{"id":10417,"date":"2010-10-17T15:30:00","date_gmt":"2010-10-17T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10391"},"modified":"2010-10-17T15:30:00","modified_gmt":"2010-10-17T14:30:00","slug":"pain-of-love-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/17\/pain-of-love-2\/","title":{"rendered":"Pain of Love 2."},"content":{"rendered":"
\n
\n
autor: xoxo_lady<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Moc d\u011bkuju v\u0161em, kte\u0159\u00ed si p\u0159e\u010detli 1. d\u00edl. Va\u0161e koment\u00e1\u0159e m\u011b  v\u00e1\u017en\u011b moc pot\u011b\u0161ily. \ud83d\ude09<\/em><\/p>\n<\/div>\n
\"455\"<\/div>\n
<\/div>\n
M\u00edstnost\u00ed, ve kter\u00e9  sed\u011bli \u010dty\u0159i \u010dlenov\u00e9 kapely Tokio Hotel na pohodln\u00e9  hotelov\u00e9 pohovce, zabo\u0159en\u00ed hluboko do m\u011bkk\u00e9ho materi\u00e1lu, panoval neobvykl\u00fd klid. Star\u0161\u00ed z bratr\u016f Kaulitz\u016f ani nedutal, aby na sebe n\u00e1hodou neupozornil sv\u00e9ho bratra, jen\u017e si s nad\u0161en\u00edm prohl\u00ed\u017eel sv\u00e9 nov\u011b upraven\u00e9 nehty. Jejich na ve\u0159ejnosti nep\u0159\u00edli\u0161 aktivn\u00ed kolegov\u00e9, se nyn\u00ed zd\u00e1li je\u0161t\u011b v\u00edce neaktivn\u00ed. Ani jeden z nich nem\u011bl ani potuchy, pro\u010d se mezi nimi rozhostila takov\u00e1 atmosf\u00e9ra, av\u0161ak ani jeden z nich nem\u011bl odvahu zvednout zrak od na pohled jemn\u00e9ho koberce a nen\u00e1padn\u011b pohledem prozkoumat ty druh\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Dve\u0159e se n\u00e1hle rozlet\u011bly. Jako jeden mu\u017e v\u0161ichni nar\u00e1z pozvedli hlavu a z\u00edrali na jejich mana\u017eera – Davida Josta. Post\u00e1val p\u0159ed nimi zna\u010dn\u011b netrp\u011bliv\u011b, rukou si prohr\u00e1bl vlasy jako v\u017edy, kdy byl nerv\u00f3zn\u00ed. Ni\u010div\u00e9 ticho prolomil jeho vyrovnan\u00fd t\u00f3n, ale v\u0161ichni u\u017e v\u011bd\u011bli, \u017ee je to jen p\u0159etv\u00e1\u0159ka a on je uvnit\u0159 stejn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed jako oni.<\/div>\n
„Za p\u00e1r minut pro v\u00e1s p\u0159ijede limuz\u00edna. Doveze v\u00e1s na leti\u0161t\u011b a tam v\u00e1s u\u017e  bude \u010dekat soukrom\u00e9 letadlo. Gustav s Georgem tady z\u016fstanou se mnou, mus\u00edme spolu je\u0161t\u011b projednat n\u011bjak\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti,“ informoval sv\u00e9 \u010dty\u0159i poslucha\u010de. Nevyhnul se Billovu podez\u00edrav\u00e9mu pohledu ani Tomovu tvrd\u00e9mu v\u00fdrazu, za n\u00edm\u017e schov\u00e1val sv\u00e9 pravdiv\u00e9 pocity.<\/div>\n
„Jak\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti? Moc se mi to nezd\u00e1, abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd. V\u017edycky jsme let\u011bli v\u0161ichni spole\u010dn\u011b, tak pro\u010d to komplikovat te\u010f?“ Frontman kapely kr\u010dil p\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b \u010delo. Sna\u017eil se prokouknout jak\u00fdkoliv mana\u017eer\u016fv pohled, ale nena\u0161el v n\u011bm nic nezvykl\u00e9ho. Ale p\u0159esto si byl jist\u00fd t\u00edm, \u017ee na tomhle bylo n\u011bco divn\u00e9ho.<\/div>\n
\n
„Prost\u011b pot\u0159ebuju s klukama n\u011bco projednat. V\u011b\u0159, \u017ee kdyby to nebylo opravdu nutn\u00e9, pl\u00e1ny bych nem\u011bnil,“ uji\u0161\u0165oval Billa klidn\u00fdm a vytrval\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Dob\u0159e, ale stejn\u011b  se mi to nezd\u00e1,“ souhlasil nakonec mlad\u0161\u00ed z bratr\u016f. I kdy\u017e  nerad, necht\u011bl se s Davidem zbyte\u010dn\u011b h\u00e1dat a stejn\u011b by to nebylo nic platn\u00e9. Akor\u00e1t by byli v\u0161ichni je\u0161t\u011b neklidn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e dote\u010f. Jejich mana\u017eer byl tak spolehliv\u00fd ve sv\u00e9 pr\u00e1ci, \u017ee se nenechal zviklat ani Billovou tvrdohlavost\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
O n\u011bkolik minut pozd\u011bji u\u017e dvoj\u010data sed\u011bla v luxusn\u00ed \u010dern\u00e9 limuz\u00edn\u011b. Ka\u017ed\u00fd sed\u011bl u jin\u00e9ho okna, oba hluboce zamy\u0161leni. Bill op\u011bt p\u0159em\u00fd\u0161lel nad zm\u011bnou jejich d\u00e1vn\u00e9ho pl\u00e1nu. My\u0161lenky jeho bratra Toma se zase odvracely zcela jin\u00fdm sm\u011brem. Sm\u011br jejich spole\u010dn\u00e9 budoucnosti byl ur\u010den\u00fd, te\u010f jen zb\u00fdvalo tv\u00e1\u0159it se chlap\u00e1cky.<\/div>\n
Bill se cel\u00fd pro n\u011bj zdlouhav\u00fd let sna\u017eil usnout, ov\u0161em bratrovo nerv\u00f3zn\u00ed podup\u00e1v\u00e1n\u00ed nohou o zem ho ru\u0161ilo natolik, \u017ee se neudr\u017eel a se\u0159val ho tak, \u017ee u\u017e o n\u011bj jeho spolucestuj\u00edc\u00ed cel\u00fd let nezavadil ani pohledem.<\/div>\n
Bill si v duchu op\u011bt nad\u00e1val za tak hnusn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti. Tohle byl p\u0159ece jeho osud, tohle si on vybral. U\u017e by si m\u011bl za\u010d\u00edt zvykat, \u017ee Tomovi za den \u0159ekne jen to, co je opravdu nutn\u00e9. U\u017e si nemaj\u00ed co \u0159\u00edct. Tak t\u011b\u017ek\u00e9 k pochopen\u00ed a tak lehk\u00e9 k proveden\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Tom\u016fv obli\u010dej dostal r\u00e1zem klidn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdraz, kdy\u017e spat\u0159il bratr\u016fv us\u00ednaj\u00edc\u00ed obli\u010dej. V\u011bd\u011bl, \u017ee prvn\u00ed dny budou t\u011b\u017ek\u00e9. Ale pro bratra by byl schopen podstoupit v\u0161e. Pro\u0161el by kv\u016fli n\u011bmu ohn\u011bm, nechal by se vhodit do ledov\u00e9ho oce\u00e1nu nebo rozkousat lvy. Jen aby byl Bill v po\u0159\u00e1dku. A v\u011b\u0159te, \u017ee tahle zkou\u0161ka byla pro n\u011bj daleko hor\u0161\u00ed, ne\u017e se nechat vhodit mezi divokou zv\u011b\u0159.<\/div>\n
Uplynulo n\u011bkolik dlouh\u00fdch hodin, kdy\u017e jejich letadlo za\u010dalo pomalu klesat. P\u0159ist\u00e1n\u00ed prob\u011bhlo bez probl\u00e9m\u016f, dokonce ani nevzbudilo Billa. To bylo to hlavn\u00ed.<\/div>\n
Tom ti\u0161e pod\u011bkoval pilotovi a s jeho pomoc\u00ed dopadly v\u0161echny kufry do hebk\u00e9ho p\u00edsku. Tom zvedl Billovo k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo jemn\u011b do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de a opatrn\u011b ho donesl do jejich nyn\u011bj\u0161\u00edho domu – jestli se tomu tak tedy dalo \u0159\u00edkat. Nechal tu k\u0159ehkou panenku le\u017eet v jeho nov\u00e9 posteli a ode\u0161el zp\u00e1tky na pl\u00e1\u017e.<\/p>\n<\/div>\n
Vzbudily jej ostr\u00e9 paprsky slunce, kter\u00e9 se nedo\u010dkav\u011b vpalovaly do jeho zav\u0159en\u00fdch o\u010d\u00ed a \u010dekaly, kdy je kone\u010dn\u011b otev\u0159e. Zpovzd\u00e1l\u00ed jeho u\u0161i zaznamenaly jak\u00e9si \u0161um\u011bn\u00ed, ale nev\u011bnoval mu pozornost. D\u00e1l leniv\u011b le\u017eel na z\u00e1dech a odm\u00edtal otev\u0159\u00edt o\u010di. Donutily ho a\u017e podivn\u00e9 k\u0159i\u010div\u00e9 zvuky. P\u0159ikr\u010dil \u010delo, jak p\u0159em\u00fd\u0161lel nad jejich majitelem, av\u0161ak o\u010di st\u00e1le bloudily ve tm\u011b pod stisknut\u00fdmi v\u00ed\u010dky. A pak mu to do\u0161lo. Opravdu pr\u00e1v\u011b sly\u0161el k\u0159i\u010det racky?<\/p>\n<\/div>\n
Vyd\u011b\u0161en\u011b otev\u0159el o\u010di. R\u00e1zem st\u00e1l zcela \u010dil\u00fd na nohou. Zprvu jeho o\u010di oslepovala jen pronikav\u00e1 z\u00e1\u0159e, postupem \u010dasu si na ni ale p\u0159ivykl a mohl se rozhl\u00e9dnout kolem sebe. V\u016fbec to tam nevypadalo jako v hotelov\u00e9m pokoji. Zdi byly u\u017e na pohled k\u0159ehk\u00e9, snadno zbo\u0159iteln\u00e9. Zem nezdobil \u017e\u00e1dn\u00fd drah\u00fd koberec, v n\u011bm\u017e by se jeho bos\u00e9 nohy mazliv\u011b zabo\u0159ily. Postel, na kter\u00e9 se vzbudil, nevypadala nijak pohodln\u011b. Dokonce nena\u0161el ani \u017e\u00e1dn\u00e9 dve\u0159e, jen jak\u00fdsi pr\u016fchod do nevelk\u00e9 haly. Nebylo v n\u00ed moc v\u011bc\u00ed, jen p\u00e1r polic.<\/div>\n
S nar\u016fstaj\u00edc\u00edm zd\u011b\u0161en\u00edm a s pohledem pln\u00fdm nech\u00e1pavosti prozkoum\u00e1val okol\u00ed. Naprosto nech\u00e1pal, kde to mohl b\u00fdt. \u017de by na n\u011bj takhle zap\u016fsobilo t\u011bch p\u00e1r sklenic z v\u010derej\u0161\u00ed noci? Ale kdepak, p\u0159eci je\u0161t\u011b ne\u017e usnul sed\u011bl s Tomem v letadle. Str\u00e1vili v Americe n\u011bkolik t\u00fddn\u016f, a te\u010f m\u011bli b\u00fdt p\u0159ece v N\u011bmecku. Doma.<\/p>\n<\/div>\n
Tak co se to stalo? Kde to je?<\/p>\n<\/div>\n
S odhodl\u00e1n\u00edm zjistit, co se stalo, vyb\u011bhl ven z jedin\u00fdch dve\u0159\u00ed, je\u017e na\u0161el. A to, co spat\u0159il, jej ohromilo natolik, \u017ee se jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 nohy podlomily, ztratily kontrolu nad zbytkem t\u011bla a on se zabo\u0159il koleny do n\u011b\u010deho p\u0159\u00edjemn\u011b jemn\u00e9ho a m\u011bkk\u00e9ho. P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno, do hork\u00e9ho pl\u00e1\u017eov\u00e9ho p\u00edsku. Pohled up\u0159el na v\u00fdhled p\u0159ed sebou. Kle\u010del na jak\u00e9si pl\u00e1\u017ei, zd\u00e1la se b\u00fdt opu\u0161t\u011bn\u00e1. V\u0161ude kolem n\u011bj byl jen p\u00edsek a pak mo\u0159e. \u0160irok\u00e9 mo\u0159e, za n\u011b\u017e nemohl dohl\u00e9dnout. Nevid\u011bl nic, jen divoce dov\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed vlny. O p\u00e1r metr\u016f d\u00e1l st\u00e1lo n\u011bkolik vysok\u00fdch palem, ale to bylo v\u0161e.<\/div>\n
Probral se z jak\u00e9hosi tranzu, kdy doslova nepob\u00edral skute\u010dnost, kde je. Stiskl dlan\u011b v p\u011bst tak prudce, a\u017e z nich vytryskl proud p\u00edsku. Nech\u00e1pal, kde se tady vzal. Nech\u00e1pal, pro\u010d tady je. Nech\u00e1pal v\u016fbec celou tuhle situaci.<\/p>\n<\/div>\n
„Oh, u\u017e ses probral,“ ozval se t\u011bsn\u011b za n\u00edm zn\u00e1m\u00fd hlas. Pomalu se po n\u011bm oto\u010dil, jako by se b\u00e1l, \u017ee za sebou neuvid\u00ed nic, jen dal\u0161\u00ed p\u00edsek nebo dal\u0161\u00ed mo\u0159e.<\/div>\n
„Kde to jsme?“ vydechl st\u00e1le ohromen. B\u00e1l se odpov\u011bdi, n\u011bjak tu\u0161il, \u017ee to nebude nic, co by cht\u011bl, na druhou stranu ale tou\u017eil v\u011bd\u011bt, co tohle znamenalo.<\/div>\n
Tom se rozpa\u010dit\u011b pousm\u00e1l, ale neodpov\u011bd\u011bl. P\u0159itom se v jeho obli\u010deji neobjevila ani kapka p\u0159ekvapen\u00ed. \u010cekal to, p\u0159ipravoval se na tuhle situaci, po\u0159\u00e1d dokola si v duchu opakoval, co sv\u00e9mu zd\u011b\u0161en\u00e9mu bratrovi \u0159ekne, jak mu tohle vysv\u011btl\u00ed. Pl\u00e1noval to tak dlouho a te\u010f, kdy to nastalo, se jeho rty nedok\u00e1zaly pohnout.<\/div>\n
„Kde-to-jsme?!“ Bill sv\u00e9 emoce neudr\u017eel na uzd\u011b a na\u0161tvan\u011b vyk\u0159ikl. M\u011bl chu\u0165 z bratra odpov\u011b\u010f vyt\u0159\u00e1st. Zt\u011b\u017eka se postavil a pod\u00edval se zp\u0159\u00edma do jeho nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
„Na ostrov\u011b,“ tato odpov\u011b\u010f nebyla ani zdaleka dostate\u010dn\u00e1. P\u0159inesla je\u0161t\u011b v\u00edce ot\u00e1zek a st\u00e1le na n\u011b nedost\u00e1val odpov\u011b\u010f. Bill se naklonil bl\u00ed\u017e a \u010dekal, a\u017e usly\u0161\u00ed n\u011bco v\u00edc. Ale Tom st\u00e1le ml\u010del.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak co tady teda d\u011bl\u00e1me?“ zeptal se pomalu, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee se Tom s\u00e1m nevyj\u00e1d\u0159\u00ed. Naklonil se je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e, tak\u017ee se nosem skoro dot\u00fdkal toho Tomova. Jeho o\u010di nabraly n\u00e1dech tmav\u00e9 \u010dokol\u00e1dy pln\u00e9 ho\u0159kosti, z\u0159eteln\u011b se v nich odr\u00e1\u017eela zloba, kterou pr\u00e1v\u011b c\u00edtil.<\/div>\n
„Budeme tady te\u010f  p\u00e1r t\u00fddn\u016f bydlet,“ naprosto jej odrovnala prostota, s jakou se Tom odv\u00e1\u017eil odpov\u011bd\u011bt. Hodiny si p\u0159ipravoval, co v tuhle chv\u00edli \u0159ekne, ale te\u010f m\u011bl pocit, \u017ee v\u0161echna ta p\u0159\u00edprava byla k ni\u010demu. Ne\u0159ekl ani zdaleka tolik, kolik cht\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
„Co\u017ee? Jak bydlet? Zbl\u00e1znil ses?!“ Billovy o\u010di nyn\u00ed nabraly neproniknutelnou \u010dernotu. Kdyby to bylo mo\u017en\u00e9, jeho vra\u017eedn\u00e9 o\u010di by vyst\u0159elily neviditeln\u00e9 paprsky vra\u017eedn\u00fdch blesk\u016f.<\/div>\n
„Ne, nezbl\u00e1znil jsem se. Jen ti chci pomoct,“ zavrt\u011bl hlavou chlapec na pochyb\u00e1ch a d\u00e1l se tv\u00e1\u0159il jako by se nic ned\u011blo. A to Billovu zlobu roz\u010d\u00edlilo je\u0161t\u011b v\u00edce.<\/div>\n
„Pomoct? Ale j\u00e1  nepot\u0159ebuju \u017e\u00e1dnou pomoc!“ nech\u00e1pav\u011b vrt\u011bl hlavou. Ani v nejmen\u0161\u00edm nepochopil, o co se tady jeho bratr sna\u017eil. A popravd\u011b  to pochopit ani necht\u011bl. Jedin\u00e9, co v tu chv\u00edli cht\u011bl, bylo probudit se z tohohle \u0161eredn\u00e9ho snu, otev\u0159\u00edt o\u010di a zjistit, \u017ee le\u017e\u00ed v pohodln\u00e9 posteli, p\u0159ikryt n\u011bkolika vrstvami dek.<\/div>\n
„Ano, ty pot\u0159ebuje\u0161  pomoc, Bille! Jsem tv\u016fj bratr, tv\u00e9 dvoj\u010de, copak si mysl\u00ed\u0161, \u017ee nevid\u00edm, jak trp\u00ed\u0161? A m\u00edsto, abys za mnou p\u0159i\u0161el a se v\u0161\u00edm se mi sv\u011b\u0159il, tak to zap\u00edj\u00ed\u0161. Pro tvou informaci to trv\u00e1 u\u017e n\u011bkolik t\u00fddn\u016f, tak\u017ee nebylo mo\u017en\u00e9 si toho nev\u0161imnout!“ Tom\u016fv hlas zn\u011bl naprosto rozhodn\u011b. Ka\u017edou chv\u00edli m\u011bl pocit, \u017ee se zaj\u00edkne, av\u0161ak to se k jeho radosti nestalo.<\/div>\n
„Mluv\u00ed\u0161 nesmysly, to je absurdn\u00ed!“ vrt\u011bl st\u00e1le hlavou Bill. Do tv\u00e1\u0159\u00ed se mu nahrnulo horko, c\u00edtil, jak v n\u011bm zlost jen kyp\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 mluv\u00edm nesmysly? Tak to by ses m\u011bl v\u00edce poslouchat,“ pokra\u010doval Tom v neoblomn\u00e9m t\u00f3nu. Cht\u011bl je\u0161t\u011b n\u011bco dodat, ale zarazil se, kdy\u017e se Bill znenad\u00e1n\u00ed oto\u010dil a rychl\u00fdm tempem se vydal pry\u010d, ale zastavil ho pevn\u00fd stisk Tomovy ruky na jeho rameni. „Kam to jde\u0161? Je\u0161t\u011b jsem nedomluvil!“ vy\u0161t\u011bkl na n\u011bj, nyn\u00ed u\u017e se nesna\u017eil zadr\u017eovat sv\u00e9 emoce.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 ano! Nezaj\u00edm\u00e1  m\u011b, co mi chce\u0161 \u0159\u00edct!“ k\u0159i\u010del Bill jako smysl\u016f  zbaven\u00fd, zat\u00edmco Tom se mu postavil do cesty. S v\u00fdrazem naprost\u00e9ho nez\u00e1jmu ho obe\u0161el, ale kdy\u017e ud\u011blal dal\u0161\u00edch p\u00e1r krok\u016f, rychle se zastavil. Bez toho, ani\u017e by se na sv\u00e9 dvoj\u010de oto\u010dil, k\u0159ikl:<\/div>\n
„A nemysli si, \u017ee tady snad z\u016fstanu!“<\/div>\n
Tom\u016fv \u00fa\u0161klebek nemohl vid\u011bt, jeliko\u017e se op\u011bt dal do ch\u016fze. „Tak ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee se odtud dostane\u0161? Tak to bych cht\u011bl v\u011bd\u011bt, jak!“ Tomova tv\u00e1\u0159 se zk\u0159ivila do pobaven\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. Doprov\u00e1zel tak Billovy kroky sv\u00fdm hlasit\u00fdm ironick\u00fdm sm\u00edchem.<\/p>\n<\/div>\n
„O to u\u017e se nestarej,“ zamumlal potichu Bill, hluboce p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc\u00ed nad sv\u00fdm \u00fanikem. Tom m\u011bl pravdu, nem\u011bl se jak dostat z tohohle ostrova. V\u0161ude kolem byla jen sam\u00e1 voda, \u017e\u00e1dn\u00e1 jin\u00e1 pevnina pobl\u00ed\u017e nebyla k vid\u011bn\u00ed. Necht\u011bl se v\u0161ak vzd\u00e1t jen tak bez boje, proto na\u0161tvan\u011b odpochodoval z dosahu bratra. Zv\u011bdav\u011b se vydal k hust\u00e9mu lesu. Brodil se zarostlou cesti\u010dkou, ka\u017edou chv\u00edli od sebe odh\u00e1n\u011bl dot\u011brn\u00fd hmyz a n\u011bkolikr\u00e1t tak\u00e9 upadl, ale kdy\u017e se p\u0159ed n\u00edm n\u00e1hle objevil v\u00fdhled na velk\u00fd skalnat\u00fd v\u00fdb\u011b\u017eek, r\u00e1zem ho zlost opustila. Okouzlen\u011b sledoval k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u011b \u010distou vodu sj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed po ostr\u00fdch hran\u00e1ch skal do kulat\u00e9ho jez\u00edrka, u n\u011bho\u017e poletovalo n\u011bkolik barevn\u00fdch papou\u0161k\u016f. V\u0161ude kolem bila do o\u010d\u00ed ni\u010d\u00edm nepo\u0161pin\u011bn\u00e1 zele\u0148. Vypadala p\u0159esn\u011b tak, jak ji stvo\u0159ila p\u0159\u00edroda. Ani jeden l\u00edstek nevypadal, \u017ee by mu k jeho \u017eivotu dopomohla lidsk\u00e1 ruka. Naprosto ho to okouzlilo.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec vyloudil na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159\u00ed prvn\u00ed \u00fasm\u011bv po hodn\u011b dlouh\u00e9 dob\u011b. U\u017e nad ni\u010d\u00edm nep\u0159em\u00fd\u0161lel, nemyslel na to, \u017ee se je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou poh\u00e1dal se sv\u00fdm dvoj\u010detem a rychle ze sebe strhl oble\u010den\u00ed. Odhodil ho kamsi za sebe a t\u00edm vypla\u0161il t\u011bch n\u011bkolik papou\u0161k\u016f. S \u00fasm\u011bvem se rozb\u011bhl a bez ot\u00e1len\u00ed sko\u010dil do vody. P\u0159\u00edjemn\u011b chladila a on v sob\u011b kone\u010dn\u011b c\u00edtil klid. P\u0159ekvapilo ho to, ale d\u00e1l si u\u017e\u00edval t\u011bch p\u00e1r minut, kdy nebude muset nad ni\u010d\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let. Rozhodl se na p\u00e1r okam\u017eik\u016f odlo\u017eit vztek na Toma do pozad\u00ed, aby si mohl u\u017e\u00edt tuhle koupel. Jeho t\u011blo se zd\u00e1lo b\u00fdt n\u00e1hle tak voln\u00e9, nesv\u00edrala jej bolest.  <\/div>\n
Ladn\u011b se vyhoupl na pr\u016fhlednou hladinu. Polo\u017eil se na z\u00e1da a pod n\u00e1valem jemn\u00e9ho kol\u00e9b\u00e1n\u00ed slastn\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di. Byl voln\u00fd, nesvazovala ho \u017e\u00e1dn\u00e1 neviditeln\u00e1 pouta. Nemusel se kontrolovat, jak to d\u011bl\u00e1val posledn\u00edch n\u011bkolik t\u00fddn\u016f. Mohl propustit sv\u00e9 zak\u00e1zan\u00e9 my\u0161lenky z klece. S \u00fasm\u011bvem sledoval za zav\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky r\u016fzn\u00e9 situace, p\u0159i kter\u00fdch se mu spla\u0161en\u011b rozbu\u0161ilo srdce. Siln\u011b tiskl v\u00ed\u010dka, cht\u011bl m\u00edt obrazy ost\u0159ej\u0161\u00ed. Jako film si tu dokonalost p\u0159ehr\u00e1val po\u0159\u00e1d dokola. Ale tohle nesta\u010dilo k tomu, aby byl \u0161\u0165astn\u00fd. Pot\u0159eboval c\u00edtit bl\u00edzkost, p\u0159ekypoval touhou pono\u0159it se do jeho bezpe\u010dn\u00e9 n\u00e1ru\u010de, schovat se v n\u00ed a u\u017e nikdy ji neopustit.<\/div>\n
<\/div>\n
\u00dasm\u011bv ze zasn\u011bn\u00e9ho obli\u010deje r\u00e1zem zmizel. M\u00edsto n\u011bj jej nahradil rozmrzel\u00fd \u00fa\u0161klebek, pot\u00e9 zarputil\u00e9 sv\u011b\u0161en\u00ed koutk\u016f. U\u017e nem\u011bl chu\u0165 se usm\u00edvat. Pro\u010d taky? V\u017edy\u0165 \u0161\u0165astn\u00fd nebyl, tak pro\u010d by se m\u011bl p\u0159etva\u0159ovat? Kv\u016fli Tomovi? Stejn\u011b je to k ni\u010demu…<\/p>\n<\/div>\n
autor: xoxo_lady<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: xoxo_lady Moc d\u011bkuju v\u0161em, kte\u0159\u00ed si p\u0159e\u010detli 1. d\u00edl. Va\u0161e koment\u00e1\u0159e m\u011b  v\u00e1\u017en\u011b moc pot\u011b\u0161ily. \ud83d\ude09 M\u00edstnost\u00ed, ve kter\u00e9  sed\u011bli \u010dty\u0159i \u010dlenov\u00e9 kapely Tokio Hotel na pohodln\u00e9  hotelov\u00e9 pohovce, zabo\u0159en\u00ed hluboko do m\u011bkk\u00e9ho materi\u00e1lu, panoval neobvykl\u00fd klid. Star\u0161\u00ed z bratr\u016f Kaulitz\u016f ani nedutal, aby na sebe<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[369],"tags":[],"class_list":["post-10417","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pain-of-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10417","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10417"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10417\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10417"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10417"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10417"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}