{"id":10467,"date":"2010-10-11T16:00:00","date_gmt":"2010-10-11T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10441"},"modified":"2010-10-11T16:00:00","modified_gmt":"2010-10-11T15:00:00","slug":"obsession-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/11\/obsession-12\/","title":{"rendered":"Obsession 12."},"content":{"rendered":"
autor: Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"438\"<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom m\u011b jemn\u011b hlad\u00ed  po vlasech. N\u011bjak nem\u016f\u017eeme ani jeden sp\u00e1t po tom v\u0161em, co se dnes stalo. O\u010dividn\u011b se toho od n\u011bj v\u00edc nedo\u010dk\u00e1m. Zav\u0159u rad\u011bji o\u010di a pokou\u0161\u00edm se sp\u00e1t. Ale nejde to. Pomalu a opatrn\u011b se prohrab\u00e1v\u00e1 m\u00fdmi vlasy, hlad\u00ed m\u011b a pravideln\u011b oddechuje. Ani on nesp\u00ed. Rukou, kterou m\u00e1m p\u0159ehozenou p\u0159es jeho nah\u00e9 t\u011blo, p\u0159esn\u011bji p\u0159es hrudn\u00edk, ho za\u010dnu hladit tak\u00e9.<\/div>\n
„Spi…“ za\u0161ept\u00e1 a druhou rukou m\u011b pohlad\u00ed po ramen\u011b.<\/div>\n
„Hmm, ty taky,“ \u0159eknu u\u017e tro\u0161ku p\u0159iospale.<\/div>\n
„Po\u010dk\u00e1m, dokud neusne\u0161, abych se ujistil, \u017ee nem\u00e1\u0161 no\u010dn\u00ed m\u016fry…“ povzdechne ti\u0161e.<\/div>\n
„Neboj se… V klidu spi.“ Z\u0159ejm\u011b m\u011b nikdy nep\u0159estane p\u0159ekvapovat. Jeho n\u00e1hl\u00e1 a\u017e p\u0159evelice obrovsk\u00e1 starost a pak zase n\u00e1hl\u00fd zvrat, p\u0159i kter\u00e9m m\u011b od sebe odstrkuje… To m\u016f\u017ee b\u00fdt jedin\u011b Tom.<\/em><\/div>\n
„Co m\u00e1m d\u011blat pro to, abys u\u017e usnul?“ zept\u00e1 se.<\/div>\n
„Na to bude\u0161 muset p\u0159ij\u00edt s\u00e1m,“ po\u0161ept\u00e1m a otev\u0159u o\u010di.<\/div>\n
„Hm…“<\/div>\n
„Ty to moc dob\u0159e v\u00ed\u0161…“<\/div>\n
„…nev\u00edm,“ za\u0161ept\u00e1. Zvednu hlavu a pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Rukou mu p\u0159ejedu po tv\u00e1\u0159i… Tak opatrn\u011b, jako by byl ze skla nebo z cukru. Jako bych se b\u00e1l, \u017ee se pod m\u00fdm dotykem rozplyne.<\/div>\n
„Hlad\u00edm t\u011b celou dobu,“  \u0159ekne sotva sly\u0161iteln\u011b a polkne.<\/div>\n
„Nenar\u00e1\u017e\u00edm na to, co d\u011bl\u00e1m j\u00e1.“<\/div>\n
Jenom m\u011b ti\u0161e a nech\u00e1pav\u011b  pozoruje ve tm\u011b. Nechci mu nic nazna\u010dovat, mus\u00ed s\u00e1m cht\u00edt. Ne to d\u011blat jen proto, \u017ee bych usnul. Jenom\u017ee on nic ned\u011bl\u00e1. Pozoruje m\u011b s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdmi zorni\u010dkami.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Po dlouh\u00e9m tichu nasucho polknu a odv\u00e1\u017e\u00edm se. „Chyb\u00ed ti moje rty?“<\/div>\n
Zav\u0159e o\u010di, vydechne a sund\u00e1  m\u011b ze sebe.<\/div>\n
„Promi\u0148. Mus\u00edm j\u00edt na z\u00e1chod,“ posad\u00ed se. Hloup\u011bji se odpov\u011bdi vyhnout snad ani nemohl. Nem\u00e1m mu to za zl\u00e9, ale nev\u00edm, co si te\u010f myslet. Zda mu moje rty a j\u00e1 chyb\u00ed a nechce, abych to v\u011bd\u011bl. Nebo \u0161el zvracet p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee by m\u011b znovu l\u00edbal. Kdo v\u00ed…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Po p\u00e1r minut\u00e1ch se Tom vr\u00e1t\u00ed. Ti\u0161e za sebou zav\u0159e a opatrn\u011b vleze do postele v domn\u011bn\u00ed,  \u017ee u\u017e bych mohl sp\u00e1t.<\/div>\n
„Odpov\u00ed\u0161…?“ po\u0161ept\u00e1m, jakmile si ke mn\u011b lehne. Povzdechne, jako by mu snad n\u011bkdo zlomil \u017eebro.<\/div>\n
Sklop\u00edm hlavu a vydechnu… Pro\u010d mi tohle d\u011bl\u00e1\u0161?<\/em><\/div>\n
Tom potichu z\u00edr\u00e1 do stropu. U\u017e se znovu nept\u00e1m, oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu tro\u0161ku z\u00e1dy a oddechnu. Tolik m\u011b to mrz\u00ed.<\/div>\n
„Dobrou…“ povzdechne a d\u00e1l jen le\u017e\u00ed. Kdykoliv jsem k n\u011bmu byl z\u00e1dy, objal m\u011b a tisknul se ke mn\u011b, hladil m\u011b. A te\u010f nic. Ani se m\u011b nedotkne. Nejrad\u0161i bych se sebral a ode\u0161el k sob\u011b, ale nechci d\u011blat je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed rozpory \u010di h\u00e1dky. Nestoj\u00edm o to se s n\u00edm d\u00e1l dohadovat, kdy\u017e je to o ni\u010dem.<\/div>\n
„Dobrou,“ po\u0161ept\u00e1m a zav\u0159u o\u010di. Po chvilce u\u017e jen ti\u0161e polyk\u00e1m ho\u0159k\u00e9 slzy. Sna\u017eil jsem se b\u00fdt potichou\u010dku. Nerad bych, aby si v\u0161iml toho, \u017ee bre\u010d\u00edm. U\u017e beztak toho na n\u011bj bylo moc. A nediv\u00edm se. I kdy\u017e mi p\u0159i\u0161lo, \u017ee to, co se stalo, \u0161lo moment\u00e1ln\u011b stranou. Te\u010f si Tom pouze vy\u010d\u00edtal to, \u017ee m\u011b neochr\u00e1nil, ale vypadalo to, jako by to necht\u011bl napravovat, sp\u00ed\u0161 jako kdyby nad t\u00edm cht\u011bl st\u00e1le jen uva\u017eovat a tr\u00e1pit se t\u00edm.<\/div>\n
Mohl jsem si za to s\u00e1m. Kdybych ne\u0161el ven, nic se st\u00e1t nemuselo. Ale st\u00e1t se to z\u0159ejm\u011b m\u011blo. Nem\u016f\u017eu to u\u017e zm\u011bnit ani vr\u00e1tit. Jinak bych to u\u017e toti\u017e d\u00e1vno ud\u011blal.<\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Pozoruji tmav\u00fd pokoj, u\u017e jsem si p\u0159ivykl t\u00e9 tm\u011b. Nem\u016f\u017eu zav\u0159\u00edt o\u010di a sp\u00e1t. Kdykoliv to ud\u011bl\u00e1m, vid\u00edm Billa p\u0159itisknut\u00e9ho n\u011bkde ke \u0161pinav\u00e9  zdi a u n\u011bj toho chlapa. Vid\u00edm jeho slizk\u00e9 ruce, jak po n\u011bm hmataj\u00ed a Bill se cel\u00fd vyd\u011b\u0161en\u00fd t\u0159ese. Vid\u00edm, jak ho l\u00edb\u00e1 a Bill bre\u010d\u00ed. Kdy\u017e mu odporuje, uhod\u00ed ho. Pak ho za\u010dne l\u00edbat na krku\u2026<\/div>\n
Vyd\u011b\u0161en\u011b otev\u0159u o\u010di a zhluboka d\u00fdch\u00e1m. Nem\u016f\u017eu o\u010di u\u017e zav\u00edrat. To nejde.<\/div>\n
Nevzal jsem Billa do vany jenom tak. V\u00edm, \u017ee mu bylo trapn\u011b. A\u010dkoliv jsem mu cht\u011bl pomoct, hlavn\u011b jsem cht\u011bl vid\u011bt, jak moc mu ubl\u00ed\u017eil. Kdy\u017e jsem vid\u011bl podlitiny na jeho z\u00e1dech a \u017eebrech, popadaly m\u011b mdloby. Jakmile jsem si v\u0161iml t\u011bch dvou hnusn\u00fdch cucflek\u016f na jeho krku, musel jsem pry\u010d. Nedok\u00e1zal jsem tam z\u016fstat a d\u00edvat se na n\u011bj\u2026 d\u00edvat se na to, co mu kv\u016fli mn\u011b ten zkurvysyn provedl. P\u016fvodn\u011b jsem si myslel, \u017ee m\u00e1 obli\u010dej otekl\u00fd od toho bre\u010den\u00ed. Ale nen\u00ed to tak. M\u00e1 nateklou tv\u00e1\u0159. B\u016fhv\u00ed, kolik mu dal ten chlap facek. B\u016fhv\u00ed, kolikr\u00e1t ho uhodil\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Zav\u0159u bolestiv\u011b o\u010di a p\u00edchne m\u011b v hrudi.<\/div>\n
Nechci ani myslet na to, jak ho l\u00edbal, jak se dot\u00fdkal jeho and\u011blsk\u00e9ho obli\u010deje a jeho jemn\u00e9ho t\u011bla. Copak n\u011bkdo dok\u00e1\u017ee ubl\u00ed\u017eit n\u011bkomu jako je Bill? Ten chlap je monstrum, odporn\u00e1 zr\u016fda!<\/em><\/div>\n
A te\u010f ho je\u0161t\u011b  k tomu mus\u00edm odm\u00edtat. Nejenom, \u017ee se ho boj\u00edm dot\u00fdkat, ale boj\u00edm se, \u017ee zajdeme n\u011bkam d\u00e1l a zhnus\u00edm se mu. Mo\u017en\u00e1 m\u011b pot\u0159ebuje. Pot\u0159ebuje obejmout a pohladit. Jenom\u017ee jakmile to ud\u011bl\u00e1m, bude m\u011b cht\u00edt i pol\u00edbit. Zn\u00e1m Billa, jeho my\u0161lenky a jeho n\u00e1turu. A to nesm\u00edm dovolit. Nechci se mu zhnusit. Nesm\u00edm se mu zhnusit!<\/div>\n
Nechci p\u0159ij\u00edt o to, co jsme si vybudovali. Nechci ztratit ten jeho \u00fasm\u011bv, kdy\u017e jsem ho l\u00edbal, pocit jeho m\u011bkk\u00fdch rt\u016f na m\u00fdch\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Do o\u010d\u00ed se mi znovu nahrnou slzy. Rychle zamrk\u00e1m a pod\u00edv\u00e1m se na Billovu siluetu ve tm\u011b, jak ke mn\u011b le\u017e\u00ed z\u00e1dy. Mysl\u00edm, \u017ee to nen\u00ed jenom m\u016fj pocit, \u017ee sebou ob\u010das lehce trhne nebo se zachv\u011bje. Mo\u017en\u00e1 mu je zima. Ne\u0159ekl bych, \u017ee sp\u00ed\u2026<\/div>\n
I p\u0159esto opatrn\u011b a pomalu se k n\u011bmu p\u0159i\u0161oupnu a naklon\u00edm se nad n\u011bj. M\u00e1 zav\u0159en\u00e9 o\u010di. Jem\u0148ounce ho pohlad\u00edm prstem po tv\u00e1\u0159i a ti\u0161e vydechnu. P\u0159ikryji ho v\u00edc pe\u0159inou. Zachv\u011bje se, jakmile se ho dotknu. Z\u0159ejm\u011b nesp\u00ed\u2026 Nebo ano? J\u00e1 nev\u00edm. Opravdu v tuhle chv\u00edli nev\u00edm, zda-li u\u017e kone\u010dn\u011b usnul, a tak se jeho t\u011blo i on tro\u0161ku uklidnili, nebo m\u00e1 jen zav\u0159en\u00e9 o\u010di.<\/em><\/div>\n
Snad u\u017e  asi sp\u00ed\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Pomalu a hlavn\u011b opatrn\u011b, aby ho n\u011bco nebolelo, se k n\u011bmu zezadu lehce p\u0159itisknu. P\u0159et\u00e1hnu si jeho huben\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko k sob\u011b pod pe\u0159inu a zlehka ho obejmu rukou kolem pasu. Takhle pozn\u00e1m, jestli se t\u0159ese nebo bre\u010d\u00ed. Pokud se v noci vzbud\u00ed, budu o tom v\u011bd\u011bt. Jestli bude m\u00edt neklidn\u00e9 span\u00ed, tak\u00e9 o tom budu v\u011bd\u011bt. Budu celou noc v\u011bd\u011bt, \u017ee ho dr\u017e\u00edm v n\u00e1ru\u010d\u00ed a on klidn\u011b sp\u00ed. Budu si moct b\u00fdt jist\u00fd t\u00edm, \u017ee je v bezpe\u010d\u00ed a jenom u m\u011b.<\/em><\/div>\n
Bill trhav\u011b oddechne. Jakmile uc\u00edt\u00ed teplo m\u00e9ho t\u011bla, tro\u0161ku se ke mn\u011b p\u0159ivine a v klidu oddychne. Vypad\u00e1 jako and\u00edlek. Je tak zraniteln\u00fd, tak k\u0159ehk\u00fd a rozko\u0161n\u00fd. Je to m\u016fj mal\u00fd poklad\u2026 Nejlep\u0161\u00ed dar, kter\u00fd jsem kdy dostal.<\/div>\n
Sna\u017e\u00edm se usnout, ale st\u00e1le mi to nejde. Tak si podep\u0159u hlavu rukou a s citem ho pust\u00edm z n\u00e1ru\u010de. Jakmile ho ale pust\u00edm, za\u010dne se ke mn\u011b tulit. On asi v\u00e1\u017en\u011b nesp\u00ed. Nebo u\u017e je tak nau\u010den\u00fd instinktivn\u011b. Nebo m\u00e1 zapnut\u00e9 smysly i ve sp\u00e1nku. No, u n\u011bj v\u011b\u0159\u00edm v\u0161emu. No uvid\u00edme.<\/em> Schv\u00e1ln\u011b se od n\u011bj trochu odt\u00e1hnu, jako bych m\u011bl vst\u00e1t.<\/div>\n
„Tome,“ za\u0161ept\u00e1 potichu po chvilce, u\u017e tro\u0161ku rozespale.<\/div>\n
„Ano?“ obejmu ho zas pobaven\u011b. J\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee nesp\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Kam jde\u0161?“<\/div>\n
„Nikam\u2026“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ po\u0161ept\u00e1, polo\u017e\u00ed si zase hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159 a nen\u00e1padn\u011b se ke mn\u011b p\u0159itiskne. Je tak roztomil\u00fd, jak po\u0159\u00e1d dor\u00e1\u017e\u00ed a do\u017eaduje se m\u00e9 pozornosti. Bohu\u017eel mus\u00edm odporovat\u2026<\/div>\n
„Jenom jsem zkou\u0161el, jestli sp\u00ed\u0161,“ \u0159eknu ti\u0161e. Levou rukou se op\u00edr\u00e1m o loket. Druhou sund\u00e1m z jeho pasu.<\/div>\n
„Aha,“ \u0159ekne posmutn\u011ble, „te\u010f m\u011b nedr\u017e\u00ed\u0161. Pro\u010d?“ pooto\u010d\u00ed ke mn\u011b hlavinku. Nic ne\u0159eknu. Dojedu tou rukou k jeho hlav\u011b a d\u00e1m mu v\u0161echny vlasy stranou, abych na n\u011bj dob\u0159e vid\u011bl. I v t\u00e9 tm\u011b vid\u00edm ten cucflek na jeho krku. Lehce p\u0159es n\u011bj p\u0159ejedu prstem. Cukne se, jako by ho to bolelo.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ \u0161eptnu provinile.<\/div>\n
„To nic,“ smutn\u011b sklop\u00ed zrak a zahanben\u011b si to zakryje. Sklop\u00ed i hlavu. M\u00e1m vcelku studen\u00e9 ruce. Opatrn\u011b p\u0159ilo\u017e\u00edm dla\u0148 na jeho tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 ho\u0159\u00ed. M\u00e1 ji st\u00e1le nateklou a p\u0159\u00edmo va\u0159\u00edc\u00ed. Nechci rad\u011bji ani pom\u00fd\u0161let na to, kolikr\u00e1t ho uhodil. Spokojen\u011b oddechne. Z\u0159ejm\u011b je mu p\u0159\u00edjemn\u00e9, jak jsem studen\u00fd. Po chvilce na mou ruku polo\u017e\u00ed tu svou. P\u0159ivinu si ho v\u00edc k sob\u011b. Po\u0159\u00e1d \u010dek\u00e1m, \u017ee m\u011b od sebe odstr\u010d\u00ed a rozbre\u010d\u00ed se, \u017ee je mu to nep\u0159\u00edjemn\u00e9, ale nic.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille?“ hlesnu po chvilce.<\/div>\n
„Hm?“ \u0159ekne jen ti\u0161e.<\/div>\n
„Odpov\u011b\u010f na tvoji ot\u00e1zku, kterou jsem p\u0159edt\u00edm nezodpov\u011bd\u011bl, je ANO.“<\/div>\n
Hned se na m\u011b zad\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ \u0159ekne jen a zase se st\u00e1hne. Jemn\u011b mu prstem p\u0159ejedu po spodn\u00edm rtu.<\/div>\n
„Probl\u00e9m je v tom, \u017ee\u2026“<\/div>\n
„\u017de\u2026?“ pootev\u0159e rty. Jak mi jen na ten pitom\u00fd prst vydechne hork\u00fd vzduch, nasko\u010d\u00ed mi hus\u00ed k\u016f\u017ee. Kurva Kaulitzi, ovl\u00e1dej se!<\/em><\/div>\n
„\u2026\u017ee se boj\u00edm,“ polknu.<\/div>\n
„\u010ceho se boj\u00ed\u0161?“ zept\u00e1 se opatrn\u011b a oto\u010d\u00ed se ke mn\u011b.<\/div>\n
„\u017de najednou ud\u011bl\u00e1m n\u011bco nebo\u2026 se t\u011b dotknu n\u011bkde\u2026 n\u011bjak a tob\u011b se vybav\u00ed ten\u2026“ znovu polknu a zav\u0159u o\u010di. Ani nejsem schopn\u00fd to dopov\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„To, co se mi\u2026 stalo?“ zept\u00e1 se naprosto klidn\u00fdm hlasem. Nepatrn\u011b p\u0159ik\u00fdvnu na souhlas.<\/div>\n
„M\u00e1m strach, \u017ee\u2026 se to n\u011bjak zvrtne a zhnus\u00edm se ti a\u2026 j\u00e1 nechci p\u0159ij\u00edt o nic, co se mezi n\u00e1mi odehr\u00e1lo,“ d\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed, aby poznal, \u017ee to mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b. Nat\u00e1hne ke mn\u011b sv\u00e9 dlouh\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty a p\u0159ejede mi po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„J\u00e1 bych ti to p\u0159ece \u0159ekl. J\u00e1 t\u011b naopak\u2026 pot\u0159ebuju v\u00edc, ne\u017e kdy jindy, Tome,“ \u0159ekne ti\u0161e a sklop\u00ed provinile zrak. Nev\u00edm, co mu na to odpov\u011bd\u011bt, tak ho jen smutn\u011b pozoruji.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 t\u011b\u2026 do ni\u010deho nenut\u00edm,“ \u0159ekne a lehne si. Vydechnu a obejmu ho pa\u017e\u00ed p\u0159es ruce a hrudn\u00edk. Pak ho lehce vezmu za ruku.<\/div>\n
„Billy, p\u0159ece po mn\u011b po tom, co se dnes stalo, nem\u016f\u017ee\u0161 cht\u00edt\u2026 sex,“ \u0159eknu skoro a\u017e vyd\u011b\u0161en\u011b. „Ne, \u017ee bych se b\u00e1l, ale ned\u00e1v\u00e1 to p\u0159ece logiku, ne?“ za\u0161ept\u00e1m sp\u00ed\u0161 pro sebe nejist\u011b.<\/div>\n
„Ale to jsem v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b ne\u0159ekl. Na to jsem ani nepomyslel,“ \u0159ekne a hned se na m\u011b pod\u00edv\u00e1, jak jen m\u016f\u017ee tro\u0161ku oto\u010dit v\u00edc hlavu. D\u00edky ti, bo\u017ee, za to\u2026<\/em> „Mn\u011b chyb\u00ed i pouh\u00e9 pohlazen\u00ed a objet\u00ed, Tomi.“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 j\u00e1 t\u011b obj\u00edm\u00e1m\u2026 i hlad\u00edm,“ nam\u00edtnu ti\u0161e.<\/div>\n
„Ale odstrkuje\u0161 m\u011b od sebe, ty to nevid\u00ed\u0161? Po\u0159\u00e1d\u2026“ \u0161eptne smutn\u011b.<\/div>\n
„Promi\u0148. J\u00e1 se prost\u011b\u2026 b\u00e1l.“ Uc\u00edt\u00edm, jak se mi v krku tvo\u0159\u00ed knedl\u00edk. Do prdele Tomane, nebul zas a nechovej se jako baba!<\/em><\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku. J\u00e1 jsem\u2026 blbej,“ \u0159ekne a lehne si, ale po\u0159\u00e1d se vrt\u00ed, jako by se nemohl uvelebit.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi blbej?“ nech\u00e1pu a pohlad\u00edm ho po havran\u00edch vlasech.<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem si to neuv\u011bdomil. Ale zase, kdybych necht\u011bl, aby ses m\u011b dotknul, asi bych se o to nesna\u017eil. Nemysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Asi m\u00e1\u0161 pravdu\u2026“ povzdechnu. „Promi\u0148.“<\/div>\n
„Nechci, aby ses omlouval. Nem\u00e1\u0161 pro\u010d. A nav\u00edc je noc a oba za sebou m\u00e1me t\u011b\u017ek\u00fd den, tak se sna\u017e usnout. Nech\u00e1me v\u0161echno na z\u00edtra, ano?“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvnu. „To jsem \u0159\u00edkal u\u017e asi p\u0159ed dv\u011bmi hodinami,“ zasm\u011bju se ti\u0161e.  <\/div>\n
Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jak je klidn\u00fd. B\u016fhv\u00edco mu v\u0161echno ten chlap d\u011blal a on je\u0161t\u011b  uklid\u0148uje m\u011b. Nev\u011bd\u011bt, co se stalo a nevid\u011bt na n\u011bj, ani bych ne\u0159ekl, \u017ee se mu n\u011bco stalo. Asi se um\u00ed dob\u0159e vyrovn\u00e1vat s takov\u00fdmi situacemi. Co j\u00e1 v\u00edm\u2026 Ale jsem r\u00e1d. Bill je siln\u00fd. To ov\u0161em nic nem\u011bn\u00ed na tom, \u017ee tu mus\u00edm pro n\u011bj b\u00fdt. Kdy\u017e bude cht\u00edt obejmout, obejmu ho. Kdy\u017e bude cht\u00edt pohladit, pohlad\u00edm ho. Kdy\u017e bude cht\u00edt polibek, tak ho pol\u00edb\u00edm. Ale pouze pokud on bude cht\u00edt. Nechci zbyte\u010dn\u011b riskovat.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale\u2026 j\u00e1 ti to musel \u0159\u00edct te\u010f taky,“ \u0159ekne a mali\u010dko se usm\u011bje.<\/div>\n
„To jsi cel\u00fd ty,“ usm\u011bju se a jemn\u011b ho pol\u00edb\u00edm na \u010delo. Pousm\u011bje se a pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Tak se hezky vyspi a\u2026 r\u00e1no m\u011b vzbu\u010f, kdybych spal d\u00e9le, pros\u00edm.“<\/div>\n
„Jasn\u011b, jasn\u011b,“ p\u0159itak\u00e1m automaticky. P\u0159itisknu si jeho tepl\u00e9 drobn\u00e9 t\u011blo k sob\u011b a pomalinku se sklon\u00edm k jeho rt\u016fm. Nejist\u011b z\u016fstanu \u010dekat p\u00e1r centimetr\u016f od n\u011bj, aby m\u011b mohl zastavit. Pros\u00edm, a\u0165 chce pusu. Pros\u00edm, pros\u00edm, pros\u00edm. Nejenom, \u017ee po n\u00ed tou\u017e\u00edm, ale hlavn\u011b u\u017e se nebudu muset tolik b\u00e1t.<\/em> Srdce mi bu\u0161\u00ed a\u017e v krku t\u00edm nap\u011bt\u00edm. Boj\u00edm se, \u017ee odm\u00edtne. Jasn\u011b, \u017ee odm\u00edtne, proboha! Co m\u011b to v\u016fbec napadlo, do h\u00e1je?!<\/em><\/div>\n
Bill se ke mn\u011b s\u00e1m je\u0161t\u011b  tro\u0161ku nahne, a tak na\u0161e rty spoj\u00ed. Pol\u00edb\u00edm ho jen malounko, sotva se ho dotknu a i tak to ve mn\u011b vyvol\u00e1 n\u00e1dhern\u011b h\u0159ejiv\u00fd pocit. Tome, te\u010f se odt\u00e1hni a u\u017e se ho ani nedot\u00fdkej. Jen ho obejmi a u\u017e chr\u00e1pej. Ne, aby t\u011b napadalo ho za\u010d\u00edt l\u00edbat, ty kokote! \u017d\u00e1dn\u00fd takov\u00fd!<\/em> Hned na to konto Bill ti\u0161e zavrn\u00ed a l\u00edbne m\u011b je\u0161t\u011b jednou. Pak se odt\u00e1hne a pousm\u011bje se. Spadne mi takov\u00fd balvan ze srdce!<\/div>\n
„Dobrou\u2026“ pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i, neudr\u017e\u00edm se a je\u0161t\u011b jednou ho dlouze, av\u0161ak n\u011b\u017en\u011b pol\u00edb\u00edm. Debile, kret\u00e9ne, imbecile! T\u00e1hni od n\u011bj u\u017e! Neriskuj!<\/em> Je\u0161t\u011b mi to oplat\u00ed, pak se ke mn\u011b jen p\u0159im\u00e1\u010dkne, obejme m\u011b a zav\u0159e o\u010di. Taky zav\u0159u o\u010di, chvilku ho hlad\u00edm a nakonec spokojen\u011b usneme.<\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den se probud\u00edm kolem 11 dopoledne. Moc jsem se nevyspal. Poka\u017ed\u00e9 jsem se probudil, kdykoliv se Bill sebem\u00e9n\u011b pohnul, proto\u017ee jsem m\u011bl starost, jestli se mu nezd\u00e1 n\u011bco hnusn\u00e9ho nebo se n\u011bco ned\u011bje. Nech\u00e1m Billa je\u0161t\u011b sp\u00e1t, vykon\u00e1m hygienu a nasn\u00edd\u00e1m se. Pak se p\u0159esunu zp\u011bt do pokoje. Lehnu si k n\u011bmu zp\u011bt a u\u017e oble\u010den\u00fd si ho znovu p\u0159it\u00e1hnu opatrn\u011b do n\u00e1ru\u010de. Chci, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee tu jsem, a\u017e se probud\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
U\u017e mus\u00ed b\u00fdt alespo\u0148  jedna hodina odpoledne. St\u00e1le le\u017e\u00edm u Billa, jemn\u011b ho hlad\u00edm po vlasech a sleduju ho, jak klidn\u011b sp\u00ed. Je jako and\u011bl, sp\u00ed\u0161 jako mal\u00fd and\u00edlek. Kr\u00e1sn\u00fd, rozko\u0161n\u00fd a dokonal\u00fd.<\/div>\n
Za\u010dne se nebezpe\u010dn\u011b  vrt\u011bt v n\u00e1znaku brzk\u00e9ho probuzen\u00ed. D\u00e1m mu malou pusu na \u010delo a jen ti\u0161e o\u010dek\u00e1v\u00e1m. Po chvilce se zase uklidnil a za\u010dal ze sebe sund\u00e1vat pe\u0159inu.<\/div>\n
„Mmhhh,“ skoro a\u017e zabru\u010del. O\u010di m\u011bl st\u00e1le zav\u0159en\u00e9 a za\u010dal se protahovat. Najednou m\u011b p\u0159i tom rukou bouchne do nosu.<\/div>\n
„Au\u2026“ chyt\u00edm se za n\u011bj a ruku mu odstr\u010d\u00edm. Blbec!<\/em> Hned ho to probere a otev\u0159e o\u010di.<\/div>\n
„Tome?“ \u0159ekne rozespale.<\/div>\n
„Taky ti p\u0159eju p\u011bkn\u00e9 dopoledne,“ zah\u00fdbu si nosem, jestli ho n\u00e1hodou nem\u00e1m zlomen\u00fd.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ \u0161eptne a posad\u00ed se, „co se ti stalo? Pro\u010d se dr\u017e\u00ed\u0161\u2026 J\u00e1-j\u00e1 t\u011b kopnul, pra\u0161til?“ \u0159ekne polekan\u011b.<\/div>\n
„Pra\u0161til jsi m\u011b, kdy\u017e jsi se protahoval. V pohod\u011b. A\u017e takovou s\u00edlu nem\u00e1\u0161,“ zasm\u011bju se. Posad\u00edm se a p\u0159it\u00e1hnu si ho k sob\u011b do kl\u00edna. Za\u010dnu mu s \u00fasm\u011bvem rovnat to vrab\u010d\u00ed hn\u00edzdo na hlav\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 necht\u011bl, promi\u0148,“ omluvn\u011b m\u011b pohlad\u00ed. „Nech to b\u00fdt. J\u00e1 se pak u\u010de\u0161u,“ \u0159ekne s mal\u00fdm \u00fasm\u011b\u0161kem. Uhlad\u00edm mu to, ale stejn\u011b to m\u00e1 cel\u00fd p\u0159ele\u017eel\u00fd, tak mu to se sm\u00edchem rozcuch\u00e1m je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Aaa, neee,“ sm\u011bje se a chytne mi pak ruce.<\/div>\n
„Jak ses vyspal, princezni\u010dko?“ u\u0161kl\u00edbnu se a k\u00fdvnu hlavou k hodin\u00e1m, kter\u00e9 u\u017e ukazuj\u00ed \u010dtvrt na dv\u011b odpoledne. Absolutn\u011b nerespektuji jeho p\u0159\u00e1n\u00ed, abych ho vzbudil. Pro\u010d taky. Pot\u0159eboval se vyspat.<\/em><\/div>\n
„No, mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee celkem dob\u0159e. Pro\u010d jsi m\u011b ale nevzbudil?“ nam\u00edtne hned a nakr\u010d\u00ed nos\u00edk. Se sm\u00edchem mu na n\u011bj d\u00e1m malou pusinku.<\/div>\n
„Proto\u017ee ses pot\u0159eboval vyspat, v\u00ed\u0161,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 t\u011b \u017e\u00e1dal, abys m\u011b vzbudil. Neposlu\u0161n\u00fd Tom,“ pok\u00e1r\u00e1 m\u011b se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Stejn\u011b bys nevstal, kdybych se t\u011b sna\u017eil vzbudit. Tak\u017ee si nest\u011b\u017euj. Bu\u010f r\u00e1d, \u017ee ses vyspal,“ s \u00fasm\u011bvem si ho prohl\u00ed\u017e\u00edm. Je po r\u00e1nu tak roztomil\u00fd. Vlasy m\u00e1 rozcuchan\u00e9, o\u010di pln\u011b otev\u0159en\u00e9, i kdy\u017e tro\u0161ku otekl\u00e9 od dlouh\u00e9ho sp\u00e1nku. Kouk\u00e1 na m\u011b jak mal\u00e9 ku\u0159e, co se pr\u00e1v\u011b vyl\u00edhlo.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ usm\u011bje se a sklop\u00ed nevinn\u011b o\u010di. Bo\u017ee, jak j\u00e1 bych ho te\u010f tak stra\u0161n\u011b cht\u011bl l\u00edbat.<\/em> Frustrovan\u011b vydechnu.<\/div>\n
„Copak je?“ zept\u00e1 se nejist\u011b.<\/div>\n
„\u2026bude\u0161 se sm\u00e1t?“ za\u010dnu pozorovat pe\u0159inu. Je mi trapn\u011b. Nejsem zvykl\u00fd \u0159\u00edkat takov\u00e9hle v\u011bci.<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Jojo…“ zamra\u010d\u00edm se.<\/div>\n
„\u0158ekni mi to,“ \u0159ekne ti\u0161e.<\/p>\n<\/div>\n
N\u011bjakou dobu ml\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Nechci, abys byl sakra tak rozko\u0161nej!“ rozhod\u00edm roz\u010d\u00edlen\u011b rukama. Tro\u0161ku se ode m\u011b odd\u00e1l\u00ed a posmutn\u00ed.<\/div>\n
„Ale j\u00e1\u2026 si nep\u0159ipad\u00e1m rozko\u0161nej.“<\/div>\n
„No mn\u011b p\u0159ipad\u00e1\u0161 a\u017e moc. A to m\u00e1m pak chu\u0165 t\u011b furt l\u00edbat, jenom\u017ee to nem\u016f\u017eu, a to je d\u011bsn\u011b deprimuj\u00edc\u00ed,“ povzdechnu a sklop\u00edm hlavu. Nem\u011bl jsem mu to \u0159\u00edkat, ale j\u00e1 to pot\u0159eboval ze sebe dostat.<\/div>\n
„N\u011bkdo ti to zak\u00e1zal?“  \u0159ekne a pousm\u011bje se.<\/div>\n
„Nechci, Bille, nic pokou\u0161et a riskovat. \u0158ekl jsem si, \u017ee tyhle v\u011bci budu d\u011blat jen, kdy\u017e za\u010dne\u0161 nebo si o to \u0159ekne\u0161. To je\u2026 f\u00e9r, no ne?“ hraju si se sv\u00fdmi prsty.<\/div>\n
„Nen\u00ed to f\u00e9r a j\u00e1 tohle nechci,“ \u0159ekne a proplete prsty s m\u00fdmi. „J\u00e1 bych byl r\u00e1d, abys\u2026 kdy\u017e ty bude\u0161 cht\u00edt n\u011bco ud\u011blat, abys to ud\u011blal. Pokud to cht\u00edt nebudu, \u0159eknu ti to, ale tou\u017e\u00edm po tom, abys ud\u011blal kdykoli se ti cokoli zachce, pros\u00edm.“<\/div>\n
Beze slov mu prsty jemn\u011b  stisknu a pod\u00edv\u00e1m se mu do obli\u010deje. Op\u011bt nasad\u00ed ten sv\u016fj sladk\u00fd \u00fasm\u011bv a sklop\u00ed o\u010di, jako by za nic nemohl.<\/div>\n
„Oh Bille, tohle ned\u011blej. Ty nev\u00ed\u0161, co to se mnou d\u011bl\u00e1,“ povzdechnu.<\/div>\n
„Nev\u00edm, co to s tebou d\u011bl\u00e1. Nic ned\u011bl\u00e1\u0161, tak z\u0159ejm\u011b nic. Nav\u00edc j\u00e1 nic ned\u011bl\u00e1m.“<\/div>\n
„Nic ned\u011bl\u00e1m, proto\u017ee se zat\u00edm ovl\u00e1d\u00e1m,“ pozvednu v\u00fdznamn\u011b obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ovl\u00e1d\u00e1\u0161? Pro\u010d se ovl\u00e1d\u00e1\u0161?“ zept\u00e1 se a roztomile se u toho ucul\u00ed. Oh God\u2026<\/em><\/div>\n
„Proto\u017ee jsem to \u0159ekl. Tak\u017ee\u2026“ pokr\u010d\u00ed rameny. „Ode m\u011b nic ne\u010dekej. Alespo\u0148 ne prvn\u00ed krok,“ u\u0161kl\u00edbnu se pobaven\u011b a za\u010dnu pomalu l\u00e9zt z postele.<\/div>\n
„Tak\u017ee je to na mn\u011b?“ zept\u00e1 se a provokativn\u011b si klekne na \u010dty\u0159i. 
„Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee ano,“ p\u0159ik\u00fdvnu a zvednu se, z\u00e1dy k n\u011bmu.<\/div>\n
„OK,“ \u0159ekne jenom a pomalu vstane taky. Ladn\u011b dojde a\u017e ke dve\u0159\u00edm a prohr\u00e1bne si vlasy.<\/div>\n
„Kaulitzi, ty jsi takov\u00fd provokat\u00e9r!“ hod\u00edm po n\u011bm se sm\u00edchem pol\u0161t\u00e1\u0159. Rychle se ve dve\u0159\u00edch oto\u010d\u00ed a sehne, aby ho pol\u0161t\u00e1\u0159 netrefil.<\/div>\n
„Co\u017ee? Nejsem, jdu jen do koupelny a ty ze m\u011b ud\u011bl\u00e1\u0161 provokat\u00e9ra,“ zasm\u011bje se a hod\u00ed po mn\u011b pol\u0161t\u00e1\u0159 nazp\u011bt.<\/div>\n
„Jasn\u011b, jdi u\u017e,“ m\u00e1vnu rukou a za\u010dnu stl\u00e1t postel. Bill odejde a j\u00e1 se p\u0159esunu do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/p>\n<\/div>\n
Kouk\u00e1m na n\u011bjak\u00fd ak\u010dn\u00ed  film v televizi. Docela se mi to zal\u00edbilo. Ani nezaslechnu, \u017ee Bill sejde ti\u0161e schody. Zjist\u00edm to, a\u017e kdy\u017e mi zezadu omot\u00e1m ruce kolem krku a vydechne mi na krk.<\/div>\n
„U\u017e jsi jedl? Nebo chce\u0161 ud\u011blat n\u011bco k j\u00eddlu, hm?“ \u0161eptne mi do ucha.<\/div>\n
„P\u0161t,“ \u0159eknu jen a sleduju o\u010dima televizi. Zrovna je tam brut\u00e1ln\u00ed p\u0159est\u0159elka. Bill m\u011b zase pust\u00ed a zakrout\u00ed hlavou.<\/div>\n
„\u0158ekne\u0161 mi aspo\u0148, jestli ti m\u00e1m uva\u0159it kafe?“<\/div>\n
„Bille, jsem vzh\u016fru u\u017e\u2026“ za\u010dnu po\u010d\u00edtat na prstech, „…skoro u\u017e 3 hodiny. U\u017e jsem i jedl.“<\/div>\n
„OK, ale j\u00e1 se nab\u00eddnul,“  \u0159ekne a odkr\u00e1\u010d\u00ed do kuchyn\u011b. Jen nad t\u00edm v duchu m\u00e1vnu rukou a d\u00e1l kouk\u00e1m na telku. Nic zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edho tu v dom\u011b nen\u00ed. No jen Bill v kuchyni, ale\u2026 ten si bude muset za\u010d\u00edt s\u00e1m.<\/em> Zaslechnu z kuchyn\u011b n\u011bkolik ran. Zase mu n\u011bco ur\u010dit\u011b spadlo. A z\u0159ejm\u011b jsem se nem\u00fdlil. Podle toho, jak nad\u00e1v\u00e1, je to jasn\u00e9.<\/div>\n
„Se\u0161 v pohod\u011b?“ zavol\u00e1m.<\/div>\n
„Joo,“ ozve se.<\/div>\n
„Okay,“ k\u00fdvnu, napiju se Red Bullu a \u010du\u010d\u00edm na telku.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischa* :o* & Turmawenne BILL Tom m\u011b jemn\u011b hlad\u00ed  po vlasech. N\u011bjak nem\u016f\u017eeme ani jeden sp\u00e1t po tom v\u0161em, co se dnes stalo. O\u010dividn\u011b se toho od n\u011bj v\u00edc nedo\u010dk\u00e1m. Zav\u0159u rad\u011bji o\u010di a pokou\u0161\u00edm se sp\u00e1t. Ale nejde to. Pomalu a opatrn\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[356],"tags":[],"class_list":["post-10467","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-obsession"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10467","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10467"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10467\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10467"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10467"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10467"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}