{"id":10350,"date":"2010-10-25T18:00:00","date_gmt":"2010-10-25T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10324"},"modified":"2010-10-25T18:00:00","modified_gmt":"2010-10-25T17:00:00","slug":"me-myself-and-romeo-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/25\/me-myself-and-romeo-22\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 22."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"420\"<\/div>\n
Dnes m\u00e1\u0161 sm\u016flu, br\u00e1\u0161ko! N\u011bkolikr\u00e1t se ti to povedlo, ale tentokr\u00e1t nezdrhne\u0161. Nenech\u00e1m t\u011b. Zpo\u010d\u00e1tku jsem tohle mezi n\u00e1mi bral jako nevinn\u00e9 \u0161k\u00e1dlen\u00ed  a nenapadlo m\u011b, \u017ee by se to mohlo a\u017e takto vystup\u0148ovat. Zde je na vin\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm moje dvoj\u010de. V\u0161echno za\u010dalo pop\u00edchnut\u00edm moj\u00ed osoby a nar\u00e1\u017ekou na to, \u017ee jsem srab. Cht\u011bl jsem mu uk\u00e1zat, \u017ee i j\u00e1 dovedu \u0161okovat. Napadalo m\u011b x r\u016fzn\u00fdch v\u011bc\u00ed, ale ani jedna by mu nevyrazila dech. Pak, kdy\u017e jsem ho vid\u011bl nah\u00e9ho, n\u011bco se ve mn\u011b zlomilo. Najednou jsem jej nevid\u011bl jen jako sv\u00e9ho star\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ku, co m\u011b cel\u00fd \u017eivot br\u00e1nil. Poprv\u00e9 jsem se na n\u011bj pod\u00edval jako na mlad\u00e9ho mu\u017ee a za\u010d\u00ednal jsem m\u00edt strach s\u00e1m ze sebe. B\u00fdt p\u0159itahovan\u00fd vlastn\u00edm dvoj\u010detem mi p\u0159i\u0161lo zvr\u00e1cen\u00e9, pokou\u0161el jsem se to n\u011bjak vyt\u011bsnit z mysli. Tu noc, kdy jsem ochutnal jeho rty, byl konec. Snaha br\u00e1nit se tomu vzala za sv\u00e9. Kdy\u017e tehdy na\u0161tvan\u011b ode\u0161el, nad\u00e1val jsem s\u00e1m sob\u011b, \u017ee jsem jej vyto\u010dil. Ty v\u00fd\u010ditky m\u011b ale p\u0159e\u0161ly b\u011bhem n\u011bkolika dn\u00ed a i zde je vina na stran\u011b Toma. Kdyby se na m\u011b zlobil, nehodil bych to tak snadno za hlavu.<\/div>\n
<\/div>\n
A neb\u00fdt toho jeho ustavi\u010dn\u00e9ho odm\u00edtav\u00e9ho postoje, kdyby poka\u017ed\u00e9 neucuknul, neza\u0161lo by to a\u017e sem. Jedna z mnoha v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 nem\u016f\u017eu p\u0159ekousnout, je b\u00fdt n\u011bk\u00fdm odm\u00edtnut\u00fd. V\u017edycky jsem dostal, co jsem cht\u011bl. V\u017edycky. Pro tentokr\u00e1t to bude Tom. Co na tom, \u017ee je to m\u016fj vlastn\u00ed bratr. Ani on nebude v\u00fdjimkou. Cel\u00fd \u017eivot mi p\u0159ipadalo odporn\u00e9, kdykoli jsem se doslechl o incestu. Te\u010f m\u011b ta p\u0159edstava neuv\u011b\u0159iteln\u011b vzru\u0161uje.<\/div>\n
Nep\u0159est\u00e1v\u00e1m sledovat Toma, kr\u010d\u00edc\u00edho se u st\u011bny. Sm\u011b\u0161n\u00e9. Cel\u00e9 roky se vychloubal, neust\u00e1le jsme poslouchali, jak p\u0159efiknul tu a tu. Te\u010f m\u00e1m tendenci o jeho slovech siln\u011b pochybovat. Ne nadarmo se \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee pes, co \u0161t\u011bk\u00e1, nekou\u0161e. V Tomov\u011b p\u0159\u00edpad\u011b bych mo\u017en\u00e1 slovo ‚pes‘ nahradil ‚\u0161t\u011bn\u011b‘, proto\u017ee p\u0159esn\u011b to mi v tenhle moment p\u0159ipom\u00edn\u00e1. Mal\u00e9 vyd\u011b\u0161en\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b.  <\/div>\n
Pohled jeho o\u010d\u00ed se ale m\u011bn\u00ed\u2026 Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed vypla\u0161enost pomalu miz\u00ed a je st\u0159\u00edd\u00e1na chtivost\u00ed. Tom ze m\u011b nespou\u0161t\u00ed o\u010di a jeho hrudn\u00edk se trhav\u011b  pohybuje nahoru a dol\u016f. Skoro jako by se nemohl po\u0159\u00e1dn\u011b nadechnout a lapal po dechu. Ol\u00edzne si pln\u00e9 rty a vz\u00e1p\u011bt\u00ed ten spodn\u00ed skousne. Mo\u017en\u00e1 si to ani s\u00e1m neuv\u011bdomuje, ale odlep\u00ed se z m\u00edsta a rovn\u011b\u017e po \u010dty\u0159ech se ke mn\u011b bl\u00ed\u017e\u00ed. J\u00e1 to v\u011bd\u011bl! Ty jeho pohledy, doteky, polibky nebyly jen zkrat. <\/div>\n
\n
T\u011bsn\u011b u m\u011b se zastav\u00ed. Oba te\u010f zauj\u00edm\u00e1me stejn\u00fd postoj a vz\u00e1jemn\u011b si jeden druh\u00e9ho prohl\u00ed\u017e\u00edme. Tak je na \u010dase zjistit, zda jsem ho u\u017e dostal, kam jsem cht\u011bl. Velice pomalu ud\u011bl\u00e1m pohyb doprava, nezklame m\u011b, ud\u011bl\u00e1 tot\u00e9\u017e. Je sice mnohem prud\u0161\u00ed a rychlej\u0161\u00ed, ale b\u011bhem chvilky je op\u011bt p\u0159ede mnou. Kdy\u017e se pokus\u00edm couvnout dozadu, neumo\u017en\u00ed mi to. Uchop\u00ed m\u011b za z\u00e1p\u011bst\u00ed a ne\u017e se nad\u011bji, uv\u011bzn\u00ed m\u011b pod sebou\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
M\u00e1m ho naprosto ve sv\u00e9  moci a mohu si s n\u00edm d\u011blat prakticky cokoli, co se mi zl\u00edb\u00ed. Siln\u011b sv\u00edr\u00e1m jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed a tisknu mu ruce k podlaze. Bill le\u017e\u00ed pode mnou, ani nedut\u00e1. Dokonce bych \u0159ekl, \u017ee ani ned\u00fdch\u00e1, jen na m\u011b dychtiv\u011b hled\u00ed. Jindy u\u017e tak tmav\u00e9 o\u010di jsou nyn\u00ed naprosto \u010dern\u00e9. Celou dobu jsem se sna\u017eil ovl\u00e1dat, ale Bill mi to t\u00edmhle sv\u00fdm prapodivn\u00fdm zatm\u011bn\u00edm mysli, jin\u00fd v\u00fdraz m\u011b pro to nenapad\u00e1, v\u016fbec neusnadnil. Naopak to cel\u00e9 akor\u00e1t zhor\u0161il! M\u011bl jsem strach, abych mu n\u011bjak neubl\u00ed\u017eil, po\u0159\u00e1d jsem na n\u011bj bral ohledy. Te\u010f u\u017e na to ka\u0161lu, varoval jsem jej. Vezmu si, co chci – jeho. S\u00e1m se mi nab\u00eddl, tak pro\u010d v\u00e1hat?<\/p>\n<\/div>\n
Nadzvednu se a posad\u00edm se obkro\u010dmo na Billa, kter\u00fd m\u011b zv\u011bdav\u011b pozoruje. Nejsp\u00ed\u0161 se sna\u017e\u00ed p\u0159ij\u00edt na to, co se bude d\u00edt d\u00e1l. Bez jak\u00fdchkoli okolk\u016f uchop\u00edm lem jeho trika a \u0161kubnu. Stejn\u00fd pohyb opakuji je\u0161t\u011b dvakr\u00e1t, dokud svr\u0161ek nerozervu a neodhal\u00ed se mi bratrova st\u00e1le chlapeck\u00e1 hru\u010f. \u010cek\u00e1m, \u017ee po mn\u011b vystartuje, ale nehne ani brvou. Jen vydechne. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct zda leknut\u00edm, \u00fa\u017easem nebo v d\u016fsledku n\u011b\u010deho naprosto jin\u00e9ho. P\u0159et\u00e1hnu si triko p\u0159es hlavu a mr\u0161t\u00edm je n\u011bkam za sebe. Billovy o\u010di se je\u0161t\u011b o n\u011bco v\u00edc roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed. Nat\u00e1hne ruce, nejsp\u00ed\u0161, aby se mohl dotknout moj\u00ed k\u016f\u017ee, ale to mu nedovol\u00edm. Hbit\u011b jej popadnu za z\u00e1p\u011bst\u00ed a d\u00e1m mu ruce za hlavu. Se \u0161kodolib\u00fdm \u00fa\u0161klebkem se k n\u011bmu sklon\u00edm, na to nat\u00e1hne krk ve snaze dotknout se sv\u00fdmi rty m\u00fdch, ale ucuknu. M\u00edsto pol\u00edben\u00ed jeho \u00fast skousnu k\u016f\u017ei na jeho \u0161\u00edji, a to ne dvakr\u00e1t n\u011b\u017en\u011b. Dvoj\u010de jen zalap\u00e1 po dechu, na nic v\u00edc se nezm\u016f\u017ee. Hru\u010f nech\u00e1m bez pov\u0161imnut\u00ed, mnohem v\u00edce m\u011b p\u0159itahuje bratrovo b\u0159icho, zkr\u00e1\u0161len\u00e9 hv\u011bzdou na prav\u00e9 stran\u011b.  <\/div>\n
<\/div>\n
Jazykem obkrou\u017e\u00edm jeho pup\u00edk a zam\u00ed\u0159\u00edm k ozd\u016fbce, j\u00ed\u017e \u0161pi\u010dkou jazyka obkresl\u00edm a nakonec na ni p\u0159itisknu \u00fasta. S k\u016f\u017e\u00ed na jeho b\u0159\u00ed\u0161ku se mazl\u00edm nejd\u00e9le, olizuju ji, l\u00edb\u00e1m a c\u00edt\u00edm, jak se Bill nepatrn\u011b chv\u011bje. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed dravost m\u011b pomalu opou\u0161t\u00ed a jak jsem byl zpo\u010d\u00e1tku odhodlan\u00fd vz\u00edt si jej tvrd\u011b, nebrat na n\u011bj sebemen\u0161\u00ed ohled, zkr\u00e1tka jej jen ojet a konec, tak te\u010f chci, aby se mu to l\u00edbilo, abych n\u011bjak dok\u00e1zal tohle pomaten\u00ed jeho rozumu p\u0159em\u011bnit v to, co k n\u011bmu c\u00edt\u00edm j\u00e1. Aby i Bill na m\u011b hled\u011bl jako na n\u011bco v\u00edc ne\u017e na „pouh\u00e9ho“ br\u00e1chu.  <\/div>\n
<\/div>\n
Polibky se kousek po kousku posunuji od jeho b\u0159\u00ed\u0161ka nahoru, a\u017e k m\u00edstu, kter\u00e9 te\u010f d\u00edk m\u011b „zdob\u00ed“ velk\u00fd rud\u00fd flek. Doteky sv\u00fdch rt\u016f se sna\u017e\u00edm posti\u017een\u00e9 m\u00edsto o\u0161et\u0159it a naslouchaj\u00edc Billovu spokojen\u00e9mu p\u0159eden\u00ed, si op\u011bt vzpomenu na p\u0159irovn\u00e1n\u00ed bratra ke ko\u010dce.  <\/div>\n
Jen co se nat\u011bsn\u00e1m mezi Billovy nohy, za\u010dne sv\u00fdm kl\u00ednem t\u0159\u00edt proti tomu m\u00e9mu. Kdy\u017e proti n\u011bmu slab\u011b p\u0159iraz\u00edm, nezabr\u00e1n\u00ed tomu, aby se z jeho \u00fast vydral vzru\u0161en\u00fd sten. \u0160t\u00edhl\u00e9 pa\u017ee, kter\u00e9 jsem u\u017e d\u00e1vno propustil ze zajet\u00ed, se mi ovinou kolem krku a jejich majiteli se nakonec, p\u0159esto\u017ee zpo\u010d\u00e1tku kladu odpor, poda\u0159\u00ed st\u00e1hnout si m\u011b k sob\u011b, a kone\u010dn\u011b se do\u010dk\u00e1 polibku, o kter\u00fd div neza\u010dal \u0161kemrat. Jeho jazyk obkrou\u017e\u00ed m\u016fj. Netrv\u00e1 to dlouho a za\u010dnou mezi sebou sv\u00e1d\u011bt n\u011bco, co bych mohl nazvat bojem o p\u0159evahu, kter\u00fd pozd\u011bji ustane, a jen se spolu v\u00e1\u0161niv\u011b prol\u00e9taj\u00ed.<\/div>\n
Zat\u00edmco moje ruce hlad\u00ed Billovy boky, jeho sklouznou k m\u00e9mu zadku, kter\u00fd chtiv\u011b stisk\u00e1vaj\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
N\u011bkolikr\u00e1t se mu pokou\u0161\u00edm rozepnout p\u00e1sek, ale ten kr\u00e1m m\u00e1 z\u0159ejm\u011b funkci p\u00e1su cudnosti, proto\u017ee dr\u017e\u00ed jak p\u0159ikovanej, a t\u00edm se pro m\u011b br\u00e1chovy kalhoty st\u00e1vaj\u00ed nedobytnou pevnost\u00ed. Billovi se m\u011b po chvilce asi z\u017eel\u00ed, proto\u017ee nech\u00e1 m\u016fj zadek zadkem a uk\u00e1\u017ee mi, jak na tu mrchu vyzr\u00e1t. Na sponu zatla\u010d\u00ed, n\u011bco kdesi stiskne a n\u00e1sledn\u011b naprosto bezprobl\u00e9mov\u011b rozepne. Takovej patent!<\/div>\n
<\/div>\n
Ne\u017e se stihnu rozhoupat k tomu, abych ho zbavil d\u017e\u00edn\u016f, st\u00e1hne mi Bill ty moje, a aby si asi usnadnil pr\u00e1ci, vezme to i s boxerkami. Tro\u0161ku m\u011b suverenita, s n\u00ed\u017e se chov\u00e1, zar\u00e1\u017e\u00ed, ale nejsp\u00ed\u0161 u\u017e nen\u00ed schopen re\u00e1ln\u011b uva\u017eovat, proto\u017ee mu jeho nadr\u017eenost, jej\u00ed\u017e d\u016fkaz m\u011b jasn\u011b tla\u010d\u00ed, zatemnila mozek. St\u00e1hnu mu d\u017e\u00edny, hned na to i spodn\u00ed pr\u00e1dlo, a kone\u010dn\u011b se mi odhal\u00ed Billova ty\u010d\u00edc\u00ed se chlouba. Pohled na jeho tvrd\u00fd penis nez\u016fstane bez odezvy a vy\u0161le sign\u00e1l k tomu m\u00e9mu dravci, kter\u00fd se u\u017e jist\u011b nem\u016f\u017ee do\u010dkat, a\u017e se ocitne tam, kam cel\u00e9 ty roky chce. V Billov\u011b dokonal\u00e9 prdelce. Sehnu se k n\u011bmu a vezmu ho do ruky. Malinko zav\u00e1h\u00e1m co d\u00e1l\u2026 Kdy\u017e pominu ten sv\u016fj v\u00fdstavn\u00ed kousek, tak jsem „to“ nikdy v ruce nedr\u017eel, tak\u017ee si nejsem jist, co a jak d\u011blat. No, n\u011bjak se s t\u00edm poperu\u2026  <\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Po o\u010dku pozoruji Toma, kter\u00e9ho se zd\u00e1 opustila jeho sebejistota, tedy se tak aspo\u0148 tv\u00e1\u0159\u00ed. Prohl\u00ed\u017e\u00ed si m\u016fj penis, tak n\u011bjak nejist\u011b jej dr\u017e\u00ed a zd\u00e1 se, \u017ee je v konc\u00edch. Chud\u00e1\u010dek, a\u017e je mi ho l\u00edto\u2026 Nakonec se p\u0159ece jen sklon\u00ed a pol\u00edb\u00ed m\u011b na \u0161pi\u010dku. Malinko se zachv\u011bji, na co\u017e Tom z\u0159ejm\u011b \u010dekal, proto\u017ee m\u011b kone\u010dn\u011b vezme do \u00fast. Okam\u017eit\u011b zavzdych\u00e1m, to nejde potla\u010dit. M\u00e1m podez\u0159en\u00ed, \u017ee tu nejistotu jen p\u0159edst\u00edral, to nen\u00ed toti\u017e mo\u017en\u00fd. Zvedne ke mn\u011b pohled, aby se ujistil, zda to d\u011bl\u00e1 dob\u0159e, a kdy\u017e zjist\u00ed, \u017ee je v\u0161e v po\u0159\u00e1dku a nem\u00e1m n\u00e1mitky, vr\u00e1t\u00ed se ke sv\u00e9 „pr\u00e1ci“. Je v tom sakra dobrej. Co dobrej! On je\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Jsi\u2026 \u00fa\u017easnej\u2026 nejlep\u0161\u00ed!“ Kone\u010dn\u011b to ze sebe mezi jednotliv\u00fdmi vzdechy vysouk\u00e1m. Co ta jeho pusa dok\u00e1\u017ee za divy! To je neuv\u011b\u0159iteln\u00fd! Neza\u017e\u00edt to, tak neuv\u011b\u0159\u00edm. Vyt\u00e1hne si penis z pusy a znovu ke mn\u011b vrhne pohled. Kdy\u017e se op\u011bt ubezpe\u010d\u00ed, \u017ee ho pozoruji, nejprve a\u017e provokativn\u011b pomalu obkrou\u017e\u00ed jeho vrcholek, pak znovu zmiz\u00edm v jeho \u00fastech. Toto opakuje n\u011bkolikr\u00e1t po sob\u011b, \u010d\u00edm\u017e m\u011b p\u0159iv\u00e1d\u00ed k \u0161\u00edlenstv\u00ed, a v\u017edy, kdy\u017e krou\u017e\u00ed kolem \u0161pi\u010dky m\u00e9ho penisu, pokou\u0161\u00ed se mi d\u00edvat do o\u010d\u00ed. Zd\u00e1 se, \u017ee v tom na\u0161el zal\u00edben\u00ed. Akor\u00e1t mnou bude asi zklaman\u00fd, proto\u017ee za\u010d\u00edn\u00e1m c\u00edtit to zn\u00e1m\u00e9 mraven\u010den\u00ed. Ne, te\u010f je\u0161t\u011b ne, je\u0161t\u011b moment. P\u0159ece se neud\u011bl\u00e1m po takov\u00e9 chvilce! Sna\u017e\u00edm se to aspo\u0148 o n\u011bco odd\u00e1lit, ale stejn\u011b mi to nebude moc platn\u00e9. Nem\u016f\u017eu se skoro ani nadechnout. Nehty zar\u00fdv\u00e1m do podlahy, jak se sna\u017e\u00edm st\u016fj co st\u016fj tenhle okam\u017eik udr\u017eet. Jen\u017ee v\u00edt\u011bzem t\u00e9hle bitvy bude Tom, jen\u017e m\u011b prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00fdch \u00fast p\u0159iv\u00e1d\u00ed do ext\u00e1ze, a kter\u00fd se v m\u017eiku do\u010dk\u00e1 odm\u011bny za sv\u016fj perfektn\u00ed v\u00fdkon.  <\/div>\n
<\/div>\n
Tolik jsem si p\u0159\u00e1l vid\u011bt jej, pozorovat, jak si to u\u017e\u00edv\u00e1, vychutn\u00e1v\u00e1, jen\u017ee p\u0159edev\u0161\u00edm jeho vinou jsem nebyl s to udr\u017eet otev\u0159en\u00e9 o\u010di. Le\u017e\u00edm na z\u00e1dech, p\u0159er\u00fdvav\u011b d\u00fdch\u00e1m, a m\u00e1m pocit, \u017ee tu je jen moje t\u011blo, zat\u00edmco du\u0161e je kdesi v n\u011bjak\u00e9 sf\u00e9\u0159e bla\u017eenosti \u010di j\u00ed jin\u00e9m podobn\u00e9m m\u00edst\u011b. A\u017e \u010d\u00edsi prsty, pro\u010des\u00e1vaj\u00edc\u00ed moje vlasy, m\u011b vr\u00e1t\u00ed zp\u011bt do reality. Kdy\u017e otev\u0159u o\u010di, spat\u0159\u00edm Toma, jak se nade mnou skl\u00e1n\u00ed. Nat\u00e1hnu se po jeho ruce, udr\u017euj\u00edc o\u010dn\u00ed kontakt mezi n\u00e1mi, si str\u010d\u00edm jeho prst do \u00fast. Saji jej, olizuji a sleduji Toma, jak si skous\u00e1v\u00e1 ret, p\u0159iv\u00edr\u00e1 v\u00ed\u010dka a sem tam zalape po dechu. Jeho o\u010di m\u011b pros\u00ed, abych toho nechal, a kone\u010dn\u011b mu to oplatil.<\/p>\n<\/div>\n
„Te\u010f ty!“ P\u0159estanu ho kone\u010dn\u011b tr\u00e1pit. Spokojen\u011b se usm\u011bje, a mo\u017en\u00e1 si to ani neuv\u011bdomil, ale slab\u011b k\u00fdvne.<\/div>\n
„Bille, ale\u2026“ zaprotestuje, kdy\u017e se zvednu a odplaz\u00edm se k ta\u0161ce, kterou m\u00e1m sto chut\u00ed roz\u0161kubat, proto\u017ee to<\/em> nem\u016f\u017eu naj\u00edt. Tom mezit\u00edm za mnou n\u011bco nesouhlasn\u011b mru\u010d\u00ed. Neboj, do\u010dk\u00e1\u0161 se. Kone\u010dn\u011b! Triumf\u00e1ln\u011b se na n\u011bj oto\u010d\u00edm, sv\u00edraj\u00edc v ruce malou tubu. Prstem jej p\u0159il\u00e1k\u00e1m k sob\u011b. Obratn\u011b od\u0161roubuji uz\u00e1v\u011br, vym\u00e1\u010dknu si trochu chladn\u00e9 mazlav\u00e9 hmoty do dlan\u011b, kterou d\u016fkladn\u011b rozet\u0159u po cel\u00e9 d\u00e9lce toho Tomova skvostu, p\u0159i pohledu na n\u011bj\u017e se ten m\u016fj znovu probouz\u00ed k \u017eivotu. Bo\u017ee!<\/div>\n
  <\/div>\n
Provokativn\u011b vystr\u010d\u00edm na Toma zade\u010dek a \u010dek\u00e1m. Nejprve se nic ned\u011bje, ale pak uc\u00edt\u00edm n\u011bco vlhk\u00e9ho u m\u00e9ho vstupu, v \u010dem brzy rozpozn\u00e1m jeho jazyk, kter\u00fd krou\u017e\u00ed kolem a dob\u00fdv\u00e1 se dovnit\u0159. On m\u011b nep\u0159estane p\u0159ekvapovat a bude m\u011b m\u00edt na sv\u011bdom\u00ed, jestli ho do m\u011b nevraz\u00ed, proto\u017ee mu tu jinak co nevid\u011bt zkolabuji. C\u00edt\u00edm, jak znovu tvrdnu, a kdy\u017e Tom nahrad\u00ed sv\u016fj jazyk prsty a hned napoprv\u00e9 se dotkne citliv\u00e9ho bodu uvnit\u0159 m\u011b, d\u00edk kter\u00e9mu m\u011b katapultuje do nadpozemsk\u00fdch sf\u00e9r, zak\u0159i\u010d\u00edm jeho jm\u00e9no tak hlasit\u011b, \u017ee to museli sly\u0161et v\u0161ichni ti prudi\u010di v tomhle pitom\u00fdm bar\u00e1ku. Uc\u00edt\u00edm, jak m\u011b pol\u00edb\u00ed na z\u00e1da, \u010d\u00edm\u017e m\u011b nejsp\u00ed\u0161 konej\u0161\u00ed nebo ti\u0161\u00ed, co\u017e pova\u017euji za naprosto marn\u00e9. Nikdy se u toho nesna\u017e\u00edm ovl\u00e1dat, proto\u017ee se to sna\u017e\u00edm maxim\u00e1ln\u011b si u\u017e\u00edt, a ani dnes se nehodl\u00e1m n\u011bjak m\u00edrnit. Pokud ty jeho polibky maj\u00ed konej\u0161it, tak je to zbyte\u010dn\u00e9.  <\/div>\n
<\/div>\n
L\u00edb\u00ed se mi to, moc se mi to l\u00edb\u00ed, co\u017e se mu sna\u017e\u00edm d\u00e1t najevo t\u00edm, \u017ee mu vych\u00e1z\u00edm vst\u0159\u00edc, ale z\u00e1rove\u0148 jej v duchu pros\u00edm, aby u\u017e nahradil prsty tou svou kl\u00e1dou. Asi ta telepatie mezi n\u00e1mi po\u0159\u00e1d funguje, proto\u017ee m\u011b opravdu jeho prsty opust\u00ed a j\u00e1 v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed zataj\u00edm dech. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed tlak, kter\u00fd je zpo\u010d\u00e1tku v\u017edycky nep\u0159\u00edjemn\u00fd, pomine, kdy\u017e se mi poda\u0159\u00ed uvolnit v\u0161echny svaly, kter\u00e9 zp\u016fsobuj\u00ed sev\u0159en\u00ed, a Tom do m\u011b okam\u017eit\u011b zajede. Pomalu do m\u011b za\u010dne p\u0159ir\u00e1\u017eet, sly\u0161\u00edm jeho nesouvisl\u00e9 muml\u00e1n\u00ed a tich\u00e9 st\u00e9n\u00e1n\u00ed. Rukama m\u011b p\u0159idr\u017euje za boky a zrychluje tempo. Op\u011bt se dotkne toho bodu a j\u00e1 hlasit\u011b zast\u00e9n\u00e1m. Kurva!  <\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00edc, Tome, pros\u00edm, rychleji!“ Vyhrknu a pohnu se proti n\u011bmu, abych jej donutil k tvrd\u0161\u00edm p\u0159\u00edraz\u016fm do m\u00e9ho t\u011bla. Tom mi vyhov\u00ed a za\u010dne do m\u011b pronikat jako smyslu zbaven\u00fd. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch minut\u00e1ch nejsem s to vn\u00edmat nic jin\u00e9ho krom\u011b slasti, kter\u00e1 m\u011b cel\u00e9ho zaplavuje, a jeho hlasit\u00e9ho vzdych\u00e1n\u00ed. Jeho ruka se mezit\u00edm ocitne na m\u00e9m penisu a sna\u017e\u00ed se mi znovu pomoci k vrcholu. Tom zrychluje jak pohyby svoj\u00ed ruky, tak ty uvnit\u0159 m\u011b, a v moment\u011b, kdy kolem n\u011bj st\u00e1hnu svaly, se zastav\u00ed a n\u00e1sledn\u011b uc\u00edt\u00edm, jak se do m\u011b se zast\u00e9n\u00e1n\u00edm m\u00e9ho jm\u00e9na ud\u011bl\u00e1. Pr\u00e1v\u011b ten v\u00fdk\u0159ik mi pom\u016f\u017ee, abych i j\u00e1 vyvrcholil do jeho dlan\u011b.<\/div>\n
  <\/div>\n
Tom ze m\u011b vyjde a splaven\u00fd  potem se zhrout\u00ed na zem vedle m\u011b. Nem\u016f\u017eu od n\u011bj odtrhnout o\u010di. Tv\u00e1\u0159e m\u00e1 nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9 a je n\u00e1dhern\u00fd, p\u0159esto\u017ee je splaven\u00fd sv\u00fdm vlastn\u00edm potem. Sna\u017e\u00ed se, stejn\u011b jako j\u00e1, zklidnit sv\u016fj dech. N\u011bjak si nem\u016f\u017eu vybavit, kdy naposledy se mi poda\u0159ilo dos\u00e1hnout orgasmu dvakr\u00e1t takhle brzy po sob\u011b. Tohle byl zaru\u010den\u011b nejlep\u0161\u00ed sex v m\u00e9m \u017eivot\u011b! Lep\u0161\u00ed u\u017e snad neza\u017eiju, a kdyby to se mnou te\u010f seklo, jak jsem se ob\u00e1val, um\u0159el bych jako nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed chlap na sv\u011bt\u011b!<\/div>\n
  <\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Tome!“ Zahul\u00e1k\u00e1m na n\u011bj asi u\u017e post\u00e9 z p\u0159eds\u00edn\u011b. Sakra, kde v\u011bz\u00ed. Jindy jsem to j\u00e1, na koho se \u010dek\u00e1, ale dneska to v\u00fdjime\u010dn\u011b zdr\u017euje on. U\u017e jsme tam d\u00e1vno m\u011bli b\u00fdt a tentokr\u00e1t si nem\u016f\u017eu dovolit p\u0159ij\u00edt pozd\u011b. M\u00e1m pr\u00e1ce a\u017e nad hlavu.<\/div>\n
„Ty jde\u0161 v tomhle?“ Zhroz\u00edm se, \u017ee chce se mnou j\u00edt v tomhle zmuchlan\u00e9m triku a tepl\u00e1c\u00edch.<\/div>\n
„Z\u016fstanu doma. N\u011bjak se nec\u00edt\u00edm dob\u0159e\u2026“ Zahuhl\u00e1 tak, \u017ee m\u00e1m co d\u011blat, abych mu v\u016fbec rozum\u011bl.<\/div>\n
„Tob\u011b je \u0161patn\u011b? Tak j\u00e1 zavol\u00e1m do\u2026“ Zkou\u0161\u00edm mu navrhnout, \u017ee bych z\u016fstal s n\u00edm. Sice m\u00e1m dost d\u016fle\u017eit\u00fdch sch\u016fzek, ale on je pro m\u011b d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e pr\u00e1ce. V\u016fbec by mi nevadilo, kdybych se o n\u011bj staral. R\u00e1d bych ho ope\u010dov\u00e1val.<\/div>\n
„Ne, jdi. M\u00e1\u0161 to focen\u00ed. Se mnou si nelam hlavu, bude to dobr\u00fd.“ Odm\u00edtne m\u011b a zvedne ze zem\u011b psa, kter\u00fd z\u0159ejm\u011b pochopil, \u017ee nebude doma s\u00e1m, ale \u017ee to pro tentokr\u00e1t budu j\u00e1, kdo bude ochuzen o Tomovu bl\u00edzkost. Vym\u011bn\u00edme si mezi sebou pohled. Jen a\u0165 se ta chlupat\u00e1 koule moc neraduje! A\u017e se vr\u00e1t\u00edm, bude Tom jen m\u016fj a on ut\u0159e.<\/div>\n
„Dobr\u00e1. Ale kdyby n\u011bco, tak\u2026“<\/div>\n
„Zavol\u00e1m.“ K\u00fdvne. \u010cek\u00e1m, \u017ee ke mn\u011b p\u0159ijde a d\u00e1 mi aspo\u0148 malou pusu, ale oto\u010d\u00ed se na pat\u011b a zmiz\u00ed. Asi mu je fakt zle a \u0161el si lehnout.  <\/div>\n
<\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Co to m\u00e1 jako znamenat?“ Vyjedu po Petovi, kter\u00fd do kancel\u00e1\u0159e vlet\u00ed jak ne\u0159\u00edzen\u00e1 st\u0159ela. Kdo ho sem pustil? Jasn\u011b jsem \u0159ekl, \u017ee si nep\u0159eji b\u00fdt nik\u00fdm ru\u0161en. N\u011bkolikr\u00e1t jsem Marion zd\u016fraznil, \u017ee tu pro nikoho, krom\u011b Toma, nejsem. Kv\u016fli Petovi jsem musel narychlo ukon\u010dit docela d\u016fle\u017eit\u00fd rozhovor s jedn\u00edm dodavatelem.<\/div>\n
„Kde m\u00e1\u0161 osobn\u00edho str\u00e1\u017ece?“ Pronese u\u0161t\u011bpa\u010dn\u011b, kdy\u017e zaregistruje, \u017ee Tom tu nen\u00ed. Vstanu od stolu, vykro\u010d\u00edm k n\u011bmu a zastav\u00edm se asi metr od n\u011bj. Zalo\u017e\u00edm si ruce na prsou a prohl\u00eddnu si jej od hlavy a\u017e k pat\u011b.<\/div>\n
„Je nemocn\u00fd. Ale asi ses nep\u0159i\u0161el p\u0159eptat na jeho zdravotn\u00ed stav, \u017ee ne?“<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 pravdu, tv\u016fj poveden\u00fd brat\u0159\u00ed\u010dek je mi toti\u017e naprosto ukraden\u00fd. Chci, abys mi vysv\u011btlil, co m\u00e1 tohle v\u0161echno znamenat. Nes\u010detn\u011bkr\u00e1t jsem ti volal, snad ka\u017edou hodinu ti pos\u00edlal zpr\u00e1vy, \u017ee si mus\u00edme promluvit. A co d\u011bl\u00e1\u0161 ty? Ignoruje\u0161 m\u011b!“<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem \u010das.“ Odbudu jej a oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu z\u00e1dy, doufaj\u00edc, \u017ee pochop\u00ed, \u017ee nem\u00e1m n\u00e1ladu se s n\u00edm h\u00e1dat. M\u00e1m te\u010f plnou hlavu toho, jestli je s br\u00e1\u0161kou v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku a nem\u00e1m chu\u0165 poslouchat jeho v\u00fd\u010ditky. Mo\u017en\u00e1 bych m\u011bl Tomovi zavolat, abych se ujistil, \u017ee mu nic nechyb\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee na n\u011bj \u010das m\u00e1\u0161 v\u017edycky. Od doby, co se vr\u00e1til, jsi jako vym\u011bn\u011bn\u00fd. Nejprve ten tv\u016fj ctitel, te\u010f tv\u016fj milovan\u00fd Tommy.“ Zapitvo\u0159\u00ed se. „Zaj\u00edmalo by m\u011b, co bude\u2026“ Zaraz\u00ed se uprost\u0159ed v\u011bty a z\u016fstane z\u00edrat na m\u016fj krk.<\/div>\n
„Co to je?“<\/div>\n
„Co?“ Zept\u00e1m se. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed mi ale dojde, na co nar\u00e1\u017e\u00ed. Sakra, zapomn\u011bl jsem! Tom si m\u011b tam v\u010dera ozna\u010dkoval a z\u016fstal mi na n\u011bm velk\u00fd rud\u00fd flek. Necht\u011blo se mi to maskovat make-upem, tak\u017ee jsem si kolem n\u011bj r\u00e1no omotal \u0161\u00e1l a bylo to vy\u0159e\u0161eno. Jen\u017ee mi p\u0159ek\u00e1\u017eel v pr\u00e1ci, tak\u017ee jsem ho sundal.<\/div>\n
„Nic.“ Chci se vr\u00e1tit na svoje m\u00edsto za st\u016fl, ale Pete m\u011b prudce chyt\u00ed za z\u00e1p\u011bst\u00ed a natla\u010d\u00ed m\u011b ke zdi.<\/div>\n
„Nic?! Te\u010f u\u017e ch\u00e1pu, pro\u010d jsi nem\u011bl \u010das! J\u00e1 jak idiot sed\u00edm doma a \u010dek\u00e1m, a\u017e se mi ur\u00e1\u010d\u00ed\u0161 ozvat. A co d\u011bl\u00e1\u0161 ty? Kurv\u00ed\u0161 se, kde m\u016f\u017ee\u0161!“<\/p>\n<\/div>\n
Chci se br\u00e1nit, nenech\u00e1m si tu nad\u00e1vat a od n\u011bj u\u017e v\u016fbec ne. Nav\u00edc nem\u00e1 pravdu. Nejsem d\u011bvka, co d\u00e1 ka\u017ed\u00e9mu na potk\u00e1n\u00ed, jak si z\u0159ejm\u011b mysl\u00ed. R\u00e1d bych se mu vysmeknul, ale nejde mi to, m\u00e1 moc velkou s\u00edlu. Co bych dal te\u010f za to, aby tu byl Tom a br\u00e1nil m\u011b!<\/div>\n
„Ze m\u011b nikdo vola d\u011blat nebude, ani ty ne! Jsi jen m\u016fj, rozum\u00ed\u0161?!“<\/div>\n
„Pus\u0165 m\u011b, to bol\u00ed.“ Zasku\u010d\u00edm bolest\u00ed, proto\u017ee m\u011b tiskne \u010d\u00edm d\u00e1l siln\u011bji. Na\u0161t\u011bst\u00ed dostane rozum a pust\u00ed m\u011b. Chci mu vp\u00e1lit do obli\u010deje, \u017ee takhle se ke mn\u011b chovat nebude, \u017ee si to l\u00edbit nenech\u00e1m. Jen\u017ee ne\u017e se k tomu dostanu, p\u0159ilet\u00ed mi takov\u00e1 facka, \u017ee zavr\u00e1vor\u00e1m a neb\u00fdt zdi, co je za mnou, skon\u010d\u00edm na zemi. Okam\u017eit\u011b si na tv\u00e1\u0159 p\u0159itisknu dla\u0148 a \u0161okovan\u011b na Peta z\u00edr\u00e1m. Nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee by m\u011b mohl uhodit! On, kter\u00fd m\u011b div nenosil na rukou a snesl mi modr\u00e9 z nebe!<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bvko.“ Proced\u00ed skrze zuby a pohrdav\u011b si m\u011b prohl\u00eddne. Pak se na pat\u011b oto\u010d\u00ed a pomalu zam\u00ed\u0159\u00ed ke dve\u0159\u00edm. Ne\u017e ale odejde, probodne m\u011b pohledem a s kysel\u00fdm \u00fasm\u011bvem dod\u00e1: „A nezapome\u0148 hned po\u017ealovat Tommymu.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay Dnes m\u00e1\u0161 sm\u016flu, br\u00e1\u0161ko! N\u011bkolikr\u00e1t se ti to povedlo, ale tentokr\u00e1t nezdrhne\u0161. Nenech\u00e1m t\u011b. Zpo\u010d\u00e1tku jsem tohle mezi n\u00e1mi bral jako nevinn\u00e9 \u0161k\u00e1dlen\u00ed  a nenapadlo m\u011b, \u017ee by se to mohlo a\u017e takto vystup\u0148ovat. Zde je na vin\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm moje dvoj\u010de. V\u0161echno za\u010dalo pop\u00edchnut\u00edm<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-10350","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10350","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10350"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10350\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10350"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10350"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10350"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}