{"id":10349,"date":"2010-10-25T18:30:00","date_gmt":"2010-10-25T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10323"},"modified":"2010-10-25T18:30:00","modified_gmt":"2010-10-25T17:30:00","slug":"the-forbidden-city-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/25\/the-forbidden-city-3\/","title":{"rendered":"The Forbidden City 3."},"content":{"rendered":"
autor: Deni & Saj\u00fc<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"458\"<\/div>\n
<\/div>\n
S \u00fasm\u011bvem na rtech pozoruji z\u00e1\u0159iv\u00e9 oslavy, je\u017e se mi odehr\u00e1vaj\u00ed p\u0159ed o\u010dima. V\u0161ude je spousta barevn\u00fdch lampi\u00f3n\u016f, vzduchem l\u00edtaj\u00ed kousky barevn\u00e9ho pap\u00edru a odev\u0161ad zn\u00ed p\u0159\u00edjemn\u00e1, rytmick\u00e1 hudba.  <\/div>\n
M\u00e1m r\u00e1d oslavn\u00e9 dny. Cel\u00e9 m\u011bsto se v\u017edy sejde v ob\u0159adn\u00ed \u010d\u00e1sti Zak\u00e1zan\u00e9ho m\u011bsta, a spole\u010dn\u011b oslavuj\u00ed, jako by mezi nimi neexistovaly \u017e\u00e1dn\u00e9 rozd\u00edly. Bohat\u00ed a chud\u00ed, zdrav\u00ed a nemocn\u00ed, v\u0161ichni si tady jsou na jednu jedinou noc v roce rovni. V\u0161ichni, a\u017e na c\u00edsa\u0159skou rodinu.<\/p>\n<\/div>\n
My – ti, je\u017e jsou naz\u00fdv\u00e1n\u00ed  nejmocn\u011bj\u0161\u00edmi a neju\u0161lechtilej\u0161\u00edmi, sed\u00edme na vyv\u00fd\u0161en\u00e9m stup\u00ednku, kde m\u00e1me sv\u00e9 pohodl\u00ed a odkud ve\u0161ker\u00e9 oslavy sledujeme. C\u00edsa\u0159 sed\u00ed na sv\u00e9m m\u011bkk\u00e9m tr\u016fnu, vedle sebe dv\u011b slu\u017eebn\u00e9 s kal\u00ed\u0161kem sak\u00e9 a drobn\u00fdmi pochoutkami. Zbytek jeho rodiny je usazen na zemi kolem n\u011bj, v\u010detn\u011b m\u011b.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem byl je\u0161t\u011b  mal\u00fd kluk, miloval jsem tohle privilegium; d\u00edvat se na v\u0161echny svrchu, m\u00e1vat jim a b\u011bhat kolem c\u00edsa\u0159ovy rodiny s \u00fasm\u011bvem na rtech. Dnes bych dal cokoliv za to, abych se sm\u011bl p\u0159ipojit k t\u011bm lidem dole, pop\u00edjet s nimi sak\u00e9, sm\u00e1t se a u\u017edibovat drcen\u00fd led s t\u0159e\u0161\u0148ovou p\u0159\u00edchut\u00ed. Netroufl bych si nikdy \u0159\u00edct, \u017ee tady naho\u0159e to nem\u00e1m r\u00e1d, ale jednou, alespo\u0148 jednou bych cht\u011bl b\u00fdt zase naprosto svobodn\u00fdm \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd se m\u016f\u017ee bavit tak, jak by si s\u00e1m ur\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n
S lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech pozoruji malou Siao, kter\u00e1 se sv\u00fdmi star\u0161\u00edmi sourozenci hraje kostky Mahjong a roztomile se roz\u010diluje, kdy\u017e ostatn\u00edm se da\u0159\u00ed l\u00e9pe ne\u017e j\u00ed. Jsem si jist, \u017ee to nepotrv\u00e1 dlouho a bude se mi tulit v kl\u00edn\u011b a st\u011b\u017eovat si na nespravedlnost cel\u00e9 hry.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Cel\u00e9 slavnosti mi ut\u00edkaj\u00ed. Jak r\u00e1d bych se p\u0159idal k ostatn\u00edm, dal si \u0161\u00e1lek sak\u00e9 a ochutnal tu evropskou novinku, o n\u00ed\u017e mi p\u0159ed p\u00e1r dny vypr\u00e1v\u011bla Sayuri. Pr\u00fd je to drcen\u00fd led polit\u00fd ovocnou, t\u0159e\u0161\u0148ovou p\u0159\u00edchut\u00ed. Kdy\u017e mi o tom pov\u00eddala, sliny se mi sb\u00edhaly v \u00fastech a j\u00e1 tak moc tou\u017eil po tom to ochutnat. Dnes byla m\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost, ale op\u011bt to nezakus\u00edm.  <\/div>\n
Povzdechnul jsem si a sklouznul si do d\u0159epu, z\u00e1dy se op\u00edraj\u00edc o st\u011bnu domku, k n\u011bmu\u017e m\u011b p\u0159ed p\u00e1r hodinami p\u0159ivedla matka. V\u0161ude kolem mne je lidupr\u00e1zdno, lid\u00e9 jsou schov\u00e1ni za velkou br\u00e1nou v ob\u0159adn\u00ed \u010d\u00e1sti m\u011bsta. Dol\u00e9h\u00e1 ke mn\u011b jejich hlasit\u00fd sm\u00edch a hudba, sem tam na mne z oblohy spadne barevn\u00fd pap\u00edrek.  <\/div>\n
Z\u00e1vid\u00edm t\u011bm \u0161\u0165astlivc\u016fm. M\u011bsto je otev\u0159eno jen jednou do roka v oslavn\u00fd den, a pak na Nov\u00fd rok, a kdy\u017e m\u00e1 c\u00edsa\u0159 narozeniny, ale to tam oby\u010dejn\u00ed lid\u00e9, jako jsem j\u00e1 a matka s Yu, nemohou. Jen jednou v roce si jsme v\u0161ichni rovni a j\u00e1 den rovnosti promarn\u00edm tady, schoulen na zemi vedle n\u011b\u010d\u00edho domu.  <\/div>\n
Na malou chv\u00edli jsem zav\u0159el o\u010di a jen se nech\u00e1val un\u00e1\u0161et l\u00edbezn\u00fdmi t\u00f3ny, je\u017e vych\u00e1zely zpoza hradeb, za kter\u00fdmi se rozprost\u00edr\u00e1 ten bo\u017esk\u00fd, zak\u00e1zan\u00fd  \u017eivot. V my\u0161lenk\u00e1ch tam jsem tak\u00e9, tancuji spole\u010dn\u011b s malou Yu, kter\u00e1 mi radost\u00ed v\u00fdsk\u00e1 do ucha. Fouk\u00e1m p\u00e1r barevn\u00fdch pap\u00edrk\u016f matce do vlas\u016f, kter\u00e1 m\u011b za to se sm\u00edchem hubuje. Sed\u00edm na mal\u00e9 z\u00eddce a s kornoutkem drcen\u00e9ho ledu v rukou pozoruji c\u00edsa\u0159skou rodinu, kolem kter\u00e9 se to zlat\u011b leskne. P\u0159esn\u011b vid\u00edm s\u00e1m sebe, jak p\u0159idu\u0161en\u011b vydechnu, kdy\u017e se mi Yu pov\u011bs\u00ed zezadu kolem krku a chtiv\u011b natahuje prst\u00edky po m\u00e9m kornoutku, ze kter\u00e9ho j\u00ed samoz\u0159ejm\u011b d\u00e1m ochutnat. Spole\u010dn\u011b pak sed\u00edme a d\u00edv\u00e1me se na c\u00edsa\u0159ovy d\u011bti, kter\u00e9 si tam spolu vesele, neru\u0161en\u011b hraj\u00ed. Spole\u010dn\u011b se d\u00edv\u00e1me na jejich cizince\u2026<\/p>\n<\/div>\n
—————–<\/p>\n<\/div>\n
„Maminko?“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Ano, K\u00f4ji?“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d si nemohu hr\u00e1t s t\u011bmi d\u011btmi?“ \u010cokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di, ve tvaru mandl\u00ed, se t\u00e1zav\u011b up\u0159ely na mladou \u017eenu s kr\u00e1sn\u00fdmi dlouh\u00fdmi vlasy protkan\u00fdmi drobn\u00fdmi b\u00edl\u00fdmi kv\u011bty. V oslavn\u00fd den i slou\u017e\u00edc\u00ed rodiny maj\u00ed mo\u017enost vypadat opravdu kr\u00e1sn\u011b a K\u00f4jiho matka, Nokuchishi, si v tento den dala opravdu z\u00e1le\u017eet.<\/em>  <\/div>\n
Te\u010f  byla v\u0161ak jej\u00ed usm\u011bvav\u00e1  tv\u00e1\u0159 zahalena smutn\u00fdm st\u00ednem.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„K\u00f4ji, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee by sis s t\u011bmi d\u011btmi r\u00e1d hr\u00e1l, ale nem\u016f\u017ee\u0161. Oni pat\u0159\u00ed do c\u00edsa\u0159sk\u00e9 rodiny.“ Smutn\u011b pohladila sv\u00e9ho synka po hust\u00fdch \u010dern\u00fdch vlasech, a v\u011bnovala mu polibek na \u010delo.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„A pro\u010d on si s nimi hr\u00e1t sm\u00ed?“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Drobn\u00fd  prst\u00edk ukazoval na hlou\u010dek d\u011bt\u00ed, je\u017e  spole\u010dn\u011b hr\u00e1ly n\u011bjakou hru na pozlacen\u00fdch schodech. Nokuchishi se pod\u00edvala sm\u011brem, kam jej\u00ed  syn ukazoval, a zamra\u010dila se je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Neukazuj, K\u00f4ji,“ jemn\u011b sklopila jeho prst zp\u011bt k zemi. „Ten chlapec si s nimi sm\u00ed hr\u00e1t proto, \u017ee k nim pat\u0159\u00ed, mal\u00fd Bille. Nikdo jin\u00fd k c\u00edsa\u0159sk\u00e9 rodin\u011b nesm\u00ed, to si pamatuj! Ka\u017ed\u00e9ho, kdo tohle poru\u0161\u00ed, stihne krut\u00fd trest!“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
P\u0159\u00edsn\u011b  se d\u00edvala na mal\u00e9ho, vystra\u0161en\u00e9ho chlapce a ani na okam\u017eik nezm\u00edrnila \u00fasm\u011bvem ost\u0159e \u0159ezan\u00e9 rysy v obli\u010deji. Jej\u00ed syn mus\u00ed jednou prov\u017edy pochopit, \u017ee c\u00edsa\u0159sk\u00e1 rodina je zak\u00e1zan\u00e1.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Rozum\u011bl jsi mi, K\u00f4ji?“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Mal\u00fd  chlapec ne\u0161\u0165astn\u011b sv\u011bsil koutky rt\u016f  a drobn\u011b popot\u00e1hnul. „Ano, maminko.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
—————-<\/p>\n<\/div>\n
Je mi l\u00edto mal\u00e9 Yu.  Dnes bude jist\u011b matka vysv\u011btlovat j\u00ed, pro\u010d si nesm\u00ed  j\u00edt hr\u00e1t s nejmlad\u0161\u00edmi c\u00edsa\u0159sk\u00fdmi d\u011btmi.  <\/p>\n<\/div>\n
S hlasit\u00fdm zaklap\u00e1n\u00edm kolem mne prob\u011bhnul n\u011bjak\u00fd opozdilec, a ani\u017e by mi v\u011bnoval jeden pohled, posp\u00edchal d\u00e1l za br\u00e1nu velk\u00e9ho m\u011bsta.  <\/div>\n
S hlubok\u00fdm povzdechem jsem se op\u011bt postavil na nohy, poupravil si d\u0159ev\u00e1\u010dky mezi prsty a rozhodn\u00fdm krokem se vydal k parku. Do zazn\u011bn\u00ed gongu bych se na jednom m\u00edst\u011b asi zbl\u00e1znil. V parku je alespo\u0148 klid, budu moci neru\u0161en\u011b d\u00e1l sn\u00edt o \u017eivot\u011b, kter\u00fd nikdy nepovedu.<\/p>\n<\/div>\n
Nechal jsem nohy, a\u0165  mne nesou tam, kam samy uznaj\u00ed za vhodn\u00e9. M\u00e1m r\u00e1d tenhle park. Ob\u010das, kdy\u017e jsou Sayuri s matkou v ulic\u00edch hlavn\u00edho m\u011bsta a j\u00e1 m\u00e1m v\u0161echnu svou pr\u00e1ci hotovou, jdu se sem jen tak proj\u00edt. Je to jedin\u00e1 \u010d\u00e1st z cel\u00e9ho m\u011bsta, kam sm\u00edm po cel\u00fd rok, a je tu tak kr\u00e1sn\u011b.<\/div>\n
Je tu p\u0159\u00edjemn\u00fd klid, zvuky z m\u011bsta sem dol\u00e9haj\u00ed jen velmi mlhav\u011b a cel\u00fd park zn\u00ed tich\u00fdm \u0161elestem strom\u016f a zur\u010den\u00edm mal\u00fdch vodop\u00e1d\u016f a font\u00e1nek. Je p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo a tich\u00fd zp\u011bv pt\u00e1k\u016f jen podtrhuje klidnou pozdn\u011b odpoledn\u00ed atmosf\u00e9ru. V\u016fbec to tady nevypad\u00e1, jako by se jen o p\u00e1r zd\u00ed d\u00e1l odehr\u00e1val velk\u00fd festival. Park Zhongshan si \u017eije sv\u00fdm vlastn\u00edm tempem, sv\u00fdm vlastn\u00edm \u017eivotem a \u0159\u00e1dem, je\u017e nem\u016f\u017ee nikdo naru\u0161it.<\/p>\n<\/div>\n
\"58\"<\/div>\n
<\/div>\n
Jen matn\u011b jsem si uv\u011bdomoval, kam mne nohy nesou, dokud jsem se neocitnul v mal\u00e9m alt\u00e1nku u \u0159\u00ed\u010dn\u00edho mostu. Je to jen mal\u00e1 l\u00e1vka, v jej\u00edm\u017e st\u0159edu se nach\u00e1z\u00ed kamenn\u00fd alt\u00e1nek, ale i tak je tam m\u00edsto pro dva lidi, kte\u0159\u00ed si zde mohou v klidu za tepl\u00fdch letn\u00edch dn\u016f a noc\u00ed pov\u00eddat.  <\/div>\n
S \u00fasm\u011bvem na rtech jsem se usadil na chladnou zem a z\u00e1dy se op\u0159el o tvrd\u00fd k\u00e1men. Sand\u00e1lky jsem odlo\u017eil vedle sebe a mezi prsty promnul bolav\u00e9 n\u00e1rty. Opravdu nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e mus\u00edm str\u00e1vit cel\u00fd den v d\u0159ev\u00e1\u010dk\u00e1ch, jsou tak tvrd\u00e9, tak nepohodln\u00e9!<\/p>\n<\/div>\n
S jemn\u00fdm vydechnut\u00edm jsem si sto\u010dil bolav\u00e9 nohy pod sebe a zav\u0159el o\u010di, nech\u00e1vaj\u00edc se un\u00e1\u0161et p\u0159\u00edjemn\u00fdmi, tich\u00fdmi zvuky p\u0159\u00edrody, kter\u00e9 nemohlo naru\u0161it ani vesel\u00ed prob\u00edhaj\u00edc\u00ed jen mal\u00fd kousek odtud. Vzpom\u00edn\u00e1m si, jak m\u011b sem jako mal\u00e9ho chlapce br\u00e1val tat\u00ednek. V\u017edy mne vysadil na z\u00eddku a vypr\u00e1v\u011bl mi \u00fa\u017easn\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy o jin\u00e9m, lep\u0161\u00edm \u017eivot\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
—————-<\/p>\n<\/div>\n
P\u00e1rkr\u00e1t jsem zamrkal a rozhl\u00e9dl se do tmy kolem sebe. Musel jsem usnout, u\u017e je kolem opravdu hlubok\u00e1  tma. Ach, snad jsem nezme\u0161kal gong a toho, jemu\u017e m\u00e1m p\u0159edat svitek! Matka by mne hnala.<\/p>\n<\/div>\n
Cel\u00fd rozl\u00e1man\u00fd  jsem se vy\u0161kr\u00e1bal na nohy a pohledem p\u00e1tral kolem sebe po \u010demkoliv, co by mi prozradilo, jestli jsem je\u0161t\u011b neprop\u00e1snul c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho slu\u017eebn\u00e9ho. V\u0161ude kolem byl v\u0161ak klid, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd klid.<\/div>\n
Rozt\u0159esen\u00fdmi prsty jsem s\u00e1hnul do ruk\u00e1vu sv\u00e9ho kimona a \u00falevn\u011b si oddechnul, kdy\u017e jsem nahmatal svitek papyru. Alespo\u0148 jsem jej nikde neztratil.  <\/div>\n
S pohledem up\u0159en\u00fdm do \u010derno\u010dern\u00e9 tmy jsem se dlan\u011bmi op\u0159el o chladn\u00fd k\u00e1men a vdechoval p\u0159\u00edjemnou v\u016fni noci. Nezb\u00fdv\u00e1 mi nic jin\u00e9ho, ne\u017e tady z\u016fstat a doufat, \u017ee sem je\u0161t\u011b n\u011bkdo p\u0159ijde. Jinak snad abych se rad\u0161i ani nevracel dom\u016f, jsem si jist, \u017ee m\u016fj trest by nebyl m\u00edrn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Netrvalo to dlouho a po m\u00e9  lev\u00e9 stran\u011b se ozval tich\u00fd klapot.<\/div>\n
Ztuhnul jsem a doufal, \u017ee je to ten, na n\u011bj\u017e tu \u010dek\u00e1m. M\u016fj dech se, i p\u0159es teplo noci, sr\u00e1\u017eel v nepatrn\u00fd obl\u00e1\u010dek p\u00e1ry, a m\u00e9 o\u010di rozt\u011bkan\u011b l\u00e9taly po tmav\u00e9m obrysu osoby, je\u017e se ke mn\u011b bl\u00ed\u017eila. Podle tich\u00fdch nad\u00e1vek jsem poznal, \u017ee to asi nebude nikdo ze sluh\u016f, ti jsou na sand\u00e1lky zvykl\u00ed; ne jako ten n\u011bkdo, mu\u017e podle hlasu, kter\u00fd si zakop\u00e1v\u00e1 o vlastn\u00ed nohy.<\/p>\n<\/div>\n
Rad\u011bji jsem se p\u0159ikr\u010dil pod\u00e9l z\u00eddky a jen o\u010dima sledoval jeho st\u00edn. Byl jsem vystra\u0161en\u00fd; pokud to nen\u00ed nikdo ze slu\u017eebn\u00fdch, nem\u011bl by mne zde naj\u00edt. Park je sice ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edsto, ale p\u0159eci jen je pozd\u011b a j\u00e1 nev\u00edm, kdo to je, co by mi mohl ud\u011blat. Bohat\u00ed p\u00e1nov\u00e9 neb\u00fdvaj\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 mil\u00fd k n\u00e1m, t\u011bm m\u00e9n\u011bcenn\u00fdm.<\/p>\n<\/div>\n
I kdy\u017e jsem strachy zadr\u017eoval dech, nedok\u00e1zal jsem zabr\u00e1nit tich\u00e9mu sm\u00edchu, kter\u00fd se mi dral z hrdla poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e doty\u010dn\u00fd op\u011bt za\u0161kobrtnul a z jeho \u00fast se vylinuly tich\u00e9 nad\u00e1vky.<\/p>\n<\/div>\n
N\u00e1hle jsem cel\u00fd ztuhnul, kdy\u017e se zastavil.<\/p>\n<\/div>\n
„Kdo je tam?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Rytmus oslav se nesl st\u00e1le ve stejn\u00e9m duchu; lid\u00e9 pop\u00edjeli, zp\u00edvali, hr\u00e1li si s d\u011btmi a tancovali. Na pohled je to kr\u00e1sn\u00e9, sledovat, jak se v\u0161echny barvy prol\u00ednaj\u00ed a z\u00e1\u0159iv\u011b se lesknou. Ale nen\u00ed to nic pro mne, pokud se nemohu p\u0159idat mezi n\u011b, tan\u010dit s nimi.<\/p>\n<\/div>\n
„T’chi-mori, d\u011bje se n\u011bco?“ <\/p>\n<\/div>\n
S mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem se pod\u00edval na Mei Ying, c\u00edsa\u0159ovu nejstar\u0161\u00ed dceru. Je j\u00ed osmn\u00e1ct let, jen o dva roky mlad\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, a u\u017e j\u00ed otec p\u0159ipravil na vdavky. Nebude to trvat d\u00e9le, ne\u017e t\u0159i \u00fapl\u0148ky a Mei Ying bude provd\u00e1na za n\u011bjak\u00e9ho v\u00fdznamn\u00e9ho mu\u017ee, jen\u017e pracuje pro otce. Je mi j\u00ed l\u00edto, je moc \u017eiv\u00e1 a dov\u00e1div\u00e1 na to, aby se z n\u00ed stala n\u011b\u010d\u00ed \u017eena, ale tak to tady chod\u00ed. Ka\u017ed\u00e1 z c\u00edsa\u0159ov\u00fdch dcer bude kr\u00e1tce po dovr\u0161en\u00ed osmn\u00e1cti let provd\u00e1na.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u016fbec nic, Mei. Jen,“ pomalu jsem se postavil na zd\u0159ev\u011bn\u011bl\u00e9 nohy a okam\u017eit\u011b zalitoval, \u017ee jsem se nechal obout do t\u011bch hrozn\u00fdch bot. „Jen se p\u016fjdu trochu proj\u00edt, je tady p\u0159\u00edli\u0161 hluku.“<\/p>\n<\/div>\n
Ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b se na mne d\u00edvala a j\u00e1 m\u011bl pocit, jako by mi jej\u00ed o\u010di vid\u011bly a\u017e do du\u0161e. Copak tu\u0161\u00ed, \u017ee mne to tady opravdu nebav\u00ed? \u017de chci ut\u00e9ct n\u011bkam, kde budu na chv\u00edli s\u00e1m? Kde budu prost\u011b jen Tom, ten kluk z Evropy?<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00e1 tedy, m\u00e1\u0161 pravdu, hluk je tu p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd,“ zatv\u00e1\u0159ila se bolestn\u011b a nakonec se na m\u011b pousm\u00e1la. „Jdi se proj\u00edt do parku, tam nikdo nebude,“ poradila mi s \u00fasm\u011bvem a pohladila mne po tv\u00e1\u0159i. Jen jsem j\u00ed \u00fasm\u011bv vr\u00e1til a na vratk\u00fdch noh\u00e1ch jsem se pomalu vydal pry\u010d ze stup\u00ednku, pry\u010d z lidsk\u00e9ho dohledu.  <\/div>\n
Okol\u00ed pal\u00e1ce, a cel\u00e9  m\u011bsto zn\u00e1m zpam\u011bti, tak\u017ee jsem se jen p\u00e1r rychl\u00fdmi kroky p\u0159esunul do postrann\u00edch uli\u010dek, kam u\u017e se nezatoulal nikdo z oslavuj\u00edc\u00edch, a j\u00e1 tak neru\u0161en\u011b mohl proklouznout za velkou hlavn\u00ed br\u00e1nu Wu Men* a odtud pak do parku Zhongshan.<\/div>\n
Je u\u017e celkem hlubok\u00e1  tma, mimo z\u00e1\u0159e lampi\u00f3n\u016f ve m\u011bst\u011b nen\u00ed vid\u011bt pomalu na krok. Ale m\u00e9 nohy v\u011bd\u00ed, kam maj\u00ed j\u00edt. Jako d\u00edt\u011b jsem tady str\u00e1vil spoustu \u010dasu se sv\u00fdmi u\u010diteli, r\u00e1d jsem se jim schov\u00e1val a pob\u00edhal po okol\u00ed. Nejrad\u0161i jsem v\u0161ak m\u011bl mal\u00fd alt\u00e1nek, kam m\u011b te\u010f nohy samovoln\u011b nesly.<\/p>\n<\/div>\n
„Sakra pr\u00e1ce!“ zaklel jsem ti\u0161e, kdy\u017e jsem u\u017e nejm\u00e9n\u011b po st\u00e9 zakopnul o vlastn\u00ed nohu. Nejrad\u011bji bych ty botky zul a zahodil co nejd\u00e1l od sebe, ale to by mne v pal\u00e1ci pak hnali, s pono\u017ekami upatlan\u00fdmi \u0161p\u00ednou.  <\/div>\n
„Kdo tuhle blbost vym\u00fd\u0161lel?!“ muml\u00e1m si d\u00e1l pro sebe a samoz\u0159ejm\u011b, m\u00e9 boty nezklamou a op\u011bt se mi p\u0159ipletou pod nohy, \u017ee div nep\u0159epadnu p\u0159es vratk\u00e9 z\u00e1bradl\u00ed do \u0159\u00ed\u010dky. Opravdu, tohle jist\u011b vymyslel n\u011bkdo, kdo s\u00e1m neud\u011blal p\u011bt krok\u016f rovn\u00fdch a cht\u011bl se tak pomst\u00edt v\u0161em, kdo touto schopnost\u00ed opl\u00fdvaj\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Je\u0161t\u011b chv\u00edli jsem ti\u0161e nad\u00e1val, ne\u017e jsem zaslechnul tich\u00e9 chichot\u00e1n\u00ed se z alt\u00e1nku p\u0159\u00edmo p\u0159ede mnou. Zastavil jsem se a jen ti\u0161e naslouchal.  <\/div>\n
„Kdo je tam?“ <\/p>\n<\/div>\n
Rychl\u00fdmi kroky, nebo alespo\u0148  tak rychl\u00fdmi, jak jsem byl schopen, ani\u017e bych si ubl\u00ed\u017eil, jsem p\u0159e\u0161el a\u017e do alt\u00e1nku, kde na mne ze tmy koukaly dv\u011b vystra\u0161en\u00e9 o\u010di, pat\u0159\u00edc\u00ed n\u011bjak\u00e9mu u\u0161mudlan\u00e9mu klukovi.<\/p>\n<\/div>\n
*Wu Men („Poledn\u00edkov\u00e1  br\u00e1na“) <\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Deni & Saj\u00fc<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni & Saj\u00fc S \u00fasm\u011bvem na rtech pozoruji z\u00e1\u0159iv\u00e9 oslavy, je\u017e se mi odehr\u00e1vaj\u00ed p\u0159ed o\u010dima. V\u0161ude je spousta barevn\u00fdch lampi\u00f3n\u016f, vzduchem l\u00edtaj\u00ed kousky barevn\u00e9ho pap\u00edru a odev\u0161ad zn\u00ed p\u0159\u00edjemn\u00e1, rytmick\u00e1 hudba.   M\u00e1m r\u00e1d oslavn\u00e9 dny. Cel\u00e9 m\u011bsto se v\u017edy sejde v ob\u0159adn\u00ed \u010d\u00e1sti<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[370],"tags":[],"class_list":["post-10349","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-forbidden-city"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10349","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10349"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10349\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10349"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10349"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10349"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}