{"id":10404,"date":"2010-10-18T18:30:00","date_gmt":"2010-10-18T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10378"},"modified":"2010-10-18T18:30:00","modified_gmt":"2010-10-18T17:30:00","slug":"me-myself-and-romeo-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/18\/me-myself-and-romeo-20\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 20."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"420\"<\/div>\n
Sakra! Jemu to p\u0159ijde naprosto norm\u00e1ln\u00ed, \u017ee se ke mn\u011b takhle l\u00eds\u00e1, ale m\u011b t\u00edm vylo\u017een\u011b t\u00fdr\u00e1. Nas\u00e1vat jeho v\u016fni, c\u00edtit teplo jeho t\u011bla, je pro m\u011b mu\u010den\u00ed.<\/div>\n
„Ehm, Bille.“ Odka\u0161lu si, kdy\u017e se mi pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 ot\u0159e tv\u00e1\u0159\u00ed o krk a nevypad\u00e1, \u017ee by se chystal ode m\u011b odlepit.<\/div>\n
„Hm?“ Zamru\u010d\u00ed a op\u0159e si hlavu o moje rameno. Doufal jsem, \u017ee se ode m\u011b odt\u00e1hne \u00fapln\u011b a mn\u011b se poda\u0159\u00ed uniknout.<\/div>\n
„Co se d\u011bje, Tommy?“ Polo\u017e\u00ed mi ot\u00e1zku, kdy\u017e ml\u010d\u00edm a nic ne\u0159\u00edk\u00e1m. Co taky \u0159\u00edct? ‚V\u00ed\u0161, m\u011b tvoje bl\u00edzkost jaksi vzru\u0161uje. Mohl by ses dr\u017eet ode m\u011b d\u00e1l, jestli nechce\u0161, abych ti ho p\u0159i nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti narval do\u2026‘?<\/em> Copak jsem bl\u00e1zen?!<\/div>\n
„Tak co je? Co je \u0161patn\u011b?“ P\u00e1r tmavohn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed si m\u011b se z\u00e1jmem prohl\u00ed\u017e\u00ed a jejich majitel vy\u010dk\u00e1v\u00e1, co mu odpov\u00edm. Nem\u016f\u017eu mu \u0159\u00edct, \u017ee mi jeho obj\u00edm\u00e1n\u00ed vad\u00ed. Cht\u011bl by v\u011bd\u011bt pro\u010d.<\/div>\n
„No, v\u00ed\u0161\u2026“<\/div>\n
„Co je?“ Billova dla\u0148 se dotkne moj\u00ed tv\u00e1\u0159e a pohlad\u00ed m\u011b po n\u00ed. „Jsi v po\u0159\u00e1dku, Tommy? Zd\u00e1\u0161 se mi n\u011bjak pobledl\u00fd\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ Polknu a nespou\u0161t\u00edm o\u010di z jeho pln\u00fdch rt\u016f, kter\u00e9 m\u011b p\u0159ed n\u011bkolika dny l\u00edbaly. Bill se p\u0159esune bl\u00ed\u017e ke mn\u011b a ustaran\u011b si m\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed. Nev\u00edm, co se mu na mn\u011b nezd\u00e1. Jsem jaksi mimo, to jo, ale ur\u010dit\u011b ne kv\u016fli tomu, \u017ee bych byl nemocnej. Kdy\u017e mi p\u0159ilo\u017e\u00ed dla\u0148 na \u010delo, nejsp\u00ed\u0161 za \u00fa\u010delem toho, aby zjistil, zda nem\u00e1m hore\u010dku, na\u0161e o\u010di se st\u0159etnou. V t\u011bch jeho se znovu zvl\u00e1\u0161tn\u011b zaleskne, a\u017e m\u00e1m pocit, \u017ee se na m\u011b d\u00edvaj\u00ed o\u010di, kter\u00e9 jen vypadaj\u00ed, \u017ee jsou m\u00e9ho bratra, a ve skute\u010dnosti pat\u0159\u00ed n\u011bkomu naprosto jin\u00e9mu, \u00fapln\u011b ciz\u00edmu. Ne\u017e sta\u010d\u00edm ucuknout, jak jsem zprvu pl\u00e1noval, uc\u00edt\u00edm Billovy rty na m\u00fdch. Zpo\u010d\u00e1tku m\u011b l\u00edb\u00e1 n\u011b\u017en\u011b a\u017e opatrn\u011b, ale \u010dasem nab\u00fdv\u00e1 na jistot\u011b a jeho l\u00edb\u00e1n\u00ed se st\u00e1v\u00e1 intenzivn\u011bj\u0161\u00edm a v\u00e1\u0161niv\u011bj\u0161\u00edm. Jeho ruce op\u011bt bloud\u00ed po m\u00e9m t\u011ble a uvnit\u0159 m\u011b se p\u0159e\u0159v\u00e1vaj\u00ed dva hlasy. Prvn\u00ed m\u011b nab\u00e1d\u00e1, abych toho okam\u017eit\u011b nechal a Billa odstr\u010dil, proto\u017ee to, co d\u011bl\u00e1me, rozhodn\u011b nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed. Druh\u00fd, ten hlasit\u011bj\u0161\u00ed, mi na\u0161ept\u00e1v\u00e1, \u017ee se p\u0159ece nevzd\u00e1m n\u011b\u010deho, o \u010dem\u017e jsem tolik let snil, pro co jsem tolik let trp\u011bl a te\u010f kone\u010dn\u011b dostal. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Uchop\u00edm Billa za pas a p\u0159ivinu si jej v\u00edc k sob\u011b. Dal\u0161\u00ed, co m\u011b zasko\u010d\u00ed, je, \u017ee neprotestuje, nijak se nezalekne. Ovine mi ruce kolem krku a polibek prohloub\u00ed. Dlan\u011bmi hlad\u00edm to dokonal\u00e9 t\u011blo, pomalu p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm ka\u017ed\u00fd jeho z\u00e1hyb, jako bych se domn\u00edval, \u017ee si jej takto uchov\u00e1m v \u017eiv\u00e9 pam\u011bti nav\u011bky. A z\u00e1rove\u0148 jako bych se ob\u00e1val, \u017ee je to naposledy, co jsem dostal p\u0159\u00edle\u017eitost b\u00fdt mu tak bl\u00edzko.  <\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
To byla pecka! M\u016fj zadek! Idiot jeden cop\u00e1nkatej! On je fakt bl\u00e1zen! Nejsp\u00ed\u0161 se mu to v hlav\u011b n\u011bjak p\u0159ep\u00edn\u00e1, jin\u00fd vysv\u011btlen\u00ed pro to nem\u00e1m. Zase jsem se radoval p\u0159ed\u010dasn\u011b. Sice se zd\u00e1lo, \u017ee se Tom kone\u010dn\u011b nech\u00e1, ale pak mu op\u011bt ruplo v kouli a sotva jsem se dotkl spony jeho p\u00e1sku, shodil m\u011b z kl\u00edna. Div jsem si nerozfl\u00e1kal hlavu o stolek. Magor, fakt!<\/div>\n
„Na co tak \u010du\u010d\u00ed\u0161?!“ zavr\u010d\u00edm na Absiho, kter\u00fd sed\u00ed kousek od k\u0159esla a sleduje m\u011b. Zmetek. Vsad\u00edm se, \u017ee m\u00e1 radost z toho, \u017ee jsem si narazil jak z\u00e1da, tak zadek. Se zasku\u010den\u00edm se vy\u0161kr\u00e1bu na nohy, kostr\u010d m\u011b teda pekeln\u011b bol\u00ed. Nakonec se tu je\u0161t\u011b zmrza\u010d\u00edm. Mus\u00edm naj\u00edt toho bl\u00e1zna a zjistit, co se mu stalo. Snad jsem mu nep\u0159ivodil n\u011bjakou psychickou \u00fajmu. O tom ale siln\u011b pochybuju.<\/div>\n
„Tome?“ To je ale srab! Zamknul se p\u0159ede mnou do koupelny. No, dopro\u0161ovat se ho, aby mi odemknul a pustil m\u011b dovnit\u0159, fakt nem\u00e1m v \u00famyslu. Stejn\u011b by mi to bylo houby platn\u00fd. M\u00edsto toho se vr\u00e1t\u00edm za Absinthem. Posad\u00edm se na seda\u010dku a rozhodnu se \u010dekat. V\u0161ak on Tom vyleze, nocovat tam jist\u011b nebude.  <\/div>\n
<\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Malinko jsem br\u00e1chu podcenil. Byl jsem si jist, \u017ee po chvilce z toho bunkru vyleze a bude koktat n\u011bjak\u00fd pitominy a bude se vykrucovat. Jen\u017ee je tam u\u017e hodinu a t\u0159i \u010dtvrt\u011b zabarik\u00e1dovan\u00fd a nezd\u00e1 se, \u017ee by se chystal odsud vypadnout. Stihl jsem si nalakovat nehty, p\u0159evl\u00e9ct se, asi dvacetkr\u00e1t jsem prolistoval \u010dasopisy na stolku. Te\u010f se pokou\u0161\u00edm navrhnout n\u011bjak\u00fd model, abych se aspo\u0148 n\u011bjak zabavil, ne\u017e moje dvoj\u010de sebere odvahu a vystr\u010d\u00ed nos z \u00fakrytu.<\/div>\n
„P\u00e1n\u00ed\u010dek se schoval, no. Posera jeden.“ Za\u0161kleb\u00edm se na chlup\u00e1\u010de v k\u0159esle, kter\u00fd nep\u0159est\u00e1v\u00e1 hypnotizovat sm\u011br, kter\u00fdm Tom zmizel. Absi se na m\u011b l\u00edn\u011b oto\u010d\u00ed, \u0159ekl bych, a\u017e pohrdav\u011b, si m\u011b prohl\u00eddne a polo\u017e\u00ed si hlavu zp\u011bt na op\u011bradlo k\u0159esla.  <\/div>\n
<\/div>\n
Stejn\u011b mi to nejde do hlavy. V\u016fbec se nebr\u00e1nil, naopak. Ne, \u017ee bych si n\u011bjak moc v\u011b\u0159il, p\u0159esto\u017ee bych m\u011bl pro\u010d, ale vsadil bych se o cokoli, \u017ee se mu to l\u00edbilo. Ten jeho pohled a zp\u016fsob, jak\u00fdm se m\u011b dot\u00fdkal, jak m\u011b l\u00edbal. Nebylo to automatick\u00e9, ale naprosto p\u0159irozen\u00e9. P\u0159\u00edjemn\u011b m\u011b zamraz\u00ed, kdy\u017e si vzpomenu na jeho hork\u00e9 dlan\u011b, jak se pomalu dost\u00e1vaj\u00ed pod moje tri\u010dko a hlad\u00ed mou k\u016f\u017ei. Kdy\u017e si p\u0159edstav\u00edm, k \u010demu mohlo doj\u00edt, bodne m\u011b ve slabin\u00e1ch. Nejrad\u011bji bych ho u\u0161krtil, rozdr\u00e1\u017edil m\u011b a pak se klidn\u011b zav\u0159e do koupelny. A\u0165 si pak mele, co chce, m\u011b neoblafne, cht\u011bl to ud\u011blat. Do\u010dasn\u00fd pomaten\u00ed mysli nebo n\u011bjak\u00fd zatm\u011bn\u00ed \u010di jinou blbost, se kterou na m\u011b jistojist\u011b vyrukuje, mu nese\u017eeru. L\u00e1kalo ho d\u011blat zak\u00e1zan\u00fd a \u0161\u00edlen\u00fd v\u011bci. Tohle je u\u017e malinko extr\u00e9m, ale t\u00edm sp\u00ed\u0161 si mysl\u00edm, \u017ee ho to vzru\u0161uje a p\u0159itahuje. Zrovna jako m\u011b. Nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee budu cht\u00edt s Tomem za\u017e\u00edt n\u011bco takov\u00e9ho.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Ale? Copak? Tob\u011b se u\u017e v koupeln\u011b nel\u00edb\u00ed?“ Bill se na m\u011b kysele usm\u011bje, kdy\u017e si v\u0161imne, \u017ee jsem se odhodlal opustit sv\u016fj \u00fakryt. Pohled mi okam\u017eit\u011b p\u0159istane na jeho noh\u00e1ch, polo\u017een\u00fdch na stolku. M\u00e1m chu\u0165 na n\u011bj za\u010d\u00edt \u0159v\u00e1t, a\u0165 ty hn\u00e1ty d\u00e1 okam\u017eit\u011b dol\u016f, ale slova se mi zadrhnou v hrdle. H\u00e1dat se s n\u00edm nechci, nejrad\u011bji bych s n\u00edm te\u010f v\u016fbec nekomunikoval. St\u00e1lo m\u011b dost p\u0159em\u00e1h\u00e1n\u00ed, abych odsud vylezl a vr\u00e1til se za n\u00edm. Moc se mi necht\u011blo, ale musel jsem. Nev\u011bd\u011bl jsem, jak se chovat. Nakonec jsem se rozhodnul, \u017ee budu d\u011blat, jako\u017ee se nic nestalo, a kdy\u017e o tom Bill za\u010dne, tak ho n\u011bjak odbydu a bude.<\/p>\n<\/div>\n
„Mus\u00edm s Abs\u00edkem ven.“ \u0158eknu jako by nic.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee jste byli.“ I Bill mi odpov\u00ed podez\u0159ele klidn\u011b. Mo\u017en\u00e1 a\u017e ledov\u011b klidn\u011b.<\/div>\n
„No, ale takovej pes jako m\u016fj pot\u0159ebuje hodn\u011b pohybu a pobytu na \u010derstv\u00fdm vzduchu.“ Vysv\u011btl\u00edm mu s \u00fasm\u011bvem a pob\u00eddnu Absiho, aby sesko\u010dil dol\u016f.<\/div>\n
„Jdu s v\u00e1mi.“ Vysko\u010d\u00ed na nohy i m\u016fj bratr a odhal\u00ed sv\u016fj perfektn\u00ed chrup. Nen\u00ed divu, \u017ee je dokonalej, v\u0161ak ho tenkr\u00e1t stal majlant. Bl\u00e1zen! M\u011bl jsem na n\u011bm jeho zuby r\u00e1d, i kdy\u017e byly k\u0159iv\u00fd a tro\u0161ku mi p\u0159ipom\u00ednal veverku. Po\u0159\u00e1d lep\u0161\u00ed ne\u017e tohle\u2026 Ta jeho touha po perfekcionismu ho jednou zabije.<\/div>\n
„Ne, ne, ne, to nen\u00ed dobrej n\u00e1pad. A krom\u011b toho. M\u00e1\u0161 pr\u00e1ci.“ Uk\u00e1\u017eu prstem ke d\u0159ezu, \u010d\u00edm\u017e si vyslou\u017e\u00edm \u0161okovan\u00fd pohled a znechucen\u00e9 odfrknut\u00ed. Hned na to kolem m\u011b Bill projde a se vzty\u010denou hlavou zam\u00ed\u0159\u00ed do p\u0159eds\u00edn\u011b. Tak\u017ee m\u00e1m sm\u016flu. Diva prost\u011b rozhodla, \u017ee jdeme v\u0161ichni a my mus\u00edme poslechnout. Ono to tak jako tak vyjde nastejno. Oboj\u00ed je hr\u016fza – a\u0165 u\u017e v\u00fdslech, pro\u010d jsem zdrhl, nebo v\u00fd\u010ditky, \u017ee jsem na n\u011bj hnusnej. Tak\u017ee si ud\u011bl\u00e1me takovou men\u0161\u00ed rodinnou proch\u00e1zku. Absi, kter\u00fd nat\u011b\u0161en\u011b poskakoval kolem, se na m\u011b dot\u010den\u011b pod\u00edv\u00e1, kdy\u017e zaregistruje, \u017ee se k n\u00e1m ta vt\u011brka zase p\u0159idala.  <\/div>\n
<\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Nemohli bychom\u2026“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsi j\u00edt s n\u00e1mi? Cht\u011bl. Tak nemel a poj\u010f.“ Oto\u010d\u00edm se na br\u00e1chu, kter\u00fd se chystal sednout na lavi\u010dku. M\u00e1, co si vydupal. Pes je r\u00e1d, \u017ee vypadnul z bytu, po\u0159\u00e1d se kolem m\u011b mot\u00e1, b\u011bh\u00e1 tam a zp\u00e1tky a v\u00e1l\u00ed se v tr\u00e1v\u011b.<\/div>\n
„Tommy, po\u010dkej na m\u011b.“ Zavol\u00e1 na m\u011b, kdy\u017e se chyst\u00e1m pokra\u010dovat d\u00e1l. To je f\u0148ukna, proboha! Ale lep\u0161\u00ed jeho f\u0148uk\u00e1n\u00ed, ne\u017e rozeb\u00edr\u00e1n\u00ed toho, co se odehr\u00e1lo p\u0159ed p\u00e1r hodinami. Divn\u00fd je, \u017ee se o tom Bill ani slovem nezm\u00ednil. \u010cekal jsem, \u017ee hned bude cht\u00edt rozpitv\u00e1vat ka\u017ed\u00fd detail a bude se m\u011b vypt\u00e1vat, pro\u010d to a pro\u010d zase tamto. D\u011bl\u00e1, jako by se to snad v\u016fbec nestalo. A to se mi moc nechce l\u00edbit, u n\u011bj tohle nev\u011bst\u00ed nic dobr\u00fdho.<\/div>\n
„Bol\u00ed t\u011b no\u017ei\u010dky? Nem\u00e1m t\u011b t\u0159eba vz\u00edt na z\u00e1da?“<\/div>\n
„Mohl bys.“ U\u0161kl\u00edbne se Bill. „Tahle \u0161treka nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 proch\u00e1zka. A k tomu moc let\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Bille, mus\u00ed\u0161 se p\u0159izp\u016fsobit tempu.“ Mrknu se na Abs\u00edka, kter\u00fd za\u0161t\u011bk\u00e1 a vrhne na Billa zlostn\u00fd pohled. Nejprve se k n\u00e1m sockne, te\u010f se t\u00e1hne jak lemra a zdr\u017euje. Br\u00e1\u0161ka se ke mn\u011b kone\u010dn\u011b dobelh\u00e1 a zav\u011bs\u00ed se do m\u011b.<\/div>\n
„Co je tohle<\/em>?“<\/div>\n
„P\u0159izp\u016fsobuju se.“ Vysv\u011btl\u00ed mi s \u00fasm\u011bvem. M\u00e1ma n\u00e1m fakt nelhala, on to doopravdy bude m\u016fj bratr, na v\u0161echno m\u00e1 hned odpov\u011b\u010f. Ti\u0161e si povzdechnu a s Billem, dr\u017e\u00edc\u00edm se m\u00e9 pa\u017ee, vykro\u010d\u00edm kup\u0159edu.  <\/div>\n
„Je hezky, \u017ee jo?“ Pronese zasn\u011bn\u011b a rozhl\u00ed\u017e\u00ed se kolem sebe.<\/div>\n
„Hm.“ Zamuml\u00e1m. Douf\u00e1m, \u017ee nechce debatovat o po\u010das\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee toho si u\u017eijeme dost, a\u017e budeme v d\u016fchodu a budeme krmit v parku holuby. P\u0159i t\u00e9 my\u0161lence se oklepu. Je mi zle jen z p\u0159edstavy, jak sed\u00edme, nad\u00e1v\u00e1me na drzou ml\u00e1de\u017e, st\u011b\u017eujeme si, \u017ee tohle za na\u0161ich mlad\u00fdch let mo\u017en\u00fd nebylo nebo si vz\u00e1jemn\u011b popisujeme, jak n\u00e1s bol\u00ed z\u00e1da a klouby. A k tomu bude br\u00e1cha neuv\u011b\u0159iteln\u011b nervn\u00ed d\u011bdek. U\u017e te\u010f je s n\u00edm ob\u010das k nevydr\u017een\u00ed. A\u017e bude seniln\u00ed, tak ho ur\u010dit\u011b jednoho dne v afektu zabiju.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsi r\u00e1d, \u017ee m\u011b m\u00e1\u0161?“ Tuhle ot\u00e1zku jsem tak dlouho nesly\u0161el, p\u0159esto\u017ee se m\u011b na to d\u0159\u00edve ptal po\u0159\u00e1d. V\u017edycky cht\u011bl, abych ho ubezpe\u010dil o tom, \u017ee si bez n\u011bj dovedu p\u0159edstavit \u017eivot. I dneska mu mus\u00edm d\u00e1t takovou odpov\u011b\u010f, na kterou \u010dek\u00e1, a kter\u00e1 je z\u00e1rove\u0148 i pravdou.<\/div>\n
„Je fakt, \u017ee jsi n\u011bkdy nesnesitelnej a leze\u0161 mi na nervy, ale jo, jsem r\u00e1d a za nic bych t\u011b nevym\u011bnil.“ Pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Spokojen\u011b se usm\u011bje a v\u00edc se ke mn\u011b p\u0159itiskne, co\u017e se mi v\u00fdjime\u010dn\u011b moc nel\u00edb\u00ed. Bohu\u017eel m\u00e1m dojem, \u017ee Bill t\u011bmito ot\u00e1zkami a doteky zkou\u0161\u00ed zjistit, jak reaguji na jeho bl\u00edzkost. Mo\u017en\u00e1 se chce dozv\u011bd\u011bt, jestli ta na\u0161e l\u00edba\u010dka byl jen \u00falet, a nebo za t\u00edm je n\u011bco v\u00edc.<\/div>\n
„P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem.“ U\u017e zase?! V posledn\u00ed dob\u011b pro m\u011b Billovo p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed neznamen\u00e1 nic dobr\u00e9ho. Nejprve m\u011b cht\u011bl \u0161okovat, co\u017e se mu v\u00edc ne\u017e povedlo, dokonce nejednou, a pak jsem se musel zpov\u00eddat. Co m\u011b \u010dek\u00e1 te\u010f?<\/p>\n<\/div>\n
„O \u010dem?“ Zept\u00e1m se, proto\u017ee si to sv\u00fdm ml\u010den\u00edm nep\u0159\u00edmo vynucuje.<\/div>\n
„O na\u0161em d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edm slibu. Jak jsi \u0159\u00edkal, \u017ee spolu budeme bydlet.“ A je to tady! \u0158\u00edkal jsem, \u017ee n\u011bco chyst\u00e1. Ne\u0159e\u0161\u00ed sice, \u017ee jsem ho m\u00e1lem ojel, ale zab\u00fdv\u00e1 se my\u0161lenkou spole\u010dn\u00e9ho bydlen\u00ed.<\/div>\n
„To u\u017e p\u0159ece bydl\u00edme.“ P\u0159ipomenu mu, jak se k n\u00e1m elegantn\u011b na p\u00e1r dn\u00ed nast\u011bhoval. Z p\u00e1r dn\u016f je v\u00edc ne\u017e t\u00fdden a podle m\u011b se Bill k Petovi jen tak nevr\u00e1t\u00ed. P\u0159edt\u00edm jsem doufal, \u017ee toho magora vykopne z bar\u00e1ku a vr\u00e1t\u00ed se tam. Jen\u017ee podle toho, co \u0159\u00edk\u00e1, se o\u010dividn\u011b rozhodl z\u016fstat se mnou a\u017e do smrti. No doufejme, \u017ee v tom nehraje roli i ta na\u0161e pohovkov\u00e1 akce.<\/div>\n
„Ale to je tv\u016fj<\/em> byt, j\u00e1 mysl\u00edm n\u00e1\u0161<\/em> byt nebo l\u00edp n\u00e1\u0161 vlastn\u00ed<\/em> d\u016fm.“ Vyk\u0159ikne nad\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Fajn, kterou m\u00e1m ud\u011blat?“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Vrhne na m\u011b nech\u00e1pav\u00fd pohled.<\/div>\n
„Pt\u00e1m se, kterou banku m\u00e1m vykr\u00e1st?“ Za\u0161kleb\u00edm se. P\u0159i jeho n\u00e1ro\u010dnosti by mo\u017en\u00e1 jedna banka ani nesta\u010dila. Bill miluje p\u0159epych a n\u00e1\u0161 bar\u00e1k by musel odpov\u00eddat p\u0159esn\u011b jeho n\u00e1rok\u016fm. Minim\u00e1ln\u011b jeden baz\u00e9n, v\u00ed\u0159ivka, sauna, milion pokoj\u016f, deset koupelen a v\u0161ude zrcadla, aby se v nich mohl zhl\u00ed\u017eet a obdivovat se.<\/div>\n
„Co bys kradl? M\u00e1m pen\u00edze.“ On to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b? No, tak tuhle \u0161\u00edlenost mu mus\u00edm vyhnat z hlavy.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 nechci tvoje prachy!“<\/div>\n
„Ale Tommy\u2026“<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd Tommy. Opova\u017e se n\u011bkam volat a n\u011bjakej bar\u00e1k koupit! Nest\u011bhujeme se. Rozum\u00edme si?“ Bill jen k\u00fdvne, na\u010de\u017e se m\u011b op\u011bt chytne a rozejdeme se. Mus\u00edme vypadat jak milenci. Teprve te\u010f mi do\u0161lo, \u017ee si tohle o n\u00e1s mus\u00ed myslet ka\u017ed\u00fd, kdo kolem n\u00e1s proch\u00e1z\u00ed. Billovi je to ale jedno, ma\u010dk\u00e1 se ke mn\u011b a usm\u00edv\u00e1 se. Dokonal\u00fd p\u00e1re\u010dek.<\/em>  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay Sakra! Jemu to p\u0159ijde naprosto norm\u00e1ln\u00ed, \u017ee se ke mn\u011b takhle l\u00eds\u00e1, ale m\u011b t\u00edm vylo\u017een\u011b t\u00fdr\u00e1. Nas\u00e1vat jeho v\u016fni, c\u00edtit teplo jeho t\u011bla, je pro m\u011b mu\u010den\u00ed. „Ehm, Bille.“ Odka\u0161lu si, kdy\u017e se mi pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 ot\u0159e tv\u00e1\u0159\u00ed o krk a nevypad\u00e1,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-10404","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10404","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10404"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10404\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10404"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10404"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10404"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}