{"id":10345,"date":"2010-10-26T17:00:00","date_gmt":"2010-10-26T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10319"},"modified":"2010-10-26T17:00:00","modified_gmt":"2010-10-26T16:00:00","slug":"homeless-30","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/26\/homeless-30\/","title":{"rendered":"Homeless 30."},"content":{"rendered":"
autor: S & Doris<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Zmrzl\u00fd sn\u00edh k\u0159upal pod podr\u00e1\u017ekami bot. Billovy zimn\u00ed boty od Balmain s ko\u017e\u00ed\u0161kem uvnit\u0159 jej p\u0159\u00edjemn\u011b h\u0159\u00e1ly a nech\u00e1valy jeho nohy v teple. Bill byl ve v\u0161em tom stresu z nekomunikace s Tomem n\u011bkolikr\u00e1t vykoupit obchody s m\u00f3dou. Jeho \u0161atn\u00edk se tak roz\u0161\u00ed\u0159il o p\u00e1r nov\u00fdch kousk\u016f oble\u010den\u00ed, bot, kabelek a dopl\u0148k\u016f. Tomovi nekoupil jaksi nic, byl na n\u011bj nahn\u011bvan\u00fd, a Tom nyn\u00ed kr\u00e1\u010del sn\u011bhem ve sv\u00fdch „star\u00fdch“dobr\u00fdch Diorech, kter\u00e9 mu Bill koupil p\u0159ed zimn\u00ed sez\u00f3nou. <\/p>\n

„Je mi zkurven\u00e1 zima,“ zadrkotal zuby Bill a p\u0159itiskl si kabelku k nechutn\u011b drah\u00e9mu kab\u00e1tu za 2500,- euro k t\u011blu. „Asi tam nedojdu, je to a\u017e na druh\u00e9m konci Berl\u00edna!“
„Ale nen\u00ed, p\u0159eh\u00e1n\u00ed\u0161. To bychom tak t\u011b\u017eko do\u0161li p\u011b\u0161ky, \u017ee jo,“ proto\u010dil Tom o\u010di a narazil Billovi na hlavu \u010depici od Gold Marie. Tom se za\u010d\u00ednal vyzn\u00e1vat ve v\u0161ech t\u011bch m\u00f3dn\u00edch, luxusn\u00edch zna\u010dk\u00e1ch. <\/p>\n

Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159eh\u00e1n\u00ed, ale nemohl si to prost\u011b odpustit. Nap\u011bt\u00ed mezi nimi sice polevilo, ale tak \u00fapln\u011b se nevytratilo.
„Mohli jsme jet autobusem. Nebo rovnou autem.“ \u017dbrblal Bill. Na jeho vkus byl h\u0159bitov i tak daleko a kor v takov\u00e9 zim\u011b. Byl v\u00e1\u017en\u011b pohodln\u00fd. Vozil si pozad\u00ed v aut\u011b pomalu i do obchodu o dv\u011b ulice d\u00e1l, ne\u017e byl jeho byt.
„Bille… bu\u010f r\u00e1d, \u017ee jsi na \u010derstv\u00fdm vzduchu.“ Pok\u00e1ral ho Tom a vzal ho za ruku. Doufal, \u017ee se tak Bill p\u0159estane \u010dertit. Alespo\u0148 pro tuhle chv\u00edli. Bylo pro n\u011bj opravdu d\u016fle\u017eit\u00e9, j\u00edt na hrob svoj\u00ed maminky. A Billovo v\u011b\u010dn\u00e9 lamentov\u00e1n\u00ed ho doh\u00e1n\u011blo k \u0161\u00edlenstv\u00ed.<\/div>\n

„\u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee jestli se ti nechce, m\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat doma.“ P\u0159ipomn\u011bl Billovi, \u017ee ho nenutil j\u00edt. \u017de Bill souhlasil s\u00e1m a dobrovoln\u011b, a na Tomovu mo\u017enost z\u016fstat doma reagoval negativn\u011b.<\/div>\n
\n
\n

„Jen\u017ee jsem si neuv\u011bdomil, jak\u00e1 je kosa a mohli jsme si vz\u00edt moj\u00ed Audinku,“ na\u0161pulil rty a propletl s Tomem prsty. Byl r\u00e1d za to, \u017ee jej Tom dr\u017e\u00ed. Tom si jeho gesto dob\u0159e uv\u011bdomoval a stiskl jejich dlan\u011b.
„Jo, mohli, ale chodit na h\u0159bitov o du\u0161i\u010dk\u00e1ch a V\u00e1noc\u00edch je mnohem kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed p\u011b\u0161ky. Je to v\u00edc osobn\u00ed, dokazuje\u0161 t\u00edm \u00factu k zesnul\u00fdm.“<\/p>\n<\/div>\n

Bill m\u011bl nutk\u00e1n\u00ed \u0159\u00edct n\u011bco ve stylu, \u017ee jemu to je jedno, proto\u017ee pro n\u011bj jsou tam poh\u0159ben\u00fd sam\u00fd ciz\u00ed lidi, ale tuhle jedovatou pozn\u00e1mku spolknul. Tomovi na tom opravdu z\u00e1le\u017eelo a Bill si to uv\u011bdomoval. Jen vzdychnul. Z \u00fast mu vy\u0161el oblak d\u00fdmu, jako by vydechl z cigarety.
„Fajn, ale cestou zp\u00e1tky chci po\u0159\u00e1dn\u011b horkej \u010daj.“
Tom jen m\u00edrn\u011b zakroutil hlavou. Bill musel neust\u00e1le na n\u011bco brblat a m\u00edt p\u0159ipom\u00ednky. To byl zkr\u00e1tka Bill.
„Mohl sis ho koupit klidn\u011b u\u017e te\u010f.“ Pokr\u010dil rameny. Ano, zima sice byla… velk\u00e1… ale na jeho vkus Bill a\u017e moc p\u0159eh\u00e1n\u011bl. <\/div>\n
Tom byl p\u0159ece jen zvykl\u00fd b\u00fdt venku ve v\u0161ech ro\u010dn\u00edch obdob\u00edch a skoro nic ho nep\u0159ekvapovalo. Mrazy jako -20 stup\u0148\u016f a v\u00edce byly extr\u00e9mn\u00ed, ale tohle, co Billovi p\u0159ipadalo \u0161\u00edlen\u00e9, Tom pova\u017eoval za je\u0161t\u011b snesiteln\u00e9.
„Nemohl, nejdeme kolem trh\u016f, a\u017e p\u016fjdeme zp\u00e1tky, vezme\u0161 m\u011b jinudy,“ \u017ebrbrlal Bill a d\u00fdchal si do dlan\u00ed horkost z jeho \u00fast. Tom jen pokyvoval hlavou a myslel si sv\u00e9. Sice Billa skoro nevn\u00edmal, ale z\u00e1rove\u0148 jej bavilo poslouchat jeho st\u00e1l\u00e9 remc\u00e1n\u00ed o nespokojenosti. <\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 by se i rozesm\u00e1l, ale necht\u011bl Billa popudit v\u00edc, ne\u017e u\u017e byl. Doc\u00edlil by t\u00edm jen toho, \u017ee by se atmosf\u00e9ra mezi nimi znovu napnula, a to opravdu necht\u011bl.
„Dob\u0159e, p\u016fjdeme pak, kudy bude\u0161 cht\u00edt.“ Rezignoval Tom. C\u00edtil, \u017ee to je v dan\u00fd moment nejlep\u0161\u00ed. Za\u010dal b\u00fdt trochu nerv\u00f3zn\u00ed, kdy\u017e se p\u0159ed nimi za\u010daly r\u00fdsovat zdi h\u0159bitova.
„No… tak kter\u00fdm sm\u011brem?“ Pod\u00edval se Bill na dred\u00e1\u010dka pot\u00e9, co o\u010dima p\u0159el\u00e9tl rozlehl\u00fd h\u0159bitov. Tom si nebyl tak \u00fapln\u011b jist\u00fd. Byl tu jen jednou, tak\u017ee si p\u0159esn\u00e9 m\u00edsto nepamatoval… Jen p\u0159ibli\u017enou polohu.
„Ehm… n\u011bkde t\u00e1mhle.“ Uk\u00e1zal kamsi p\u0159ed sebe a Bill zalo\u017eil ruku v bok, kter\u00fd vyhodil do strany.
„N\u011bkde?“<\/p>\n<\/div>\n
St\u00e1li p\u0159ed br\u00e1nou u vchodu. Foukal studen\u00fd v\u00edtr a Tomovy u\u0161i byly rud\u00e9. Zdej\u0161\u00ed m\u00edsto neosv\u011btlovaly \u017e\u00e1dn\u00e9 pouli\u010dn\u00ed lampy. Pouh\u00e9 ticho a ponur\u00e1 tma. Toma zamrazilo v z\u00e1dech. Ledov\u00fd vzduch pronikl do jeho plic a on p\u0159iv\u0159el bolestn\u011b o\u010di. Vzpom\u00ednky. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed atmosf\u00e9ra. Sta\u010dilo mu st\u00e1t p\u0159ed vr\u00e1tky h\u0159bitova a bylo mu zvl\u00e1\u0161tn\u011b. C\u00edtil na d\u00e1lku osam\u011blost du\u0161\u00ed poletuj\u00edc\u00edch kolem nich. Tom v\u011b\u0159il, \u017ee je pozoruj\u00ed. Posmrtn\u00fd \u017eivot pro n\u011bj existoval.
„Byl jsem tu, ne\u017e jsem utekl. Potom jsem nena\u0161el s\u00edlu vid\u011bt maminky hrob,“ sv\u011bsil hlavu mezi ramena a otev\u0159el br\u00e1nu. Stra\u0161ideln\u011b zavrzala.<\/p>\n<\/div>\n
Bill nakr\u010dil \u010delo a koukal na Toma jako na zjeven\u00ed. On tohle nepro\u017e\u00edval. Nev\u011b\u0159il na nic z toho, v co v\u011b\u0159il Tom.
„Utekl? B\u00e1l ses?“ Pro\u0161el jako prvn\u00ed brankou a couval, aby na Toma st\u00e1le vid\u011bl, jak jde za n\u00edm. Tom vzdychnul.
„Ne, \u017ee p\u0159\u00edmo b\u00e1l. Ale byl jsem tu s\u00e1m a bylo mi to nep\u0159\u00edjemn\u00fd.“ Zabo\u0159il ruce do kapes a pomalu pokra\u010doval v ch\u016fzi.
„Tome…“ zastavil se Bill t\u011bsn\u011b p\u0159ed n\u00edm, „…\u017e\u00e1dn\u00fd duchov\u00e9 nejsou. Ani podobn\u00fd v\u011bci. To by sem lidi jinak nechodili.“ Uk\u00e1zal v\u00fdznamn\u011b na nejbli\u017e\u0161\u00ed hrob, kde byl polo\u017een\u00fd \u010derstv\u00fd v\u011bnec. „Nav\u00edc jsou du\u0161i\u010dky… ur\u010dit\u011b tu nejsme sami na cel\u00fdm h\u0159bitov\u011b.“ Zakroutil hlavou. Byl si jist\u00fd, \u017ee tu p\u00e1r dal\u0161\u00edch lid\u00ed bude, ale m\u00edsto bylo p\u0159eci jen dost rozlehl\u00e9. <\/div>\n
„Ale nejde o to, \u017ee bych se b\u00e1l duch\u016f. Jen v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee existuj\u00ed du\u0161e zem\u0159el\u00fdch. N\u011bjak\u00e1 energie je, tomu v\u011b\u0159\u00edm. N\u011bkdo se boj\u00ed. Ale tady jde o to, \u017ee m\u011b bol\u00ed smrt maminky. Ch\u00e1pe\u0161?“ st\u00e1l p\u0159ed Billem, kter\u00fd v\u0161echno p\u0159evr\u00e1til \u00fapln\u011b jinam a ud\u011blal z n\u00e1v\u0161t\u011bvy h\u0159bitova hororovou sc\u00e9nu. Tom se rozhl\u00ed\u017eel kolem. Noc prot\u00ednala p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u010derven\u00e1 sv\u011btla z hrobov\u00fdch sv\u00ed\u010dek. Vypadalo to tu kouzeln\u011b i stra\u0161ideln\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Bill to chv\u00edli vst\u0159eb\u00e1val v hlav\u011b, co \u017ee to teda vlastn\u011b Tom poci\u0165uje. „Ah\u00e1\u00e1.“ P\u0159ik\u00fdvl. Moc to nepochopil. Tom to na jeho vkus \u0159ekl a\u017e moc slo\u017eit\u011b. Ale podstatu toho, \u017ee je Tomovi t\u011b\u017eko, pochopil. „No tak prost\u011b poj\u010f. T\u00edm, \u017ee tu budeme st\u00e1t, prdlajs zm\u011bn\u00edme.“ Chytil Toma za ruku a roze\u0161el se s n\u00edm sm\u011brem, kam Tom prve ukazoval. Rozhl\u00ed\u017eel se kolem sebe, zda n\u00e1hodu na n\u011bjak\u00e9m n\u00e1hrobku neuvid\u00ed zn\u00e1m\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed, kter\u00e9 hledali.
„Jsi v\u00e1\u017en\u011b a\u017e tak moc v pohod\u011b, nebo to jenom d\u011bl\u00e1\u0161?“ Neodpustil si Tom ot\u00e1zku. Bill mo\u017en\u00e1 nev\u011b\u0159il na v\u011bci jako Tom, ale ten jeho klid ho snad a\u017e zar\u00e1\u017eel.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se brodil skrz sn\u011bhovou pokr\u00fdvku s Tomem vedle sebe, t\u00e9m\u011b\u0159 za sebou, jak se hnal kup\u0159edu.
„Pro\u010d bych m\u011bl b\u00fdt nerv\u00f3zn\u00ed nebo v nepohod\u011b? Je to jenom h\u0159bitov s hroby. V\u0161ude se val\u00ed kytky, v\u011bnce, sv\u00ed\u010dky. Jsou tu mrtvoly a popel, nevzru\u0161uje m\u011b na tom nic. Pro\u010d bych m\u011bl p\u0159em\u00fd\u0161let nad mrtvolama?“ zasm\u00e1l se a p\u0159edklonil se dop\u0159edu. Zapadl do men\u0161\u00ed d\u00edry, kdy\u017e \u0161li do kope\u010dka. Tom se mra\u010dil. V\u016fbec se mu nel\u00edbilo, jak je Bill chladn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Bill tu sice nikoho nem\u011bl, a tak ho nem\u011blo co a\u017e tak vzru\u0161ovat, ale jeho chov\u00e1n\u00ed p\u0159i\u0161lo Tomovi a\u017e pomalu neuctiv\u00e9 k tomuhle m\u00edstu.
„No jo… pro\u010d vlastn\u011b.“ Odv\u011btil ledabyle s trochou ironie. Dohadovat se s Billem nem\u011blo cenu. Tom by po n\u011bm jindy hned natahoval ruce, aby n\u00e1hodou Bill neupadl, ale tentokr\u00e1t to neud\u011blal. Billova bota uv\u00edzla.
„Mohl bys mi, pros\u00edm t\u011b, pomoct?“ Natahoval ruce k Tomovi a kroutil kotn\u00edkem, aby svoj\u00ed nohu osvobodil.<\/p>\n<\/div>\n
Tom zav\u00e1hal. M\u011bl siln\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed se sh\u00fdbnout a vysvobodit jeho nohu a vlastn\u011b Billa samotn\u00e9ho.
„Pomoz si s\u00e1m, kdy\u017e se neum\u00ed\u0161 chovat slu\u0161n\u011b na takov\u00e9m m\u00edst\u011b, jako je toto,“ klidn\u00fdm hlasem jej odm\u00edtnul a \u0161el s\u00e1m d\u00e1l. Jen a\u0165 si Bill uv\u011bdom\u00ed, jak nehezky se chov\u00e1. Bill se zamra\u010dil a zatahal za svou doln\u00ed kon\u010detinu.
„Tome! Kam, sakra, jde\u0161?! Sly\u0161\u00ed\u0161?!“ rozk\u0159i\u010del se na cel\u00e9 prostranstv\u00ed. Bylo to, jako by sir\u00e9na je\u010dela v m\u00edstech, kde m\u00e1 b\u00fdt klid. Tom se prudce oto\u010dil.
„M\u016f\u017ee\u0161 zav\u0159\u00edt pusu a b\u00fdt uctiv\u00fd k pam\u00e1tce v\u0161ech lid\u00ed? Sly\u0161el jsi n\u011bkdy n\u011bkoho, \u017ee by \u0159val t\u0159eba v kostele? Sly\u0161el?“<\/p>\n<\/div>\n
„Nikdy jsem v kostele nebyl.“ Zaprskal Bill. Opravdu nech\u00e1pal, co se Tom tak roz\u010diluje. Jako by snad byla Billova vina, \u017ee si \u0161prajcnul nohu. V\u0161ak nic ned\u011blal. Jen \u0161el, a Tom tu te\u010f vyv\u00e1d\u011bl, jako by snad Bill plival na n\u00e1hrobky.
„Mo\u017en\u00e1 to je chyba. Ale snad nemus\u00ed\u0161 b\u00fdt v kostele, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee se tam nepovykuje.“ Zalo\u017eil Tom ruce na prsou a sledoval Billa z\u00e1pas\u00edc\u00edho se svoj\u00ed nohou. Nakonec se mu povedlo ji vyprostit a dob\u011bhnout Toma.
„Oh, moc d\u011bkuju za pomoc.“<\/p>\n<\/div>\n
„Hm, nem\u00e1\u0161 za\u010d,“ zabru\u010del Tom a Bill na opl\u00e1tku zavr\u010del. „Kdybys tu m\u011bl n\u011bkoho, taky by ses choval takhle nesnesiteln\u011b?“ Tom si nemohl odpustit onu ot\u00e1zku. Bill proto\u010dil o\u010di a rad\u011bji ml\u010del. Nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct, pon\u011bvad\u017e netu\u0161il, jak by se choval. Dr\u017eel dlan\u011b na sv\u00fdch u\u0161\u00edch p\u0159es \u010depici a \u0161el d\u00e1l, kudy jej Tom vedl. <\/p>\n

„To nem\u00e1 cenu, Tome…“ brouknul si Tom pro sebe. Bill zpozorn\u011bl.
„Ty po\u0159\u00e1d mluv\u00ed\u0161 s\u00e1m se sebou?“
„Jo, ob\u010das. Zlozvyk,“ trhnul Tom rameny a zastavil se. Copak tu hrob jeho rodi\u010dky nen\u00ed? A\u0165 se d\u00edval, kam se d\u00edval, nic nevid\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n

„Aha, ch\u00e1pu… kdy\u017e se ned\u00e1 mluvit se mnou, tak mluv\u00ed\u0161 s\u00e1m se sebou.“ Vzdychnul Bill a trochu posmutn\u011bl. Tohle mu do\u0161lo opravdu rychle.
„P\u0159esn\u011b tak.“ Potvrdil to Tom a d\u00e1l se rozhl\u00ed\u017eel. Bill ml\u010del. Pro\u0161el kolem Toma a pom\u00e1hal mu hledat mezi n\u00e1hrobky. Te\u010f se c\u00edtil opravdu divn\u011b. Je v\u00e1\u017en\u011b a\u017e tak nesnesiteln\u00fd?
„Tome…“ Zavolal na dred\u00e1\u010dka, ale a\u017e p\u0159ekvapiv\u011b klidn\u011b a bez zbyte\u010dn\u00fdch decibel\u016f hlasitosti nav\u00edc. St\u00e1l u jednoho n\u00e1hrobku a d\u00edval se na n\u011bj. Na\u0161el ho.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se vl\u00e1\u010dn\u011b oto\u010dil se zalo\u017een\u00fdma rukama v kaps\u00e1ch. Kdy\u017e uvid\u011bl mal\u00fd mramorov\u00fd n\u00e1hrobek, kter\u00fd vypadal nedot\u010den\u011b, na ne\u017e Bill svou pa\u017e\u00ed ukazoval, rozbu\u0161ilo se mu srdce.
„Maminko…“ \u0161eptnul smutn\u011b a do o\u010d\u00ed se mu nahrnuly slzy. Prudce vydechl a honem p\u0159iklusal k hrobu. Bill st\u00e1l vedle n\u011bj a sledoval v tichosti, jak Tom klesal na kolena a sh\u00fdbal se k pomn\u00edku, na kter\u00fd vtisknul mal\u00fd, n\u011b\u017en\u00fd polibek. „Bo\u017ee… jsi tak zanedban\u00e1. V\u0161ude je vrstva sn\u011bhu…“ za\u010dal Tom zmatkovat a t\u011bkat o\u010dima sem tam. Urychlen\u011b shraboval rukama p\u0159ebytek sn\u011bhov\u00e9 pe\u0159iny a popotahoval nosem. Byla to pro n\u011bj osobn\u00ed, citov\u011b vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed chvilka. „Jsem takov\u00fd blbec, maminko, blbec. Promi\u0148 mi to, promi\u0148, \u017ee jsem za tebou nebyl.“ <\/div>\n
Bill se ty\u010dil nad n\u00edm a ml\u010dky ho sledoval. C\u00edtil se nesv\u016fj. Nev\u011bd\u011bl, co by m\u011bl ud\u011blat nebo \u0159\u00edct. Nerv\u00f3zn\u011b pokop\u00e1val \u0161pi\u010dkou boty do sn\u011bhu. Po chv\u00edli si p\u0159id\u0159epnul k Tomovi a pom\u00e1hal mu odhrnovat sn\u011bhov\u00e9 n\u00e1nosy.
„Tome… uklidni se.“ Promluvil ti\u0161e, ale nekoukal na n\u011bj. Ani neum\u011bl podpo\u0159it \u010dlov\u011bka. Zkr\u00e1tka nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat. Tom ho ani po\u0159\u00e1dn\u011b nevn\u00edmal. C\u00edtil se provinile, \u017ee tu za celou tu dobu nebyl. <\/div>\n
Vy\u010d\u00edtal si v\u0161echnu zanedbanost pam\u00e1tky na jeho maminku.
„Ona… o-ona si nezaslou\u017eila… t-tu b\u00fdt d-dva ro-roky… sama beze m\u011b, ani\u017e bych p\u0159i\u0161el,“ vzlykal Tom. Nep\u0159ipadal si nikterak labiln\u00ed \u010di hysterick\u00fd. Bolela ho du\u0161e. Plakal tak intenzivn\u011b a \u0161tkal, spodn\u00ed ret se t\u0159\u00e1sl a na \u0159as\u00e1ch zamrzaly kr\u016fp\u011bje slanosti. <\/div>\n
Bill zalovil v kabelce a vyndal balen\u00ed kapesn\u00ed\u010dk\u016f. Podal je Tomovi a chytil ho za ramena.
„Ale te\u010f tu jsi. To je p\u0159eci hlavn\u00ed.“ V prvn\u00ed moment ho napadla my\u0161lenka, \u017ee mrtv\u00fdm je to stejn\u011b jedno, proto\u017ee nev\u00ed, zda n\u011bkdo chod\u00ed nebo ne, ale nejen, \u017ee mu to p\u0159i\u0161lo netaktn\u00ed, ale z\u00e1rove\u0148 to ani jemu samotn\u00e9mu n\u00e1hle ne\u0161lo p\u0159es jazyk.
„Tak se uklidni. Trochu to tu urovn\u00e1me a bude to v po\u0159\u00e1dku.“ <\/div>\n
„Nem\u011bla by ze m\u011b radost, i kdy\u017e nech\u00e1pala, co je to um\u0159\u00edt,“ zalykal se Tom a d\u00edval se bolestn\u011b do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed. V tento moment si uv\u011bdomoval, jak jej Bill p\u0159es v\u0161echnu jeho protivnost podporuje. Jak jeho o\u010di z\u00e1\u0159\u00ed v hv\u011bzdn\u00e9m odlesku jako dv\u011b \u010dokol\u00e1dov\u00e1 jezera.<\/p>\n<\/div>\n
Tom pot\u00e1hl znovu nosem a usm\u00e1l se.
„T\u0159pyt\u00ed se ti vl\u00e1sky,“ \u0161eptnul jemn\u011b, perla mu stekla po tv\u00e1\u0159i mezi rty. Bill zjihnul. <\/div>\n
Pousm\u00e1l se a slanou kapku vs\u00e1l do sv\u00fdch vlastn\u00edch rt\u016f, zat\u00edmco palci ut\u00edral ty na jeho tv\u00e1\u0159\u00edch.
„Ale necht\u011bla by, abys bre\u010del.“ Za\u0161eptal. „Nav\u00edc pak bude\u0161 m\u00edt omrzliny.“ Trochu se zasm\u00e1l. Cht\u011bl tu situaci trochu odleh\u010dit. Tom mu za to byl vd\u011b\u010dn\u00fd.
„Pom\u016f\u017ee\u0161 mi s t\u00edm?“
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ \u0161eptnul mu do ucha, dr\u017eel jej za tv\u00e1\u0159e a n\u011b\u017en\u011b se na Toma d\u00edval. P\u0159ipadal mu zase roztomil\u00fd, jako v l\u00e9t\u011b, kdy se teprve pozn\u00e1vali. „Tomi…“ \u0161eptnul a musel si Toma vtisknout l\u00e1skypln\u011b a ochranitelsky do n\u00e1ru\u010de.
„Bi-Billi,“ zaseknul se Tom a zav\u0159el o\u010di. Bill sklonil hlavu a pokl\u00e1dal mal\u00e9 pusinky na Tomovy dredy.
„M\u011bl sis vz\u00edt \u010dapku, jsi cel\u00fd studen\u00fd.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. U\u017e mohl b\u00fdt zvykl\u00fd na n\u00e1hl\u00e9 zm\u011bny Billov\u00fdch n\u00e1lad. Ale p\u0159esto ho to kolikr\u00e1t dok\u00e1zalo p\u0159ekvapit, jak z protivn\u00e9ho rozmazlen\u00e9ho kluka m\u016f\u017ee b\u00fdt najednou n\u011bkdo tak citliv\u00fd.
„To je dobr\u00fd… Nen\u00ed tak hrozn\u00e1 zima, jak se ti zd\u00e1.“ Pousm\u00e1l se Tom a pohladil Billovy dlan\u011b, kter\u00e9 ho dr\u017eely v objet\u00ed.
„Ale ty vypad\u00e1\u0161 zmrzle.“ Naklonil hlavu starostliv\u011b do strany. Bill byl bled\u00fd jako v\u017edy, ale p\u016fsobil je\u0161t\u011b bled\u0161\u00ed, kdy\u017e mu uprost\u0159ed obli\u010deje r\u016f\u017eov\u011bl nos.
Bill Toma je\u0161t\u011b chv\u00edli tiskl k sob\u011b, dokud si nebyl jist\u00fd, \u017ee u\u017e je naprosto klidn\u00fd, a teprve pot\u00e9 ho pustil a pomohl mu odhrabat posledn\u00ed zbytky sn\u011bhu. D\u00edval se zjihle na malou fotografii vsazenou v n\u00e1hrobku. C\u00edtil se n\u00e1hle hodn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Skoro a\u017e t\u00ed\u017eiv\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Pohled na Tomovu maminku byl pro n\u011bj cosi zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. Nev\u011bd\u011bl pro\u010d. M\u011bla tak stejn\u00fd pohled jako jeho m\u00e9\u010fa. Tak hlubok\u00fd a pln\u00fd \u010dehosi. <\/p>\n

Bill si d\u0159epnul do sn\u011bhu a h\u0159betem ruky o\u010distil jej\u00ed podobiznu. P\u00edchalo jej u srdce. Tom ho pozoroval.
„Byla kr\u00e1sn\u00e1 jako ty, Tomi.“<\/p>\n<\/div>\n

Jezdil nehtem po skle a nakl\u00e1n\u011bl hlavu do r\u016fzn\u00fdch stran. Tom si p\u0159id\u0159epl za n\u011bj a bradu mu polo\u017eil na rameno.
„L\u00edbil by ses j\u00ed. Za\u0161eptal mu do ucha a Bill se uculil. Vlastn\u011b ani nev\u011bd\u011bl, pro\u010d by mu na tom m\u011blo z\u00e1le\u017eet, ale tak trochu z\u00e1le\u017eelo.
„\u00dapln\u011b vid\u00edm, jak by t\u011b hladila neust\u00e1le ve vlasech.“ Trochu se zasm\u00e1l Tom a projel prstama Billovy p\u016flno\u010dn\u00ed prameny. „M\u011bla je taky tak jemn\u00e9 jako ty. Asi pou\u017e\u00edv\u00e1\u0161 podobn\u00e9 p\u0159\u00edpravky s n\u011bjak\u00fdmi extra v\u00fdta\u017eky.“ Bill se zaculil je\u0161t\u011b v\u00edc a c\u00edtil, \u017ee se snad i zastyd\u011bl.
„M\u00e1 \u00fapln\u011b stejn\u00fd pohled jako ty.“ P\u00edpnul Bill a pod\u00edval se na Toma, aby se o tom ujistil.<\/p>\n<\/div>\n
„To \u0159\u00edkalo hodn\u011b lid\u00ed…“ zabroukal Tom a op\u011btoval o\u010dn\u00ed spojen\u00ed, kter\u00e9 v n\u011bm probouzelo horko. Nebyla mu zima.
„M\u011bla dokonce stejn\u00e9 znam\u00ednko na tv\u00e1\u0159i jako ty,“ \u0161eptnul Bill. B\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f pohladil ono m\u00edsto na Tomov\u011b obli\u010deji. Miloval jeho znam\u00ednko.
„Jak to m\u016f\u017ee\u0161 vid\u011bt na tak mal\u00e9 fotografii?“ zaculil se Tom.
„To je tajemstv\u00ed,“ za\u0161eptal P\u0159\u00edzrak do Tomova ucha. Tom zav\u0159el o\u010di a poc\u00edtil Bill\u016fv jazyk na sv\u00e9m krku.<\/p>\n<\/div>\n
Bill m\u011bl n\u00e1hle pot\u0159ebu si Toma snad udob\u0159ovat po t\u011bch dnech, kdy to ned\u011blal, a z\u00e1rove\u0148 mu prokazovat n\u011b\u017enosti. Jemu samotn\u00e9mu se to l\u00edbilo. L\u00edbat Toma a v\u0161echny jeho k\u0159ivky, pro n\u011bj bylo n\u011bco jako opi\u00e1t. Tom hluboce vydechl, sklonil m\u00edrn\u011b hlavu a vdechl v\u016fni z Billov\u00fdch vlas\u016f. Po chv\u00edli ale p\u0159estal, jeliko\u017e necht\u011bl, aby Toma k\u016f\u017ee p\u00e1lila po mrazu. Postavil se na nohy a podal Tomovi sv\u00e1zan\u00e9 oran\u017eov\u00e9 r\u016f\u017ee.
„Po\u010dk\u00e1m na tebe.“ Poode\u0161el stranou a jen se na Toma d\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 tu z\u016fstat…“ ohl\u00e9dl se Tom.
„Ne, je to tvoje maminka. Ur\u010dit\u011b j\u00ed bude\u0161 cht\u00edt n\u011bco \u0159\u00edct o samot\u011b,“ pravil Bill mile a ti\u0161e. Zachumlal se do kab\u00e1tu, \u0161\u00e1ly a \u010depice, a odebral se n\u011bkolik metr\u016f d\u00e1l. <\/p>\n

Tom si povzdechl a jemn\u011b polo\u017eil kv\u011btiny na n\u00e1hrobek. Byly jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 zdobila mat\u010din pomn\u00edk. Tom vyt\u00e1hl z kapsy dv\u011b v\u011bt\u0161\u00ed rud\u00e9 sv\u00edce a postavil je na mramor.
„Ud\u011bl\u00e1m ti tu p\u0159\u00edjemn\u011b, maminko. M\u00e1\u0161 sv\u00ed\u010dky r\u00e1da,“ za\u010dal Tom promlouvat ke sv\u00e9 zem\u0159el\u00e9 matce. \u0160krtnul sirkou a \u017ehav\u00fd, z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed plam\u00ednek p\u0159ilo\u017eil ke ka\u017ed\u00e9mu knotu sv\u00ed\u010dek. \u017dluto oran\u017eov\u00e9 sv\u011btlo se roz\u017ehnulo a h\u0159ejiv\u011b zahalilo ono m\u00edsto do velmi osobn\u00edho obalu. \u010cervenou n\u00e1dobku, v n\u00ed\u017e byl vosk, Tom pohladil a op\u0159el si bradu do dlan\u00ed. „Zm\u011bnil jsem se, mami… \u017eil jsem nehezky. Na ulici. Bez tebe. Ale pro tebe jsem se sna\u017eil nespadnout hodn\u011b hluboko do \u0161pinav\u00fdch v\u011bc\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n

M\u011bl pot\u0159ebu j\u00ed to \u0159\u00edct. Jako by se tu m\u011bla objevit a se slovy, \u017ee to je dob\u0159e, zase zmizet.
„Bill m\u011b na\u0161el. Pomohl mi. Je to p\u0159\u00edzrak.“ Usm\u00e1l se Tom a prohl\u00ed\u017eel si podobiznu svoj\u00ed rodi\u010dky.
Bill st\u00e1l opod\u00e1l, a jen ho ml\u010dky pozoroval. Nel\u00edbilo se mu, \u017ee se c\u00edt\u00ed tak divn\u011b. Dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee a\u017e nesm\u011ble. Cht\u011bl b\u00fdt zase vysoce nad v\u011bc\u00ed, ale z n\u011bjak\u00e9ho z\u00e1hadn\u00e9ho d\u016fvodu se mu to neda\u0159ilo. Nerv\u00f3zn\u011b z toho p\u0159e\u0161lapoval na m\u00edst\u011b a m\u011bl nutk\u00e1n\u00ed se uklidnit cigaretou. Kou\u0159ilo se ale na h\u0159bitov\u011b? Rad\u011bji nepo\u010d\u00edtal, jak dlouho tam st\u00e1l a jen Toma pozoroval, jak mluv\u00ed na kus mramoru. P\u0159ipadlo mu to jako celkem dlouh\u00e1 doba, ne\u017e se Tom postavil, naposledy pohladil n\u00e1hrobek a pomalou ch\u016fz\u00ed \u0161el za Billem.<\/p>\n<\/div>\n
„Maminka ti d\u011bkuje,“ \u0159ekl Tom, jako by p\u0159i\u0161el z Marsu a obejmul siln\u011b Billa. Bill jen vykulil o\u010di a nech\u00e1pal.<\/p>\n<\/div>\n
autor: S & Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: S & Doris Zmrzl\u00fd sn\u00edh k\u0159upal pod podr\u00e1\u017ekami bot. Billovy zimn\u00ed boty od Balmain s ko\u017e\u00ed\u0161kem uvnit\u0159 jej p\u0159\u00edjemn\u011b h\u0159\u00e1ly a nech\u00e1valy jeho nohy v teple. Bill byl ve v\u0161em tom stresu z nekomunikace s Tomem n\u011bkolikr\u00e1t vykoupit obchody s m\u00f3dou.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[343],"tags":[],"class_list":["post-10345","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-homeless"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10345","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10345"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10345\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10345"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10345"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10345"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}