{"id":10393,"date":"2010-10-20T16:00:00","date_gmt":"2010-10-20T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10367"},"modified":"2010-10-20T16:00:00","modified_gmt":"2010-10-20T15:00:00","slug":"krev-jako-cokolada-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/20\/krev-jako-cokolada-10\/","title":{"rendered":"Krev jako \u010dokol\u00e1da 10."},"content":{"rendered":"
autor: Doris<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"457\"<\/div>\n
Po n\u011bkolika minut\u00e1ch Tom zt\u011b\u017eka otev\u0159el o\u010di. Le\u017eel na podlaze. Ze sp\u00e1nku a rtu mu tekla krev. Bolela ho snad ka\u017ed\u00e1 kost v t\u011ble a divil se, \u017ee je nem\u00e1 zlomen\u00e9. Kus od n\u011bj se oz\u00fdvalo s\u00edp\u00e1n\u00ed a lap\u00e1n\u00ed po dechu. Georg le\u017eel kus od n\u011bj, s p\u0159\u00edv\u011b\u0161kem zabodnut\u00fdm v krku. \u017d\u00edly v t\u011bch m\u00edstech m\u011bl nab\u011bhl\u00e9. Byl nah\u00fd a z r\u00e1ny se kou\u0159ilo. St\u00e9kal po n\u011bm studen\u00fd pot a sna\u017eil se nachytat je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 z\u00e1soby vzduchu. Nemohl se h\u00fdbat. Jeho \u017eivot ho opou\u0161t\u011bl. Tom se pomalu nadzvedl a d\u00edval se na um\u00edraj\u00edc\u00edho. Georg k n\u011bmu nato\u010dil hlavu. Tv\u00e1\u0159 m\u011bl zakrv\u00e1cenou a rty modr\u00e9. Tom s\u00e1m byl t\u00edm pohledem vyd\u011b\u0161en\u00fd. Strhnul sv\u016fj p\u0159\u00edv\u011b\u0161ek z Georgova hrdla, kde po n\u011bm z\u016fstala vyp\u00e1len\u00e1 stopa, a zmo\u017een\u011b, ale pokud mo\u017eno urychlen\u011b, opustil kapli.  <\/div>\n
Bill sed\u011bl v klubu u baru a pop\u00edjel absinth. Ani vlastn\u011b nev\u011bd\u011bl, pro\u010d tu je. Nem\u011bl na to n\u00e1ladu, ale b\u00fdt doma mezi \u010dty\u0159mi st\u011bnami, bylo a\u017e moc frustruj\u00edc\u00ed. Andreas ho pozoroval z druh\u00e9ho konce s\u00e1lu. Zvedl se od sv\u00e9ho stolu a \u0161el sm\u011brem k n\u011bmu. Ov\u0161em cestu mu zatarasila Astrid.<\/div>\n
„Copak\u2026 tv\u016fj druh je dnes doma?“ Postavila se p\u0159ed n\u011bj se skleni\u010dkou v ruce. „M\u011bl bys p\u0159ij\u00edt.“ Dodala a pohledem ho sv\u00e1d\u011bla.<\/div>\n
„Dneska ne, Astrid.“ Obe\u0161el ji a j\u00ed tak op\u011bt vzal n\u011bjakou nad\u011bji na to, \u017ee by ho je\u0161t\u011b mohla m\u00edt.<\/div>\n
„Star\u00e9 z\u00e1kony\u2026 m\u016f\u017ee\u0161 je zm\u011bnit.“ Oto\u010dila se za n\u00edm. Necht\u011bla se ho vzd\u00e1t. Po\u0159\u00e1d ho milovala. Andy se zastavil a oto\u010dil se zp\u00e1tky k n\u00ed.  <\/div>\n
„Sedm let\u2026 pro\u010d sedm?“ Rozhodila rukama. „Prav\u00ed vlci jsou spolu do\u017eivotn\u011b.“<\/div>\n
\n
Andy ji chytil za loket a surov\u011b  ji strhnul stranou. Nem\u011bl tohle r\u00e1d.<\/div>\n
„U\u017e ani slovo.“ Syknul po n\u00ed. Jen sebou trhla, kdy\u017e se mu vymanila ze sev\u0159en\u00ed. Cht\u011blo se j\u00ed za\u010d\u00edt plakat.<\/div>\n
„No tak\u2026 kdo tu kdysi tak skv\u011ble \u0159\u00e1dil?“ Zkou\u0161ela mu p\u0159ipomenout star\u00e9 \u010dasy. Ty \u010dasy, kdy si ji vybral. Doc\u00edlila alespo\u0148 toho, \u017ee z n\u011bj vyprchal prvotn\u00ed vztek a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„V\u0161ichni st\u00e1rneme, Astrid. Je t\u0159eba zachovat d\u016fstojnost.“ Odv\u011btil a\u017e nezvykle klidn\u011b a pokra\u010doval v ch\u016fzi za Billem. Nechal ji tam st\u00e1t s pocitem v\u011b\u010dn\u00e9ho odm\u00edtnut\u00ed.<\/div>\n
Bill u\u017e ale u baru nebyl. Rozhl\u00e9dl se, ale nezaznamenal nikde jeho p\u0159\u00edtomnost.  <\/div>\n
Bill se vracel dom\u016f. Nebo mo\u017en\u00e1 ne dom\u016f, ale prost\u011b n\u011bkam pry\u010d. Pry\u010d z klubu. Siln\u011b pr\u0161elo. Vlasy se mu lepily na mokr\u00fd obli\u010dej. Bylo to ale to posledn\u00ed, co ho zaj\u00edmalo. Zastavil se, kdy\u017e z postran\u00ed tmav\u00e9 uli\u010dky n\u011bkdo vykopl sklen\u011bnou lahev sm\u011brem k n\u011bmu. Zad\u00edval se tam a n\u011bkolika kroky se p\u0159ibl\u00ed\u017eil. U zdi tam sed\u011bl skr\u010den\u00fd Tom.<\/div>\n
„Tome, co\u2026“ vydechl a rychle sm\u011b\u0159oval k n\u011bmu. Tom se vr\u00e1vorav\u011b a ostra\u017eit\u011b postavil. Z\u00e1dy se st\u00e1le op\u00edraj\u00edc o ze\u010f.<\/div>\n
„Tome, co se stalo?“ Do\u017eadoval se vysv\u011btlen\u00ed, pro\u010d Tom vypad\u00e1 tak, jak vypad\u00e1. Byl zmaten\u00fd a z\u00e1rove\u0148 zd\u011b\u0161en\u00fd.<\/div>\n
„Bratranec.“ Vypadlo z Toma a ustupoval od Billa. Bill se zatv\u00e1\u0159il je\u0161t\u011b v\u00edc zmaten\u011b a zoufale.<\/div>\n
„Georg, co je s n\u00edm?“ Zakroutil hlavou a u\u010dinil dal\u0161\u00ed kroky k Tomovi. Ten ho v\u0161ak zastavil pozvednut\u00edm ruky.<\/div>\n
„Necho\u010f d\u00e1l.“ Znovu chvatn\u011b ustoupil. „Odkud toho tolik v\u00ed\u0161 o vlc\u00edch, Bille?“ D\u00edval se na Billa, jako by byl ztracen\u00fd v jin\u00e9m sv\u011bt\u011b. A to on opravdu byl. Bill byl nejist\u00fd. Cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co se d\u011bje. Vysv\u011btlit to.<\/p>\n<\/div>\n
„Co to tu pov\u00edd\u00e1\u0161? Jak zl\u00e9 je to zran\u011bn\u00ed?“ <\/div>\n
„V\u011bd\u011bl jsi, \u017ee je jedn\u00edm z nich? Heh? Lugaru\u2026 tak jako v t\u011bch legend\u00e1ch? Tak jako v tom komixu?“ Tom byl roz\u010dilen\u00fd a zoufal\u00fd z\u00e1rove\u0148. B\u00e1l se. B\u00e1l se i samotn\u00e9ho Billa. Bill\u016fv nech\u00e1pav\u00fd a vystra\u0161en\u00fd v\u00fdraz se zm\u011bnil v zoufal\u00fd a zlomen\u00fd.<\/div>\n
„Tak kde je?“ Nemohl reagovat na Tomovy ot\u00e1zky jinak. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee se stalo n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho.<\/div>\n
„U\u017e nen\u00ed.“ Vydechl Tom a zt\u011b\u017eka polknul. Zalovil v kapse a vyndal zakrv\u00e1cen\u00fd st\u0159\u00edbrn\u00fd p\u0159\u00edv\u011b\u0161ek. Nat\u00e1hl ho sm\u011brem k Billovi. Ten jen nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl a zabodl sv\u016fj pohled do onoho \u0161perku. Tom se p\u0159ibl\u00ed\u017eil, neust\u00e1le ho pod\u00e1vaj\u00edc Billovi.<\/div>\n
„Vem si to. No tak ber\u2026 St\u0159\u00edbro.“ Vy\u010dk\u00e1val na Billovu reakci, ale uvnit\u0159 d\u00e1vno v\u011bd\u011bl, jak to dopadne. Bill jen ucouvnul a v o\u010d\u00edch ho za\u0161t\u00edpaly slzy. Ustra\u0161en\u011b couval p\u0159ed dal\u0161\u00edmi a dal\u0161\u00edmi Tomov\u00fdmi kroky.  <\/div>\n
„J\u00e1 jsem t\u011b cht\u011bl ochr\u00e1nit.“ Vzlyknul Bill.<\/div>\n
„Ochr\u00e1nit a p\u0159ed k\u00fdm? P\u0159ed tebou? To se mi snad zd\u00e1.“ Sv\u011bsil Tom ruku pod\u00e9l t\u011bla naprosto zlomen\u00fd zji\u0161t\u011bn\u00edm, co je jeho l\u00e1ska za\u010d.<\/div>\n
„Odje\u010f odtud. Odje\u010f z Rumunska a nikdy se nevracej. Kdy\u017e t\u011b najdou, tak zem\u0159e\u0161.“ Sna\u017eil se Bill ud\u011blat alespo\u0148 n\u011bco mal\u00e9ho k tomu, aby Toma zachr\u00e1nil.<\/div>\n
„U\u017e mno\u017en\u00e9 \u010d\u00edslo, heh…“ Odfrknul Tom. Bylo to zp\u016fsobeno t\u00edm stavem, co za\u017e\u00edval.<\/div>\n
„Co jsi cht\u011bl ode m\u011b sly\u0161et? Pravdu?“ Vyjel zlomen\u011b Bill.<\/div>\n
„Posly\u0161, m\u016fj \u017eivot skon\u010dil. Zabil jsem \u010dlov\u011bka. Najdou tam moje otisky, mou krev. Co jim proboha \u0159eknu?“<\/div>\n
„Co jim \u0159ekne\u0161?“ Vydechl Bill a pro zm\u011bnu se za\u010d\u00ednal b\u00e1t on. Tom jen vzdychnul.<\/div>\n
„Asi bych od tebe cht\u011bl moc. Jsi jenom \u010dlov\u011bk.“ Prohodil ironicky.<\/div>\n
„Tome\u2026 necht\u011bl jsem\u2026“ Billovi se po tv\u00e1\u0159\u00edch rozkut\u00e1lely slzy, m\u00edchaj\u00edc se s de\u0161\u0165ovou vodou.<\/div>\n
„Na to u\u017e je pozd\u011b. Kdyby ti na mn\u011b aspo\u0148 tro\u0161ku z\u00e1le\u017eelo. Nedopustil bys, aby to do\u0161lo a\u017e sem.“ Zakroutil Tom hlavou a urychlen\u011b zmizel. Z klubu za\u010daly vych\u00e1zet skupiny dal\u0161\u00edch lid\u00ed a on nemohl v\u011bd\u011bt, kdo z nich je skute\u010dn\u011b jen \u010dlov\u011bk. Bill se d\u00edval do tmav\u00e9 ulice a jeho pl\u00e1\u010d nab\u00edral na zoufalosti. Op\u0159el se z\u00e1dy o ze\u010f a sesunul se k zemi. S obli\u010dejem zabo\u0159en\u00fdm do dlan\u00ed plakal.  <\/div>\n
Tom ani vlastn\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u011bd\u011bl, kam m\u00ed\u0159\u00ed. Nebo v\u011bd\u011bl. Pot\u0159eboval na vlak a co nejrychleji zmizet z Rumunska. S ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm krokem ale byl \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc pln\u00fd nejistoty a strachu z toho, koho potk\u00e1. Ohl\u00ed\u017eel se kolem sebe. V\u011bd\u011bl, \u017ee je ot\u00e1zkou \u010dasu, ne\u017e ostatn\u00ed zjist\u00ed, \u017ee Georg je mrtv\u00fd a p\u016fjdou po n\u011bm. Pokud u\u017e to nev\u011bd\u011bli. A oni v\u011bd\u011bli. Schovan\u00fd za autem vid\u011bl kohosi na st\u0159e\u0161e domu. V\u011bd\u011bl, \u017ee to je n\u011bkdo z nich. Tak, jak sed\u011bl doty\u010dn\u00fd na st\u0159e\u0161e, sed\u011bl p\u0159ed p\u00e1r hodinami i Georg na z\u00e1bradl\u00ed v kapli. Tom si p\u0159it\u00e1hl triko t\u011bsn\u011b k t\u011blu. Byla mu zima, jak pr\u0161elo. Hlavu skl\u00e1n\u011bl do chodn\u00edku, aby mu nebylo vid\u011bt to tv\u00e1\u0159e. P\u0159esto ale v\u011bd\u011bl, \u017ee pokud ho najdou, nezamaskuje se sklon\u011bnou hlavou. M\u00edjel pr\u00e1v\u011b jednu luxusn\u011bj\u0161\u00ed restauraci. Zarazil se a chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel, na\u010de\u017e vlezl dovnit\u0159 a s nep\u0159\u00edjemn\u00fdm mrazen\u00edm v z\u00e1dech st\u00e1l u stolu. Sledoval st\u0159\u00edbrn\u00e9 no\u017ee, a z\u00e1rove\u0148 nejist\u011b t\u011bkal pohledem po interi\u00e9ru.  <\/div>\n
„\u010c\u00edm poslou\u017e\u00edm, pane?“ P\u0159i\u0161el k n\u011bmu jeden z postar\u0161\u00edch \u010d\u00ed\u0161n\u00edk\u016f, aby se v\u011bnoval z\u00e1kazn\u00edkovi, jak mu pracovn\u00ed n\u00e1pl\u0148 p\u0159ikazuje. Tom sebou trhnul leknut\u00edm a n\u016f\u017e polo\u017eil zp\u011bt na st\u016fl.<\/div>\n
„Eh, jen se\u2026 jen se chci na n\u011bco zeptat.“ Koktal rozru\u0161en\u00e9. Po\u0159\u00e1d m\u011bl obavu, \u017ee se kdokoliv z host\u016f zvedne a chytne ho. \u017de to bude jeden z nich. „Je to prav\u00e9 st\u0159\u00edbro?“ Pouk\u00e1zal na p\u0159\u00edborov\u00fd, le\u010d ostr\u00fd n\u016f\u017e. \u010c\u00ed\u0161n\u00edk se na n\u011bj zad\u00edval jako na bl\u00e1zna. Tom vlezl do luxusn\u00ed restaurace, snad ne\u010dekal plastov\u00e9 p\u0159\u00edbory.<\/div>\n
„Ov\u0161em.“ Odv\u011btil \u010d\u00ed\u0161n\u00edk zna\u010dn\u011b vyveden z rovnov\u00e1hy.<\/div>\n
„Ano\u2026 d\u00edky.“ Pevn\u011b sev\u0159el Tom svoji nyn\u011bj\u0161\u00ed zbra\u0148 v dlani a vyb\u011bhl z restaurace pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
Do absintov\u00e9ho lihovaru pr\u00e1v\u011b  p\u0159ijel Andy. Zna\u010dn\u011b rozru\u0161en\u00fd. Jeho dva bodyguardi ho n\u00e1sledovali. Ve\u0161el do jedn\u00e9 ze zadn\u00edch m\u00edstnost\u00ed, kde nad stolem st\u00e1li dva Georgovi kump\u00e1ni. Ti nebli\u017e\u0161\u00ed. Ustra\u0161en\u011b se d\u00edvali na t\u011blo polo\u017een\u00e9 na stole. Na Georga. P\u0159ikryt\u00e9ho jen b\u00edlou plachtou. \u010c\u00edm v\u00edc se Andreasovy kroky p\u0159ibli\u017eovaly, t\u00edm v\u00edc byly strnul\u00e9 grimasy jeho obli\u010deje. Zastavil t\u011bsn\u011b u stolu a zoufale pr\u00e1zdn\u011b se d\u00edval do tv\u00e1\u0159e sv\u00e9ho mrtv\u00e9ho syna.<\/div>\n
„\u0160li jsme ho hledat.“ Odv\u00e1\u017eil se promluvit jeden z mlad\u00edk\u016f. Pot\u0159eboval Andymu podat n\u011bjak\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed. Andy poodhrnul plachtu a spat\u0159il tak vyp\u00e1lenou r\u00e1nu na Georgov\u011b krku. Bylo mu hned jasn\u00e9, co to je. Zap\u0159el se dlan\u011bmi o okraj stolu a mermomoc\u00ed v sob\u011b dusil hlasit\u00e9 vzlyky. Ne\u0161lo to. Po tv\u00e1\u0159\u00edch se mu kut\u00e1lely slzy a jeho srdce zapl\u0148ovala je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed nen\u00e1vist.<\/div>\n
„Zd\u00e1lo se n\u00e1m, \u017ee je dlouho pry\u010d\u2026“ Pokra\u010doval \u010dernovlas\u00fd kluk. Ten druh\u00fd nebyl schopen slova. Andy ho poslouchal, ale ani mu na vysv\u011btlen\u00ed nez\u00e1le\u017eelo. Jeho syn byl mrtv\u00fd. Stiskl jeho bezvl\u00e1dnou dla\u0148 ve sv\u00fdch a vtiskl na ni n\u011bkolik polibk\u016f. P\u0159\u00edsn\u011b a tvrd\u011b v sob\u011b dusil dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed vzlyky. Narovnal se a naposledy se pod\u00edval do Georgovy tv\u00e1\u0159e. S jasn\u00fdm v\u00fdrazem, \u017ee sv\u00e9ho syna pomst\u00ed.  <\/div>\n
Bill ve\u0161el potichu a nejist\u011b  do ob\u00fdv\u00e1ku, kde sed\u011bla Astrid v k\u0159esle a \u010detla si. Vid\u011bl ho. Vid\u011bl Andyho parkovat svou Audi p\u0159ed jejich domem a bylo mu jasn\u00e9, co se chyst\u00e1. Pro\u010d p\u0159i\u0161el.<\/div>\n
Astrid zvedla o\u010di od knihy a uvoln\u011bn\u011b se usm\u00e1la.<\/div>\n
„Copak je, Bille?“<\/div>\n
„Je tu jeho auto.“ Odv\u011btil Bill a zt\u011b\u017eka polknul. Astrid ztuhla. Andy chod\u00edval pravideln\u011b a nikdy ne jen tak. Pokud ano\u2026 znamenalo to jenom \u0161patn\u00e9 zpr\u00e1vy. Odlo\u017eila knihu a zvedla se z k\u0159esla. Z\u016fstala nech\u00e1pav\u011b st\u00e1t vprost\u0159ed ob\u00fdv\u00e1ku a d\u00edvala se, jak Andy jeden po druh\u00e9m vych\u00e1z\u00ed schody. Ml\u010del. A\u017e nezvykle moc ml\u010del a jeho v\u00fdraz byl pr\u00e1zdn\u00fd. Nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed. Astrid koukla na Billa, ale ten jen sklopil zrak. Astrid byla st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc nerv\u00f3zn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Co se stalo?“ Vr\u00e1tila sv\u016fj pohled na Andyho, kter\u00fd se zastavil p\u0159ed n\u00ed, a u\u017e te\u010f se d\u011bsila odpov\u011bdi. V\u011bd\u011bla, \u017ee se to bude t\u00fdkat sme\u010dky. A nic hor\u0161\u00ed pro ni snad nemohlo existovat.<\/div>\n
„N\u00e1\u0161 syn zem\u0159el.“ Odpov\u011bd\u011bl po chv\u00edli Andreas. Astrid tuhla st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc a jej\u00ed o\u010di se rychleji leskly, jak se podl\u00e9valy slzami. Jej\u00ed mozek to dlouho zpracov\u00e1val, ne\u017e j\u00ed to pln\u011b do\u0161lo. V tu chv\u00edli ji nohy zradily a ona se sunula k zemi. T\u011bsn\u011b nad zem\u00ed ji Andy zachytil a obj\u00edmaje ji dr\u017eel u sebe. Astrid nedok\u00e1zala vn\u00edmat. Jen nep\u0159\u00edtomn\u011b hled\u011bla p\u0159es Andyho rameno a plakala. Bill to chv\u00edli sledoval, ne\u017e se rad\u011bji potichu vypa\u0159il z m\u00edstnosti. Astrid bo\u0159ila nehty do Andyho ko\u017een\u00e9 bundy a hlavu tiskla proti jeho rameni. \u010cekala \u0161patn\u00e9 zpr\u00e1vy, ale tohle\u2026 tohle nikdy.<\/div>\n
„Ale my ho pomst\u00edme.“ Za\u0161eptal j\u00ed Andy do ucha odhodlan\u00fdm a pevn\u00fdm hlasem. Byl rozhodnut\u00fd to ud\u011blat a byl si jist\u00fd, \u017ee Astrid takt\u00e9\u017e. Jen pod n\u00e1valem zoufal\u00e9ho pl\u00e1\u010de nebyla schopn\u00e1 d\u00e1t jinou emoci najevo.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris Po n\u011bkolika minut\u00e1ch Tom zt\u011b\u017eka otev\u0159el o\u010di. Le\u017eel na podlaze. Ze sp\u00e1nku a rtu mu tekla krev. Bolela ho snad ka\u017ed\u00e1 kost v t\u011ble a divil se, \u017ee je nem\u00e1 zlomen\u00e9. Kus od n\u011bj se oz\u00fdvalo s\u00edp\u00e1n\u00ed a lap\u00e1n\u00ed po dechu. Georg<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[257],"tags":[],"class_list":["post-10393","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-krev-jako-cokolada"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10393","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10393"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10393\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10393"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10393"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10393"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}