{"id":10375,"date":"2010-10-22T16:00:00","date_gmt":"2010-10-22T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10349"},"modified":"2010-10-22T16:00:00","modified_gmt":"2010-10-22T15:00:00","slug":"love-death-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/22\/love-death-18\/","title":{"rendered":"Love & Death 18."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Tom: <\/p>\n<\/div>\n
Vylov\u00edm z na\u0161eho kuchy\u0148sk\u00e9ho \u0161upl\u00edku malou k\u00e1vovou l\u017ei\u010dku a odeberu si z k\u00e1vovaru dal\u0161\u00ed  \u0161\u00e1lek hork\u00e9 k\u00e1vy. Obejmu jej dlan\u011bmi, op\u0159u se z\u00e1dy o kuchy\u0148skou linku a opatrn\u011b k\u00e1vu ochutn\u00e1m. Co jsem p\u0159i\u0161el od Georga, vypil jsem u\u017e dv\u011b – a to jsem doma sotva dv\u011b hodiny. No jo, jedna z m\u00fdch nov\u00fdch z\u00e1vislost\u00ed, ke kter\u00e9 jsem se nikdy nem\u011bl nechat p\u0159ekecat. Kde je ten star\u00fd Tom, kter\u00fd nad k\u00e1vou v\u017edycky ohrnoval nos a posm\u00edval se v\u0161em z\u00e1visl\u00e1k\u016fm? Te\u010f u\u017e se m\u016f\u017eu sm\u00e1t jenom s\u00e1m sob\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
  <\/div>\n
Usrknu si z tepl\u00e9ho \u0161\u00e1lku a pohledem se zavrt\u00e1m n\u011bkam do podlahy p\u0159ed sebou. U\u017e od okam\u017eiku, co jsem ode\u0161el od Georga, jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, co bysme s Billem mohli podniknout, a p\u0159ekvapiv\u011b mi to nedalo ani tolik pr\u00e1ce, jak jsem p\u016fvodn\u011b p\u0159edpokl\u00e1dal. V duchu jsem se sna\u017eil p\u0159ij\u00edt na n\u011bco, co by bavilo n\u00e1s oba, nad \u010d\u00edm by to t\u0159e\u0161tidlo neprot\u00e1\u010delo o\u010di a ka\u017ed\u00fdch p\u011bt minut se m\u011b nezeptalo, kdy u\u017e kone\u010dn\u011b p\u016fjdeme dom\u016f.  <\/p>\n

<\/div>\n

Na n\u011bco takov\u00e9ho jsem po chvilce p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed opravdu p\u0159i\u0161el, i kdy\u017e jsem si p\u016fvodn\u011b  myslel, \u017ee vymyslet n\u011bco, co by bavilo n\u00e1s oba, je t\u00e9m\u011b\u0159 nadlidsk\u00fd v\u00fdkon. Ned\u00e1 se \u0159\u00edct, \u017ee bych zrovna do tohohle byl celej \u017ehavej, stoprocentn\u011b ale v\u00edm, \u017ee Billovi se to bude l\u00edbit a v\u00edc ne\u017e zamlouvat, kdy\u017e mu u toho bude asistovat moje osoba. V\u017edycky m\u011b cht\u011bl t\u00edmto zp\u016fsobem potr\u00e1pit a z\u00e1\u0159il jako rozsv\u00edcen\u00fd v\u00e1no\u010dn\u00ed strome\u010dek, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee se mu to da\u0159\u00ed. Mo\u017en\u00e1 jsem bl\u00e1zen, kdy\u017e do toho dobrovoln\u011b jdu, to je mi ale jedno. V s\u00e1zce je n\u00e1\u0161 vztah a ten mi za to stoj\u00ed. Je pro m\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd, stejn\u011b jako m\u016fj mlad\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka, kter\u00fd se mi posledn\u00ed dobou b\u016fhv\u00edpro\u010d odcizil. A to j\u00e1 tak rozhodn\u011b nenech\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
\n<\/div>\n
\n
P\u016fvodn\u011b jsem mu to cht\u011bl navrhnout hned, jak se dnes vr\u00e1t\u00ed dom\u016f, kdy\u017e jsem ale z p\u0159eds\u00edn\u011b usly\u0161el hlasit\u00e9 pr\u00e1sknut\u00ed dve\u0159\u00ed a n\u00e1sledn\u00e9 dup\u00e1n\u00ed po schodech, rad\u011bji jsem z\u016fstal v kuchyni a ani nedutal. Billa zn\u00e1m l\u00edp ne\u017e sebe, byl by jen zbyte\u010dn\u011b v\u00edc podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd, kdybych na n\u011bho spustil hned u dve\u0159\u00ed. Rad\u011bji po\u010dk\u00e1m, a\u017e sleze dol\u016f, nejpozd\u011bji se ho zept\u00e1m u ve\u010de\u0159e. Te\u010f si ho proti sob\u011b nem\u016f\u017eu po\u0161tvat, mus\u00edm na n\u011bj j\u00edt pomalu a opatrn\u011b. U\u017e tak se budu modlit a doufat, aby mi na m\u016fj pl\u00e1n p\u0159istoupil…<\/div>\n
   <\/p>\n<\/div>\n
Bill:  <\/p>\n<\/div>\n
Zav\u0159u za sebou dve\u0159e pokoje a pomalu zam\u00ed\u0159\u00edm ke schod\u016fm dol\u016f. Prsty si promnu sp\u00e1nky a unaven\u011b  p\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka, kdy\u017e mi hlavou projede ostr\u00e1 bolest – sign\u00e1l, \u017ee toho m\u00e1m dneska tak akor\u00e1t dost. Nen\u00ed divu, kdy\u017e u\u017e je p\u011bt hodin odpoledne a j\u00e1 se od samotn\u00e9ho r\u00e1na vr\u00e1til dom\u016f sotva p\u0159ed p\u016flhodinou. Dne\u0161ek byl ve \u0161kole \u0161\u00edlen\u00fd, po tom v\u00edkendov\u00e9m nicned\u011bl\u00e1n\u00ed to byla p\u011bkn\u011b studen\u00e1 sprcha.  <\/p>\n<\/div>\n
P\u016fvodn\u011b jsem cht\u011bl vypnout hned, jak p\u0159ijdu dom\u016f, nakonec jsem jen hodil ta\u0161ku do pokoje, na deset minut usnul, a te\u010f jdu nav\u0161t\u00edvit ledni\u010dku, kterou jsem od r\u00e1na nevid\u011bl. Nem\u011bl jsem \u010das si n\u011bco koupit, proto se jdu naj\u00edst hned te\u010f, kdy\u017e u\u017e hlady skoro nevid\u00edm. A potom to vid\u00edm tak, \u017ee sebou pl\u00e1cnu na postel a budu sp\u00e1t a\u017e do z\u00edt\u0159ej\u0161\u00edho odpoledne. Je\u0161t\u011b, \u017ee z\u00edtra nem\u00e1me \u0161kolu, zkolaboval bych hned, co by mi zazvonil bud\u00edk. Ani netu\u0161\u00edm, pro\u010d jsem po dne\u0161ku tak odd\u011blan\u00fd, jedin\u00e9, co v\u00edm, ale je, \u017ee z\u00edt\u0159ek str\u00e1v\u00edm v posteli, u televize a s ob\u010dasn\u00fdmi n\u00e1v\u0161t\u011bvami ledni\u010dky a \u0161upl\u00ed\u010dku se sladk\u00fdm. Mus\u00edm vypnout alespo\u0148 na jeden den, ve st\u0159edu mi ten koloto\u010d za\u010dne nanovo.  <\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, Bille,“ tich\u00fd  pozdrav se doline k m\u00fdm u\u0161\u00edm a vytrhne m\u011b tak z m\u00fdch my\u0161lenek, kter\u00fdmi jsem se zaob\u00edral celou cestu do kuchyn\u011b. Pozvednu pohled od zem\u011b… a p\u0159ekvapen\u011b se zad\u00edv\u00e1m na Toma p\u0159ed sebou. Netu\u0161il jsem, \u017ee je doma, mo\u017en\u00e1 proto m\u011b jeho p\u0159\u00edtomnost tak p\u0159ekvapila.<\/div>\n
„Ahoj,“ odv\u011bt\u00edm na jeho pozdrav klidn\u011b a oto\u010d\u00edm se k ledni\u010dce. M\u016fj hlas k n\u011bmu nemluv\u00ed ani u\u0161t\u011bpa\u010dn\u011b a ani zle, jen klidn\u011b  a neutr\u00e1ln\u011b, tak, jak mluv\u00edm obvykle. Dal jsem na Georgovu radu, kterou mi v\u010dera pracn\u011b v\u0161t\u00edpil do hlavy, a chci se k n\u011bmu chovat norm\u00e1ln\u011b, ani ura\u017een\u011b a ani nahn\u011bvan\u011b. Nech\u00e1m tomu \u010das a voln\u00fd pr\u016fb\u011bh, nic jin\u00e9ho mi asi ani nezb\u00fdv\u00e1. Ignorac\u00ed a nar\u00e1\u017ekami si nejsp\u00ed\u0161 nikam nepom\u016f\u017eu.  <\/p>\n<\/div>\n
Zad\u00edv\u00e1m se do, jak jinak ne\u017e p\u0159epln\u011bn\u00e9, ledni\u010dky, Tom\u016fv hlas v\u0161ak op\u011bt utne moje my\u0161lenky je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e se v\u016fbec stihnu zamyslet nad t\u00edm, na co m\u00e1m chu\u0165.<\/div>\n
„M\u00e1m pro tebe jednu dobrou zpr\u00e1vu. U\u017e jsem dostal n\u00e1pad, kam bychom mohli vyrazit,“ promluv\u00ed ke mn\u011b a zp\u016fsob\u00ed tak, \u017ee se nadobro vzd\u00e1m pokusu vybrat si n\u011bco z lednice. Jeho slova ve mn\u011b vyvol\u00e1vaj\u00ed  p\u0159ekvapen\u00ed a tich\u00fd \u00fa\u017eas, v duchu si je opakuji a jen pomalu p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad t\u00edm, zda jim v\u011b\u0159it nebo ne. Ne, to nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda, ur\u010dit\u011b jsem \u0161patn\u011b sly\u0161el. Tom\u016fv obli\u010dej, jeho o\u010di m\u011b v\u0161ak uji\u0161\u0165uj\u00ed v tom, \u017ee je m\u016fj sluch v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku.  <\/div>\n
„Tak tys nezapomn\u011bl?“ oto\u010d\u00edm se k Tomovi a s pohledem, vis\u00edc\u00edm na jeho rtech, \u00fapln\u011b zapomenu na celou ledni\u010dku. Mus\u00edm vypadat ur\u010dit\u011b trapn\u011b, u\u017e jen \u00fasm\u011bv, pohr\u00e1vaj\u00edc\u00ed na jeho tv\u00e1\u0159i mi to napov\u00edd\u00e1. Te\u010f si mus\u00ed myslet, \u017ee jsem ne\u010dekal na nic jin\u00e9ho, ne\u017e na okam\u017eik, a\u017e mi \u0159ekne, \u017ee se mnou chce n\u011bkam j\u00edt. Ne, \u017ee bych na to \u010dekal, to ne, jen… jen jsem p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee si na to po t\u011bch n\u011bkolika dnech od noci, kdy mi to tady v kuchyni sl\u00edbil, vzpomn\u011bl. Myslel jsem, \u017ee na to kv\u016fli sv\u00e9 sle\u010dn\u011b u\u017e d\u00e1vno zapomn\u011bl, jeho \u00fasm\u011bv mi v\u0161ak te\u010f mou my\u0161lenku vyvrac\u00ed st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc.  <\/div>\n
„Copak u\u017e se n\u011bkdy stalo, \u017ee jsem zapomn\u011bl na sv\u00e9ho mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ku?“ zept\u00e1  se m\u011b, ne\u017e v\u0161ak sta\u010d\u00edm ve sv\u00e9 mysli zalovit a vzpomenout si, kdy tomu tak opravdu bylo, pokra\u010duje d\u00e1l.<\/div>\n
„Nem\u00e1m n\u011bjak nov\u00e9  oble\u010den\u00ed, tak m\u011b napadlo… napadlo m\u011b, \u017ee bys mohl j\u00edt se mnou do obchod\u016f a poradit mi. V\u017edycky jsi m\u011bl dobr\u00fd vkus, polovinu sk\u0159\u00edn\u011b m\u00e1m d\u00edky tob\u011b. Nav\u00edc si taky m\u016f\u017ee\u0161 koupit n\u011bco nov\u00e9ho, kdy\u017e u\u017e budeme nakupovat. A nesna\u017e se mi namluvit, \u017ee se net\u011b\u0161\u00ed\u0161 na to, a\u017e na m\u011b nav\u011bs\u00ed\u0161 v\u0161echny ty ta\u0161ky a s\u00e1m si bude\u0161 vykra\u010dovat jako princezni\u010dka,“ obh\u00e1j\u00ed sv\u016fj n\u00e1pad dal\u0161\u00edm argumentem, bohu\u017eel pro n\u011bj \u0161patn\u00fdm, i p\u0159esto v\u0161ak m\u016f\u017eu vid\u011bt, jak mu koutky rt\u016f cukaj\u00ed, ur\u010dit\u011b nad vzpom\u00ednkou, starou asi dva roky, kdy jsme chodili po cel\u00e9m Berl\u00edn\u011b kv\u016fli m\u00fdm koza\u010dk\u00e1m, kter\u00e9 jsme sehnali v posledn\u00edm obchod\u011b.<\/div>\n
I tak mi to ale nep\u0159ijde \u0161patn\u00e9, jeho n\u00e1pad je skv\u011bl\u00fd. No jo, pro\u010d by si z n\u011bho m\u011bla d\u011blat v\u011b\u0161\u00e1k jenom sle\u010dna dokonal\u00e1, kdy\u017e j\u00e1 m\u016f\u017eu taky? A\u017e  na to, \u017ee mu nebudu do rukou strkat ta\u0161ti\u010dky, obsahuj\u00edc\u00ed r\u016f\u017eov\u00e1 tanga s kr\u00e1l\u00ed\u010dkem a podobn\u011b, toho bude k jeho \u0161t\u011bst\u00ed u\u0161et\u0159en. I tak si ale bude muset vz\u00edt pohodln\u00e9 tenisky, nem\u00edn\u00edm potom poslouchat jeho skuhr\u00e1n\u00ed, \u017ee m\u00e1 na ka\u017ed\u00e9 noze deset puch\u00fd\u0159k\u016f a nem\u016f\u017ee se hnout. Chud\u00e1\u010dek mal\u00fd Tommy.  <\/p>\n

<\/div>\n

„Tak ok, souhlas\u00edm. A kdy chce\u0161 j\u00edt?“ zept\u00e1m se, jeho odpov\u011b\u010f mi ale vyraz\u00ed dech.<\/div>\n
„No… \u0159\u00edkal jsem si, \u017ee z\u00edtra by to bylo ide\u00e1ln\u00ed,“ odpov\u00ed mi kr\u00e1tce a mn\u011b  spadne \u010delist. U\u017e z\u00edtra? Po dne\u0161ku? Ne, tak to rozhodn\u011b  ne!<\/div>\n
„Ne, Tome, z\u00edtra ne, nejde to. M\u00e1m volno, chci se po\u0159\u00e1dn\u011b vyspat a ne l\u00edtat po m\u011bst\u011b,“ o\u017eenu se prvn\u00edm p\u00e1dn\u00fdm argumentem, kter\u00fd mi p\u0159ijde na jazyk. Co v\u0161ak netu\u0161\u00edm je, \u017ee ho Tom v m\u017eiku \u0161ikovn\u011b pou\u017eije proti mn\u011b.  <\/div>\n
„Tak vid\u00ed\u0161, alespo\u0148  na to budeme m\u00edt v\u00edc \u010dasu a nebudeme posp\u00edchat, kdy\u017e  m\u00e1\u0161 z\u00edtra voln\u00fd den. No tak, Billy, pros\u00edm. Pros\u00edm pros\u00edm pros\u00edm pros\u00edm pros\u00edm,“ prosebn\u011b sepne ruce, na\u0161pul\u00ed rty a zad\u00edv\u00e1 se na m\u011b sv\u00fdm nevinn\u00fdm, \u0161t\u011bn\u011b\u010d\u00edm pohledem, o kter\u00e9m v\u00ed, \u017ee m\u00e1m pro n\u011bj slabost. Copak mu te\u010f m\u016f\u017eu odolat…?  <\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Tom:  Vylov\u00edm z na\u0161eho kuchy\u0148sk\u00e9ho \u0161upl\u00edku malou k\u00e1vovou l\u017ei\u010dku a odeberu si z k\u00e1vovaru dal\u0161\u00ed  \u0161\u00e1lek hork\u00e9 k\u00e1vy. Obejmu jej dlan\u011bmi, op\u0159u se z\u00e1dy o kuchy\u0148skou linku a opatrn\u011b k\u00e1vu ochutn\u00e1m. Co jsem p\u0159i\u0161el od Georga, vypil jsem u\u017e dv\u011b – a to jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[358],"tags":[],"class_list":["post-10375","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-love-death"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10375","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10375"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10375\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10375"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10375"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10375"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}