{"id":1042,"date":"2017-09-02T16:00:00","date_gmt":"2017-09-02T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1036"},"modified":"2017-09-02T16:00:00","modified_gmt":"2017-09-02T15:00:00","slug":"uzavreny-kruh-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/09\/02\/uzavreny-kruh-9\/","title":{"rendered":"Uzav\u0159en\u00fd kruh 9."},"content":{"rendered":"
autor: Mal\u00e1m\u00faza<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

V\u0161echno pohodl\u00ed domova<\/strong><\/div>\n

\n

„Hej, chlape, to jsem j\u00e1.“<\/p><\/div>\n

Tom zv\u011bdav\u011b naslouchal zvuk\u016fm na druh\u00e9m konci linky. Zavolal ve\u010der pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by Georg pracoval, ale z toho, co sly\u0161el, to vypadalo, \u017ee je i tak zanepr\u00e1zdn\u011bn. V pozad\u00ed hr\u00e1la hudba, n\u011bkdo k\u0159i\u010del. Georg\u016fv hlas zavolal na n\u011bkoho na jeho stran\u011b, ne\u017e se mu poda\u0159ilo odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Promi\u0148, kdo?<\/em>„<\/div>\n
Tom ztuhl uprost\u0159ed ch\u016fze po pokoji a poklesl mu \u017ealudek.<\/div>\n
„Tom,“ vyplivl a dovolil, aby se mu do hlasu dostalo trochu v\u00edce frustrace, ne\u017e cht\u011bl.<\/div>\n
Nastala m\u00edrn\u00e1 pauza: „Oh, \u010dau<\/em>.“ A zn\u011blo to p\u0159ekvapen\u011b, ale ne na\u0161tvan\u011b. „Promi\u0148, je tu velk\u00fd hluk<\/em>.“<\/div>\n
Byly \u010dasy, kdy by Georg rozpoznal jeho hlas i pod vodou a se sluch\u00e1tky, ale Tom nic ne\u0159ekl. Zvykl si, \u017ee se od chv\u00edle, co byl doma, c\u00edtil na hovno. S\u00e1m pro sebe si odfrkl. A Georg byl ten, komu volal nej\u010dast\u011bji.<\/div>\n
\n

„Kde jsi?“ Zeptal se Tom.<\/p><\/div>\n

„V klubu<\/em>,“ informoval ho Georg. „Ne, nic nechci<\/em>,“ \u0159ekl a Tomovi chv\u00edli trvalo, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee to nebylo m\u00ed\u0159eno na n\u011bj. Pak hlasit\u011bji: „Kapela hraje po tomto setu<\/em>.“<\/div>\n
Tom vzdychl a posadil se na postel pro hosty s lokty na kolenou. Byla to jeho vina, \u017ee Georg hr\u00e1l v klubech nam\u00edsto vyprodan\u00fdch koncertn\u00edch s\u00e1l\u016f.<\/div>\n
„Co se d\u011bje, \u010dlov\u011b\u010de? Nesly\u0161el jsem o tob\u011b u\u017e m\u011bs\u00edce<\/em>.“<\/div>\n
„… Jsem ve m\u011bst\u011b.“<\/div>\n
Nastalo dlouh\u00e9 ticho a Toma zaj\u00edmalo, jestli byl Georg znovu vyru\u0161en. „Ty jsi doma?<\/em>„<\/div>\n
„Jo.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?<\/em>„<\/div>\n
Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Pro\u010d bych o n\u011b\u010dem takov\u00e9m vtipkoval?“ Zeptal se, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee Georg ani neo\u010dek\u00e1val odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
Na druh\u00e9m konci se ozval dal\u0161\u00ed hlas, Georg\u016fv byl tlumen\u00fd: „Okay, okay<\/em>.“<\/div>\n
„Jsi tam?“ Zeptal se Tom.<\/div>\n
„Jo, ale poslouchej, u\u017e mus\u00edm j\u00edt. M\u016f\u017eu ti zavolat pozd\u011bji?<\/em>„<\/div>\n
„No, jo, ale…“ Tom sv\u011bsil hlavu a unaven\u011b si stiskl ko\u0159en nosu. „Chci tebe s Gustavem vid\u011bt.“ Na to nedostal \u017e\u00e1dnou reakci, a dodal: „Je to v pohod\u011b?“<\/div>\n
„Jo<\/em>,“ \u0159ekl Georg, znovu zn\u011bl p\u0159\u00edjemn\u011b p\u0159ekvapen\u00fd. „Jo, chci \u0159\u00edct, \u017ee jsem tento t\u00fdden dost zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd, ale mo\u017en\u00e1 se m\u016f\u017eeme sej\u00edt v m\u00e9 pauze na ob\u011bd nebo tak n\u011bco? Nev\u00edm jak Gustav, ale…<\/em>„<\/div>\n
„Ne, ne, to je v po\u0159\u00e1dku,“ uji\u0161\u0165oval ho Tom a s\u00e1m pro sebe se zazubil. Popravd\u011b byl p\u0159ipraven\u00fd, \u017ee bude odm\u00edtnut. Pro\u010d by jej najednou m\u011bli cht\u00edt vid\u011bt, kdy\u017e on je necht\u011bl vid\u011bt cel\u00e9 roky?<\/div>\n
„Okay, no tak, zavolej mi z\u00edtra, jo?<\/em>„<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ souhlasil Tom. „Dob\u0159e, jo.“<\/div>\n
„Okay, mus\u00edm j\u00edt. \u010cau<\/em>.“<\/div>\n
„\u010cau.“<\/div>\n
\n
***<\/strong><\/div>\n
\n

Georg tam byl d\u0159\u00edv ne\u017e Tom.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e Tom vstoupil do kav\u00e1rny, u\u017e sed\u011bl u mal\u00e9ho stolku, nenucen\u011b pop\u00edjel pivo a rozhl\u00ed\u017eel se po ostatn\u00edch z\u00e1kazn\u00edc\u00edch. Tom si nedal \u010das na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed nebo na sesb\u00edr\u00e1n\u00ed odvahy, jinak by tam ani nedo\u0161el, a tak se jednodu\u0161e roze\u0161el ke sv\u00e9mu star\u00e9mu kamar\u00e1dovi a st\u00e1l u n\u011bj d\u0159\u00edv, ne\u017e si ho Georg v\u016fbec v\u0161iml. Vzhl\u00e9dl a nechal sv\u00e9 o\u010di cestovat a\u017e k Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„P\u00e1ni,“ bylo v\u0161e, co \u0159ekl, zjevn\u011b vst\u0159eb\u00e1val Tom\u016fv vzhled. „Dobr\u00fd zp\u016fsob, jak pod\u011blat cel\u00fd sv\u016fj vzhled, k\u00e1mo.“ Vstal a sev\u0159el Tomovu ruku, zat\u00edmco mu druhou ruku omotal kolem ramen, a Tom se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Tvoje vlasy jsou zase kr\u00e1tk\u00e9,“ poznamenal Tom a p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, \u017ee by rukou pocuchal Georgovy vlasy, ale rozhodl se, \u017ee se nec\u00edt\u00ed dostate\u010dn\u011b pohodln\u011b na to, aby to ud\u011blal.<\/div>\n
„Jo,“ Georg se znovu posadil. „Posa\u010f se. D\u00e1\u0161 si n\u011bco?“<\/div>\n
„Ne.“ Tom zavrt\u011bl hlavou, ale posadil se. Georg ned\u011blal nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee na n\u011bj z\u00edral, tak\u017ee v\u00edce, aby p\u0159eru\u0161il to ticho, ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho, Tom \u0159ekl: „Nemohl jsem se spojit s Gustavem, tak jsem mu nechal vzkaz.“<\/div>\n
Georg sklopil pohled ke sv\u00e9mu pivu a Tomovi se jeho v\u00fdraz v\u016fbec nel\u00edbil. „Jo, j\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl Georg. „Mluvil jsem s n\u00edm.“<\/div>\n
\n

Tom sed\u011bl a sledoval ho, jak si rukou pohr\u00e1v\u00e1 s etiketou od piva. „Aha,“ \u0159ekl, proto\u017ee ani nev\u011bd\u011bl, jak se zeptat, co to znamen\u00e1.<\/p><\/div>\n

Georg zvedl pohled. „Chci \u0159\u00edct, \u017ee to nen\u00ed nic velk\u00e9ho,“ \u0159ekl mu a Tom si byl jist\u00fd, \u017ee ta slova m\u011bla b\u00fdt uklid\u0148uj\u00edc\u00ed, ale tak n\u011bjak nebyla. „J\u00e1 jen\u2026 nemysl\u00edm si, \u017ee je opravdu p\u0159ipraven\u00fd, v\u0161ak v\u00ed\u0161\u2026 t\u011b skute\u010dn\u011b vid\u011bt.“ Tom p\u0159ik\u00fdvl, trochu otup\u011ble. „Chci \u0159\u00edct, \u017ee je to jin\u00e9, ne\u017e s tebou jen mluvit.“<\/div>\n
„Uklidni se, \u010dlov\u011b\u010de, to je okay,“ \u0159ekl Tom, i kdy\u017e opravdu nebylo. „\u2026 J\u00e1 to ch\u00e1pu.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, kdybys mu \u0159ekl, pro\u010d jsi ode\u0161el,“ navrhl Georg jemn\u011b, a nebylo to obvi\u0148uj\u00edc\u00ed, jen pravdiv\u00e9. „Nebo komukoliv z n\u00e1s.“<\/div>\n
Tom si p\u0159isunul \u017eidli bl\u00ed\u017e ke stolu, aby se n\u011bjak zam\u011bstnal, a p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, \u017ee by po\u017e\u00e1dal \u010d\u00ed\u0161nici o trochu vody. „Je to docela dlouh\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh.“<\/div>\n
Georg se na n\u011bj jemn\u011b usm\u00e1l. „Bill v\u017edycky \u0159\u00edk\u00e1val, \u017ee to bylo proto, \u017ee u\u017e ti z n\u011bj bylo \u0161patn\u011b.“<\/div>\n
\n

Tomova hlava prudce vyl\u00e9tla vzh\u016fru. „To nen\u00ed pravda,“ nal\u00e9hal. V\u011bd\u011bl, \u017ee Georg nap\u016fl vtipkuje, ale nedok\u00e1zal se ovl\u00e1dnout.<\/p><\/div>\n

„Jo, j\u00e1 v\u00edm,“ Georg\u016fv hlas byl st\u00e1le klidn\u00fd a Tom za\u010d\u00ednal zji\u0161\u0165ovat, \u017ee mu chyb\u011bl daleko v\u00edc, ne\u017e si uv\u011bdomoval. „Tak mi \u0159ekni, jak\u00e1 je pravda.“<\/div>\n
Tom z\u00edral na ubrus. Nebylo tam toho moc, co by mohl odhalit z toho, pro\u010d ode\u0161el, ale opravdu to nebylo f\u00e9r. „Omlouv\u00e1m se, zaslou\u017e\u00ed\u0161 si to v\u011bd\u011bt,“ uznal. „Ale, uh\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee o tom nejd\u0159\u00edv pot\u0159ebuju mluvit s Billem.“<\/div>\n
Georg vypadal zklaman\u011b, ale p\u0159ik\u00fdvl. „To je f\u00e9r,“ \u0159ekl a op\u0159el se o op\u011bradlo \u017eidle. „Vid\u011bl jsi ho?“<\/div>\n
„Trochu,“ \u0159ekl mu Tom. „\u2026 zabere to n\u011bjak\u00fd \u010das.“<\/div>\n
„Jo,“ \u0159ekl Georg. „Byl p\u011bkn\u011b ot\u0159esen\u00fd, kdy\u017e jsi ode\u0161el.“<\/div>\n
Tomovo srdce se nad t\u00edm v jeho hrudi trochu sev\u0159elo. Nebyla to nov\u00e1 informace, ale jako p\u0159edt\u00edm s jeho bratrem, v\u017edycky bylo hor\u0161\u00ed sly\u0161et to nahlas.<\/div>\n
\n

„Poslouchej, Tome. Chci b\u00fdt schopn\u00fd ti \u0159\u00edct, \u017ee v\u0161echno je v pohod\u011b a v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku, ale opravdu to ud\u011blat nem\u016f\u017eu, to v\u00ed\u0161, \u017ee?“<\/p><\/div>\n

Tom polkl. „Jo.“<\/div>\n
„Nebylo to v po\u0159\u00e1dku. To, cos ud\u011blal.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“ Kurva, on to v\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„V\u017edycky jsem si myslel, \u017ee Bill bude prvn\u00ed, kdo p\u016fjde, kdyby kdokoliv z n\u00e1s \u0161el.“ A Tom t\u00edm opravdu nebyl p\u0159ekvapen\u00fd. P\u0159ed mnoha lety si nedok\u00e1zal p\u0159edstavit, \u017ee by byl n\u011bkde jinde ne\u017e na turn\u00e9 se sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli, ale kdyby to dok\u00e1zal, byla by to tak\u00e9 prvn\u00ed mo\u017enost, kter\u00e1 by mu p\u0159i\u0161la na mysl. „Nikdy jsem si nemyslel, \u017ee to bude\u0161 ty,“ pokra\u010doval Georg. „\u017de bys \u0161el n\u011bkam, kde nen\u00ed Bill.“<\/div>\n
Stejn\u011b tam moc, jako mu Bill chyb\u011bl, jako mu Bill chyb\u00ed<\/em>, Tom musel p\u0159iznat, \u017ee to, \u017ee pro jednou nen\u00e1sledoval ostatn\u00ed, byl v tu dobu dobr\u00fd pocit. A\u017e na Jamieho byl n\u00e1hle s\u00e1m, nejen bez bratra, ale bez jak\u00e9koliv autority nebo ochranky a s t\u00edm byl spokojen\u00fd. Ale kdyby to \u0159ekl Georgovi, c\u00edtil by se je\u0161t\u011b sobe\u010dt\u011bji. Nebylo to tak, jako by to o\u010dek\u00e1val, nebo to dokonce tak cht\u011bl c\u00edtit ohledn\u011b sv\u00e9ho odchodu.<\/div>\n
„Jo,“ \u0159ekl Tom. „J\u00e1 taky ne.“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

„Nedostal jsi moje zpr\u00e1vy?<\/em>„<\/div>\n

„Dostal,“ \u0159ekl Tom do telefonu. Byla to pravda. Dostal ty zpr\u00e1vy. Jen je ne\u010detl.<\/div>\n
„Tak pro\u010d jsi mi nezavolal? Chci \u0159\u00edct, \u017ee Ted mi \u0159ekl, \u017ee jsi dorazil v po\u0159\u00e1dku, ale m\u011bla jsem strach, kdy\u017e jsi mi neodpov\u011bd\u011bl<\/em>.“<\/div>\n
„Jo, omlouv\u00e1m se, zlato. J\u00e1 jsem, ehm\u2026“ Tom se odml\u010del, po\u0161kr\u00e1bal se na zadn\u00ed stran\u011b krku a skousnul si piercing ve rtu. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby Vanessa byla v m\u00edstnosti s n\u00edm, obvinila by jej, \u017ee je nerv\u00f3zn\u00ed, a tak zuby znovu povolil. Povzdechl si. „Nev\u00edm, co se se mnou d\u011bje. Je toho na m\u011b hodn\u011b\u2026 b\u00fdt tady.“<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?<\/em>“ Zeptala se Vanessa, zn\u011bla znepokojen\u011b a Tom se usm\u00e1l, i kdy\u017e ho nemohla vid\u011bt.<\/div>\n
„Jo,“ \u0159ekl j\u00ed, sna\u017eil se zn\u00edt tak p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b, jak jen to \u0161lo. „Jo, je mi fajn. Jen m\u00e1m toho v\u0161eho plnou hlavu. Dneska jsem vid\u011bl Georga.“<\/div>\n
„\u0158ekl jsi mu o svatb\u011b?<\/em>“ Zeptala se a Tom si pobaven\u011b pomyslel, \u017ee bylo jasn\u00e9, \u017ee se k tomu hned p\u0159esko\u010d\u00ed. „\u0158ekl jsi to sv\u00e9 rodin\u011b?<\/em>„<\/div>\n
„Ano,“ \u0159ekl Tom. „A ano.“ Proto\u010dil o\u010di. „Obecn\u00e1 reakce se zd\u00e1 b\u00fdt nev\u011b\u0159\u00edcnost nebo, v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech, sm\u00edch.“<\/div>\n
Sly\u0161el, jak se mu sm\u00e1la do ucha a trochu jej to uklidnilo. Zn\u011blo to jako domov. Tak jako d\u0159\u00edve Bill. „No, zlato\u2026<\/em>“ \u0159ekla.<\/div>\n
„Jo, jo, j\u00e1 v\u00edm,“ p\u0159eru\u0161il ji. „Nejsp\u00ed\u0161 bych se taky sm\u00e1l.“<\/div>\n
\n

Z prav\u00e9 strany Tom usly\u0161el zaprask\u00e1n\u00ed a oto\u010dil hlavu, aby na\u0161el ve dve\u0159\u00edch svou matku, jak jej s \u00fasm\u011bvem pozoruje. Znovu zvedl telefon ke sv\u00fdm \u00fast\u016fm a p\u0159itom ji d\u00e1l sledoval.<\/p><\/div>\n

„Poslouchej, u\u017e mus\u00edm j\u00edt, okay?“ \u0158ekl Vanesse. „M\u016f\u017eu ti zavolat z\u00edtra?“<\/div>\n
„\u2026Okay<\/em>,“ svolila. „Ale jestli nezavol\u00e1\u0161, j\u00e1 zavol\u00e1m tob\u011b a budu tv\u016fj telefon spamovat tak dlouho, dokud neodpov\u00ed\u0161<\/em>.“<\/div>\n
Tom se znovu zazubil. „Domluveno.“<\/div>\n
„Okay. Ahoj. Miluju t\u011b<\/em>.“<\/div>\n
„Taky t\u011b miluju.“ Tom ukon\u010dil hovor a znovu pohl\u00e9dl na svou matku. Nikdy nebyla p\u0159\u00edli\u0161 na soukrom\u00ed. Mo\u017en\u00e1, \u017ee m\u011bl zav\u0159\u00edt dve\u0159e. Alespo\u0148, \u017ee neprov\u00e1d\u011bli sex po telefonu nebo tak n\u011bco.<\/div>\n
„Je to divn\u00e9,“ \u0159ekla Simone, kdy\u017e Tom ml\u010del. „Sly\u0161et t\u011b takhle mluvit anglicky.“<\/div>\n
Tom na ten p\u0159echod mezi dv\u011bma jazyky ve skute\u010dnosti nikdy nepomyslel. Nikdy jej nenapadlo p\u0159ipom\u00ednat si, aby s rodinou mluvil n\u011bmecky a se svou snoubenkou anglicky, automaticky m\u011bl ka\u017edou stranu spojenou s t\u00edm spr\u00e1vn\u00fdm jazykem. Bylo vz\u00e1cn\u00e9, aby se spletl. Obvykle to byla jen n\u011bmeck\u00e1 uklouznut\u00ed, kdy\u017e byl rozru\u0161en\u00fd.<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
\n

Simone se znovu usm\u00e1la. „Jen jsem ti p\u0159i\u0161la \u0159\u00edct, \u017ee Gordon a j\u00e1 si zajdeme n\u011bkam na ve\u010de\u0159i, kdyby ses k n\u00e1m cht\u011bl p\u0159idat.“<\/p><\/div>\n

Tom dobr\u00e1cky zavrt\u011bl hlavou a znovu pohl\u00e9dl na sv\u016fj telefon. „D\u00edky, ale, ehm\u2026 Opravdu si nemysl\u00edm, \u017ee m\u00e1m na to n\u00e1ladu.“ Polo\u017eil telefon na no\u010dn\u00ed stolek. „Byl to docela dlouh\u00fd den.“ A po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b mus\u00ed pozd\u011bji zavolat Tedovi. Je\u017e\u00ed\u0161i. Pravd\u011bpodobn\u011b by m\u011bl pracovat, pokud v\u016fbec n\u011bco.<\/div>\n
„Okay,“ Simone se oto\u010dila k odchodu. „Tak\u017ee se uvid\u00edme pozd\u011bji?“<\/div>\n
„Jo,“ \u0159ekl a sledoval ji, jak miz\u00ed do chodby.<\/div>\n
Kdy\u017e byla pry\u010d, Tom padl z\u00e1dy na postel a dovolil t\u00e9 s\u00edle, aby z n\u011bj vytla\u010dila tich\u00e9 vzdechnut\u00ed. To, co opravdu cht\u011bl, nebylo j\u00edt ven se sv\u00fdmi rodi\u010di nebo pracovat, ale bu\u010f siln\u00fd drink, nebo aby tam Vanessa le\u017eela vedle n\u011bj. Vyd\u011bdil by ji, kdyby n\u011bkdy jen nazna\u010dila, \u017ee m\u00e1 r\u00e1d mazlen\u00ed, ale p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b to pot\u0159eboval. To si alespo\u0148 dok\u00e1zal s\u00e1m sob\u011b p\u0159iznat. Dokonce i kdyby to nebylo fyzick\u00e9, pr\u00e1v\u011b te\u010f by se mu hodila n\u011bjak\u00e1 \u00fat\u011bcha.<\/div>\n
Tom se trochu zavrt\u011bl a pohl\u00e9dl zp\u00e1tky na no\u010dn\u00ed stolek, na fotografii, kter\u00e1 na n\u011bm le\u017eela. On a Bill, asi sedmilet\u00ed, \u0161iroce se usm\u00edvaj\u00edc\u00ed do fo\u0165\u00e1ku jako dva bezzub\u00ed idioti p\u0159ed p\u0159ehnan\u011b ozdoben\u00fdm v\u00e1no\u010dn\u00edm stromkem. Na\u0161el s\u00e1m sebe, jak se usm\u00edv\u00e1, i kdy\u017e se na to jen d\u00edval.<\/div>\n
Z\u00edral.<\/div>\n
„Hej, mami?“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Kdy\u017e Bill otev\u0159el dve\u0159e, bylo to skoro jako p\u0159ed \u010dty\u0159mi dny, kdy\u017e st\u00e1li na verand\u011b sv\u00fdch rodi\u010d\u016f a hloup\u011b z\u00edrali jeden na druh\u00e9ho. S v\u00fdjimkou toho, \u017ee nyn\u00ed st\u00e1l Tom na chodb\u011b p\u0159ed Billov\u00fdm bytem. Bill vypadal zmaten\u011b, ale Tom to opravdu necht\u011bl moc vysv\u011btlovat.<\/p><\/div>\n

Prost\u011b cht\u011bl Billa. Mluvit s n\u00edm. B\u00fdt ve stejn\u00e9 m\u00edstnosti jako on.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e s rukama v kaps\u00e1ch. „Nebude vadit, kdy\u017e taky n\u011bjakou dobu str\u00e1v\u00edm s tebou?“<\/div>\n
Myslel si, \u017ee Bill tu ot\u00e1zku mo\u017en\u00e1 ani nezaregistroval, proto\u017ee nic ne\u0159\u00edkal, jeho v\u00fdraz se nezm\u011bnil. Ale pak p\u0159ik\u00fdvl, odstoupil stranou a odt\u00e1hl dve\u0159e s sebou, aby ud\u011blal sv\u00e9mu dvoj\u010deti m\u00edsto.<\/div>\n
Tom ve\u0161el dovnit\u0159.<\/p>\n

autor: Mal\u00e1m\u00faza<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mal\u00e1m\u00faza V\u0161echno pohodl\u00ed domova „Hej, chlape, to jsem j\u00e1.“ Tom zv\u011bdav\u011b naslouchal zvuk\u016fm na druh\u00e9m konci linky. Zavolal ve\u010der pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by Georg pracoval, ale z toho, co sly\u0161el, to vypadalo, \u017ee je i tak zanepr\u00e1zdn\u011bn. V pozad\u00ed hr\u00e1la hudba,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[681],"tags":[],"class_list":["post-1042","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-uzavreny-kruh"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1042","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1042"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1042\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1042"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1042"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1042"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}