{"id":10343,"date":"2010-10-26T18:00:00","date_gmt":"2010-10-26T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10317"},"modified":"2010-10-26T18:00:00","modified_gmt":"2010-10-26T17:00:00","slug":"kapky-deste-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/26\/kapky-deste-2\/","title":{"rendered":"Kapky de\u0161t\u011b 2."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"459\"<\/div>\n
<\/div>\n
Ladn\u00e1 oto\u010dka, sv\u016fdn\u00e9 zavln\u011bn\u00ed a no\u017eka v hedv\u00e1bn\u00e9 pun\u010do\u0161ce obto\u010den\u00e1 kolem masivn\u00ed kovov\u00e9 ty\u010de. Jen p\u016fsobit \u017ehav\u011b a sexy. To bylo to, na co se pln\u011b soust\u0159edila, kdy\u017e mu\u017ei, co sed\u011bl pod vyv\u00fd\u0161en\u00fdm mal\u00fdm podiem, nab\u00eddla perfektn\u00ed v\u00fdhled na sv\u016fj mal\u00fd kulat\u00fd zadek v krajkov\u00fdch tit\u011brn\u00fdch kalhotk\u00e1ch r\u016f\u017eov\u00e9 barvy. Cht\u011bla zap\u016fsobit. Pot\u0159ebovala tuhle pr\u00e1ci, proto\u017ee byla kr\u00e1lovsky placen\u00e1. Tedy ne v\u0161ude, ale v tomhle clubu ano. Byla to jedna z nejvyhled\u00e1van\u011bj\u0161\u00edch diskot\u00e9k ve m\u011bst\u011b a pro ni to byla ide\u00e1ln\u00ed mo\u017enost, jak si vyd\u011blat na studia a p\u0159i tom netvrdnout v pr\u00e1ci od ve\u010dera do r\u00e1na. T\u0159i \u010dty\u0159i noci v t\u00fddnu zatan\u010dit a je\u0161t\u011b se u toho pobavit, pova\u017eovala za ide\u00e1ln\u00ed.  <\/div>\n
Majitel podniku, kter\u00fd  ji nedbale pozoroval, vypadal nep\u0159\u00edtomn\u011b a znud\u011bn\u011b, ale to v\u0161ichni tihle t\u00fdpci. Nebyl to toti\u017e prvn\u00ed podobn\u00fd konkurz, kter\u00e9ho se z\u00fa\u010dastnila. V jednom zapadl\u00e9m clubu m\u011bla pr\u00e1ci p\u0159isl\u00edbenou, ona ale cht\u011bla tan\u010dit tady, u\u017e jen d\u00edky tomu, \u017ee na rozd\u00edl od t\u011bch jin\u00fdch, byl zdej\u0161\u00ed majitel velice mlad\u00fd a jako l\u00e1kav\u00fd bonus neuv\u011b\u0159iteln\u011b pohledn\u00fd. Nebylo by v\u016fbec \u0161patn\u00e9 ud\u011blat natolik velk\u00fd dojem, \u017ee by projevil z\u00e1jem o mnohem v\u00edc, ne\u017e m\u00edt ji tu jen jako vln\u00edc\u00ed se zam\u011bstnankyni u ty\u010de.  <\/div>\n
Na\u0161pulila rty a poslala mu vzdu\u0161n\u00fd polibek, klekaj\u00edc si na v\u0161echny \u010dty\u0159i. Za\u010dala se jako ko\u010dka pl\u00ed\u017eit ke kraji podia, aby mu tak vystavila na obdiv svoje pln\u00e1 \u0148adra nacpan\u00e1 nav\u00edc je\u0161t\u011b v push-up podprsence, kter\u00e1 musela b\u00fdt minim\u00e1ln\u011b o \u010d\u00edslo men\u0161\u00ed. Jej\u00ed vnadn\u00e9 trojky co chv\u00edli hrozily, \u017ee j\u00ed vrchem vysko\u010d\u00ed ven a panu majiteli nejen t\u00e9hle diskot\u00e9ky, ale i dal\u0161\u00edch p\u00e1r club\u016f a kasin v Berl\u00edn\u011b, se uk\u00e1\u017eou v cel\u00e9 sv\u00e9 kr\u00e1se.<\/div>\n
\n
Jej\u00ed snaha j\u00ed ale byla zma\u0159ena. Objevil se tam toti\u017e najednou n\u011bjak\u00fd hromotluk, nahnul se bl\u00ed\u017ee k majiteli, aby ho ten p\u0159es hlasitou hudbu, kter\u00e1  doprov\u00e1zela jej\u00ed kreace, sly\u0161el a n\u011bco se mu jal sd\u011blovat. T\u00edm byla jeho pozornost naprosto odvedena od n\u00ed.  <\/div>\n
<\/div>\n
M\u00e1vnul jsem na chl\u00e1pka z \u00fadr\u017eby, kter\u00fd se tu p\u0159es den potloukal a j\u00e1 ho vyu\u017eil m\u00edsto DJ, aby mi pro t\u011bch p\u00e1r holek, co se tu vyst\u0159\u00eddaly, pustil hudbu. Tahleta tu u\u017e dnes byla \u0161est\u00e1, mo\u017en\u00e1 sedm\u00e1. Nev\u011bd\u011bl jsem p\u0159esn\u011b a bylo mi to vcelku jedno. Nel\u00edbila se mi ani jedna. Ka\u017ed\u00e1 se tu jen sm\u011b\u0161n\u011b vlnila v myln\u00e9m p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee to snad vypad\u00e1 sexy nebo co. A p\u0159itom v\u011bt\u0161ina z nich nem\u011bla ani prachoby\u010dejn\u00fd smysl pro rytmus, nato\u017e aby se snad zmohla na n\u011bjak\u00fd efektn\u00ed krok, kter\u00fd by pasoval ke gogo tane\u010dnic\u00edm. A tahle mi nav\u00edc je\u0161t\u011b p\u0159ipadala tlust\u00e1. Jak odporn\u00e9.<\/em>  <\/div>\n
Chl\u00e1pek zareagoval, a\u017e  kdy\u017e jsem sv\u016fj pokyn zopakoval. Teprve pot\u00e9  hudba utichla.<\/em><\/div>\n
„D\u00edky, Tede. Pro dne\u0161ek t\u011b u\u017e nepot\u0159ebuju. Jen mrkni na p\u00e1ny, prot\u00e9k\u00e1 tam z\u00e1chod, a m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt dom\u016f.“ Zahalekal jsem na n\u011bj.<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b, \u0161\u00e9fe.“ Zubil se na m\u011b od ucha k uchu. Pros\u0165\u00e1\u010dek. Prol\u00e9tlo mi hlavou. Byl na n\u011bj ale spoleh.<\/em><\/div>\n
„Tak\u017ee sle\u010dno,“ zvedl jsem o\u010di k holce, kter\u00e1 se tu p\u0159estala sv\u00edjet, a te\u010f jen \u010dekala s vytr\u010den\u00fdm bokem do strany a rukou zaklesnutou v pase. Ani st\u00e1t neum\u00ed. Napadlo m\u011b. Je to v\u00e1\u017en\u011b nemehlo, shrnul jsem si s\u00e1m pro sebe jej\u00ed neschopnost, ale nahlas jsem u\u017e pouze \u0159ekl: „D\u011bkuji, \u017ee jste p\u0159i\u0161la, my se v\u00e1m v p\u0159\u00edpad\u011b z\u00e1jmu telefonicky ozveme.“<\/em><\/div>\n
„Jist\u011b, j\u00e1 tak\u00e9 d\u011bkuji. Budu \u010dekat.“ Zacvrlikala a debiln\u011b na m\u011b zamrkala. Proto\u010dil jsem o\u010di, kdy\u017e u\u017e m\u011b nemohla vid\u011bt a nekompromisn\u011b jsem si ji vy\u0161krtl ze seznamu. Tahle holka se rozhodn\u011b telefon\u00e1tu nedo\u010dk\u00e1.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Tak jo, Bobo, u\u017e se ti pln\u011b v\u011bnuju,“ vr\u00e1til jsem se ke sv\u00e9mu vyhazova\u010di, ob\u010dasn\u00e9 t\u011blesn\u00e9 str\u00e1\u017ei a vymaha\u010di v jedn\u00e9 osob\u011b. „M\u016f\u017ee\u0161 mi to zopakovat te\u010f, kdy\u017e u\u017e tu m\u00e1me klid.“<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b, Tome,“ ujistil m\u011b a spustil. „Tak\u017ee toho ka\u0161para s \u010dervenejma vlasama jsem malinko zm\u00e1\u010dknul. Vypadal docela pod\u011blanej a mysl\u00edm, \u017ee ud\u011bl\u00e1 v\u0161echno proto, aby z n\u011bj ty prachy co nejd\u0159\u00edv vypadly.“<\/em><\/div>\n
„Fajn, to by bylo.“ Promnul jsem si ruce. „Pt\u00e1t se t\u011b, jestli v\u00e1s p\u0159i tom nikdo nevid\u011bl, snad ani nemus\u00edm, \u017ee?“ Pozvedl jsem obo\u010d\u00ed a rad\u011bji ud\u011blal pauzu, aby mi to mohl potvrdit.<\/em><\/div>\n
„Nem\u011bj strach, v\u00ed\u0161, \u017ee si na tohle d\u00e1v\u00e1m bacha. Nalo\u017eil jsem ho do auta p\u0159ed firmou, kde d\u011bl\u00e1, v\u016fbec se necukal, tak\u017ee jsme nevzbudili pozornost, a odvezl do \u010d\u00e1sti m\u011bsta, kde jen tak nikdo nechod\u00ed. Nav\u00edc jsem si vybral je\u0161t\u011b jednu hodn\u011b zastr\u010denou uli\u010dku.“<\/em><\/div>\n
„\u0160ikovnej,“ pochv\u00e1lil jsem ho. „Jsem na n\u011bj zv\u011bdavej. Sehnat takovej bal\u00edk by byl skoro z\u00e1zrak. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b, kdy\u017e tady prachy nebudou p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed pond\u011bl\u00ed, malinko v\u00edc ho dol\u00e1mej, a kdy\u017e ani to nebude m\u00edt odezvu, tak jsem si pro n\u011bj p\u0159ipravil malinko vype\u010den\u011bj\u0161\u00ed mo\u017enost, jak by mohl b\u00fdt jeho dluh sm\u00e1znut.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Mlad\u00fd mu\u017e se zlomysln\u011b u\u0161kl\u00edbl nad chystan\u00fdm pl\u00e1nem. Nezaru\u010doval mu sice navr\u00e1cen\u00ed pen\u011bz, ale i tak nepochyboval o tom, \u017ee z toho bude profitovat. Snil o tom p\u0159eci u\u017e tak dlouhou dobu. Mlad\u00e9ho pana Fabiana Steinkeho si nechal toti\u017e proklepnout hned, jak v jeho kasinu poprv\u00e9 pro\u0161ustroval v\u011bt\u0161\u00ed obnos pen\u011bz a p\u0159i\u0161el si k n\u011bmu pro p\u016fj\u010dku, aby mohl hr\u00e1t d\u00e1l. Tak\u017ee Tom u\u017e tehdy v\u011bd\u011bl, co za poklady Fabian vlastn\u00ed, a m\u00ednil je z n\u011bj dostat st\u016fj co st\u016fj. Nepochyboval, \u017ee pod malou pohr\u016f\u017ekou mo\u017enosti zbaven\u00ed Fabiana jeho neu\u017eite\u010dn\u00e9ho \u017eivota, mu chlapec p\u0159enech\u00e1 cokoli, o co si \u0159ekne.<\/p>\n<\/div>\n
Zalovil v kapse sv\u00fdch objemn\u00fdch d\u017e\u00edn a v dlouh\u00e9m seznamu \u010d\u00edsel na\u0161el to, kter\u00e9 nyn\u00ed pot\u0159eboval.<\/div>\n
„Ahoj, Abi,“ zm\u011bnil sv\u016fj v\u011bt\u0161inou p\u0159\u00edsn\u00fd a autoritativn\u00ed t\u00f3n hlasu na velice mil\u00fd, kter\u00fd mu ale obvykle nebyl p\u0159\u00edli\u0161 vlastn\u00ed. Tahle jeho bran\u017ee nevy\u017eadovala mnoho cukrblik\u016f, jinak by to moc daleko nedot\u00e1hl. D\u00edvka na druh\u00e9m konci spojen\u00ed se s n\u00edm radostn\u011b p\u0159iv\u00edtala. M\u011bla slabost, tak jako ka\u017ed\u00e1, kter\u00e1 se kdy objevila v jeho bl\u00edzkosti, pro sv\u00e9ho b\u00fdval\u00e9ho \u0161\u00e9fa. Za\u017eila s n\u00edm jen kr\u00e1tk\u00e9 povyra\u017een\u00ed, p\u0159esto na n\u011bj vzpom\u00ednala jen v dobr\u00e9m.<\/div>\n
„Pot\u0159eboval bych helfnout. M\u011bl jsem tu dnes p\u00e1r hus, ale v\u0161echny to byly d\u0159eva. V\u00edm, \u017ee te\u010f je z tebe seri\u00f3zn\u00ed vdan\u00e1 pan\u00ed, ale bodlo by mi m\u00edt t\u011b tu alespo\u0148 na sobotn\u00ed noc. To b\u00fdv\u00e1 nejv\u00edc narv\u00e1no, to v\u00ed\u0161 sama. Tak co, nep\u0159i\u0161la by sis trochu zavzpom\u00ednat, obto\u010dit se mi kolem ty\u010de a rozpar\u00e1dit p\u00e1r chlap\u016f? M\u00e1m te\u010f n\u011bjakou nouzi o tane\u010dnice.“ Tom v\u016fbec nep\u0159eh\u00e1n\u011bl. Abigail b\u00fdvala t\u0159\u00edda. Ne jako ty d\u0159eva, co vid\u011bl dneska. Sv\u00e9ho \u010dasu dok\u00e1zala do varu dostat i jeho, a to bylo co \u0159\u00edct, proto\u017ee on byl zvykl\u00fd na opravdu vysok\u00fd standart. Jen\u017ee se mu zhruba p\u0159ed rokem bl\u00e1zniv\u011b zamilovala a p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f na to i vdala a bylo po tancov\u00e1n\u00ed. Man\u017e\u00edlek nem\u011bl pro podobn\u00e9 v\u011bci pochopen\u00ed.<\/div>\n
„Pokus\u00ed\u0161 se to za\u0159\u00eddit?“ Zopakoval po n\u00ed. „Super, zlato. Moc d\u00edk. Zat\u00edm se m\u011bj, t\u011b\u0161\u00edm se, pa.“ Uculil se spokojen\u011b a zav\u011bsil.  <\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Vztekle jsem bouchnul do mal\u00e9ho botn\u00edku v p\u0159eds\u00edni a rozkopl p\u00e1r bot, kter\u00e9 se neuklizen\u00e9 v\u00e1lely p\u0159ed n\u00edm. On skute\u010dn\u011b utekl. V\u016fbec jsem tuhle na\u0161i h\u00e1dku n\u011bjak nepobral. Nenach\u00e1zel jsem v n\u00ed jedin\u00fd rozumn\u00fd podn\u011bt k t\u011bm v\u0161em v\u011bcem, kter\u00e9 mi tu vmetl do tv\u00e1\u0159e. Pr\u00fd, \u017ee si m\u011b vydr\u017euje. Jak jen na takovouhle hovadinu mohl p\u0159ij\u00edt? Pravdou bylo, \u017ee se v posledn\u00ed dob\u011b choval malinko v\u00edce popudliv\u011b, ne\u017e bylo obvykl\u00e9. Kdykoli jsem na to ale pouk\u00e1zal a sna\u017eil se s n\u00edm o tom mluvit, ujistil m\u011b, \u017ee se nic z\u00e1va\u017en\u00e9ho ned\u011bje. Pr\u00fd toho m\u00e1 jen hodn\u011b v pr\u00e1ci, d\u00edky \u010demu\u017e je ve stresu, a \u017ee se to za n\u011bjak\u00fd \u010das uklidn\u00ed. Nesna\u017eil jsem se p\u00e1trat po tom, zda-li je to pravda. Faktem z\u016fst\u00e1valo, \u017ee dom\u016f se vrac\u00edval pozd\u011bji ne\u017e d\u0159\u00edv, a pokud ten \u010das tr\u00e1vil jinde a ne ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i, p\u0159i\u0161el bych na to jen velice st\u011b\u017e\u00ed. On si n\u011bkter\u00e1 z\u00e1kout\u00ed sv\u00e9ho soukrom\u00ed dost dob\u0159e st\u0159e\u017eil, a tam, kde necht\u011bl, jsem jednodu\u0161e p\u0159\u00edstup nem\u011bl. Nikdy mi to nijak v\u00fdrazn\u011b nevadilo, proto\u017ee mi to umo\u017e\u0148ovalo m\u00edt stejn\u00e9 podm\u00ednky i pro sebe. Tak\u017ee tak jako j\u00e1 jsem se nepletl do jeho z\u00e1le\u017eitost\u00ed, nepletl se on do m\u00fdch. Co\u017e jsem v\u00edtal, proto\u017ee bylo p\u00e1r v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 bych nesv\u011b\u0159il nikdy nikomu, ani jemu ne, i p\u0159es to, \u017ee jsem ho miloval. Tedy alespo\u0148 jsem o tom byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Pokud v tom skute\u010dn\u011b byla pr\u00e1ce, budi\u017e. To jsem byl schopn\u00fd ch\u00e1pat a tolerovat jeho n\u00e1lady, dokud ten tlak v zam\u011bstn\u00e1n\u00ed trochu nepolev\u00ed. Jen\u017ee j\u00e1 se ob\u00e1val, \u017ee je v tom n\u011bco jin\u00e9ho. I kdy\u017e jsem se sna\u017eil mu v\u011b\u0159it, tohle chov\u00e1n\u00ed bylo tolik podobn\u00e9 tomu, \u010d\u00edm u\u017e jsme si kdysi pro\u0161li. Gamblerstv\u00ed a spousta dluh\u016f. Mnohokr\u00e1t p\u0159i\u0161el dom\u016f doml\u00e1cen\u00fd tak, \u017ee se pak d\u00e1val cel\u00e9 t\u00fddny dohromady. Sl\u00edbil jsem, \u017ee mu pom\u016f\u017eu to p\u0159est\u00e1t, ale jen kdy\u017e mi odp\u0159\u00eds\u00e1hne, \u017ee toho nech\u00e1, nebo v opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b ho opust\u00edm. Poslechl m\u011b a po splacen\u00ed dluh\u016f v\u0161echno ustalo, bylo zase dob\u0159e. V\u011bd\u011bl p\u0159eci, co to bylo za peklo, necht\u011blo se mi proto ani v\u011b\u0159it, \u017ee by byl tak hloup\u00fd a do podobn\u00fdch probl\u00e9m\u016f spadl znovu.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Do\u0161el jsem zp\u011bt do bytu a v ob\u00fdv\u00e1ku z v\u00fd\u0161ky dosedl na pohovku. Frustrovan\u011b jsem zafun\u011bl a promnul si o\u010di. Hm\u00e1tl jsem po ovlada\u010di k televizi a zm\u00e1\u010dkl n\u00e1hodn\u011b jeden z program\u016f. B\u011b\u017eel tam n\u011bjak\u00fd film a podle toho, co se moment\u00e1ln\u011b odehr\u00e1valo mezi hlavn\u00edmi hrdiny, jsem usoudil, \u017ee jde o n\u011bjak\u00fd bezduch\u00fd roman\u0165\u00e1k. Nechal jsem to tak a sp\u00ed\u0161e ne\u017e na obrazovku jsem tup\u011b civ\u011bl skrz ni.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Ani nev\u00edm, jak dlouho jsem to vydr\u017eel, ne\u017e m\u011b to uklimbalo ke sp\u00e1nku. Probral jsem se, a\u017e kdy\u017e sem pronikalo jen sv\u011btlo z pouli\u010dn\u00ed lampy. Zat\u0159\u00e1sl jsem se zimou. Usnul jsem tu jen v lehk\u00e9m tri\u010dku a dom\u00e1c\u00edch kalhot\u00e1ch. Zam\u017eoural jsem na digit\u00e1ln\u00ed hodiny, kter\u00e9 \u010derven\u011b z\u00e1\u0159ily vedle televizoru. Skoro jedna v noci. Dolehlo ke mn\u011b \u0161ramocen\u00ed, n\u011bco se svezlo po st\u011bn\u011b a ozvala se dut\u00e1 r\u00e1na, kdy\u017e to dopadlo na zem, a j\u00e1 si uv\u011bdomil, \u017ee to bylo to, co m\u011b probralo.<\/em><\/div>\n
„Do hajzlu!“ Sly\u0161el jsem tlumen\u00e9 zaklen\u00ed. Fabian se vr\u00e1til a z\u0159ejm\u011b ne tak \u00fapln\u011b st\u0159\u00edzliv\u00fd. V\u017edycky kdy\u017e byl toti\u017e v tomhle stavu a sna\u017eil se nenad\u011blat hluk, vy\u0161el mu z toho p\u0159esn\u00fd opak.<\/em><\/div>\n
Je\u0161t\u011b  malinko mal\u00e1tn\u011b z rozesp\u00e1n\u00ed jsem vstal z pohovky a p\u0159e\u0161el k vyp\u00edna\u010di. M\u00edstnost zalilo sv\u011btlo a j\u00e1 tak mohl pokra\u010dovat d\u00e1l, abych toho otrapu na\u0161el. Sed\u011bl zakl\u00edn\u011bn\u00fd v p\u0159eds\u00edni mezi st\u011bnou a botn\u00edkem a evidentn\u011b nebyl s\u00e1m schopn\u00fd dostat se zase na nohy.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Bill\u00ed,“ loupl po mn\u011b sv\u00fdma opileck\u00fdma o\u010dima, kter\u00e9 sotva dr\u017eel otev\u0159en\u00e9, kdy\u017e m\u011b zaregistroval.<\/em><\/div>\n
„No ty ses teda par\u00e1dn\u011b z\u0159\u00eddil,“ vrt\u011bl jsem nad n\u00edm hlavou. „Dneska sp\u00ed\u0161 na gau\u010di. Smrd\u00ed\u0161 jako sud piva.“ Cht\u011bl jsem odej\u00edt a ponechat ho osudu, ale jeho k\u0148ourav\u00fd hl\u00e1sek se ozval znovu.<\/em><\/div>\n
„Nenech\u00e1vej m\u011b tu, pros\u00edm. Nejde to.“ Demonstrativn\u011b se pokusil zadkem po zemi posunout z t\u00e9 skuliny, ve kter\u00e9 byl napasovan\u00fd, ale jen heknul pod zbyte\u010dnou n\u00e1mahou. Smiloval jsem se nad n\u00edm a sehnul se k n\u011bmu. Poslu\u0161n\u011b ke mn\u011b nat\u00e1hnul ruce a omotal mi je kolem krku. Zav\u011bsil se na m\u011b a nejsp\u00ed\u0161 \u010dekal, \u017ee uzvednu celou jeho v\u00e1hu.<\/em><\/div>\n
„Spolupracuj, vole, se\u0161 t\u011b\u017ekej jak pytel brambor,“ fun\u011bl jsem te\u010f pro zm\u011bnu j\u00e1. Povedlo se mu pod sebe str\u010dit nohy, na kter\u00fdch se vzep\u0159el. Takhle jsem ho u\u017e zvl\u00e1dl dostat do vzp\u0159\u00edmen\u00e9 polohy, i kdy\u017e jsem se u toho par\u00e1dn\u011b zapotil. On mi ale d\u00e1l visel na krku a fun\u011bl na m\u011b ty svoje alkoholov\u00e9 v\u00fdpary.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b nech\u00e1pu, pro\u010d ses o\u017eral. To j\u00e1 bych m\u011bl sp\u00ed\u0161, potom, jak ses choval.“ Vy\u010detl jsem mu a sna\u017eil se ho rozpohybovat a dopravit k pohovce, kde m\u011bl b\u00fdt na dne\u0161n\u00ed noc vyho\u0161t\u011bn. Marn\u011b. St\u00e1l jako p\u0159ikovan\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Bill\u00ed, ty se zlob\u00ed\u0161?“ Brouknul a mn\u011b bylo v\u0161echno jasn\u00e9. P\u00e1n chce \u0159e\u0161it na\u0161i situaci. V t\u011bchto stavech mu to \u0161lo v\u017edycky nejl\u00edp, a hlavn\u011b se od toho nenechal odradit. Dokud s n\u00edm nebudu mluvit, nehne se.<\/em><\/div>\n
„A nem\u011bl bych snad?“ Op\u00e1\u010dil jsem proti ot\u00e1zkou.<\/em><\/div>\n
„M\u011bl,“  \u0161kytnul a jeho hlava mi skon\u010dila na rameni. „J\u00e1 ale nechci, aby ses zlobil. Mlel\u2026“ \u0161kyt. „Mlel jsem hovadiny. J\u00e1 t\u011b miluju, dort\u00edku. Odpus\u0165 mi, pros\u00edm. J\u00e1 u\u017e to v\u00edckr\u00e1t neud\u011bl\u00e1m.“ Jak typick\u00e9 \u0159e\u010di. Proto\u010dil jsem o\u010di ke stropu.<\/em><\/div>\n
„Neboj, j\u00e1 u\u017e ti odpustil,“ chl\u00e1choliv\u011b jsem ho popl\u00e1cal po z\u00e1dech. „Jsem za ty roky na ty tvoje netaktn\u00ed  \u017ev\u00e1sty zvyklej. V\u00edm, \u017ee to tak nemysl\u00ed\u0161.“ Ujistil jsem ho, a kone\u010dn\u011b se mi poda\u0159ilo donutit ho ud\u011blat prvn\u00ed krok.<\/em><\/div>\n
„Ty jsi m\u016fj poklad, v\u00ed\u0161 o tom?“<\/em><\/div>\n
„Jo jasn\u011b. A ty ukecanej hejhula.“ Beztak nebude\u0161 z\u00edtra r\u00e1no v\u011bd\u011bt ani za m\u00e1k z toho tv\u00e9ho pokorn\u00e9ho odpro\u0161ov\u00e1n\u00ed a slibov\u00e1n\u00ed, dodal jsem si s\u00e1m pro sebe. „Tak poj\u010f, jdem se z toho vychrn\u011bt.“ M\u00edsto odpov\u011bdi mi jen zachrochtal do ucha. Ten u\u017e nap\u016fl spal, na\u0161t\u011bst\u00ed nohy se mu je\u0161t\u011b jak\u017etak\u017e h\u00fdbaly. Svalil jsem ho na pohovku a do lo\u017enice jsem \u0161el pro deku, kterou jsem ho p\u0159ikryl a\u017e po bradu.<\/em><\/div>\n
„Dobrou noc,“ vyfasoval ode m\u011b je\u0161t\u011b pusu na \u010delo, a pak u\u017e jsem si i j\u00e1 s\u00e1m \u0161el lehnout.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
R\u00e1no ho probral neodbytn\u011b  vy\u0159v\u00e1vaj\u00edc\u00ed zvonek u dve\u0159\u00ed. Zt\u011b\u017eka od sebe odlepil ospalkami slepen\u00e1 v\u00ed\u010dka a v prvn\u00ed chv\u00edli z\u016fstal p\u0159ekvapen\u00fd z toho, kde se vzbudil. Posledn\u00ed, co si pamatoval, byl Bill, kter\u00fd ho obj\u00edmal a \u0159\u00edkal n\u011bco o tom, \u017ee je mu odpu\u0161t\u011bno. Moc mu to nezapadalo do souvislost\u00ed, ale je\u0161t\u011b m\u00ed\u0148 rozum\u011bl tomu, pro\u010d si \u0161el lehnout do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
„Au, au,“ zasku\u010del a chytil se za hlavu. T\u0159e\u0161tila nep\u0159edstaviteln\u011b a to zvon\u011bn\u00ed to jen zhor\u0161ovalo. Nedalo se nic d\u011blat, musel vst\u00e1t. Neochotn\u011b se vyhrabal na nohy a vr\u00e1vorav\u00fdm krokem se vydal ke zdroji toho hluku.  <\/div>\n
OBR\u00c1ZEK<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1nko, pane Steinke. To jsem moc r\u00e1d, \u017ee jsem v\u00e1s zastihl doma.“ K\u0159iv\u011b se na n\u011bj zubil domovn\u00edk.<\/div>\n
„Taky dobr\u00fd. P\u0159ejete si?“ Z\u00edvnul na cel\u00e9 kolo a ani se nesna\u017eil zakr\u00fdt si \u00fasta. Star\u0161\u00ed mu\u017e se zatv\u00e1\u0159il znechucen\u011b, hned se mu ale na obli\u010deji usadil ten jeho fale\u0161n\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„To v\u00edte, \u017ee si p\u0159eju,“ a na to se v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i zm\u011bnil na p\u0159\u00edsn\u00fd. „Dlu\u017e\u00edte mi u\u017e za t\u0159i m\u011bs\u00edce n\u00e1jemn\u00e9ho!“ Vyhrknul na n\u011bj zostra.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ Objevil se Fabimu za z\u00e1dy Bill v \u017eupanu, su\u0161\u00edc\u00ed si vlasy do frot\u00e9 ru\u010dn\u00edku. O\u010dividn\u011b se sprchoval, proto ne\u0161el otev\u0159\u00edt dve\u0159e.<\/div>\n
„Jak jsem \u0159ekl, u\u017e t\u0159i m\u011bs\u00edce jsem od v\u00e1s nevid\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze.“ Zopakoval i jemu. Bill vykulil o\u010di a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b se zad\u00edval na Fabiana.<\/div>\n
„Tys nezaplatil n\u00e1jem?“ Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. Kluk s \u010derven\u00fdmi vlasy se jen provinile kousal do rtu.  <\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, pane Ditrichu. Samoz\u0159ejm\u011b v\u0161echno vyrovn\u00e1me co nejd\u0159\u00edve. Te\u010f, kdy\u017e m\u011b omluv\u00edte, pot\u0159eboval bych si s p\u0159\u00edtelem promluvit.“ S t\u00edm Bill chlapovi zabouchl p\u0159\u00edmo p\u0159ed nosem a vyto\u010den\u011b str\u010dil do Fabianovy hrudi, a\u017e chlapec zavr\u00e1voral. „Tak a te\u010f pravdu! Co se d\u011bje? Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee ses opozdil se spl\u00e1tkama? A nesna\u017e se vym\u00fd\u0161let si pt\u00e1koviny!“ Metal kolem sebe blesky.<\/div>\n
„Investoval jsem te\u010f do n\u011b\u010deho jin\u00fdho a z\u016fstal na suchu. Nevy\u0161lo to, jak jsem \u010dekal.“<\/div>\n
„Investoval?“ Pohledem do n\u011bj div nevyvrtal d\u00edru. „Anebo prohr\u00e1l?“<\/div>\n
„A u\u017e je to tu zas,“ rozhodil Fabian rukama a odkr\u00e1\u010del do bytu. Nehodlal to \u0159e\u0161it v p\u0159eds\u00edni, kde je za dve\u0159mi na chodb\u011b domu mohl sly\u0161et kter\u00fdkoli soused, nehled\u011b na to, \u017ee star\u00fd Ditrich je tam z\u016fstal \u0161pehovat stoprocentn\u011b. „Zase to tvoje podez\u0159\u00edv\u00e1n\u00ed,“ pokra\u010doval. „Ta investice byla\u2026 pracovn\u00ed.“ Dodal po odmlce. Billa samoz\u0159ejm\u011b moc nep\u0159esv\u011bd\u010dil.<\/div>\n
„Aha. A \u010deho se to p\u0159esn\u011b t\u00fdkalo?“ <\/div>\n
„To nen\u00ed tvoje starost, jasn\u00fd? Stejn\u011b bys tomu nerozum\u011bl.“<\/div>\n
„Fajn,“ stiskl Bill zuby k sob\u011b, a\u017e sklovina o sebe zask\u0159\u00edpala. P\u0159ipadal si zoufale, nev\u011b\u0159il mu, ale byl bezmocn\u00fd. M\u011bl chu\u0165 ho uhodit, ale to by k ni\u010demu nevedlo. Jen by se mu podobn\u011b temperamentn\u00ed Fabian pokusil r\u00e1nu vr\u00e1tit, a nakonec by se tu je\u0161t\u011b servali. „Dlu\u017e\u00ed\u0161 jen n\u00e1jem, nebo je toho v\u00edc?“ Cht\u011bl alespo\u0148 v\u011bd\u011bt. Fabian chv\u00edli ml\u010del, nep\u0159eru\u0161uj\u00edc jejich o\u010dn\u00ed kontakt.<\/div>\n
„Jen n\u00e1jem.“ \u0158ekl nakonec pomalu a klidn\u011b.<\/div>\n
„Tak\u017ee kdy\u017e ti te\u010f jednor\u00e1zov\u011b pom\u016f\u017eu to zaplatit, bude v\u0161echno OK?“ Cht\u011bl v\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvl Fabian.<\/div>\n
„Hmm, tak jo,“ vypadlo jen z Billa a nechal p\u0159\u00edtele st\u00e1t uprost\u0159ed pokoje. Vb\u011bhnul do lo\u017enice a nah\u00e1zel na sebe prvn\u00ed, co mu padlo pod ruku. Se su\u0161en\u00edm vlas\u016f se ji\u017e nad\u00e1le nezdr\u017eoval. Jen si na hlavu nasadil \u010depici, zavr\u0161il to lehkou podzimn\u00ed bundi\u010dkou, popadl z no\u010dn\u00edho stolku mobil, kter\u00fd hodil do kabelky a odch\u00e1zel pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
„Kam jde\u0161?“ Vzpamatoval se Fabian, kolem kter\u00e9ho se prohnal jako urag\u00e1n. M\u00e1lem se i pocmrndal k\u00e1vou, kterou si mezit\u00edm sta\u010dil ud\u011blat.<\/div>\n
„Pro prachy,“ k\u0159iknul je\u0161t\u011b Bill, ne\u017e za n\u00edm zapadly dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Ladn\u00e1 oto\u010dka, sv\u016fdn\u00e9 zavln\u011bn\u00ed a no\u017eka v hedv\u00e1bn\u00e9 pun\u010do\u0161ce obto\u010den\u00e1 kolem masivn\u00ed kovov\u00e9 ty\u010de. Jen p\u016fsobit \u017ehav\u011b a sexy. To bylo to, na co se pln\u011b soust\u0159edila, kdy\u017e mu\u017ei, co sed\u011bl pod vyv\u00fd\u0161en\u00fdm mal\u00fdm podiem, nab\u00eddla perfektn\u00ed v\u00fdhled na sv\u016fj mal\u00fd kulat\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[371],"tags":[],"class_list":["post-10343","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-kapky-deste"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10343","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10343"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10343\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10343"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10343"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10343"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}