u00edt ke sv\u00e9mu jednovaje\u010dn\u00e9mu dvoj\u010deti a \u0159\u00edct, \u017ee ho miluje. Jak sm\u011b\u0161n\u00e9, opovr\u017eliv\u00e9 a smutn\u00e9. Nech\u00e1pal s\u00e1m sebe, ale u\u017e d\u00e1vno zjistil, \u017ee city nejdou jen tak zak\u00e1zat.<\/p>\n<\/div>\n
„Nenechal bys m\u011b tady,“ \u0159ekl Tom sebejist\u011b. „Nedok\u00e1zal bys m\u011b jen tak opustit. Stejn\u011b, jako bych nedok\u00e1zal opustit j\u00e1 tebe,“ ne\u010dekan\u011b zv\u00e1\u017en\u011bl. Proc\u00edt\u011bn\u011b na\u0161ept\u00e1val pravdiv\u00e1 slova Billovi p\u0159\u00edmo do ou\u0161ka a nevn\u00edmal, \u017ee je mezi sebou d\u011bl\u00ed dva mobily.<\/div>\n
„T\u00edm bych si b\u00fdt tebou nebyl tak jist\u00fd,“ zv\u00e1\u017en\u011bl tak\u00e9 Bill. Av\u0161ak jeho zloba d\u00edky bratrov\u00fdm up\u0159\u00edmn\u00fdm slov\u016fm pomalu vyprchala. St\u00e1le tam byla, ale u\u017e ne tak velk\u00e1. Vlastn\u011b ani nev\u011bd\u011bl, jestli se po\u0159\u00e1d zlob\u00ed. Chv\u00edli skoro praskal vzteky, pak se c\u00edtil zase provinile. Zmatenost byla u n\u011bj posledn\u00ed dobou na prvn\u00edm m\u00edst\u011b v \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku pocit\u016f.<\/div>\n
„Dob\u0159e, jestli se chce\u0161 h\u00e1dat, tak si to nechme na z\u00edt\u0159ek. U\u017e se za\u010d\u00edn\u00e1 stm\u00edvat a j\u00e1 nechci, abys byl celou noc n\u011bkde s\u00e1m,“ jen p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee by nechal sv\u00e9 dvoj\u010de sp\u00e1t opu\u0161t\u011bn\u00e9 n\u011bkde na pl\u00e1\u017ei, se Toma zmoc\u0148oval tak obrovsk\u00fd strach. Nedok\u00e1zal by celou noc ani zamhou\u0159it oko. Ur\u010dit\u011b by se ho vydal hledat, a kdyby ho na\u0161el, byl by schopen u n\u011bj sed\u011bt a\u017e do r\u00e1na, ani\u017e by t\u0159eba jen na sekundu zamhou\u0159il o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
„Copak? Boj\u00ed\u0161 se snad, \u017ee ti z\u00edtra zavol\u00e1m a ozn\u00e1m\u00edm, \u017ee jsem v Americe?“ posm\u00edval se d\u00e1l z\u00e1ke\u0159n\u011b Bill bez ohledu na Tomovy prosby. Musel se v\u0161ak v duchu p\u0159emlouvat, aby nevysko\u010dil a neb\u011b\u017eel za n\u00edm. Jeho hrdost mu nedovolovala boj vzd\u00e1t tak rychle. A taky necht\u011bl, aby si Tom myslel, \u017ee jej tak rychle obm\u011bk\u010d\u00ed. Pak by toho d\u00e1l vyu\u017e\u00edval.<\/div>\n
„Ne, toho se fakt neboj\u00edm,“ zasm\u00e1l se s ironi\u00ed v hlase Tom. \u00dasm\u011bv z jeho rt\u016f v\u0161ak b\u011bhem sekundy opadl a nahradil jej op\u011bt v\u00e1\u017en\u00fd v\u00fdraz. „Br\u00e1\u0161ko, pros\u00edm, vra\u0165 se! Nem\u016f\u017eu tady bez tebe vydr\u017eet. Ka\u017edou chv\u00edli propadnu panick\u00e9mu strachu, \u017ee se ti n\u011bco stane,“ prosil jej jedn\u00edm dechem. Nastalo chvilkov\u00e9 ticho. Jemu p\u0159ipadala ta chvilka, kdy Bill ml\u010del a ti\u0161e p\u0159em\u00fd\u0161lel, jako p\u016fl nekone\u010dn\u00e9ho stolet\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Bill p\u0159iv\u0159el o\u010di pod n\u00e1valem bratrsk\u00e9 l\u00e1sky, kter\u00e1 z bratrova hlasu p\u0159\u00edmo \u010di\u0161ela. Tom mu ur\u010dit\u011b nelhal, opravdu m\u011bl o n\u011bj strach, to nazna\u010doval i tich\u00fd vzlyk, jen\u017e Tomem ot\u0159\u00e1sl p\u0159i dal\u0161\u00ed nep\u011bkn\u00e9 p\u0159edstav\u011b, co v\u0161echno by se jeho bratrovi za tuhle noc mohlo st\u00e1t. V Billovi t\u00edm naprosto prolomil v\u0161echny k\u0159ehk\u00e9 ledy zlosti. \u017div\u011b si dok\u00e1zal p\u0159edstavit, jak te\u010f asi vypad\u00e1 Tom\u016fv obli\u010dej. Jeho o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 plam\u00ednky se hluboce leskly, rty se mu lehce t\u0159\u00e1sly pod t\u00edhou osam\u011bn\u00ed. Na jisto v\u011bd\u011bl, \u017ee sed\u00ed s hlavou podep\u0159enou dlan\u00ed a nohou po\u0165uk\u00e1v\u00e1 o zem v jak\u00e9msi spla\u0161en\u00e9m rytmu neexistuj\u00edc\u00edch t\u00f3n\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e, ale pamatuj si, \u017ee se je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d zlob\u00edm! A nebude\u0161 m\u011b zkou\u0161et obm\u011bk\u010dit, proto\u017ee se ti to nepovede, Tome!“ Souhlasil po del\u0161\u00ed odmlce, kdy ustavi\u010dn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli by vydr\u017eel celou noc n\u011bkde s\u00e1m bez sv\u00e9ho bratra. To, \u017ee u\u017e se nezlob\u00ed, si nechal pro sebe. Tom to v\u011bd\u011bt nepot\u0159ebuje, akor\u00e1t by toho sprost\u011b vyu\u017eil, a nakonec by se mu poda\u0159ilo do Billovy hlavy vtlouct p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee jeho \u010din byl spr\u00e1vn\u00fd.  <\/div>\n
Jist\u011b, u\u017e dlouho si nerozum\u011bli tak jako d\u0159\u00edv. U\u017e spolu zap\u00e1len\u011b nediskutovali o r\u016fzn\u00fdch nesmysln\u00fdch v\u011bcech, neprob\u00edrali spolu po noc\u00edch ka\u017ed\u00fd detail pr\u00e1v\u011b prob\u011bhl\u00e9ho koncertu ani se ned\u011blili o sv\u00e9 z\u00e1\u017eitky z chvil, kter\u00e9 str\u00e1vili sami, i kdy\u017e t\u011bch bylo opravdu m\u00e1lo. Neut\u011b\u0161ovali se, kdy\u017e byl jeden z nich smutn\u00fd, ani se spole\u010dn\u011b neradovali. Jejich pocity byly sice stejn\u00e9, kdy\u017e m\u011bl \u0161patnou n\u00e1ladu Bill, pak i Tom, a nez\u00e1le\u017eelo na tom, jestli jsou spolu, ale u\u017e je nesd\u00edleli, byli ka\u017ed\u00fd s\u00e1m. Spole\u010dn\u00fdmi pocity, kter\u00e9 se v nich hromadily, dok\u00e1zali d\u0159\u00edv rozladit celou kapelu a i u\u017e zvykl\u00ed mana\u017ee\u0159i se n\u011bkdy chytali za hlavy. Nesd\u00edleli spole\u010dn\u00fd pokoj v nav\u0161t\u00edven\u00fdch hotelech. U\u017e nesp\u00e1vali v jedn\u00e9 posteli, kde se bez ohledu na to, co si o nich pomysl\u00ed jejich mana\u017eer, a\u017e je r\u00e1no p\u0159ijde vzbudit, l\u00e1skypln\u011b obj\u00edmali a us\u00ednali v\u017edy v n\u00e1ru\u010di toho druh\u00e9ho. Nesm\u00e1li se spole\u010dn\u011b vymy\u0161len\u00fdm vtip\u016fm ani pro\u017eit\u00fdm trapas\u016fm.  <\/div>\n
Na v\u0161e, co je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci napl\u0148ovalo jejich spole\u010dn\u00e9 chv\u00edle, u\u017e mohli jen vzpom\u00ednat. Jejich prav\u00e9 city se ale nezm\u011bnily, naopak je\u0161t\u011b zes\u00edlily, st\u00e1le m\u011bli r\u00e1di toho druh\u00e9ho v\u00edce ne\u017e sami sebe. A to bylo i p\u0159es to v\u0161echno, co se b\u011bhem t\u011bch dlouh\u00fdch m\u011bs\u00edc\u016f odehr\u00e1valo, st\u00e1le stejn\u011b siln\u00e9, jako bylo v\u017edy. Jejich pouto neni\u010dila nen\u00e1vist. Ni\u010dila je l\u00e1ska. Hluboce zako\u0159en\u011bn\u00e1, v\u00edce ne\u017e bratrsk\u00e1 l\u00e1ska. A pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee byla bratrsk\u00e1, nemohla b\u00fdt op\u011btovan\u00e1, i kdy\u017e ji c\u00edtili oba. Styd\u011bli se za ni, potla\u010dovali ji v sob\u011b, dusili ji, tajili p\u0159ed t\u00edm druh\u00fdm, ale ona st\u00e1le p\u0159etrv\u00e1vala a ka\u017ed\u00fdm dnem s\u00edlila v neuv\u011b\u0159iteln\u011b hlubok\u00fd cit.<\/p>\n<\/div>\n
Bill zastr\u010dil mobil zp\u011bt do kapsy, odkud jej p\u0159edt\u00edm vyt\u00e1hl. S povzdechem se zvedl, a i kdy\u017e jeho tv\u00e1\u0159 nezdobil \u00fasm\u011bv ani n\u00e1znak radosti, \u017ee tuhle noc nez\u016fstane s\u00e1m, uvnit\u0159 se tetelil \u0161t\u011bst\u00edm. Bylo pro n\u011bj velice t\u011b\u017ek\u00e9 udr\u017eovat p\u0159ed Tomem sv\u00e9 tajemstv\u00ed a d\u011blat, \u017ee se v\u016fbec nic ned\u011bje, ale je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed bylo se od n\u011bj dr\u017eet d\u00e1l. Proto se rozhodl pro to prvn\u00ed, a\u0165 u\u017e bude jeho ho\u0159\u00edc\u00ed srdce pukat sebev\u00edc.<\/div>\n
Ti\u0161e na\u0161lapoval po p\u00eds\u010dit\u00e9m b\u0159ehu. U\u017e byl tak bl\u00edzko, \u017ee vid\u011bl kmitaj\u00edc\u00ed plam\u00ednky ohn\u011b, a dokonce se do n\u011bj op\u0159el z\u00e1van tepla vych\u00e1zej\u00edc\u00edho z ohni\u0161t\u011b. Bez jak\u00fdchkoli zbyte\u010dn\u00fdch \u0159e\u010d\u00ed se posadil naproti shrben\u00e9mu t\u011blu, je\u017e sv\u00e9 studen\u00e9 ruce oh\u0159\u00edvalo v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti h\u0159ejiv\u00fdch plam\u00ednk\u016f. Tak\u00e9 si poposedl bl\u00ed\u017e k ohni, jeliko\u017e slunce u\u017e d\u00e1vno zapadlo a po cel\u00e9 pl\u00e1\u017ei se proh\u00e1n\u011bl sice jemn\u00fd, av\u0161ak dosti studen\u00fd v\u00e1nek. Ve vzduchu se pohupovala napjat\u00e1 atmosf\u00e9ra. Ne\u0161lo si j\u00ed nev\u0161imnout, ale rad\u0161i oba ml\u010deli a nen\u00e1padn\u011b pokukovali na druhou stranu ohn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Asi bychom m\u011bli j\u00edt dovnit\u0159,“ prolomil napjat\u00e9 ticho Tom\u016fv tich\u00fd hlas. Bill se lehce naje\u017eil, kdy\u017e se k jeho u\u0161\u00edm dostal p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fd t\u00f3n z bratrov\u00fdch \u00fast. Nemohl si pomoct, ale a\u0165 u\u017e to bylo atmosf\u00e9rou, kter\u00e1 ka\u017edou sekundou houstla nebo p\u0159edstavou na jejich spole\u010dnou noc, jeho tu\u017eby nab\u00edraly na s\u00edle. Marn\u011b se sna\u017eil zakr\u00fdvat nejistotu. Osoba naproti n\u011bmu se v\u0161ak nach\u00e1zela ve stejn\u00fdch rozpac\u00edch, tak\u017ee m\u011bla co d\u011blat sama se sebou, nato\u017e si v\u0161\u00edmat je\u0161t\u011b pocit\u016f jeho bratra. U\u017e ubylo t\u011bch n\u011bkolik let, co se spolu schov\u00e1vali pod pe\u0159inou, kde obj\u00edmali jeden druh\u00e9ho. Toto obdob\u00ed bylo nen\u00e1vratn\u011b pry\u010d, p\u0159esto v\u0161ak nezapomn\u011bli.<\/p>\n<\/div>\n
Oba bez domluvy vstali, spole\u010dn\u00fdmi silami uhasili ohe\u0148 a vydali se k d\u0159ev\u011bn\u00e9mu nevelk\u00e9mu domu. Tom se unaven\u011b svalil na jedinou postel, kter\u00e1 v domku byla. Ml\u010dky poklepal na m\u00edsto vedle sebe, aby Billovi nazna\u010dil, \u017ee dne\u0161n\u00ed noc nem\u00edn\u00ed sp\u00e1t odd\u011blen\u011b. Nyn\u00ed odl\u00ed\u010den\u00fd chlapec se s opatrnost\u00ed polo\u017eil na nep\u0159\u00edjemn\u011b tvrdou matraci. Oto\u010dil se na druhou stranu od Toma, tak\u017ee si mohl jeho tv\u00e1\u0159 pouze p\u0159edstavovat pod zav\u0159en\u00fdmi a lehce se t\u0159epotaj\u00edc\u00edmi v\u00ed\u010dky. Jak moc si jeho bl\u00edzkost cht\u011bl u\u017e\u00edvat, ale mozek mu \u017e\u00e1dn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed nedovoloval. Co kdyby se n\u00e1hodou prozradil?<\/div>\n
Zd\u011b\u0161en\u00edm m\u00e1lem vyk\u0159ikl, kdy\u017e uc\u00edtil bratrovu dla\u0148, jak n\u011b\u017en\u011b p\u0159ejela p\u0159es jeho bok, a pot\u00e9 se majetnicky usadila na jeho b\u0159\u00ed\u0161ku. Chv\u00edli pot\u00e9 se jeho bratr odv\u00e1\u017eil k dal\u0161\u00edmu kroku. D\u016fv\u011b\u0159iv\u011b se p\u0159itiskl k jeho z\u00e1d\u016fm. Hlavu polo\u017eil na pol\u0161t\u00e1\u0159 tak bl\u00edzko Billova krku, \u017ee se skoro nosem dot\u00fdkal jeho na pohled hladk\u00e9 poko\u017eky. Te\u010f kone\u010dn\u011b mohl v klidu usnout, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee mu Bill nem\u016f\u017ee nikam ut\u00e9ct. S \u00fasm\u011bvem zav\u0159el unaven\u00e9 o\u010di a v n\u011bkolika kr\u00e1tk\u00fdch okam\u017eic\u00edch usnul.<\/p>\n<\/div>\n
Bill u\u017e tak klidn\u00fd nebyl. Rozt\u0159esen\u00fdmi prsty nahmatal prost\u011bradlo, aby jej mohl drtit sv\u00fdmi upraven\u00fdmi nehty. M\u011bl neblah\u00e9 tu\u0161en\u00ed, \u017ee se tuhle noc nevysp\u00ed. Na p\u0159\u00edtomnost bratra u\u017e si zvykl, a dokonce se mu da\u0159ilo se p\u0159ed n\u00edm i ovl\u00e1dat, av\u0161ak te\u010f mu byl bl\u00ed\u017e, ne\u017e dok\u00e1zal sn\u00e9st bez pov\u0161imnut\u00ed. Podv\u011bdom\u00ed jej uklid\u0148ovalo a napov\u00eddalo, \u017ee se p\u0159ece nenech\u00e1 vyv\u00e9st z m\u00edry. Rozum op\u011bt zas\u00e1hl a vyb\u00edzel ho, aby se z bratrova n\u00e1ru\u010d\u00ed vykroutil. Ale skute\u010dnost, \u017ee v podb\u0159i\u0161ku c\u00edtil zn\u00e1m\u00e9 siln\u00e9 mraven\u010den\u00ed, hlava se mu to\u010dila a on nedok\u00e1zal zastavit sv\u00e9 my\u0161lenky, ani je ignorovat, byla naprosto neovladateln\u00e1. Jeho mysl byla absolutn\u011b zaplaven\u00e1 vnit\u0159n\u00edmi pocity, kter\u00e9 se rozl\u00e9valy cel\u00fdm jeho t\u011blem. Pomalu p\u0159est\u00e1val vn\u00edmat okol\u00ed, dok\u00e1zal se soust\u0159edit pouze na jednu konkr\u00e9tn\u00ed osobu. Tu osobu, je\u017e byla tak bl\u00edzko. Sta\u010dilo by se tro\u0161ku pooto\u010dit a uc\u00edtil by jeho dech nejen na sv\u00e9m krku, ale tak\u00e9 na tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n<\/div>\n
Zd\u011b\u0161en\u011b stiskl v\u00ed\u010dka, kdy\u017e si u\u017e pokolik\u00e1t\u00e9 p\u0159edstavil, jak asi chutnaj\u00ed jeho pln\u00e9 a zku\u0161en\u00e9 rty. Pak ho ale napadla ot\u00e1zka, kolik \u017een a d\u00edvek jeho bratr u\u017e l\u00edbal? Jist\u011b, v\u017edy mu o tom vypr\u00e1v\u011bl, ale to bylo je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se do n\u011bj hluboce zamiloval. Nyn\u00ed by jeho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed nesnesl. A tak\u00e9 by nemusel, v\u017edy\u0165 si p\u0159eci v\u0161iml, \u017ee si u\u017e nevodil ka\u017ed\u00fd ve\u010der jinou d\u00edvku do sv\u00e9ho hotelov\u00e9ho pokoje, neflirtuje s kdejakou fanynkou, a i \u00fasm\u011bvy, kter\u00e9 jim opl\u00e1cel, postr\u00e1daly to, co d\u0159\u00edv. Dokonce i v n\u011bjak\u00e9m rozhovoru poznamenal, \u017ee by cht\u011bl za\u017e\u00edt pravou l\u00e1sku. Mo\u017en\u00e1 se Tom kone\u010dn\u011b za\u010dal m\u011bnit, co se l\u00e1sky t\u00fd\u010de, k obrazu bratrovu?<\/p>\n<\/div>\n
Sna\u017eil se zklidnit st\u00e1le se zrychluj\u00edc\u00ed dech, av\u0161ak ani to nepomohlo. Za zav\u0159en\u00fdma o\u010dima se st\u00e1le m\u00edhala osoba, pro kterou tak trp\u011bl, chv\u00edlemi ji nen\u00e1vid\u011bl, ale st\u00e1le jej neskonale miloval. Necht\u011bl se podvolit, zakazoval si to. Neschopen p\u0159estat s p\u0159edstavami, prudce vydechl. Pomalu povoloval stisk sv\u00e9 drt\u00edc\u00ed p\u011bsti. Lehce si p\u0159ejel dlan\u00ed p\u0159es nadouvaj\u00edc\u00ed se bouli pod jeho boxerkami. R\u00e1zem se jeho nap\u011bt\u00ed uvolnilo a on nadobro zapomn\u011bl na sv\u00e9 p\u0159\u00edsn\u00e9 z\u00e1kazy. Zapomn\u011bl na ten j\u00edm tak opovrhuj\u00edc\u00ed hlas n\u011bkde v hloubi du\u0161e a s klidem se nechat un\u00e9st fantazi\u00ed do sv\u011bta, kde bylo dovoleno \u00fapln\u011b v\u0161e. Dokonce i milovat sv\u00e9 vlastn\u00ed dvoj\u010de…<\/p>\n<\/div>\n
autor: xoxo_Lady<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: xoxo_Lady D\u011bkuju za koment\u00e1\u0159e a nemus\u00edte se b\u00e1t, \u010dasem v\u0161echno pochop\u00edte… \ud83d\ude09 Na p\u00edse\u010dnou pl\u00e1\u017e, je\u017e om\u00fdvaly vlny klidn\u00e9ho mo\u0159e, dopadalo n\u011bkolik posledn\u00edch paprsk\u016f zapadaj\u00edc\u00edho slunce. Jeho ost\u0159e \u017elut\u00e1 barva razila siln\u011b do o\u010d\u00ed. V m\u00edst\u011b, kde kon\u010dilo nebe a za\u010d\u00ednalo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[369],"tags":[],"class_list":["post-10334","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pain-of-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10334","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10334"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10334\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10334"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10334"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10334"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}