{"id":10339,"date":"2010-10-27T15:30:00","date_gmt":"2010-10-27T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10313"},"modified":"2010-10-27T15:30:00","modified_gmt":"2010-10-27T14:30:00","slug":"remorse-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/27\/remorse-7\/","title":{"rendered":"Remorse 7."},"content":{"rendered":"
autor: Bubbly<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Chv\u00edli bylo ticho. Trvalo mi, ne\u017e jsem se dok\u00e1zal zeptat na to, o \u010dem mluvil Andr\u00e9. Mysl\u00edm to, jak Tom mluvil s m\u00fdm mana\u017eerem o pen\u011bz\u00edch, kter\u00e9 by byl schopen David d\u00e1t za m\u016fj \u017eivot. A jeliko\u017e si v\u00edc cen\u00ed s\u00e1m sebe ne\u017e lid\u00ed, kte\u0159\u00ed ho obklopuj\u00ed, tak\u017ee nev\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee by byl zrovna \u0161t\u011bdr\u00fd. Na druhou stranu, d\u00edky m\u011b m\u00e1 kapsu po\u0159\u00e1d plnou bankovek.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome?“ ozval jsem se potichu.<\/div>\n
Tom se na m\u011b pod\u00edval. Jeho hn\u011bd\u00e9 o\u010di se vpily do m\u00e9ho pohledu.<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
Na chv\u00edli jsem se pod\u00edval n\u011bkam jinam, abych si dob\u0159e rozmyslel, jak se ho zept\u00e1m a jak moje ot\u00e1zka vyzn\u00ed. Nechci ho na\u0161tvat.<\/div>\n
„Mluvil jsi s Davidem.“ Z m\u00fdch slov nakonec ot\u00e1zka ani nevznikla. Nev\u011bd\u011bl jsem pro\u010d, ale konstatoval jsem tu skute\u010dnost.<\/div>\n
„A?“ Tom jen zvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Co ti \u0159ekl?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom si povzdychl a vstal z matrace. P\u0159e\u0161el ke dve\u0159\u00edm a vypadalo to, \u017ee chce odej\u00edt, ale na posledn\u00ed chv\u00edli se oto\u010dil a pod\u00edval se na m\u011b. V jeho o\u010d\u00edch bylo n\u011bco, co vypadalo jako nevra\u017eivost a zklam\u00e1n\u00ed. Nepromluvil hned, chv\u00edli se jen mra\u010dil nad n\u011b\u010d\u00edm, co mi unikalo. Pak mi odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee lidi kolem tebe t\u011b maj\u00ed rad\u0161i.“<\/div>\n
Pokr\u010dil jsem rameny.<\/div>\n
„V\u011bt\u0161ina z nich. David nen\u00ed zrovna t\u00edm, kdo by m\u011b miloval. Zdr\u017euje se u m\u011b jenom proto, \u017ee mu dok\u00e1\u017eu zajistit slu\u0161n\u00fd bal\u00edk pen\u011bz.“<\/div>\n
„Ale nen\u00ed tak ochotn\u00fd, jak jsme si mysleli,“ st\u00e1hl Tom obo\u010d\u00ed a zamy\u0161len\u011b na\u0161pulil rty.<\/div>\n
P\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal.<\/div>\n
„Co t\u00edm chce\u0161 \u0159\u00edct?“<\/div>\n
Tom n\u011bkolikr\u00e1t jemn\u011b  pra\u0161til p\u011bst\u00ed do sk\u0159\u00edn\u011b. N\u011bkolik vte\u0159in se oz\u00fdvalo jen dun\u011bn\u00ed d\u0159eva. Pak se pod\u00edval zp\u00e1tky na Billa. Jeho o\u010di vypadaly na\u0161tvan\u011b. Vlastn\u011b, on cel\u00fd byl na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n
\n
„Tv\u016fj skv\u011bl\u00fd mana\u017eer nen\u00ed zrovna ochotn\u00fd za tebe zaplatit.“<\/p>\n<\/div>\n
Z\u00edral jsem, jako kdyby mi pr\u00e1v\u011b \u0159ekl, \u017ee cel\u00fd m\u016fj \u017eivot je sn\u016f\u0161ka kec\u016f  a j\u00e1 v podstat\u011b \u017eiju uzav\u0159en\u00fd v bublin\u011b, odst\u0159i\u017een\u00fd od sv\u011bta. Sev\u0159elo se mi hrdlo. David. Ten David, kter\u00e9mu jsem tolik v\u011b\u0159il, m\u011b zradil. M\u011bl jsem pocit, \u017ee to v\u0161echno, co ud\u011blal pro to, abych se dostal na vrchol, byla jen le\u017e. Sprost\u00e1 le\u017e. Myslel jsem, \u017ee David je p\u0159\u00edtel. Nebyl.  <\/div>\n
„Bille?“ Tom na m\u011b po chv\u00edli zase promluvil.<\/div>\n
Zvedl jsem k n\u011bmu o\u010di, kter\u00e9 jsem m\u011bl dote\u010f sklopen\u00e9 k matraci. C\u00edtil jsem, jak se mi do nich derou slzy. Slzy vzteku a zoufalstv\u00ed z\u00e1rove\u0148. Lidi, kter\u00fdm jsem v\u011b\u0159il, m\u011b zklamou. Najednou jsem si p\u0159ipadal stejn\u011b zni\u010den\u00fd, jako kdy\u017e jsem se tady objevil a m\u011bl dojem, \u017ee jsem v\u0161echno ztratil. A nikdy se odtud nedostanu. A te\u010f, kdy\u017e tihle \u010dty\u0159i nedostanou pen\u00edze, se odtud nedostanu tuplem.<\/div>\n
„Bille, poslouch\u00e1\u0161 m\u011b?“<\/div>\n
Koukal jsem na n\u011bho, ale moje my\u0161lenky se ub\u00edraly n\u011bkam jinam. Vid\u011bl jsem ho, jak h\u00fdbe rty, ale nesly\u0161el jsem jeho hlas. Zavrt\u011bl jsem rychle hlavou, abych se vzpamatoval.<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
Tom se posadil vedle m\u011b. <\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Dal mi ruku pod bradu a donutil m\u011b pod\u00edvat se mu p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed, co\u017e mi \u010dinilo zna\u010dn\u00e9 pot\u00ed\u017ee. P\u0159ipadal jsem si hrozn\u011b. Na dn\u011b. S\u00e1m.<\/div>\n
„To znamen\u00e1,“ polkl jsem tich\u00e9 vzlyknut\u00ed. „\u017de u\u017e se odtud nedostanu?“ zeptal jsem se.<\/div>\n
„Ale dostane\u0161,“ sna\u017eil se m\u011b uklidnit, a\u010dkoliv vypadal, \u017ee tomu s\u00e1m nev\u011b\u0159\u00ed. „Osobn\u011b dohl\u00e9dnu na to, aby ses odtud dostal \u017eiv\u00fd a zdrav\u00fd. BJ na tebe u\u017e ani nes\u00e1hne, rozum\u00ed\u0161?“<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvnu, ale p\u0159\u00edli\u0161  jsem nevn\u00edmal to, co \u0159\u00edk\u00e1.  <\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161 o n\u011bkom, kdo by byl ochotn\u00fd\u2026“ Nedo\u0159ekl v\u011btu. Ani nemusel. Domyslel jsem si posledn\u00ed slova, kter\u00e1 by popsala \u00fapln\u011b v\u0161echno.<\/div>\n
Pokr\u010dil jsem rameny.<\/div>\n
„Jedin\u00fd, kdo m\u011b napad\u00e1, jsou m\u00ed rodi\u010de.“<\/div>\n
„Jsi si t\u00edm jist\u00fd? Pochybuju, \u017ee bys p\u0159e\u017eil dal\u0161\u00ed zklam\u00e1n\u00ed,“ \u0159ekl m\u011bkce, jako kdyby to v\u0161echno ch\u00e1pal. Mo\u017en\u00e1 nejsem jedin\u00fd, koho kdy n\u011bkdo zradil. T\u0159eba i Tom nem\u011bl zrovna \u0161\u0165astn\u00fd \u017eivot, a proto skon\u010dil takhle. Un\u00e1\u0161\u00ed lidi, aby m\u011bl pen\u00edze. Pokud to ov\u0161em v\u0161echno nen\u00ed jen kv\u016fli BJovi.<\/div>\n
„Oni jsou jedin\u00ed, kdo mi kdy opravdu v\u011b\u0159ili, a kdo m\u011b podporoval.“<\/div>\n
Vypadalo to, \u017ee si oddychl. A pak zase zpozorn\u011bl.<\/div>\n
„Pod\u00edvej, b\u00fdt po m\u00e9m, u\u017e bys tady nebyl, byl bys doma, v bezpe\u010d\u00ed, aby ti nikdo nemohl ubl\u00ed\u017eit. Jen\u017ee na mn\u011b to nen\u00ed. A BJ t\u011b odtud nenech\u00e1 jen tak odej\u00edt, ale ud\u011bl\u00e1m cokoliv, aby se ti nic nestalo.“<\/div>\n
„BJ se s tebou mazlit nebude. D\u00e1 t\u011b stranou,“ odv\u011btil jsem zkrou\u0161en\u011b. P\u0159edstava to nebyla zrovna p\u0159\u00edjemn\u00e1, ale byla to pravda, a\u0165 se to Tomovi l\u00edbilo nebo ne. Nav\u00edc, \u010d\u00edm v\u00edc si tady oba dva hrajeme na schov\u00e1vanou, t\u00edm to bude v\u0161echno hor\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Zavol\u00e1m jim,“ zvedl se Tom najednou. Zm\u011bna t\u00e9matu p\u0159i\u0161la p\u0159\u00edli\u0161 rychle, ale vzpamatoval jsem se d\u0159\u00edv, ne\u017e stihl ut\u00fdct. Vstal jsem z matrace a polo\u017eil mu ruku na p\u0159edlokt\u00ed. Tom se ke mn\u011b oto\u010dil a p\u0159ekvapen\u011b se na m\u011b pod\u00edval. Nejd\u0159\u00edv pozoroval moji ruku na jeho pa\u017ei a potom se mi pod\u00edval do obli\u010deje. V o\u010d\u00edch mu pohr\u00e1val zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pohled.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu s nimi mluvit?“ zeptal jsem se. „Pros\u00edm.“<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 nev\u00edm, jestli\u2026“<\/div>\n
Sko\u010dil jsem mu do \u0159e\u010di.<\/div>\n
„Tome, pros\u00edm, j\u00e1 t\u011b pros\u00edm na kolenou! J\u00e1 pot\u0159ebuju sly\u0161et n\u011bkoho z domova.“ Zase jsem natahoval, jako mal\u00fd kluk. Cht\u011blo se mi bre\u010det. Tolik jsem tou\u017eil po tom, abych mohl sly\u0161et m\u00e1mu nebo t\u00e1tu. Kohokoliv. I za\u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed Scottyho by mi zachr\u00e1nilo \u017eivot.<\/div>\n
Tom si povzdychl.<\/div>\n
„Mus\u00edm se zeptat BJe.“<\/div>\n
Sklopil jsem o\u010di. „To je to sam\u00e9, jako kdybys mi \u0159ekl ne,“ odv\u011btil jsem a sedl si zp\u00e1tky na postel. Bylo mi zase mizern\u011b. Jako kdy\u017e jsem se sem dostal, stahovalo se mi hrdlo, hrudn\u00edk m\u011b bolel a o\u010di m\u011b p\u00e1lily. V krku m\u011b t\u00ed\u017eil k\u0159ik. Nev\u00edm, jak dlouho tu je\u0161t\u011b vydr\u017e\u00edm.<\/div>\n
Tom si ke mn\u011b sedl zase zp\u00e1tky.<\/div>\n
„Bille, pod\u00edvej se na m\u011b.“<\/div>\n
Trvalo mi, ne\u017e jsem mu pohled oplatil.<\/div>\n
„A dob\u0159e m\u011b poslouchej. Domluv\u00edm se s BJem, aby sis mohl s rodi\u010di promluvit, ale rozumn\u011b, ch\u00e1pe\u0161? Ani slovo o tom, kde jsi a s k\u00fdm si. Jenom \u0161patn\u00e1 hl\u00e1ska a BJ t\u011b zabije. Nejenom tebe.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvnu.<\/div>\n
Tom se n\u011bkolikr\u00e1t nadechl a vydechl. „Dob\u0159e. P\u0159ijdu pro tebe.“ \u0158ekl potichu a zamkl za sebou dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
Sed\u011bl jsem na pohovce v m\u00edstnosti, ve kter\u00e9 jsem se poprv\u00e9 probudil. Nic se tu nezm\u011bnilo, a\u017e na to, \u017ee tu byl \u0161\u00edlen\u00fd nepo\u0159\u00e1dek. Kdy\u017e jsem se rozhl\u00e9dl, pomyslel jsem p\u0159itom na sv\u016fj uklizen\u00fd pokoj. Nev\u011bd\u011bl jsem, jestli se mi chce zvracet, nebo bude sta\u010dit jen znechucen\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
BJ m\u011b razantn\u011b  posadil, a\u017e jsem m\u011bl dojem, \u017ee m\u011b zatla\u010dil skrz seda\u010dku a\u017e do podlahy. Vrazil mi telefon do ruky se slovy: „Varuju t\u011b – jenom p\u00edpne\u0161, kde jsi a kdo tu s tebou je, a j\u00e1 t\u00ed osobn\u011b urvu hlavu, rozum\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„BJi, tyhle sc\u00e9ny si odpus\u0165,“ ozval se za mnou Tom.<\/div>\n
V tu chv\u00edli BJ vyt\u00e1hl pistoli a nam\u00ed\u0159il mi ji k hlav\u011b. Vyjekl jsem jako holka a p\u0159itiskl se z\u00e1dy ke zdi. Tom se p\u0159ede m\u011b postavil, jako kdyby cht\u011bl br\u00e1nit let\u00edc\u00ed kulce vlastn\u00edm t\u011blem. BJ se jenom zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Nechal by ses kv\u016fli n\u011bmu zast\u0159elit? To si d\u011bl\u00e1\u0161 srandu?“<\/div>\n
„Nech ho zavolat jeho rodi\u010d\u016fm,“ odv\u011btil Tom. Jeho ot\u00e1zce se taktn\u011b vyhnul.<\/div>\n
BJ schoval pistoli a k\u00fdvnul na m\u011b. „Tak, a\u0165 u\u017e to m\u00e1me za sebou. Hlavn\u011b  nezav\u011b\u0161uj. Chceme s tv\u00fdmi rodi\u010di je\u0161t\u011b mluvit.“<\/p>\n<\/div>\n
Poslu\u0161n\u011b jsem p\u0159ik\u00fdvl a t\u0159esouc\u00edmi se prsty jsem vyto\u010dil \u010d\u00edslo m\u00fdch rodi\u010d\u016f. Telefon zazvonil poprv\u00e9. P\u0159i tom zvuku jsem sebou trhl, ale jakmile telefon jednou zazvonil, ozval se v n\u011bm zn\u00e1m\u00fd hlas m\u00e9 matky.<\/div>\n
„Hal\u00f3?“ <\/div>\n
Sly\u0161el jsem v jej\u00edm hlase slzy. „Mami?“<\/div>\n
„Bille!“ Najednou v\u0161echen ten strach a bolest, se kterou mluvila, byla pry\u010d. „Bille, zlat\u00ed\u010dko, kde jsi?“<\/div>\n
Zalapal jsem po dechu a pod\u00edval se na BJ, kter\u00fd na m\u011b v\u00fdhru\u017en\u011b zakroutil hlavou. V ruce m\u011bl po\u0159\u00e1d pistoli a j\u00e1 jsem rozhodn\u011b necht\u011bl, aby se jedna z kulek v jej\u00edm z\u00e1sobn\u00edku zavrtala do moj\u00ed hlavy. „To ti nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, mami, ale jsem v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
M\u00e1ma ml\u010dela, sly\u0161el jsem jen tich\u00e9 vzlyk\u00e1n\u00ed, a pak si telefon vzal n\u011bkdo jin\u00fd. Podle v\u0161eho t\u00e1ta. Doufal jsem, \u017ee bude o trochu klidn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e m\u00e1ma.<\/div>\n
„Bille, p\u0159esta\u0148 n\u00e1s d\u011bsit. Kde jsi? Co se ti stalo, pro\u010d ses nevr\u00e1til dom\u016f?“<\/div>\n
Nadechl jsem se.<\/div>\n
 „Tati, nem\u016f\u017eu ti nic \u0159\u00edct. Kv\u016fli v\u00e1m sam\u00fdm a kv\u016fli sob\u011b. Jen mi v\u011b\u0159te, jsem v po\u0159\u00e1dku.“ U\u017e jsem c\u00edtil, jak se mi chce znovu plakat. Lhal jsem. Lhal jsem sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm, p\u0159ed kter\u00fdmi jsem nikdy ne\u0159ekl \u0161patn\u00e9 slovo a nikdy jsem jim nelhal do o\u010d\u00ed. Te\u010f jsem m\u011bl dojem, \u017ee jsem je zradil.<\/p>\n<\/div>\n
„Tvoje maminka m\u00e1 o tebe strach.“<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m taky strach,“ odv\u011btil jsem potichu.<\/div>\n
T\u00e1ta chv\u00edli ml\u010del a pak se trhan\u011b nadechl. „Jsi v nebezpe\u010d\u00ed, Bille?“<\/div>\n
Znovu jsem se pod\u00edval na BJ. Nev\u011bd\u011bl jsem, jestli m\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee ano. BJ se mra\u010dil, ale jeho v\u00fdraz nevypov\u00eddal o ni\u010dem. Rozhodl jsem se ot\u00e1zce vyhnout, co\u017e m\u011b bolelo. „M\u00e1m v\u00e1s r\u00e1d,“ odv\u011btil jsem. Nap\u011bt\u00ed kolem m\u011b zhoustlo, p\u0159ed o\u010dima jsem m\u011bl m\u017eitky.<\/div>\n
„Bille, proboha, \u0159ekni\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Zbytek v\u011bty jsem nesly\u0161el. BJ mi vytrhl sluch\u00e1tko z ruky a p\u0159ilo\u017eil si ho k \u00fast\u016fm, zat\u00edmco M\u00e4x m\u011b bral za loket a t\u00e1hl m\u011b zp\u00e1tky do pokoje. Nebr\u00e1nil jsem se. P\u0159i\u0161el jsem si jako hadrov\u00e1 panenka, v\u011bc na ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed. Pod\u00edval jsem se na Toma a zjistil jsem, \u017ee m\u00e1 v obli\u010deji zoufalstv\u00ed. Vypadal zni\u010den\u011b a provinile. Oplatil mi pohled a pak mi v\u0161echno zmizelo za rohem.<\/div>\n
M\u00e4x m\u011b pohodil v pokoji na postel. Moje t\u011blo voln\u011b dopadlo na matraci a pak jsem se dal do usedav\u00e9ho pl\u00e1\u010de. Tohle je m\u016fj konec\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bubbly Chv\u00edli bylo ticho. Trvalo mi, ne\u017e jsem se dok\u00e1zal zeptat na to, o \u010dem mluvil Andr\u00e9. Mysl\u00edm to, jak Tom mluvil s m\u00fdm mana\u017eerem o pen\u011bz\u00edch, kter\u00e9 by byl schopen David d\u00e1t za m\u016fj \u017eivot. A jeliko\u017e si v\u00edc cen\u00ed s\u00e1m sebe<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[365],"tags":[],"class_list":["post-10339","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-remorse"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10339","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10339"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10339\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10339"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10339"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10339"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}